中文
巴利義註複註藏外典籍
1101 巴拉基咖(波羅夷)
1102 巴吉帝亞(波逸提)
1103 大品(律藏)
1104 小品
1105 附隨
1201 巴拉基咖(波羅夷)義註-1
1202 巴拉基咖(波羅夷)義註-2
1203 巴吉帝亞(波逸提)義註
1204 大品義註(律藏)
1205 小品義註
1206 附隨義註
1301 心義燈-1
1302 心義燈-2
1303 心義燈-3
1401 疑惑度脫
1402 律攝註釋
1403 金剛智疏
1404 疑難解除疏-1
1405 疑難解除疏-2
1406 律莊嚴疏-1
1407 律莊嚴疏-2
1408 古老解惑疏
1409 律抉擇-上抉擇
1410 律抉擇疏-1
1411 律抉擇疏-2
1412 巴吉帝亞等啟請經
1413 小戒學-根本戒學

8401 清淨道論-1
8402 清淨道論-2
8403 清淨道大複註-1
8404 清淨道大複註-2
8405 清淨道論導論

8406 長部問答
8407 中部問答
8408 相應部問答
8409 增支部問答
8410 律藏問答
8411 論藏問答
8412 義注問答
8413 語言學詮釋手冊
8414 勝義顯揚
8415 隨燈論誦
8416 發趣論燈論
8417 禮敬文
8418 大禮敬文
8419 依相讚佛偈
8420 經讚
8421 蓮花供
8422 勝者莊嚴
8423 語蜜
8424 佛德偈集
8425 小史
8427 佛教史
8426 大史
8429 目犍連文法
8428 迦旃延文法
8430 文法寶鑑(詞幹篇)
8431 文法寶鑑(詞根篇)
8432 詞形成論
8433 目犍連五章
8434 應用成就讀本
8435 音韻論讀本
8436 阿毗曇燈讀本
8437 阿毗曇燈疏
8438 妙莊嚴論讀本
8439 妙莊嚴論疏
8440 初學入門義抉擇精要
8446 詩王智論
8447 智論花鬘
8445 法智論
8444 大羅漢智論
8441 世間智論
8442 經典智論
8443 勇士百智論
8450 考底利耶智論
8448 人眼燈
8449 四護衛燈
8451 妙味之流
8452 界清淨
8453 韋桑達拉頌
8454 目犍連語釋五章
8455 塔史
8456 佛牙史
8457 詞根讀本注釋
8458 舍利史
8459 象頭山寺史
8460 勝者行傳
8461 勝者宗燈
8462 油鍋偈
8463 彌蘭王問疏
8464 詞花鬘
8465 詞成就論
8466 正理滴論
8467 迦旃延詞根注
8468 邊境山注釋
2101 戒蘊品
2102 大品(長部)
2103 波梨品
2201 戒蘊品註義註
2202 大品義註(長部)
2203 波梨品義註
2301 戒蘊品疏
2302 大品複註(長部)
2303 波梨品複註
2304 戒蘊品新複註-1
2305 戒蘊品新複註-2
3101 根本五十經
3102 中五十經
3103 後五十經
3201 根本五十義註-1
3202 根本五十義註-2
3203 中五十義註
3204 後五十義註
3301 根本五十經複註
3302 中五十經複註
3303 後五十經複註
4101 有偈品
4102 因緣品
4103 蘊品
4104 六處品
4105 大品(相應部)
4201 有偈品義注
4202 因緣品義注
4203 蘊品義注
4204 六處品義注
4205 大品義注(相應部)
4301 有偈品複註
4302 因緣品註
4303 蘊品複註
4304 六處品複註
4305 大品複註(相應部)
5101 一集經
5102 二集經
5103 三集經
5104 四集經
5105 五集經
5106 六集經
5107 七集經
5108 八集等經
5109 九集經
5110 十集經
5111 十一集經
5201 一集義註
5202 二、三、四集義註
5203 五、六、七集義註
5204 八、九、十、十一集義註
5301 一集複註
5302 二、三、四集複註
5303 五、六、七集複註
5304 八集等複註
6101 小誦
6102 法句經
6103 自說
6104 如是語
6105 經集
6106 天宮事
6107 餓鬼事
6108 長老偈
6109 長老尼偈
6110 譬喻-1
6111 譬喻-2
6112 諸佛史
6113 所行藏
6114 本生-1
6115 本生-2
6116 大義釋
6117 小義釋
6118 無礙解道
6119 導論
6120 彌蘭王問
6121 藏釋
6201 小誦義注
6202 法句義注-1
6203 法句義注-2
6204 自說義注
6205 如是語義註
6206 經集義注-1
6207 經集義注-2
6208 天宮事義注
6209 餓鬼事義注
6210 長老偈義注-1
6211 長老偈義注-2
6212 長老尼義注
6213 譬喻義注-1
6214 譬喻義注-2
6215 諸佛史義注
6216 所行藏義注
6217 本生義注-1
6218 本生義注-2
6219 本生義注-3
6220 本生義注-4
6221 本生義注-5
6222 本生義注-6
6223 本生義注-7
6224 大義釋義注
6225 小義釋義注
6226 無礙解道義注-1
6227 無礙解道義注-2
6228 導論義注
6301 導論複註
6302 導論明解
7101 法集論
7102 分別論
7103 界論
7104 人施設論
7105 論事
7106 雙論-1
7107 雙論-2
7108 雙論-3
7109 發趣論-1
7110 發趣論-2
7111 發趣論-3
7112 發趣論-4
7113 發趣論-5
7201 法集論義註
7202 分別論義註(迷惑冰消)
7203 五部論義註
7301 法集論根本複註
7302 分別論根本複註
7303 五論根本複註
7304 法集論複註
7305 五論複註
7306 阿毘達摩入門
7307 攝阿毘達磨義論
7308 阿毘達摩入門古複註
7309 阿毘達摩論母

English
Pali CanonCommentariesSub-commentariesOther
1101 Pārājika Pāḷi
1102 Pācittiya Pāḷi
1103 Mahāvagga Pāḷi (Vinaya)
1104 Cūḷavagga Pāḷi
1105 Parivāra Pāḷi
1201 Pārājikakaṇḍa Aṭṭhakathā-1
1202 Pārājikakaṇḍa Aṭṭhakathā-2
1203 Pācittiya Aṭṭhakathā
1204 Mahāvagga Aṭṭhakathā (Vinaya)
1205 Cūḷavagga Aṭṭhakathā
1206 Parivāra Aṭṭhakathā
1301 Sāratthadīpanī Ṭīkā-1
1302 Sāratthadīpanī Ṭīkā-2
1303 Sāratthadīpanī Ṭīkā-3
1401 Dvemātikāpāḷi
1402 Vinayasaṅgaha Aṭṭhakathā
1403 Vajirabuddhi Ṭīkā
1404 Vimativinodanī Ṭīkā-1
1405 Vimativinodanī Ṭīkā-2
1406 Vinayālaṅkāra Ṭīkā-1
1407 Vinayālaṅkāra Ṭīkā-2
1408 Kaṅkhāvitaraṇīpurāṇa Ṭīkā
1409 Vinayavinicchaya-uttaravinicchaya
1410 Vinayavinicchaya Ṭīkā-1
1411 Vinayavinicchaya Ṭīkā-2
1412 Pācityādiyojanāpāḷi
1413 Khuddasikkhā-mūlasikkhā

8401 Visuddhimagga-1
8402 Visuddhimagga-2
8403 Visuddhimagga-mahāṭīkā-1
8404 Visuddhimagga-mahāṭīkā-2
8405 Visuddhimagga nidānakathā

8406 Dīghanikāya (pu-vi)
8407 Majjhimanikāya (pu-vi)
8408 Saṃyuttanikāya (pu-vi)
8409 Aṅguttaranikāya (pu-vi)
8410 Vinayapiṭaka (pu-vi)
8411 Abhidhammapiṭaka (pu-vi)
8412 Aṭṭhakathā (pu-vi)
8413 Niruttidīpanī
8414 Paramatthadīpanī Saṅgahamahāṭīkāpāṭha
8415 Anudīpanīpāṭha
8416 Paṭṭhānuddesa dīpanīpāṭha
8417 Namakkāraṭīkā
8418 Mahāpaṇāmapāṭha
8419 Lakkhaṇāto buddhathomanāgāthā
8420 Sutavandanā
8421 Kamalāñjali
8422 Jinālaṅkāra
8423 Pajjamadhu
8424 Buddhaguṇagāthāvalī
8425 Cūḷaganthavaṃsa
8427 Sāsanavaṃsa
8426 Mahāvaṃsa
8429 Moggallānabyākaraṇaṃ
8428 Kaccāyanabyākaraṇaṃ
8430 Saddanītippakaraṇaṃ (padamālā)
8431 Saddanītippakaraṇaṃ (dhātumālā)
8432 Padarūpasiddhi
8433 Mogallānapañcikā
8434 Payogasiddhipāṭha
8435 Vuttodayapāṭha
8436 Abhidhānappadīpikāpāṭha
8437 Abhidhānappadīpikāṭīkā
8438 Subodhālaṅkārapāṭha
8439 Subodhālaṅkāraṭīkā
8440 Bālāvatāra gaṇṭhipadatthavinicchayasāra
8446 Kavidappaṇanīti
8447 Nītimañjarī
8445 Dhammanīti
8444 Mahārahanīti
8441 Lokanīti
8442 Suttantanīti
8443 Sūrassatinīti
8450 Cāṇakyanīti
8448 Naradakkhadīpanī
8449 Caturārakkhadīpanī
8451 Rasavāhinī
8452 Sīmavisodhanīpāṭha
8453 Vessantaragīti
8454 Moggallāna vuttivivaraṇapañcikā
8455 Thūpavaṃsa
8456 Dāṭhāvaṃsa
8457 Dhātupāṭhavilāsiniyā
8458 Dhātuvaṃsa
8459 Hatthavanagallavihāravaṃsa
8460 Jinacaritaya
8461 Jinavaṃsadīpaṃ
8462 Telakaṭāhagāthā
8463 Milidaṭīkā
8464 Padamañjarī
8465 Padasādhanaṃ
8466 Saddabindupakaraṇaṃ
8467 Kaccāyanadhātumañjusā
8468 Sāmantakūṭavaṇṇanā
2101 Sīlakkhandhavagga Pāḷi
2102 Mahāvagga Pāḷi (Dīgha)
2103 Pāthikavagga Pāḷi
2201 Sīlakkhandhavagga Aṭṭhakathā
2202 Mahāvagga Aṭṭhakathā (Dīgha)
2203 Pāthikavagga Aṭṭhakathā
2301 Sīlakkhandhavagga Ṭīkā
2302 Mahāvagga Ṭīkā (Dīgha)
2303 Pāthikavagga Ṭīkā
2304 Sīlakkhandhavagga-abhinavaṭīkā-1
2305 Sīlakkhandhavagga-abhinavaṭīkā-2
3101 Mūlapaṇṇāsa Pāḷi
3102 Majjhimapaṇṇāsa Pāḷi
3103 Uparipaṇṇāsa Pāḷi
3201 Mūlapaṇṇāsa Aṭṭhakathā-1
3202 Mūlapaṇṇāsa Aṭṭhakathā-2
3203 Majjhimapaṇṇāsa Aṭṭhakathā
3204 Uparipaṇṇāsa Aṭṭhakathā
3301 Mūlapaṇṇāsa Ṭīkā
3302 Majjhimapaṇṇāsa Ṭīkā
3303 Uparipaṇṇāsa Ṭīkā
4101 Sagāthāvagga Pāḷi
4102 Nidānavagga Pāḷi
4103 Khandhavagga Pāḷi
4104 Saḷāyatanavagga Pāḷi
4105 Mahāvagga Pāḷi (Saṃyutta)
4201 Sagāthāvagga Aṭṭhakathā
4202 Nidānavagga Aṭṭhakathā
4203 Khandhavagga Aṭṭhakathā
4204 Saḷāyatanavagga Aṭṭhakathā
4205 Mahāvagga Aṭṭhakathā (Saṃyutta)
4301 Sagāthāvagga Ṭīkā
4302 Nidānavagga Ṭīkā
4303 Khandhavagga Ṭīkā
4304 Saḷāyatanavagga Ṭīkā
4305 Mahāvagga Ṭīkā (Saṃyutta)
5101 Ekakanipāta Pāḷi
5102 Dukanipāta Pāḷi
5103 Tikanipāta Pāḷi
5104 Catukkanipāta Pāḷi
5105 Pañcakanipāta Pāḷi
5106 Chakkanipāta Pāḷi
5107 Sattakanipāta Pāḷi
5108 Aṭṭhakādinipāta Pāḷi
5109 Navakanipāta Pāḷi
5110 Dasakanipāta Pāḷi
5111 Ekādasakanipāta Pāḷi
5201 Ekakanipāta Aṭṭhakathā
5202 Duka-tika-catukkanipāta Aṭṭhakathā
5203 Pañcaka-chakka-sattakanipāta Aṭṭhakathā
5204 Aṭṭhakādinipāta Aṭṭhakathā
5301 Ekakanipāta Ṭīkā
5302 Duka-tika-catukkanipāta Ṭīkā
5303 Pañcaka-chakka-sattakanipāta Ṭīkā
5304 Aṭṭhakādinipāta Ṭīkā
6101 Khuddakapāṭha Pāḷi
6102 Dhammapada Pāḷi
6103 Udāna Pāḷi
6104 Itivuttaka Pāḷi
6105 Suttanipāta Pāḷi
6106 Vimānavatthu Pāḷi
6107 Petavatthu Pāḷi
6108 Theragāthā Pāḷi
6109 Therīgāthā Pāḷi
6110 Apadāna Pāḷi-1
6111 Apadāna Pāḷi-2
6112 Buddhavaṃsa Pāḷi
6113 Cariyāpiṭaka Pāḷi
6114 Jātaka Pāḷi-1
6115 Jātaka Pāḷi-2
6116 Mahāniddesa Pāḷi
6117 Cūḷaniddesa Pāḷi
6118 Paṭisambhidāmagga Pāḷi
6119 Nettippakaraṇa Pāḷi
6120 Milindapañha Pāḷi
6121 Peṭakopadesa Pāḷi
6201 Khuddakapāṭha Aṭṭhakathā
6202 Dhammapada Aṭṭhakathā-1
6203 Dhammapada Aṭṭhakathā-2
6204 Udāna Aṭṭhakathā
6205 Itivuttaka Aṭṭhakathā
6206 Suttanipāta Aṭṭhakathā-1
6207 Suttanipāta Aṭṭhakathā-2
6208 Vimānavatthu Aṭṭhakathā
6209 Petavatthu Aṭṭhakathā
6210 Theragāthā Aṭṭhakathā-1
6211 Theragāthā Aṭṭhakathā-2
6212 Therīgāthā Aṭṭhakathā
6213 Apadāna Aṭṭhakathā-1
6214 Apadāna Aṭṭhakathā-2
6215 Buddhavaṃsa Aṭṭhakathā
6216 Cariyāpiṭaka Aṭṭhakathā
6217 Jātaka Aṭṭhakathā-1
6218 Jātaka Aṭṭhakathā-2
6219 Jātaka Aṭṭhakathā-3
6220 Jātaka Aṭṭhakathā-4
6221 Jātaka Aṭṭhakathā-5
6222 Jātaka Aṭṭhakathā-6
6223 Jātaka Aṭṭhakathā-7
6224 Mahāniddesa Aṭṭhakathā
6225 Cūḷaniddesa Aṭṭhakathā
6226 Paṭisambhidāmagga Aṭṭhakathā-1
6227 Paṭisambhidāmagga Aṭṭhakathā-2
6228 Nettippakaraṇa Aṭṭhakathā
6301 Nettippakaraṇa Ṭīkā
6302 Nettivibhāvinī
7101 Dhammasaṅgaṇī Pāḷi
7102 Vibhaṅga Pāḷi
7103 Dhātukathā Pāḷi
7104 Puggalapaññatti Pāḷi
7105 Kathāvatthu Pāḷi
7106 Yamaka Pāḷi-1
7107 Yamaka Pāḷi-2
7108 Yamaka Pāḷi-3
7109 Paṭṭhāna Pāḷi-1
7110 Paṭṭhāna Pāḷi-2
7111 Paṭṭhāna Pāḷi-3
7112 Paṭṭhāna Pāḷi-4
7113 Paṭṭhāna Pāḷi-5
7201 Dhammasaṅgaṇi Aṭṭhakathā
7202 Sammohavinodanī Aṭṭhakathā
7203 Pañcapakaraṇa Aṭṭhakathā
7301 Dhammasaṅgaṇī-mūlaṭīkā
7302 Vibhaṅga-mūlaṭīkā
7303 Pañcapakaraṇa-mūlaṭīkā
7304 Dhammasaṅgaṇī-anuṭīkā
7305 Pañcapakaraṇa-anuṭīkā
7306 Abhidhammāvatāro-nāmarūpaparicchedo
7307 Abhidhammatthasaṅgaho
7308 Abhidhammāvatāra-purāṇaṭīkā
7309 Abhidhammamātikāpāḷi

Français
Canon PaliCommentairesSubcommentairesAutres
1101 Pārājika Pāḷi
1102 Pācittiya Pāḷi
1103 Mahāvagga Pāḷi (Vinaya)
1104 Cūḷavagga Pāḷi
1105 Parivāra Pāḷi
1201 Pārājikakaṇḍa Aṭṭhakathā-1
1202 Pārājikakaṇḍa Aṭṭhakathā-2
1203 Pācittiya Aṭṭhakathā
1204 Mahāvagga Aṭṭhakathā (Vinaya)
1205 Cūḷavagga Aṭṭhakathā
1206 Parivāra Aṭṭhakathā
1301 Sāratthadīpanī Ṭīkā-1
1302 Sāratthadīpanī Ṭīkā-2
1303 Sāratthadīpanī Ṭīkā-3
1401 Dvemātikāpāḷi
1402 Vinayasaṅgaha Aṭṭhakathā
1403 Vajirabuddhi Ṭīkā
1404 Vimativinodanī Ṭīkā-1
1405 Vimativinodanī Ṭīkā-2
1406 Vinayālaṅkāra Ṭīkā-1
1407 Vinayālaṅkāra Ṭīkā-2
1408 Kaṅkhāvitaraṇīpurāṇa Ṭīkā
1409 Vinayavinicchaya-uttaravinicchaya
1410 Vinayavinicchaya Ṭīkā-1
1411 Vinayavinicchaya Ṭīkā-2
1412 Pācityādiyojanāpāḷi
1413 Khuddasikkhā-mūlasikkhā

8401 Visuddhimagga-1
8402 Visuddhimagga-2
8403 Visuddhimagga-mahāṭīkā-1
8404 Visuddhimagga-mahāṭīkā-2
8405 Visuddhimagga nidānakathā

8406 Dīghanikāya (pu-vi)
8407 Majjhimanikāya (pu-vi)
8408 Saṃyuttanikāya (pu-vi)
8409 Aṅguttaranikāya (pu-vi)
8410 Vinayapiṭaka (pu-vi)
8411 Abhidhammapiṭaka (pu-vi)
8412 Aṭṭhakathā (pu-vi)
8413 Niruttidīpanī
8414 Paramatthadīpanī Saṅgahamahāṭīkāpāṭha
8415 Anudīpanīpāṭha
8416 Paṭṭhānuddesa dīpanīpāṭha
8417 Namakkāraṭīkā
8418 Mahāpaṇāmapāṭha
8419 Lakkhaṇāto buddhathomanāgāthā
8420 Sutavandanā
8421 Kamalāñjali
8422 Jinālaṅkāra
8423 Pajjamadhu
8424 Buddhaguṇagāthāvalī
8425 Cūḷaganthavaṃsa
8427 Sāsanavaṃsa
8426 Mahāvaṃsa
8429 Moggallānabyākaraṇaṃ
8428 Kaccāyanabyākaraṇaṃ
8430 Saddanītippakaraṇaṃ (padamālā)
8431 Saddanītippakaraṇaṃ (dhātumālā)
8432 Padarūpasiddhi
8433 Mogallānapañcikā
8434 Payogasiddhipāṭha
8435 Vuttodayapāṭha
8436 Abhidhānappadīpikāpāṭha
8437 Abhidhānappadīpikāṭīkā
8438 Subodhālaṅkārapāṭha
8439 Subodhālaṅkāraṭīkā
8440 Bālāvatāra gaṇṭhipadatthavinicchayasāra
8446 Kavidappaṇanīti
8447 Nītimañjarī
8445 Dhammanīti
8444 Mahārahanīti
8441 Lokanīti
8442 Suttantanīti
8443 Sūrassatinīti
8450 Cāṇakyanīti
8448 Naradakkhadīpanī
8449 Caturārakkhadīpanī
8451 Rasavāhinī
8452 Sīmavisodhanīpāṭha
8453 Vessantaragīti
8454 Moggallāna vuttivivaraṇapañcikā
8455 Thūpavaṃsa
8456 Dāṭhāvaṃsa
8457 Dhātupāṭhavilāsiniyā
8458 Dhātuvaṃsa
8459 Hatthavanagallavihāravaṃsa
8460 Jinacaritaya
8461 Jinavaṃsadīpaṃ
8462 Telakaṭāhagāthā
8463 Milidaṭīkā
8464 Padamañjarī
8465 Padasādhanaṃ
8466 Saddabindupakaraṇaṃ
8467 Kaccāyanadhātumañjusā
8468 Sāmantakūṭavaṇṇanā
2101 Sīlakkhandhavagga Pāḷi
2102 Mahāvagga Pāḷi (Dīgha)
2103 Pāthikavagga Pāḷi
2201 Sīlakkhandhavagga Aṭṭhakathā
2202 Mahāvagga Aṭṭhakathā (Dīgha)
2203 Pāthikavagga Aṭṭhakathā
2301 Sīlakkhandhavagga Ṭīkā
2302 Mahāvagga Ṭīkā (Dīgha)
2303 Pāthikavagga Ṭīkā
2304 Sīlakkhandhavagga-abhinavaṭīkā-1
2305 Sīlakkhandhavagga-abhinavaṭīkā-2
3101 Mūlapaṇṇāsa Pāḷi
3102 Majjhimapaṇṇāsa Pāḷi
3103 Uparipaṇṇāsa Pāḷi
3201 Mūlapaṇṇāsa Aṭṭhakathā-1
3202 Mūlapaṇṇāsa Aṭṭhakathā-2
3203 Majjhimapaṇṇāsa Aṭṭhakathā
3204 Uparipaṇṇāsa Aṭṭhakathā
3301 Mūlapaṇṇāsa Ṭīkā
3302 Majjhimapaṇṇāsa Ṭīkā
3303 Uparipaṇṇāsa Ṭīkā
4101 Sagāthāvagga Pāḷi
4102 Nidānavagga Pāḷi
4103 Khandhavagga Pāḷi
4104 Saḷāyatanavagga Pāḷi
4105 Mahāvagga Pāḷi (Saṃyutta)
4201 Sagāthāvagga Aṭṭhakathā
4202 Nidānavagga Aṭṭhakathā
4203 Khandhavagga Aṭṭhakathā
4204 Saḷāyatanavagga Aṭṭhakathā
4205 Mahāvagga Aṭṭhakathā (Saṃyutta)
4301 Sagāthāvagga Ṭīkā
4302 Nidānavagga Ṭīkā
4303 Khandhavagga Ṭīkā
4304 Saḷāyatanavagga Ṭīkā
4305 Mahāvagga Ṭīkā (Saṃyutta)
5101 Ekakanipāta Pāḷi
5102 Dukanipāta Pāḷi
5103 Tikanipāta Pāḷi
5104 Catukkanipāta Pāḷi
5105 Pañcakanipāta Pāḷi
5106 Chakkanipāta Pāḷi
5107 Sattakanipāta Pāḷi
5108 Aṭṭhakādinipāta Pāḷi
5109 Navakanipāta Pāḷi
5110 Dasakanipāta Pāḷi
5111 Ekādasakanipāta Pāḷi
5201 Ekakanipāta Aṭṭhakathā
5202 Duka-tika-catukkanipāta Aṭṭhakathā
5203 Pañcaka-chakka-sattakanipāta Aṭṭhakathā
5204 Aṭṭhakādinipāta Aṭṭhakathā
5301 Ekakanipāta Ṭīkā
5302 Duka-tika-catukkanipāta Ṭīkā
5303 Pañcaka-chakka-sattakanipāta Ṭīkā
5304 Aṭṭhakādinipāta Ṭīkā
6101 Khuddakapāṭha Pāḷi
6102 Dhammapada Pāḷi
6103 Udāna Pāḷi
6104 Itivuttaka Pāḷi
6105 Suttanipāta Pāḷi
6106 Vimānavatthu Pāḷi
6107 Petavatthu Pāḷi
6108 Theragāthā Pāḷi
6109 Therīgāthā Pāḷi
6110 Apadāna Pāḷi-1
6111 Apadāna Pāḷi-2
6112 Buddhavaṃsa Pāḷi
6113 Cariyāpiṭaka Pāḷi
6114 Jātaka Pāḷi-1
6115 Jātaka Pāḷi-2
6116 Mahāniddesa Pāḷi
6117 Cūḷaniddesa Pāḷi
6118 Paṭisambhidāmagga Pāḷi
6119 Nettippakaraṇa Pāḷi
6120 Milindapañha Pāḷi
6121 Peṭakopadesa Pāḷi
6201 Khuddakapāṭha Aṭṭhakathā
6202 Dhammapada Aṭṭhakathā-1
6203 Dhammapada Aṭṭhakathā-2
6204 Udāna Aṭṭhakathā
6205 Itivuttaka Aṭṭhakathā
6206 Suttanipāta Aṭṭhakathā-1
6207 Suttanipāta Aṭṭhakathā-2
6208 Vimānavatthu Aṭṭhakathā
6209 Petavatthu Aṭṭhakathā
6210 Theragāthā Aṭṭhakathā-1
6211 Theragāthā Aṭṭhakathā-2
6212 Therīgāthā Aṭṭhakathā
6213 Apadāna Aṭṭhakathā-1
6214 Apadāna Aṭṭhakathā-2
6215 Buddhavaṃsa Aṭṭhakathā
6216 Cariyāpiṭaka Aṭṭhakathā
6217 Jātaka Aṭṭhakathā-1
6218 Jātaka Aṭṭhakathā-2
6219 Jātaka Aṭṭhakathā-3
6220 Jātaka Aṭṭhakathā-4
6221 Jātaka Aṭṭhakathā-5
6222 Jātaka Aṭṭhakathā-6
6223 Jātaka Aṭṭhakathā-7
6224 Mahāniddesa Aṭṭhakathā
6225 Cūḷaniddesa Aṭṭhakathā
6226 Paṭisambhidāmagga Aṭṭhakathā-1
6227 Paṭisambhidāmagga Aṭṭhakathā-2
6228 Nettippakaraṇa Aṭṭhakathā
6301 Nettippakaraṇa Ṭīkā
6302 Nettivibhāvinī
7101 Dhammasaṅgaṇī Pāḷi
7102 Vibhaṅga Pāḷi
7103 Dhātukathā Pāḷi
7104 Puggalapaññatti Pāḷi
7105 Kathāvatthu Pāḷi
7106 Yamaka Pāḷi-1
7107 Yamaka Pāḷi-2
7108 Yamaka Pāḷi-3
7109 Paṭṭhāna Pāḷi-1
7110 Paṭṭhāna Pāḷi-2
7111 Paṭṭhāna Pāḷi-3
7112 Paṭṭhāna Pāḷi-4
7113 Paṭṭhāna Pāḷi-5
7201 Dhammasaṅgaṇi Aṭṭhakathā
7202 Sammohavinodanī Aṭṭhakathā
7203 Pañcapakaraṇa Aṭṭhakathā
7301 Dhammasaṅgaṇī-mūlaṭīkā
7302 Vibhaṅga-mūlaṭīkā
7303 Pañcapakaraṇa-mūlaṭīkā
7304 Dhammasaṅgaṇī-anuṭīkā
7305 Pañcapakaraṇa-anuṭīkā
7306 Abhidhammāvatāro-nāmarūpaparicchedo
7307 Abhidhammatthasaṅgaho
7308 Abhidhammāvatāra-purāṇaṭīkā
7309 Abhidhammamātikāpāḷi

हिंदी
पाली कैननकमेंट्रीउप-टिप्पणियाँअन्य
1101 Pārājika Pāḷi
1102 Pācittiya Pāḷi
1103 Mahāvagga Pāḷi (Vinaya)
1104 Cūḷavagga Pāḷi
1105 Parivāra Pāḷi
1201 Pārājikakaṇḍa Aṭṭhakathā-1
1202 Pārājikakaṇḍa Aṭṭhakathā-2
1203 Pācittiya Aṭṭhakathā
1204 Mahāvagga Aṭṭhakathā (Vinaya)
1205 Cūḷavagga Aṭṭhakathā
1206 Parivāra Aṭṭhakathā
1301 Sāratthadīpanī Ṭīkā-1
1302 Sāratthadīpanī Ṭīkā-2
1303 Sāratthadīpanī Ṭīkā-3
1401 Dvemātikāpāḷi
1402 Vinayasaṅgaha Aṭṭhakathā
1403 Vajirabuddhi Ṭīkā
1404 Vimativinodanī Ṭīkā-1
1405 Vimativinodanī Ṭīkā-2
1406 Vinayālaṅkāra Ṭīkā-1
1407 Vinayālaṅkāra Ṭīkā-2
1408 Kaṅkhāvitaraṇīpurāṇa Ṭīkā
1409 Vinayavinicchaya-uttaravinicchaya
1410 Vinayavinicchaya Ṭīkā-1
1411 Vinayavinicchaya Ṭīkā-2
1412 Pācityādiyojanāpāḷi
1413 Khuddasikkhā-mūlasikkhā

8401 Visuddhimagga-1
8402 Visuddhimagga-2
8403 Visuddhimagga-mahāṭīkā-1
8404 Visuddhimagga-mahāṭīkā-2
8405 Visuddhimagga nidānakathā

8406 Dīghanikāya (pu-vi)
8407 Majjhimanikāya (pu-vi)
8408 Saṃyuttanikāya (pu-vi)
8409 Aṅguttaranikāya (pu-vi)
8410 Vinayapiṭaka (pu-vi)
8411 Abhidhammapiṭaka (pu-vi)
8412 Aṭṭhakathā (pu-vi)
8413 Niruttidīpanī
8414 Paramatthadīpanī Saṅgahamahāṭīkāpāṭha
8415 Anudīpanīpāṭha
8416 Paṭṭhānuddesa dīpanīpāṭha
8417 Namakkāraṭīkā
8418 Mahāpaṇāmapāṭha
8419 Lakkhaṇāto buddhathomanāgāthā
8420 Sutavandanā
8421 Kamalāñjali
8422 Jinālaṅkāra
8423 Pajjamadhu
8424 Buddhaguṇagāthāvalī
8425 Cūḷaganthavaṃsa
8427 Sāsanavaṃsa
8426 Mahāvaṃsa
8429 Moggallānabyākaraṇaṃ
8428 Kaccāyanabyākaraṇaṃ
8430 Saddanītippakaraṇaṃ (padamālā)
8431 Saddanītippakaraṇaṃ (dhātumālā)
8432 Padarūpasiddhi
8433 Mogallānapañcikā
8434 Payogasiddhipāṭha
8435 Vuttodayapāṭha
8436 Abhidhānappadīpikāpāṭha
8437 Abhidhānappadīpikāṭīkā
8438 Subodhālaṅkārapāṭha
8439 Subodhālaṅkāraṭīkā
8440 Bālāvatāra gaṇṭhipadatthavinicchayasāra
8446 Kavidappaṇanīti
8447 Nītimañjarī
8445 Dhammanīti
8444 Mahārahanīti
8441 Lokanīti
8442 Suttantanīti
8443 Sūrassatinīti
8450 Cāṇakyanīti
8448 Naradakkhadīpanī
8449 Caturārakkhadīpanī
8451 Rasavāhinī
8452 Sīmavisodhanīpāṭha
8453 Vessantaragīti
8454 Moggallāna vuttivivaraṇapañcikā
8455 Thūpavaṃsa
8456 Dāṭhāvaṃsa
8457 Dhātupāṭhavilāsiniyā
8458 Dhātuvaṃsa
8459 Hatthavanagallavihāravaṃsa
8460 Jinacaritaya
8461 Jinavaṃsadīpaṃ
8462 Telakaṭāhagāthā
8463 Milidaṭīkā
8464 Padamañjarī
8465 Padasādhanaṃ
8466 Saddabindupakaraṇaṃ
8467 Kaccāyanadhātumañjusā
8468 Sāmantakūṭavaṇṇanā
2101 Sīlakkhandhavagga Pāḷi
2102 Mahāvagga Pāḷi (Dīgha)
2103 Pāthikavagga Pāḷi
2201 Sīlakkhandhavagga Aṭṭhakathā
2202 Mahāvagga Aṭṭhakathā (Dīgha)
2203 Pāthikavagga Aṭṭhakathā
2301 Sīlakkhandhavagga Ṭīkā
2302 Mahāvagga Ṭīkā (Dīgha)
2303 Pāthikavagga Ṭīkā
2304 Sīlakkhandhavagga-abhinavaṭīkā-1
2305 Sīlakkhandhavagga-abhinavaṭīkā-2
3101 Mūlapaṇṇāsa Pāḷi
3102 Majjhimapaṇṇāsa Pāḷi
3103 Uparipaṇṇāsa Pāḷi
3201 Mūlapaṇṇāsa Aṭṭhakathā-1
3202 Mūlapaṇṇāsa Aṭṭhakathā-2
3203 Majjhimapaṇṇāsa Aṭṭhakathā
3204 Uparipaṇṇāsa Aṭṭhakathā
3301 Mūlapaṇṇāsa Ṭīkā
3302 Majjhimapaṇṇāsa Ṭīkā
3303 Uparipaṇṇāsa Ṭīkā
4101 Sagāthāvagga Pāḷi
4102 Nidānavagga Pāḷi
4103 Khandhavagga Pāḷi
4104 Saḷāyatanavagga Pāḷi
4105 Mahāvagga Pāḷi (Saṃyutta)
4201 Sagāthāvagga Aṭṭhakathā
4202 Nidānavagga Aṭṭhakathā
4203 Khandhavagga Aṭṭhakathā
4204 Saḷāyatanavagga Aṭṭhakathā
4205 Mahāvagga Aṭṭhakathā (Saṃyutta)
4301 Sagāthāvagga Ṭīkā
4302 Nidānavagga Ṭīkā
4303 Khandhavagga Ṭīkā
4304 Saḷāyatanavagga Ṭīkā
4305 Mahāvagga Ṭīkā (Saṃyutta)
5101 Ekakanipāta Pāḷi
5102 Dukanipāta Pāḷi
5103 Tikanipāta Pāḷi
5104 Catukkanipāta Pāḷi
5105 Pañcakanipāta Pāḷi
5106 Chakkanipāta Pāḷi
5107 Sattakanipāta Pāḷi
5108 Aṭṭhakādinipāta Pāḷi
5109 Navakanipāta Pāḷi
5110 Dasakanipāta Pāḷi
5111 Ekādasakanipāta Pāḷi
5201 Ekakanipāta Aṭṭhakathā
5202 Duka-tika-catukkanipāta Aṭṭhakathā
5203 Pañcaka-chakka-sattakanipāta Aṭṭhakathā
5204 Aṭṭhakādinipāta Aṭṭhakathā
5301 Ekakanipāta Ṭīkā
5302 Duka-tika-catukkanipāta Ṭīkā
5303 Pañcaka-chakka-sattakanipāta Ṭīkā
5304 Aṭṭhakādinipāta Ṭīkā
6101 Khuddakapāṭha Pāḷi
6102 Dhammapada Pāḷi
6103 Udāna Pāḷi
6104 Itivuttaka Pāḷi
6105 Suttanipāta Pāḷi
6106 Vimānavatthu Pāḷi
6107 Petavatthu Pāḷi
6108 Theragāthā Pāḷi
6109 Therīgāthā Pāḷi
6110 Apadāna Pāḷi-1
6111 Apadāna Pāḷi-2
6112 Buddhavaṃsa Pāḷi
6113 Cariyāpiṭaka Pāḷi
6114 Jātaka Pāḷi-1
6115 Jātaka Pāḷi-2
6116 Mahāniddesa Pāḷi
6117 Cūḷaniddesa Pāḷi
6118 Paṭisambhidāmagga Pāḷi
6119 Nettippakaraṇa Pāḷi
6120 Milindapañha Pāḷi
6121 Peṭakopadesa Pāḷi
6201 Khuddakapāṭha Aṭṭhakathā
6202 Dhammapada Aṭṭhakathā-1
6203 Dhammapada Aṭṭhakathā-2
6204 Udāna Aṭṭhakathā
6205 Itivuttaka Aṭṭhakathā
6206 Suttanipāta Aṭṭhakathā-1
6207 Suttanipāta Aṭṭhakathā-2
6208 Vimānavatthu Aṭṭhakathā
6209 Petavatthu Aṭṭhakathā
6210 Theragāthā Aṭṭhakathā-1
6211 Theragāthā Aṭṭhakathā-2
6212 Therīgāthā Aṭṭhakathā
6213 Apadāna Aṭṭhakathā-1
6214 Apadāna Aṭṭhakathā-2
6215 Buddhavaṃsa Aṭṭhakathā
6216 Cariyāpiṭaka Aṭṭhakathā
6217 Jātaka Aṭṭhakathā-1
6218 Jātaka Aṭṭhakathā-2
6219 Jātaka Aṭṭhakathā-3
6220 Jātaka Aṭṭhakathā-4
6221 Jātaka Aṭṭhakathā-5
6222 Jātaka Aṭṭhakathā-6
6223 Jātaka Aṭṭhakathā-7
6224 Mahāniddesa Aṭṭhakathā
6225 Cūḷaniddesa Aṭṭhakathā
6226 Paṭisambhidāmagga Aṭṭhakathā-1
6227 Paṭisambhidāmagga Aṭṭhakathā-2
6228 Nettippakaraṇa Aṭṭhakathā
6301 Nettippakaraṇa Ṭīkā
6302 Nettivibhāvinī
7101 Dhammasaṅgaṇī Pāḷi
7102 Vibhaṅga Pāḷi
7103 Dhātukathā Pāḷi
7104 Puggalapaññatti Pāḷi
7105 Kathāvatthu Pāḷi
7106 Yamaka Pāḷi-1
7107 Yamaka Pāḷi-2
7108 Yamaka Pāḷi-3
7109 Paṭṭhāna Pāḷi-1
7110 Paṭṭhāna Pāḷi-2
7111 Paṭṭhāna Pāḷi-3
7112 Paṭṭhāna Pāḷi-4
7113 Paṭṭhāna Pāḷi-5
7201 Dhammasaṅgaṇi Aṭṭhakathā
7202 Sammohavinodanī Aṭṭhakathā
7203 Pañcapakaraṇa Aṭṭhakathā
7301 Dhammasaṅgaṇī-mūlaṭīkā
7302 Vibhaṅga-mūlaṭīkā
7303 Pañcapakaraṇa-mūlaṭīkā
7304 Dhammasaṅgaṇī-anuṭīkā
7305 Pañcapakaraṇa-anuṭīkā
7306 Abhidhammāvatāro-nāmarūpaparicchedo
7307 Abhidhammatthasaṅgaho
7308 Abhidhammāvatāra-purāṇaṭīkā
7309 Abhidhammamātikāpāḷi


Jinavaṃsadīpaṃ

जिनवंशदीप

Namo tassa bhagavato arahato sammāsambuddhassa

उन भगवन्, अर्हत्, सम्यक्सम्बुद्ध को नमस्कार।

1.

१.

Mahādayo yo hadayo’dayo’dayoHitāya dukkhānubhave bhave bhave,Akāsi sambodhipadaṃ padaṃ padaṃTamābhivandāmi jinaṃ jinaṃ jinaṃ;

(Yamakabandhanaṃ)

जिनका हृदय महान करुणा से ओत-प्रोत है, जिन्होंने प्रत्येक भव (जन्म) में दुःख सहते हुए प्राणियों के हित के लिए सम्यक्सम्बोध पद को प्राप्त किया, उन जिन (विजेता) को मैं बार-बार वन्दन करता हूँ।

2.

२.

Pahāya yatthā’bhiratiṃ ratiṃ ratiṃRamanti dhammeva munī munī munī,Vimuttidaṃ sabbabhavā bhavā’bhavāTamābhivande mahitaṃ hitaṃ hitaṃ;

(Yamakabandhanaṃ)

जहाँ (सांसारिक) रति और आसक्ति को त्यागकर मुनिगण केवल धर्म में ही रमण करते हैं, जो समस्त भवों (जन्म-मरण) से मुक्ति प्रदान करने वाले हैं, उन पूजनीय और हितकारी (बुद्ध) को मैं वन्दन करता हूँ।

3.

३.

Nipītasaddhammarasā rasā’rasāSupuññakhetto’rasataṃ sataṃ sataṃ,Gatā vidhūtā vinayena yena yeTamābhivande’sigaṇaṅgaṇa’ṅgaṇaṃ;

(Yamakabandhanaṃ)

जिन्होंने सद्धर्म के रस का पान किया है, जो श्रेष्ठ पुण्यक्षेत्र हैं, जिन्होंने विनय के माध्यम से (मलों को) धो डाला है, उन दोषरहित श्रावक संघ को मैं वन्दन करता हूँ।

4.

४.

Jinā’natambhoruha haṃsarājinīJinorasānaṃ mukhapañjarā’li nī,Sadatthasāraṃ sarasaṃ visūda nīUpetu me mānasameva vāṇi nī;

जिन (बुद्ध) के मुख-कमल रूपी पिंजरे में विहार करने वाली भ्रमरी के समान, बुद्ध-पुत्रों के मुख में निवास करने वाली, श्रेष्ठ अर्थों के सार से युक्त और सरस वाणी (सरस्वती) मेरे मानस में प्रवेश करे।

5.

५.

Kammāvasesā vicito’pajātyāGanthā’hisaṅkhāravibandhakā me,Paṇāma puññātisayena’nenaMā pākadānā’vasarā bhavantu;

अनेक जन्मों से संचित मेरे जो शेष कर्म, ग्रन्थि और संस्कार रूपी बाधक हैं, वे इस वन्दना के अतिशय पुण्य से फल देने का अवसर प्राप्त न करें (अर्थात् क्षीण हो जाएँ)।

6.

६.

Suvaṇṇavaṇṇassa jinassa vaṇṇaṃVaṇṇeyya kappampi kajito suvaṇṇo,Kappassi’vosāna manattatāyaNa pāpuṇe buddhaguṇāna mantaṃ;

यदि कोई सुवर्ण के समान कान्तिमान् व्यक्ति एक कल्प तक भी स्वर्ण-वर्ण वाले जिन (बुद्ध) के गुणों का वर्णन करे, तो भी कल्प समाप्त हो जाएगा, किन्तु बुद्ध के अनन्त गुणों का अन्त नहीं होगा।

7.

७.

Niddhanta cāmīkara cāru rūpaṃSarassatī bhūsaṇa bhāsanaṃca,Anañña sādhāraṇa ñāṇamassaAvāviyā’cintiya mapakpameyyaṃ;

उनका रूप तपे हुए स्वर्ण के समान सुन्दर है, उनकी वाणी सरस्वती का आभूषण है, और उनका ज्ञान अनन्य, अचिन्त्य तथा अप्रमेय है।

8.

८.

Kuhiṃ asādhāraṇa rūpa līlāKuhiṃ asādhāraṇa vāṇi līlā,Kuhiṃ asādhāraṇañāṇa līlāKuhiṃ nu me mandamatissa līlā;

कहाँ वह (बुद्ध की) असाधारण रूप-लीला, कहाँ वह असाधारण वाणी-लीला, कहाँ वह असाधारण ज्ञान-लीला, और कहाँ मुझ मन्दबुद्धि की यह चेष्टा!

9.

९.

Vibhāvimānī paravamhino yeIssā’bhimānena vibhaññamānā,Gavesayantī’dha parassa randhaṃTesaṃ pasaṃsāgarahāhi kimme;

जो स्वयं को बुद्धिमान मानकर दूसरों का तिरस्कार करते हैं और ईर्ष्या तथा अभिमान के वशीभूत होकर दूसरों के छिद्र (दोष) ढूँढते रहते हैं, उनकी प्रशंसा या निन्दा से मुझे क्या प्रयोजन?

10.

१०.

Pasattha satthāgama pāradassīYe sādhavo sādhu guṇappasantā,Ganthassa nimmāṇaparissamaṃ noJānanti teyeva idhappamāṇā;

शास्त्रों के पारगामी, प्रशंसित और सद्गुणों से शान्त जो सज्जन पुरुष हैं, वे ही इस ग्रन्थ के निर्माण के परिश्रम को जानते हैं और वे ही यहाँ प्रमाण हैं।

11.

११.

Ādiccavaṃsappabhavassa tassaJinassa satthāgamakovidehi,Vuttopi pubbācariyehi yesuGanthesu saṅkhepavasena vaṃso;

सूर्यवंश में उत्पन्न उन जिन (बुद्ध) का वंश, यद्यपि पूर्व आचार्यों और शास्त्र-कोविदों द्वारा ग्रन्थों में संक्षेप में कहा गया है;

12.

१२.

Na tehi sakkā sugatassa vaṃsaṃKiñcāpi viññātu masesayitvā,Sampuṇṇavaṃsassa vibhāvanāyaTasmā samussāhita mānasena;

तथापि, उनके द्वारा सुगत के वंश को पूर्णतः जानना सम्भव नहीं है, अतः सम्पूर्ण वंश की व्याख्या करने के लिए उत्साहित मन से;

13.

१३.

Abhippasanno ratanattayamhiPasatthavaṃsappabhavo pabhunaṃ,Vibhusaṇo vissutakittighosoYo bhāti laṅkāya muḷārabhāgyo;

जो रत्नत्रय में परम श्रद्धालु हैं, श्रेष्ठ वंश में उत्पन्न, प्रसिद्ध कीर्ति वाले और श्रीलंका में महान भाग्यशाली एवं आभूषण के समान सुशोभित हैं;

14.

१४.

Amandacāgā’bhiratassaPunandu nāmassa dayādhanassa,Buddhe pasādātisayassa tassaAjjhesanañcāpi paṭiggahetvā;

अत्यधिक त्याग में रत, करुणा रूपी धन वाले और बुद्ध में अगाध श्रद्धा रखने वाले उन 'पुनन्दु' नामक (व्यक्ति) की प्रार्थना को स्वीकार कर;

15.

१५.

Nassāya pubbācariyo’padesaṃSotūna matthāya mayā hitāya,Niruttiyā māgadhikāya sammāVidhīyate’daṃ jinavaṃsadīpaṃ;

पूर्व आचार्यों के उपदेशों का आश्रय लेकर, श्रोताओं के अर्थ और हित के लिए, मेरे द्वारा मागधी भाषा (पालि) में इस 'जिनवंशदीप' की सम्यक् रचना की जा रही है।

16.

१६.

Saddhāsinehānugatāya paññā-Dasāya sotūhi manovimāne,Padīpito’yaṃ jinavaṃsadīpa-Dīpoharepāpatamappabandhaṃ;

श्रोताओं के मन रूपी विमान में श्रद्धा रूपी स्नेह (तेल) और प्रज्ञा रूपी बत्ती से प्रज्वलित यह 'जिनवंशदीप' रूपी दीपक पाप रूपी अन्धकार के प्रवाह को हर ले।

17.

१७.

Puraṅgapuṇṇā sirijambudīpeSampattibhārena divā’vatiṇṇā,Yā devarājassa’marāvatī’vā-Marāvatīnāma purī pure’sī;

श्रीसम्पन्न जम्बुद्वीप में, वैभव के भार से स्वर्ग से उतरी हुई देवराज इन्द्र की अमरावती के समान, प्राचीन काल में 'अमरावती' नाम की एक नगरी थी।

18.

१८.

Vijjādharānañca vihaṅgamānaṃVibandha vehāsagatiṃ bahāsa,Yasmiṃ purasmiṃ jitaveri cakkaṃPākāracakkaṃ viya cakkavāḷaṃ;

जिस नगरी में शत्रुओं के समूह को जीत लिया गया था, और जिसकी प्राचीर (दीवार) चक्रवाल पर्वत के समान थी, जो विद्याधरों और पक्षियों के आकाश-मार्ग में बाधा उत्पन्न करती थी।

19.

१९.

Sañcumbitamhoja rajo pabandha-Supiñjarāpā parikhāhirāmā,Puritthi pākāra nitambabhāgeSamubbahī kañcana mekhalā’bhaṃ;

कमल-पराग के सम्पर्क से सुनहरे जल वाली रमणीय खाइयाँ उस नगरी की प्राचीर रूपी नितम्बों पर स्वर्ण-मेखला (करधनी) के समान सुशोभित थीं।

20.

२०.

Rattindivā rattamaṇi’ndanīla-Maṇippabhārañjita rājadhāni,Babandha yā’mandasurindacāpa-Samujjalākāsatalabbilāsaṃ;

वह राजधानी दिन-रात पद्मराग (लाल) और इन्द्रनील मणियों की प्रभा से रंजित रहती थी, जिससे ऐसा प्रतीत होता था मानो आकाश में विशाल इन्द्रधनुष की शोभा छाई हो।

21.

२१.

Yahiṃvadhūnaṃ vadanambujehiKatāvamānaṃ hariṇaṅkabimbaṃ,Pabhāhi nīlopalatoraṇātaṃSokābhībhūtaṃca vivaṇṇamāpa;

जहाँ की स्त्रियों के मुख-कमलों द्वारा तिरस्कृत होने के कारण चन्द्रमा, नीलम के तोरणों की आभा से शोकग्रस्त होकर मानो फीका (विवर्ण) पड़ गया था।

22.

२२.

Saroruha’ntī maṇimandirābhā-Sañcumbitaṃ puṇṇasasaṅkabimbaṃ;

Saṅkāya rāmājanatā’bhirāmāKare pasāresi puramhi yasmiṃ;

जिस नगरी में मणियों के महलों की आभा से स्पर्श किए हुए पूर्ण चन्द्रमण्डल को कमल समझकर, वहाँ की सुन्दरी स्त्रियाँ उसे पकड़ने के लिए अपने हाथ बढ़ा देती थीं।

23.

२३.

Yattha’ṅganānaṃ paṭibimbitāniĀdāsabhittīsu mukhambujāni,Āsuṃ vighātāya madhubbatānaṃVilocanālīna manuggahāya;

जहाँ दर्पण रूपी दीवारों पर प्रतिबिम्बित स्त्रियों के मुख-कमल भ्रमरों को तो भ्रमित करते थे, किन्तु (स्त्रियों के) नेत्र रूपी भ्रमरों के लिए वे सुखद थे।

24.

२४.

Sammatta mātaṅga dharādharehiYasmiṃ abhissanda madassavanti,Turaṅga raṅgehī taraṅga mālāSamākulevā’si vidhūta dhūlī;

जहाँ मदमस्त पर्वत-सदृश हाथियों के मद-जल की नदियाँ बहती थीं, और घोड़ों की दौड़ से उड़ने वाली धूलि ऐसी लगती थी मानो जल में तरंगों की मालाएँ उठ रही हों।

25.

२५.

Nikkhittavīṇā maṇinupurānaṃVilāsinīnaṃ mudupāṇi pāde,Mattālimālā kalanādinī kiṃNālaṅkaruṃ yattha katāvakāsā;

जहाँ विलासिनी स्त्रियों के कोमल हाथों और पैरों में स्थित वीणा और मणि-नूपुरों की मधुर ध्वनि क्या मदमस्त भ्रमरों की गुंजन के समान सुशोभित नहीं होती थी?

26.

२६.

Dhavatthinīnaṃ kucasārasehiNettālibhārā’nananīrajehi,Yā hāsavīcīhi purī rajanyāRarāja samaphullasarojinī’va;

वह नगरी रात्रि के समय अपनी मुस्कान रूपी तरंगों, मुख-कमलों और नेत्र रूपी भ्रमरों के कारण खिले हुए कमलों वाली सरोवर के समान सुशोभित होती थी।

27.

२७.

Candappabhā cumbita candakantaPāsāṇadhārā maṇicandikāsū,Candānanānaṃ yahi maṅganāhaṃParissamasso’pasamāya’hesuṃ;

जहाँ चन्द्रमा की किरणों के स्पर्श से चन्द्रकान्त मणियों से बहने वाली जलधाराएँ, चन्द्रमुखी स्त्रियों की थकान मिटाने का साधन बनती थीं।

28.

२८.

Yasmiṃ pūre uddhamadho vinaddha-Jutippabandho maṇimandirānaṃ,Samubbahī geruka paṅka diddha-Vitāna paccattharaṇabbilāsaṃ

जिस नगरी में मणियों के महलों की ऊपर-नीचे फैली हुई निरन्तर आभा, गेरू के लेप से रंजित चन्दोवे (वितान) और बिछौनों की शोभा को धारण करती थी।

29.

२९.

Suvaṇṇa muttā maṇi vaṃsavaṇṇā-Pavāḷa rūpī vajirehiñcā’pi,Yā sattadhaññehi dhanehi phītāAhū puri dhaññavatī’va nārī;

(Silesabandhanaṃ)

स्वर्ण, मुक्ता (मोती), मणि, वैदूर्य, मूँगा, चाँदी और हीरों से युक्त, जो सात प्रकार के धान्य और धन से समृद्ध थी, वह नगरी प्राचीन धन्यवती के समान थी।

30.

३०.

Pasāritā’nekadisāmukhesuVicittavatthā’bharaṇādipūrā,Yatthā’paṇā nijjitakapparukkhāKariṃsu lokābhimatatthasiddhiṃ;

अनेक दिशाओं में फैली हुई, विचित्र वस्त्रों और आभूषणों आदि से परिपूर्ण, जहाँ की दुकानें कल्पवृक्षों को भी जीत लेने वाली थीं और संसार के अभीष्ट अर्थों की सिद्धि करती थीं।

31.

३१.

Parāgarattā madhupātimattāSamhinnavelā ghananīlavālā,Haṃsāsayā pañcasarābhirāmāYasmiṃ taḷākā viya kāmabhogī;

(Silesabandhanaṃ)

पराग से रंजित, मकरंद पान से मत्त भौंरों वाली, सघन नील वर्ण के शैवालों वाली, हंसों का निवास स्थान और पाँच प्रकार के कमलों से रमणीय—वहाँ के कामभोगी (विषय-सुख भोगने वाले) सरोवरों के समान थे।

32.

३२.

Purantarasmiṃ ratanagghikānaṃRaṃsippabandhehi hatandhakāre,KundāravindabbhudayenayasmiṃRattindivābheda mavedi loko;

नगर के भीतर रत्नों की दीप-शिखाओं की किरणों के समूह से अंधकार नष्ट हो गया था, जहाँ कुन्द और कमलों के खिलने से ही लोग रात और दिन के भेद को जान पाते थे।

33.

३३.

Mātaṅgajīmūtaghaṭāya ghaṇṭā-Ṭaṅkāragambhīraravāya yasmiṃ,Palambhītā mattasikhaṇḍimālāAkā vikālepi akhaṇḍakīḷaṃ;

हाथियों रूपी मेघों के समूह के घण्टों की गम्भीर ध्वनि होने पर, जहाँ मत्त मयूरों की पंक्तियों ने असमय में भी निरंतर नृत्य किया।

34.

३४.

Puramhi yasmiṃ caraṇambujehiVadhūjato bandhitanūpurehi,Vikāsa kokāsana sīsa baddhaMattāli sesa’mbujinī ajesi;

जिस नगर में नूपुरों से बँधे हुए स्त्रियों के चरण-कमलों ने, विकसित कमलों के समान शोभा पाकर, अन्य कमलिनियों को जीत लिया था।

35.

३५.

Rasātalaṃ nāgaphaṇāvanaddhaṃNabhotalaṃ vijjulatāvanaddhaṃ,Yā chāditā rūpiyajātarūpa-Dhajāvalīhā’jini rājadhānī;

नागों के फणों से व्याप्त रसातल के समान और बिजली की लताओं से व्याप्त आकाश मण्डल के समान, वह राजधानी चाँदी और सोने की ध्वजाओं की पंक्तियों से ढकी हुई सुशोभित थी।

36.

३६.

Nānatthasāraṃ mitadhātuvaṇṇaṃChandārahaṃ pāṇagaṇā’bhirāmaṃ,Kavippasatthaṃ sarasaṃ silesā-Laṅkārapajjaṃ’va puraṃ yamāsi;

(Silesabandhanaṃ)

अनेक अर्थों के सार से युक्त, परिमित धातुओं (वर्णों) वाली, चाहने योग्य, प्राणियों को प्रिय लगने वाली और कवियों द्वारा प्रशंसित वह नगरी श्लेष अलंकार से युक्त पद्य (कविता) के समान थी।

37.

३७.

Puramhi tasmiṃ karuṇānidhānoBuddhaṅkuro brāhmaṇasāravaṃse,Asaṅkhakappāna mito catunnaṃLakkhādikānaṃ udapādi pubbe;

उस नगर में करुणा के निधान बोधिसत्व, चार असंख्येय और एक लाख कल्प पूर्व, श्रेष्ठ ब्राह्मण वंश में उत्पन्न हुए।

38.

३८.

Bhovādivaṃse’kadivākarassaPuññānubhāvo’dayamaṅgalehi,Jātassa kho sampati jambudīpoVilumpayī maṅgalavāsalīlaṃ;

ब्राह्मण वंश के अद्वितीय सूर्य के समान, पुण्यों के प्रभाव से उदय होने वाले मांगलिक उत्सवों के साथ, उनके जन्म लेते ही जम्बूद्वीप ने मांगलिक निवास की शोभा धारण कर ली।

39.

३९.

Jātakkhaṇe tassa sarīrajenaGandhena vaṇṇena sake nikete,Hatappabhā candanateladīpāSaṇṭhānamattehi vijāniyāsuṃ;

उनके जन्म के क्षण में, उनके शरीर से उत्पन्न सुगंध और कान्ति के कारण घर में चन्दन के तेल के दीपकों की प्रभा फीकी पड़ गई और वे केवल अपने आकार मात्र से ही पहचाने जा रहे थे।

40.

४०.

Vimuttadosāhi sukhedhitāhiDhātīhi kumbhorupayodharāhi,Bhato kumāro sukumārakāyoKhepesi so kānici vāsarāni;

दोषों से रहित, सुखपूर्वक पली हुई और कलश के समान स्तनों वाली धायों द्वारा पालित, सुकुमार शरीर वाले उस कुमार ने कुछ दिन व्यतीत किए।

41.

४१.

Mahāmahecā’tha pavattamāneSaveda vedaṅga vidū vidūhi,Kārāpayuṃ te pitaro’rasassaNāmaṃ sumedho’ti padatthasāraṃ;

फिर एक महान उत्सव के अवसर पर, वेदों और वेदांगों के ज्ञाता विद्वानों द्वारा, उन माता-पिता ने अपने औरस पुत्र का 'सुमेध' (उत्तम बुद्धि वाला) यह सार्थक नाम रखा।

42.

४२.

Uḷārabhāgyena samaṃ kumāreSaṃvaddhamāne jananī na tittiṃ,Pāyāsi nīlāmakalalocanāliṃMukhambujaṃ tassa’bhicumbamānā;

महान सौभाग्य के साथ बढ़ते हुए उस कुमार के नील कमल के समान नेत्रों वाले मुख-कमल को चूमती हुई माता कभी तृप्त नहीं होती थी।

43.

४३.

Sukhedhita’ṅgāvayavo kumāroVimānabhumyā maṇinimmitāya,Parodi mātāpitaro’bhiyācaṃBimbaṃ kanijaṃ jānuyugena gacchaṃ;

सुखपूर्वक संवर्धित अंगों वाले उस कुमार ने, मणियों से निर्मित विमान (महल) के आँगन में अपने घुटनों के बल चलते हुए, अपनी ही परछाईं की ओर जाते हुए माता-पिता को पुकारा।

44.

४४.

Suvaṇṇabimbo’pamacārurūpoSamācaraṃ dhātibhujā’valambaṃ,Viññāsapāda’ṅgulimañjarīhiSalīlamāvāsamalaṅkarittha;

स्वर्ण-प्रतिमा के समान सुंदर रूप वाले, धायों के हाथों का सहारा लेकर चलते हुए, उन्होंने अपने चरणों की अंगुलियों रूपी मंजरियों से लीलापूर्वक उस निवास स्थान को अलंकृत किया।

45.

४५.

Nijena tejena ca jivalokaṃYasena’pubbācarimaṃ phusanto,Tirokaritvā ravicandasobhaṃSaṃvaḍḍhi dhīro ubhato sujato;

अपने तेज और अपूर्व यश से जीवलोक को स्पर्श करते हुए, सूर्य और चंद्रमा की शोभा को तिरस्कृत कर, दोनों पक्षों (माता-पिता) से शुद्ध कुल में उत्पन्न वह धीर पुरुष बड़ा हुआ।

46.

४६.

So sattamā yāva pitāmahassaYugā sagabbhāsayasuddhiko’si,Nihīnajacco’ti na jātivādāKhitto’pakuṭṭho bhavi vippaseṭṭho;

वे अपने पितामह (दादा) की सात पीढ़ियों तक वंश-शुद्धि से युक्त थे, 'नीच जाति का' कहकर किसी ने उनके जन्म पर आक्षेप या निंदा नहीं की; वे श्रेष्ठ ब्राह्मण हुए।

47.

४७.

Vedantayaṃ so sanighaṇṭu satthaṃSakeṭubhaṃ sākkharabheda satthaṃ,Sādhabbatabbedi’tihāsa satthaṃAvedi vedaṅgayutaṃ pa satthaṃ;

उन्होंने निघण्टु, केटुभ, अक्षरभेद और पाँचवें इतिहास सहित तीनों वेदों का अध्ययन किया; वे वेदांगों सहित समस्त शास्त्रों के ज्ञाता और प्रशंसित विद्वान थे।

48.

४८.

Ajjhāyako mantadharo pavīṇoKalāsu lokāyatalakkhaṇesu,Papūrakāri padako kavīnaṃTetā’si veyyākaraṇo gaṇiso;

वे वेदों के अध्येता, मंत्रों के धारक, कलाओं, लोकायत और लक्षणों (सामुद्रिक शास्त्र) में प्रवीण, कवियों के पदों को पूर्ण करने वाले, वैयाकरण और अपने समूह के नायक थे।

49.

४९.

Kandappadappā’naladhumarāji-Līlāvalambi nijamassurāji,Na kevalaṃ komalagaṇḍabhāgaṃManampi thīnaṃ malinīkarittha;

कामदेव के गर्व रूपी अग्नि की धूम-रेखा के समान शोभायमान उनकी श्मश्रु-रेखा (दाढ़ी) ने न केवल उनके कोमल कपोलों को, बल्कि स्त्रियों के मन को भी मलिन (आकर्षित/व्याकुल) कर दिया।

50.

५०.

Tandebhavaṇṇāyatana’ṇṇavamhiNarūpataṇhātaraṇi narānaṃ,Pāyāsi cakkhāyatanappiyāhiTīrantaraṃ cittaniyāmakaṭṭhā;

रूप और वर्ण रूपी आयतनों के उस समुद्र में, मनुष्यों की रूप-तृष्णा रूपी नौका को, चक्षु-आयतन के प्रिय विषयों के माध्यम से, मन रूपी मल्लाह बनकर वे दूसरे तट पर ले गए।

51.

५१.

Dvijo sumedho suvisuddhamedhoMātāpitunnaṃ nidhanāvasāne,Puññānubhāvappabhavaṃ agāra-Majjhāvasaṃ kāmasukhaṃ’nubhuñjī;

अत्यंत शुद्ध बुद्धि वाले ब्राह्मण सुमेध ने, अपने माता-पिता के देहावसान के पश्चात, पुण्य के प्रभाव से प्राप्त घर में रहते हुए काम-सुखों का अनुभव किया।

52.

५२.

Nisajja pāsādatale’kadā soPallaṅkamādhāya rahogatova,Punabbhavuppatti sarīrabhedoDukkho’ti cintesi sabhāvacintī;

एक बार महल की छत पर एकांत में पालथी मारकर बैठे हुए, स्वभाव का चिंतन करने वाले उन्होंने सोचा कि "पुनर्जन्म और शरीर का विनाश दुःखद है।"

53.

५३.

Jāto sa’haṃ jātijarārujādi-Dhammo’mhi tasmā bhavadukkhasuññaṃ,Niccaṃ ajātiṃ ajaraṃ arogaṃGavesituṃ vaṭṭati nibbuti’nti;

"मैं उत्पन्न हुआ हूँ और जन्म, जरा, व्याधि आदि के अधीन हूँ; इसलिए मुझे उस निर्वाण की खोज करनी चाहिए जो भव-दुःख से शून्य, नित्य, जन्मरहित, जरारहित और रोगरहित है।"

54.

५४.

Yathāpidukkhe sati ca’tthisātaṃTadaññamuṇhe sati sītamatthi,Bhavamhi sante vibhavo’pi evaṃNibbāṇamatthī tividhaggisante;

"जैसे दुःख होने पर सुख भी होता है, और गर्मी होने पर ठंडक भी होती है; वैसे ही भव (संसार) होने पर विभव (निर्वाण) भी है, जहाँ तीनों अग्नियाँ शांत हो जाती हैं।"

55.

५५.

Sāvajjadhamme ihavijjamāneSaṃvijjate bho niravajjadhammo,Ajāti hoti sati jātiyā’tiEvaṃ vicintesi sadatthavintī;

"जब यहाँ सदोष (दोषयुक्त) धर्म विद्यमान हैं, तो निर्दोष धर्म भी अवश्य होंगे; यदि जन्म है, तो अजन्म (निर्वाण) भी होता है।" अपने कल्याण का चिंतन करते हुए उन्होंने ऐसा सोचा।

56.

५६.

Disvā yathā guthagato taḷākaṃNa tassa doso na tamotareyya,Kilesadhove amatamhi santeTathā na sevetha na tassa doso;

"जैसे कीचड़ से सना हुआ व्यक्ति यदि तालाब को देखकर भी उसमें प्रवेश न करे, तो इसमें तालाब का कोई दोष नहीं है; वैसे ही क्लेशों को धोने वाले अमृत (निर्वाण) के होने पर भी यदि कोई उसका सेवन न करे, तो इसमें उसका (निर्वाण का) कोई दोष नहीं है।"

57.

५७.

Pāpāriruddho sati khemamaggeNa tassa doso na sukhaṃ vajeyya,Pāpāriruddho sati khemamaggeTathā nagaccheyya na tassa doso;

(Yamakabandhanaṃ)

"पाप रूपी शत्रु से घिरे होने पर यदि क्षेम-मार्ग (सुरक्षित मार्ग) विद्यमान हो और कोई सुख की ओर न जाए, तो इसमें मार्ग का दोष नहीं है; वैसे ही पाप रूपी शत्रु से घिरे होने पर यदि कोई क्षेम-मार्ग पर न चले, तो इसमें मार्ग का कोई दोष नहीं है।"

58.

५८.

Yathāpi vejje sati ghorarogīNa tassa doso ta labhe tikicchaṃ,Rāgādirogī sati buddhavejjeDhammosadhaṃ ne’cchati kassa doso;

"जैसे वैद्य के होने पर भी यदि कोई घोर रोगी चिकित्सा न कराए, तो इसमें वैद्य का दोष नहीं है; वैसे ही बुद्ध रूपी वैद्य के होने पर यदि राग आदि रोगों से ग्रस्त व्यक्ति धम्म रूपी औषधि की इच्छा न करे, तो इसमें किसका दोष है?"

59.

५९.

Yo kaṇṭhabaddhaṃ kuṇapaṃ pahāyaYathāsukhaṃ gacchati sericārī,Tathevi’maṃ kucchita pūtikāyaṃYaṃnūna gaccheyyamahaṃ jahitvā;

जैसे कोई गले में बँधे हुए शव को छोड़कर अपनी इच्छानुसार सुखपूर्वक चला जाता है, वैसे ही मैं भी इस घृणित और दुर्गन्धित शरीर को छोड़कर चला जाऊँ।

60.

६०.

Uccāraṭhānamhi janā’napekkhāKatvā karīsāni kayathā vajanti,Tathā sarīraṃ kuṇapehi pūraṃYaṃnūna gaccheyyamahaṃ jahitvā;

जैसे लोग शौचालय में मल त्याग कर उसकी उपेक्षा करते हुए चले जाते हैं, वैसे ही मुर्दों (अशुद्धियों) से भरे इस शरीर को मैं छोड़कर चला जाऊँ।

61.

६१.

Nāvaṃ yathā jajjaramāpagāhiṃVajeyya netā atapekkhakova,Tathā navadvārasavaṃ sarīraṃYaṃnūna gaccheyyamahaṃ jahitvā;

जैसे कोई नाविक नदी में जर्जर (पुरानी) नाव को बिना किसी मोह के छोड़कर चला जाता है, वैसे ही नौ द्वारों से बहने वाले इस शरीर को मैं छोड़कर चला जाऊँ।

62.

६२.

Corehi gacchaṃ avahārabhītyāKhemaṃ sumedho puramotareyya,Tathā sarīraṃ kusalāvahāraṃYaṃnūna gaccheyyamahaṃ jahitvā;

जैसे चोरों के साथ जाने वाला कोई बुद्धिमान व्यक्ति लुट जाने के भय से उन्हें छोड़कर सुरक्षित स्थान पर चला जाता है, वैसे ही कुशल (पुण्य) को हरने वाले इस शरीर को मैं छोड़कर चला जाऊँ।

63.

६३.

Nekkhamma saṅkappa paro’pamāhiAnussaritve’vamuḷāravīro,Hato’rapāre tibhave asāreVihāsi ukkaṇṭhitamānaso so;

नैष्क्रम्य (त्याग) के संकल्प और श्रेष्ठ उपमाओं के साथ इस प्रकार विचार करते हुए, वह महान वीर (सुमेध), इस निस्सार त्रैलोक्य से विरक्त होकर उद्विग्न मन से रहने लगे।

64.

६४.

Suvaṇṇa muttā maṇi rūpiyādi-Dhanehi dhaññehi ca pūritāni,Avāpuritvāna,tha kosakoṭṭhā-Gārāni taṃ dassayi rāsivaḍḍho;

स्वर्ण, मोती, मणि, चाँदी आदि धन और धान्यों से भरे हुए कोषों और अन्नागारों को खोलकर, खजांची ने उन्हें उन बढ़ते हुए ढेरों को दिखाया।

65.

६५.

Pitāmahānaṃ pakapitāmahānaṃMātāpitunnaṃ vibhavā panettha,AnappakāthāvarajaṅgamāteSaṃdissare dhīra sumedhavippa;

“हे धीर सुमेध! यहाँ आपके दादा, परदादा और माता-पिता की यह अपार चल और अचल संपत्ति दिखाई दे रही है।”

66.

६६.

So sattamā yāva paveṇivaṭṭāVibhāvayitvā vibhavassarāsiṃ,Dhanāgamassāpi dhanabbayassaPamāṇa’mācīkkhipamāṇadassiṃ;

उन्होंने सात पीढ़ियों से चली आ रही उस धन-राशि का अवलोकन कर, धन के आगमन और व्यय के परिमाण को जानने वाले (खजांची) से उसका विवरण पूछा।

67.

६७.

Kuṭumbametaṃ paṭipajjamānoKāmesu devoviya indriyāni,Icchānurūpaṃ paricārayassuIcceva mārocayi rāsivaḍḍho;

“इस कुटुंब (गृहस्थी) को संभालते हुए, देवताओं के समान अपनी इच्छा के अनुसार इंद्रियों के सुखों का भोग करें,” ऐसा खजांची ने उनसे कहा।

68.

६८.

Amuṃ mahantaṃ dhanadhaññarāsiṃSamāvinitve’ka kahāpaṇampi,Nā’dāya mātāpitaropya’ho toGatā yathākamma mito parattha;

“धन और धान्य के इस विशाल ढेर को इकट्ठा करने के बाद भी, मेरे माता-पिता यहाँ से एक कार्षापण (सिक्का) भी साथ लिए बिना अपने कर्मों के अनुसार परलोक चले गए।”

69.

६९.

TabbatthusāraggahaṇātisūroVossaggasanto atha sattasāro,Rañño samārociya etamatthaṃBheriṃ carāpesi sake puramhi;

उस संपत्ति के सार को ग्रहण करने में अत्यंत चतुर और त्याग में शांत, सत्त्वों में श्रेष्ठ (सुमेध) ने राजा को यह बात सूचित कर अपने नगर में भेरी पिटवा दी।

70.

७०.

Santappayi bherivirāvagandha-Māghāya sampattajātā’lijātaṃ,Bhovādi nānāratanādibhoga-Madhūhi sattāha’manāthanātho;

अनाथों के नाथ (सुमेध) ने सात दिनों तक भेरी की ध्वनि रूपी गंध को सूंघकर आए हुए लोगों को, नाना प्रकार के रत्नों आदि भोग रूपी मधु से तृप्त किया।

71.

७१.

Tadagga yaññālaya vārivāha-Dhārānipātaddhanavuṭṭhihetu,Mahā janassā’dhikavatthutaṇhā-Taṭāni bhinnāni manodahesu;

उस महान दान रूपी मेघ से बरसने वाली धन की वर्षा के कारण, जनसमूह की भौतिक वस्तुओं के प्रति तृष्णा रूपी तट उनके मन के सरोवरों में टूट गए।

72.

७२.

Sukhedhito kāmasukhaṃ pahāyaGharā’bhīnikkhamma tato sumedho,Ajjhogahetvā himavanta’māpaDhammesako dhammakapakabbata’ntaṃ;

सुख में पले हुए सुमेध ने काम-सुख को त्याग कर घर से निष्क्रमण किया और हिमालय में प्रवेश कर धम्मक पर्वत के पास पहुँचे।

73.

७३.

Vitakkamaññāya’tha devaraññāVyāpārito māpayi vissakammo,Tahiṃ vivekakkhamaka massamañcaManoramaṃ caṅkamabhumibhāgaṃ;

उनके विचारों को जानकर देवराज (शक्र) द्वारा नियुक्त विश्वकर्मा ने वहाँ विवेक (एकान्त) के योग्य एक आश्रम और एक मनोहर चंक्रमण (टहलने का स्थान) बनाया।

74.

७४.

Tamassamaṃ pabbajitehi suññaṃUpecca soñcāramavāpuritvā,Ñatvā tadantolikhita’kkharāniKhāriṃparikkhārabharaṃavekkhi;

संन्यासियों से रहित उस आश्रम में पहुँचकर उन्होंने उसे खोला और वहाँ लिखे हुए अक्षरों को पढ़कर, वहाँ रखे हुए वल्कल वस्त्रों और अन्य परिष्कारों (उपकरणों) को देखा।

75.

७५.

NivatthavatthaṃnavavadosupetaṃVivajjiyāvajjiyavajjadassi,Dhāresitaṃbārasadhānisaṃsa-Manojapupphattharavākacīraṃ;

नौ दोषों से युक्त पहने हुए वस्त्रों को त्याग कर और उनमें दोष देखते हुए, उन्होंने बारह गुणों से युक्त और मनोहर पुष्पों से आच्छादित वल्कल वस्त्र धारण किए।

76.

७६.

Punnāgapupphattharakā’bhirāmaṃAṃse vidhāyā’jinacammakhaṇḍaṃ,Katvā jaṭāmaṇḍala mittamaṅgeTivaṅka mādāya’tha khārikājaṃ;

पुन्नाग के फूलों की शय्या के समान सुंदर मृगचर्म को कंधे पर रखकर, सिर पर जटा-मंडल बनाकर और तिपायी तथा काँवर लेकर।

77.

७७.

Bhujaṅgabhogo’rubhujena dhīroĀdāya cālambanadaṇḍakoṭiṃ,Samaggahī tāpasavesamevaṃVirattacittoka vibhaveva bhave’pi;

सर्प के शरीर के समान विशाल भुजाओं वाले उस धीर ने हाथ में लाठी लेकर तपस्वी का वेष धारण किया, उनका चित्त वैभव और भव (पुनर्जन्म) दोनों से विरक्त था।

78.

७८.

So caṅkamī caṅkamamotaritvāSilātalasmiñca divā nisajji,Sāyaṃ paviṭṭho vasi paṇṇasālaṃNipajji kaṭṭhattharasesamañce;

वे चंक्रमण (टहलने के स्थान) पर टहले, दिन में शिलातल पर बैठे, शाम को पर्णशाला (पत्तियों की कुटिया) में प्रवेश किया और काष्ठ की शय्या पर लेटे।

79.

७९.

Pacacūsakālamhi pabujjhito soĀvajjayitvā’gamanappavattiṃ,Vivekakāmassa mame’ttha vāsoKāmaṃ gharāvāsasamo siyā’ti;

भोर के समय जागकर उन्होंने अपने यहाँ आने के उद्देश्य पर विचार किया— “एकान्त चाहने वाले मेरे लिए यहाँ रहना कहीं घर में रहने के समान ही न हो जाए।”

80.

८०.

Aduñhi paṇṇacchadanaṃ kapota-Pādāruṇaṃ beluvapakkavaṇṇā,Bhūmīpi bhittī rajatāvadātāMañco’pi cittattharavārurūpo;

“यह पत्तों की छत कबूतर के पैरों के समान लाल है, भूमि और दीवारें चाँदी के समान श्वेत हैं, और यह शय्या भी सुंदर बिछौने से युक्त है।”

81.

८१.

Subhāka manāpā mama pakaṇṇasālāSādīnavā dupparibhāriyā’yaṃ,Paṇītabhikkhā pariyeṭṭhi mūla-Dukkhassa natthi’ti pamāṇa manto;

“मेरी यह पर्णशाला अत्यंत सुंदर और मनभावन है; यह एक दोष है जिसका निर्वाह कठिन है। उत्तम भिक्षा की खोज से उत्पन्न होने वाले दुखों का कोई अंत नहीं है।”

82.

८२.

Agārasaññāya paṭikkhapitvāTañca’ṭṭhadosā kulapaṇṇasālaṃ,Dasaṅga sādhāraṇa rukkhamūlaṃPhalāphakhalāhāra mupecca bhojī;

आठ दोषों वाली उस पर्णशाला को घर समझकर त्यागते हुए, वे दस गुणों से युक्त वृक्ष के मूल (नीचे) पहुँचे और केवल फल-फूलों का आहार करने लगे।

83.

८३.

Sumedhaso so divasāni sattaMahāpadhānaṃ padahaṃ sumedho,Patto abhiññāsu vasisu pāraṃSabbaṃka samāpattisukhaṃ avindi;

उन बुद्धिमान सुमेध ने सात दिनों तक महान प्रधान (पुरुषार्थ) करते हुए अभिज्ञाओं और वशित्वों में पारंगतता प्राप्त की और समस्त समापत्ति के सुख का अनुभव किया।

84.

८४.

Tasmiṃkhaṇe kānana devatāhiSādhū’ti nigghositapītighoso,Abbhuggato tassa yasena saddhiṃVisuddhavijjācaraṇu’bbhavena;

उसी क्षण, वन-देवताओं द्वारा किया गया 'साधु' का हर्षनाद उनकी विशुद्ध विद्या और आचरण से उत्पन्न यश के साथ चारों ओर फैल गया।

85.

८५.

Vijjādharā tagguṇadīpakāniMutiṅgavīṇādhanibandhavāni,Gāyiṃsu gītāni’va naccamānoHimācalo sampati sampavedhi;

विद्याधरों ने मृदंग और वीणा की ध्वनि के साथ उनके गुणों का गान करने वाले गीत गाए; मानो नाचता हुआ हिमालय पर्वत भी उस समय काँप उठा।

86.

८६.

Muddhaṅkuraṃ bhudharakuṭabāhu-Satehi tannijjhara cāmarehi,Vidhūyamānehi vidhūtapāpaṃKatopahāreva mahāsarā’pī;

पर्वत-शिखरों रूपी सैकड़ों भुजाओं और चँवर के समान हिलते हुए झरनों के द्वारा, उन पाप-रहित (सुमेध) का सत्कार किया जा रहा था, मानो बड़े-बड़े सरोवर भी उन्हें उपहार अर्पित कर रहे हों।

87.

८७.

Akālameghaddhani bherirāva-Vyāpāritā mattasikhaṇḍisaṇḍā;

Ajjhāvasantaṃ vanasaṇḍamajjhaṃMahiṃsucā’khaṇḍanataṇḍavena;

असामयिक मेघों की भेरी जैसी गर्जना से उत्साहित होकर, मयूरों के झुंड उस वनखंड के मध्य में, जहाँ वे निवास कर रहे थे, निरंतर नृत्य करने लगे।

88.

८८.

Mandā’nilā’mandabhujā’valamba-Sunīlasākhāmaṇivijanīhi,Lataṅganā’liṅgitasālasāmīSaṃvijayuṃ vitadarampi dhīraṃ;

मंद वायु के झोंकों से हिलती हुई नीली शाखाओं रूपी पंखों से, और लता रूपी सुंदरियों से आलिंगित साल के वृक्षों ने उन धीर (सुमेध) को पंखा झला।

90.

९०.

Kapītanā’soka tamāla nīpāKapītanā’soka tamāla nīpā, (samattapādabhyāsa mahā yamakaṃ)Kapītanā’soka tamāla nīpāKapītanā’soka tamāla nīpā;

कपितन, अशोक, तमाल और नीप (वृक्षों से युक्त वन)।

91.

९१.

Na velalitā kiṃ pasavakā’vataṃsāLatāvitānā madhupālisālī,Latāvitānā madhupā’lisālīNa vellitā kiṃ pakasavā’vataṃsā;

(Samuggabheda yamakaṃ)

क्या वे हिलती हुई लताएँ पुष्प रूपी कर्णफूल नहीं हैं? लताओं के मंडप भ्रमर-पंक्तियों से सुशोभित हैं।

92.

९२.

Pupphāvalī kandala pāṭalaggāKalāpinī sā vanarājinīlā,Pupphākulī kandana pāṭalakkhīKalāpanīlā vara rājinīva;

(Addhagomuttikā bandhanaṃ)

पुष्पों की पंक्तियाँ, कन्दल और पाटल के अग्रभाग वाली, वह नीली वनराजि मोरनी के समान शोभायमान है।

93.

९३.

Natāsiro mañjarikāsuramhāNatāsiro pañjalikāva ramme,Vane nibaddhaṃ ramito vibhāsiVineyya bandhūracīto pahāro;

(Pādagomuttikā bandhanaṃ)

झुकी हुई मंजरियों से सुशोभित, रमणीय वन में अंजलिबद्ध होकर वह शोभायमान है।

94.

९४.

Rajokirantā’vanatā latāsuṃLājokirantā vanitā natāva,Dvijoaraññaṃ vasitā pitāghoGajotarantova latā vitānaṃ;

(Silokagomuttikā bandhanaṃ ākulajālamitipi)

धूल बिखेरती हुई झुकी हुई लताएँ, खील बिखेरती हुई झुकी हुई स्त्रियों के समान हैं। पक्षी अरण्य में निवास करते हैं और हाथी लताओं के वितान को पार करते हैं।

95.

९५.

Mataṅgajindā na masakkariṃsuPādāni natvāna padipadhāmaṃ,Paññādhavaṃ pīna tapaṃ phalehiHimaddipāde parisuttamañhi;

(Kabbanāma gabbha cakkaṃ)

गजेंद्रों ने तिरस्कार नहीं किया, चरणों में नमन कर दीप के समान प्रकाशमान, प्रज्ञावान और तप के फलों से युक्त, हिमवान पर्वत के पाद प्रदेश में वे उत्तम पुरुष थे।

96.

९६.

Mettāya chattaṃ’va phaṇaṃ phaṇindoDhāresi sīse vasino cacāra,Nathāmavā’kāva’balesu kiñciMedhāya nando thiravāci kheme;

(Kavināma gabbha cakkaṃ)

नागराज ने मैत्री के कारण अपने फण को छत्र के समान धारण किया, संयमी बुद्ध विचरण करते थे। निर्बलों पर कोई प्रहार नहीं किया, मेधा से आनंदित और स्थिर वाणी वाले वे कल्याण में स्थित थे।

97.

९७.

No’sitehi’ssa santāsa’nū’na tosa vato do,Dāyato vasato na’nusantāsassa hitesino;

(Gāthaddhavisaya paṭiloma yamakaṃ)

जो आसक्त नहीं हैं, उन्हें भय नहीं होता; संतोषवान और हितैषी के लिए संत्रास का कोई स्थान नहीं है।

98.

९८.

Yokā’sā’vāsa kāyo kāma’kāma’makāma’kā,Sakāyanā’nāya’kāsa vāma nā ga ganā’mavā;

(Sabbato bhadda bandhanaṃ)

जिनका शरीर आकाश रूपी आवास है, जो काम-रहित हैं, वे आकाशगामी और दोषरहित हैं।

99.

९९.

Dayāya vasito dāye yāpajāsiva māsadā,Yajārahaṃ rañjamāno vasihaṃso ciraṃvasi;

(Addhabbhama bandhanaṃ)

दया के वश में होकर, प्रजा के कल्याण के लिए, पूजनीय और प्रसन्न मन वाले वे हंस के समान चिरकाल तक निवास करते थे।

100.

१००.

Madhumada madhukara virute viruteMalayaja surahīta pavane pavaneHimavati vikasita padume padumeAdhisukha manubhavi savasi savakasi;

(Pādanta yamakaṃ)

मत्त भ्रमरों की गुंजार से युक्त, मलयज की सुगंधित वायु वाले, हिमवान में खिले हुए कमलों वाले स्थान पर उन्होंने परम सुख का अनुभव किया।

Iti medhānandābhidhānena yatinā viracite sakalakavijana hadayānandadānanidāne jinavaṃsadīpe dūrenidāne sumedhabrāhmaṇāpadānaparidīpo.

इस प्रकार मेधानन्द नामक यति द्वारा रचित, समस्त कवियों के हृदय को आनंद देने वाले 'जिनवंशदीप' में 'दूरेनिदान' के अंतर्गत 'सुमेध ब्राह्मण अपदान' का वर्णन समाप्त हुआ।

Paṭhamo saggo.

प्रथम सर्ग।

1.

१.

(Mandā’kkantā) marapurasiriṃ sabbasampattisāraṃJambuddīpā’sama sarasije kaṇṇikā sannikāsaṃ,Rammaṃ rammavhaya puravaraṃ pāramīpāradassīBuddho dīpaṅkara dasabalo sabbalokekadī;

()Tasmiṃ kāle vipulakaruṇā nārisañcodita’ttoNānā khīṇāsava parivuto cārikaṃ sañcaranto,Saṃvattento sunipuṇatayaṃ dhammacakkaṃ kamenaPatvā tasmiṃ paṭivasati sodassanavhe vihāre;

()

देवलोक की श्री के समान, समस्त संपत्तियों के सारभूत, जम्बूद्वीप के अद्वितीय कमल की कर्णिका के सदृश, रम्य नामक श्रेष्ठ नगर में, पारमिताओं के पारगामी, समस्त लोक के अद्वितीय दीपक, दशबली दीपांकर बुद्ध रहते थे। उस समय, विशाल करुणा से प्रेरित होकर, अनेक क्षीणास्त्रव अर्हतों से घिरे हुए, वे चारिका करते हुए और निपुणता से धर्मचक्र का प्रवर्तन करते हुए, क्रमशः सुदर्शन नामक विहार में पहुँचे।

3.

३.

Sutvā dipaṅkara bhagavato nāgarā kittisaddaṃSambuddho so itipi arahaṃ tyādinā’bbhuggataṃ taṃ,Gāhāpetvā tuvaṭatuvaṭaṃ vatthabhesajja pānaṃTannittā’suṃ pamuditamatā gandhamakālādihatthā;

()

भगवान दीपांकर की कीर्ति को सुनकर कि 'वे बुद्ध हैं, अर्हत् हैं' आदि, नगरवासियों ने शीघ्रता से वस्त्र, औषधि और पेय पदार्थ लिए और प्रसन्न मन से हाथों में गंध-माला आदि लेकर निकले।

4.

४.

Patvā dīpaṅkaratarihariṃ gandhamālādikehiPūjetvāta’ñajalimukulikā ekamantaṃ nisinnā,Dhammaṃ sutvā savaṇasubhagaṃ buddhapāmokkhasaṅghaṃSaṃyācitvā muditahadayā svāttayā’pagañjuṃ;

()

दीपांकर बुद्ध के पास पहुँचकर, गंध-माला आदि से उनकी पूजा की, अंजलिबद्ध होकर एक ओर बैठ गए। श्रवण-सुखद धर्म सुनकर और बुद्ध-प्रमुख संघ को आमंत्रित कर, वे प्रसन्न हृदय से अपने घरों को लौट गए।

5.

५.

Sajjetvā te dutiyadivase sajjanā dānasālaṃUssāpattā dhajakadaliyo puṇṇakumbhe ṭhapennā,Kubbantā’pi dhavalasuḷinu’kkhepa lājopahāraṃEvaṃ tassā’gamana mayanaṃ laṅkarontā vihāsuṃ;

()

दूसरे दिन उन सज्जनों ने दानशाला सजाई, ध्वजा और कदली-स्तंभ खड़े किए, पूर्ण कुंभ स्थापित किए और श्वेत चूर्ण तथा खील की वर्षा करते हुए उनके आगमन के मार्ग को अलंकृत किया।

6.

६.

Abbhuggantvā atha himavatā so sumedho tapassiGacchaṃ tesaṃ upari nabhasā vākacīraṃ dhunanno,Disvā pītippamuditajate añjasaṃ sodhayanteSañjhāmegho riva parilasaṃ dhataritthe’kamantaṃ;

()

तब हिमवान पर्वत से आकाश मार्ग से उड़ते हुए सुमेध तपस्वी ने, अपने वल्कल वस्त्रों को लहराते हुए, नीचे लोगों को प्रसन्नतापूर्वक मार्ग साफ करते देखा और वे संध्या के मेघ के समान शोभायमान होकर एक ओर उतर गए।

7.

७.

Saṃsodhentā kalalavisamaṭṭhāna saṅkāradhānaṃKasmā tumhe paṭipathamimaṃ’laṅkarothā’ti pucchi,Bhante dīpaṅkaratarahari’dāni nissāya rammaṃBuddho hutvā viharati mahādhammasaṅkhaṃ dhamanto;

()

कीचड़ और ऊबड़-खाबड़ स्थानों तथा कूड़े के ढेरों को साफ करते हुए लोगों से उन्होंने पूछा—'आप लोग इस मार्ग को क्यों सजा रहे हैं?' उन्होंने उत्तर दिया—'भन्ते! दीपांकर बुद्ध अब रम्य नगर के आश्रय में बुद्ध होकर विहार कर रहे हैं और महान धर्म-शंख फूँक रहे हैं।'

8.

८.

So sambuddho parivutamahābhikkhusaṅgho yato noGāmakkhettaṃ pavisati tato’laṅkaromā’bruviṃsu,Buddhūppādo kimuta sutaraṃ dullabho buddhasaddoIccevaṃso sumariya alaṅkattukāmo’si maggaṃ;

()

वे बुद्ध विशाल भिक्षु संघ के साथ हमारे ग्राम-क्षेत्र में प्रवेश करेंगे, इसलिए हम मार्ग सजा रहे हैं। 'बुद्ध' शब्द अत्यंत दुर्लभ है, यह सुनकर सुमेध भी मार्ग को अलंकृत करने के इच्छुक हुए।

9.

९.

Jhānā’bhiññā ratatakavacu’jjotamāna’ttabhāvoSaddhāye’so acalasadiso iddhimā tāpaso’ti,Sallakkhetvā kalalavisamaṃ duggamaggappadesaṃSajjetuṃ te sapadi muditā sādhavo tassa’daṃsu;

()

ये ध्यान और अभिज्ञा रूपी कवच से देदीप्यमान शरीर वाले, श्रद्धा में अचल पर्वत के समान और ऋद्धिमान तपस्वी हैं—ऐसा विचार कर उन सज्जनों ने प्रसन्नतापूर्वक उन्हें कीचड़ वाला दुर्गम मार्ग का एक भाग दे दिया।

10.

१०.

Nānāpupphaṃ jalajathalajaṃ ocinitvā vanamhāTetvā devāsurabhavanato koviḷārādipupphe,Ānetvā’haṃ bhujagabhavatā phullakaṇḍuppalāniChekosmī’ti vithariya pathaṃ iddhiyā saṃvidhātuṃ;

()

मैं वन से जलज और थलज नाना प्रकार के पुष्प चुनकर, देव और असुर लोकों से कोविदार आदि पुष्प लाकर और नागलोक से खिले हुए नीलकमल लाकर, अपनी ऋद्धि से इस मार्ग को सजाने में कुशल हूँ।

11.

११.

Katve’vaṃ me hadayamakuḷaṃ tovikāseyya tasmāVeyyāvaccaṃ visadamatino kāyikaṃ saṃvidhāya,Ajjevā’haṃ vipulakusalaṃ sañcinissa’ntī dhīroSaṃsodhetuṃ kalalakalusaṃ añjasaṃ ārabhittha;

()

इस प्रकार सेवा करने से मेरा हृदय-कमल विकसित होगा, इसलिए शुद्ध बुद्धि वाले उस धीर पुरुष ने कायिक सेवा करते हुए प्रचुर कुशल संचय करने के लिए कीचड़ से युक्त मार्ग को साफ करना आरंभ किया।

12.

१२.

Passantānaṃ vimalanayano’bhāsa jimūtagabbheBuddhobuddho’tya’bhihitavaco vijjurājīva cārī,Tasmiṃ paṅke nijakaratala’mebhājapacchihi dhīmāPaṃsuṃ datvā rajatadhavalaṃ vālukaṃ vokiranto;

()

निर्मल नेत्रों वाले, मेघों के बीच बिजली की रेखा के समान चमकते हुए 'बुद्ध-बुद्ध' शब्द का उच्चारण करने वाले लोगों के देखते-देखते, उस बुद्धिमान ने अपने हाथों और टोकरियों से उस कीचड़ में मिट्टी डाली और रजत के समान धवल बालू बिखेरी।

13.

१३.

Tasmi ṭhāne kallalulite suṭṭhu nā’laṅkatevaSaddhiṃ dīpaṅkara’nadhivaro’nekakhīṇāsavehi,Patto brahmā’maranaraphaṇisiddhavijjādharānaṃSaṃvattante suvipulamahe pāṭihīre uḷāre;

()

उस स्थान पर, जहाँ कीचड़ अभी पूरी तरह साफ नहीं हुआ था और मार्ग भली-भांति अलंकृत नहीं हुआ था, तभी भगवान दीपांकर अनेक क्षीणास्त्रव अर्हतों के साथ वहाँ पहुँचे, जबकि ब्रह्मा, देव, मनुष्य, नाग, सिद्ध और विद्याधरों द्वारा विशाल उत्सव और महान प्रातिहार्य किए जा रहे थे।

14.

१४.

Hema’mbhojo’pamasuvadanaṃ maṇḍitaṃ lakkhaṇho-Sītyā’nubyañjanavilasitaṃ ketumālāvilāsaṃ,Satthāraṃ taṃ disidisi pabhāniccharanta’ñjasambhiĀgacchantaṃ viya maṇitale mattamātaṅgarājā;

()

स्वर्ण कमल के समान सुंदर मुख वाले, अस्सी अनुव्यंजनों और लक्षणों से सुशोभित, केतुमाला (प्रभामंडल) से देदीप्यमान, दसों दिशाओं में प्रभा बिखेरते हुए, पृथ्वी पर मदमस्त गजराज की भाँति आते हुए उन शास्ता (बुद्ध) को देखा।

15.

१५.

Oloketvā vimalanayanañcandaniluppalāniUmmiletvā ratanaphalakaṃ akkamantova piṭṭhiṃ,Nānākhīṇāsavaparicuto kaddamaṃ nā’kkamitvāSambuddhoyaṃ vajatu iti me dīgharattaṃ hitāya;

()

चंद्रमा और नीलकमल के समान निर्मल नेत्रों को खोलकर देखते हुए, मानो रत्नों के फलक पर पैर रख रहे हों, अनेक क्षीणास्त्रवों (अर्हतों) से घिरे हुए वे बुद्ध कीचड़ में पैर न रखें, बल्कि मेरे ऊपर से होकर जाएँ, जो मेरे दीर्घकालिक हित के लिए होगा।

16.

१६.

Sallakkhetvā khara’jinajaṭāvākacīrāni keseOmuñcitvā visamakalale pattharitvā’ttabhāvaṃ,Setuṃ katvā paramapaṇidhī kominī codita’ttoPañcā’bhiññāratanamaṇimā svā’cakujjo nipajji;

()

अपनी जटाओं, मृगचर्म और वल्कल वस्त्रों को उतारकर, उस विषम कीचड़ में अपने शरीर को फैलाकर और स्वयं को एक सेतु (पुल) बनाकर, वे पंच-अभिज्ञा रूपी रत्नों से युक्त सुमेध तापस, परम प्रणिधान से प्रेरित होकर मुँह के बल लेट गए।

17.

१७.

Sutvā gāthāpadampi na me bhāriyaṃ saṃkileseViddhaṃsetvā varasivuraṃ pattumicche sacā’haṃ,Saṃvijjante tibhavabhavane dukkhitā’nantasatteSo’bhaṃ eko kathamadhigame dhamma maññātaveso;

()

यदि मैं चाहूँ तो एक गाथा सुनकर ही अपने क्लेशों का विनाश कर उस श्रेष्ठ शिवपुर (निर्वाण) को प्राप्त कर सकता हूँ, किंतु इन तीनों लोकों में अनंत प्राणी दुखी हैं; ऐसी स्थिति में, मैं अकेला ही अज्ञात वेश में धर्म को प्राप्त कर मुक्त क्यों होऊँ?

18.

१८.

Yannūnā’haṃ parahitarato sammadaññāya bodhiṃĀropetvā nikhilajanataṃ’nuttaraṃ dhammanāvaṃ,Uttāretvā varasivapuraṃ vaṭṭadukkhodadhimhāPacchā dīpaṅkaramuni yathā nibbutiṃ pāpuṇissaṃ;

()

क्यों न मैं परहित में रत होकर, सम्यक् बोधि प्राप्त कर, संपूर्ण जनसमुदाय को अनुत्तर धर्म-नौका पर आरूढ़ कर, संसार-दुख रूपी सागर से पार उतारकर श्रेष्ठ शिवपुर पहुँचाऊँ और फिर दीपंकर मुनि की भाँति निर्वाण प्राप्त करूँ।

19.

१९.

Iccevaṃ so pumariya samodhānayitvā’ṭṭhadhammeSaṃsāramhā’vataraṇamahāseturūpo pajānaṃ,Muddhābaddha’ñjalipuṭajaṭo paṅkapiṭṭhe nipannoSambodhatthaṃ paṇidhimakari tāva tappādamūle;

()

इस प्रकार उन आठ धर्मों को पूर्ण कर, प्रजा के लिए संसार से पार उतारने वाले महासेतु के समान, कीचड़ पर लेटे हुए और सिर पर जटाओं के साथ हाथ जोड़े हुए सुमेध ने बुद्ध के चरणों में सम्यक् संबोधि के लिए प्रणिधान किया।

20.

२०.

Ussisaṭho sapadi bhagavā pañcavaṇṇappasādaṃUmmīletvā nayanayugalaṃ phullanīluppalābhaṃ,Disvā nīlopalamaṇimayaṃ vātapānañcayaṃ’vaUgghāṭento isivaramhāpaṅkajaṃ paṅkapiṭṭhe;

()

तब भगवान दीपंकर ने उनके सिर के पास खड़े होकर, खिले हुए नीलकमल के समान कांति वाले अपने पाँच वर्णों के निर्मल नेत्रों को खोला और कीचड़ के ऊपर लेटे हुए उस श्रेष्ठ ऋषि को देखा, जो नीलमणि की खिड़की खोलने के समान प्रतीत हो रहे थे।

21.

२१.

Etassi’jajhissati iti ayaṃ patthanā’nāgataṃsa-Ñāṇaṃ sammā patiniya ito kappalakkhādhikānaṃ,Āvajjento upari caturāsaṅkhiyānantya’vediPatvā bodhiṃ ahamiva siyā gotamo nāma buddho;

()

इसकी यह प्रार्थना सफल होगी—ऐसा अनागत-ज्ञान से जानकर और भविष्य के चार असंख्येय और एक लाख कल्पों का विचार करते हुए बुद्ध ने जाना कि यह सुमेध मेरी ही भाँति बोधि प्राप्त कर 'गोतम' नाम का बुद्ध होगा।

22.

२२.

Tumhe sampassatha iti imaṃ tāpasaṃ saṅghamajjheVatve’vaṃ so padamasadisaṃ dhammarājā dadanto,Samhinditthā’dharakisalayā’lattakaṃ nāgataṃya-Paññāmuddā’ṅkitapadasataṃ vattasandesagabbhaṃ;

()

संघ के मध्य 'तुम इस तापस को देखो' ऐसा कहकर, उन धर्मराज ने भविष्य की घटनाओं से युक्त और प्रज्ञा की मुद्रा से अंकित वचनों के द्वारा उसके भविष्य की घोषणा की।

23.

२३.

Vāsaṭṭhānaṃ kapilanagaraṃ nāma māsāmahesiMātā suddhodananarapati te pitā’diccavaṃse,Bimbā bimbā dharavati piyā hema bimbā bhirāmāTasmiṃkāle tanujaratanaṃ rāhulo hessate te;

()

तुम्हारा निवास स्थान कपिलनगर होगा, तुम्हारी माता माया देवी होंगी, आदित्यवंश के राजा शुद्धोदन तुम्हारे पिता होंगे, स्वर्ण-बिंब के समान सुंदर बिम्बा तुम्हारी पत्नी होगी और उस समय राहुल तुम्हारा पुत्र होगा।

24.

२४.

Hessante te paṭhamadutiyassāvakā sāriputta-Moggallānā dvijakulabhavā bhuripaññiddhimanto,Ānandākhyo yati pati rupaṭṭhāyakosāvikānaṃKhemātheri parama yugalaṃ uppalabbaṇṇatheri;

()

ब्राह्मण कुल में उत्पन्न, महाप्रज्ञावान और ऋद्धिमान सारिपुत्र और मोग्गलान तुम्हारे प्रथम और द्वितीय श्रावक होंगे, आनंद नामक यति तुम्हारा उपस्थापक होगा, और खेमा तथा उत्पलवर्णा तुम्हारी दो प्रमुख भिक्षुणी श्राविकाएँ होंगी।

25.

२५.

Assattho te vijayaviṭapī tvañca kho gotamavhoChabbassānī padahiya gharā nikkhamitvā sakamhā,Pāyāsaggaṃ parivisiya bho tvaṃ sujātāya dinnaṃBodhiṃ bujjhissasi iti dhuvaṃ bodhimūle nisajja;

()

अश्वत्थ तुम्हारा विजय-वृक्ष होगा, तुम्हारा नाम गोतम होगा, तुम अपने घर से निकलकर छह वर्षों तक तपस्या करोगे और सुजाता द्वारा दी गई खीर ग्रहण कर, बोधिवृक्ष के नीचे बैठकर निश्चित रूप से बोधि प्राप्त करोगे।

26.

२६.

Satthā sañjhāghanapaṭalato muttavijjullate,vaSandassetvā nijabhujalataṃ cīvarabbhantaramhā,Pakhyākāsi jaladhararavā’kāragambhīraghoyaṃNicchāretvā suradhanurivo’bhāsa chabbaṇṇaraṃsi;

()

शास्ता ने संध्याकालीन बादलों के समूह से निकली बिजली की रेखा के समान अपने चीवर के भीतर से अपनी भुजा को बाहर निकाला और मेघों के गर्जन के समान गंभीर स्वर में बोलते हुए, इंद्रधनुष के समान छह वर्णों वाली रश्मियाँ बिखेरीं।

27.

२७.

Amhe dīpaṅkarabhagavato sāsane nā’vabuddhāLacchāmā’ti tava parimukhe’vā’yatiṃ mokkhadhammaṃ,Tasmiṃ pattā’khīla suranarāpatthayuṃ taṅkhaṇevaṃPūjetvā’tañjalisarasije pādapīṭhamhi tassa;

()

यदि हम भगवान दीपंकर के शासन में बोध प्राप्त नहीं कर सके, तो भविष्य में आपके सम्मुख मोक्ष-धर्म प्राप्त करेंगे—ऐसा कहते हुए वहाँ उपस्थित समस्त देवों और मनुष्यों ने उसी क्षण उनके चरण-कमलों में हाथ जोड़कर पूजा की।

28.

२८.

Buddho brahmāmaranarasiro cumbitaṅghī sarojoSampūjetvā’ṭṭhahi jaṭilakaṃ pupphamuṭṭhīhi tamhā,Pakkāmi so kanakasikharīhāri kiñjakkhabhāreUbbhūta’mhoruhavanasire appayanto padāni;

()

ब्रह्मा, देवों और मनुष्यों द्वारा पूजित चरणों वाले बुद्ध ने आठ मुट्ठी पुष्पों से उस जटाधारी की पूजा की और फिर स्वर्ण-शिखर के समान कांति वाले बुद्ध, खिले हुए कमलों के वन के ऊपर पैर रखते हुए वहाँ से प्रस्थान कर गए।

29.

२९.

Rammaṃ rammaṃ mahīya jaṭilaṃ pupphamuṭṭhīhi katvāKhīṇā khīṇāsavavasigaṇā dakkhiṇaṃ pakkamiṃsu,Devā’devā pavuramakaruṃ vandanāmānapūjaṃDīpaṃ dīpaṅkaradasabalañcā’nugantvā nivattā;

()

उन क्षीणास्त्रव अर्हतों ने भी आठ-आठ मुट्ठी पुष्पों से उस जटाधारी की पूजा की और उनकी प्रदक्षिणा कर प्रस्थान किया। देवों और असुरों ने भी वंदना और मान-पूजा की और दीपंकर दशबल के पीछे-पीछे जाकर फिर लौट आए।

30.

३०.

Tamhā ṭhānā gatasati jane sannisinnassa tassaPallaṅkenā’maranara pariccanta pupphāsanamhi,Jātikkhettā tahimupagatā devatā etamatthaṃĀrocesuṃ mahitavaraṇā añjalimañjarīhiṃ;

()

जब सब लोग वहाँ से चले गए, तब देवों और मनुष्यों द्वारा अर्पित पुष्पों के आसन पर पालथी मारकर बैठे हुए सुमेध के पास दसों दिशाओं के लोकधातुओं से देवता आए और हाथ जोड़कर उनसे यह बात कही।

31.

३१.

Pubbe pupphāsanupari samārūḷhabuddhaṅkurānaṃAddhāne’ve’tarahi bhavatocā’sanārohaṇamhi,Ekālokā dasahi guṇitā lokadhātu sahassīSaṃvattante tvamanavarataṃ hessase tena buddho;

()

पूर्व काल में जब बोधिसत्व इस प्रकार के पुष्पासन पर विराजमान हुए थे, तब जैसा प्रकाश और कंपन हुआ था, वैसा ही आज आपके आसन ग्रहण करने पर दस हजार लोकधातुओं में हो रहा है; अतः यह निश्चित है कि आप बुद्ध बनेंगे।

32.

३२.

Tāsaṃ vācaṃ savaṇamadhuraṃ devatānaṃ nisammaBhiyyo cittappabhavavīriyo pītivipphāritatto,Pubbe sattuttamaparicitā bodhisambhāradhammāĀvajjesi kati iti sudhī dhammadhātuṃ sahetuṃ;

()

देवताओं के उन श्रवण-मधुर वचनों को सुनकर, अत्यधिक उत्साह और प्रीति से भरे हुए उस बुद्धिमान सुमेध ने विचार किया कि पूर्व के महापुरुषों द्वारा संचित वे कौन-से बोधि-संभार धर्म हैं।

33.

३३.

Okujjitvā dharaṇiṭhapito puṇṇa kumbho sumedhaVissandetvā salilamakhilaṃ kintupaccāharetha,Evaṃ datvā dhanasutakalatta’ṅgapaccaṅgajīveNibbinno mā bhavi’ti paṭhamaṃ pāramiṃ’dhiṭṭhahi so;

()

हे सुमेध! जैसे जल से भरा हुआ घड़ा उलटा कर देने पर अपना सारा जल निकाल देता है और कुछ भी शेष नहीं रखता, वैसे ही तुम भी धन, पुत्र, पत्नी और अपने अंगों एवं जीवन का दान कर दो और इसमें तनिक भी खिन्न न हो—ऐसा विचार कर उन्होंने प्रथम दान पारमिता का निश्चय किया।

34.

३४.

Nā’pekkhitvā yathariva nijaṃ jīvitaṃ jīvitaṃ’vaRakkhanto sañcarati camari cāmara candikābhaṃ,Evaṃ sīlaṃ varasivapuradvāramārakkha dhīraAjjhiṭṭhāsi iti sadutiyaṃ pāramiṃ suddhasīlo;

()

जैसे चमरी मृग अपने जीवन की परवाह न करते हुए भी अपनी पूंछ की रक्षा करता है, वैसे ही तुम भी श्रेष्ठ शिवपुर के द्वार रूपी शील की रक्षा करो—ऐसा विचार कर उन शुद्ध शील वाले धीर सुमेध ने दूसरी शील पारमिता का निश्चय किया।

35.

३५.

Saṃviggo yo ciraparivasaṃ ghorakārāgharamhiMuttīṃ tamhā’gamayati yathā hohi nekkhammanittoNibbinno tvaṃ tathariva bhave bandhanāgārarūpeAjjhiṭṭhāsi tatiyampi so pāramintye’kacārī;

()

जैसे कोई व्यक्ति लंबे समय तक घोर कारागार में रहने के बाद उससे मुक्त होने की इच्छा करता है, वैसे ही तुम भी इस कारागार रूपी संसार से विरक्त होकर निष्क्रमण में लीन हो जाओ—ऐसा विचार कर उन एकाकी विचरने वाले सुमेध ने तीसरी नैष्क्रम्य पारमिता का निश्चय किया।

36.

३६.

Hīnukkaṭṭhaṃ kulamanugharaṃ bhikkhako bhikkhu bhikkhaṃAṇvāhiṇḍaṃ labhati naciraṃ saṃvaraṭṭho yathe’vaṃ,Sambodhattha bhaja paṭibale paṇḍite puṭṭhapañhoAjjhiṭṭhāsi tvamiti matimā pāramiṃ so catutthiṃ;

()

जैसे एक भिक्षु ऊँच-नीच का भेद किए बिना घर-घर जाकर भिक्षा प्राप्त करता है, वैसे ही तुम भी ज्ञान की प्राप्ति के लिए विद्वानों के पास जाकर प्रश्न पूछो। बुद्धिमान सुमेध ने इस प्रकार चौथी पारमिता (प्रज्ञा) का निश्चय किया।

37.

३७.

Niccussāho vicarati yathā kesarī sericārīEvaṃ ṭhāne gamanasayanecā’sane tvaṃ sumedha,Ussoḷhī tyāsithilavīriyo hoti sambodhanatthaṃAjjhīṭṭhāsi thiravīriyavā pañcamiṃ pāramiṃ so;

()

जैसे सिंह आलस्य रहित होकर स्वतंत्र विचरण करता है, वैसे ही हे सुमेध! तुम भी खड़े होने, चलने, लेटने और बैठने में सदा उद्योगी रहो। बोधि की प्राप्ति के लिए शिथिलता त्याग कर दृढ़ वीर्यवान सुमेध ने पाँचवीं पारमिता (वीर्य) का निश्चय किया।

38.

३८.

Iṭṭhāniṭṭhaṃ pathaviriva bho sabbamānāvamānaṃNāpajjitvā manasiviktiṃ tvaṃ sahanto khamanto,Sambodhatthaṃ paravadhakhamo hohi’tī khantivādīAjjhiṭṭhāsi parahitarato chaṭṭhamiṃ pāramiṃ so;

()

जैसे पृथ्वी प्रिय और अप्रिय, मान और अपमान सबको समान रूप से सहती है, वैसे ही तुम भी दूसरों के अपराधों को क्षमा करते हुए सहनशील बनो। परहित में रत सुमेध ने छठी पारमिता (क्षान्ति) का निश्चय किया।

39.

३९.

Vīthiṃ nātikkamati niyamaṃ osadhītārakā’yaṃEvaṃ santuttama paricitaṃ saccavācaṃ sumedha,Tvaṃ māvitikkami karahaci boddhukāmo subodhiṃAjjhiṭṭhāsi’tya’vitathakathi sattamiṃ pāramiṃ so;

()

जैसे ओषधि तारा (शुक्र तारा) अपने निश्चित मार्ग और नियम का उल्लंघन नहीं करता, वैसे ही हे सुमेध! तुम भी सत्य वचन से कभी विचलित न होना। बोधि की इच्छा रखने वाले उस सत्यवादी सुमेध ने सातवीं पारमिता (सत्य) का निश्चय किया।

40.

४०.

Tamhāṭhānā balavapavane vāyamāne’pi thokaṃKappaṭṭhāsi tacalati yathā pabbato suppataṭṭho,Tvaṃ tiṭṭhāhi tathariva adhiṭṭhānadhammesu daḷhaṃAjjhiṭṭhāsī’tyavalasadiso ca’ṭṭhamiṃ pāramiṃ so;

()

जैसे प्रबल वायु के चलने पर भी पर्वत अपने स्थान से तनिक भी विचलित नहीं होता, वैसे ही तुम भी अपने अधिष्ठान (संकल्प) में दृढ़ रहो। सुमेध ने पर्वत के समान अचल होकर आठवीं पारमिता (अधिष्ठान) का निश्चय किया।

41.

४१.

Otiṇṇesu udakarahado bho nihīnuttamesuSītattaṃ sampharati hi samaṃ vārinā bhāvayeni,Mettāyevaṃ tibhavabhavane sabbasattesu tulyaṃAjjhiṭṭhāsi samuti navamiṃ pāramiṃ metta citto;

()

जैसे जल का जलाशय नीच और उत्तम सभी पर समान रूप से अपनी शीतलता फैलाता है, वैसे ही तुम भी तीनों लोकों के सभी प्राणियों पर समान रूप से मैत्री भाव रखो। मैत्रीपूर्ण चित्त वाले सुमेध ने नौवीं पारमिता (मैत्री) का निश्चय किया।

42.

४२.

Iṭṭhāniṭṭhe sati paṭihate vatthujāte yathāhiMajjhattā’yaṃ vasumativadhū hoti dukkhe sukheka vā,Evaṃ bho tvaṃ bhava samatulāsantibho’pekkha ko’tiAjjhiṭṭhāsi savasi dasamiṃ pāramiṃ bhurimedho;

()

जैसे यह पृथ्वी सुख और दुःख में, प्रिय और अप्रिय वस्तुओं के होने पर भी तटस्थ रहती है, वैसे ही तुम भी लाभ-हानि में समतुल्य और शान्त रहो। महाबुद्धिमान सुमेध ने दसवीं पारमिता (उपेक्षा) का निश्चय किया।

43.

४३.

Ālolento tidasapamitaṃ pāramisāgaraṃ soSattādhiso nisitamatimā ñāṇamatthā’calena,Āvajjesi vasumatavadhu sādhukāraṃ’va dentiSaṃkampi sampati satimato dhammatejena tena;

()

अपनी तीक्ष्ण बुद्धि से पारमिता रूपी सागर का मंथन करते हुए उन सत्त्वों के स्वामी (सुमेध) ने जब ज्ञान के पर्वत से विचार किया, तब उनके धर्म-तेज से यह पृथ्वी साधुवाद देती हुई काँप उठी।

44.

४४.

Bhīrūcchamhī ghaṇapathaviyā kampamātāyi’māyaPatvā dīpaṅkarabhagavato rammavāsī samīpaṃ,Sampucchiṃsu vasumati bhusaṃ kampi taṃkissahetuĀvajjetvā samuti munino tampavattiṃ kathesi;

()

इस सघन पृथ्वी के काँपने से डरे हुए रम्मवती नगर के निवासी भगवान दीपंकर के पास पहुँचे और पूछा कि यह पृथ्वी इतनी जोर से क्यों काँप रही है? तब मुनि (बुद्ध) ने विचार कर उन्हें वह वृत्तांत सुनाया।

45.

४५.

Nikkaṅkhā te punapi nagarā nāgarā taṃ upeccaSampūjesuṃ caraṇayugalaṃ gandhamālādikehi,Katvā tena’ñjalisarasije yena dīpaṅkare’ṇoUṭṭhāsi so purisatisaho sannīsinnāsanamhā;

()

शंका रहित होकर उन नगरवासियों ने पुनः सुमेध के पास जाकर गंध-माला आदि से उनके चरणों की पूजा की। तब पुरुषों में श्रेष्ठ सुमेध ने भगवान दीपंकर को हाथ जोड़कर प्रणाम किया और अपने आसन से उठे।

46.

४६.

Mā te rogo bhavi paṭibhayaṃ mā bhavi chambhitattaṃSaṅkappo te paramapaṇidhi sijjhataṃ khippameva,Itthañcā’sithutipadasataṃ jātikhettā gatā taṃPupphādīhi mahīya jaṭilaṃ nijjarā byāhariṃsu;

()

तुम्हें कोई रोग न हो, कोई भय न हो, और न ही कोई घबराहट हो। तुम्हारा परम संकल्प शीघ्र ही सिद्ध हो। इस प्रकार आकाश से आए हुए देवताओं ने उन जटाधारी (सुमेध) की पुष्प आदि से पूजा करते हुए सैकड़ों स्तुति वचन कहे।

47.

४७.

Abbhuggantvā pavanapadaviṃ devatānaṃ manāniBodhātvo himavati sakaṃ assamaṃ tāpaso so,Patto atthācalamupagamī taṅkhaṇe raṃsimālīSaṅkocetvā sarasijavanaṃ saṃharitvā’ṃsujālaṃ;

()

देवताओं के मनों को प्रसन्न कर वे तापस आकाश मार्ग से हिमालय स्थित अपने आश्रम पहुँचे। उसी क्षण किरणों की माला धारण करने वाले सूर्य देव भी अस्ताचल को चले गए और कमलों के वन को संकुचित कर अपनी किरणों को समेट लिया।

48.

४८.

Rammaṃ dīpaṅkarabhagavato rammavatyā’bhidhānaṃVāsaṭṭhānaṃ janakajananī dve sudevassumedhā,Niccopaṭṭhāyakayativaro sāgatomaṅgalocaTissocā’suṃ paṭhamadutiyassāvakā theranāgā;

()

भगवान दीपंकर का रमणीय निवास स्थान रम्मवती नगर था। सुदेव और सुमेधा उनके माता-पिता थे। सुमंगल और तिस्स उनके प्रमुख शिष्य (अग्रश्रावक) थे और सागर उनके मुख्य परिचारक थे।

49.

४९.

Nānākhīṇāsavaparivuto cā’si nandā sunandāTassā’hesuṃ paṭhamadutiyassāvikā aggabhūtā,Kāyo’sitiratanapamito pipphalināmabodhiAṭṭhāsi so pacurajanataṃ tārayaṃ vassalakkhaṃ;

()

वे अनेक क्षीणास्त्रव (अर्हतों) से घिरे रहते थे। नन्दा और सुनन्दा उनकी प्रमुख शिष्याएँ (अग्रश्राविकाएँ) थीं। उनका शरीर अस्सी रत्न ऊँचा था और उनका बोधि वृक्ष 'पिप्पली' था। वे एक लाख वर्ष तक जनता का उद्धार करते रहे।

50.

५०.

Satthā dīpaṅkaravho suranarasaraṇodīpadīpocirassaṃDīpevo dhammadīpaṃ tibhuvanabhavane vīta’vijjandhakāraṃAggikkhandho’vabhāsaṃ vihariya parinibbāyi khīṇāsavā’piKhīṇasnehāpadīpāyathariva ariyā sāvakā nibbutā’suṃ;

()

देवों और मनुष्यों के शरणदाता, दीप के समान प्रकाशमान शास्ता दीपंकर ने तीनों लोकों में अविद्या के अंधकार को नष्ट कर धर्म का दीप जलाया। अग्निपुंज के समान आभा वाले वे बुद्ध और उनके क्षीणास्त्रव आर्य श्रावक, तेल समाप्त होने पर दीपक की भाँति परिनिर्वाण को प्राप्त हुए।

Iti medhānandābhidhānena yatinā viracite sakalakavijana hadayānandadānanidāne jitavaṃsadīpe dūrenidāne sumedha tāpasassa mūlapaṇiṭhānaṭṭhapanapavatti paridīpo dutiyo saggo.

इस प्रकार मेधानन्द नामक यति द्वारा रचित, समस्त कवियों के हृदय को आनंद देने वाले 'जितवंशदीप' के 'दूरेनिदान' में सुमेध तापस के मूल प्रणिधान की स्थापना का वर्णन करने वाला यह दूसरा सर्ग समाप्त हुआ।

1.

१.

Lokaṃ (’vasantatilako) kumudākaraṃ māKoṇḍaññanāmabhagavā’tha pabodhayatto,Jāto tadā varamatī vijitāvi rājāSampanna cakkaratano’bhavi cakkamatti;

()

इसके पश्चात, कुमुद के वन के समान लोक को प्रबोधित करने वाले कोंडण्य नामक भगवान उत्पन्न हुए। उस समय बुद्धत्व के अंकुर (बोधिसत्व) 'विजितावी' नामक चक्रवर्ती राजा थे, जो श्रेष्ठ बुद्धि और चक्ररत्न से संपन्न थे।

2.

२.

Saṅghassa buddhapamukhassa uḷāradānaṃDatvā vidhāya paṇidhiṃ varabodhiyā so,Rajjaṃ pahāya jinasāsanamotaritvāJhānānya’lattha paṭilaṅvarappadāno;

()

उन्होंने बुद्ध प्रमुख संघ को उदार दान देकर श्रेष्ठ बोधि के लिए प्रणिधान किया। फिर राज्य त्याग कर जिन-शासन में प्रव्रजित हुए और ध्यान आदि श्रेष्ठ गुणों को प्राप्त किया।

3.

३.

Tassā’si rammavatināma puraṃ sunandoRājā ahosi janako jananī sujātā,Bhaddassubhaddasamaṇā varasāvakā’suṃTisso’patissa’samaṇi varasāvikāyo;

()

उनका नगर रम्मवती था, राजा सुनन्द उनके पिता और सुजाता उनकी माता थीं। भद्र और सुभद्र उनके प्रमुख श्रावक थे तथा तिस्सा और उपतिस्सा उनकी प्रमुख श्राविकाएँ थीं।

4.

४.

Lakkhāyuko vijayabodhi visālasāla-Kalyāṇi nāma tadupaṭṭhahi cā’nuruddho,Tassā’ṭṭha sītiratanappamitaṃ sarīraṃĀsuṃ tayo ariyasāvakasannipātā;

()

उनकी आयु एक लाख वर्ष थी, 'विजय' (शाल) उनका बोधि वृक्ष था और अनिरुद्ध उनके परिचारक थे। उनका शरीर अस्सी रत्न ऊँचा था और उनके समय में आर्य श्रावकों के तीन सम्मेलन हुए।

5.

५.

Tassā’parena samayeni’ha’naṅgabhaṅgoUppajji maṅgalajino janamaṅgalāya,Buddhaṅkuro’tiruciro surucī samaññoĀsi tadā’vatisuro dvijavaṃsaketu;

()

उनके बाद के समय में, लोगों के कल्याण के लिए कामदेव का मर्दन करने वाले 'मंगल' नामक जिन उत्पन्न हुए। उस समय बुद्धत्व के अंकुर (बोधिसत्व) 'सुरुचि' नामक अत्यंत सुंदर ब्राह्मण थे, जो ब्राह्मण वंश के केतु के समान थे।

6.

६.

Datvā sasāvakajitassa dināni sattaPatthesi bodhimasamaṃ gavapānadānaṃ,Pabyākato bhagavatā bhavanā’hīgantvāPabbajjito sukhamavindi samādhijaṃ so;

()

उन्होंने श्रावकों सहित बुद्ध को सात दिनों तक घी और पेय पदार्थों का दान दिया और अनुपम बोधि की प्रार्थना की। भगवान द्वारा व्याकरण (भविष्यवाणी) प्राप्त कर वे घर से निकलकर प्रव्रजित हुए और समाधि से उत्पन्न सुख का अनुभव किया।

7.

७.

Tassu’ntaraṃ puravaraṃ pitaro’ttara’vhāĀsuṃ sudevasamaṇo vasi dhammaseno,Tassā’ggasāvakayugaṃ sakasāvikānaṃBhaddaṃyugaṃ abhavi sivalicā’pya’sokā;

()

उनका श्रेष्ठ नगर उत्तर था और उनके पिता का नाम भी उत्तर था। सुदेव और धम्मसेन उनके प्रमुख श्रावक थे। उनकी प्रमुख श्राविकाओं का जोड़ा भद्रा और सुभद्रा था, तथा सीवल और अशोक भी उनके श्रावक थे।

8.

८.

Taṃ pālito jinamupaṭṭhahi aṭṭha’sītiHattho’si tassa vajirūpamarūpakāyo,Bodhī’pi nāgataru sāvakasantipātāĀsuṃ tayo navutivassasahassamāyu;

()

पालित नामक भिक्षु ने उन जिन (बुद्ध) की सेवा की। उनका शरीर अठासी हाथ ऊँचा और वज्र के समान सुदृढ़ था। उनका बोधि वृक्ष नागवृक्ष था। उनके श्रावकों के तीन सम्मेलन हुए और उनकी आयु नब्बे हजार वर्ष थी।

9.

९.

Tassā’parena sumano karuṇānidhānoNātho manojamathano udapādi loke,Buddhaṅkuro’bhavi tadā’tulanāgarājāTeja’ggijālajalito atuliddhimā so;

()

उनके बाद, करुणा के निधान, कामदेव का मर्दन करने वाले सुमन नामक नाथ (बुद्ध) लोक में उत्पन्न हुए। उस समय बुद्धत्व के अंकुर (बोधिसत्व) एक अतुलनीय नागराज थे, जो अग्नि की ज्वाला के समान तेजस्वी और अतुलनीय ऋद्धि वाले थे।

10.

१०.

Nāgo’pi nāgabhavanamhi sasāvakassaBuddhassa dibbaturiyehi katupahāro,Datvāna dānamatulaṃ paṇidhiṃ akāsiBuddho bhavissasi tuvanti ahāsi buddho;

()

उस नागराज ने भी नागभवन में श्रावकों सहित बुद्ध का दिव्य वाद्यों से सत्कार किया। अतुलनीय दान देकर उन्होंने (बुद्धत्व के लिए) प्रणिधान किया। तब बुद्ध ने कहा—"तुम (भविष्य में) बुद्ध बनोगे।"

11.

११.

Khemavhayaṃ puramahū janako sudantoRājā janetti sirimā nijasāvakānaṃ;

Aggā bhaviṃsu saraṇo vasi bhāvitattoSoṇā tadaggasamaṇi’si tathu’pasoṇā;

()

उनका नगर खेम (क्षेम) नामक था, पिता सुदत्त राजा थे और माता सिरिमा (श्रीमा) थीं। उनके प्रमुख श्रावक शरण और भावितत्त नामक वशी (जितेन्द्रिय) थे। सोणा और उपसोणा उनकी प्रमुख भिक्षुणियाँ थीं।

12.

१२.

Tassā’si nāgataru bodhi udenatero-Paṭṭhāyako navutivassasahassamāyu,Ubbedhato navutihatthamitaṃ sarīraṃĀsuṃ tayo ariyasāvakasannipātā;

()

उनका बोधि वृक्ष नागवृक्ष था। उदेन नामक भिक्षु उनके उपस्थापक (सेवक) थे। उनकी आयु नब्बे हजार वर्ष थी। उनका शरीर ऊँचाई में नब्बे हाथ का था। उनके आर्य श्रावकों के तीन सम्मेलन हुए।

13.

१३.

Tassā’parena udapādi’ha revatākhyoDevādivanditapado bhuvi devadevo,Sattuttamo bhavi tadā atidevanāmoBhovādivaṃsatilako catuvedavedī;

()

उनके बाद, देवताओं आदि द्वारा वन्दित चरणों वाले, देवों के देव रेवत नामक बुद्ध इस पृथ्वी पर उत्पन्न हुए। उस समय बुद्धत्व के अंकुर (बोधिसत्व) अतिदेव नामक ब्राह्मण थे, जो ब्राह्मण वंश के तिलक और चारों वेदों के ज्ञाता थे।

14.

१४.

Baddhañjalī sirasi dhammakathaṃ nisammaGantvāna taṃ saraṇamuttaramuttariyaṃ;

Datvā’hipatthayi sukhodhimatho mahesiBuddho bhavissasi tuvantī visākarittha;

()

सिर पर हाथ जोड़कर धर्मकथा सुनकर, उन उत्तम बुद्ध की शरण में जाकर और अपना उत्तरीय (वस्त्र) दान देकर उन्होंने बुद्धत्व की प्रार्थना की। तब महर्षि (बुद्ध) ने भविष्यवाणी की—"तुम बुद्ध बनोगे।"

15.

१५.

Tassā’si dhaññavatināma puraṃ jinassaMātā mahesi vipulā vipulo pitā’si,Sabrahmadevavaruṇo bhavi saṅghamajjheBhaddā ca bhaddayugalaṃ duvidhaṃ subhaddā;

()

उन जिन (बुद्ध) का नगर धन्यवती था। उनकी माता विपुला और पिता विपुल थे। संघ के मध्य में वरुण और ब्रह्मदेव उनके प्रमुख श्रावक थे। भद्रा और सुभद्रा उनकी दो प्रमुख भिक्षुणियाँ थीं।

16.

१६.

Taṃ sambhavo vasi upaṭṭhahi nāgabodhiRukkhopya’sitiratanaṃ bhavi attabhāvo,Āyuppamāṇampi saṭṭhisahassavassaṃĀsuṃ tayo ariyasāvakasannipātāta;

सम्भव नामक वशी (भिक्षु) ने उनकी सेवा की। उनका बोधि वृक्ष नागवृक्ष था। उनका शरीर अस्सी रत्न (हाथ) ऊँचा था। उनकी आयु का प्रमाण साठ हजार वर्ष था। उनके आर्य श्रावकों के तीन सम्मेलन हुए।

17.

१७.

Tassā’paramhi samaye janapārijātoUppajji sobhitajino jitapañcamāro,Ajjhāyako sakalaveda muḷārabhogīBuddhaṅkuro bhavi tadā’jitanāmavappo;

उनके बाद के समय में, मनुष्यों के लिए पारिजात के समान, पाँचों मारों को जीतने वाले शोभित जिन उत्पन्न हुए। उस समय बुद्धत्व के अंकुर (बोधिसत्व) अजित नामक ब्राह्मण थे, जो वेदों के अध्येता और महान ऐश्वर्य वाले थे।

18.

१८.

Dhammaṃ nisamma saraṇesu patiṭṭhahitvāSaṅghassa buddhapamukhassa uḷāradānaṃ,Datvā padhānapaṇidhāna makāsi dhīroTvaṃ lacchasi’ti varabodhi mahāsi satthā;

()

धर्म सुनकर और शरणों (त्रिशरण) में प्रतिष्ठित होकर, बुद्ध प्रमुख संघ को उदार दान देकर, उस धीर (बोधिसत्व) ने प्रधान प्रणिधान किया। तब शास्ता (बुद्ध) ने कहा—"तुम श्रेष्ठ बोधि प्राप्त करोगे।"

19.

१९.

Rammaṃ sudhammamahu tassa puraṃ sudhammoRājā ahosi janako janikā sudhammāTassā’ggasāvakayugaṃ asamo sunettoTassāvikā’ggayugalaṃ nakulā sujātā;

()

उनका रमणीय नगर सुधर्म था। सुधर्म राजा उनके पिता थे और सुधर्मा उनकी माता थीं। उनके अग्रश्रावकों की जोड़ी असम और सुनेत्त थी। उनकी अग्रश्राविकाओं की जोड़ी नकुला और सुजाता थी।

20.

२०.

Nāgassa nāgataru bodhi sarīramaṭṭha-Paṇṇāsahatthapamitaṃ tamatomathero,Sopaṭṭhahī navutivassasahassamāyuĀsuṃ tayo ariya sāvaka sannipātā;

()

उन नाग (बुद्ध) का बोधि वृक्ष नागवृक्ष था। उनका शरीर अट्ठावन हाथ ऊँचा था। अमोम नामक स्थविर ने उनकी सेवा की। उनकी आयु नब्बे हजार वर्ष थी। उनके आर्य श्रावकों के तीन सम्मेलन हुए।

21.

२१.

Uppajji tassa aparena anomadassiBuddho pabuddhakamalāmalanīlanetto,Buddhaṅkuro jitasurāri tadāni yakkha-Senāpatī bhavi mahiddhimahānubhāvo;

()

उनके बाद, खिले हुए कमल के समान निर्मल नीले नेत्रों वाले अनोमदस्सी बुद्ध उत्पन्न हुए। उस समय बुद्धत्व के अंकुर (बोधिसत्व) असुरों को जीतने वाले, महान ऋद्धि और महान प्रभाव वाले एक यक्ष सेनापति थे।

22.

२२.

Sambodhi maggapuriso paṇidhānayaṃ soSaṅghassa buddhapamukhassa uḷāradānaṃ,Pādāsi tisu saraṇesu patiṭṭhahitvāBuddho bhavissasi tuvanti jino’bruvitaṃ;

()

सम्बोधि के मार्ग पर चलने वाले उन महापुरुष ने बुद्ध प्रमुख संघ को उदार दान दिया और त्रिशरण में प्रतिष्ठित होकर प्रणिधान किया। तब जिन (बुद्ध) ने कहा—"तुम बुद्ध बनोगे।"

23.

२३.

Ṭhānañhi candavatināma yasodharākhyāMātā mahesi yasavā janako janindo,Tassa’ggasāvakayugaṃ nisabho atomoDve sundarī ca sumanā carasāvikā’suṃ;

()

उनका स्थान (नगर) चन्द्रवती था। यशोदरा उनकी माता थीं और यशस्वी राजा यशवा उनके पिता थे। उनके अग्रश्रावकों की जोड़ी निसभ और अनोम थी। सुमना और सुन्दरी उनकी दो प्रमुख श्राविकाएँ थीं।

24.

२४.

Bodhī’pi tassa kakudho munidehamaṭṭha-Paṇṇāsahatthapamitaṃ varuṇābhidhāno,Thero upaṭṭhahi ca lakkhapamāṇamāyuĀsuṃ tayo ariyasāvakasannipātā;

()

उनका बोधि वृक्ष ककुध (अर्जुन) था। मुनि का शरीर अट्ठावन हाथ ऊँचा था। वरुण नामक स्थविर ने उनकी सेवा की। उनकी आयु एक लाख वर्ष थी। उनके आर्य श्रावकों के तीन सम्मेलन हुए।

25.

२५.

Tassā’parena padumo dipadānamindoJāto pabujjhitamanopadumo pajānaṃ,Dhīro babhūva varavāraṇakumbhabhedīSīho tadā rucirakesarabhāragīvo;

()

उनके बाद, मनुष्यों में श्रेष्ठ पदुम (पद्म) बुद्ध उत्पन्न हुए, जिन्होंने प्रजा के मन रूपी कमल को विकसित किया। उस समय बुद्धत्व के अंकुर (बोधिसत्व) श्रेष्ठ हाथियों के कुम्भस्थल को विदीर्ण करने वाले और गर्दन पर सुन्दर अयाल वाले सिंह थे।

26.

२६.

Buddhaṃ nirodhasukhavediyanaṃ vatamhiSattāhamakkhipadūmehi tamaccayitvā,Cittaṃ pasādiya punā’gatasāvakesuSīho vibhāsi paṭiladdhavarappadāno;

()

निरोध-समाधि के सुख का अनुभव करने वाले बुद्ध की सात दिनों तक प्रदक्षिणा कर और चित्त को प्रसन्न कर, श्रावकों के साथ पुनः आए हुए बुद्ध के समक्ष उस सिंह ने श्रेष्ठ वरदान (भविष्यवाणी) प्राप्त किया।

27.

२७.

Tassā’si campakapuraṃ padumābhidhānoRājā ahosi janako asamā janettī,Sālopasālayatayo varasāvakā’suṃRāmā’pi tassa paramāsamaṇi surāmā;

()

उनका नगर चम्पक था। पद्म नामक राजा उनके पिता थे और असमा उनकी माता थीं। साल और उपसाल उनके श्रेष्ठ श्रावक थे। रामा और सुरामा उनकी श्रेष्ठ भिक्षुणियाँ थीं।

28.

२८.

Nāmenu’paṭṭhahi vasi varuṇo tamaṭṭha-Paṇṇāsahatthamita massa sarīramā’si,Bodhi’pi soṇataru lakkhapamāṇamāyuĀsuṃ tayo ariyasāvakasannipātā;

()

वरुण नामक वशी (भिक्षु) ने उनकी सेवा की। उनका शरीर अट्ठावन हाथ ऊँचा था। उनका बोधि वृक्ष सोण (महाशोण) वृक्ष था। उनकी आयु एक लाख वर्ष थी। उनके आर्य श्रावकों के तीन सम्मेलन हुए।

29.

२९.

Tassā’parena varado muni nāradavhoPāpandhakāranikaraṃ bhīduro’dapādi,Buddhaṅkuro bhavi tadā’khilajhātabhiññā-Lābhī pavattaphalabhoji tapodhanīso;

()

उनके बाद, वरदान देने वाले नारद नामक मुनि उत्पन्न हुए, जिन्होंने पाप रूपी अन्धकार के समूह को नष्ट कर दिया। उस समय बुद्धत्व के अंकुर (बोधिसत्व) समस्त ध्यान और अभिज्ञाओं को प्राप्त, गिरे हुए फलों का आहार करने वाले एक तपस्वी थे।

30.

३०.

Katvānu’ḷārapaṇidhāna muḷāraviroDatvā sasāvakajinassa uḷāradānaṃ,Pūjesi taṃ surabhinā haricandanenaSatthāpi sampati viyākaraṇaṃ adāsi;

()

उस उदार वीर (बोधिसत्व) ने श्रावकों सहित जिन (बुद्ध) को उदार दान देकर महान प्रणिधान किया। उन्होंने सुगन्धित हरिचन्दन से उनकी पूजा की। तब शास्ता (बुद्ध) ने भी उनके विषय में भविष्यवाणी की।

31.

३१.

Tassā’si dhaññavatināma puraṃ sumedhoRājā ahosi janako jananī anomā,Dve bhaddasālajitamittavasi vasina-Maggo’ntarā samaṇi phagguṇi bhikkhunītaṃ;

()

उनका नगर धन्यवती था। सुमेध राजा उनके पिता थे और अनोमा उनकी माता थीं। भद्रसाल और जितमित्र उनके दो प्रमुख वशी (श्रावक) थे। उत्तरा और फग्गुणी उनकी प्रमुख भिक्षुणियाँ थीं।

32.

३२.

Vāseṭṭhabhikkhu tadupaṭṭhahi rūpakāyoTassā’ṭṭhasitiratanaṃ mahasoṇasākhī,Bodhiddumo navutivassasahassamāyuĀsuṃ tayo ariyasāvakasantipātā;

()

वासेट्ठ (वासिष्ठ) नामक भिक्षु ने उनकी सेवा की। उनका शरीर अठासी रत्न (हाथ) ऊँचा था। उनका बोधि वृक्ष महाशोण था। उनकी आयु नब्बे हजार वर्ष थी। उनके आर्य श्रावकों के तीन सम्मेलन हुए।

33.

३३.

Tassā’parena padumuttara dhammarājāJāto tilokapadumo padumappitaṅghī,Aḍḍho uḷāravibhavo maharaṭṭhiyo soBuddhaṅkuro bhavi tadā jaṭilābhidhāno;

()

उनके बाद, तीनों लोकों में कमल के समान, कमल जैसे चरणों वाले धर्मराज पदुमुत्तर (पद्मोत्तर) उत्पन्न हुए। उस समय बुद्धत्व के अंकुर (बोधिसत्व) जटिल नामक एक समृद्ध, महान वैभवशाली और बड़े राष्ट्र के स्वामी थे।

34.

३४.

Sambodhiyā’dhigama paccayapatthanaṃ soVirovidhāya padumuttarapādamūle,Saṅghassa buddhapamukhassa ticivarāniPādāsi tīsuratanesu abhippasanno;

()

उस वीर (बोधिसत्व) ने पदुमुत्तर बुद्ध के चरणों में सम्बोधि प्राप्ति के लिए प्रार्थना की। त्रिरत्नों में अत्यन्त प्रसन्न होकर उन्होंने बुद्ध प्रमुख संघ को तिचीवर (तीन वस्त्र) प्रदान किए।

35.

३५.

Tassā’si haṃsavatināma puraṃ jinassaĀnandabhupati pitā janikā sujātā,Dve tassa devalasujātavasi vasinaṃAggā bhaviṃsu samaṇisvāmitāsamā’ggā;

()

उन (जिन) का नगर हंसवती था, पिता राजा आनंद और माता सुजाता थीं। देवल और सुजात उनके दो प्रमुख श्रावक थे और अमिता और समा उनकी दो प्रमुख श्राविकाएँ थीं।

36.

३६.

Lakkhāyuko sajayabodhika visālasālaRukkho upaṭṭhahi muniṃ sumanābhidhāno,Tassa’ṭṭha’sitiratanappamitaṃ sarīraṃĀsuṃ tayo bhagavato gaṇasannipātā;

()

उनकी आयु एक लाख वर्ष थी, बोधि वृक्ष विशाल 'शाल' था। सुमन नामक मुनि उनके उपस्थापक थे। भगवान का शरीर अठासी रत्न ऊँचा था और उनके तीन श्रावक सन्निपात हुए।

37.

३७.

Tassā’parena samayena sumedhanāmoLokamhi pātubhavi lokahitāya satthā,Buddhaṅkuro kira tadānyu’bhato sujātoSvā’sitikoṭivibhavo’ttara māṇavo’si;

()

उनके बाद के समय में, लोक के हित के लिए सुमेध नामक शास्ता लोक में प्रकट हुए। उस समय बुद्ध अंकुर (बोधिसत्व) उत्तम कुल में उत्पन्न हुए थे और वे अस्सी करोड़ की संपत्ति वाले 'उत्तर' नामक माणवक थे।

38.

३८.

Vissajjiyāna vibhavaṃ tiṃsatikoṭiṃDatvāna dānamasmaṃ sugate sasaṅghe,Pabbajjito paramabodhi mapatthayitthaByākāsi somuni ta’mijjhanabhāva’maddhā;

()

तीस करोड़ की संपत्ति का त्याग कर और बुद्ध प्रमुख संघ को दान देकर, उन्होंने प्रव्रज्या ली और परम बोधि की प्रार्थना की। उस मुनि ने निश्चित रूप से उनकी सफलता की भविष्यवाणी की।

39.

३९.

Rammaṃ sudassanamahū nagaraṃ sudantoTassā’si bhūpati pitā jananī sudattā,Saṅghesu’hosu saraṇo vasi sabbakāmoRāmā yamāni paramānya’bhavuṃka surāmā;

()

उनका रमणीय नगर सुदर्शन था, पिता राजा सुदत्त और माता सुदत्ता थीं। संघ में शरण और वश प्रमुख श्रावक थे और रामा और सुरामा प्रमुख श्राविकाएँ थीं।

40.

४०.

Bodhī’pi nīpataru sāgaranāmathero’Paṭṭhāsi taṃ navutivassasahassamāyu,Tassā’ḍhasitiratanu’ggatamāsi gattaṃĀsuṃ tayo satimato gaṇasantipātā;

()

उनका बोधि वृक्ष 'नीप' (कदम्ब) था, सागर नामक स्थविर उनके उपस्थापक थे। उनकी आयु नब्बे हजार वर्ष थी। उनका शरीर अठासी रत्न ऊँचा था और उन स्मृतिवान के तीन श्रावक सन्निपात हुए।

41.

४१.

Tassā’parena samayena janappadīpoJāto sujātabhagavā jitapañcamāro,Sampannasattaratato varacakkavattiRājā babhūvi’ha mahāpuriso tadāso;

()

उनके बाद के समय में, पाँचों मारों को जीतने वाले, जन-जन के दीपक भगवान सुजात उत्पन्न हुए। उस समय यह महापुरुष (बोधिसत्व) सात रत्नों से संपन्न एक श्रेष्ठ चक्रवर्ती राजा थे।

42.

४२.

Dhammā’matena mudito ratanadvayassaDatvā sasattaratanaṃ catudīparajjaṃ,Pabbajji bodhipaṇidhiṃ paṇidhāya dhīmāÑatvā mahāmuni tamijjhanabhāvamāha;

धर्म-अमृत से प्रसन्न होकर, उन्होंने बुद्ध और धर्म रूपी दो रत्नों को सात रत्नों सहित चारों द्वीपों का राज्य दान कर दिया। फिर उन धीमान ने बोधि की प्रार्थना करते हुए प्रव्रज्या ग्रहण की। महामुनि ने उनकी सफलता को जानकर भविष्यवाणी की।

43.

४३.

Rammaṃ sumaṅgalamahū puramuggatākhyoRājā pitābhavi pabhāvatināma mātā,Aggābhaviṃsu ca sudassanadevatherāNāgā gaṇassadasi nāgasamālatheri;

()

उनका रमणीय नगर सुमंगल था, पिता राजा उग्गत और माता प्रभावती थीं। सुदर्शन और देव उनके प्रमुख श्रावक थे और नागा और नागसमाला उनकी प्रमुख श्राविकाएँ थीं।

44.

४४.

Taṃ nāradomuniru’paṭṭhahi ca’ttabhāvoPaṇṇāsahatthapamito bhaviveṇubodhi,Tassā’bhavī navutivassasahassamāyuĀsuṃ tayo dhītimato gaṇasannipātā;

()

नारद मुनि उनके उपस्थापक थे। उनका शरीर पचास हाथ ऊँचा था और बोधि वृक्ष 'वेणु' (बाँस) था। उनकी आयु नब्बे हजार वर्ष थी और उन धैर्यवान के तीन श्रावक सन्निपात हुए।

45.

४५.

Tassā’pareni’ha nirūpamarūpasāroJātobabhūva piyadassisamantadassi,Dhīro tadanya’bhavi kassapamāṇavo soVedesu tīsu kusalo kusalaṃ gavesi;

()

उनके बाद, अनुपम रूप के सार वाले और सब कुछ देखने वाले बुद्ध पियदस्सी उत्पन्न हुए। उस समय वह धीर (बोधिसत्व) 'कस्सप' नामक माणवक थे, जो तीनों वेदों में कुशल थे और कल्याण की खोज में थे।

46.

४६.

So koṭilakkhaparimāṇadhatabbayenaSaṅgassa buddhapamukhassa mahāvihāraṃ,Katvā padāsi abhipatthitabuddhabhāvoBuddho’pi tappaṇidhisiddhi siyā’tya’bhāsi;

()

उन्होंने एक लाख करोड़ की धनराशि व्यय करके बुद्ध प्रमुख संघ के लिए एक महाविहार बनवाया और बुद्धत्व की प्रार्थना की। बुद्ध ने भी उनकी प्रार्थना की सिद्धि के लिए भविष्यवाणी की।

47.

४७.

Candāmahesi jananī janako pudinnoRājā babhūva puramassa anomanāmaṃ,Āsuṃ tadaggayugalāni sujātadhamma-Dinnā gaṇassadasi pakālitasabbadassi;

()

उनकी माता चंदा महिषी और पिता राजा पुदिन्न थे। उनका नगर अनोम था। सुजात और धम्मदिन्न उनके प्रमुख श्रावक थे।

48.

४८.

Taṃ sotavhasamaṇo samupaṭṭhahitthaBodhī piyaṅgu bhagavā’si asitihattho,Aṭṭhāsika so navutivassasahassama’ssaĀsuṃ tayo matimato gaṇasannipātā;

()

सोभित नामक श्रमण उनके उपस्थापक थे। उनका बोधि वृक्ष 'प्रियंगु' था। भगवान अस्सी हाथ ऊँचे थे। उनकी आयु नब्बे हजार वर्ष थी और उन मतिमान के तीन श्रावक सन्निपात हुए।

49.

४९.

Tassā’parena samayenu’dapādi lokeLokatthasādhanarato munira’tthadassī,Sattuntamo’pi niratikkamadhammasimoTejiddhimā isi tadā’si susimanāmo;

()

उनके बाद के समय में, लोक के कल्याण में रत मुनि अत्थदस्सी लोक में उत्पन्न हुए। वे सत्त्वों में उत्तम और धर्म की मर्यादा का पालन करने वाले थे। उस समय (बोधिसत्व) तेजस्वी और ऋद्धिमान 'सुसीम' नामक ऋषि थे।

50.

५०.

Ānīya dibbabhavanā kusumāni tassaMandāravāni supatiṭṭhitapādapīṭhe,Sampūjiyāna paṇidhānamakāsi satthāTvaṃ mādiso’bruvi bhavissasi cā’yatinti;

()

उन्होंने दिव्य भवन से मंदार के फूल लाकर उनके सुप्रतिष्ठित पाद-पीठ पर अर्पित किए और पूजा करके प्रार्थना की। शास्ता ने कहा— 'तुम भविष्य में मेरे जैसे ही होओगे'।

51.

५१.

Tassā’si sobhitapuraṃ bhavisāgaravhoRājā pitā janatidevi sudassanākhyā,Santopasantasamaṇā varasāvakā’suṃDhammā tadaggasamaṇipya’bhavuṃ sudhammā;

()

उनका नगर शोभित था, पिता राजा सागर और माता सुदर्शना देवी थीं। संत और उपसंत उनके श्रेष्ठ श्रावक थे और धम्मा और सुधम्मा उनकी प्रमुख श्राविकाएँ थीं।

52.

५२.

Tañcā’bhayo munirūpaṭṭhahi sopya’sīti-Hatthuggato satasahassapamāṇamāyu,Campeyyasākhi bhavi bodhi subodhihetuĀsuṃ tayo ariyasavakasannitā;

()

अभय मुनि उनके उपस्थापक थे। वे अस्सी हाथ ऊँचे थे और उनकी आयु एक लाख वर्ष थी। उनका बोधि वृक्ष 'चंपक' था। उनके आर्य श्रावकों के तीन सन्निपात हुए।

53.

५३.

Tassā’parena udapādi’ha dhammadassīNissīmadhī’nadhivaro bhavapāradassi,So tāvatiṃsabhavatamhi mahānubhāvoBuddhaṅkuro bhavi tadā kira devarājā;

()

उनके बाद, असीम बुद्धि वाले, श्रेष्ठ और भव के पार देखने वाले बुद्ध धम्मदस्सी उत्पन्न हुए। उस समय वह महानुभाव बुद्ध अंकुर (बोधिसत्व) तावतिंस लोक में देवराज (शक्र) थे।

54.

५४.

Dibbāni gandhakusumāni kathāgatassaCakkaṅkitorucaraṇamburuhāsanamhi,Pūjesi dibbaturiyehi ca buddhabhāvaṃSo patthayaṃ munitamijjha nabhāvamāha;

()

उन्होंने तथागत के चक्र-चिह्नित चरण-कमलों पर दिव्य गंध और पुष्प अर्पित किए और दिव्य वाद्यों के साथ पूजा की। बुद्धत्व की प्रार्थना करते हुए उन्होंने मुनि से अपनी सफलता की भविष्यवाणी सुनी।

55.

५५.

Ṭhāniyamāsi saraṇaṃ sugatassa tassaRājā pitā’si saraṇo janani sunandā,Aggābhaviṃsu padumovasi phussadevoKhemā ca bhikkhusamaṇisva’pi sabbanāmā;

()

उन सुगत का नगर शरण था, पिता राजा शरण और माता सुनंदा थीं। पदुम और फुस्सदेव उनके प्रमुख श्रावक थे और खेमा और सब्बा उनकी प्रमुख श्राविकाएँ थीं।

56.

५६.

Thero sunettavisuto tadupaṭṭhahi soLakkhāyuko’si jayabodhi ñca bimbijālo,Tassā’pya’sitiratanappamitaṃ sarīraṃĀsuṃ tayo ariyasāvakasannipātā;

()

सुनेत्त नामक स्थविर उनके उपस्थापक थे। उनकी आयु एक लाख वर्ष थी और बोधि वृक्ष 'बिम्बिजाल' था। उनका शरीर अस्सी रत्न ऊँचा था और उनके आर्य श्रावकों के तीन सन्निपात हुए।

57.

५७.

Tassā’parena samayeni’ga siddhabodhiSiddhatthanāmavidito udapādi satthā,Buddhaṅkuro bhavi tadā’khīlaṅajhānalābhīBhoji pavattitaphalaṃ vasi maṅgalākhyo;

()

उनके बाद के समय में, 'सिद्धार्थ' नाम से विख्यात शास्ता उत्पन्न हुए। उस समय बुद्ध अंकुर (बोधिसत्व) समस्त ध्यानों को प्राप्त 'मंगल' नामक तपस्वी थे।

58.

५८.

Sampannagandharasikaṃ paripakkamekaṃĀnīya so vipakulajambubhalaṃ vanamhā,Pādāsi tassa paṇidhīkatabuddhabhāvoTañcānubhuya bhagavāpi viyākarittha;

()

उन्होंने वन से गंध और रस से युक्त एक पका हुआ बड़ा जम्बू फल लाकर उन्हें दिया और बुद्धत्व की प्रार्थना की। उसे ग्रहण कर भगवान ने भी उनके लिए भविष्यवाणी की।

59.

५९.

Vehāramāsi nagaraṃ jayasenanāmoRājā ahosi janako jananī suphassāBhikkhūsu tassa vasi sambahulo sumittoDve sīvali ñca samaṇīsu varā surāmā;

()

उनका नगर वेहार था, पिता राजा जयसेन और माता सुफस्सा थीं। संबहुल और सुमित्त उनके प्रमुख श्रावक थे और सीवली और सुरामा उनकी प्रमुख श्राविकाएँ थीं।

60.

६०.

Taṃ revatomuni munindamuṭṭhahitthaBodhī’pi tassa kaṇikāramabhīruho’si,Lakkhāyuko sa’narasārathi saṭṭhihatthoĀsuṃ tayo ariyasāvakasannipātā;

()

रेवत मुनि उन मुनीन्द्र के उपस्थापक थे। उनका बोधि वृक्ष 'कणिकार' था। बुद्ध की आयु एक लाख वर्ष थी और वे साठ हाथ ऊँचे थे। उनके आर्य श्रावकों के तीन सन्निपात हुए।

61.

६१.

Tassā’pareni’ha samubbhavi nissanāmoSatthā pasatthacaraṇo caturo’ghatiṇṇo,Buddhaṅkuro bhavi tadāni sujātarājāRājaññamoḷimaṇilaṅkatapādapīṭho;

()

उनके बाद, यहाँ 'तिस्स' नामक शास्ता उत्पन्न हुए, जो प्रशंसनीय आचरण वाले और चारों ओघों को पार करने वाले थे। उस समय बुद्ध अंकुर (बोधिसत्व) 'सुजात' नामक राजा थे, जिनके पाद-पीठ राजाओं के मुकुटों की मणियों से अलंकृत थे।

62.

६२.

Hitvā sa’rajjamisiveyadharo sudhīroDibbehi’nekakusumehi jinaṃ vajantaṃ,Pūjesi muddhani tamāpavitānasobhaṃSatthā’pi tappaṇidhisiddhi siyā’tya’bhāsi;

()

राज्य को त्यागकर, ऋषि का वेश धारण किए हुए उस सुधीर (बोधिसत्व) ने, मार्ग में जाते हुए जिन (बुद्ध) की अनेक दिव्य पुष्पों से पूजा की और उनके मस्तक पर वितान (छत्र) के समान शोभायमान पुष्प अर्पित किए। शास्ता ने भी कहा—"तुम्हारी यह प्रणिधि (संकल्प) सिद्ध होगी।"

63.

६३.

Khemaṃ purañhi janako janasandhanāmoRājā janetti padumā nijasaṅghamajjhe,Dve brahmadevudaya vissutatheranāgāPhussā ca aggayugalānya’bhavuṃ sudattā;

()

उनका नगर खेम था, पिता जनसन्ध नामक राजा थे और माता पदुमा थीं। उनके संघ के मध्य ब्रह्मदेव और उदय नामक दो प्रसिद्ध स्थविर प्रमुख थे और सुदत्ता तथा फुस्सा (महिला शिष्याओं में) अग्र युगल थीं।

64.

६४.

Taṃ sambhavovasi vasindamupaṭṭhahitthaTassā’sanavhataru bodhi sa’saṭṭhitattho,Aṭṭhāsi vassagaṇanāya mahesi lakkhaṃĀsuṃ tayo ariyasāvakasannipātā;

()

सम्भव नामक उपस्थापक ने उन जितेन्द्रिय (बुद्ध) की सेवा की। उनका बोधि वृक्ष आसन नामक वृक्ष था, जो साठ हाथ ऊँचा था। वे महर्षि एक लाख वर्षों तक जीवित रहे और उनके आर्य श्रावकों के तीन सन्निपात हुए।

65.

६५.

Tassā’parena bhavasāgarapādassiPhusso mahāmuniri’hakabbhudapādi loke,Dhīro tadāni vijitāvi jitārivaggoRājā babhūva surarājanibho’rutejo;

()

उनके बाद, भव-सागर के पार देखने वाले फुस्स नामक महामुनि इस लोक में उत्पन्न हुए। उस समय (बुद्धत्व के आकांक्षी) धीर पुरुष, शत्रुओं के समूह को जीतने वाले, देवराज (इन्द्र) के समान महान तेजस्वी 'विजितावी' नामक राजा थे।

66.

६६.

Sambodhi maggapuriso paṇīdhāya phītaṃRajjaṃ vivajjiya sa’pabbajito janassa,Aññāya tīṇipiṭakāni kathesi dhammaṃVyākāsi phussabhagavā’pi’va pubbabuddhā;

()

सम्बोधि के मार्ग पर चलने वाले उस महापुरुष ने अपने विशाल राज्य को त्याग कर प्रव्रज्या ग्रहण की। उन्होंने तीनों पिटकों को जानकर लोगों को धर्म का उपदेश दिया। तब भगवान फुस्स ने भी पूर्व बुद्धों की भाँति उनके विषय में भविष्यवाणी की।

67.

६७.

Tassā’si kāsinagaraṃ jayasenanāmoRājā pitā’si janati sirimā mahesi,Saṅghesu’bhosu’pi surakkhitadhammasetāCālā tadaggayugalāni tathū’pañcālā;

()

उनका नगर कासी था, पिता जयसेन नामक राजा थे और माता सिरिमा देवी थीं। उनके दोनों संघों में सुरक्खित और धम्मसेन (अग्र श्रावक) थे, तथा चाला और उपचाला (अग्र श्राविकाएँ) थीं।

68.

६८.

Bodhiddumā’malakasākhi sarīramaṭṭha-Paṇṇāsahatthapamitaṃ sabhiyābhidhāno,Sopaṭṭhahī navutivassasahassamāyuĀsuṃ tayo bhakavato gaṇasannipātā;

()

उनका बोधि वृक्ष आँवले का वृक्ष था। उनका शरीर अट्ठावन (58) हाथ ऊँचा था। सभिय नामक उपस्थापक ने उनकी सेवा की। उनकी आयु नब्बे हजार वर्ष की थी और भगवान के (श्रावकों के) तीन सन्निपात हुए।

69.

६९.

Tassā’parena sanarāmarasattasāroSatthā vipassi’ha samubbhavi sabbadassī,Kammena kenaci mahiddhimahānubhāvoBuddhaṅkuro’bhavi tadā’tulanāgarājā;

()

उनके बाद, मनुष्यों और देवों सहित समस्त प्राणियों में श्रेष्ठ, सर्वदर्शी विपस्सी शास्ता इस लोक में उत्पन्न हुए। उस समय बुद्धत्व के अंकुर (बोधिसत्व), किसी कर्म के कारण महान ऋद्धि और महान अनुभाव वाले 'अतुल' नामक नागराज थे।

70.

७०.

Aṅgīrasassa ghanakañcanahaddapīṭhaṃPādāsi tassa khavitaṃ ratanehi nānā,So buddhabhāvamahipatthiya bodhisattoVyākāsi tatthasunisajja jino vipassi;

()

उन्होंने उन अङ्गिरस (विपस्सी बुद्ध) को विभिन्न रत्नों से जड़ित सुवर्ण का एक पीठ (आसन) प्रदान किया। बुद्धत्व की महान प्रार्थना करने वाले उन बोधिसत्व के विषय में, उस आसन पर विराजमान होकर जिन विपस्सी ने भविष्यवाणी की।

71.

७१.

Tassā’si bandhumatināmapuraṃ tadeva-Nāmo pitā janani bandhumatī mahesi,Dve khaṇḍatissavasino varasāvakā’suṃCandā ca bhaddayugalaṃ bhavi candamittā;

()

उनका नगर बन्धुमती था, पिता का नाम भी वही (बन्धुमान) था और माता बन्धुमती देवी थीं। खण्ड और तिस्स उनके दो श्रेष्ठ श्रावक थे, तथा चन्दा और चन्दमित्ता (श्राविकाओं में) श्रेष्ठ युगल थीं।

72.

७२.

Dehaṃ asitiratataṃ tamasokathero-Paṭṭhāsi bodhiviṭapī bhavi kaṇhavaṇṭā,Vāsaṃakā munira’sītisahassavassaṃĀsuṃ tayo ariyasāvakasannipātā;

()

उनका शरीर अस्सी हाथ ऊँचा था। अशोक नामक स्थविर ने उनकी सेवा की। उनका बोधि वृक्ष पाटलि (काले डंठल वाला) था। वे मुनि अस्सी हजार वर्षों तक जीवित रहे और उनके आर्य श्रावकों के तीन सन्निपात हुए।

73.

७३.

Tassā’parena adhisīlasamādhipaññoSatthā samubbhavī sikhī janakappasākhī,Dhīro tadā’bhavi arindamanāmarājāSaddho pahūtaratato ratanattayamhi;

()

उनके बाद, उच्च शील, समाधि और प्रज्ञा से युक्त, लोगों के लिए कल्पवृक्ष के समान शिखी शास्ता उत्पन्न हुए। उस समय (बोधिसत्व) 'अरन्दम' नामक धीर राजा थे, जिनकी त्रिरत्नों में अपार श्रद्धा थी और जिनके पास प्रचुर रत्न थे।

74.

७४.

Bhikkhañca sattaratanābharaṇābhirāmaṃÑatvāna hatthiratanaṃ sugate sasaṅghe,So buddhabhāvamahipatthayi sattasāroVyākāsi lacchasi sukhodhipadanti satthā;

()

उन्होंने बुद्ध और उनके संघ को भिक्षा दी तथा सात रत्नों के आभूषणों से सुसज्जित अपना हस्ति-रत्न (हाथी) दान किया। उन सत्त्वसार (बोधिसत्व) ने बुद्धत्व की प्रार्थना की, तब शास्ता ने भविष्यवाणी की—"तुम इस सुखद पद (बुद्धत्व) को प्राप्त करोगे।"

75.

७५.

Buddhassa cāriṇavatī nagaraṃ ahosiMātā pabhāvati pitā aruṇavha rājā,Saṅghesu’bhosu abhibhuvasi sambhavo caAggābhaviṃsu makhilāpadumābhidhānā;

()

उन बुद्ध का नगर अरुणवती था, माता प्रभावती थीं और पिता अरुण नामक राजा थे। उनके दोनों संघों में अभिभू और सम्भव (अग्र श्रावक) थे, तथा अखिला और पदुमा (अग्र श्राविकाएँ) थीं।

76.

७६.

Khemaṅkaro jinamupaṭṭhahi sattatiṃsa-Hatthucchito vijayabodhi ca puṇḍariko,So sattatiṃsatisahassa mitāyuko’siĀsuṃ tayo tadiyasāvakasannipātā;

()

खेमङ्कर नामक उपस्थापक ने उन जिन की सेवा की। उनकी ऊँचाई सैंतीस (37) हाथ थी और उनका बोधि वृक्ष पुण्डरीक था। उनकी आयु सैंतीस हजार वर्ष की थी और उनके श्रावकों के तीन सन्निपात हुए।

77.

७७.

Tassā’pareni’ha samubbhavi ketumālā-Byāmappabhāparilasaṃ munivessabhū’ti,Buddhaṅkuro kira tadāni sudassanavha-Rājā babhūva pararājagajindasīho;

()

उनके बाद, एक व्याम (दोनों हाथों के विस्तार) तक फैलने वाली रश्मि-माला से सुशोभित वेस्सभू नामक मुनि इस लोक में उत्पन्न हुए। उस समय बुद्धत्व के अंकुर (बोधिसत्व), शत्रु राजाओं रूपी हाथियों के लिए सिंह के समान 'सुदर्शन' नामक राजा थे।

78.

७८.

Saṅghassa buddhapamukhassa sacīvaraṃ soDatvāna dānamatulaṃ jinasāsanamhi,Sabbaññubodhimabhipatthiya pabbajitthaBuddho bhavissasi dhuvanti tamāhasatthā;

()

उन्होंने बुद्ध प्रमुख संघ को चीवर सहित अतुलनीय दान दिया और जिन-शासन में सर्वज्ञ बुद्धत्व की प्रार्थना कर प्रव्रज्या ग्रहण की। तब शास्ता ने उनसे कहा—"तुम निश्चित ही बुद्ध बनोगे।"

79.

७९.

Tassā’pya’nopamapuraṃ bhavi suppatītoRājā pitā yasavatī janikā mahesī,Soṇuttarā ca nijasāvakasāvikānaṃDāmā matiddhiparamā paramā samālā;

()

उनका नगर अनौपम था, पिता सुप्पतीत नामक राजा थे और माता यशवती देवी थीं। उनके श्रावकों में सोण और उत्तर (अग्र श्रावक) थे, तथा श्राविकाओं में रामा और समाला (अग्र श्राविकाएँ) थीं।

80.

८०.

Bodhī’pi tassa bhavi sālamahīrūho’pa-Sampannabhikkhu tadupaṭṭhahi saṭṭhihattho,Satthā vihāsi samasaṭṭhisahassavassaṃĀsuṃ tayo tadiyasāvakasattipātā;

()

उनका बोधि वृक्ष साल का वृक्ष था। उपसम्पन्न नामक भिक्षु ने उनकी सेवा की। उनकी ऊँचाई साठ हाथ थी। वे शास्ता साठ हजार वर्षों तक जीवित रहे और उनके श्रावकों के तीन सन्निपात हुए।

81.

८१.

Tassā’pareni’kaha samubbhavi saccasandoVeneyyabandhu bhagavā kakusandhanāmo,Buddhaṅkuro bhuvi tadā’bhavi khemarājāDānappabandhajalasekasudhotahattho;

()

उनके बाद, सत्यप्रतिज्ञ और विनेय जनों के बन्धु, भगवान ककुसन्ध इस लोक में उत्पन्न हुए। उस समय बुद्धत्व के अंकुर (बोधिसत्व) 'खेम' नामक राजा थे, जिनके हाथ निरन्तर दान देने के लिए जल छोड़ने से सदैव धुले रहते थे।

82.

८२.

So pattacīvarapabhūtikamannapānaṃDatvā sasāvakajinassa gharā’bhigantvā,Pabbajji bodhipaṇidhiṃ paṇidhāya rājāSatthāsayā’tya’vaca tappaṇidhānasiddhi;

()

उन राजा ने श्रावकों सहित जिन (बुद्ध) को अपने घर बुलाकर पात्र, चीवर और अन्न-पान आदि का दान दिया और बुद्धत्व का संकल्प कर प्रव्रज्या ग्रहण की। तब शास्ता ने कहा—"तुम्हारी यह प्रणिधि (संकल्प) सिद्ध होगी।"

83.

८३.

Khemavahayaṃ nagaramassa pitā’ggidattoVippo vibhāvi abhavi janikā visākhā,Sañjivatheradutiyo vidhuro ca theroSāmā tadaggayugalaṃ bhavi campakākhyā;

()

उनका नगर खेमवती था, पिता अग्निदत्त नामक विद्वान ब्राह्मण थे और माता विशाखा थीं। उनके संघ में सञ्जीव और विधुर दो (अग्र) स्थविर थे, तथा सामा और चम्पका (अग्र) श्राविकाएँ थीं।

84.

८४.

Taṃ buddhijo jinamupaṭṭhahi tassa gattaṃTāḷisahatthamitamāsi sirisabodhi,TāḷisahāyanasahassapamāṇamāyuEko’va tassa bhavi sāvakasannipāto;

()

बुद्धिज नामक उपस्थापक ने उन जिन की सेवा की। उनका शरीर चालीस हाथ ऊँचा था और उनका बोधि वृक्ष शिरीष का वृक्ष था। उनकी आयु चालीस हजार वर्ष की थी और उनके श्रावकों का केवल एक ही सन्निपात हुआ।

85.

८५.

Tassā’paramhi samaye karuṇānidhānoLokābhibhū kanakabhudharahārirūpo,Uppajji koṇagamanomuni pabbatākhyoBhumissaro bhavi mahāpuriso tadāni;

()

उनके बाद, करुणा के निधान, लोक-विजेता और सुवर्ण पर्वत के समान मनोहर रूप वाले कोणागमन मुनि उत्पन्न हुए। उस समय महापुरुष (बोधिसत्व) 'पर्वत' नामक राजा थे।

86.

८६.

Saṅghassa buddhapamukhassa uḷāradānaṃDatvā mahagghavaracivarasāṭake ca,So pakabbajittha abhipatthita buddhabhāvoBuddho bhavissasi tuvanti tamāhasatthā;

()

उन्होंने बुद्ध प्रमुख संघ को उदार दान दिया और बहुमूल्य श्रेष्ठ चीवर एवं वस्त्र भेंट किए। फिर बुद्धत्व की प्रार्थना कर उन्होंने प्रव्रज्या ग्रहण की। तब शास्ता ने उनसे कहा—"तुम बुद्ध बनोगे।"

87.

८७.

Nāmena sobhavati tampuramuttarākhyāMātā pitā’vanisuro bhavi yaññadatto,Hīyosottaravasī samaṇi samuddāTasso’ttarā ca paramā parisāsu’bhosu;

()

उनका नगर सोभवती था, माता उत्तरा थीं और पिता यज्ञदत्त नामक ब्राह्मण थे। उनके (श्रावकों में) हिय्य और सोत्तर (अग्र श्रावक) थे, तथा दोनों परिषदों (श्राविकाओं) में समुद्रा और उत्तरा प्रमुख थीं।

88.

८८.

Taṃ sotthijo jinamupaṭṭhahi tiṃsahatthoAṅgīraso bhavi udumbarasākhi bodhi,So tiṃsahāyanasahassamitāyuko’siEko’va tassa bhavi sāvakasantipāto;

()

सोत्थिज नामक उपस्थापक ने उन जिन की सेवा की। उन अङ्गिरस (बुद्ध) की ऊँचाई तीस हाथ थी और उनका बोधि वृक्ष गूलर (उदुम्बर) का वृक्ष था। उनकी आयु तीस हजार वर्ष की थी और उनके श्रावकों का केवल एक ही सन्निपात हुआ।

89.

८९.

Tassā’pareni’ha mahāmuni kassapākhyoLokamhi pātubhavi khaggavisāṇakappo,Buddhaṅkuro bhuvi tadā’bhavi jotipāloVedesu tīsu sakalāsu kalāsu cheko;

()

उनके बाद यहाँ लोक में खड्गविषाण (गैंडे के सींग) के समान (एकाकी/दृढ़) महामुनि कश्यप प्रकट हुए; तब पृथ्वी पर बुद्ध अंकुर (बोधिसत्व) ज्योतिपाल थे, जो तीनों वेदों और समस्त कलाओं में निपुण थे।

90.

९०.

Kalyāṇamittadutiyo sugataṃ upeccaSutvāna dhammamathasāsana motaritvā,Sabbaññubhāvamhipatthayi māṇavo soVyākāsi kassapamunī’pi munī’ca pubbā;

()

कल्याणमित्र के साथ सुगत (बुद्ध) के पास जाकर, धर्म सुनकर और शासन में प्रविष्ट होकर, उस माणवक (युवक) ने सर्वज्ञता (बुद्धत्व) की प्रार्थना की; तब कश्यप मुनि ने भी उनके विषय में पूर्व मुनियों की भाँति भविष्यवाणी की।

91.

९१.

Bārāṇasi nagaramāsi pitā ca mātāDve brahmadattadhanavatya’bhidhānavanto,Bhikkhusu tassa samaṇisva’pi tissabhāra-Dvājā ca bhaddayugalātya’nuloruvelā;

()

वाराणसी नगर (उनकी राजधानी) था, पिता ब्रह्मदत्त और माता धनवती नाम के थे; उनके भिक्षु शिष्यों में तिस्स और भारद्वाज तथा भिक्षुणियों में भद्रा और उरुवेला प्रधान युगल थे।

92.

९२.

Taṃ sabbamittasamaṇo samupaṭṭhahitthaNigrodhasākhī jayabodhi sa’vīsahattho,Tassā’si visatisahassa pamāṇamāyuEko’va’hū ariyasāvakasannīpāto;

()

सब्बमित्त नामक श्रमण ने उनकी सेवा की; निग्रोध (बरगद) का वृक्ष उनकी जयबोधि था, जिसकी ऊँचाई बीस हाथ थी; उनकी आयु बीस हजार वर्ष की थी और आर्य श्रावकों का केवल एक ही सन्निपात (सम्मेलन) हुआ था।

Iti medhānandābhidhānena yatitā viracite sakalakavijana hadayānanda dānanidāne jinavaṃsadīpe dūrenidāne bodhisattassa sesapaṇidhātaṭṭhapana pavatti paridīpo tatiyo saggo.

इस प्रकार मेधानन्द नामक यति द्वारा रचित, समस्त कवियों के हृदय को आनन्द देने वाले 'जिनवंशदीप' के दूरेनिदान में बोधिसत्व के शेष संकल्पों की स्थापना का वर्णन करने वाला यह तीसरा सर्ग समाप्त हुआ।

1.

१.

Dīpaṅkarādicatuvīsati buddhapāda-Mūlesu laṅapaṇidhāna mahānidhāno,Lakkhādhikaṃ caturasaṅkhiyakappasaṅkhaṃPuññābhisandamabhisaṅkhari bodhisatto;

()

दीपांकर आदि चौबीस बुद्धों के चरणों में महान संकल्प धारण करने वाले बोधिसत्व ने चार असंख्येय और एक लाख कल्पों तक पुण्य के प्रवाह का संचय किया।

2.

२.

Etthantare vividhabāhiravatthujātaṃSisa’kkhimaṃsarudhirāni ca puttadāre,So jivitampi kapaṇaḍikayācakānaṃVīro pariccaji pajāya hitatthameva;

()

इस बीच, उस वीर (बोधिसत्व) ने प्रजा के हित के लिए ही दीन-दुखियों और याचकों को विभिन्न बाहरी वस्तुएँ, अपना सिर, आँखें, मांस, रक्त, पुत्र-पत्नी और यहाँ तक कि अपना जीवन भी दान कर दिया।

3.

३.

Dānādhimuttipariyesana vippavesoPatvā tapovanamakitti tapodhanassa,Tihaṃ alattha sakaṭāhamaloṇaḍākaṃYassā’bhibhūtajaṭharassa jighacchitattā;

() (Akitticariyaṃ)

दान की पारमिता की खोज में प्रविष्ट होकर, तपोधन अकित्ति ने तपोवन जाकर, भूख से व्याकुल होने पर भी तीन दिनों तक बिना नमक के शाक (पत्ते) खाकर संतोष किया। (अकित्ति-चर्या)

4.

४.

Kantāramagga paṭipanna manātapattaṃPacceka buddhamahipassiya saṅakkhavippo,Phuṭṭhaṃ sakiccapasuto sūriyātapenaYo chattupāhaṇamadāsi sudhotapāṇi;

() (Saṅkhacariyaṃ)

मरुस्थल के मार्ग पर चलते हुए, बिना छत्र के सूर्य की धूप से तपते हुए एक प्रत्येक बुद्ध को देखकर, अपने कार्य में लगे हुए शंख ब्राह्मण ने हाथ धोकर उन्हें छत्र और खड़ाऊँ दान में दी। (शंख-चर्या)

5.

५.

Dubbhikkhapīḷanabhayena kaliṅgaraṭṭhāSaṃyācataṃ yadupagamma dhanañjayavho,Soṇḍāya gayha nijamañjana nāgarājaṃYo dakkhiṇodaka nisekamakāsi rājā;

() (Kurudhammacariyaṃ)

अकाल के भय से पीड़ित कलिंग राष्ट्र के लोगों द्वारा याचना किए जाने पर, धनंजय नामक राजा ने अपने अंजन (काले) वर्ण के हाथी को सूँढ से पकड़कर और दक्षिणोदक (दान का जल) छिड़ककर उन्हें दान कर दिया। (कुरुधम्म-चर्या)

6.

६.

Hutvāna yo mahasudassana cakkavattīRājā kusāvatipuramhi divā ca ratto,Vatthattapānamupatesi carāpayitvāBheriṃka asesakapaṇḍikayācakānaṃ;

() (Mahāsudassanacariyaṃ)

जो महासुदर्शन चक्रवर्ती राजा होकर कुसावती पुरी में दिन-रात भेरी पिटवाकर समस्त दीन-दुखियों और याचकों को वस्त्र, अन्न और पान (पेय) प्रदान करते थे। (महासुदर्शन-चर्या)

7.

७.

Yo sattabhumibhujasāsi purohito’piRājūhi laddhamakhilaṃ dhanadhaññarāsiṃ,Sampattayācakajanassa paricchajitvāPuññappabandhamabhisañcini bodhihetu;

() (Mahāgovindacariyaṃ)

जो सात राजाओं के पुरोहित (महागोविन्द) थे, उन्होंने राजाओं से प्राप्त समस्त धन-धान्य के भंडार को याचक जनों को दान कर दिया और बोधि के निमित्त पुण्य का संचय किया। (महागोविन्द-चर्या)

8.

८.

Dhammānusāsi nimināma mahībhujo’piSālaṃ vidhāya mithilāya catummukhaṃ yo,AcchinnamatthijanapakkhicatuppadānaṃDānaṃ pavattayī purā dadataṃ variṭṭho;

() (Nimirājacariyaṃ)

धर्म का उपदेश देने वाले निमि नामक राजा ने भी मिथिला में चतुर्मुख (चारों दिशाओं में खुलने वाली) शाला बनवाकर, याचकों, पक्षियों और चौपायों को निरंतर दान दिया; वे दान देने वालों में श्रेष्ठ थे। (निमिराज-चर्या)

9.

९.

Yo ekarājasutacandakumārabhūtoMuddhābhiseka karaṇāya janehi gacchaṃ,Saṃvejito savibhave tibhave’pi yaññā-Vāṭaṃ vidhāya’bhipavattayi dānavaṭṭaṃ;

() (Candakumāracariyaṃ)

जो एकराज के पुत्र चन्द्रकुमार होकर, राज्याभिषेक के लिए जाते समय लोगों द्वारा (बलि के लिए) ले जाए जाने पर संवेजित हुए और अपने ऐश्वर्य तथा तीनों लोकों के प्रति अनासक्त होकर यज्ञ-वाटिका में दान का चक्र प्रवर्तित किया। (चन्द्रकुमार-चर्या)

10.

१०.

Yo vatthusāragahaṇena atittarūpoBhumissaro’pi sivināma surādhipassa,Jaccandhavesagahitassa vilocanāniUppāṭayitva padadaṃ labhi dibbacakkhū;

() (Sivirājacariyaṃ;

)

जो वस्तुओं के सार (दान) को ग्रहण करने से अतृप्त रहकर, शिवि नामक राजा के रूप में, अंधे का वेश धारण किए हुए देवराज इन्द्र को अपनी आँखें निकालकर दे दीं और दिव्य चक्षु प्राप्त किए। (शिविराज-चर्या)

11.

११.

Dānādhimuttiparamo sasapaṇḍito yoMittenu sāsiya adhiṭṭhituposathaṅgo,Aṅgāramuddhani papāta sajīvitāsaṃHitvā dvijassa tanumaṃsapadātukāmo;

() (Sasapaṇḍitacariyaṃ;

Itidānapāramīṃ)

दान में परम आसक्त जो शशक (खरगोश) पण्डित थे, उन्होंने मित्रों को उपदेश दिया और उपोसथ के अंगों का पालन करते हुए, एक ब्राह्मण को अपना शरीर और मांस देने की इच्छा से जीवित रहने की आशा त्यागकर जलते हुए अंगारों के ढेर में छलांग लगा दी। (शशक-पण्डित-चर्या; इस प्रकार दान पारमिता)

12.

१२.

Yo mātuposakakari bhisamuddharattoAndhāya hatthidamakena kareṇukāya,Soṇḍāya suṭṭhugahito’pya’vikaṇḍitassaSīlassa khaṇḍanabhayā najanesi kopaṃ;

() (Mātuposakacariyaṃ)

जो अपनी माता का पोषण करने वाले हाथी थे और कमल की जड़ें (भिस) निकालने में मग्न थे, उन्हें जब हाथी पकड़ने वाले ने सूँढ से मजबूती से पकड़ लिया, तब भी अपने शील के खंडन के भय से उन्होंने क्रोध नहीं किया। (मातृपोषक-चर्या)

13.

१३.

Yo bhuridattabhujago’parivammikaṭṭho,Sīlabbataṃ visadharo samadhiṭṭhahitvā,Peḷāya khittabhujage ahiguṇṭhikamhiSīlassa kuppanabhayena jahāsi kopaṃ;

() (Bhuridattacariyaṃ;

)

जो भूरिदत्त नामक नागराज थे, उन्होंने बाँबी (वल्मीक) के ऊपर बैठकर शील-व्रत का पालन किया और पिटारे में बंद करने वाले सँपेरे के प्रति भी शील भंग होने के भय से क्रोध का त्याग कर दिया। (भूरिदत्त-चर्या)

14.

१४.

Sīlabbatādivibhavo jalitiddhimā yoCampeyyanāmabhujago ahiguṇṭhikamhi,Icchānurūpavicaro camarī’va vālaṃSīlaṃ jugopa napi tabbadhake cukopa;

() (Campeyyacariyaṃ;

)

शील-व्रत आदि के वैभव से युक्त और प्रज्वलित ऋद्धि वाले जो चम्पेय नामक नागराज थे, उन्होंने सँपेरे के वश में होने पर भी, अपनी इच्छा के अनुसार आचरण करने में समर्थ होते हुए भी, चँवरी गाय के समान अपने शील की रक्षा की और अपने वध करने वाले पर भी क्रोध नहीं किया। (चम्पेय-चर्या)

15.

१५.

Yo cūlabodhivisuto samadiṭṭhahatvāSīlabbataṃ vanamupecca vasaṃ piyāya,Tāyaṃ pasayha gahitāya’pi kāsiraññāSīlabbisodhanaparo pajahittha rosaṃ;

() (Cūlabodhicariyaṃ)

जो चूलबोधि नामक (तापस) थे, उन्होंने शील-व्रत धारण कर वन में अपनी प्रिया के साथ निवास किया; काशीराज द्वारा बलपूर्वक उसे ले जाने पर भी, शील की शुद्धि में तत्पर रहकर उन्होंने क्रोध का त्याग कर दिया। (चूलबोधि-चर्या)

16.

१६.

Yo bhiṃsarūpi mahiso’pi valimukhassaĀguṃ titikkhamakhīlaṃ parisuddhasilo,Rukkhaṭṭhayakkhavacanāni paṭikkhipitvāTaṃ sīlabhaṅgabhayato bhayato mumoca;

()

जो भयंकर रूप वाले भैंसे होकर भी, एक बंदर (वलिमुख) के समस्त अपराधों को सहन करते थे और पूर्णतः शुद्ध शील वाले थे; उन्होंने वृक्ष पर स्थित यक्ष के वचनों को अस्वीकार कर दिया और शील भंग होने के भय से उस बंदर को छोड़ दिया।

17.

१७.

Yo vuyhamānamapanīya nadīpavāhāMittadduhiṃ putasajīvitadānahetu,Raññā mumoca vadhiyaṃ avikopanenaSīlassa rūruhariṇo’pi harissavaṇṇo, () (rūrumigarājacariyaṃ;

)

जो सुनहरे वर्ण के रुरु मृग थे, उन्होंने नदी के प्रवाह में बहते हुए एक कृतघ्न व्यक्ति को बचाकर उसे जीवन दान दिया; और राजा द्वारा वध किए जाने की स्थिति आने पर भी, शील की रक्षा के लिए बिना क्रोध किए उसे क्षमा कर दिया। (रुरुमृगराज-चर्या)

18.

१८.

Yo dantakaṭṭhasakalehi jaṭākulehiKuddhena kuṭajaṭilena katāhisāpo,Mātaṅganāmamuni sīladhanaṃ jugopaSampātasāparipumiddhibalena rakkhaṃ;

() (Mātaṅgacariyaṃ;

)

जो मातंग नामक मुनि थे, उन पर जब एक क्रोधी जटाधारी जटिल ने दातून के टुकड़ों से शाप दिया, तब उन्होंने अपने शील रूपी धन की रक्षा की और अपनी ऋद्धि के बल से उस शाप से रक्षा की। (मातंग-चर्या)

19.

१९.

Maggāvatiṇṇamadhamaṃ kalhābhīlāsā-Saṅghaṭṭitobhayarathaṅgamadhammayakkhaṃ,Kopagginā naparijhāpayamiddhimā yoSīlaṃ rarakkha khalu dhammikayakkharājā;

() (Dhammādhamma devaputtacariyaṃ;

)

मार्ग में आए हुए नीच और कलह के अभिलाषी अधर्मी यक्ष के रथ के पहियों से टकराने पर भी, जिस ऋद्धिमान धार्मिक यक्षराज ने क्रोध की अग्नि से उसे भस्म नहीं किया और अपने शील की रक्षा की। (धर्माधर्म देवपुत्र-चर्या)

20.

२०.

Yo porisādavasagassa jayaddisassaRañño paṭiññamadhikicca vijivitāso,Khīttāyudho tadupagamma alīnasattoYakkhaṃ damesi nanu sīlavataṃ nidānā;

() (Alīnasattacariyaṃ;

)

जो पुरुषभक्षी के वश में हुए राजा जयद्दिस की प्रतिज्ञा के कारण अपने जीवन की आशा छोड़कर, शस्त्रों को त्यागकर और निर्भीक होकर वहाँ गए और यक्ष का दमन किया; क्या यह शीलवानों के प्रताप के कारण नहीं था?

21.

२१.

Yo saṅkhapālabhujago nijabhogapūra-Vyābhaṅgibhārataravāhiti bhojaputte,Kāruññamāpa abhigantumapādatāyaSīlassa bhaṅgabhayato’pi hutāsatejo;

() (Saṅkhapālacariyaṃ;

Iti sīlapāramiṃ;

)

जो शंखपाल नागराज, अपने शरीर के भार से बोझिल होकर ले जाए जाते हुए भोजपुत्रों (व्याधों) के प्रति करुणावान हुए, और अपने शील-भंग के भय से अग्नि के समान तेजस्वी होने पर भी (उनका प्रतिकार नहीं किया); इस प्रकार शील पारमिता पूर्ण की।

22.

२२.

SaṅkhāradhammakhaṇabhaṅgasabhāvadassiUssāvabinduvilayaṃ’va yudhañjayo yo,Rājā janassa rudato pavihāya rajjaṃNekkhammapāramimapurayi pabbajitvā;

() (Yudhañjaya cariyaṃ;

)

जो राजा युधंजय, ओस की बूंदों के विलीन होने के समान संस्कार धर्मों के क्षणभंगुर स्वभाव को देखकर, रोते हुए लोगों को छोड़कर और राज्य का त्याग कर प्रव्रजित हुए और नैष्क्रम्य पारमिता को पूर्ण किया।

23.

२३.

Yo somanassavisuto kururājaputtoDussīlakuṭajaṭilabbacanaṃ paṭicca,Raññā niyojitavadho vadhakāvakāsaṃLaddhānusāsiya’bhinikkhami cattarajjo;

() (Somanassa cariyaṃ;

)

जो कुरुराज के पुत्र सोममनस्य के नाम से विख्यात थे, एक दुशील कपटी जटिला के वचनों के कारण राजा द्वारा वध के लिए नियुक्त किए जाने पर, वध के अवसर को प्राप्त कर (उन्हें) उपदेश देकर राज्य त्याग कर निकल गए।

24.

२४.

Yo kāsirājatanujo’pi ayogharākhyoĪhaṃ bhato ciramayogharavāsahīrū,Rajjaṃ pahāya paramaṃ pitarā padattaṃNekkhammapāramiparo vanamotarittha;

() (Ayogharacariyaṃ;

)

जो काशीराज के पुत्र 'अयोगर' (लोह-गृह) नाम से प्रसिद्ध थे, दीर्घकाल तक लोह-गृह में रहने के कारण संवेगी होकर, पिता द्वारा दिए गए उत्तम राज्य को त्याग कर नैष्क्रम्य पारमिता के लिए वन में चले गए।

25.

२५.

Yo pañcakāmaguṇadīpanato’padiṭṭha-Sambhattamittavacanampi paṭikkhipitvā,Niddhantakañcananibhacchavi kañcanākhyoPatvā tapovanamapabbaji bandhavehi;

() (Bhisacariyaṃ;

)

जो तपाए हुए स्वर्ण के समान कान्ति वाले 'कांचन' नाम से प्रसिद्ध थे, पाँच कामगुणों के महत्व को बताने वाले प्रिय मित्रों के वचनों को अस्वीकार कर, अपने बंधु-बांधवों के साथ तपोवन जाकर प्रव्रजित हुए।

26.

२६.

Pakkhittadaddulanahārurivā’nalamhiSaṅkhāradhammavisaye paṭivaṭṭitatto,Yo soṇabhusurasudhī vibhavaṃ pahāyaPabbajjituṃ sapariso pavanaṃ jagāma;

() (Soṇapaṇḍitacariyaṃ;

Iti nekkhamma pārami;

)

जो संस्कार धर्मों के विषय में अग्नि में डाले गए चमड़े के समान संवेगी चित्त वाले थे, वे बुद्धिमान श्रेष्ठ सोण, वैभव को त्याग कर अपने परिजनों के साथ प्रव्रजित होने के लिए वन को चले गए; इस प्रकार नैष्क्रम्य पारमिता पूर्ण की।

27.

२७.

Yo seṇako sudhi pasibbakagabbhasāyiṃVippassi mohakalusikatamānasassa,Sappaṃ sughoramupadassiya dīghadassīPaññāsupāramimapūrayi bhurimedho;

() (Seṇakapaṇḍita cariyaṃ;

)

जो बुद्धिमान और दूरदर्शी सेनक थे, उन्होंने मोह से कलुषित मन वाले (ब्राह्मण) की थैली के भीतर सोए हुए अत्यंत भयंकर सर्प को देख लिया और उसे दिखाकर अपनी प्रज्ञा पारमिता को पूर्ण किया।

28.

२८.

Yo yaṃ mahosadhasamākhyasudhī sudhīsoUmmaggasaṃvutanisaggavatisamo’pi,Ummaggato’va sabalaṃ mithilādhināthaṃPaññāpajāpatipati riputo mumoca;

() (Mahosadhacariyaṃ iti paññā pāramī;

)

जो महौषध नाम से विख्यात बुद्धिमानों के स्वामी थे, उन्होंने सुरंग (उम्मग्ग) के माध्यम से मिथिला के राजा को उनकी सेना सहित शत्रुओं से मुक्त कराया; इस प्रकार प्रज्ञा पारमिता पूर्ण की।

29.

२९.

Vālenu’ḷāravīriyo vīriyena ghoraṃSaṃsāradukkhamiva yo kisakālako’pi,Gambhīrasāgarajalaṃ sapajānukampīUssiñcituṃ satatamārahi sattasāro;

() (Kālaka cariyaṃ)

जो महान वीर्यवान थे, उन्होंने घोर संसार-दुःख के समान गहरे समुद्र के जल को प्राणियों के प्रति करुणा के कारण निरंतर उलीचना (निकालना) आरम्भ किया, यद्यपि वे 'किसकालक' (छोटे पक्षी) के समान थे।

30.

३०.

Rājāmahādijanako janakundacandoGambhīrabhurisalilaṃ salilākaraṃ yo,Sūro’rubāhuvīriyo vīriyaṃ tatāraSaṃsārasindhutaraṇe taraṇīsarūpo;

() (Mahājanakacariyaṃ;

Iti vīriyapārami;

)

जो राजा महाजनक, प्रजा रूपी कुमुदिनी के लिए चंद्रमा के समान थे, उन शूरवीर ने अपनी विशाल भुजाओं के बल से गहरे और अथाह समुद्र को पार किया, जो संसार-सागर को पार करने में नौका के समान थे; इस प्रकार वीर्य पारमिता पूर्ण की।

31.

३१.

Yo khantitintahadayo yatikhantivādīChedāpite’pi sakalaṃ sakalattabhāve,Samapūtakhantijalamevabhūsaṃ sisecaVyāpādapāvakapadittakalāburāje;

() (Khantivādī cariyaṃ)

जो क्षमा से आर्द्र हृदय वाले क्षान्तिवादी यति थे, अपने संपूर्ण शरीर के अंगों के काटे जाने पर भी, उन्होंने क्रोध की अग्नि में जलते हुए राजा कलाबु पर समता और पवित्र क्षमा रूपी जल का ही सिंचन किया।

32.

३२.

Yo dhammapālanaparo susu dhammapāloKārāpite’pi vadhakeha’simālakammaṃ,Āsannatāpanirayamhi patāparājeKhantiṃ pavattayi manappitakhantimetto;

() (Dhammapāla cariyaṃ;

Iti khantipāramī;

)

जो धर्म-पालन में तत्पर बालक धम्मपाल थे, वधकों द्वारा तलवार से अंग-भंग किए जाने पर भी, उन्होंने नरक के निकट पहुँचे हुए राजा प्रताप के प्रति अपने मन में क्षमा और मैत्री भाव रखते हुए क्षान्ति का ही पालन किया; इस प्रकार क्षान्ति पारमिता पूर्ण की।

33.

३३.

Yo antarīpagabhayaṃkarasuṃsumāra-Muddhāsamappitapado kapirājabhūto,Dinnaṃ paṭiññamanukubbamanaññalabbhaṃNajjā papāta paratīramasaccabhīrū;

() (Kapirāja cariyaṃ)

जो वानरराज होकर, नदी के बीच में स्थित भयानक मगरमच्छ के मस्तक पर पैर रखकर, अपनी दी हुई प्रतिज्ञा को पूरा करते हुए नदी के दूसरे तट पर कूद गए, क्योंकि वे असत्य से डरने वाले थे।

34.

३४.

Yo saccapāramiparo vasi paccanāmoSaccena saccamahīsandhiya saccadassī,Poriṃ samaggakaraṇiṃ sirijambudīpeSampālayaṃ sakalalokamavoca vācaṃ;

() (Saccasavbhaya cariyaṃ;

)

जो सत्य पारमिता में तत्पर 'सच्च' नाम के संयमी थे, उन्होंने सत्य के द्वारा सत्य की महिमा को जोड़कर और सत्य का दर्शन कर, जम्बूद्वीप में मनुष्यों को संगठित करने वाली वाणी संपूर्ण लोक के कल्याण के लिए कही।

35.

३५.

Yo vaṭṭapotakadijo avirūḷhapakkha-Pādo’tikhuddakakulāvakagabbhasāyī,Saccena soḷasakarisamitappadeseDāvagginibbutimakā thiramāyugantaṃ;

() (Vaṭṭapotaka cariyaṃ;

)

जो बटेर के बच्चे के रूप में उत्पन्न हुए थे, जिनके पंख और पैर अभी विकसित नहीं हुए थे और जो अपने छोटे से घोंसले में पड़े थे, उन्होंने सत्य के प्रभाव से सोलह करीस के क्षेत्र में लगी दावानल को बुझा दिया, जो कल्प के अंत तक के लिए स्थिर हो गया।

36.

३६.

Yo gijjhakākabakabāṇakabhakkhabhuta-Bandhu nidāgharavitāpaparikkhayā’pe,Ritte saramhi parimocayi maccharājāSaccena’kālajaladāgamapaccayena;

() (Maccharāja cariyaṃ;

)

जो मत्स्यराज थे, उन्होंने ग्रीष्म ऋतु के सूर्य के ताप से सूखते हुए सरोवर में, गीधों, कौओं और बगुलों के भक्ष्य बने हुए अपने बंधु-बांधवों को सत्य के द्वारा असमय वर्षा कराकर मुक्त कराया।

37.

३७.

Duṭṭhāhidaṭṭhavisavegavimucchitaṃ yoMaṇḍabbatāpasavaro’rasayaññadattaṃ,Katvāna saccakiriyaṃ karuṇāya kaṇha-Dīpāyano muni mumoca tamāpadamhā;

() (Kaṇhādīpāyana cariyaṃ;

)

जो मुनि कृष्णद्वैपायन थे, उन्होंने दुष्ट सर्प के डसने से विष के वेग के कारण मूर्छित हुए तपस्वी मांडव्य के पुत्र यज्ञदत्त को करुणावश सत्य-क्रिया करके उस विपत्ति से मुक्त किया।

38.

३८.

Yo porisādavasago sutasomarājāRajje tiyojanasate sakajīvite’pi,Saccaṃ rarakkha nanu saccaparo nirāsoDinnaṃ paṭissavamubhinnamapānukubbaṃ;

() (Sutasomacariyaṃ;

Iti saccapāramī;

)

जो राजा सुतसोम, पुरुषभक्षी के वश में होने पर भी, तीन सौ योजन के राज्य और अपने जीवन की भी परवाह न कर, सत्य के प्रति समर्पित होकर अपनी दी हुई प्रतिज्ञा को पूरा करते हुए सत्य की रक्षा की; इस प्रकार सत्य पारमिता पूर्ण की।

39.

३९.

Nibbinnarajjavibhavo bhavabhīrūtāyaYo mūgapakkhabadhirākati mūgapakkho,Nīte nikhātumapaki sīvathikāvakāseDaḷhaṃ adhiṭṭhitavataṃ vata nojahāsi;

() (Temiyacariyaṃ;

Iti adhiṭṭhāna pāramī;

)

जो संसार के भय से राज्य और वैभव से विरक्त होकर 'मूक-पंगु' (गूंगा और लंगड़ा) बन गए थे, और जब उन्हें गाड़ने के लिए श्मशान ले जाया गया, तब भी उन्होंने अपने दृढ़ अधिष्ठान (संकल्प) को नहीं छोड़ा; इस प्रकार अधिष्ठान पारमिता पूर्ण की।

40.

४०.

Mettavihāraparamo piturandhayaṭṭhiYo somasommayadayo’pi suvaṇṇasāmo,Vāḷehi samparivuto pavane vihāriMettākhyapāramimapūrayi pāpabhīrū;

() (Suvaṇṇasāmacariyaṃ;

)

जो मैत्री विहार में तत्पर, अपने अंधे माता-पिता की लाठी के समान और चंद्रमा के समान सौम्य हृदय वाले सुवर्णसाम थे, वे पाप से डरने वाले वन में हिंसक पशुओं से घिरे रहकर भी मैत्री पारमिता को पूर्ण करते हुए विहार करते थे।

41.

४१.

Yo ekarājavisuto bhuvi kāsirājāMettākalattadutiyo sakajīvite’pi,Avachinnarajjavibhāve paṭipakkharājeMettāya samphari samaṃ paribhāvitāya;

() (Ekarājacariyaṃ;

Iti mettā pāramī;

)

जो पृथ्वी पर काशीराज के रूप में 'एकराज' नाम से प्रसिद्ध थे, उन्होंने अपना राज्य और वैभव छिन जाने पर भी, शत्रु राजा के प्रति अपने जीवन के समान ही प्रगाढ़ मैत्री भाव रखा; इस प्रकार मैत्री पारमिता पूर्ण की।

42.

४२.

Yā lomehaṃsavisuto’pi tulāsarikkhoMānāvamānanakaresu sukhe ca dukkha,Vāsaṃ cavaṭṭhiparikiṇṇasusānamajjheVeraṃ averamanupecca rarakkhu’pekkhaṃ;

() (Lomahaṃsacariyaṃ;

Iti upekkhāka pakāramiṃ)

जो 'लोमहंस' नाम से विख्यात थे, वे मान-अपमान और सुख-दुःख में तराजू के समान थे; उन्होंने हड्डियों से भरे श्मशान के बीच रहते हुए वैर और अवैर से परे रहकर उपेक्षा (तटस्थता) की रक्षा की; इस प्रकार उपेक्षा पारमिता पूर्ण की।

43.

४३.

So bodhiyā’bhiniyato paripakkañāṇoBuddhaṅkuro’pacitapāramitābalena,Nijjhāmataṇha’sitakañjakkhuppipāsa-Lokantarorunirayesu na jātu jāto;

()

वह बोधि के लिए निश्चित, परिपक्व ज्ञान वाले बुद्ध-अंकुर (बोधिसत्व), संचित पारमिताओं के बल से, प्रज्वलित तृष्णा, भूख और प्यास वाले लोकान्तरिक महानरकों में कभी उत्पन्न नहीं हुए।

44.

४४.

Nālattha paṇḍakanapuṃsakamūgapakkha-Chaccandhajātibadhiritthijaḷattabhāvaṃ,So makkhikāmakasakutthakipillikādi-Jātyā napātubhavi kīṭapaṭaṅgajātyā;

()

उन्होंने नपुंसक, मुक, पंगु, जन्मान्ध, बधिर, स्त्री या जड़ (मन्दबुद्धि) का शरीर प्राप्त नहीं किया; वे मक्खी, मच्छर, खटमल, चींटी आदि कीट-पतंगों की योनि में भी उत्पन्न नहीं हुए।

45.

४५.

Nālattha gandhagajato puthulatta bhāvaṃNālattha vaṭṭasusukā sukhumanta bhāvaṃ,Nālattha umdanamammanakatta bhāvaṃNālattha evamatihīnataratta bhāvaṃ;

उन्होंने गन्ध-हस्ती से अधिक विशाल शरीर प्राप्त नहीं किया, न ही बटेर या सुसुमार (घड़ियाल) जैसा अत्यंत सूक्ष्म शरीर प्राप्त किया; उन्होंने विकृत या हकलाने वाला शरीर प्राप्त नहीं किया और न ही इस प्रकार की अत्यंत हीन अवस्था प्राप्त की।

46.

४६.

Nāhosi mātuvadhako pitughātako vāNāhosi saṅghabhiduro arahantaghāto,Nāhosi duṭṭhahadayena tathāgatassaNāhosi saṃjananako rudhirassa kāye;

()

वे न तो माता के घातक (हत्यारे) हुए और न ही पिता के घातक; न ही संघ-भेदक हुए और न ही अर्हन्त के घातक; उन्होंने दुष्ट हृदय से तथागत के शरीर से रक्त भी नहीं निकाला।

47.

४७.

Kammaṃ phakhalaṃ tadubhayaṃ paṭibāhino yeUcchedadiṭṭhigatikā vihariṃsu tesaṃ,Laddhiṃ kadāci naparāmasi saddahānoKammaṃ phalaṃ niyatabodhiparāyaṇo so;

()

जो कर्म और फल दोनों का निषेध करते हैं, उन उच्छेदवादी दृष्टि वालों के मत को उन्होंने कभी स्वीकार नहीं किया; कर्म और फल में श्रद्धा रखते हुए वे निश्चित बोधि के परायण रहे।

48.

४८.

Yasmiṃ bhave bhavati nāmacatukkamattaṃTatrā’pi puññakaraṇattha masaññasatte,Aṭṭhānato napaṭisandhimagaṇhi suddhā-Vāsesu pañcasu kadāci papañcabhīrū;

()

जिस भव में केवल चार नाम-स्कन्ध होते हैं (अरूप लोक), वहाँ भी और पुण्य न कर पाने वाले असज्ञी सत्त्वों में भी, तथा पाँच शुद्धावासों में भी प्रपंच से डरने वाले उन्होंने कभी प्रतिसन्धि (जन्म) नहीं ली।

49.

४९.

Buddhaṅkuro niyatabodhipado kadāciDīghāyukesu’pibhavesu sukhānapekho,Katvā’dhimuttivacanaṃ idha jīvalokeNibbatti so tidasapāramipūraṇatthaṃ;

()

निश्चित बोधि पद वाले बुद्ध-अंकुर ने कभी दीर्घायु वाले भवों में सुख की अपेक्षा न करते हुए, अधिमुक्ति (संकल्प) कर इस जीवलोक में तीस पारमिताओं को पूर्ण करने के लिए जन्म लिया।

50.

५०.

Iccevaṃ so purisanisabho duppavesassa bodhi-Pāsādassā’vataraṇasamattiṃsatisseṇirūpaṃ,Nipphādento parahitarato pāramīdhammajātaṃSaṃsāre saṃsari cirataraṃ ghoradukkhaṃ titikkhaṃ;

()

इस प्रकार, परहित में रत उन पुरुष-श्रेष्ठ ने, दुर्प्रवेश्य बोधि-प्रासाद पर चढ़ने के लिए तीस सोपानों (सीढ़ियों) के समान पारमी-धर्मों को निष्पन्न करते हुए, घोर दुखों को सहते हुए चिरकाल तक संसार में संसरण किया।

Iti medhānandābhidhānena yatinā viracite sakalakavijana hadayānanda dānanidāne jinavaṃsadīpe durenidāne pāramidhammābhisaṅkharaṇa pavatti paridīpo catuttho saggo.

इस प्रकार मेधानन्द नामक यति द्वारा रचित, समस्त कवियों के हृदय को आनन्द देने वाले 'जिनवंशदीप' के दूरेनिदान में पारमी-धर्मों के संचय की प्रवृत्ति को दर्शाने वाला चौथा सर्ग समाप्त हुआ।

1.

१.

Atthavattapadaṃ nānāvaṇṇamaṇṇavajānvitaṃ,Patthyāvattamivāhosi jetuttarapuraṃ pure;

() (Silesa bandhanaṃ;

)

प्राचीन काल में जेतुत्तर नगर 'पथ्यावत्त' छन्द के समान था, जो अर्थपूर्ण पदों (धन-सम्पदा) से युक्त और नाना वर्णों (रंगों/जातियों) से सुशोभित था।

2.

२.

Parikhāmekhalādāma baddhapākārasoṇinī,Rarāja rājadhānī sā vadhūva patimaṇḍitā;

()

वह राजधानी खाई (परिखा) रूपी करधनी और प्राकार (कोट) रूपी नितम्बों से युक्त, अलंकृत वधू के समान सुशोभित थी।

3.

३.

Maṇisiṅgaṃsumālābhi bālaṃsumālivibbhamaṃ,Sasaṅkamaṇḍalaṃ tasmiṃ palamhesā’bhīsārikā;

()

मणियों के शिखरों की किरणों की मालाओं से वह बाल-सूर्य के समान कान्ति वाला था; वहाँ चन्द्रमण्डल अभिसारिका के समान प्रतीत होता था।

4.

४.

Indirāmandirā’mandamaṇimandirasālinī,Hemaddhajāvali tasmiṃ kiḷāpayi kalāpino;

()

लक्ष्मी के निवास-स्थान रूपी अनेक मणिनिर्मित महलों से सुशोभित उस नगर में स्वर्ण-ध्वजाओं की पंक्तियाँ मयूरों को नचाती थीं।

5.

५.

Rarāja nāgarājānaṃ kappitābharaṇehi ca,Dāṭhāhi dānadhārāhi meghavacchantā’va sā purī;

()

वह पुरी अलंकृत श्रेष्ठ हाथियों, उनके दांतों और मद-धाराओं के कारण बरसते हुए मेघों के समान सुशोभित थी।

6.

६.

Turaṅganikaroṇḍutadhulidhūsaritambaraṃ,Nivāritātapaṃraṅgavitānassirimāhari;

()

घोड़ों के समूहों द्वारा उड़ाई गई धूलि से धूसरित आकाश, धूप को रोककर रंगीन चँदोवे (वितान) की शोभा को धारण करता था।

7.

७.

Nīlasevāladhammillā samphullakamalā’nanā,Tahimuppalalola’kkhī haṃsapīnapayodharā;

()

वहाँ की पद्मिनियाँ (कमलनियाँ) स्त्रियों के समान थीं—नीली काई जिनके केश-पाश थे, खिले हुए कमल मुख थे, चंचल उत्पल (नीलकमल) नेत्र थे और हंस पुष्ट स्तनों के समान थे।

8.

८.

Kiñjakkharājirasānāruddharodhanitambinī,Bhiṅgālimaṇimañjirā nārī’vā’suṃ sarojinī;

() (Silesa bandhanaṃ;

)

केसर की पंक्तियाँ जिनकी करधनी थीं, तट जिनके नितम्ब थे और भ्रमरों की पंक्तियाँ जिनके मणिनिर्मित नूपुर थे—वे कमलिनी (सरोवर) स्त्रियों के समान थीं।

9.

९.

Kevakalaṃ kapparukkhehi vinā sā rājadhānya’hu,Visāṇārājadhānī’va sabbasampattisālinī;

()

वह राजधानी केवल कल्पवृक्षों से रहित थी, अन्यथा वह अलकापुरी (कुबेर की नगरी) के समान समस्त सम्पत्तियों से सम्पन्न थी।

10.

१०.

Kadāci purisājañño rājā’hosi pure tahiṃ,Vessantaro’tināmena vissuto bhuvanattaye;

()

उस नगर में किसी समय 'वेस्सन्तर' नाम से तीनों लोकों में विख्यात एक पुरुष-श्रेष्ठ राजा हुए।

11.

११.

Kumāro’va samāno so dānakīḷāparāyaṇo,Kāyūpagāni dhātīnaṃ ratanābharaṇāni’pi;

()

कुमार अवस्था में ही वे दान-रूपी क्रीड़ा में तत्पर थे; धायों के शरीर पर धारण किए हुए रत्न-आभूषणों को भी...

12.

१२.

Khaṇḍākhaṇḍaṃ karitvāna navakkhantuṃ kapariccaji,Evaṃ bāhiravatthūnidadanto aṭṭhavassiko;

()

...टुकड़े-टुकड़े करके उन्होंने नौ बार दान कर दिया; इस प्रकार बाहरी वस्तुओं का दान देते हुए, आठ वर्ष की आयु में...

13.

१३.

Pāsādamabhirīhitvā sonisajjā’bhiyācanaṃ,Dassāmī’ti vicintesi sisakkhimaṃsalohitaṃ;

()

...महल पर चढ़कर वहाँ बैठे हुए उन्होंने विचार किया कि यदि कोई याचना करे, तो मैं अपना सिर, आँख, मांस और रक्त भी दे दूँगा।

14.

१४.

Sukhedhito mahāsatto sukkapakkhe’va candimā,Pālesi dasadhammena patvā rajjasiriṃ pajaṃ;

()

शुक्ल पक्ष के चन्द्रमा के समान सुखपूर्वक बढ़े हुए उन महासत्व ने राज्य-लक्ष्मी प्राप्त कर दस राजधर्मों से प्रजा का पालन किया।

15.

१५.

Nisajjo paripāsāde so rājā ekadā raho,Kāmānaṃ saṅkilesañca vokārādīnavaṃ sari;

()

एक बार महल में अकेले बैठे हुए उन राजा ने काम-भोगों के संक्लेश (मलिनता) और स्कन्धों (वोकार) के दोषों का स्मरण किया।

16.

१६.

Pabbajjāhirato rājā nibbinto vibhavebhave,Sampattisāramādāya hitvā rajjasiriṃ varaṃ;

()

प्रव्रज्या (संन्यास) में रत और विभव (सम्पत्ति) तथा भव से निर्विण्ण (विरक्त) होकर, सम्पत्ति के सार को ग्रहण कर और श्रेष्ठ राज्य-लक्ष्मी को त्याग कर...

17.

१७.

Mattamātaṅgarājā’va aggipajjalakānanā,Rudato ñātisaṅghassa agārasmā’bhi nikkhamī;

()

...रोते हुए ज्ञातियों के समूह के बीच से, वे घर से उसी प्रकार निकल पड़े जैसे कोई मतवाला गजराज प्रज्वलित वन से निकल जाता है।

18.

१८.

Campakāsokavakulatarusaṇḍasumaṇḍitaṃ,Sikhaṇḍimaṇḍalākhaṇḍakīḷaṃ kokilakūjanaṃ;

()

चम्पक, अशोक और बकुल वृक्षों के झुरमुटों से सुशोभित, मयूरों के समूहों की क्रीड़ा और कोकिलों के कूजन वाले...

19.

१९.

Anekamigapakkhīnamāsayaṃ salilāsayaṃ,Vīkāsakusumāmodappavāsitasamīraṇaṃ;

()

अनेक पशु-पक्षियों के आश्रय-स्थल, जलाशयों से युक्त और खिले हुए फूलों की सुगन्ध से सुवासित वायु वाले...

20.

२०.

Madhumattā’liṅdhaṅkāranibbhara’mburuhākaraṃ,Sampātanijjharā’rāvagambhīrabhuribhūdharaṃ;

()

मद-मत्त भ्रमरों के गुंजन से भरे हुए कमलों के तालाबों वाले और गिरते हुए झरनों के शब्द से गूँजते हुए विशाल पर्वतों वाले...

21.

२१.

Pavavekakkhamaṃ vaṅkapabbhāraṃ girigabbharaṃ,Duppavesapakathaṃ vaṅkagirināmatapovanaṃ;

()

एकान्त के योग्य, टेढ़े-मेढ़े ढलानों और पर्वत-गुफाओं वाले, दुर्गम कहे जाने वाले 'वंकगिरि' नामक तपोवन में (गए)।

22.

२२.

Patvā laddhe’sipabbajjā kavilāso so mahībhujo,Caranto brahmacariyaṃ cirassaṃ vītināmayi;

()

उस पृथ्वीपति (वेस्सन्तर) ने प्रव्रज्या प्राप्त कर ली और वह विलास-रहित होकर चिरकाल तक ब्रह्मचर्य का पालन करते हुए समय व्यतीत करने लगा।

23.

२३.

Tassarañño mahesipi maddīnāma sukhedhitā,Puttadhītūbhisaddhiṃ taṃ tapovanamupāvisi;

()

उस राजा की पटरानी, सुख में पली हुई मद्री भी अपने पुत्र और पुत्री के साथ उस तपोवन में प्रविष्ट हुई।

24.

२४.

Mahiccho pūjakovippo tadā bīgacchadassano,Yena vessantarosattasāro tenupasaṅkami;

()

तब महान इच्छा वाला, देखने में घृणित, पूजक नामक ब्राह्मण वहाँ पहुँचा जहाँ सत्त्वों में श्रेष्ठ वेस्सन्तर थे।

25.

२५.

Attho kammakarehī’ti jarājajjaritassa me,Puttañcadhītaraṃ yācī dhīraṃ patvā dayāparaṃ;

()

"मुझ बुढ़ापे से जर्जर व्यक्ति को सेवकों की आवश्यकता है" - ऐसा कहकर उसने उस दयालु धीर (वेस्सन्तर) के पास जाकर पुत्र और पुत्री की याचना की।

26.

२६.

Ubho kaṇhājinaṃ jāliṃ sasenahabhārabhājanaṃ,Sammāsambodhikāmo so taṇhādāsabyamuttiyā;

()

सम्यक्सम्बोध की कामना रखने वाले उन्होंने, तृष्णा की दासता से मुक्ति के लिए, स्नेह के पात्र अपने दोनों बच्चों कण्हाजिना और जालि को दान कर दिया।

27.

२७.

Dakkhiṇodakasamputajūjaka’ñjalibhājane,Samappayittha bandhitvā agamā’dāya niddayo;

()

उन्होंने जूजक की अंजलि में दान का जल (दक्षिणा जल) डाला और उस निर्दयी (ब्राह्मण) ने उन्हें बाँधकर साथ ले लिया और चला गया।

28.

२८.

Dānādhimuttīvīmaṃsī vippākappenu’pāgato,Saṃyāci devarājā’tha maddideviṃ patibbataṃ;

()

दान की भावना की परीक्षा लेने के लिए, ब्राह्मण का रूप धारण कर देवराज (इन्द्र) आए और उन्होंने पतिव्रता मद्री देवी की याचना की।

29.

२९.

Dakkhiṇodakaniddhotahattho so dakkhiṇodakaṃ,Katvā devesavippassa deviṃ devo pariccaji;

()

उन्होंने (वेस्सन्तर ने) अपने हाथों को दान के जल से धोकर, ब्राह्मण रूपी देवराज को देवी (मद्री) का दान कर दिया।

30.

३०.

Sattakkhattuṃ pakampittha tassa pāramitejasā,Sādhusādhūti pattānumodantī’va mahīvadhū;

()

उनकी पारमिताओं के तेज से पृथ्वी सात बार काँप उठी, मानो पृथ्वी रूपी वधू 'साधु-साधु' कहकर अनुमोदन कर रही हो।

31.

३१.

Iccevaṃ purisārañño paripācinapāramī,Maṇiraṃsismujjota pāsādasatalaṅkate;

()

इस प्रकार पारमिताओं को परिपक्व करने वाले उन पुरुष-सिंह (वेस्सन्तर) ने, मणियों की किरणों से प्रकाशित और सैकड़ों महलों से अलंकृत (स्वर्ग में जन्म लिया)।

32.

३२.

Mandamandāniloṇḍūta pañcavaṇṇaddhajālīnaṃ,Maṇikiṃkiṇijālānurāvasotarasāyane;

()

जहाँ मन्द-मन्द पवन से हिलती हुई पाँच रंगों की ध्वजाएँ थीं और मणियों की किंकिणियों (घंटियों) के जाल की मधुर ध्वनि कानों के लिए रस के समान थी।

33.

३३.

Dibbehi naccagītehi vāditehi manorame,Kandappamaṇḍapākāra raṅgamaṇḍapamaṇḍite;

()

जो दिव्य नृत्य, गीत और वाद्यों से मनोरम था और कामदेव के मण्डप के समान रंग-मण्डपों से सुसज्जित था।

34.

३४.

Dibbantadibbarājūnaṃ indacāpasatehi’va,Cūḷāmaṇīmarīcihī sambādhīkaḷita’mbare;

()

जहाँ दिव्य राजाओं की चूड़ामणियों की किरणों से आकाश इस प्रकार भर गया था मानो सैकड़ों इन्द्रधनुष चमक रहे हों।

35.

३५.

Accharāhi kucañcandanamitaṅgīhi dūrato,Vidhūtacandikārāji cārucāmara mārute;

()

जहाँ अप्सराओं के स्तनों पर लगे चन्दन की सुगन्ध दूर तक फैली थी और सुन्दर चँवरों के हिलने से चाँदनी जैसी हवा चल रही थी।

36.

३६.

Suttappabuddhaposo’va tusite tidasālaye,Tato cavitvā nibbatti hutvā santusita’vhayo;

()

जैसे कोई सोकर जागा हो, वैसे ही वे तुषित नामक देवलोक में उत्पन्न हुए और वहाँ 'सन्तुषित' नाम से प्रसिद्ध हुए।

37.

३७.

Dibbesu pañcakāmesu vasanto tusitālaye,Pañcindriyāni lokekalocano paricārayi;

()

तुषित लोक में रहते हुए, लोक के एकमात्र नेत्र (बोधिसत्व) ने दिव्य पंच-कामगुणों का उपभोग किया।

38.

३८.

Tadā dasasahassesu cakkavāḷesu devatā,Ekattha sannipatitā sutvā buddhahaḷāhaḷaṃ;

()

तब दस हजार चक्रवातों के देवता, 'बुद्ध-कोलाहल' (बुद्ध के आगमन की घोषणा) सुनकर एक स्थान पर एकत्रित हुए।

39.

३९.

Teno’pasaṅkamitvāna yenā’si purisuttamo,Katvā tabbadanambhojaṃ nayanālikulālayaṃ;

()

वे उस स्थान पर पहुँचे जहाँ वे पुरुषोत्तम (बोधिसत्व) थे और उनके मुख-कमल को अपनी आँखों रूपी भौरों का निवास स्थान बनाया।

40.

४०.

Cūḷāmaṇimayukhambutiddhotacaraṇāsane,Baddhañjalipuṭambhojamakulāti samappayuṃ;

()

अपनी चूड़ामणियों की किरणों के जल से उनके चरण-आसन को धोते हुए, उन्होंने अपने हाथ रूपी कमल की कलियों को जोड़कर प्रार्थना की।

41.

४१.

Cakkavattipadaṃ sakkamārabrahmapadatayā,Nakho mārisa patthetvā pāramī paripācitā;

()

"हे महापुरुष! आपने चक्रवर्ती पद, शक्र पद, मार पद या ब्रह्म पद की इच्छा से पारमिताएँ पूरी नहीं की हैं।"

42.

४२.

Veneyyabandhubhutena sammāsambodhimicchatā,Tayā mārisa kicchena pūritā dasapāramī;

()

"विनेय जनों के बन्धु बनकर, सम्यक्सम्बोध की इच्छा रखने वाले आपने, हे महापुरुष, बड़े कष्ट से दसों पारमिताएँ पूर्ण की हैं।"

43.

४३.

Sadevakassa lokassa hitāya mātukucchiyaṃ,Uppajjatūti yāciṃsu taṃdhīraṃ karuṇāparaṃ;

()

"देवताओं सहित सम्पूर्ण लोक के हित के लिए आप माता की कोख में जन्म लें" - इस प्रकार उन्होंने उन करुणावान धीर (बोधिसत्व) से याचना की।

44.

४४.

Satavassāyuheṭṭhāpi uddhaṃ sahasahassato,Yasmā akālo buddhānaṃ tasmā kālaṃ vipassi so;

()

चूँकि सौ वर्ष से कम और एक लाख वर्ष से अधिक की आयु बुद्धों के प्रादुर्भाव के लिए उचित समय नहीं है, इसलिए उन्होंने (उचित) काल का विचार किया।

45.

४५.

Yasmā aññesu dīpesu sambuddhā nopapajjare,Jāyanti jambudīpasmiṃ tasmā dīpaṃ vipassi so;

()

चूँकि अन्य द्वीपों में सम्यक्सम्बुद्ध उत्पन्न नहीं होते, वे केवल जम्बूद्वीप में ही जन्म लेते हैं, इसलिए उन्होंने द्वीप का विचार किया।

46.

४६.

Yasmā milakkhadesesu nūppajjanti tathāgatā,Jāyare majjhime dese tasmādesaṃ vipassi so;

()

चूँकि तथागत म्लेच्छ देशों में उत्पन्न नहीं होते, वे मध्य देश में ही जन्म लेते हैं, इसलिए उन्होंने देश का विचार किया।

47.

४७.

Yasmā najāyare vessasuddatvayesu jāyare,Khantiye brāhmaṇe buddhā kulaṃ tasmā vipassi so;

()

चूँकि बुद्ध वैश्य या शूद्र कुलों में जन्म नहीं लेते, वे केवल क्षत्रिय या ब्राह्मण कुल में ही जन्म लेते हैं, इसलिए उन्होंने कुल का विचार किया।

48.

४८.

Yasmā anaññavisayā kucchi sambuddhamātuyā,Tasmā āyuparicchedavasena passi mātaraṃ;

()

चूँकि सम्यक्सम्बुद्ध की माता की कोख किसी अन्य का विषय नहीं होती, इसलिए उन्होंने आयु की सीमा के अनुसार माता का विचार किया।

49.

४९.

Lokekalocano evaṃ katvā pañcāvalokanaṃ,Tāsaṃ paṭiññaṃ pādāsi karuṇāpuṇṇamānaso;

()

इस प्रकार पाँचों महाविलोकन करके, करुणा से भरे मन वाले लोक के एकमात्र नेत्र (बोधिसत्व) ने उन्हें अपनी स्वीकृति दी।

50.

५०.

Tappādatāmarasacumbita moḷimālāSampattadevaparisā’ntaradhāyi tāva,Ogayha nandanavanaṃ tusitādhirājāTamhā cavī matidayādayināsabhāyo;

()

उनके चरण-कमलों को अपनी मुकुट-मालाओं से स्पर्श करने वाली वह देव-सभा तब अन्तर्धान हो गई; और तुषित लोक के अधिपति, बुद्धि और दया के सागर वे महापुरुष नन्दन वन में जाकर वहाँ से च्युत हुए।

Iti medhānandābhidhānenayatinā viracite sakalakavijana hadayānandadānatidāne jinavaṃsadīpe durenidāne vessantaracariyappabhutidevārādhanā pavatti paridīpo pañcamo saggo.

इस प्रकार मेधानन्द नामक यति द्वारा रचित, समस्त कवियों के हृदय को आनन्द देने वाले 'जिनवंशदीप' के 'दूरेनिदान' के अन्तर्गत वेस्सन्तर चर्या और देवताओं की आराधना की प्रवृत्ति को दर्शाने वाला यह पाँचवाँ सर्ग समाप्त हुआ।

Jinavaṃsadīpe dūrenidāna bhāgo paṭhamo.

जिनवंशदीप में दूरेनिदान नामक प्रथम भाग।

1.

१.

Yā sattasārapabhavā sirijambudīpePhītā’marāvatipurī’va purīvataṃsā,Ādiccavaṃsikanarindapaveṇi bhūmiLakkhyālayā kapilavatthupurī pure’si;

()

जो श्रेष्ठ सत्त्वों के प्रभाव वाली, श्री जम्बुद्वीप में समृद्ध अमरावती पुरी के समान नगरों का शिरोमणि, सूर्यवंशी राजाओं की वंश-परम्परा की भूमि और लक्ष्मी का निवास स्थान थी, वह कपिलवस्तु पुरी प्राचीन काल में थी।

2.

२.

Vaṇṇehi kaṇṇasukhasaddarasehi jāta-Rūpehi atthavisarehi yatīhi yuttā,Yā rājadhāni puthupāṇagaṇappadehiĀsī (vasantatilakā) racanā yatheva;

() (Silesa bandhanaṃ;

)

जो राजधानी कानों को सुख देने वाले शब्दों और रसों से, सुवर्ण (जातरूप) से, अर्थ-समूहों से और यतियों (संयमियों) से युक्त थी, वह अनेक प्राणियों के समूहों से युक्त होकर वसन्ततिलका छन्द की रचना के समान सुशोभित थी।

3.

३.

Pācīdisābhujalatāya mahīyuvatyāSannaddhasaṅkhavalayassirimāvahantaṃ,Yassā sudhāsuparikammakataṃ rarājaPākāracakkamacalaṃ makuṭānukāraṃ;

()

पृथ्वी रूपी युवती की पूर्व दिशा रूपी भुजा-लता में बँधे हुए शंख के कंगन की शोभा को धारण करने वाला, उस नगरी का चूने से अच्छी तरह पुता हुआ अचल प्राकार-चक्र (परकोटा) मुकुट के समान सुशोभित था।

4.

४.

Yassā rarāja parikhā nagarindirāyaKiñjakkhiñjaritatīradasābhirāmā,SaṃsibbitālivittīmaṇitantupantīPākārasoṇibharato galitambaraṃ’va;

()

उस नगर-लक्ष्मी की वह खाई सुशोभित थी, जो पराग से व्याप्त तट रूपी किनारों से मनोहर थी और जिसमें भौंरों की पंक्तियाँ मणि-तन्तुओं के समान गुंथी हुई थीं; वह ऐसी लगती थी मानो प्राकार (परकोटे) रूपी भारी नितम्बों से खिसका हुआ वस्त्र हो।

5.

५.

KandappadappamadirāmadamattadhuttāMandānileritasunīlalatāvitānaṃ,Yasmiṃ vilolanayanañjalipiyamānaṃĀpānabhuminibhamopavanaṃbhajiṃsu;

()

कामदेव के गर्व रूपी मदिरा के मद से मत्त विलासी जन उस उपवन का सेवन करते थे, जो मन्द पवन से हिलती हुई नीली लताओं के वितान (चंदोवे) से युक्त था और चंचल नेत्रों रूपी अंजलि से पान किए जाने वाले मदिरा-पान-स्थल के समान था।

6.

६.

Mattaṅganāya navayobbanagabbitāyaRaṅgālayaggamaṇidappaṇabimbitehi,Yā rājadhāni ghanapīnapayodharehiSommānanehi bhaji mānasavāpisobhaṃ;

()

वह राजधानी, रंगशालाओं के श्रेष्ठ मणि-दर्पणों में प्रतिबिम्बित, नवीन यौवन से गर्वित मत्त स्त्रियों के सघन-पुष्ट स्तनों और सौम्य मुखों के कारण मानसरोवर की शोभा को प्राप्त करती थी।

7.

७.

Saṅkappitābharaṇaraṃsi sateratālīDāṭhābalākavisarā madavuṭṭhidhārā,Yasmiṃ pure gharamayūrakulaṃ akāleKīḷāpayiṃsu varavāraṇavārivāhā;

()

उस नगर में श्रेष्ठ हाथी रूपी मेघों ने, जिनमें आभूषणों की किरणें ही बिजली थीं, दाँत ही बगुलों की पंक्तियाँ थीं और मद की धाराएँ ही वर्षा की धाराएँ थीं, घर के मोरों को असमय में ही नचा दिया।

8.

८.

Pākāracakkabahiniggata muggarāgaṃYasmiṃ turaṅganikaruddhaṭadhūlijālaṃ,Racchāvatārajanatāya khaṇaṃ janesiBhītiṃ padittapalayānalajālasobhaṃ;

()

उस नगर में परकोटे से बाहर निकले हुए मुद्गरों की लालिमा और घोड़ों के खुरों से उड़ी हुई धूल की राशि ने, गलियों में उतरने वाले लोगों के मन में क्षण भर के लिए प्रलय की प्रज्वलित अग्नि के समान भय उत्पन्न कर दिया।

9.

९.

Yasmiṃ vimānamaṇisiṅgajutippabandha-Sañcumbitaṃ jitaraviṃ hariṇḍakabimbaṃ,NārījanānanasarojakatāvamānaṃKodhābhibhutamiva vaṇṇavikāramāpa;

()

उस नगर में महलों के मणि-शिखरों की कान्ति-पुंज से चुम्बित और स्त्रियों के मुख-कमलों द्वारा अपमानित चन्द्रमा, मानो क्रोध के वशीभूत होकर वर्ण-विकार (रंग बदलना) को प्राप्त हो गया था।

10.

१०.

Yatthissarehi samadhiggahitāni tuṅga-Kelāsakuṭadhavalāti manoharāti,Niccaṃ sudhāsuparikammakatāni cā’suṃLakkhīniketananibhāni niketanāni;

()

जहाँ स्वामियों द्वारा अधिग्रहित, कैलाश पर्वत के ऊँचे शिखरों के समान धवल और मनोहर भवन थे, जो सदैव चूने से पुते होने के कारण लक्ष्मी के निवास स्थान के समान प्रतीत होते थे।

11.

११.

YatthindanilamaṇimāpitamaṇḍapaggeHemaddhajāvaliparibbhamaṇaṃka puramhi,Jīmūtakūṭapamukhe satavijjumālā-Līlāvahaṃ virahinīnamaghaṃ janesi;

()

उस नगर में इन्द्रनील मणियों से बने मण्डपों के अग्रभाग पर फहराती हुई स्वर्ण-ध्वजाओं की पंक्तियाँ, मेघ-शिखरों पर सैकड़ों बिजलियों की मालाओं की क्रीड़ा के समान प्रतीत होकर विरहिणियों के लिए दुःख उत्पन्न करती थीं।

12.

१२.

SañjhānurāgamaṇitoraṇadīdhitīhiBhinnandhakāranikarā’khilanāgarānaṃ,Yā rājadhāni janayantipi tuṅgatuṭṭhiṃPītyā navāsi rajanīsma bhisārikānaṃ;

()

वह राजधानी, जो मणियों के तोरणों की सन्ध्या के अनुराग जैसी किरणों से अन्धकार के समूह को नष्ट कर देती थी, समस्त नगरवासियों को अत्यधिक सन्तोष प्रदान करती थी, किन्तु अभिसारिकाओं के लिए वह रात्रि (अन्धकार के अभाव में) सुखद नहीं थी।

13.

१३.

SevālakesarasamākulatīrabhāgāSamphullarattapadumuppalakallahārā,HaṃsālisārasasamosaraṇābhirāmāYasmiṃ sunimmalajalā kamalākarāsuṃ;

()

उस नगर में अत्यन्त निर्मल जल वाले ऐसे सरोवर थे, जिनके तट शैवाल और केसर से व्याप्त थे, जो खिले हुए लाल कमलों, नीलकमलों और कुमुदों से सुशोभित थे तथा हंसों, भ्रमरों और सारसों के आगमन से मनोहर थे।

14.

१४.

Yasmiṃpure kulavadhūvadanambujānaṃLaddhuṃ nirūpamasiriṃ bhusamussahantā,Yāvajja setasarasiruhasītaraṃsīAññoññabaddhapaṭighā’va vajanti nāsaṃ;

()

उस नगर में कुलीन वधुओं के मुख-कमलों की अनुपम शोभा को प्राप्त करने के लिए अत्यधिक प्रयास करते हुए श्वेत कमल और चन्द्रमा आज भी मानो परस्पर शत्रुता के कारण नष्ट हो जाते हैं (अर्थात् उनके मुख के सामने फीके पड़ जाते हैं)।

15.

१५.

Yasmiṃ suvaṇṇamakaṇirūpiyavaṃsavaṇṇa-Muttāpavāḷacajirehi mahārahehi,Nānāpaṇā sukhumakāsikasāṇahaṅga-Koseyyakhomavasanehi’bhavuṃ papuṇṇā;

()

उस नगर में सुवर्ण, मणि, चाँदी, मरकत, मोती और मूंगे जैसे बहुमूल्य रत्नों से तथा सूक्ष्म काशी-वस्त्र, सण, रेशमी और क्षौम (अलसी के रेशों के) वस्त्रों से विभिन्न दुकानें भरी हुई थीं।

16.

१६.

CakkāsisattidhanukuntagadādibhatthāSannaddhahemakavacā vijitārivaggā,SaṅgāmasāgarasamuttaraṇātisurāYodhā yahiṃ puravare akariṃsu rakkhaṃ;

()

उस श्रेष्ठ नगर में चक्र, तलवार, शक्ति, धनुष, कुन्त और गदा आदि धारण करने वाले, स्वर्ण-कवच से सुसज्जित, शत्रुओं को जीतने वाले और युद्ध रूपी सागर को पार करने में अत्यन्त वीर योद्धा रक्षा करते थे।

17.

१७.

Phūṭṭhā ka vāṭanikaṭe maṇimandirānaṃKappāsapaṭṭadhavalā saradabbharājī,Yasmiṃ khaṇaṃ javanikāsirimādadhānāThīnaṃ jugopa madhupehi mukhambujāni;

()

उस नगर में मणि-भवनों के द्वारों के निकट स्पर्श करती हुई, कपास के वस्त्र के समान धवल शरत्कालीन मेघों की पंक्तियाँ, क्षण भर के लिए परदे की शोभा धारण कर स्त्रियों के मुख-कमलों की भौंरों से रक्षा करती थीं।

18.

१८.

Nibbiddhavīthivisarehi susajjitehiNiccussavāya puramussitatorasehi,Bhogindabhoganikarehi rasātalaṃ’vaYaṃ sampasāritaphaṇehi babhuva rammaṃ;

()

वह नगर अपनी सुसज्जित चौड़ी गलियों और उत्सवों के लिए खड़े किए गए ऊँचे तोरणों के कारण, फैले हुए फणों वाले नागराजों के शरीरों से युक्त रसातल (पाताल लोक) के समान रमणीय प्रतीत होता था।

19.

१९.

Yasmiṃpure vivaṭamandirajālakānaṃUddhūtadhulimalinīkaḷitālakānaṃ,Nārinamindurucīrānana dappaṇesuLokassa locanamaṇi paṭibimbitā’suṃ;

()

उस नगर में महलों की खुली खिड़कियों से झाँकती हुई स्त्रियों के, धूल से मलिन अलकों (बालों) वाले चन्द्रमा के समान सुन्दर मुख-रूपी दर्पणों में लोगों के नेत्र-मणि प्रतिबिम्बित होते थे।

20.

२०.

GambhīrasaṅkhapaṭabhaddhanibhūrighosaṃKelāsakūṭadhavalālayapheṇapiṇḍaṃ,Yaṃ puṇṇasattaratanaṃ purakhīrasindhuṃLakkhī alaṅkari turaṅgataraṅgavegaṃ;

()

वह नगर रूपी क्षीर-सागर, जो शंख और नगाड़ों के गम्भीर घोष वाला था, जिसमें कैलाश शिखर के समान धवल भवन ही फेन-पुंज थे, जो सात रत्नों से पूर्ण था और जिसमें घोड़ों का वेग ही लहरें थीं, साक्षात् लक्ष्मी से अलंकृत था।

21.

२१.

Reṇuppabandhamalinaṃ kavanarājinīlaṃMadhavātimattamadhupaṃ padumābhirāmaṃ,Yaṃ rājahaṃsabhajitaṃ avatiṇṇalokaṃĀsi puraṃ vikacakañjavanaṃ yatheva;

() (Silesabandhanaṃ;

)

वह नगर खिले हुए कमल-वन के समान था; जो धूल (पराग) की अधिकता से मलिन था, वन-पंक्तियों से श्याम था, वसन्त ऋतु के मदमत्त भ्रमरों (मद्यपियों) से युक्त था, लक्ष्मी (कमलों) से मनोहर था और श्रेष्ठ राजाओं (राजहंसों) द्वारा सेवित था।

22.

२२.

Yasmiṃpuramhi ratanujjalanīlakaṇṭhāRāgāvamadditadharā’vivaṭadvijāli,Āsuṃpayodharabharā’viraḷappadesāSampattavuṭṭhidivasāviyamātugāmā;

() (Silesabandhanaṃ;

)

उस नगर में स्त्रियाँ वर्षा ऋतु के दिनों के समान थीं; क्योंकि वे रत्नों से उज्ज्वल कण्ठ वाली थीं (जैसे वर्षा में मोर), अनुराग से युक्त थीं (जैसे वर्षा में पृथ्वी), उनके मुख (दाँत) खुले थे (जैसे पक्षी), और वे उन्नत स्तनों (बादलों) के भार से युक्त थीं।

23.

२३.

Dhammānudhammapaṭipatti parāyaṇassaSaṃsārabhīrukajanassa tapovanābhā,Yā rājadhāni pacurandhaputhujjanānaṃĀpānabhumiva babhūvu’bhayappakārā;

()

वह राजधानी दो प्रकार की थी; धर्म के अनुकूल आचरण करने वाले और संसार से डरने वाले लोगों के लिए वह तपोवन के समान थी, और अज्ञानी पृथग्जनों के लिए वह मदिरा-पान-स्थल के समान थी।

24.

२४.

Buddhaṅkurassa ravivaṃsapabhaṅkarassaSammā sukhānubhāvanāya subhumibhutā,Bho yādisi kapilavatthupuri pure’siDhammassabhāvamadhunā paridīpaye sā;

()

सूर्यवंश को प्रकाशित करने वाले बुद्ध-अंकुर (बोधिसत्त्व) के सुखों के सम्यक् अनुभव के लिए जो श्रेष्ठ भूमि थी, वह कपिलवस्तु पुरी प्राचीन काल में जैसी थी, अब वह धर्म के स्वभाव को प्रकाशित करे।

25.

२५.

Tasmiṃ babhūva nagare nagarādhirājeRājā sunīticaturo catusaṅgahehi,Dhammena sabbajanarañjanako kadāciSuddhodanavhavisuto ravivaṃsaketu;

()

उस नगरों में श्रेष्ठ नगर में, नीति-निपुण, चार संग्रह-वस्तुओं द्वारा धर्मपूर्वक सभी लोगों को प्रसन्न करने वाले, सूर्यवंश के केतु, शुद्धोदन नाम से विख्यात राजा हुए।

26.

२६.

Disvā’vatārakalusikatamattabhāvaṃUkkaṇṭhite’va kamalā kamalāpatissa,Bhūpālipālibhajitaṃ caraṇāravindaṃSaṃsevi yassa ravivaṃsadhajassa rañño;

()

विष्णु के अवतारों से मलिन हुए स्वरूप को देखकर मानो खिन्न हुई लक्ष्मी ने, उन सूर्यवंश-ध्वज राजा (शुद्धोदन) के उन चरण-कमलों की सेवा की, जो अन्य राजाओं की पंक्तियों द्वारा सेवित थे।

27.

२७.

Yassā’vanīsakavino kavikaṇṭhabhusāVāṇivadhū madhurakomakalakattavāṇī,Patvā catummukhamukhambujakānanamhāHaṃsīva mānasataḷākamalaṅkarittha;

()

उन पृथ्वीपति कवि (राजा) के कण्ठ का आभूषण बनी हुई, मधुर और कोमल वाणी वाली सरस्वती रूपी वधू, ब्रह्मा के मुख-कमल रूपी वन से निकलकर, हंसिनी के समान उनके मानस-सरोवर (मन) को अलंकृत करती थी।

28.

२८.

Sabbāridappamathanopari ekadhatvāAjjhattikāriparājiyamappasayhaṃ,Saṃsuddhacittanikase nisitena tāvaPaññāyudhena avadhittha mahībhujo yo;

()

वह राजा, जिसने समस्त शत्रुओं के दर्प का दलन किया, जिसने अजेय आंतरिक शत्रुओं को पराजित किया, और जिसने शुद्ध चित्त रूपी सान पर तीक्ष्ण की गई प्रज्ञा रूपी शस्त्र से (अविद्या का) वध किया।

29.

२९.

Yasmā mahīpatimahīdharato upekkhā-Veḷātalāvadhi dayāsalilena puṇṇā,Mettāsavanti pabhavā muditumimālāAjjhottharittha bhuvanattayagaṃjanoghaṃ;

()

जिस राजा रूपी पर्वत से, उपेक्षा रूपी तट तक दया रूपी जल से परिपूर्ण, मैत्री रूपी नदियाँ और मुदिता रूपी तरंगें प्रवाहित होकर तीनों लोकों के प्राणियों के समूह पर छा गईं।

30.

३०.

Sampannadānasadanambudharehi yassaDānādhimuttiparamassa manodahesu,Taṇhātaṭāni kapaṇaddhikayācakānaṃHinnāni sattaratanambunipātanena;

()

दान में तत्पर उस राजा के दान-भवन रूपी मेघों द्वारा, दरिद्रों, पथिकों और याचकों के मन की प्यास, सप्त-रत्न रूपी जल की वर्षा से शांत कर दी गई।

31.

३१.

Yassindanīlanayanaṃ rajatāvadāta-Dantaṃ suvaṇṇavadanañca pavāḷasīsaṃ,Muttāmayaṅgavayavaṃ ratanehi nānāDehaṃ sumāpitamivāsi pitāmahena;

() (Sīlesabandhanaṃ)

जिसके इंद्रनील मणि के समान नेत्र, रजत के समान श्वेत दंत, सुवर्ण के समान मुख, प्रवाल के समान मस्तक और मुक्तामय अंग थे; जिसका शरीर मानो विधाता द्वारा नाना रत्नों से निर्मित किया गया था।

32.

३२.

Yassātipaṇḍarayasovisaro’sadhīsoSaṅekkācitānanasaro’rinarādhipānaṃ,Sokandhakārabhiduro ripurājinīnaṃĀsāgarantapathaviṃ paridhikarittha;

()

जिसका अत्यंत श्वेत यश-समूह चंद्रमा के समान था, जिसने शत्रु राजाओं के मुख-कमलों को संकुचित कर दिया, शत्रु रानियों के शोक रूपी अंधकार का नाश किया और समुद्र पर्यंत पृथ्वी को घेर लिया।

33.

३३.

Rājaññachappadakulaṃ sakalaṃ padesa-Rajjādhipaccamakarandarasābhilāsaṃ,YassattabhāvakamalākaraphullitāniSaṃsevi cārucaraṇambūruhāni bhatyā;

()

राज्य के आधिपत्य रूपी मकरंद रस की अभिलाषा रखने वाले राजाओं रूपी भ्रमर-कुल ने, जिसके आत्म-भाव रूपी कमल-वन में खिले हुए सुंदर चरण-कमलों की भक्तिपूर्वक सेवा की।

34.

३४.

Setātapattamiva vissutakittipuñjaṃKatvā’sipattamiva pāvakabhīmatejaṃ,Yasmiṃ sarajjamanusāsati sesabhūpāChattāsibhūsitakarā sakakiṅkarā’va;

()

अपनी विख्यात कीर्ति-पुंज को श्वेत छत्र के समान और अपने प्रतापी तेज को तलवार के समान बनाकर, जब वह राज्य का शासन करता था, तब अन्य राजा हाथों में छत्र और तलवार लिए उसके सेवकों के समान रहते थे।

35.

३५.

Dvārāni’nekakapaṇḍikayācakānaṃUgghāṭitopya’virataṃ ratanālayesu,Saddhādisattadhanarakkhaṇatapparo saṃDvārattayaṃ pidahi yo kapilādhinātho;

()

यद्यपि याचकों के लिए उसके रत्न-भंडारों के द्वार निरंतर खुले रहते थे, फिर भी कपिलवस्तु के उस स्वामी ने श्रद्धा आदि सप्त-आर्य धनों की रक्षा में तत्पर रहते हुए अपने (काय, वाक्, चित्त रूपी) तीन द्वारों को (अकुशल से) बंद रखा।

36.

३६.

Yassussitaddhanueṇo pabalārivaggaṃVissaṭṭhābāṇavisarabbisamubbahanto,Bhasmikari karikarāyatapīnabāhu-Sappo suphoṭhitajiyāpariphandajivho;

()

जिसका उठाया हुआ धनुष सर्प के समान था, जो बलवान शत्रुओं के समूह पर बाण रूपी कमल-नाल छोड़ता था; जिसकी हाथी की सूँड़ के समान लंबी और पुष्ट भुजाएँ थीं और धनुष की प्रत्यंचा की टंकार फड़फड़ाती हुई जीभ के समान थी।

37.

३७.

LakkhīnidhānanagaraṇṇavapātubhūtoMantindakūṭasikharīvalayāvuto yo,Vālaggamattampi rājasiṇerurājāKodhānilena ripuraññamakampiyo’si;

()

लक्ष्मी के निधान रूपी नगर-समुद्र से उत्पन्न, मंत्रियों रूपी पर्वत-शिखरों से घिरे हुए, वे राजा सुमेरु पर्वत के समान थे, जिन्हें शत्रुओं के क्रोध रूपी वायु बाल बराबर भी विचलित नहीं कर सकती थी।

38.

३८.

BhasmikatākhīlavipakkhanarindakaṭṭhoKodhānalo sarasamīraṇabhāvitopi,Nibbāyi paggharitabappajalehi yassaLolabbilocanaghaṭehi vipakkhathīnaṃ;

()

शत्रुओं के क्रोध रूपी अग्नि, जिसने शत्रु राजाओं रूपी लकड़ियों को भस्म कर दिया था, युद्ध रूपी वायु से प्रज्वलित होने पर भी, शत्रु स्त्रियों के चंचल नेत्रों से गिरने वाले आँसुओं के जल से शांत हो गई।

39.

३९.

SannītimaggajalituggamatippadīpoKittippabandhadhavalīkatajivaloko,RājindamoḷimaṇilaṅkatapādapīṭhoDhammena rajjamanusāsi ciraṃ sarājā;

()

श्रेष्ठ नीति के मार्ग पर प्रज्वलित महान दीपक के समान, अपनी कीर्ति के प्रवाह से संसार को धवल करने वाले, और राजाओं के मुकुट-मणियों से सुशोभित पाद-पीठ वाले उस राजा ने धर्मपूर्वक चिरकाल तक शासन किया।

40.

४०.

Tassatipīvarapayodharabhaddakumbha-Dvandātibhāraviraḷīkatamajjhabhāgā,NiddosabālaravimaṇḍalacārugaṇḍāDibbaccharājitavirājitarūpasobhā;

()

उस राजा की (महारानी), जिनके पुष्ट स्तनों रूपी मंगल-कलशों के भार से मध्य भाग (कमर) क्षीण हो गया था, जिनके कपोल दोषरहित बाल-सूर्य के मंडल के समान सुंदर थे, और जो दिव्य अप्सरा के समान रूप-लावण्य से सुशोभित थीं।

41.

४१.

SamphullanīlakamalāmalanīlanettāOlambamānamaṇikuṇḍalalambakaṇṇā,Muttāvalivadasanāvali haṃsadhenu-Helāpahāsagamanā muducāruvāṇī;

()

खिले हुए नील-कमल के समान निर्मल नीले नेत्रों वाली, लटकते हुए मणि-कुंडल से सुशोभित कानों वाली, मोतियों की माला के समान दंत-पंक्ति वाली, हंसिनी के समान विलासपूर्ण मंद गति वाली और मधुर एवं सुंदर वाणी वाली।

42.

४२.

Bimbādharā jaladharāyatakesapāsāSovaṇṇadappaṇanibhānanacandabimbā,SannīrapupphamakuḷopamacārujaṅghāKandappa maṅgalasilātalasoṇibhāgā;

()

बिम्बा फल के समान अधरों वाली, मेघों के समान लंबे केश-पाश वाली, स्वर्ण-दर्पण या चंद्र-बिंब के समान मुख वाली, जल-पुष्प (कमल) की कली के समान सुंदर जंघाओं वाली और कामदेव के मांगलिक शिलातल के समान नितंबों वाली।

43.

४३.

Nābhālavāḷaruhanīlatamālavallī-Līlāvinaddhanavakomalaromarājī,Lāvaṇṇavāridhitaraṅgabhujā’bhinīla-Subbhulatāmakaraketanacāparūpā;

()

नाभि रूपी थाले से उगी हुई नीली तमाल-लता के समान सुकोमल रोम-राजि वाली, लावण्य रूपी सागर की तरंगों के समान भुजाओं वाली और कामदेव के धनुष के समान सुंदर भृकुटियों वाली।

44.

४४.

BhupālavaṃsakamalākararājabhaṃsiMāyāvadhu iva sujampatino sujātā,Candassakomudi’va vijjuriva’mbudassaRañño’ticārucaritāsi piyā mahesi;

()

राज-वंश रूपी कमल-वन की राज-हंसिनी, सुजाता के समान माया देवी, जो चंद्रमा के लिए कौमुदी (चाँदनी) और मेघ के लिए बिजली के समान थीं, वे राजा की अत्यंत सुंदर चरित्र वाली प्रिय महिषी (महारानी) थीं।

45.

४५.

Tasmiṃ nagopamaghare nagare tadāsiĀsāḷhimaṅgalamaho divasānisatta,Milāsugandhaparamaṃ vigatāsavaṃ taṃNakkhattakīḷamakarittha mahesi māyā;

()

उस समय पर्वत के समान विशाल राजभवन में और उस नगर में सात दिनों तक आषाढ़ी-मंगल उत्सव हुआ। सुगंधित द्रव्यों से सुवासित और निर्मल चित्त वाली महारानी माया ने उस नक्षत्र-क्रीड़ा (उत्सव) को मनाया।

46.

४६.

Vuṭṭhāya sattamadināgatapuṇṇamāyaPāto sugandhaparivāsitavārinā sā,Katvā sinānamatulaṃ kapaṇḍikānaṃDānaṃ adāsi catulakkhadhanabbayena;

()

सातवें दिन की पूर्णिमा को प्रातः काल उठकर, सुगंधित जल से स्नान कर, उन्होंने याचकों को चार लाख धन व्यय करके अतुलनीय दान दिया।

47.

४७.

Vatthāhatehi sunivatthasupārutā sāBhutvā’ggabhojanamadhiṭṭhituposatha’ṅgā,Niddāturā supinamovarakaṃ pavissaKalyāṇamaddasa sirīsayane nipannā;

()

नवीन वस्त्रों को भली-भाँति धारण कर, उत्तम भोजन ग्रहण कर और उपोसथ के अंगों का अधिष्ठान (व्रत धारण) कर, वे शयन-कक्ष में प्रविष्ट हुईं और श्रेष्ठ शय्या पर लेटे हुए उन्होंने एक कल्याणकारी स्वप्न देखा।

48.

४८.

Netvā nipannasayanaṃ himavantapasseHeṭṭhā visālatarasāḷamahīruhassa,Naṃ saṭṭhiyojanakacārumanosilāyaṃĀropayiṃsu caturo kira devarājā;

()

चार देवराज उन्हें उनकी शय्या सहित हिमालय के पार्श्व में एक विशाल साल वृक्ष के नीचे ले गए और वहाँ साठ योजन विस्तार वाली सुंदर मनःशिला पर उन्हें रखा।

49.

४९.

Netvā manussamalasaṃharaṇāya tamhā’Notattanāmarahadaṃ sunahāpayitvā,Devitthiyo sapadi dibbamayehi nesaṃVatthehi gandhakusumehi alaṅkaritvā;

()

मानवीय मलों को दूर करने के लिए वे उन्हें अनवतप्त (अनोतत्त) नामक दह (झील) में ले गए और स्नान कराया। तत्पश्चात देव-स्त्रियों ने उन्हें दिव्य वस्त्रों, गंधों और पुष्पों से अलंकृत किया।

50.

५०.

Tatthubbhavo lasati rūpiyapakabbato yoTassodare’tirucire kanakabbimāne,Pācīnasīsavati dibbamayamhi sammāPaññāpitaggasayanamhi sayāpayiṃsu;

()

वहाँ एक रजत-पर्वत सुशोभित है, जिसके भीतर एक अत्यंत सुंदर स्वर्ण-विमान (भवन) है। वहाँ पूर्व की ओर सिरहाने वाली दिव्य शय्या पर उन्होंने महारानी को लिटाया।

51.

५१.

Oruyha setavaravāraṇarājavesoBuddhaṅkuro rucirakañcanapabbatamhā,Āruyha sajjhudharaṇidharamuttarāyaSoṇḍāya setasarasiruhamubbahanto;

()

तब बुद्ध-अंकुर (बोधिसत्व) एक श्रेष्ठ श्वेत हाथी का रूप धारण कर, सुंदर स्वर्ण-पर्वत से उतरकर रजत-पर्वत पर चढ़े और अपनी सूँड़ में श्वेत कमल धारण किए हुए;

52.

५२.

Patvā vimānavathakuñcanadaṃ naditvāKatvā padakkhiṇamalaṅkatamātuseyyaṃ,Bhetvāna tāyapana dakkhiṇapassamantoKucchiṃ paviṭṭhasadiso supinena diṭṭho;

()

उस विमान (भवन) में पहुँचकर, हाथी के समान गर्जना कर और अपनी माता की शय्या की प्रदक्षिणा कर, वे उनकी दाहिनी कोख को भेदकर गर्भ में प्रविष्ट होते हुए स्वप्न में दिखाई दिए।

53.

५३.

Māyāya rājavadhuyā rucirānanāyaĀsāḷhipuṇṇamiyamuttara’sāḷhabhena,Buddhaṅkurassa paṭhamena mahāvipāka-Cittena sampati ahū paṭisandhigabbhe;

()

सुंदर मुख वाली राज-वधू माया के गर्भ में, आषाढ़ी पूर्णिमा के दिन उत्तराषाढ़ा नक्षत्र में, बुद्ध-अंकुर (बोधिसत्व) ने प्रथम महा-विपाक चित्त के साथ प्रतिसंधि ग्रहण की।

54.

५४.

Buddhaṅkurassa paṭisandhigatassa gabbheMāyāya cārucaritāya ca khaggahatthā,Nissesupaddavanirākaraṇāya rakkhaṃGaṇhiṃsu tāva caturo surarājaputtā;

()

जब बुद्ध-अंकुर (बोधिसत्व) गर्भ में आए, तब उनकी और सुंदर चरित्र वाली माया देवी की समस्त उपद्रवों से रक्षा करने के लिए, हाथों में खड्ग लिए चारों देवराजों ने पहरा दिया।

55.

५५.

Māyāya bhattuparamāya tatoppabhutiNūppajji kiñci purisesu sarāgacittaṃ,Sā pañcakāmasukhinī akilantakāyāLābhenuḷārayasasāpyabhivaḍḍhitāsi;

()

उसके बाद से पतिव्रता माया देवी के मन में पुरुषों के प्रति कोई राग-युक्त विचार उत्पन्न नहीं हुआ। वे पंच-काम सुखों का उपभोग करती हुई, बिना किसी शारीरिक थकान के, उदार लाभ और यश के साथ अभिवृद्धि को प्राप्त हुईं।

56.

५६.

Paññāyi dhotaratane janikāya antoKucchiṃ gato yatharivāvutapaṇḍusuttaṃ,Taṃ kucchinā pariharī dasamāsamattaṃPattena telamiva rājini appamattā;

()

माता के गर्भ के भीतर वह (बोधिसत्व) एक स्वच्छ रत्न में पिरोए हुए पीले धागे की तरह दिखाई देते थे; रानी ने उन्हें दस महीने तक उसी तरह सावधानी से धारण किया जैसे कोई रानी तेल से भरे पात्र को सावधानी से ले जाती है।

57.

५७.

Pāto’va pāṭipadage divase pabuddhāRañño kathesi supinaṃ atha so narindo,Vedaṅgavedacature catusaṭṭhamattePakkosayī dvijavare dvijavaṃsaketū;

()

प्रातःकाल प्रतिपदा के दिन जागकर उन्होंने राजा को अपना स्वप्न सुनाया; तब उस नरेश्वर ने वेदों और वेदांगों में चतुर तथा चौंसठ कलाओं के ज्ञाता, ब्राह्मणों में श्रेष्ठ विद्वानों को बुलवाया।

58.

५८.

Lājuttarāya paribhaṇḍakatāya bhumyāPaññāpitesu sukhumattharaṇatthatesu,Bhaddāsanesu bhavanamhinisinnakānaṃNemittikānamavanīpati bhusurānaṃ;

()

खील (लाजा) से सजी हुई भूमि पर बिछाए गए कोमल बिछौनों और श्रेष्ठ आसनों पर भवन में बैठे हुए उन भविष्यवक्ता ब्राह्मणों से पृथ्वीपति (राजा) ने पूछा।

59.

५९.

Pakkhittasappimadhusakkhirakhīramissa-Pāyāsapuṇṇaharirūpiyabhājanehi,Vatthāhatāni dhanadhaññacayañca dhenūDatvāna diṭṭhasupinassa phakhalaṃ apucchi;

()

घी, शहद, शक्कर और दूध से मिश्रित खीर से भरे हुए सोने-चांदी के पात्रों को देकर, तथा वस्त्र, धन-धान्य का समूह और गौएँ दान कर उन्होंने देखे गए स्वप्न का फल पूछा।

60.

६०.

Mācintayittha tava rājiniyā janindaKucchimhi tampati patiṭṭhahi puttagabbho,Ajjhāvasissati sañcepana cakkavattiRājā bhavissati agāramasaṃsayaṃ so;

()

उन विद्वानों ने कहा— हे राजन्! चिंता न करें, आपकी रानी के गर्भ में पुत्र रत्न प्रतिष्ठित हुआ है; यदि वह घर में रहेगा तो निस्संदेह चक्रवर्ती राजा बनेगा।

61.

६१.

Hitvā sasattaratanaṃ catudīparajjaṃSo pabbajissati sace bhavanā’bhigantvā,Buddho bhavissati dhuvaṃ catusaccabuddhoIccabruviṃsu supinatthavidū vidū te;

()

सात रत्नों और चारों द्वीपों के राज्य को छोड़कर यदि वह भवन से निकलकर प्रव्रजित होता है, तो वह निश्चित ही चारों सत्यों को जानने वाला बुद्ध बनेगा; उन स्वप्न-वेत्ताओं ने ऐसा कहा।

62.

६२.

Sā gabbhabhāravaṭharikatamajjhabhāgāGantuṃ sakaṃ kulagharaṃ kulakañjahaṃsi,Icchāmahanti paṭivedayi devi raññoSo sampaṭicchi vacanaṃ karavīkavāṇyā;

()

गर्भ के भार से भारी मध्य भाग वाली, कुलीन हंसिनी के समान उस देवी ने राजा से निवेदन किया कि 'मैं अपने मायके जाना चाहती हूँ'; राजा ने उस करविक पक्षी के समान मधुर वाणी वाली के वचनों को स्वीकार कर लिया।

63.

६३.

Tamhā mahānagarato nagaraṅgapuṇṇaṃSo yāva devadahanāmikarājadhānī,Muttā’vadātapuḷinattharaṇehi rājāLājopahāravidhinā kamaluppalehi;

()

उस महानगर से लेकर देवदह नामक राजधानी तक, राजा ने मोतियों जैसी सफेद बालू बिछवाकर, खील, कमल और उत्पलों के उपहारों से मार्ग को सजवाया।

64.

६४.

Santīrapupphakalasehi samappitehiMandātileritapaṭāka dhajāvalīhi,Kārāpayī kanakarūpiyatoraṇehiAddhānamaggasamalaṅkaraṇaṃ’takhippaṃ;

()

किनारों पर रखे हुए पुष्प-कलशों, मन्द वायु से लहराती हुई पताकाओं और ध्वजाओं की पंक्तियों, तथा सोने-चांदी के तोरणों से उन्होंने शीघ्र ही मार्ग को भली-भांति सजवाया।

65.

६५.

Vandī’bhigītathutimaṅgalagītikāhiPañcaṅgikehi turiyehi katupahāraṃ,Tasmiṃ sumaṇḍitapasādhitamañjasamhiDibbavcarāsiriviḍambanarūpasobhaṃ;

()

वन्दनाओं, स्तुति-गीतों और मंगल-गीतों तथा पंच-अंगों वाले वाद्यों के साथ, वह मार्ग दिव्य शोभा से युक्त और सुसज्जित होकर स्वर्ग के मार्ग के समान सुशोभित हो रहा था।

66.

६६.

Deviṃ suvaṇṇasivikāya susajjitāyaĀropayitva khacitāya maṇīhi nānā,Pesesi bhupati purakkhatañātisaṅghaṃSaddhiṃ sahassasacivehi sukhedhitaṃ so;

()

विभिन्न मणियों से जड़ित और सुसज्जित स्वर्ण-पालकी में देवी को बिठाकर, राजा ने हज़ारों मंत्रियों और परिजनों के साथ उन्हें विदा किया।

67.

६७.

Samthullapupphaphalapallavavattabhāra-Rukkhākulaṃ ghanasunīlalatāvitānaṃ,Hintālatālanaḷakīcakanāḷikera-Sannīrapūgatiṇapādapapantisāliṃ;

()

खिले हुए फूलों, फलों और पल्लवों के भार से झुके हुए वृक्षों से व्याप्त, घनी नीली लताओं के वितान वाले, तथा हिन्ताल, ताड़, नरकुल, बाँस, नारियल और सुपारी के वृक्षों की पंक्तियों से सुशोभित (उस वन को देखा)।

68.

६८.

SevālanīlasalilānilasītalehiOtiṇṇakahaṃsavisarehi samullasattaṃ,Jhaṅkārarāvamukharālikulākarāla-Kiñjakkhajālabharitamburuhākarehi;

()

काई के कारण नीले जल और शीतल वायु वाले, उतरते हुए हंसों के समूहों से उल्लसित, तथा गुंजन करते हुए भौरों के समूहों से युक्त और पराग से भरे हुए कमलों वाले सरोवरों से वह वन शोभायमान था।

69.

६९.

PupphābhigandhasurabhīkatagandhavāhaṃAddakkhisabbajanalocanapīyamānaṃ,Nindantanandanavanaṃ vanajāyatakkhīSā lumbinīvanamanaṅgavimānabhūtiṃ;

()

फूलों की सुगंध से सुवासित वायु वाले और सभी लोगों के नेत्रों को प्रिय लगने वाले, नन्दन वन को भी मात देने वाले उस लुम्बिनी वन को उन मृगनयनी देवी ने देखा, जो कामदेव के विमान के समान वैभवशाली था।

70.

७०.

Sā rājinī navadalaṅgulipantīcāru-Sākhābhujopahitamañjaricāmarehi,SannaddhakomalalatāvanitānamaggeAttupahārakaraṇāya katāvakāsā;

()

नवीन पत्तों के समान कोमल उँगलियों वाली उन रानी के लिए, सुन्दर शाखा-रूपी भुजाओं में लगे हुए पुष्प-गुच्छ रूपी चँवरों से युक्त कोमल लता-रूपी वनिताओं ने मानो उपहार देने के लिए अवसर बनाया।

71.

७१.

Senāya cārucaraṇamburuhoddhaṭehiReṇūhi dhūsaritamaggamanakkamanti,Saddhiṃ sakāya parisāya tatotaritvāTaṃ lumbinīvanamupāvisi rāmaṇeyyaṃ;

()

सेना के सुन्दर चरण-कमलों से उठी हुई धूलि से धूसरित मार्ग पर चलती हुई, वे अपनी परिषद के साथ उस रमणीय लुम्बिनी वन में प्रविष्ट हुईं।

72.

७२.

Taṃ rājiniṃ vanavadhu jitahaṃsagāmiṃĀmodamandamalayānilahatthagehi,Sambhāvayittha mukharālikulābhikiṇṇa-Reṇuppabandhaharisaṅkhasatehi magge;

()

हंस के समान चाल वाली उस रानी का, वन-रूपी वधू ने मन्द मलय पवन रूपी हाथों से और गुंजन करते हुए भौरों के समूहों तथा पराग के साथ मार्ग में स्वागत किया।

73.

७३.

Gacchantiyā caraṇanūpuranādapāsa-Baddhānamunnatasiromigapotakānaṃ,UmmīlitāyatavilocanapantipakkheDassesi nīlanalinīvanarājisobhaṃ;

()

उनके चलते समय नूपुरों की ध्वनि के पाश में बँधे हुए, ऊँची गर्दन वाले मृग-शावकों की खुली हुई लम्बी आँखों की पंक्तियों ने नीले कमलों की क्यारियों की शोभा को प्रदर्शित किया।

74.

७४.

Uddhaṃ samaggasikharehi katāvakāsa-Maggantarehi kalikākusumākulehi,NānālatākulamahiruhatoraṇehiUyyānabhumi upahārarate’va bhuya;

()

ऊपर की ओर उठी हुई चोटियों वाले वृक्षों के बीच बने हुए मार्गों, कलियों और फूलों से व्याप्त विभिन्न लताओं और वृक्षों के तोरणों से वह उद्यान-भूमि मानो पुनः उपहार देने में मग्न थी।

75.

७५.

Ukkhittapiñchabharamantasikhaṇḍimālā-Kīḷāhi kokilakulaṅanikāhaḷehi,Uyyānabhumi makaraṅajaraṅgabhumi-Līlaṃ bhajittha bhamaraddhanivallakīhi;

()

पंख फैलाकर नाचते हुए मोरों की पंक्तियों और कोयलों के समूहों के कलरव से, वह उद्यान-भूमि भौरों की गुंजन रूपी वीणा के साथ कामदेव के रंगमंच की लीला को प्राप्त हो गई थी।

76.

७६.

Niccaṃ vasantasamayassirimubbahantaṃTaṃkhovanaṃ vanavadhūhadayānutāpī,Patto nidāghasamayopi janesi tuṭṭhiṃTassā sirisakusumālikulāvataṃso;

()

सदैव वसन्त ऋतु की शोभा को धारण करने वाले उस वन ने, ग्रीष्म ऋतु के आने पर भी, शिरीष के फूलों और भौरों के आभूषणों से उन रानी के हृदय को प्रसन्नता प्रदान की।

77.

७७.

Tasmiṃ nidāghasūriyātapatāpitāmbhaṃRittālavāḷamivakālamakālamegho,Cintāturaṃ hadayamattasakhījanopiPīṇesi gabbhaparipākabharaṃ vāhantyā;

()

ग्रीष्मकालीन सूर्य की तपिश से तप्त जल वाले उस समय में, जैसे अकाल मेघ सूखे थालों को भर देता है, वैसे ही गर्भ के परिपाक का भार वहन करने वाली उन देवी ने अपनी सखियों के चिन्तित हृदयों को तृप्त किया।

78.

७८.

Kaṭṭhāvasiṭṭhataravo parihīnapattāTassādharakkhidasanajjutisaṅgamena,Āsuṃ navaṅkurapalāsavikāsapuppha-Saṃvellitā’va ramaṇīyavanappa dese;

()

पत्तों से रहित केवल ठूँठ बचे हुए वृक्ष भी, उनके अधरों और दाँतों की कान्ति के सम्पर्क से, उस रमणीय वन प्रदेश में नवीन अंकुरों, पल्लवों और खिले हुए फूलों से लद गए।

79.

७९.

GimhābhītāpaparipīḷitaṅdhallikānaṃGambhīrarāvamukharīkatadāyarāji,DukkhāturabbirahinīpamadājanassaĀsi vilāpabadhirīkaḷite’va sāḷā;

()

ग्रीष्म के ताप से पीड़ित झींगुरों के गम्भीर स्वर से गुंजायमान वह वन-राजि, विरहिणी स्त्रियों के विलाप के समान प्रतीत हो रही थी।

80.

८०.

Tasmiṃ vikāsakalikāvalihārihārāKiñcāpi pakkaphakhalavallarikaṇṭhabhusā,Nāsakkhi pūgatarupanti sumaṇḍitāyaMāyāya tāya sirimābharituṃ ghaṭantī;

()

यद्यपि वह उद्यान खिली हुई कलियों के मनोहर हारों और फलों के गुच्छों रूपी कण्ठ-आभूषणों से सुसज्जित था, फिर भी वह उन शोभायमान माया देवी की श्री (लक्ष्मी) की बराबरी करने में समर्थ नहीं था।

81.

८१.

UyyānamubbhamitamattamadhubbatehiCampeyyapupphamakulehi samākulaṃtaṃ,Uddhutadhumapaṭalehi manobhavassaDīpehi vāsabhavakanaṃ’va lasantamāsi;

()

मदमस्त भौरों और चम्पा की कलियों से व्याप्त वह उद्यान, कामदेव के निवास-भवन के समान सुशोभित था, जहाँ भौरों के समूह धुएँ के समान और चम्पा की कलियाँ दीपकों के समान लग रही थीं।

82.

८२.

Gabbhūpagaṃ bhamarakesakalāpabhārāBuddhaṅkuraṃ pariṇataṅkuralomahaṃsā,Vandantiyo viya tahiṃ thabakañjalīhiMandānileritalatāvanitā kanatā’suṃ;

()

भौरों के समान काले केश-कलाप वाली और रोमांचित अंकुरों वाली वे लता-रूपी वनिताएँ, मन्द पवन से हिलते हुए पुष्प-गुच्छ रूपी अञ्जलि से गर्भस्थ बुद्ध-अंकुर (बोधिसत्व) की वन्दना करती हुई सी झुक गईं।

83.

८३.

Gabbhūpagassa paripakkaphalehi nānāPuññānubhāvapabhavotusamubbhavehi,Māyāya gabbhabalikammani tappare’vaUyyānabhumi janataṃ bhavi tappayanti;

()

गर्भस्थ बोधिसत्व के पुण्य के प्रभाव से असमय में ही उत्पन्न विभिन्न प्रकार के पके हुए फलों के द्वारा, वह उद्यान-भूमि मानो माया देवी के गर्भ की बलि-पूजा में तत्पर होकर लोगों को तृप्त कर रही थी।

84.

८४.

Gabbhūpagassa hi mahāpurisassa gabbha-Vuṭṭhānamaṅgalamahussavavāsaramhi,Uyyānabhumi sakalotusamubbhavehiĀsi vikāsakusumehi samābhikiṇṇā;

()

महापुरुष के गर्भ से बाहर आने के मंगलमय उत्सव के दिन, उद्यान की भूमि सभी ऋतुओं में खिलने वाले फूलों से भर गई थी।

85.

८५.

Sālumbinīvanasiriṃ kalahaṃsaghosaṃSamaphullapupphasurabhiṃphalasambhavojaṃ,Pañcindriyehi girinijjharasitavātaṃPaccakkhapañcavidhakāmarasaṃavindi;

()

लुम्बिनी के शाल वन की शोभा, कलहंसों की ध्वनि, खिले हुए फूलों की सुगंध और फलों की प्रचुरता से युक्त थी; पाँचों इन्द्रियों के लिए वह पर्वतों के झरनों की शीतल वायु और प्रत्यक्ष पाँच प्रकार के काम-रसों का अनुभव करा रही थी।

86.

८६.

NiyyāsasārasurahiṃphakhalapallavehiJhaṃkāritālikulakujitakokilehi,Samphullapupphanikarehi samābhikiṇṇaMaddakkhisāyuvatimaṅgalasāḷasālaṃ;

()

सुगंधित राल के सार से महकते हुए कोमल पल्लवों, गुंजन करते भौरों के समूहों और कूकती कोयलों से युक्त, खिले हुए फूलों के समूहों से व्याप्त उस मंगलमयी शाल वृक्ष को उस युवती (मायादेवी) ने देखा।

87.

८७.

SamphullasāḷakalikaṃtayatālimālāSañcumbitaṃkuvalayāmalalocanāya,SākhaṃsukomalakaraṅgulipallavehiMāyāmahesisamalaṅkari vitamāyā;

()

खिले हुए शाल की कलियों और भौरों की मालाओं से सुशोभित, कुमुद के समान निर्मल नेत्रों वाली माया महादेवी ने अपनी कोमल उंगलियों रूपी पल्लवों से उस शाखा को अलंकृत किया।

88.

८८.

Bhāronatā’va ruciraṅgulipallavānaṃJhaṅkārarāvamukharālikulābhirāmā,Sākhā vikāsakusumehisamākulā sāOlambayaṭṭhi bhavi gabbhabharāturāya;

()

सुंदर उंगलियों रूपी पल्लवों के भार से झुकी हुई, गुंजन करते भौरों के समूहों से मनोहर और खिले हुए फूलों से व्याप्त वह शाखा, गर्भ के भार से व्याकुल (देवी) के लिए आलम्बन (सहारा) बन गई।

89.

८९.

Tassā calittha pavano calalocanāyaKammubbhavo varatirokaraṇehi tāva,Deviṃ nirūpamasiriṃ suparikkhipitvāTamhā paṭikkami jano kaḷitāvakāso;

()

उन चंचल नेत्रों वाली देवी के प्रसव की वायु चली, तब श्रेष्ठ पर्दों से अनुपम शोभा वाली देवी को घेर लिया गया और लोग वहाँ से हट गए।

90.

९०.

BrahmāmarāsuranaroragapūjanīyaṃBattiṃsalakkhaṇasamujjalarūpa sāraṃNiddhotajātimaṇisannibhasuddhagattaṃSattuttamaṃ sapadi devi ṭhitā vijāyi;

()

ब्रह्मा, देवों, असुरों, मनुष्यों और नागों द्वारा पूजनीय, बत्तीस लक्षणों से देदीप्यमान श्रेष्ठ रूप वाले, शुद्ध मणि के समान निर्मल शरीर वाले उन सत्पुरुष (सत्त्वोत्तम) को देवी ने खड़े-खड़े ही जन्म दिया।

91.

९१.

DuggandhamuttamalasoṇitamakkhitaṅgāJāyantya’sesamanujā manujesune’vaṃ,Caṅgoṭakamhi jinadhāturivādhivāsoThūpamhi soṇṇapaṭimāriva mātugabbhaṃ;

()

अन्य सभी मनुष्य दुर्गंधित मल और रक्त से सने हुए अंगों के साथ जन्म लेते हैं, किंतु वे (बोधिसत्व) स्वर्ण की प्रतिमा के समान माता के गर्भ से निकले, जैसे किसी स्तूप में जिन-धातु रखी हो।

92.

९२.

Nisseṇitova puriso ratanāsanamhāTherova dhammakathiko ṭhitako’taranto,Sammā pasāriya ubho mudupāṇipādeSo nikkhamittha kuṇapehi amakkhitaṅgo;

()

जैसे कोई पुरुष रत्नजड़ित आसन से उतर रहा हो या कोई वृद्ध धर्मकथक उपदेश देकर खड़ा होकर उतर रहा हो, वैसे ही उन्होंने अपने कोमल हाथ-पैर फैलाकर बिना किसी अशुद्धि के निष्क्रमण किया।

93.

९३.

Tatropagamma caturo caturānanā taṃJālena kañcanamayena visuddhacittā,Ādāya mātupurato tanayaṃ ṭhapetvāCandānane bhavatu nandamanā’tya’vocuṃ;

()

वहाँ चार चतुरानन (ब्रह्माओं) ने आकर, शुद्ध चित्त से उन्हें स्वर्ण के जाल में लिया और माता के सामने रखकर प्रसन्न मन से कहा— "हे देवी! प्रसन्न हों, आपके यहाँ चंद्रमा के समान मुख वाला पुत्र हुआ है।"

94.

९४.

ĀdiccavaṃsakamalākarabhākarassaBuddhaṅkurassa subhasītalavāridhārā,Nikkhamma tāva nabhasā nijamātuyā caGāhāpayuṃ utumubhosu kalebaresu;

()

सूर्यवंश रूपी कमल-वन के लिए सूर्य के समान उन बुद्धांकुर (बोधिसत्व) और उनकी माता के शरीर पर आकाश से शीतल जल की दो धाराएँ गिरीं, जिससे उन्होंने दोनों ऋतुओं (ठंडा-गर्म) का अनुभव किया।

95.

९५.

Tesaṃ karehi caturo surarājaputtāGaṇhiṃsu saṇhasukhumāya’jiṇappaveṇyā,Tesañhi pāṇitalato paṇipātapubbaṃGaṇhiṃsu taṃ dukulacumbaṭakena’maccā;

()

उनके हाथों से चार देवराजपुत्रों ने उन्हें कोमल मृगचर्म पर लिया, और उनके हाथों से मंत्रियों ने दुकूल (रेशमी वस्त्र) के चुम्बटक (कपड़े की गद्दी) पर उन्हें ग्रहण किया।

96.

९६.

Tesaṃ karehi pathavitalamotaritvāṬhatvā puratthimadisaṃ asamo vipassi,Uddhaṃ adho catudisānudisā ca evaṃEkaṅganaṃ bhavitadā’khilalokadhātu;

()

उनके हाथों से पृथ्वी तल पर उतरकर, पूर्व दिशा की ओर मुख कर उन अनुपम (बोधिसत्व) ने देखा; तब संपूर्ण लोकधातु एक आँगन के समान प्रतीत हुई।

97.

९७.

Tumhehi uttaritaro bhuvase tīsuNatthīti matthakajaṭāmakuṭappitehi,Katvānijañjalipuṭehi nipaccakāraṃBrahmāmarāsuranarā tamabhitthaviṃsu;

()

"तीनों लोकों में आपसे श्रेष्ठ कोई नहीं है"— ऐसा कहकर ब्रह्मा, देवों, असुरों और मनुष्यों ने अपने मस्तक की जटाओं और मुकुटों को झुकाकर, अंजलिबद्ध होकर उनकी स्तुति की।

98.

९८.

Soca’ttanā samamadisva disāsu tāsūTappādavītiharaṇena padānisatta,Gantvāna uttaradisā’bhimukho avanyāAbbhuggatamburuhamuddhani tiṭṭhamāno;

()

उन दिशाओं में अपने समान किसी को न देखकर, उन्होंने उत्तर दिशा की ओर सात कदम बढ़ाए और पृथ्वी से उत्पन्न कमलों के ऊपर स्थित हुए।

99.

९९.

Aggo’hamasmi ahamasmi janassa jeṭṭhoSeṭṭho’hamasmi ayamantima’jāti mayhaṃ,Dhīro mametarahi natthi punabbhavo’tiNicchāritāsabhivaco nadi sīhakanādaṃ;

()

"मैं दुनिया में सर्वश्रेष्ठ हूँ, मैं ज्येष्ठ हूँ, मैं श्रेष्ठ हूँ; यह मेरा अंतिम जन्म है, अब मेरा पुनर्जन्म नहीं होगा"— इस प्रकार उन्होंने निर्भय होकर सिंहनाद किया।

100.

१००.

Vesākhemāse suhakujadine puṇṇamāyaṃ visākheNakkhatteyoge suragurugate so kuḷīravharāsiṃ,Sañjāto nātho paramakaruṇābhāvanābhāvatattoMāyākucchimhā kusumitalatāvelalituyyānabhumyā;

()

वैशाख मास के शुभ मंगलवार को, पूर्णिमा के दिन, विशाखा नक्षत्र के योग में, जब गुरु (बृहस्पति) कर्क राशि में स्थित थे, तब परम करुणा की भावना से ओत-प्रोत वे नाथ (रक्षक), खिले हुए लताओं वाले उद्यान में मायादेवी की कुक्षि (गर्भ) से उत्पन्न हुए।

Iti medhānandābhidhānena yatinā viracite sakala kavijana hadayānandadānanidāne jinavaṃsadīpe avidurenidāne pacchimabhavika mahābodhi sattuppatti pavattiparidīpo chaṭṭhosaggo.

इस प्रकार मेधानन्द नामक यति द्वारा रचित, समस्त कवियों के हृदय को आनंद देने वाले 'जिनवंशदीप' के 'अविदूरेनिदान' में पश्चिमभविक महाबोधिसत्व की उत्पत्ति का वर्णन करने वाला यह छठा सर्ग समाप्त हुआ।

1.

१.

Atharammatarā’si jātikhetta-Pariyāpatta’vakāsalokadhātu,Kamaluppala (mālabhārinī) hiTadupaṭṭhānagatāhi devatāhi;

()

तब वह जन्म-क्षेत्र (लुम्बिनी) और उससे संबंधित लोकधातु अत्यंत रमणीय हो गई, क्योंकि वहाँ कमल और उत्पल की मालाएँ धारण किए हुए देवता उपस्थित थे।

2.

२.

KamalāsanadevadānavānaṃBhuvane’kattha samāgamo tadā’si,Jinacakkapaṭiggahassa ṭhānaṃAvivādena sadevamānusānaṃ;

()

उस समय ब्रह्मा, देवों और दानवों का एक ही स्थान पर समागम हुआ; वह स्थान देवताओं और मनुष्यों के लिए निर्विवाद रूप से बुद्ध-चक्र को ग्रहण करने का स्थल बन गया।

3.

३.

PaṭilābhanimittamādisantīVata sabbaññutañāṇasampadāya,DasasaṅkhasahassilokadhātuAbhikampī pahaṭe’va kaṃsapātī;

()

सर्वज्ञता ज्ञान की प्राप्ति का संकेत देते हुए, दस हजार लोकधातुएँ वैसे ही कांप उठीं जैसे चोट मारने पर कांसे की थाली झंकृत होती है।

4.

४.

Jananussavavāsaramhi tasmiṃNijadehajjutipiñjaro’dapādi,Dasasaṅkhasahassacakkavāḷa-Kuharālokakaro mahāvabhāso;

()

उस जन्म-उत्सव के दिन, उनके शरीर की कांति से दसों हजार चक्रवालो के अंतरालों को आलोकित करने वाला एक महान प्रकाश उत्पन्न हुआ।

5.

५.

Apatāḷitacammanaddhabherī-Vikatīnaṃ sayameva vajjanampi,TadanuttaradhammadesanāyaBhavi ṭhānaṃ anusāvaṇassa loke;

()

बिना बजाए ही चमड़े से मढ़े हुए नगाड़ों आदि का स्वयं बजना, संसार में उनकी अनुपम धर्म-देशना की घोषणा का प्रतीक बना।

6.

६.

Ghaṇakāhaḷavaṃsasaṅkhavīṇā-Bharaṇānaṃ sayameva vajjanampī,AnupubbavihārabhāvanānaṃPaṭilābhāya nibandhanaṃ babhūva;

()

घंटों, तुरही, बांसुरी, शंख और वीणा आदि वाद्ययंत्रों का स्वयं बजना, अनुक्रमिक विहारों (ध्यान की अवस्थाओं) की प्राप्ति का कारण बना।

7.

७.

Parimuttivarattapāsakārā-Ghara,yosaṅkhalikādibandhanehi,Migapakkhinarānamasmimāna-Vigamassā’si nidānamādibhutaṃ;

()

रस्सियों, पाशों, कारागारों और बेड़ियों आदि के बंधनों से मुक्ति, पशु-पक्षियों और मनुष्यों के अहंकार के विनाश का आदि कारण बनी।

8.

८.

Bhuvanesu mahājanassa rogā-Pagamenā’disanaṃ ahosukhanti,CaturāriyasaccadassanenaBhavi ṭhānaṃ catusaccadesanāya;

()

लोकों में महाजनों के रोगों का दूर होना इस बात का संकेत था कि वे चार आर्य सत्यों के दर्शन द्वारा चतुःसत्य की देशना करेंगे।

9.

९.

VividhabbhutarūpagocarānaṃBhuvi jaccandhajanassalocanānaṃ,Pabhavo pabhavo’si dibbacakkhuPaṭilābhāya tilokalocanassa;

()

पृथ्वी पर जन्मजात अंधे व्यक्तियों को विभिन्न अद्भुत रूपों को देखने के लिए दृष्टि प्राप्त होना, तीनों लोकों के चक्षु (बुद्ध) द्वारा दिव्य-चक्षु की प्राप्ति का सूचक था।

10.

१०.

Thutagītisudhārasassa pānaṃBadhirānaṃ savaṇañjalīpuṭehi,Atimānusadibbasotadhātu-Paṭivedhāya nidānamāsi tassa;

()

बहरों द्वारा अपने कानों की अंजलि से स्तुति-गीतों के अमृत-रस का पान करना, उनके अतीन्द्रिय दिव्य-श्रोत्र धातु के प्रतिवेध (साक्षात्कार) का कारण बना।

11.

११.

Bhuvi jātijaḷādipuggalānaṃTadahe’nussatiyā supātubhāvo,Bhavi pubbamupaṭṭhitassatissaSatipaṭṭhānanibodhanāya ṭhānaṃ;

()

पृथ्वी पर जन्मजात जड़ (मूर्ख) आदि व्यक्तियों में उस दिन स्मृति का प्रादुर्भाव होना, उनकी पूर्व-उपस्थित स्मृति और सतिपट्ठान (स्मृति-प्रस्थान) के बोध का सूचक था।

12.

१२.

Visikhācaraṇaṃ sarojacāru-Padaviññāsavasena paṅgulānaṃ,Purimaṃ caturiddhipādavega-Paṭilābhāya nimittamāsi loke;

()

लंगड़ों का गलियों में कमल के समान सुंदर चरणों से चलना, संसार में उनके पूर्व अर्जित चार ऋद्धिपादों के वेग की प्राप्ति का निमित्त बना।

13.

१३.

Madhurena sarena jātimūgāThutigītānya’vadiṃsu vandino’va,Bhuvi khujjajano’jugattalābhoKuṭilattā’pagamāya ṭhānamāsi;

()

मधुर स्वर में जन्मजात मूक स्तुति-गीत गाने लगे, जैसे वे वंदना कर रहे हों; पृथ्वी पर कुबड़े व्यक्ति सीधे शरीर वाले हो गए, जो कुटिलता के दूर होने का संकेत था।

14.

१४.

Saraṇaṃ purisāsabho siyānoBhavato duggatito vimuttiyā’ti,Karino’pi kariṃsu kuñcanādaṃTuragā hesamakaṃsu pītiye’va;

()

"पुरुषों में श्रेष्ठ (बुद्ध) भव-दुख से मुक्ति के लिए शरण होंगे", ऐसा सोचकर हाथियों ने भी चिंघाड़ की और घोड़ों ने प्रसन्नता से हिनहिनाहट की।

15.

१५.

Visadā paṭisambhidā catassoPaṭivijjhissati cā’yatiṃ sacā’yaṃ,Sakapaṭṭanameva tannidānāTaraṇī sīghamupāgamuṃ videsā;

()

"यह भविष्य में चार स्पष्ट प्रतिसंभिदाओं का साक्षात्कार करेगा", इस कारण विदेशी जहाज शीघ्र ही अपने बंदरगाहों पर पहुँच गए।

16.

१६.

Sayameva virocanaṃ tadāniRatanānaṃ bhuvanākarubbhavānaṃ,Ravivaṃsaravissa dhammaraṃsīVisarassu’jjalanāya ṭhānamāsī;

()

उस समय संसार की खानों से उत्पन्न रत्नों की चमक स्वयं ही प्रकाशित होने लगी; यह सूर्यवंशी बुद्ध की धर्म-रश्मियों के प्रज्वलन का संकेत था।

17.

१७.

Turiyāni sakaṃsakaṃ ninādaṃAkaruṃ tagguṇadīpakānivā’tra,Vivaṭā vidisādisā sakitti-Visarokāsakate’va’hippasattā;

()

वाद्यों ने अपने-अपने स्वर निकाले, मानो वे उनके गुणों को प्रकट कर रहे हों; दिशाएँ और विदिशाएँ खुल गईं, मानो उनकी कीर्ति के प्रसार के लिए बनाए गए स्थान से प्रसन्न हों।

18.

१८.

Sakalassa kilesapāvakassaParinibbānasabhāvadīpanena,Nirayesu hutāsajālamālāTadahe nibbutimāpa jātikhette;

()

समस्त क्लेश-अग्नि के परिनिर्वाण के स्वभाव को दर्शाते हुए, उस दिन बुद्ध के जन्म-क्षेत्र में नरकों की ज्वालाएँ शांत हो गईं।

19.

१९.

Parisāsu visāradassa tassaCatuvesāradañāṇalābhahetu,Bhuvanesu tadāmahānadīnaṃAnabhissandanamāsi kunnadīnaṃ;

()

परिषदों में उनके निर्भय होने के लिए, चार वैशारद्य-ज्ञान की प्राप्ति के कारण, उस समय लोकों में महानदियों और छोटी नदियों का जल उमड़ा नहीं।

20.

२०.

Udapādi pabhā nirākaritvā-Bilalokantariyesu andhakāraṃ,Hatamohatama’gga maggañāṇa-Jjutilābhāya nibandhanaṃ tamāsi;

()

लोकान्तरिक नरकों के अंधकार को दूर करते हुए प्रभा उत्पन्न हुई; यह मोह-रूपी अंधकार को नष्ट करने वाले अग्र मार्ग-ज्ञान की ज्योति प्राप्त करने का कारण बनी।

21.

२१.

Suvimuttiraso siyā’va tassaCaturāsitasahassadhammakhandho,Madhuraṃ caturodadhīnamāsiSalilaṃ santataraṃ taraṅgarittaṃ;

()

उनके चौरासी हजार धर्म-स्कंध विमुक्ति-रस वाले होंगे; (इसीलिए) चारों समुद्रों का जल मधुर, अत्यंत शांत और तरंग-रहित हो गया।

22.

२२.

Vidisāsu catuddisāsu caṇḍa-Pavanassā’pi avāyanaṃ tadāni,Bhavi pubbanimittamattano’piBhaṭadiṭṭhyābhavadaṭṭhibhedanāya;

()

उस समय चारों दिशाओं और विदिशाओं में प्रचंड वायु का चलना भी बंद हो गया; यह स्वयं के द्वारा विधर्मी दृष्टियों की अस्थियों को तोड़ने का पूर्व-संकेत था।

23.

२३.

NavapallavapattasekharānaṃViṭapīnaṃ kusumāhikiṇṇabhāvo,Bhavi pubbanibandhanaṃ vimuttiKusumehā’tumadehabhūsaṇāya;

()

नए पल्लवों और पत्तों से युक्त वृक्षों का फूलों से लद जाना, विमुक्ति-रूपी पुष्पों से अपने देह को सुशोभित करने का पूर्व-संकेत था।

24.

२४.

Kumudākarabodhakassa canda-Kiraṇassā’tivirocanaṃ tadāsi,Satibuddhasudhākaro’dayamhiJanasandohamanopasādahetu;

()

कुमुद-वन को खिलाने वाली चंद्रमा की किरणें अत्यंत देदीप्यमान हो गईं; यह स्मृति और बुद्ध-रूपी चंद्रमा के उदय होने पर जन-समूह के मन की प्रसन्नता का कारण था।

25.

२५.

Vimalattamanuṇhatā nidāgha-Sūriyassū’pasamo nimittamaggaṃ,Bhavi cetasikassa kāyikassaPaṭilābhāya sukhassa tamhijāte;

()

ग्रीष्मकालीन सूर्य की निर्मलता और उष्णता का अभाव, उनके जन्म लेने पर कायिक और चैतसिक सुख की प्राप्ति का पूर्व-संकेत था।

26.

२६.

Gaganā’ganagādito’taritvāPathavisaṅkamaṇaṃ tadā khagānaṃ,Saraṇāgamanassa ṭhānamāsiJinadhammaṃ sunisamma sajjanānaṃ;

()

आकाश मार्ग से उतरकर पक्षियों का पृथ्वी पर विचरण करना, सज्जनों द्वारा जिन-धर्म को सुनकर शरण में आने का प्रतीक था।

27.

२७.

Nabhasā’bhipavassanaṃ tadāniCatudīpesu akālavāridānaṃ,Parisāsu akhaṇḍadhammavuṭṭhi-Patanassā’si nibandhanaṃ jinamhā;

()

उस समय चारों द्वीपों में आकाश से अकाल मेघों का बरसना, बुद्ध द्वारा परिषदों में अखंड धर्म-वृष्टि करने का संकेत था।

28.

२८.

Chaṇamaṅgalakīḷaṇaṃ tadāniTidasānampi sakesake vimāne,Upagamma tahiṃtahiṃ udānaSamudānassanidānamā’si bodhiṃ;

()

देवताओं ने भी अपने-अपने विमानों में उत्सव और मंगल-क्रीड़ाएँ कीं; यहाँ-वहाँ पहुँचकर उन्होंने बुद्धत्व के विषय में उदान प्रकट किए।

29.

२९.

Vivaṭā sayameva mandirānaṃPihitañcārakavāṭavātapānā,Bhavadukkhanirodhagāmimagga-Paṭilābhāya nimittamāhariṃsu;

()

महलों के बंद द्वार और खिड़कियाँ स्वयं ही खुल गईं; वे भव-दुख के निरोध की ओर ले जाने वाले मार्ग की प्राप्ति का संकेत दे रही थीं।

30.

३०.

Tadahe madhurāmisassa pettī-Visayesvāharaṇaṃ khudāturānaṃ,Bhavi kāyagatāsatāmatassaPaṭilābhāya nimittamattano’pi;

()

उस दिन प्रेत-लोक में भूख से व्याकुल प्रेतों को मधुर भोजन प्राप्त हुआ; यह स्वयं के द्वारा कायानुपश्यना रूपी अमृत की प्राप्ति का संकेत था।

31.

३१.

Divase jananussave pipāsā-Vigamo dīnajanassa petaloke,Sukhitattassa upeccabuddhabhāvaṃ;

()

जन्म-उत्सव के दिन प्रेत-लोक के दीन जनों की पिपासा शांत हो गई, और बुद्धत्व को प्राप्त होने वाले के कारण वे सुखी हो गए।

32.

३२.

Paṭipakkhajanassa mettilābhoTadahe vāyasavāyasārinampi,Bhaviṭhānamanantasattaloka-Visayabrahmavihārabhāvanāya;

()

उस दिन कौवे और उल्लू जैसे शत्रुओं में भी मैत्री भाव उत्पन्न हो गया; यह अनंत सत्व-लोक में ब्रह्मविहार की भावना का संकेत था।

33.

३३.

Satimaggaphalubbhave yathevaBhavabhītyāpagamo tathāgatānaṃ,Sati jātamahāmahe bhayaṃ vāNatiracchānagatānamāsi tāso;

()

जैसे मार्ग और फल के उदय होने पर तथागतों का भव-भय दूर हो जाता है, वैसे ही इस महान जन्म-उत्सव पर पशुओं में भी कोई भय या त्रास नहीं था।

34.

३४.

Piyabhāvupasaṅkamo pajānaṃHadayānandakarāya kho girāya,Jinadhammakathāya sāvakānaṃViya sāmaggirasassa pātubhāvo;

()

प्रजा का परस्पर प्रेम भाव से मिलना और हृदय को आनंदित करने वाली वाणी बोलना, शिष्यों के लिए जिन-धर्म कथा के माध्यम से सामंजस्य के रस के प्राकट्य के समान था।

35.

३५.

Sitakittilatāya ropitāyaBhavato’smiṃ bhuvanālavāḷagabbhe,Viya nimmitayantavāridhārāJaladhārā dharaṇītaluṭṭhahiṃsu;

()

इस संसार-रूपी थाले में रोपी गई श्वेत कीर्ति-रूपी लता के लिए, मानो यंत्रों से निर्मित जलधाराओं के समान पृथ्वी तल से जलधाराएँ फूट पड़ीं।

36.

३६.

Bhamarāvalibhārapañcavaṇṇa-Kamalacchannamahītalaṃ rarāja,Jalajaṃ thalajaṃ parāgahāraṃBhuvi sabbattha apupphi pupphajātaṃ, ()

भौरों के समूह से युक्त पाँच रंगों के कमलों से ढका हुआ पृथ्वी तल सुशोभित हुआ; पृथ्वी पर सर्वत्र जलज और थलज पुष्प पराग बिखेरते हुए खिल उठे।

37.

३७.

Viṭapīsu latāsu khandhasākhā-Satapattāni tadā supupphitāni,Naravīra’bhirūpadassanāyaBhūsamummīlitalocanāni’vāsuṃ;

()

वृक्षों और लताओं के तनों और शाखाओं पर सैकड़ों फूल खिले हुए थे; वे नर-वीर के सुंदर रूप को देखने के लिए खुली हुई आँखों के समान थे।

38.

३८.

Uparūpari sattasatta hutvāSatapattāni sīlātalubbhavāni,Tava abbhudayo sudullabhotiKathayantivi’ha kapātubhāvato no;

()

"आपका प्राकट्य अत्यंत दुर्लभ है", ऐसा कहते हुए मानो शिलातल से सात-सात कमल एक के ऊपर एक उत्पन्न हुए।

39.

३९.

Nijapāramitālatāya katti-Latayā’laṅkatapupphahāsarūpā,Samalaṅkari yāvatā bhavaggaṃDhajamālā jananussave tilokaṃ;

()

अपनी पारमिता-रूपी लता और कीर्ति-रूपी लता से सुसज्जित पुष्पों की मुस्कान के रूप में, ध्वजाओं की मालाओं ने जन्म-उत्सव पर तीनों लोकों को भवग्ग तक सजा दिया।

40.

४०.

AvakujjasaroruhābhirāmaṃNabhavambhojavanassiriṃ babandha,Bhuvi pokkharavassamīdisantiVadamānaṃva pavassi dhammavassaṃ;

()

नीचे की ओर झुके हुए कमलों से युक्त आकाश-कमल वन की शोभा छा गई; पृथ्वी पर पुष्कर-वृष्टि हुई, जो मानो आने वाली धर्म-वृष्टि की घोषणा कर रही थी।

41.

४१.

Ramaṇī ramaṇīyarūpasobhāAcaruṃ dhammamanaṅgaraṅgabhūmi,Madhupā madhupānamandirāniTadahe nāvasariṃsu dhammakāmā;

() (Abyapeta paṭhamadutiya pādādiyamekaṃ)

सुंदर रूप वाली रमणियाँ अनासक्ति के रंगमंच पर धर्म का आचरण करने लगीं; उस दिन धर्म के अभिलाषी लोग भौरों के समान मदिरालयों में नहीं गए।

42.

४२.

Kamalā kamalālayā vivesaBhuvanaṃ bhūrinavāvatārahārī,Dharaṇī dharaṇīdharāvataṃsāUpahārātibharātureva kampi;

() (Abyapeta paṭhamadutiya pādādiyamakaṃ)

कमलों में निवास करने वाली लक्ष्मी ने संसार में प्रवेश किया, जो अनेक नवीन अवतारों को लाने वाली थी; पर्वतों को आभूषण के रूप में धारण करने वाली पृथ्वी उपहारों के अत्यधिक भार से मानो काँप उठी।

43.

४३.

Ruciraṃ ruciraṅganā tadāniAkaruṃ kīḷamanekacandikāsu,Suvīraṃ suciraṃsikiṇṇatārā-Nikaro’bhāsataro’si bhākaro’va;

() (Abyapeta paṭhamadutiya pādādiyamakaṃ)

उस समय सुंदर स्त्रियों ने अनेक चंद्रिकाओं (चाँदनी रातों) में सुंदर क्रीड़ा की, और तारों का समूह सूर्य के समान अत्यंत देदीप्यमान होकर चमकने लगा।

44.

४४.

Pavano’pavano’pavāyamānoPavinodesi parissamaṃ janassa,Vanadā vanadāhavupasantiṃAkaruṃ sabbadhi sassasampadañca;

() (Abyapeta paṭhamadutiya pādādiyamakaṃ)

उद्यानों में बहने वाली मंद पवन ने लोगों की थकान दूर कर दी, और बादलों ने वनाग्नि को शांत कर सर्वत्र शस्य-संपदा (फसलों की समृद्धि) प्रदान की।

45.

४५.

Visadā visadā sakittirāmāMukharaṅgālaya māpakovidānaṃ,Sujanā’sujanā bhajiṃsu tassaCaraṇānyaṅkitacakkalakkhaṇāni;

() (Abyapeta paṭhamadutiya pādādiyamakaṃ)

अपनी कीर्ति में रमण करने वाले, निर्मल और वाणी के प्रयोग में कुशल सज्जन पुरुषों ने उन (बुद्ध) के चक्र के लक्षणों से अंकित चरणों की वंदना की।

46.

४६.

Vasudhaṃ vasudhampatī samaggāDasadhammena’nusāsayuṃ tadāni,Hadayaṃ yadayaṅgamāya vāṇyāAsataṃ mittaduhī vidhānayiṃsu;

() (Abyapeta paṭhamadutiya pādādiyamakaṃ)

उस समय पृथ्वी के स्वामियों (राजाओं) ने एकजुट होकर दस राजधर्मों के अनुसार शासन किया, और हृदय को प्रिय लगने वाली वाणी से दुष्टों के प्रति भी मित्रता का व्यवहार किया।

47.

४७.

Timadā’timadā gajādhipāpiMigarājūhi tadā samācariṃsu,Pabalā’pabalā migā tadaññePaṭisatthāramakaṃsu aññamaññaṃ;

() (Abyapeta paṭhamadutiya pādādiyamakaṃ)

उस समय अत्यंत मदमस्त गजराज भी मृगराजों (सिंहों) के समान आचरण करने लगे, और अन्य बलवान तथा निर्बल पशु भी परस्पर मित्र बन गए।

48.

४८.

Bhuvane bhuvanekalocanassaJananasmiṃ divase samujjalānī,Nihanitā’nihitāyudhāti bhitiṃJanayuṃ pāpimatova netaresaṃ;

() (Abyapeta paṭhamadutiya pādādiyamakaṃ)

संसार के एकमात्र नेत्र (बुद्ध) के जन्म के दिन, संसार में शस्त्रों का त्याग कर दिया गया, जिससे केवल पापी (मार) को ही भय हुआ, अन्य किसी को नहीं।

49.

४९.

Parivāditadibbabherivīṇā-Turiyaṃ dassitadibbanaccabhedaṃ,Gaganaṃ suraraṅgamaṇḍalābhaṃTidasānaṃ upahārasāramāsi;

()

दिव्य भेरी और वीणा आदि वाद्यों के बजने और दिव्य नृत्यों के प्रदर्शन से आकाश देवताओं के रंगमंच के समान सुशोभित हुआ, जो देवताओं के श्रेष्ठ उपहार के समान था।

50.

५०.

Sovaṇṇavaṇṇavadhuyā garugabbhagasmiṃTaṃnandanabbanasamānavanaṅgatasmiṃ,Bhutabbhutanvitamahe nayanañjanasmiṃJātamhi tamhi tanuje bhavi bhaddabhatti;

() (Mālābandhanaṃ)

स्वर्ण के समान वर्ण वाली वधू (महामाया) के गर्भ से, नंदनवन के समान वन में उत्पन्न हुए उस पुत्र के प्रति, जो नेत्रों के लिए अंजन के समान (प्रिय) था, सभी में कल्याणकारी भक्ति उत्पन्न हुई।

Iti medhānandābhidhānena yatinā viracite sakalakavijana hadayānandananidāne jinavaṃsadīpe avidūrenidāne vividhapubbanimittapātubhāvappavatti paridipo. Sattamosaggo.

इस प्रकार मेधानंद नामक यति द्वारा रचित, समस्त कवियों के हृदय को आनंदित करने वाले 'जिनवंशदीप' के अविदूरेनिदान में विभिन्न पूर्वनिमित्तों के प्रादुर्भाव का वर्णन करने वाला सातवाँ सर्ग समाप्त हुआ।

1.

१.

Visuddha (vaṃsaṭṭha) masesabandhavoKumāramādāya tilokalocanaṃ,Agaṃsu tamhā kapilavhayaṃpuraṃPurīvataṃsaṃ samalaṅkatañjasaṃ;

()

विशुद्ध वंश वाले उन समस्त संबंधियों ने तीनों लोकों के नेत्र स्वरूप उस कुमार को लेकर, उस स्थान से अलंकृत मार्गों वाले श्रेष्ठ नगर कपिलवस्तु की ओर प्रस्थान किया।

2.

२.

Tadā abhiññāsu vasisu pāragoSamādhivikkhambhitasabbakibbiso,Vihāsi suddhodanabhumibhattunoKulūpago devalanāmatāpaso;

()

उस समय अभिज्ञाओं और वशित्वों में पारंगत, समाधि के द्वारा समस्त पापों को शांत करने वाले, देवल नामक तपस्वी राजा शुद्धोदन के कुल के पूज्य (कुलूपग) होकर रहते थे।

3.

३.

Tapodhano so pavivekakāmavāDivāvihāratthamupāgato divaṃ,Tamatthamaññātumapucchi devatā-Pavattitaṃ passiyamaṅgalussavaṃ;

()

एकांत के अभिलाषी वे तपस्वी दिन के विहार (विश्राम) के लिए देवलोक गए और वहाँ देवताओं द्वारा मनाए जा रहे मांगलिक उत्सव को देखकर उसका कारण पूछा।

4.

४.

TavevupaṭṭhāyakabhumibhattunoVaroraso māriya māravāhiniṃ,Parājayaṃ lacchati bodhimāyatiṃMahussavo tampati vattate, bravuṃ;

()

उन्होंने कहा— "तुम्हारे ही उपस्थापक (सेवक) राजा के श्रेष्ठ पुत्र, मार की सेना को पराजित कर भविष्य में बोधि (बुद्धत्व) प्राप्त करेंगे; उन्हीं के उपलक्ष्य में यह महान उत्सव हो रहा है।"

5.

५.

Imāya vuttantakathāya coditoTapodhano iddhibalena iddhimā,Surālaye antaradhāna’nantaraṃNiketane pāturahosi rājino;

()

इस वृत्तांत को सुनकर प्रेरित हुए उन ऋद्धिमान तपस्वी ने अपनी ऋद्धि के बल से देवलोक से अंतर्धान होकर तुरंत राजा के महल में प्रादुर्भाव किया।

6.

६.

Kumāranijjhānamanorathoka vasiTahiṃ supaññattamahārahakāsane,Nisajja suddhodanarājino’bruviTavatrajaṃ daṭṭhumidhāgatotya’haṃ;

()

कुमार के दर्शन की इच्छा रखने वाले उन संयमी (वशी) ने वहाँ सुसज्जित बहुमूल्य आसन पर बैठकर राजा शुद्धोदन से कहा— "मैं तुम्हारे पुत्र को देखने के लिए यहाँ आया हूँ।"

7.

७.

Narindacūḷāmaṇicumbitānya’thaPadāni vandāpayitu tapassino,VibhusaṇālaṅkatamattasambhavaṃNarādhipo rājakumāramāhari;

()

तब राजा ने तपस्वी के चरणों की वंदना कराने के लिए, आभूषणों से अलंकृत अपने पुत्र राजकुमार को लाकर प्रस्तुत किया।

8.

८.

Tadattabhāvena’hivādanāraha-Ssa’bhāvato tassa rarāja sūnuno,Pavaṭṭayitvā jaṭilassa sampatiJaṭāsu cakkaṅkitapādapaṅkajaṃ;

()

उस समय, उस (कुमार) के शरीर के किसी को अभिवादन करने के योग्य न होने के कारण, उस पुत्र के चक्र-चिह्नित चरण-कमल तपस्वी की जटाओं के ऊपर स्वयं ही स्थापित होकर सुशोभित हुए।

9.

९.

Kumāramādāya samappitañjaliṃVidhāya pādesvanisammakārino,Sace ṭhapeyyuṃ jaṭilassa sattadhāPhaleyya muddhā jaṭitojaṭāya’pi;

()

यदि वे कुमार को लेकर अंजलिबद्ध हो तपस्वी के चरणों में रखते, तो उस जटाधारी तपस्वी का मस्तक सात टुकड़ों में फट जाता।

10.

१०.

Sakāsanuṭṭhāya athe’sibhūmiyāNihacca so dakkhiṇajānumaṇḍalaṃ,Akā mahākāruṇikassa gāravaṃSirovirūḷhañjali pupphamañjarī;

()

तब उस ऋषि ने अपने आसन से उठकर भूमि पर अपना दायाँ घुटना टेका और अपने मस्तक पर अंजलि रूपी पुष्प-मंजरी रखकर उन महाकारुणिक (कुमार) के प्रति गौरव प्रकट किया।

11.

११.

Udikkhamāno vasinā samappitaṃTamañjaliṃ bhattibharena bhūpati,Atho’nametvā tanumīsakaṃ sakaṃPavandi pādamburuhāni sununo;

()

तपस्वी द्वारा की गई उस भक्तिपूर्ण अंजलि को देखकर, राजा ने भी भक्ति के भार से अपने शरीर को थोड़ा झुकाकर अपने पुत्र के चरण-कमलों की वंदना की।

12.

१२.

Siyā’va buddho purisāsabho ayaṃNadassanaṃ tassa siyā mamantī so,Nirūpamaṃ rūpasiriṃ samekkhiyaPayāsi niṭṭhaṃ upadhārayaṃ vasi;

()

"यह पुरुष-श्रेष्ठ निश्चित ही बुद्ध होंगे, किंतु मुझे उनके दर्शन (बुद्ध रूप में) प्राप्त नहीं होंगे"— उनकी अनुपम रूप-श्री को देखकर उस संयमी ने ऐसा निश्चय किया।

13.

१३.

VavatthayitvevamuḷārabuddhimāVitiṇṇakaṅkho hasamīsakaṃ rudaṃ,Narindamorodhapurakkhataṃ vasīTadavasīdāpayi saṃsayaṇṇave;

()

ऐसा निश्चय कर उन उदार बुद्धि वाले और संशय रहित तपस्वी ने थोड़ा मुस्कुराकर फिर रुदन किया, जिससे राजा के अंतःपुर के लोग संशय के सागर में डूब गए।

14.

१४.

Tamāharitvāna pakavattimabbhutaṃPurakkhato’rodhajanassa rājino,Yatissaro saṃsayasallamuddharaṃSabandhave’nussari kāladevalo;

()

उस अद्भुत घटना का वृत्तांत राजा और अंतःपुर के लोगों को सुनाकर, यतीश्वर कालदेवल ने उनके संशय रूपी शल्य को दूर किया और अपने संबंधियों का स्मरण किया।

15.

१५.

Sakekule nāḷakanāmadārakoSayambhuno lacchati dassanaṃ iti,Tamatthamaññā samupecca taṃkulaṃTvamāha pabbajjiti bhāgineyyakaṃ;

()

"मेरे कुल में नालक नामक बालक स्वयंभू (बुद्ध) के दर्शन प्राप्त करेगा"— ऐसा जानकर वे उस कुल में गए और अपने भांजे से कहा कि "तुम प्रव्रजित हो जाओ।"

16.

१६.

Nirāmayaṃ pañcamavāsaramhi soVarorasaṃ vāsitagandhavārinā,Pavattamāne bhavane mahāmaheNahāpayi bhūpati bandhumajjhago;

()

पाँचवें दिन, जब कुमार पूर्णतः स्वस्थ थे, राजा ने अपने संबंधियों के बीच महल में आयोजित एक महान उत्सव में सुगंधित जल से अपने श्रेष्ठ पुत्र को स्नान कराया।

17.

१७.

Pasatthamanvatthabhidhāna mattanoKumāramāropayituṃ parosataṃ,SavedavedaṅgapabhedakovideDvije nimantāpayi so narādhipo;

()

अपने पुत्र को एक प्रशंसनीय और सार्थक नाम देने के लिए, उस नरेश्वर ने वेदों और वेदांगों के भेदों के ज्ञाता ब्राह्मणों को आमंत्रित किया।

18.

१८.

Surindarūpo suramandiropamaṃTamindirādhāranarindamandiraṃ,Janindasīho’pagatā’vanīsureAmandapūjāvidhinā’bhirādhayi;

()

देवराज के समान रूप वाले उन नरसिंह (राजा) ने देवलोक के समान अपने राजमहल में आए हुए उन ब्राह्मणों का अत्यधिक पूजा-विधि से सत्कार किया।

19.

१९.

Anenasiddhā samatiṃsapāramī-Sadatthasampattiparatthakārinā,Tathā’ttha saṅkhātadhanaṃ nidhānagaṃImamhi siddhaṃ sahajātiyā yato;

(5)

चूँकि इन्होंने दूसरों के हित के लिए तीस पारमिताओं को सिद्ध किया है, इसलिए जन्म के साथ ही इनमें समस्त अर्थ (प्रयोजन) और धन सिद्ध हो गए हैं।

20.

२०.

Dvijehi tantibbacanadvayārahaṃSamāsasaṃkhittapadatthasaṃhitaṃ,Sutassa siddhattha’bhidhānamattanoTato’bhivohārasukhāya kārayi;

()

ब्राह्मणों के उन सार्थक वचनों के आधार पर, राजा ने व्यवहार की सुगमता के लिए अपने पुत्र का नाम 'सिद्धार्थ' रखा।

21.

२१.

Suyāmarāmaddhajamantilakkhaṇa-Subhojakoṇḍaññasudattasaññino,Ime dvijā rājasupūjitā tadāVicakkhaṇālakkhaṇapāṭhakā’bhavaṃ;

()

सुयाम, राम, ध्वज, मंती, लक्षण, भोजको, कौण्डिन्य और सुदत्त नामक ये ब्राह्मण उस समय राजा द्वारा पूजित और लक्षणों को पढ़ने में चतुर (विद्वान) थे।

22.

२२.

Subhāsubhaṃ passiya dehalakkhaṇaṃVibhāvayavho iti tesamabruvi,Samukkhipitvā’ṅgulipallavadvayaṃJanādhipaṃ sattajanā’bravuṃ dvidhā;

()

शरीर के शुभ और अशुभ लक्षणों को देखकर उन्होंने उनकी व्याख्या की। अपनी दो अंगुलियों को उठाकर सात व्यक्तियों ने राजा से दो प्रकार की बातें कहीं।

23.

२३.

Sace mahārāja agāramāvaseVaroraso te paricāritindriyo,Samaṅgibhuto ratanehi sattahiBhaveyya rājā vatacakkavatya’yaṃ;

()

हे महाराज! यदि आपका यह श्रेष्ठ पुत्र घर में वास करता है, अपनी इन्द्रियों के सुखों का उपभोग करता है और सात रत्नों से युक्त होता है, तो वह निश्चित ही चक्रवर्ती राजा होगा।

24.

२४.

Mahādayo’yaṃ karuṇāya coditoGharā’bhigantvā yadi pabbajissati,Bhaveyya buddho’khilañeyyamaṇḍalaṃSayaṃ abhiññāya nahe’tthasaṃsayo;

()

करुणा से प्रेरित यह महादयालु यदि घर छोड़कर प्रव्रजित होता है, तो वह स्वयं समस्त ज्ञेय मण्डल को जानकर बुद्ध होगा, इसमें कोई संशय नहीं है।

25.

२५.

Kaṇiṭṭhabhūto vayasā tadantarePasatthasatthā’vagamena jeṭṭhako,Samukkhipitvā’ṅgulimekamabruviItīha koṇḍaññasamaññabhusuro;

()

उनमें आयु में सबसे छोटे, किन्तु प्रशंसित शास्त्रों के ज्ञान में सबसे ज्येष्ठ, कौण्डिन्य नामक ब्राह्मण ने केवल एक अंगुली उठाकर इस प्रकार कहा।

26.

२६.

Imassa veneyyajanākatañjalīSamaṃ phusantāni vasundharātalaṃ,Subhāni bhopādatalāti sabbadāBhajanti bhatyā kamalānivālino;

()

हे राजन्! इनके समतल भूमि का स्पर्श करने वाले शुभ पादतल, विनेय जनों द्वारा हाथ जोड़कर सदैव भक्तिपूर्वक उसी प्रकार पूजे जाते हैं जैसे जल में कमल।

27.

२७.

Imassa khemantamasesapāṇinoTipaṭṭakantārapathāvatāraṇe,Susajjitaṃ cakkayugaṃva pāramīRathamhi pādaṅkitacakkalakkhaṇaṃ;

()

समस्त प्राणियों को कल्याण के अन्त तक पहुँचाने के लिए, त्रिविध भव-कान्तार के मार्ग को पार करने में, इनके चरणों में अंकित चक्र-लक्षण पारमिताओं के रथ में सुसज्जित चक्र-युगल के समान हैं।

28.

२८.

Imassa bho kambalabheṇḍukopamaṃSumaṭṭavaṭṭāyatapaṇhimaṇḍalaṃ,Sadā padambhojanivāsalakkhiyāTanoti pīnatthanapiṇḍavibbhamaṃ;

()

हे राजन्! ऊनी गेंद के समान इनके सुघड़, गोल और लम्बे एड़ी-मण्डल, चरण-कमल में निवास करने वाली लक्ष्मी की शोभा को सदैव उसी प्रकार बढ़ाते हैं जैसे पुष्ट स्तनों का विलास।

29.

२९.

Imassa dīghaṅgulipanti vaṭṭita-Manosilālattakavattikopamā,Vibhāti bho bāhulatāya pāramī-Latāya vā nūtanapattapantiva;

()

हे राजन्! मनःशिला और लाक्षा की बत्तियों के समान इनकी लम्बी अंगुलियों की पंक्ति, पारमिता-लता या बाहु-लता में नवीन पत्तों की पंक्ति के समान सुशोभित होती है।

30.

३०.

Imassa pārevaṭapāda pāṭalāSapāṇipādā taḷuṇātikomalā,UḷārapūjāvidhisampaṭicchanePavāḷapāti’va samullasanti bho;

()

हे राजन्! कबूतर के पैर के समान गुलाबी और अत्यन्त कोमल इनके हाथ और पैर, उदार पूजा-विधि को स्वीकार करने में मूँगे के पात्रों के समान चमकते हैं।

31.

३१.

ImassarūpassirimandirodareSamappamāṇābhinavaṅgulīhi bho,Padissare jālakavāṭasantibhāSapāṇipādā tatajālalakkhaṇā ()

हे राजन्! इनके रूप-लक्ष्मी के मन्दिर के भीतर, समान परिमाण वाली नवीन अंगुलियों से युक्त इनके हाथ और पैर जाल-लक्षण के कारण जालीदार खिड़कियों के समान दिखाई देते हैं।

32.

३२.

Imassa ussaṅkhapadassa gopphakāPadambujānaṃ caturaṅgulopari,Patiṭṭhitā puṇṇaghaṭesukandharā-Vilāsamāliṅgiya rājabhāsare;

()

ऊँचे टखनों वाले इनके टखने, चरण-कमलों से चार अंगुल ऊपर स्थित होकर, पूर्ण घटों की ग्रीवा के विलास का आलिंगन करते हुए सुशोभित होते हैं।

33.

३३.

Imassa dehajjutivāripūrita-Sarīrakedārabhavā phalatthino,Surattasālyodarasannibhā subhāDuveṇijaṅghā abhipīṇayantī bho;

()

हे राजन्! देह-द्युति रूपी जल से भरे हुए शरीर रूपी खेत में उत्पन्न, फल की इच्छा रखने वालों के लिए, सुन्दर लाल धान के गर्भ के समान इनकी दोनों शुभ जंघाएँ तृप्त करने वाली हैं।

34.

३४.

Imassa bho jānuyugaṃ parāmasaṃAnonamanto ṭhitako mahābhujo,Sahattanā sambhavabodhisākhinoVisālasākhāya vilāsamādise;

()

हे राजन्! बिना झुके खड़े होकर अपने घुटनों का स्पर्श करने वाली इनकी लम्बी भुजाएँ, स्वयं के द्वारा उत्पन्न बोधि-वृक्ष की विशाल शाखाओं के विलास को दर्शाती हैं।

35.

३५.

Imassa kosohitavatthaguyhakoAbhinnakokāsakakosakosago,Anaññasādhāraṇatādinā’yatiṃAnaṅgasaṅgāmaparammukho siyā;

()

म्यान में छिपे हुए इनके गुप्त अंग, जो अभी न खिले हुए कली के समान हैं, यह दर्शाते हैं कि भविष्य में अपनी असाधारणता के कारण ये कामदेव के संग्राम से विमुख होंगे।

36.

३६.

Imassa bho gotamagottaketunoKalevare kañcanasattibhattaco,Suvaṇṇavaṇṇo jinacīvarassapiTanoti sobhaṃ ghanabuddharaṃsino;

()

हे राजन्! गौतम गोत्र के ध्वज स्वरूप इनके शरीर पर स्वर्ण-शक्ति के समान सुनहरी त्वचा, बुद्ध की घनी रश्मियों और जिन-चीवर की शोभा को बढ़ाती है।

37.

३७.

Imassa jambonadīpiñjarāya bhoSirisapupphassukumāracāriyāRajonumattaṃ chaviyā nalimpateSarojapatteriva vāribindavo;

()

हे राजन्! जम्बूनद स्वर्ण के समान सुनहरी और शिरीष के पुष्प के समान सुकुमार इनकी त्वचा पर धूल का एक कण भी उसी प्रकार नहीं चिपकता, जैसे कमल के पत्ते पर जल की बूँदें।

38.

३८.

Imassa lomāni kalevare vareVisuṃ visuṃ kūpagatāni sūnuno,Vilumpare rūpavilāsalakkhiyāManoramaṃ bho kamaṇikañcukassiriṃ;

()

हे राजन्! आपके पुत्र के श्रेष्ठ शरीर पर अलग-अलग रोम-कूपों से निकले हुए रोम, अपने रूप-विलास की शोभा से मणियों के कवच की मनोहर सुन्दरता को भी मात देते हैं।

39.

३९.

Imassa uddhaggamukhaṃ mukhassiriṃPadakkhiṇāvatta mapekkhino yathā,Tirokare romavitāna mindirā-Niketanindīvarakānanassiriṃ;

()

ऊपर की ओर मुख वाले और दाहिनी ओर मुड़े हुए इनके रोमों का समूह, लक्ष्मी के निवास स्थान नील-कमलों के वन की शोभा को भी फीका कर देता है।

40.

४०.

Imassa bhorāja sarojayoninoYathojugattaṃ ujugattamāyatiṃ,AnaññasāmaññaguṇāvakāsatoPajābhipūjāvidhibhājanaṃ siyā;

()

हे राजन्! जिस प्रकार ब्रह्मा का शरीर सीधा होता है, उसी प्रकार इनका सीधा शरीर भविष्य में अपने असाधारण गुणों के कारण प्रजा की पूजा-विधि का पात्र होगा।

41.

४१.

Imassa sattussadalakkhaṇaṃ subhaṃSamaṃsamaddiṭṭhasirāvaliṃ sadā,Dadhāti bho pāramidhammasipakpinoSudhantacāmīkarapiṇḍavibbhamaṃ;

()

हे राजन्! पारमिता-धर्म के शिल्पी इनके शरीर के सात उन्नत स्थानों का शुभ लक्षण, मांस से ढकी हुई नसों के कारण, सदैव भली-भाँति तपाए हुए स्वर्ण-पिण्ड की शोभा को धारण करता है।

42.

४२.

Imassa puṇṇobhayakāyabhāgimaṃMigindapubbaddhasarīralakkhaṇaṃ,KudiṭṭhivādībhasirovidāraṇeNarindasāmatthiyamubbahe nakiṃ;

()

शरीर के दोनों भागों से परिपूर्ण, सिंह के अगले भाग के समान इनके शरीर का लक्षण, क्या कुदृष्टिवादी रूपी हाथियों के सिर विदीर्ण करने में नरिन्द्र की सामर्थ्य को धारण नहीं करेगा?

43.

४३.

Imassu’peto ghanamaṃsavaṭṭiyāCitantaraṃso muducārupiṭṭhiyaṃ,Bhavaṇṇavā kañcanapaccarisiraṃTanoti sattuttaraṇe narādhipa;

()

हे नराधिप! सघन मांस से युक्त इनके भरे हुए कन्धों के बीच का भाग और कोमल सुन्दर पीठ, भव-सागर से पार उतारने में स्वर्ण-पर्वत के शिखर की शोभा का विस्तार करती है।

44.

४४.

Imassa nigrodhamahīruhassivaSamappamāṇo parimaṇḍalopya’yaṃ,Kadāci dukkhātapakhinnadehinaṃParissamaṃ bho pajahe bhavañjase;

()

हे राजन्! बरगद के वृक्ष के समान समान परिमाण वाले इनके गोल शरीर का घेरा, भव-मार्ग में दुःख रूपी धूप से खिन्न शरीर वाले प्राणियों की थकान को किसी दिन अवश्य दूर करेगा।

45.

४५.

Imassa rājittayarañjito’ttariṃKarīyamānu’ttamadhammanissano,Sumaṭṭavaṭṭo samavattakhandhakoMutiṅgakhandhoriva rāja rājate;

() (Silesa bandhanaṃ)

हे राजन्! तीन रेखाओं से सुशोभित, जिससे उत्तम धर्म की ध्वनि निकलती है, इनका सुघड़, गोल और समान कन्धों वाला कण्ठ मृदंग के मध्य भाग के समान सुशोभित होता है।

46.

४६.

Imassa bho sattasahassasammitāYathā’matajjhoharaṇābhilāsino,Rasaggasā santi rasādanummukhāRasaggasaggī’tya’bhidhīyate tato;

()

हे राजन्! अमृत-पान की अभिलाषा रखने वाले इनके पास श्रेष्ठ रसों को ग्रहण करने के लिए सात हजार रस-वाहिनियाँ हैं, इसलिए इन्हें 'रसोत्तम' कहा जाता है।

47.

४७.

Imassa’nubyañjanatārakākuleAnantarūpāyatanambaro dare,VirocatebārasamīsasirivaNarindasīhassahanūpamāhanū;

()

अनुव्यंजनों रूपी नक्षत्रों से व्याप्त इनके अनन्त रूप रूपी आकाश के मध्य में, सिंह के समान इनकी ठुड्डी बारह सूर्यों की शोभा के समान सुशोभित होती है।

48.

४८.

Imassa tāḷisatidantapanti bhoPahūtajivhārathikaṃ carantiyā,Manuññavāṇivanitāya tatvatePasatthamuttāvalilīlamāyatiṃ;

()

हे राजन्! इनकी विशाल जिह्वा रूपी रथ-पथ पर विचरण करने वाली मनोज्ञ वाणी रूपी स्त्री के लिए, इनके चालीस दाँतों की पंक्ति भविष्य में प्रशंसित मोतियों की माला की शोभा को धारण करेगी।

49.

४९.

Imassa javhāvarakaṇṇikāvaheMukhambuje saccasugandhavāsite,Samappamāṇā dasanāvalī subhāVibhāti kiñjakkhatatīva bhūpatī;

()

हे भूपति! सत्य की सुगन्ध से सुवासित और जिह्वा रूपी श्रेष्ठ कर्णिका को धारण करने वाले इनके मुख-कमल में, समान परिमाण वाली शुभ दाँतों की पंक्ति केसर की पंक्ति के समान सुशोभित होती है।

50.

५०.

Imassa bho khaṇḍitasaṅkhapaṇḍarāDvijāvalī nibbivarantarāyatiṃ,Samubbhavāyuttilatāya tāyatiMukhālavāḷe mukulāvalissiriṃ;

()

हे राजन्! टूटे हुए शंख के समान सफेद और सघन इनके दाँतों की पंक्ति, भविष्य में मुख रूपी थाले में वाणी रूपी लता के लिए कलियों की पंक्ति की शोभा को धारण करेगी।

51.

५१.

Imassa pīṇānanacandacandikāSusukkadāṭhāvali saccavādino,Padissate dhammataḷākakīḷaneKatābhilāsārivahaṃsamālinī;

()

सत्यवादी इनके पूर्ण मुख-चन्द्र की चाँदनी के समान अत्यन्त श्वेत दाढ़ों की पंक्ति, धर्म रूपी तालाब में क्रीड़ा करने की अभिलाषा रखने वाली हंसों की पंक्ति के समान दिखाई देती है।

52.

५२.

Imassa cānuttaradhammadesanā-Taraṇyamālolalakārarūpinī,Pahūtajivhā bhavasāgarā’yatiṃNarinda pāraṃ janatā’vatāraye;

()

हे नरिन्द! इस (कुमार) की यह अनुत्तर धर्मदेशना रूपी नौका, जो चंचल लकारों (शब्दों) वाली और विशाल जिह्वा वाली है, भविष्य में जनता को भवसागर के पार उतारेगी।

53.

५३.

Imassa bho brahmasaropamo sadāSahassadhā’yaṃ karavīkarāvato,ManoharaṭṭhaṅgasamaṅgisussaroSasotakānaṃ maṇikuṇḍalāyate;

()

हे भो! इस (कुमार) का ब्रह्मस्वर के समान, हज़ारों प्रकार के करवीक पक्षी के स्वर जैसा, मनोहर आठ अंगों से युक्त सुस्वर, श्रोताओं के कानों के लिए मणि-कुण्डल के समान (सुशोभित) होता है।

54.

५४.

Imassa nīlaṃ nayanuppalañcayaṃNirūpame rūpavilāsamandire,Niropitaṃ bho maṇisīhapañjara-Dvayaṃva bhāse kusalena kenaci;

()

हे भो! इस अनुपम रूप-विलास के मन्दिर (मुख) में, नीले कमल के समूह के समान इसके नेत्र, किसी कुशल (शिल्पी) द्वारा स्थापित दो मणि-सिंहपञ्जरों (खिड़कियों) के समान सुशोभित होते हैं।

55.

५५.

Imassa pāṭhīnayugaṃ’va dissateVisiṭṭharūpāyatanāpagāsayaṃ,Subhaṃ gavacchāpavilocanopamaṃMaṇippabhaṃ gopakhumadvayaṃ sadā;

()

इस (कुमार) की पलकों का जोड़ा, जो विशिष्ट रूपायतन रूपी नदी के आश्रय में है, सदा मणि की प्रभा के समान, सुन्दर गाय के बछड़े के नेत्रों के समान और पाठीन मछली के जोड़े के समान दिखाई देता है।

56.

५६.

Imassā uṇṇā bhamukantarubbhavāḶāṭamajjhopagatā virocati,Yadatthi sañajhāghanarājimajjhagaṃSasaṅkahīnaṃ sasimaṇḍalaṃ tathā ()

इस (कुमार) की भौंहों के बीच से उत्पन्न और ललाट के मध्य में स्थित 'ऊर्णा' (रोम-गुच्छ) वैसे ही सुशोभित होती है, जैसे संध्याकालीन बादलों की रेखा के बीच स्थित कलंक-रहित चन्द्रमण्डल हो।

57.

५७.

Imassa uṇhīsakasīsalakkhaṇaṃSadhammarajjissariyaṃ anāgate,Kariyamānassa hi cakkavattinoDadhāti uṇhīsakasisavibbhamaṃ;

()

इस (कुमार) का उष्णीष-शीर्ष लक्षण भविष्य में सद्धर्म-राज्य के ऐश्वर्य को धारण करने वाला है; क्योंकि चक्रवर्ती राजा बनते समय यह उष्णीष-शीर्ष की शोभा को धारण करता है।

58.

५८.

Imassa bhumissara supakpatiṭṭhita-Padaṅkite cakkayugamhi dissare,Arāsahassāni ca neminābhiyoTivaṭṭarekhā sirivacchakādayo;

()

हे भूमिपाल! इसके सुप्रतिष्ठित चरणों में अंकित चक्र-युगल में हज़ार आरे, नेमि (परिधि), नाभि, तीन रेखाएँ और श्रीवत्स आदि (चिह्न) दिखाई देते हैं।

59.

५९.

Imehi battiṃsatilakkhaṇehi bhoAsītyanubyañjanalakkhaṇehi’pi,Samujjalanto purisāsabhotyayaṃBhaveyya buddho bhavabandhanacchido;

()

हे भो! इन बत्तीस महापुरुष लक्षणों और अस्सी अनुव्यंजनों से देदीप्यमान यह पुरुष-ऋषभ (श्रेष्ठ पुरुष), भव-बन्धनों को काटने वाला बुद्ध होगा।

60.

६०.

Sasotamāpāthagatāya tāvadeDvijassa vitthārakathāya codito,Apucchi rājā kimayaṃ samekkhiyaAnāgate brāhmaṇa pabbajissati;

()

ब्राह्मण की उस विस्तृत कथा को सुनकर प्रेरित हुए राजा ने तब पूछा— 'हे ब्राह्मण! भविष्य में यह क्या देखकर प्रव्रजित (संन्यासी) होगा?'

61.

६१.

Kadāci uyyānagato mahāpatheJarārujāmaccuvirūpadassanaṃ,Vidhāya nibbintamano bhavattayeTapodhanaṃ passiya pabbajissati;

()

कभी उद्यान जाते समय महापथ पर बुढ़ापा, रोग और मृत्यु के विरूप दर्शन को देखकर, तीनों भवों से विरक्त मन वाला होकर और तपस्वी (भिक्षु) को देखकर यह प्रव्रजित होगा।

62.

६२.

Itiha vatvāna sakaṃsakaṃ gharaṃTato’pagantvā’ddhanimittapāṭhakā,Mahallakā’dāni mayanti sunavoTamānupabbajjitumovadiṃsu te;

()

ऐसा कहकर वे निमित्त-पाठक (ज्योतिषी) अपने-अपने घर चले गए और 'अब हम वृद्ध हो गए हैं' ऐसा सोचकर उन्होंने अपने पुत्रों को उनके (बुद्ध के) पीछे प्रव्रजित होने का उपदेश दिया।

63.

६३.

Dvijesu vuddhesu matesu sattasuAyaṃhi koṇḍaññasamavhayo sudhī,Mahāpadhānaṃ purisāsabho’dhunāKaroti sutvā karuṇāya codito;

()

उन सात वृद्ध ब्राह्मणों के मर जाने पर, यह कौण्डिन्य नामक बुद्धिमान पुरुष-ऋषभ, (बुद्ध के बारे में) सुनकर करुणा से प्रेरित होकर अब महान प्रधान (तप) कर रहा है।

64.

६४.

Samānaladdhihi kulesu tesu hiCatuhi vippehi saha’ntapañcamo,Atho’ruvelaṃ upagamma pabbajiBhaviṃsu tepañci’dha pañcavaggiyā;

()

उन कुलों के समान विचार वाले चार ब्राह्मणों के साथ वह पाँचवाँ (कौण्डिन्य), उरुवेला जाकर प्रव्रजित हुआ; वे ही यहाँ 'पञ्चवर्गीय' (भिक्षु) हुए।

65.

६५.

Kadāci laddhā pariyantasāgaraṃImaṃ catuddīpikarajjamatrajaṃ,Jitārivaggaṃ vicarantamambareKaromi paccakkhamahanti cintiya;

()

कभी सागर-पर्यन्त इस चार द्वीपों वाले राज्य को प्राप्त कर, शत्रुओं को जीतने वाले अपने पुत्र को आकाश में विचरते हुए मैं प्रत्यक्ष देखूँगा—ऐसा राजा ने सोचा।

66.

६६.

NimittarūpakkhipathappavesanaṃNivāraṇatthaṃ tanijarājasūnunā,Narādhipo so purisehi sabbathāDisāsu rakkhāvaraṇaṃ akārayi;

()

अपने राजपुत्र की आँखों के सामने उन (वैराग्यकारी) निमित्तों के आने को रोकने के लिए, उस राजा ने पुरुषों द्वारा सभी दिशाओं में सुरक्षा का घेरा बनवा दिया।

67.

६७.

Ayaṃ kumāro yadi cakkavattivāBhaveyya sambodhipadaṃ labheyyavā,Sakekule khattiyabandhavehi soPurakkhatoyeva carissataṃ iti;

()

यह कुमार चाहे चक्रवर्ती राजा बने या सम्बोधि-पद प्राप्त करे, यह अपने कुल के क्षत्रिय बन्धुओं द्वारा पुरस्कृत (सम्मानित) होकर ही विचरण करे—ऐसा (राजा ने चाहा)।

68.

६८.

Kumāranāmaṭṭhapanamhi vāsareSahassamattesu kulesva’sitiyā,Adāsi paccekajano paṭissavaṃPadātukāmova visuṃvisuṃ sute;

()

कुमार के नामकरण के दिन, अस्सी हज़ार कुलों में से प्रत्येक व्यक्ति ने अपने-अपने पुत्रों को (कुमार की सेवा में) देने की इच्छा से वचन दिया।

69.

६९.

Asesadosāpagatā sukhedhi tāSuvaṇṇakumbhorupayodharo na tā,Anekadhātī varavaṇṇagabbi tāSapaccupaṭṭhāpayi taṅkhaṇepi tā;

()

समस्त दोषों से रहित, सुखपूर्वक पली हुई, स्वर्ण-कलश के समान स्तनों वाली और श्रेष्ठ वर्ण के गर्व से युक्त अनेक धात्रियों (परिचारिकाओं) को उसी क्षण उपस्थित किया गया।

70.

७०.

Taḷākatīramhi taraṅgabhāsureYatheva haṃsyā kalahaṃsapotakaṃ,Mahesiyā’ṅke sayane sitatthareSuvāsare bhupati puttamaddasa;

()

जैसे तरंगों से सुशोभित तालाब के किनारे हंसिनी के पास कलहंस का बच्चा हो, वैसे ही एक शुभ दिन राजा ने श्वेत बिछौने वाले शयन पर महारानी की गोद में अपने पुत्र को देखा।

71.

७१.

Adiṭṭhaputtānanapaṅkajā ciraṃLahuṃ parikkhīṇavayoguṇā ito,Cutā’va māyājanani nirāmayāUpāvisi sattamavāsare divaṃ;

()

पुत्र के मुख-कमल को अधिक समय तक न देख पाने वाली, आयु के क्षीण हो जाने के कारण, नीरोग माता माया (संसार से) च्युत होकर सातवें दिन स्वर्ग सिधार गईं।

72.

७२.

Mahesimāyābhaginī tadā mahā-Pajāpatigotamināmarājinī,Nijaṃ kumāraṃ bharaṇāya dhātinaṃVidhāya bhāraṃ paṭijaggi taṃ sayaṃ;

()

तब महारानी माया की बहन महाप्रजापती गौतमी नामक रानी ने, अपने स्वयं के पुत्र को पालने का भार धात्रियों को सौंपकर, स्वयं उस (सिद्धार्थ) की देखभाल की।

73.

७३.

Tadā’bhavuṃ dīpasikhā jagantayeKalebaro’bhāsalavena sununo,Vinaṭṭhatejāriva raṅgadīpikāVimānadipesu kathāvakā’ttano;

()

तब पुत्र के शरीर की आभा के एक अंश से तीनों लोकों में दीपक की शिखाएँ (प्रकाश) फैल गईं; विमानों के दीपकों की अपनी चमक वैसे ही फीकी पड़ गई जैसे रंगमंच के दीपकों की।

74.

७४.

Vicittabhummattharaṇe abhikkhaṇaṃSajannukehā’cari mandirodare,Mahāvanasmiṃ maṇivālukātaleVijambhamānoriva sihapotako;

()

महल के भीतर विचित्र कालीनों पर वह बार-बार घुटनों के बल वैसे ही चलता था, जैसे महावन में मणि-बालू के तल पर सिंह का बच्चा अंगड़ाई ले रहा हो।

75.

७५.

Sutassa kīḷāpasutassa mandi reBhamantabimbaṃ maṇidappaṇoda reNibaddhamaddakkhi carantamamba reYatheva cakkaṃ ratanaṃ mahībhu jo;

()

महल में खेल में लगे हुए पुत्र के, मणि-दर्पण के भीतर घूमते हुए प्रतिबिम्ब को राजा ने वैसे ही देखा जैसे आकाश में विचरते हुए चक्र-रत्न को।

76.

७६.

Tadaṅghiviññāsavasena bhumiyāVajantamaṅko’panidhāya bhumipo,Tadā’bhinicchārita māsabhiṃ giraṃIdāni maṃ sāvaya puttamabruvi;

()

भूमि पर पैर रखने के कारण (गिरने के डर से) चलते हुए पुत्र को गोद में लेकर राजा ने कहा— 'पुत्र! अब मुझे वह श्रेष्ठ वाणी सुनाओ जो तुमने (जन्म के समय) कही थी।'

77.

७७.

NibaddhamantomaṇivedikātaleMukhendubimbuddharaṇe payojayaṃ,Sayaṃ palambhesi amaccasūnavoVayena mando’pi amandabuddhimā;

()

मणि-वेदिका के भीतर स्थित होकर, अपने मुख-चन्द्र को ऊपर उठाते हुए, वह अल्पायु होने पर भी तीव्र बुद्धि वाला (कुमार), स्वयं मन्त्रियों के पुत्रों को (ज्ञान) प्रदान करता था।

78.

७८.

Uḷārasokaṃ pitucittasambhavaṃTilokadīpo nijapuññatejasā,Tamopabandhaṃ bhuvano’darubbhavaṃNirākari bālaravī’va raṃsinā;

()

त्रिलोक-दीपक (कुमार) ने अपने पुण्य के तेज से पिता के हृदय में उत्पन्न महान शोक को वैसे ही दूर कर दिया, जैसे बाल-सूर्य अपनी किरणों से संसार के भीतर के घोर अन्धकार को दूर कर देता है।

79.

७९.

VikiṇṇalājākusumākulañjaseVitānaraṅgaddhajanibbharambare,Pure tahiṃ maṅgalakiccasammataṃKadāci rañño bhavi vappamaṅgalaṃ;

()

बिखरे हुए लाजा (खील) और फूलों से भरे मार्ग वाले, तथा वितान (चंदोवे), रंगीन ध्वजाओं से युक्त आकाश वाले उस नगर में, किसी समय राजा का मंगलकारी 'वप्प-मंगल' (हल-उत्सव) हुआ।

80.

८०.

Sugandhamālābharaṇādimaṇḍita-Pasādhitā kāpilavatthavā narā,Sakiṅkarā kammakarā’pi kappitāTato tato sattipatiṃsu taṃ kulaṃ;

()

सुगन्धित मालाओं और आभूषणों आदि से सजे-धजे कपिलवस्तु के लोग, अपने सेवकों और कामगारों के साथ तैयार होकर, वहाँ उस (उत्सव) के लिए उमड़ पड़े।

81.

८१.

MahaccasenāyapurakkhatohisoUḷārarājiddhisamujjalaṃtatoPayāsikammantapadesamatrajaṃKumāramādāyapurindadopamo;

()

तब वह इन्द्र के समान राजा, विशाल सेना के साथ, महान राजकीय ऋद्धि से देदीप्यमान होकर, अपने पुत्र कुमार को लेकर कृषि-कार्य के स्थान की ओर प्रस्थान किया।

82.

८२.

Chaṇamhi tasmiṃ manuvaṃsaketunoManoramaṃ maṅgalanaṅgalādikaṃ,Suvaṇṇapaṭṭehi parikkhaṭaṃka mahā-Janassa’pī rūpiyapaṭṭachāditaṃ;

()

उस उत्सव के समय, मनुवंश के केतु (बुद्ध) के लिए स्वर्ण की पट्टियों से सुसज्जित और जनसाधारण के लिए चाँदी की पट्टियों से ढका हुआ मनमोहक मंगल-हल आदि (तैयार किया गया)।

83.

८३.

VisālasākhākulajambusākhinoVidhāya heṭṭhā sayane mahārahe,Nijaṃ kumāraṃ sajano janādhipoSamārahī sampati vappamaṅgalaṃ;

()

विशाल शाखाओं वाले जामुन के वृक्ष के नीचे बहुमूल्य शय्या बिछाकर, राजा (शुद्धोदन) ने अपने परिजनों के साथ वप्प-मंगल (हल-उत्सव) का आरम्भ किया और अपने पुत्र को वहाँ सुलाया।

84.

८४.

Kumārarakkhāvaraṇāyu’paṭṭhitāTamussavaṃ dhātijanā vipassituṃ,Apakkamitvā bahi sāṇito khaṇaṃPamattarūpā vicariṃsvi’tocito;

()

राजकुमार की रक्षा और सेवा में नियुक्त धायें उस उत्सव को देखने के लिए परदे से बाहर निकल गईं और क्षण भर के लिए असावधान होकर इधर-उधर घूमने लगीं।

85.

८५.

Pariggahetvā’namapāna māsaneNisajja pallaṅka malattha bandhiya,Jinaṅkuro nīvaraṇehi nissaṭaṃVivekajaṃ jhānamagādhabuddhimā;

()

आसन पर बैठकर और पालथी (पल्लङ्क) लगाकर, अगाध बुद्धि वाले जिनाङ्कुर (बोधिसत्व) ने नीवरणों से मुक्त होकर विवेक से उत्पन्न (प्रथम) ध्यान प्राप्त किया।

86.

८६.

Vipassa puttassu’pavesanaṃ tahiṃDumassa chāyāya nivattataṃ tathā,Pavandi rājā paṭihārikākathā-Pacoditoputtamupecca taṅkhaṇe;

()

वहाँ अपने पुत्र को बैठा हुआ और वृक्ष की छाया को स्थिर (न मुड़ने वाली) देखकर, उस चमत्कारिक घटना से प्रेरित होकर राजा ने उसी क्षण पुत्र के पास जाकर उन्हें प्रणाम किया।

87.

८७.

Kalāsu vujjāsu ca puttamattanoVinetukāmo vinayakkhamaṃ pitā;

PasatthasatthantarapāradassinaṃKadāci vippācariyaṃ kirā’nayi;

()

अपने पुत्र को कलाओं और विद्याओं में शिक्षित करने के इच्छुक पिता ने, जो विनय के योग्य थे, किसी समय शास्त्रों के पारगामी एक प्रशंसित ब्राह्मण आचार्य को बुलाया।

88.

८८.

Samappitaṃ taṃ guruno karambujeSadevalokassa guruṃ sagāravaṃ,Mahīsuro so jalabindunā yathāSuduttarāgādhamahodadhīrasaṃ;

()

देवलोक सहित समस्त संसार के गुरु (बोधिसत्व) को जब आदरपूर्वक गुरु के कर-कमलों में सौंपा गया, तब वह ब्राह्मण उन्हें वैसे ही सिखाने लगा जैसे कोई जल की एक बूंद से अपार और अगाध महासागर के रस को मापने का प्रयास करे।

89.

८९.

Savaṇṇabhedaṃ sanighaṇṭukeṭubhaṃAthabbabedeni’nihāsapañcamaṃ,Tivedamuddesapadena duddasaṃTathā kalāsippataṃ nibodhayī;

()

उन्होंने वर्ण-भेद, निघण्टु, केटुभ, अथर्ववेद और पाँचवें इतिहास सहित तीनों वेदों के कठिन पदों तथा विभिन्न कलाओं और शिल्पों का उपदेश दिया।

90.

९०.

Anaññasādhāraṇapuññavāsanā-Vidhūtasammohavisuddhabuddhino,Samattavijjā sakalākalā dhiyāKalampi nālaṃ bahubhāsanena kiṃ;

()

असाधारण पुण्य-संस्कारों के कारण जिनका सम्मोह नष्ट हो चुका था और जिनकी बुद्धि शुद्ध थी, उनके लिए समस्त विद्याएँ और कलाएँ स्वतः सिद्ध थीं; अधिक कहने से क्या लाभ, वे तो कलाओं के पूर्ण ज्ञाता थे।

91.

९१.

Na kevalaṃ tassa kalebaraṃ bahiVibhāti battiṃsatilakkhaṇehi bho,Bhusaṃ tadabbhantaravatthu dippateSubuddhasatthantaralakkhaṇehī’pi;

()

हे! न केवल उनका शरीर बाहर से बत्तीस महापुरुष लक्षणों से सुशोभित था, बल्कि उनके भीतर का तत्व भी बुद्धत्व के श्रेष्ठ आंतरिक लक्षणों से अत्यधिक देदीप्यमान था।

92.

९२.

Tilocanassā’pi tilokacakkhunoAyaṃ viseso nayanehi dissate,Lalāṭanetto purimo nasobhatiParo’va abbhattarañāṇalocano;

()

त्रिलोक के चक्षु (बोधिसत्व) और त्रिलोचन (शिव) के बीच आँखों का यह विशेष अंतर दिखाई देता है—पहले (शिव) के ललाट पर स्थित नेत्र उतना सुशोभित नहीं होता, जितना कि दूसरे (बोधिसत्व) का आंतरिक ज्ञान-नेत्र सुशोभित होता है।

93.

९३.

Anubbajanto navayobbanassiriṃYasopabandhena sake niketane,Pavaḍḍhi dhīro sakalaṃ kalāntaraṃKalānidhī raṃsicayeni’va’mbare;

()

यश के साथ अपने भवन में नवयौवन की शोभा को प्राप्त करते हुए, वे धीर (राजकुमार) सभी कलाओं में वैसे ही बढ़ते गए जैसे आकाश में किरणों के समूह के साथ चंद्रमा बढ़ता है।

94.

९४.

Upaḍḍhagaṇḍāhitadāṭhikāya soYasodhano soḷasavassiko yadā,KapolaphuṭṭhañjanadānarājiyāKari yathā bāladasaṃ vyatikkami ()

जब वे यश के धनी सोलह वर्ष के हुए, तब कपोलों पर हल्की दाढ़ी-मूँछों की रेखाओं के साथ, उन्होंने बाल्यावस्था को वैसे ही पार कर लिया जैसे कोई हाथी अपनी युवावस्था में प्रवेश करता है।

95.

९५.

Tadā narindo suramandiro’pamaṃUtuttayānucchavikaṃ manoramaṃ,Payojayitvāna paviṇasippikeSutāya kārāpayi mandirattayaṃ;

()

तब राजा ने कुशल शिल्पियों को नियुक्त कर अपने पुत्र के लिए देव-भवन के समान मनोहर और तीनों ऋतुओं के अनुकूल तीन महलों का निर्माण करवाया।

96.

९६.

Nisitasambādhatalaṃ nivārita-Saronilaṃ phassitasihapañjaraṃ,Mahivataṃsaṃ navabhumikaṃ gharaṃBabhuva rammaṃ bhuvi rammanāmikaṃ;

()

पृथ्वी के आभूषण के समान, नौ मंजिलों वाला, ठंडी हवाओं से सुरक्षित और सुंदर झरोखों वाला वह रमणीय भवन पृथ्वी पर 'रम्य' नाम से प्रसिद्ध हुआ।

97.

९७.

Sasikara’mbhodhararāvanibbhara-Vitāna mugghāṭakavāṭabandhanaṃ,Surammanāmaṃ hataghammamindirā-Nivāsarammaṃ bhavi pañcabhūmikaṃ;

()

चंद्रमा की किरणों और बादलों की गर्जना के समान श्वेत वितान (चंदोवा) वाला, सुदृढ़ द्वारों वाला और गर्मी से रहित, लक्ष्मी के निवास के समान पाँच मंजिलों वाला वह भवन 'सुरम्य' नाम से प्रसिद्ध हुआ।

98.

९८.

Ahiṇhasituṇbhaguṇehi pāvuseSukhānulomaṃ samasattabhumikaṃ,Suphassitā’phassitasihapañjaraṃSubhaṃ subhaṃ nāma niketanaṃ bhavi;

()

वर्षा ऋतु में अत्यधिक शीत और उष्णता से रहित, सुखदायक, सात मंजिलों वाला और सुंदर झरोखों से युक्त वह शुभ भवन 'शुभ' नाम से प्रसिद्ध हुआ।

99.

९९.

Vayonupattassa narindasununoUḷārarājiddhivilāsadassane,Katā’bhilāso janako janādhipoPadātukāmo nijarajjasampadaṃ;

()

युवावस्था को प्राप्त राजकुमार के उदार राजसी वैभव और विलास को देखने के अभिलाषी पिता राजा ने उन्हें अपने राज्य की संपत्ति सौंपने की इच्छा की।

100.

१००.

Vasanti ce yobbanahāridārikāNarindasandesaharehi pesayiSa sākiyānaṃ sacivehi sāsane;

()

उन्होंने शाक्यों के पास अपने मंत्रियों के माध्यम से संदेश भेजा कि यदि उनके पास कोई यौवन से परिपूर्ण सुंदर कन्याएँ हों (तो वे बताएँ)।

101.

१०१.

Nivedayuṃ yobbanagabbitassa teNakiñcisikappāyatana’ntadassino,Sutassa dārābharaṇāya dhītaroKathannu dassāma mayanti khattiyā;

()

उन क्षत्रियों ने उत्तर दिया कि "आपका पुत्र यौवन के गर्व में है और उसने किसी शिल्प या विद्या का अभ्यास नहीं किया है; ऐसे पुत्र को हम अपनी पुत्रियाँ विवाह के लिए कैसे दे सकते हैं?"

102.

१०२.

Sutena taṃ rājasutena coditoPitā carāpesi puramhi bheriyo,Mama’trajo kāhati sippadīpanaṃItoparaṃ sattamavāsare iti;

()

राजकुमार द्वारा प्रेरित किए जाने पर, पिता ने नगर में ढिंढोरा पिटवाया कि "मेरा पुत्र आज से सातवें दिन अपने शिल्प-कौशल का प्रदर्शन करेगा।"

103.

१०३.

Varo kumāro hi kumāravikkamoKalāpasannaddha kalebaro tadā,Vipassataṃ bandhujanānamosariAnappadappo raṇakeḷimaṇḍalaṃ;

()

तब कुमार के समान पराक्रमी और तरकश धारण किए हुए श्रेष्ठ राजकुमार, अपने बंधु-बांधवों के देखते हुए, बिना किसी अहंकार के युद्ध-क्रीड़ा के मैदान में उतरे।

104.

१०४.

Dhanuddharo so paṭhamaṃ sake bhujeSahassathāmaṃ sasaraṃ sarāsanaṃ,Vidhāya poṭhesi jiyaṃ vasundharā-Vidāraṇākāramahāravaṃ ravi;

()

उन धनुर्धर ने पहले अपनी भुजाओं में हजार पुरुषों की शक्ति वाले धनुष को बाण सहित धारण किया और उसकी प्रत्यंचा को इस प्रकार टंकारित किया कि पृथ्वी को विदीर्ण कर देने वाला महान शब्द गूँज उठा।

105.

१०५.

Catuddisā’dharadhanuddharā mamaṃKarontu lakkhaṃ nijakhāṇapattiyā,Itīha vatvā saravāraṇena soAbhutapubbaṃ sarasippamāhari;

()

"चारों दिशाओं के धनुर्धर मुझे अपने बाणों का लक्ष्य बनाएँ," ऐसा कहकर उन्होंने अपने बाणों से उनका निवारण करते हुए एक अभूतपूर्व बाण-शिल्प का प्रदर्शन किया।

106.

१०६.

Catuddisāyaṃ caturo dhanuddhareMame’kabāṇena haṇāma’haṃ iti,Akāsi tadadīpayamaññathā’bbhutaṃSa cakkavedhavhayasippadīpanaṃ;

()

"मैं चारों दिशाओं के चार धनुर्धरों को एक ही बाण से बेध दूँगा," ऐसा कहकर उन्होंने 'चक्रवेध' नामक अद्भुत शिल्प का प्रदर्शन किया।

107.

१०७.

Sarehi veṇyā’yatayaṭṭhirajjukaṃSarehi cā’rohaṇamaṇḍapālayaṃ,Sarehi pākārataḷākapaṅkajaṃSarehi vassaṃ itisippamāhari;

()

उन्होंने बाणों से लंबी लाठी और रस्सी बनाई, बाणों से चढ़ने के लिए मण्डप बनाया, बाणों से प्राकार (दीवार) और तालाब के कमल बनाए, तथा बाणों की वर्षा जैसा शिल्प प्रदर्शित किया।

108.

१०८.

Mahāsatto lokappabhavamasamaṃ sippajātaṃ janānaṃTadā saṃdassesi muditahadayā sākiyā dārikāyo,Upaṭṭhāpesuṃ tā suratiratisaṅgāmacaturāSahassānaṃ tāḷisatiparimitā nāṭikā’suṃ gharesū;

()

तब महासत्व ने लोगों को अपना अनुपम शिल्प-कौशल दिखाया। प्रसन्न हृदय वाले शाक्यों ने अपनी कन्याएँ उन्हें समर्पित कीं। उनके महलों में चालीस हजार नर्तकियाँ (नाटिकाएँ) सेवा के लिए उपस्थित थीं, जो रति-क्रीड़ा में चतुर थीं।

Iti medhānandābhidhānena yatinā viracite sakalakavijana hadayānanda dānanidāne jinavaṃsadīpe avidūrenidāne lakkhaṇapaṭiggahaṇa kumārasambharaṇādi pavatti paridipo aṭṭhamo saggo.

इस प्रकार मेधानन्द नामक यति द्वारा रचित, समस्त कवियों के हृदय को आनंद देने वाले 'जिनवंशदीप' के अविदूरेनिदान के अंतर्गत लक्षणों के ग्रहण और राजकुमार के पालन-पोषण आदि की प्रवृत्ति का वर्णन करने वाला यह आठवाँ सर्ग समाप्त हुआ।

1.

१.

Iti vihite sati sippadīpanasmiṃTadabhimukhe’tarakhattiyā’tisūrā,Apagatamānamadābhaviṃsumañño(Taruṇamigindamukhe)va mattadanti;

()

इस प्रकार शिल्प-कौशल का प्रदर्शन होने पर, उनके सामने अन्य अति-शूरवीर क्षत्रिय वैसे ही मान-मर्दन को प्राप्त हुए जैसे युवा सिंह के सामने मतवाले हाथी।

2.

२.

Vijaṭita saṃsayabandhano padātuṃSumariya devadahamhi supakpabuddho,Narapavaro nijadhītaraṃ kumāriṃSuvimala koliyavaṃsakañjahaṃsiṃ;

()

संशय के बंधनों के छिन्न-भिन्न हो जाने पर, देवदह के राजा सुप्रबुद्ध ने अपनी पुत्री, जो निर्मल कोलिय वंश रूपी कमल के लिए हंसिनी के समान थी, उस नर-श्रेष्ठ (राजकुमार) को प्रदान करने का विचार किया।

3.

३.

Tahimathamantivarehi mantayitvāNikhilapavattinivedanāya dūte,Pahiṇi kavivāhamahe vidhiyatantiTava tanujena mamañhi dhītukaññā;

()

वहाँ श्रेष्ठ मंत्रियों के साथ परामर्श करके, पूरी घटना की सूचना देने के लिए दूत भेजे गए कि "आपके पुत्र और मेरी पुत्री का विवाह संस्कार संपन्न किया जाए।"

4.

४.

Valayitatāramupaṭṭhito’dayaṃ teHimakarabimbamivo’paviṭṭhapīṭhaṃ,Parivutamantigaṇaṃ paṇamma rājaṃKapilapuropagatā tamatthamāhu;

तारों से घिरे चंद्रमा के बिम्ब के समान सिंहासन पर विराजमान, मंत्रियों से घिरे राजा से कपिलवस्तु पहुँचे दूतों ने वह बात कही।

5.

५.

Atha paṭiladdhapaṭissavenu’daggāPadayugamañjalipupphamañjarīhi,Sumahiya taṃ paṭivedayiṃsu raññoSakavisayaṃ samupecca rājadūtā;

()

तब प्रतिज्ञा (स्वीकृति) प्राप्त कर हर्षित हुए राजदूतों ने राजा के चरण-कमलों की अंजलि रूपी पुष्प-मंजरियों से पूजा की और अपने देश लौटकर राजा को सूचित किया।

6.

६.

Ubhayakulamhi mahībhujā’ññamaññaṃPunarapi mantivarehi mantayitvā,Visadamatīhi nimittapāṭhakehiNiyamitamaṅgalavāsaramhitamhā;

()

दोनों कुलों के राजाओं ने पुनः श्रेष्ठ मंत्रियों और विमल बुद्धि वाले ज्योतिषियों के साथ परामर्श करके एक निश्चित मंगलकारी दिन तय किया।

7.

७.

KanakavitānavinaddhahārihāraṃKusumasamākulahemapuṇṇakumbhaṃ,Tidivavimānasamānamullasanna-Ratanavicittavivāhamaṇḍapaggaṃ;

()

स्वर्ण के चंदोवे और सुंदर हारों से सजा हुआ, पुष्पों से युक्त स्वर्ण के पूर्ण कुंभों वाला, स्वर्ग के विमान के समान चमकता हुआ एक श्रेष्ठ रत्नजड़ित विवाह मंडप बनाया गया।

8.

८.

Gahitavitānasitātapattaketu-Ddhajamaṇivijanicarucāmarehi,Pacurajanehi katupahāramaggeSuparivutaṃ catuṅgiranidhajinyā;

(6)

चंदोवे, श्वेत छत्र, ध्वजा, पताका, मणिजड़ित पंखे और चामरों से युक्त, बहुत से लोगों द्वारा सजाए गए मार्ग पर चतुरंगिणी सेना से घिरे हुए (वे चले)।

9.

९.

VividhavibhūsaṇabhusitattabhāvaṃAbhinavapīnapayodharābhirāmaṃ,Harisivikāya yasodharaṃ kumāriṃMaṇikhacitāya vidhāya cā’nayiṃsu;

()

विभिन्न आभूषणों से सुसज्जित शरीर वाली, नवीन पुष्ट स्तनों से मनोहर, कुमारी यशोधरा को मणिजड़ित स्वर्ण पालकी में बिठाकर लाया गया।

10.

१०.

ValayitamālatidāmahemamālāParimalabhāvitakuntalappaveṇi,ViraḷabakāvalimappavijjurājiṃJaladharamālamajesi komalāya ()

मालती की मालाओं और स्वर्ण मालाओं से घिरी हुई, सुगंधित केश-राशि वाली वह (यशोधरा), बगुलों की पंक्ति और बिजली वाली कोमल मेघ-माला को जीत रही थी।

11.

११.

Niravadhirūpanabhotalamhi tassāJanamanakundavikāsanaṃ babhāsa,Kuṭilatarālakakālamegharāji-Jaṭitalalāṭataladdhacandabimbaṃ;

()

उसकी असीम रूप रूपी आकाश-तल पर, अत्यंत कुटिल काले मेघों जैसी अलकावली (बालों) से घिरे ललाट-तल पर स्थित चंद्र-बिम्ब लोगों के मन रूपी कुमुद को विकसित कर रहा था।

12.

१२.

MigamadakuṅkumagandhapaṅkalittoKulavadhuyā tilako lalāṭamajjhe,Makaradhajena niropitori’vā’siTibhuvanabhutajayāya pupphaketu;

()

कस्तूरी और कुंकुम के गंध-पंक से लिप्त उस कुलवधू के ललाट के मध्य का तिलक ऐसा था मानो कामदेव ने तीनों लोकों पर विजय प्राप्त करने के लिए पुष्प-केतु (ध्वज) रोपित किया हो।

13.

१३.

JananayanañjanarūpasampadāyaKulamapadāya rarāja nimmadāya,Paramasiriṃ sarusīruhābhirāmaṃVadanamanaṅgasuvaṇṇadappaṇābhaṃ;

()

लोगों के नेत्रों के लिए अंजन के समान रूप-संपदा वाली, निष्कलंक कुल की उस कन्या का मुख, जो कमल के समान सुंदर और कामदेव के स्वर्ण दर्पण के समान था, परम शोभायमान था।

14.

१४.

Maṇigaṇamaṇḍitakuṇḍalehi tassāSavaṇyugaṃ ghaṭitāvagaṇḍabhāgaṃ,Manasijasākuṇikena khittapāsa-Yugalamivakkhivibhaṅgamānamāsi;

()

मणियों के समूह से मंडित कुंडलों से युक्त उसके दोनों कान, जो कपोलों को स्पर्श कर रहे थे, ऐसे थे मानो कामदेव रूपी शिकारी ने नेत्रों को पकड़ने के लिए दो पाश (जाल) फेंके हों।

15.

१५.

SuvimalakantipabandhasandanatthaṃNayananadīnamubhinnamantarāḷe,Kanakapaṇāḷisamappite’va tāyaVaravadanāya rarāja tuṅganāsā;

()

अत्यंत निर्मल कांति के प्रवाह को जोड़ने के लिए, दोनों नेत्र रूपी नदियों के बीच में, उस श्रेष्ठ मुख वाली की ऊँची नासिका स्वर्ण-प्रणाली (परनाला) के समान सुशोभित थी।

16.

१६.

NirupamarūpavilāsamandirasmiṃSajavanikāni’va sīhapañjarāni,Ruciravilāsiniyā lasiṃsu pambhā-Valisahitāni sunīlalocanāni;

()

अनुपम रूप और विलास के मंदिर में, सुंदर विलासिनी के वे नील नेत्र अपनी बरौनियों के साथ ऐसे सुशोभित थे मानो पर्दों सहित सिंह-पंजरा (झरोखे) हों।

17.

१७.

Kanakakapālanibhaṃ manobhavassaVimalakapolayugaṃ siniddhakanniṃ,Navasasimaṇḍalapuṇḍarīkasaṇḍa-Sasirimavarundhimanoharādharāya;

(6)

कामदेव के स्वर्ण-पात्र के समान उसके दोनों निर्मल कपोल और स्निग्ध कान, नवीन चंद्र-मंडल और कमलों के समूह की शोभा को धारण करने वाले मनोहर अधरों से युक्त थे।

18.

१८.

Sucaritapāramitālatāya tāyaPariṇatarāgalatāya bhūlatāya,Adharayugaṃ taruṇaṅkuradvayaṃ vāKimiti vitakkahato’yamāsi loko;

()

उसकी वह सुचरित पारमिता रूपी लता थी या परिपक्व अनुराग की लता, अथवा उसकी भौहें दो नवीन अंकुर थे? इस तर्क से सारा संसार चकित था।

19.

१९.

Kulavadhuyā vadanā’lavāḷagabbheNavakalikāvaliphullite’vakiñci,Sumadhuravāṇilatāya mandahāsa-Jjutidhavali dasanavali rarāja;

()

उस कुलवधू के मुख रूपी थाले (आलवाल) के भीतर, मधुर वाणी रूपी लता पर खिली हुई नवीन कलियों की पंक्ति के समान, मंद मुस्कान की कांति से धवल दांतों की पंक्ति सुशोभित थी।

20.

२०.

KuvalayanīlavilolalocanāyaMukhakamalā’likulānukārinībhu,Nayanamayūkhaguṇeha’pāṅgabhaṅga-Nisitsarehi anaṅgacāparūpā;

()

नील कमल के समान चंचल नेत्रों वाली उस कन्या के मुख-कमल पर भौंरों के समूह का अनुकरण करने वाली भौहें, कटाक्ष रूपी तीक्ष्ण बाणों के साथ कामदेव के धनुष के समान थीं।

21.

२१.

Kalaravamañjugirā tivaṭṭarājiGhanakucabhaddaghaṭāya kambugīvā,Madhuragabhīravirāva raṅgalekhaṃAjini suvaṇṇamutiṅgabherisaṅkhaṃ;

()

मधुर स्वर वाली, ग्रीवा पर तीन रेखाओं से युक्त और पुष्ट स्तनों वाली उसकी शंख जैसी गर्दन ने अपनी मधुर और गंभीर ध्वनि से स्वर्ण मृदंग और शंख को जीत लिया था।

22.

२२.

Abhinavapinapayodharo’padhānaṃSukhumataracchavikojavābhirāmaṃ,Urasayanaṃ samalaṅkataṃ viyā’siNijapatisaṅgamamaṅgalāya tāya;

()

नवीन पुष्ट स्तन रूपी तकियों से युक्त, अत्यंत कोमल त्वचा रूपी बिछौने से मनोहर उसका वक्ष-स्थल मानो अपने पति के समागम के मंगल के लिए सजाया गया एक शयन-कक्ष था।

23.

२३.

Kucakanakā’calasambhavāya nābhi-Kuharataṭābhimukhāya kantinajjā,ChaṭhāravalittayamindiropamāyaAvahari tuṅgataraṅgapantikantiṃ;

()

स्तनों के स्वर्ण-पर्वतों से उत्पन्न होकर नाभि-कुहर की ओर जाने वाली कांति रूपी नदी की तीन रेखाएँ, ऊँची तरंगों की पंक्ति की कांति को हर रही थीं।

24.

२४.

Maṇirasanāguṇamantharāya tassāGhanakucabhārakiso kisodarāya,HarisirivacchasuhajjamajjhabhāgoMadadhanumuṭṭhivilāsamāharittha;

()

मणियों की करधनी के कारण मंद गति वाली, पुष्ट स्तनों के भार से कृश (पतली) कमर वाली उस कन्या का मध्य भाग कामदेव के धनुष की मुट्ठी के विलास को धारण कर रहा था।

25.

२५.

SarasijatantupavesanāvakāsaMavahari pīnapayodharantarāḷaṃ,NijagaḷabhāsurahāranijjharehiKanakadarimukhavibbhamaṃ yuvatyā;

()

पुष्ट स्तनों के बीच का अंतराल, जिसमें कमल के तंतु के प्रवेश की भी जगह नहीं थी, अपने गले के देदीप्यमान हारों रूपी झरनों के साथ स्वर्ण-गुफा के मुख की शोभा को हर रहा था।

26.

२६.

AvikalarūpavilāsasindhuvelāViralavilagginiyāka visālasoṇi,Parihari rājakumārikāya tāyaKusumasarābhavabhumibhāgasobhaṃ;

()

संपूर्ण रूप और विलास के समुद्र के तट के समान, विशाल नितंबों वाली उस राजकुमारी ने कामदेव के क्रीड़ा-स्थल की शोभा को धारण किया था।

27.

२७.

Kulavadhuyā kamalāmalānanāyaKuvalayakomalanilaromarāji,Bhusamabhicumbi gabhiranābhigabbhaṃ;

Kamalavivāyatamattabhiṅgarāji ()

कमल के समान निर्मल मुख वाली उस कुलवधू की नील कमल जैसी कोमल रोम-राजि, उसकी गहरी नाभि को चूम रही थी, जैसे कमल पर मतवाले भौंरों की पंक्ति हो।

28.

२८.

Rucirataroruyugaṃ suvaṇṇa rambhā-Karikarapīvaramindiropamāya,Bhaji makaraddhajaraṅgamandirasmiṃHarimayathambhayugassiriṃ ramāya;

()

स्वर्ण-कदली या हाथी की सूँड़ के समान पुष्ट उसकी दोनों सुंदर जंघाएँ, कामदेव के रंग-मंडप में लक्ष्मी के लिए बने स्वर्ण-स्तंभों की शोभा को प्राप्त कर रही थीं।

29.

२९.

Madarayarūparasadvayaṃ tulāyaSuparimitāya catummukhena tulyaṃ,Nijamihajānuyugaṃ pavāḷapāti-Yugalavivāsi avammukhopanītaṃ;

()

रूप और रस की तुला के समान, ब्रह्मा द्वारा निर्मित उसके दोनों घुटने मूँगे के पात्रों के समान सुशोभित थे।

30.

३०.

Visayavitakkatamākulaṃ yuvatyāMadanupasaṅkamaṇe manovimānaṃ,JitamadamattamayūrakaṇṭhabhūtiJalitapadīpasikhe’va cārujaṅghā;

()

विषयों के वितर्कों से व्याकुल युवती के मन रूपी विमान में, मदमत्त मयूर की गर्दन जैसी कांति वाली उसकी सुंदर पिंडलियाँ जलती हुई दीपक की लौ के समान थीं।

31.

३१.

Maṇimayanūpurabhāsurehi tassāCaraṇatalehi parājitāni thīnaṃ,Mukhapadumāniva saṅkucanti maññeBhamarabharamburuhāni kañjanīnaṃ;

()

मणियों के नूपुरों से देदीप्यमान उसके चरणों से पराजित होकर, अन्य स्त्रियों के मुख-कमल मानो संकुचित हो गए थे, जैसे भौंरों के भार से कमल झुक जाते हैं।

32.

३२.

Karacaraṇaṅgulipalla’vaggasālī-Jalalavapantinibhā’tikomalāya,Abhinavatambanakhāvalī babhūvaMakaradhajassa kate’va pupphapūjā;

()

हाथ और पैरों की उंगलियों रूपी पल्लवों के अग्र भाग पर स्थित जल की बूंदों के समान अत्यंत कोमल, उसके नवीन लाल नाखूनों की पंक्ति मानो कामदेव के लिए की गई पुष्प-पूजा थी।

33.

३३.

Saparijano vanitāya tāya saddhiṃMaṇigaṇamaṇḍitamaṇḍapappadese,Dinakaravaṃsadhajassa rājaputta-Ssupagamanaṃ apalokayaṃ nisīdi;

()

वह (राजा) अपने परिजनों और उस स्त्री के साथ मणियों के समूहों से अलंकृत मण्डप प्रदेश में, सूर्यवंश के ध्वज स्वरूप राजकुमार के आगमन की प्रतीक्षा करते हुए बैठ गया।

34.

३४.

Parivutabandhujanehi rājaputtoYathariva devagaṇehi devarājā,Sapadi turaṅgarathaṃ samāhirūḷhoTadabhimukho yasasā jalaṃ payāsi;

()

राजकुमार, अपने बंधु-बांधवों से घिरे हुए, वैसे ही जैसे देवगणों से घिरे देवराज (इन्द्र), तुरंत अश्व-रथ पर आरूढ़ होकर यश से प्रज्वलित होते हुए उस ओर प्रस्थान किया।

35.

३५.

Tahimupagamma ṭhitassa maṇḍapasmiṃParidahitu’ttarasāṭakena tassa,Harimaṇimaṇḍanamaṇḍita’ttabhāvoHimapaṭalena himācalo rivāsi;

()

वहाँ पहुँचकर मण्डप में खड़े हुए और उत्तरीय वस्त्र धारण किए हुए, हरित मणियों के अलंकारों से मण्डित शरीर वाले वे (राजकुमार), हिम की चादर से ढके हुए हिमालय के समान सुशोभित हुए।

36.

३६.

Maṇimakuṭena nivatthakāsikenaNarapatisunu sumaṇḍito rarāja,Surabhavanena ca khīrasāgarenaKanakasiṇerugirī’va niccalaṭṭho;

()

मणियों के मुकुट और काशी के रेशमी वस्त्रों से सुसज्जित वे राजपुत्र, क्षीर सागर में स्थित देव-भवन के समान स्वर्णमयी सुमेरु पर्वत की भाँति निश्चल खड़े होकर सुशोभित हुए।

37.

३७.

Nabhasi samākulatārakāvalī’vaUrasi virājitatārahārapantī,Narapavaro pivi tāya rūpasāraṃAmatamivā’yatalocana’ñjalīhi;

()

आकाश में तारों की पंक्तियों के समान उनके वक्ष पर चमकती हुई मोतियों की मालाओं की पंक्तियाँ थीं; उन नर-श्रेष्ठ ने अपनी विशाल नेत्र-रूपी अंजलि से उस (यशोधरा) के रूप-सार का अमृत के समान पान किया।

38.

३८.

Tadahani rājakumārapubbasela-Ppabhavavarānanacandamaṇḍalena,MukuḷitalocananīlanīrajāyaAbhavimanokumudākarappabodho;

()

उस दिन राजकुमार रूपी उदयाचल से उदित श्रेष्ठ मुख-मण्डल रूपी चन्द्रमा के द्वारा, (वहाँ उपस्थित जनों के) नील कमल रूपी नेत्र मुकुलित हो गए और मन रूपी कुमुद-समूह प्रफुल्लित हो उठा।

39.

३९.

Yuvatayuvānamapekkhataṃ janānaṃAnimisalocananīlakantigaṅgā,Ruciravadhūhi vidhūtacāmarehiAnilavilolataraṅgasālinīva;

()

उन युवक-युवती को देखते हुए लोगों के अनिमेष नेत्रों की नील कान्ति रूपी गंगा, सुन्दर वधुओं द्वारा डुलाए जाते हुए चँवरों से ऐसी लग रही थी मानो वायु से चंचल तरंगों वाली हो।

40.

४०.

Gaganatalopari tārakākulamhiYuvayuvatīnavacandacandikeva,Nicitasuvaṇṇakahāpaṇe varejuṃAthamaṇimaṇḍapavedikātalamhi;

()

आकाश मण्डल में तारों के समूह के बीच युवक-युवती रूपी नवीन चन्द्रमा की चाँदनी के समान, उस मणि-मण्डप की वेदिका के तल पर बिखरे हुए सुवर्ण के कार्षापण (मुद्राएँ) सुशोभित हो रहे थे।

41.

४१.

Sakalakalākusalo’pagammavippā-Cariyagaṇo jayamaṅgalāya tesaṃ,Suparisamāpayi sabbapubbakiccaṃSapadi pavassi akhaṇḍalāvujaṭṭhi;

()

समस्त कलाओं में कुशल ब्राह्मण आचार्यों के समूह ने उनके जय-मंगल के लिए सभी पूर्व-कृत्यों को भली-भाँति संपन्न किया, और तभी अचानक इन्द्र की वर्षा होने लगी।

42.

४२.

Karatalatāmarasesu kuṇḍikāyaMaṇikhavitāya purohito ubhinnaṃ,Subhamabhisekajalaṃ nipātayaṃ tePunahipayojayi pāṇipīḷaṇasmiṃ;

()

पुरोहित ने मणियों से जड़ी हुई झारी (कुण्डिका) से उन दोनों के कमल के समान हथेलियों पर शुभ अभिषेक-जल गिराते हुए, उन्हें पाणिग्रहण संस्कार में संयुक्त किया।

43.

४३.

Suradhanuvijjulate’va vārivāhaṃRathamabhiruyha gahīramandaghosaṃ,Parivutakhattiyabandhavehi tamhāKapilapurā’bhimukhābhavuṃ ubhota te;

()

इन्द्रधनुष और बिजली से युक्त मेघ के समान गम्भीर घोष वाले रथ पर आरूढ़ होकर, क्षत्रिय बंधुओं से घिरे हुए वे दोनों वहाँ से कपिलपुर की ओर प्रस्थान कर गए।

44.

४४.

Atha samalaṅkatavīthimajjhigānaṃVivaṭaniketanasīhapañjaraṭṭhā,AnimisalocanapaṅkajopahāraṃBhūsamakaruṃ kapilaṅganā pasannā;

()

फिर, अलंकृत गलियों के बीच से जाते हुए उन दोनों पर, घरों के खुले हुए झरोखों में खड़ी कपिलवस्तु की प्रसन्न नारियों ने अपने अनिमेष कमल-नेत्रों की भेंट अर्पित की।

45.

४५.

Gamanavilāsamudikkhataṃ janānaṃRucirasiropahita’ñjalīhi bhattyā,MaṇikalasappitapupphamañjarīhiRacitamivobhayavīthipassamāsi;

()

उनकी गमन-लीला को देखते हुए लोगों द्वारा भक्तिपूर्वक अपने सुन्दर मस्तक पर जोड़ी गई अंजलियों से, मार्ग के दोनों पक्ष ऐसे लग रहे थे मानो मणियों के कलशों में रखी पुष्प-मंजरियों से सजाए गए हों।

46.

४६.

TikhiṇavilocanabāṇalakkhabhāvaṃNirupamarūpini kāminīhi nīte,Patita’nurāgasarehiyeva tāsaṃHadayavidāraṇamāsi tapphalaṃ’va;

()

जब उन अनुपम रूपवान (राजकुमार) को कामिनियों ने अपने तीक्ष्ण कटाक्ष रूपी बाणों का लक्ष्य बनाया, तब उन पर गिरे हुए अनुराग रूपी बाणों से उन्हीं स्त्रियों के हृदय विदीर्ण हो गए, मानो यह उसी का फल हो।

47.

४७.

Kathamapi kāpilavatthavā ahesuṃTadahani niccalalocanuppalehi,Kapilapuraṃ tidasālayāvatiṇṇāTidasagaṇā’va vipassanāyu’bhinnaṃ;

()

उस दिन कपिलवस्तु के निवासी अपने निश्चल कमल-नेत्रों से उन दोनों को देखते हुए ऐसे लग रहे थे, मानो देवलोक से उतरे हुए देवगण उन दोनों के दर्शन के लिए कपिलपुर में आए हों।

48.

४८.

Tidivapurā nijavejayantanāma-Surabhavanaṃ’va sujampatī sujātā,Kapilapurā punarāgamiṃsu tamhāPatipatinī nijarājamandiraṃ dve;

()

स्वर्गलोक से अपने वैजयंत नामक देव-भवन में लौटते हुए श्रेष्ठ दम्पति के समान, वे दोनों कुलीन पति-पत्नी कपिलपुर से पुनः अपने राजभवन में आ गए।

49.

४९.

Dharaṇipatisuto pattarajjābhisekoKapilapuravare tesu tisvālayesu,Aparimitasukhaṃ tāya bimbāya saddhiṃSuciramanubhavi candabimbānanāya;

()

राज्याभिषेक प्राप्त कर राजा के पुत्र ने कपिलपुर के उन तीन श्रेष्ठ महलों में, चन्द्रमा के समान मुख वाली उस बिम्बा (यशोधरा) के साथ दीर्घकाल तक अपार सुख का अनुभव किया।

50.

५०.

Vikacakamala (nandīmukhi) mañjubhāṇīTividhavayasi dibbaccharārūpasobhā,Agami khayavayaṃ sā’pi bimbāmahesiSaratha saratha saṅkhāradhammassabhāvaṃ;

()

खिले हुए कमल के समान मुख वाली, मधुर भाषिणी और दिव्य अप्सरा के समान रूपवती वह महारानी बिम्बा भी आयु के तीनों पड़ावों को पार कर क्षय और विनाश को प्राप्त हुई; (अतः) संस्कारों के स्वभाव को स्मरण करो, स्मरण करो।

Iti mbedhānandābhidhānena yatinā viracite sakalakavijana hadayānandadānanidāne jinavaṃsadīpe avidūrenidāne pāṇiggahamaṅgalussavapavattiparidīpo. Navamo saggo.

इस प्रकार यति मेधानन्द द्वारा रचित, समस्त कवियों के हृदय को आनन्द देने वाले 'जिनवंशदीप' के 'अविदूरे निदान' में 'पाणिग्रहण मंगलोत्सव' का वर्णन नामक नवाँ सर्ग समाप्त हुआ।

1.

१.

Guṇamaṇimaṇimā so devarājā’va rājāSukhamanubhavamāno vājiyānena yena,Bhamarabharitamālā maṅgaluyyānabhūmiTadavasari kadāci sālinī (mālinī) hi;

()

गुणों रूपी मणियों से विभूषित, देवराज के समान वे राजकुमार सुख का अनुभव करते हुए, घोड़ों से जुते हुए जिस रथ के द्वारा भौरों से युक्त मालाओं वाली मांगलिक उद्यान-भूमि में कभी-कभी जाया करते थे।

2.

२.

Upagatasamayo’ti bujjhanatthāya bodhiṃSumariya suraputtā bodhisatte vajante,Bhavaviratisamatthaṃ dassayuṃ māpayitvāJarasakaṭasarūpaṃ jiṇṇarūpaṃka virūpaṃ;

()

'बोध प्राप्ति का समय आ गया है'—यह बोधिसत्व को समझाने के लिए, उनके जाते समय देवपुत्रों ने संसार से विरक्ति उत्पन्न करने में समर्थ, बुढ़ापे की गाड़ी के समान एक जर्जर और विरूप वृद्ध का रूप रचकर उन्हें दिखाया।

3.

३.

Kimidamitihapuṭṭho jiṇṇarūpaṃ vipassaVimatiparavaso so sārathiṃ rūpasāro,Nijahadayanidhāne devatācoditassaNidahi dhanamivagghaṃ tassadhammopadesaṃ;

()

“यह क्या है?”—ऐसा पूछकर, उस जर्जर रूप को देखकर संशय के वश में हुए रूपवान राजकुमार ने, देवता द्वारा प्रेरित (सारथी) के उस धर्मोपदेश को अपने हृदय रूपी कोष में बहुमूल्य धन की भाँति संचित कर लिया।

4.

४.

Haritanaḷakalāpaṃ maṅgaluyyānamaggeYathariva’himukhaṭṭhā kuñjari bhañjamānā,Tathariva’bhibhavantī sabbayobbaññadappaṃKharatarajaratā sā attapaccakkhabhūtā;

()

जैसे कोई हथिनी मांगलिक उद्यान के मार्ग में सामने खड़े हरे नरकुलों के झुंड को तोड़ डालती है, वैसे ही समस्त यौवन के गर्व को चूर-चूर कर देने वाला वह अत्यंत कठोर बुढ़ापा उनके प्रत्यक्ष प्रकट हुआ।

5.

५.

Mukhakukavalayagabbhā bhaṭṭhakiñjakkhasobhāBhavi kaṭhinajarārikhaṇḍadantaṭṭhipanti,Kuṭilapalitajātaṃ tañjarāyā’bhisekeSirasi racitasetacchattasobhaṃ babandha;

()

मुख रूपी कमल के भीतर गिरे हुए केसर की शोभा के समान, कठोर बुढ़ापे रूपी शत्रु द्वारा तोड़ी गई दाँतों की हड्डियों की पंक्ति हो गई थी; और सिर पर उगे हुए टेढ़े-मेढ़े सफेद बाल उस बुढ़ापे के राज्याभिषेक में धारण किए गए श्वेत छत्र की शोभा धारण कर रहे थे।

6.

६.

Aviraḷavaliyo tā jiṇṇarūpassa cammePabhavabalavatejodhātuveguṭṭhitā’suṃ,Taralasalilapiṭṭhe seyyathāpo’dadhissaTaralasalilapiṭṭhe seyyathāpo’dadhissaPalayapavanavegu’ttuṅgakallolamālā ()

उस वृद्ध के शरीर की त्वचा पर पड़ी घनी झुर्रियाँ, शरीर की प्रबल तेज-धातु के वेग से वैसी ही उत्पन्न हुई थीं, जैसे प्रलयकालीन पवन के वेग से समुद्र के चंचल जल की सतह पर ऊँची लहरों की मालाएँ उठती हैं।

7.

७.

Ṭhitamupavanapanthe vaṅkagopāṇasi’vaAnujukamujubhutaṃ daṇḍamolubbha bhumyā,Nijataruṇavilāsaṃ lakkhamāpādayantaṃDhanumiva saguṇaṃ taṃ rūpamaddakkhi dhīro;

()

उपवन के मार्ग में खड़े, टेढ़ी बल्ली के समान झुके हुए, भूमि पर लाठी का सहारा लिए हुए, अपने पूर्व यौवन के विलास को लक्ष्य बनाने वाले डोरी चढ़े हुए धनुष के समान उस वृद्ध रूप को धीर (बोधिसत्व) ने देखा।

8.

८.

Jiniajagarabhoge jiṇṇanimmokabhāraṃTilakavibatacammaṃ tantirojattabhāve,Apagataghanamaṃso phāsukaṭṭhippandhoAjinitiravalepaṃ kuḍḍadāruppabandhaṃ;

()

वृद्ध अजगर के शरीर पर पुरानी केंचुल के समान, झुर्रियों और दागों से युक्त त्वचा वाले, नसों से व्याप्त शरीर वाले, मांस रहित पसलियों की हड्डियों के ढाँचे वाले और चर्म से मढ़े हुए काष्ठ-निर्मित दीवार के समान उस वृद्ध को देखा।

9.

९.

Vigatabalamadādiṃ vissavantaṃ sarīreNavhi vaṇamukhehi guthamuttādya’sūviṃ,Valivisamakapolaṃ kampamānuttamaṅgaṃSuvisadamatino taṃ passato jiṇṇarūpaṃ;

()

बल और मद से रहित, शरीर के नौ द्वारों से मल-मूत्र आदि बहाते हुए, झुर्रियों से विषम कपोलों वाले और काँपते हुए सिर वाले उस वृद्ध को अत्यंत निर्मल बुद्धि वाले (बोधिसत्व) ने देखा।

10.

१०.

Bhuvanamanavasesaṃ tassu’paṭṭhāsi sampa-Jjalitamatha jarāyā’dittagehattayaṃ’va,Ahamapaki anatīto dhammametanti vatvāBhavanavanamagañchi jātiyu’kkaṇṭhitatto;

()

समस्त संसार उसे बुढ़ापे से जलता हुआ प्रतीत हुआ, जैसे तीन घर आग की लपटों में घिरे हों। 'मैं भी इस धर्म (स्वभाव) से परे नहीं हूँ,' यह कहकर, जन्म से उद्विग्न मन वाला वह अपने भवन-उपवन की ओर चला गया।

11.

११.

Punarupavanamaggaṃ ogahantassa raññoSukhamanubhavanatthaṃ devatāmāpayitvā,Parapariharanīyaṃ ghorarogāvatiṇṇaṃAparamapi virūpaṃ dassayuṃ vyādhirūpaṃ;

()

पुनः सुख का अनुभव करने के लिए उपवन के मार्ग में प्रवेश करते हुए राजा को, देवताओं ने (माया से) निर्मित कर, दूसरों के द्वारा परिचर्या किए जाने योग्य, घोर रोग से ग्रस्त एक अन्य विरूप व्याधि-ग्रस्त रूप दिखाया।

12.

१२.

Visadamati vimatyā sakyavaṃsekaketuKimimivapalipannaṃ vaccapassāvapaṅke,Pabhavabalavadukkhaṃ taṃ parādhīnavuttiṃKimidamiti padisvā pājitāraṃ apucchi;

()

विमल बुद्धि वाले शाक्यवंश के केतु (सिद्धार्थ) ने विष्ठा और मूत्र के कीचड़ में फंसे हुए, अत्यंत दुःख से पीड़ित और दूसरों पर आश्रित उस व्यक्ति को देखकर सारथी से पूछा, 'यह क्या है?'

13.

१३.

Varamati varadhammaṃ tena sūtena vuttaṃAmatamiva pibanto sotadhātvañjalīhi,Agamapi anatito byādhidhammanti tamhāNijabhavanavanaṃ sopā’ga saṃviggarūpo;

()

श्रेष्ठ बुद्धि वाले (सिद्धार्थ) ने सारथी द्वारा कहे गए श्रेष्ठ वचनों को अपने कान रूपी अंजलि से अमृत के समान पीते हुए, 'मैं भी व्याधि के स्वभाव से परे नहीं हूँ' ऐसा सोचकर, संविग्न (उद्विग्न) होकर अपने भवन-उपवन को लौट आए।

14.

१४.

Tadupavanavimānaṃ vājiyānena nātheVajati sati kadāci māpayuṃ devatāyo,Suṇakhakulalagijjhādīhīvā khajjamānaṃNarakuṇapasarīraṃ uddhumātaṃ paṭhamhi;

()

जब वे स्वामी (सिद्धार्थ) अश्व-वाहन से उस उपवन-विमान की ओर जा रहे थे, तब देवताओं ने मार्ग में कुत्तों और गीधों आदि द्वारा खाए जाते हुए, फूले हुए एक मनुष्य के शव को दिखाया।

15.

१५.

Pabhavakimikulānaṃ cālayaṃ nīlavaṇṇaṃVaṇavivaramukhehi lohitaṃ paggharantaṃ,Sakuṇagaṇvitacchiṃ makkhikāmakkhitaṅgaṃSumati matasarīraṃ addasā sārahīnaṃ;

()

सुमति (सिद्धार्थ) ने उस सारहीन मृत शरीर को देखा, जो नीले रंग का था, जिसमें कीड़ों के कुल कुलबुला रहे थे, घावों के छिद्रों से रक्त बह रहा था, पक्षियों ने जिसकी आँखें निकाल ली थीं और जिसके अंग मक्खियों से ढके हुए थे।

16.

१६.

Abhigami gamayanto bhāratiṃ sārathissaNijasavaṇayugasmiṃ hematāḍaṅkasobhaṃ,Ahampi maraṇaṃ bho nātivattoti vatvāVanamiva migarājā sakyarājā vimānaṃ;

()

स्वर्ण के कुण्डलों से सुशोभित अपने कानों में सारथी के वचनों को धारण करते हुए, शाक्यराज (सिद्धार्थ) ने 'हे मित्र! मैं भी मृत्यु का अतिक्रमण नहीं कर पाया हूँ' ऐसा कहकर, वन में सिंह के समान अपने महल की ओर प्रस्थान किया।

17.

१७.

Punapi sapariso so yānamāruyha bhadraṃKatipayadivasānaṃ accayenā’dhirājā,Kapilapuravaramhā’naṅgaraṅgālayābhaṃTadupavanamagañchi pañcabāṇābhirūpo;

()

कुछ दिनों के बीतने पर, कामदेव के समान सुंदर वे अधिराज (सिद्धार्थ) पुनः अपने परिजनों के साथ श्रेष्ठ वाहन पर आरूढ़ होकर, कपिलवस्तु नगर से कामदेव की रंगशाला के समान आभा वाले उस उपवन की ओर गए।

18.

१८.

Guṇamaṇi maṇivaṇṇaṃ pattamādāya patthePanasasarasarāgaṃ vīvaraṃpārupitvā,Ṭhitamavikalacakkhuṃ nimmitaṃ devatāhiSumati samaṇarūpaṃ buddharūpaṃ’va passi;

()

सुमति (सिद्धार्थ) ने देवताओं द्वारा निर्मित एक श्रमण के रूप को देखा, जो बुद्ध के समान प्रतीत हो रहा था; वह मार्ग में खड़ा था, उसने मणि के समान वर्ण वाला पात्र हाथ में लिया था और कटहल के रस के समान रंग वाला चीवर ओढ़ा हुआ था, तथा उसकी आँखें स्थिर थीं।

19.

१९.

Tadahani vibudhā’dhiṭṭhānato bhāvanīyoYatipatiriva sūto atthadhammānusāsi,Samaṇaguṇamanekādīnavaṃ pañcakāmeTamavadi gamanasmiṃ ānisaṃsañca gehā;

()

उस दिन देवताओं के अधिष्ठान (प्रभाव) से, वह सारथी एक यतिराज (संन्यासी) के समान अर्थ और धर्म का उपदेश देने लगा; उसने श्रमण के गुणों, पाँच काम-गुणों के अनेक दोषों और गृह-त्याग के लाभों के बारे में उन्हें बताया।

20.

२०.

Kuhanalapanamicchājīvamohāya kucchi-Paraharaṇasamatthaṃ mattikāpattamassa,Kara kamakalagataṃ so pāramīcoditattoVisadamati padisvā sampasādaṃ janesi;

()

कपटपूर्ण भाषण और मिथ्या आजीविका के मोह के बिना उदर-पोषण में समर्थ उसके हाथ में स्थित मिट्टी के पात्र को देखकर, पारमिताओं से प्रेरित विमल बुद्धि वाले (सिद्धार्थ) के मन में अत्यंत प्रसन्नता उत्पन्न हुई।

21.

२१.

Vikasitakalikālaṅkāramuddālasāla-Miva samaṇavilāsaṃ cīvarobhāsamagge,Nayanamadhukarānaṃ bhāramādhāya dhīroNijamanasi janesi cīvare sampasādaṃ;

()

खिले हुए कलियों के अलंकारों से युक्त उद्दाल और साल वृक्ष के समान उस श्रमण के विलास और मार्ग में चीवर की आभा को देखकर, अपने नेत्र रूपी भ्रमरों को उस पर टिकाते हुए, उस धीर (सिद्धार्थ) ने अपने मन में चीवर के प्रति श्रद्धा (प्रसन्नता) उत्पन्न की।

22.

२२.

Khaṇikamaraṇadukkhāvaṭṭamābādharāsi-Makaranikarabhimaṃ taṃ jarāvīcivegaṃ,Bhavajaladhimagādhaṃ jātivelāvadhiṃ soAyamiva paṭipannā nittareyyuntya’vedi;

()

उन्होंने यह जाना कि क्षणिक मृत्यु के दुःखरूपी भँवर, रोगों के समूह रूपी मगरमच्छों से भयानक, बुढ़ापे की लहरों के वेग वाले और जन्म रूपी तट वाले इस अगाध भव-सागर को इस प्रकार (श्रमण मार्ग) पर चलने वाले ही पार कर सकते हैं।

23.

२३.

SamaṇavadanapīnaccandabimbodayenaVikasitamanakundo nandanuyyānasobhaṃ,Upavanamabhīgantuṃ sandanaṃ cāraye’tiTadahani manujindo sandanācārimāha;

()

श्रमण के मुख रूपी पूर्ण चंद्रबिम्ब के उदय से जिनका मन रूपी कुमुद खिल उठा था, उन मनुजेंद्र (सिद्धार्थ) ने उस दिन सारथी से कहा कि रथ को नंदन वन के समान शोभा वाले उपवन की ओर ले चलो।

24.

२४.

ValayitanaḷatāḷītālahintālapantiṃMalayajatarujāyāsītalaṃ nimmalāpaṃ,Upavanamavatiṇṇo nandanaṃ vāsavo’vaAkari divasabhāgaṃ sādhukīḷaṃ sarājā;

()

नरकुल, ताली, ताड़ और हिंताल के वृक्षों की पंक्तियों से घिरे, चंदन के वृक्षों से शीतल और निर्मल जल वाले उपवन में प्रवेश कर, इंद्र के समान उस राजा ने दिन का भाग सुखपूर्वक क्रीड़ा करते हुए बिताया।

25.

२५.

Dasasatakiraṇasmiṃ yassa kittippabandha-Saradajaladarājichāditasmiṃ nabhasmiṃ,Uparisirasi setacchattasobhaṃ bhajanteTadiyacaraṇalakkhyā’laṅkari vāpitīraṃ;

()

आकाश में जिनकी कीर्ति रूपी शरद ऋतु के बादलों की पंक्तियों से सूर्य के ढक जाने पर, सिर के ऊपर श्वेत छत्र की शोभा को धारण करते हुए, उनके चरणों की लक्ष्मी (शोभा) ने बावड़ी के तट को अलंकृत किया।

26.

२६.

Sarasijavadanehi haṃsapīnatthanehiKuvalayanayanehī nīlikākuntalehi,Madhumadamuditālīnūpurebhā’varodha-Janamiva ramaṇīyaṃ otari so taḷākaṃ;

() (Silesabandhanaṃ)

उन्होंने उस तालाब में प्रवेश किया जो अंतःपुर की स्त्रियों के समान रमणीय था; जिसमें कमलों के समान मुख थे, हंसों के समान पुष्ट स्तन थे, कुमुद के समान नेत्र थे, नीली काई के समान केश थे और मधु से मत्त भ्रमरों के समान नूपुरों की ध्वनि थी।

27.

२७.

Varayuvatijanānaṃ kumbhagambhīranābhi-Vivaragahitavāri vāpi sā rittarūpā,Ghanathanajaghanānaṃ saṅgamene’tarāsaṃPunarabhavi kapapuṇṇā pītivipphārinīva;

()

श्रेष्ठ युवतियों की घड़े के समान गहरी नाभि के विवरों में जल समा जाने से वह बावड़ी जो रिक्त सी हो गई थी, अन्य स्त्रियों के सघन स्तनों और जघनों के संपर्क से पुनः भर गई, मानो वह प्रीति से प्रफुल्लित हो रही हो।

28.

२८.

Abhinavaramaṇinaṃ jātulajjāturānaṃVimukhanayanamīne mīnaketupamena,Upavadhitumīvagge khittajālabbilāsaṃKhaṇamavahari raññā viddhahatthambudhārā;

()

लज्जा से व्याकुल और विमुख नेत्र रूपी मछलियों वाली उन नव-युवतियों को कामदेव के समान राजा द्वारा हाथ से छोड़ी गई जल की धारा ने, जाल फेंकने के विलास के समान क्षण भर के लिए मोहित कर लिया।

29.

२९.

NavajalakaṇikālaṅkāravattāravindāGhanakucakalahaṃsā kesasevālanīlā,PatimathitataraṅgākiṇṇasussoṇivelāSarasi sarasi’vā’si tatra kīḷāture’kā;

()

वहाँ क्रीड़ा में मग्न एक स्त्री स्वयं एक सरोवर के समान थी; उसका मुख नवीन जलकणों से अलंकृत अरविंद (कमल) था, सघन स्तन कलहंस थे, केश नीली काई के समान थे और उसके सुंदर जघन रूपी तट पति द्वारा विक्षुब्ध तरंगों से व्याप्त थे।

30.

३०.

Sasirūciramukhīnaṃ khomavatthantarīyeSanikamapanayante vicīhatthehi raññā,Racitanayanakantī byanta gambhīranābhī-Sarasijapariyantā nāḷapantīri’vā’si;

()

चंद्रमा के समान सुंदर मुख वाली उन स्त्रियों के रेशमी वस्त्रों को जब राजा अपने तरंग रूपी हाथों से धीरे-धीरे हटा रहे थे, तब उनके नेत्रों की कांति, गहरी नाभि और कमल रूपी मुखों के कारण वे कमल-नाल की पंक्तियों के समान प्रतीत हो रही थीं।

29.

२९.

NavajalakaṇikālaṅkāravattāravindāGhanakucakalahaṃsā kesasevālanīlā,PatimathitataraṅgākiṇṇasussoṇivelāSarasi sarasi’vā’si tatra kīḷāture’kā;

()

वहाँ क्रीड़ा में मग्न एक स्त्री स्वयं एक सरोवर के समान थी; उसका मुख नवीन जलकणों से अलंकृत अरविंद (कमल) था, सघन स्तन कलहंस थे, केश नीली काई के समान थे और उसके सुंदर जघन रूपी तट पति द्वारा विक्षुब्ध तरंगों से व्याप्त थे।

30.

३०.

Sasiruciramukhīnaṃ khomavatthantarīyeSanikamapanayante vivibhaṇthehi raññā,Racitanayanakantī byanta gamhīranāhīSarasijapariyantā nāḷapantiri’vā’si;

()

चंद्रमा के समान सुंदर मुख वाली उन स्त्रियों के रेशमी वस्त्रों को जब राजा अपने हाथों से धीरे-धीरे हटा रहे थे, तब उनके नेत्रों की कांति, गहरी नाभि और कमल रूपी मुखों के कारण वे कमल-नाल की पंक्तियों के समान प्रतीत हो रही थीं।

31.

३१.

Punarapi kucakumbhañcandahārenivā’peNijagaḷaparimāṇe sannimuggaṅganānaṃ,Malinakamalinī sā locanehā’nanehiAbhavi bhamarabhāra’mbhojasaṇḍā’kule’ca;

()

पुनः जब उन स्त्रियों के कुम्भ के समान स्तन और चंद्र-हार उनके गले तक जल में डूब गए, तब वह कमलिनी (बावड़ी) उनके नेत्रों और मुखों के कारण भ्रमरों के भार से युक्त और कमलों के समूह से व्याकुल (भरी हुई) प्रतीत होने लगी।

32.

३२.

Madhumadamadhupehi gīyamānehi vici-Bhujasatapahaṭāhi soṇibherīhi thinaṃ,Lalitakamalasīse naccamānindirāyaAjini jalajinī sā dibbasaṅgītasālaṃ;

()

मधु से मत्त भ्रमरों के गान, तरंग रूपी सैकड़ों भुजाओं से ताड़ित स्त्रियों के जघन रूपी नगाड़ों की ध्वनि और सुंदर कमलों के ऊपर नृत्य करती हुई लक्ष्मी के कारण, उस बावड़ी ने दिव्य संगीत-शाला को भी जीत लिया।

33.

३३.

Tuhinakaramukhīnaṃ tantaḷāka’ntalikkheSulalitabhujavallī vijjulekhābhirāmā,Kuvalayavanarāji nīlajīmutarājiPatinayanamayūre kīḷayantī rarāja;

()

उस तालाब रूपी आकाश में, चंद्रमुखी स्त्रियों की अत्यंत सुंदर भुजा रूपी लताएँ बिजली की रेखाओं के समान थीं और कुमुदों की पंक्तियाँ नीले बादलों की पंक्तियों के समान थीं, जो पति के नेत्र रूपी मयूरों को आनंदित करती हुई सुशोभित हो रही थीं।

34.

३४.

Phuṭakuvalayahatthaṃ rājabhaṃsehi khittaṃVividhamadhupabhuttaṃ dhammavelātivattaṃ,Yathariva gaṇikaṃ taṃ kañjaniṃ so janindoTadahani paribhutvā’mandamānanvdamāpa;

() (Silesabandhanaṃ)

खिले हुए नीलकमल को हाथ में लिए, राजहंसों द्वारा छोड़े गए, विविध भौरों द्वारा उपभोग किए गए, और मर्यादा का उल्लंघन करने वाले उस सरोवर को, उस नृपश्रेष्ठ ने उस दिन एक गणिका के समान उपभोग कर अत्यधिक आनंद प्राप्त किया।

35.

३५.

Caraṇa’nuvajamānabbīcisaṅkhobhatīraṃJahati sati taḷākaṃ sāvarodhe narinde,SarasivirahinīsaṃruddhanissāsarūpoMudusurabhisamīro mandamandaṃ pavāyi;

()

जब राजा अपने अंतःपुर के साथ उस सरोवर को छोड़कर जाने लगे, जिसके तट लहरों के विक्षोभ से उनके चरणों का अनुसरण कर रहे थे, तब सरोवर के विरह से रुद्ध श्वास के समान मंद-मंद सुगंधित वायु बहने लगी।

36.

३६.

Paribhavi ravibimbaṃ taṅkhaṇatthācalaṭṭhaṃTahimupalatalaṭṭho bhānuvaṃsekabhānu,Atha sarasivadhūnaṃ kiñcisaṅkovitāniSarasijavadanāti sokadīnānivā’suṃ;

()

उस समय अस्ताचल पर स्थित सूर्य-बिंब को तिरस्कृत करते हुए सूर्यवंश के एकमात्र सूर्य (सिद्धार्थ) वहां पाषाण-तल पर स्थित थे। तब सरोवर-रूपी वधुओं के कमल-रूपी मुख शोक से दीन होकर कुछ संकुचित (मुरझा) गए।

37.

३७.

Asitanabhasi sañjhāmeghamālāvilāsaṃAbhibhaviya nisinne tatra sakyādhināthe,Tuvaṭamupagatā taṃ kappakā’nekavatthā-Bharaṇavikatihatthā bhūpatiṃ bhūsaṇatthaṃ;

()

काले आकाश में संध्याकालीन मेघमाला के विलास को पराजित कर वहां बैठे हुए शाक्य-अधिपति के पास अनेक वस्त्र और आभूषणों के प्रकार हाथों में लिए हुए प्रसाधक (नापित) राजा को सजाने के लिए शीघ्रता से आए।

38.

३८.

Ravikularavino kho dhammatejābhibhūtoSurapati suraputtaṃ vissakammābhidhānaṃ,Sapadi pahiṇi sammā dibbavatthādinā bhoTibhuvanasaraṇaṃ taṃ bhūsayassū’ti vatvā;

()

सूर्यवंश के सूर्य (सिद्धार्थ) के धर्म-तेज से अभिभूत होकर देवराज इंद्र ने विश्वकर्मा नामक देवपुत्र को दिव्य वस्त्र आदि के साथ यह कहकर भेजा कि "जाओ, उन त्रिलोक-शरण को अलंकृत करो।"

39.

३९.

Gahitamanujaveso so’pasaṅkamma sīseSukhumapaṭasatehī veṭhanañcā’pi datvā,Maṇikanakamayehi bhūsayi bhūsaṇehiTadahani bhavi sakko devarājā’va rājā;

()

मनुष्य का वेष धारण कर उसने (विश्वकर्मा ने) पास जाकर सिर पर सौ सूक्ष्म वस्त्रों की पगड़ी बांधी और मणि-स्वर्णमय आभूषणों से उन्हें सजाया। उस दिन वह राजा देवराज इंद्र के समान सुशोभित हुए।

40.

४०.

Timirahamarabhāra’kkantapācīnapassaṃMukulitasatasañjhāmeghapattāvalīnaṃ,GaganatalataḷākādhāramandāranāḷaṃKamalamakulasobhaṃ bhānubimbaṃ babandha;

()

अंधकार रूपी भौरों के भार से दबे हुए पूर्वी भाग में, संकुचित संध्या-मेघ रूपी पत्तों वाली, आकाश-तल रूपी सरोवर के आधार वाली मंदार-नाल के समान, कमल-कली की शोभा वाले सूर्य-बिंब को (अंधकार ने) बांध लिया।

41.

४१.

Pahiṇi pitunarindo sāsanaṃ tāva tassaNijatanujakumāru’ppattimārocayitvā,Pamuditabhadayo so lekhaṇālokanenaAvaditi mama jātaṃ bandhanaṃ rāhujāto;

()

तब पिता राजा (शुद्धोदन) ने अपने पुत्र (सिद्धार्थ) के पास अपने पौत्र के जन्म का समाचार भेजा। उस पत्र को देखकर प्रसन्न हृदय वाले सिद्धार्थ ने कहा— "मेरे लिए एक बंधन उत्पन्न हो गया है, राहुल (बाधा) उत्पन्न हो गया है।"

42.

४२.

Tadahanipituraññā vuttavākyānurūpaṃTahimakhilapadatthaṃ saddasatthakkamena,Karahacī manujindo ayyako saṅgahetvāAvaditi mamatattā rāhulonāmahotaṃ;

()

उस दिन पिता (सिद्धार्थ) द्वारा कहे गए वाक्यों के अनुरूप, शब्द-शास्त्र के क्रम से संपूर्ण पदों के अर्थ को ग्रहण कर, दादा (शुद्धोदन) ने कहा— "मेरे पोते का नाम 'राहुल' हो।"

43.

४३.

Vanasuravanitānaṃ locanindīvarehiMahitasirisariro bhadramāruyha yānaṃ,Sabhavanamabhigantuṃ osari nāgarānaṃSuvimalanayanālītoraṇākiṇṇavīthiṃ;

()

वन-देवियों के नेत्र-रूपी नीलकमलों द्वारा पूजित शोभा वाले शरीर वाले वे (सिद्धार्थ), श्रेष्ठ वाहन पर आरूढ़ होकर नगरवासियों के निर्मल नेत्र-रूपी भौरों की पंक्तियों से युक्त तोरणों वाली गलियों से अपने भवन की ओर चले।

44.

४४.

Vivaṭamaṇikavāṭo’pantikaṭṭhā vimāneJitasuravanitā’si yā pitucchāya dhītā,Nayanakarapuṭehi rūpasāraṃ nipīyaSamitaratipipāsā sā kisāgotamī thī;

()

महल के खुले हुए मणि-जड़ित झरोखे के पास खड़ी हुई, देव-स्त्रियों को जीतने वाली, जो उनकी बुआ की पुत्री थी, वह कृशा गौतमी नामक स्त्री अपने नेत्र-रूपी पात्रों से उनके रूप-सार का पान कर अपनी रति-पिपासा को शांत कर रही थी।

45.

४५.

Jitamanasijarūpaṃ īdisaṃ yesamatthiTanujaratanamaddhā nibbutā sā’pi mātā,Pitujagatipatī so nibbuto sītibhūtoNijapiyabhariyā’pi nibbutā’tye’vamāha;

()

उसने कहा— "जिनके पास कामदेव को जीतने वाला ऐसा रूप (पुत्र) है, वह माता निश्चय ही निर्वृत्त (धन्य) है, वह जगतपति पिता भी निर्वृत्त है और उनकी वह प्रिय पत्नी भी निर्वृत्त है।"

46.

४६.

Hadayagatakilese nibbute vūpasanteYatipatiriva diṭṭho nibbuto so’hamasmi,Iti varamati sutvā tāya gāthaṃ sugītaṃVividhanayavibhattaṃ tappadatthaṃ avedi;

()

हृदय के क्लेशों के शांत और निर्वृत्त होने पर ही मैं यतिराज के समान निर्वृत्त (मुक्त) हो सकता हूँ— उस श्रेष्ठ बुद्धि वाले (सिद्धार्थ) ने उसके द्वारा गाई गई उस गाथा को सुनकर, अनेक प्रकार से विभक्त उसके अर्थ को समझा।

47.

४७.

Ahamitipadamassā nibbutiṃ sāvito’smiSumariya garubhatyā tāya lakkhagghamaggaṃ,Dhavalakiraṇabhāraṃ bhāsuraṃ hārihāraṃPahiṇiya bhavanaṃ so pāvisi sāvarodho;

()

"उसने मुझे 'निर्वृति' (शांति) शब्द सुनाया है"— ऐसा मानकर गौरव और भक्ति के साथ उन्होंने एक लाख मूल्य का, श्वेत किरणों वाला देदीप्यमान सुंदर हार उसे भेजा और अपने अंतःपुर के साथ भवन में प्रवेश किया।

48.

४८.

Mayamiva varabodhiṃ bujjhamānassa jātuManasi vupasame’ti tuyhamekādasaggi,Upagamumupasantiṃ vyākarontī’va tāvaAparadisi vinaddhā’nekasañjhāghanālī;

()

"जैसे हम श्रेष्ठ बोधि को प्राप्त कर रहे हैं, वैसे ही तुम्हारे मन में ग्यारह प्रकार की अग्नियाँ कभी शांत हों"— ऐसा कहती हुई ही मानो पश्चिम दिशा में अनेक संध्या-कालीन मेघों की पंक्तियाँ विलीन हो गईं।

49.

४९.

Atuladhavajachattaṃ dhotamuttāvalīhiValayitamiva rañño tassa sihāsanasmiṃ,Udayasikharisīse tāvatārāvalīhiParivutamatisobhaṃ candabimbaṃ bahāsa;

()

राजा के उस सिंहासन पर धुली हुई मोतियों की मालाओं से घिरे हुए अतुलनीय श्वेत छत्र के समान, उदयाचल के शिखर पर ताराओं की पंक्तियों से घिरा हुआ अत्यंत शोभायमान चंद्र-बिंब प्रकाशित हुआ।

50.

५०.

Ghanataratimirehā’vattharattehi lokeMasimalinavilāsaṃ taṅkhaṇe dassayanti,Rajanikarakarehi vipphurattehi phītāKatanavaparikamme’vā’si sā rājadhāni;

()

उस समय घने अंधकार से ढके हुए संसार में कालिख के समान मलिनता दिखाई दे रही थी, किंतु चंद्रमा की फैलती हुई किरणों से वह राजधानी ऐसी लग रही थी मानो उसका नया श्रृंगार किया गया हो।

51.

५१.

Himakarakarabhārakkattarattandhakāra-Galitatimiralekhākāramāvī karonti,Phuṭakumuda vanesu cāsikundāṭavīsuSumadhura madhumattā bhiṅgamālā pamattā;

()

चंद्रमा की किरणों के भार से दबे हुए रात्रि के अंधकार से निकली हुई अंधकार की रेखाओं के समान, खिले हुए कुमुदों के वनों और कुंद के उपवनों में मधुर मधु से मत्त भौरों की पंक्तियाँ प्रमत्त होकर विचरण करने लगीं।

52.

५२.

Jitasurapativeso dhammacintāparo soJalita maṇipadīpālokabhinnandhakāre,Nijasiribhavanasmiṃ hemasīhāsanasmiṃNacira mabhinisajjī pañcakāme viratto;

()

देवराज इंद्र के वेष को जीतने वाले और धर्म-चिंता में लीन वे (सिद्धार्थ), मणि-दीपों के प्रकाश से छिन्न-भिन्न अंधकार वाले अपने श्रेष्ठ भवन में स्वर्ण-सिंहासन पर थोड़ी देर बैठे, जबकि वे पाँचों काम-गुणों से विरक्त थे।

53.

५३.

Sapadi turiyahatthā nīlajimutakesāKuvalayadalanettā candalekhālalāṭā,Vikacakamalavattā mekhalābhārasoṇīKucaharaviraḷaṅgī cāruvāmorujaṅghā;

()

तभी हाथों में वाद्ययंत्र लिए हुए, नीले मेघों के समान केशों वाली, नीलकमल की पंखुड़ियों के समान नेत्रों वाली, द्वितीया के चंद्रमा के समान ललाट वाली, खिले हुए कमल के समान मुख वाली, भारी करधनी वाले नितंबों वाली, स्तनों के हार से सुशोभित अंगों वाली और सुंदर जंघाओं वाली स्त्रियाँ आईं।

54.

५४.

Kumudamudakapolā kuṇḍalolambakaṇṇāAvivaradasanālimālatīdāmalilā,Kanakaratanamālābhāragīvā, bhirāmā,Abhinavavanitāyo naccagītesu chekā;

()

कुमुद के समान कोमल कपोलों वाली, कानों में लटकते हुए कुंडल वाली, सघन दांतों की पंक्ति वाली, मालती की माला के समान विलास वाली, स्वर्ण और रत्नों की मालाओं से सुशोभित ग्रीवा वाली वे सुंदर नव-युवतियाँ नृत्य और गान में निपुण थीं।

55.

५५.

Rahadamivapasannaṃ niccalāsinaminaṃSumatimupanisinnaṃ saṃvutadvārupetaṃ,Tamabhiratinirāsaṃ buddhabhāvābhilāsaṃAbhiramayitukāmā otaruṃ raṅgabhūmiṃ;

()

प्रसन्न सरोवर के समान शांत भाव से बैठे हुए, इंद्रियों के द्वारों को संयमित किए हुए, काम-रति से रहित और बुद्धत्व की अभिलाषा रखने वाले उन सुमति (सिद्धार्थ) को प्रसन्न करने की इच्छा से वे रंगभूमि (मंच) पर उतरीं।

56.

५६.

Maṇimayavasumatyā pādasaṅghaṭṭanenaKanakavakalayaghosaṃ kāci nicchārayantī,Calakisalayalīlā aṅguli cālayantiAnulayamabhinaccuṃ hemavallīvilāsā;

()

मणिमय भूमि पर पैरों के आघात से स्वर्ण-कंकणों की ध्वनि उत्पन्न करती हुई, कोमल पल्लवों के समान उंगलियों को नचाती हुई, वे स्वर्ण-लता के समान विलास वाली स्त्रियाँ ताल के अनुसार नाचने लगीं।

57.

५७.

Narapatimukhabimbaṃka lakkhamāpādayantīNayanakharasarānaṃ raṅgasaṅgāmabhūmyā,Jitakalaravavāṇī kāci rāmā bhirāmāSavaṇasubhagagītaṃ gāyamānā vibhāsuṃ;

()

राजा के मुख-बिंब को लक्ष्य बनाकर अपने नेत्र-रूपी तीक्ष्ण बाणों को छोड़ती हुई, कोयल के समान मधुर वाणी वाली वे सुंदर स्त्रियाँ कानों को प्रिय लगने वाले गीत गाती हुई सुशोभित हुईं।

58.

५८.

Jitasuralalanāyokāvi pañcaṅgikāniTadahani turiyāni vādayuṃ lolapāṅgā,Savaṇamadhuravīṇā bherinādehi tāsaṃGaganatala mivā,si pāvuse raṅgabhūmi;

()

देव-ललनाओं को जीतने वाली, चंचल कटाक्षों वाली उन स्त्रियों ने उस दिन पाँच अंगों वाले वाद्ययंत्र बजाए। उनकी वीणा और भेरी के मधुर नाद से वह रंगभूमि वर्षा ऋतु के आकाश के समान हो गई।

59.

५९.

Varamati ramaṇīnaṃ taṃ mahābhūtarūpa-Ppabhavamivavikāraṃ naccamaddakkhi tāsaṃ,Visamabhavakuṭīre rājarogāturānaṃAsunituriyarāvaṃ gītamaṭṭassaraṃ,va;

()

श्रेष्ठ बुद्धि वाले (सिद्धार्थ) ने उन स्त्रियों के उस नृत्य को महाभूतों से उत्पन्न रूप का विकार मात्र देखा। उन्हें वह वाद्ययंत्रों का शब्द और गान, संसार रूपी विषम कुटिया में राजरोग से पीड़ित लोगों के आर्तनाद के समान प्रतीत हुआ।

60.

६०.

Bhusamanahirato so naccagītesu tāsaṃSirisayanavarasmiṃ sīhaseyyaṃ akāsi,Itigahitavihesā laddhaniddāvakāsāSapadi madanapāsā tā nipajjiṃsunārī;

()

नृत्य-गीतों में तनिक भी रुचि न लेते हुए, उन्होंने अपनी श्रेष्ठ राजसी शय्या पर सिंह-शय्या (करवट लेकर सोना) की। थकान के कारण नींद का अवसर पाकर, वे स्त्रियाँ कामदेव के पाश की भाँति तुरंत सो गईं।

61.

६१.

Sahakumudiniyā so suttamattappabuddhoNijasirisayanasmiṃ sannisinno rajanyā,Gahitaturiyabhaṇḍe tatthatattho, ttharitvāYuvatijanamapassi daḷhaniddābhibhūtaṃ;

()

रात्रि के समय अपनी राजसी शय्या पर बैठे हुए, वे कुमुदिनी के समान अल्प निद्रा से जागे। उन्होंने वहाँ-वहाँ वाद्ययंत्रों को पकड़े हुए, गहरी नींद से अभिभूत युवतियों को देखा।

62.

६२.

Anilacalakapo lā kāci lālaṃ gilanteGalitabahaḷakhe ḷā kāci khādanti dante,Bhagamapagataco ḷā kāci saṃdassaya nneKhalitavacanamā lā kāci yaṃyaṃ lapante;

()

कोई दाँत पीस रही थी, कोई गाढ़ा लार टपका रही थी, कोई मुँह खोलकर खर्राटे ले रही थी, और कोई नींद में अस्पष्ट शब्द बड़बड़ा रही थी।

63.

६३.

Khipitamapi karontī kāci kāsantikāciIti pacuravikāraṃ nissirikaṃ asāraṃ,Bhavanamanavasesaṃ tassu, paṭṭhāsi daḷhaṃNarakuṇapavikiṇṇaṃ āmakāḷāhaṇaṃva;

()

कोई छींक रही थी, कोई खाँस रही थी; इस प्रकार अनेक विकारों से युक्त, वह संपूर्ण राजभवन उन्हें मुर्दों से भरे हुए श्मशान के समान श्रीहीन और निस्सार प्रतीत होने लगा।

64.

६४.

Tadahani tibhavaṃ cā,dittagehattayaṃ,vaSumariya vatabho, passaṭṭhamopaddutaṃ bho,Iti paramamudānaṃ kavattayaṃ tabbimutyāManasi purisasūro sūrabhāvaṃ janesi;

()

उस दिन, तीनों लोकों को तीन जलते हुए घरों के समान मानकर और उन्हें विपत्तियों से घिरा हुआ देखकर, उस पुरुष-सिंह ने अपने मन में मुक्ति के लिए पराक्रम (शूरवीरता) उत्पन्न किया।

65.

६५.

SuratacaturarāmārakkhasivāsabhūteSiribhavanavanasmiṃ mohayantamhi bāle,Alamiti mama vāso handa nikkhamma tamhāTibhavabhayavimuttiṃ esayissāmahaṃ,ti;

()

काम-क्रीड़ा में चतुर स्त्रियों रूपी राक्षसियों के निवास स्थान बने इस मायावी राजभवन-रूपी वन में रहने से अब बस! अब मैं यहाँ से निकलकर तीनों लोकों के भय से मुक्ति की खोज करूँगा।

66.

६६.

Upakamiya vimānadvāramummārupanteSayanupari nipannaṃ channamuṭṭhāpayitvā,Tamavadi abhigantuṃ kappayitvaṃ, nayetiPabalajavabalaggaṃ vājirājaṃ sarājā, ()

राजभवन के द्वार की देहली पर सोए हुए छन्न को जगाकर, राजा (सिद्धार्थ) ने उससे कहा कि वह तीव्र गति और अपार शक्ति वाले श्रेष्ठ अश्वराज (कन्थक) को प्रस्थान के लिए तैयार करे।

67.

६७.

Gatasati hayasāḷaṃ taṅkhaṇe channamacceSakapatigamanatthaṃ esamaṃ kappanattho,Agamiti sahajāto katthako vājirājāAkari vipulahesārāvamānandabhāro;

()

उसी क्षण मंत्री छन्न अपने स्वामी के प्रस्थान के लिए अश्वशाला गया। तब सिद्धार्थ के साथ ही जन्मे अश्वराज कन्थक ने आनंदित होकर ज़ोर से हिनहिनाने की आवाज़ की।

68.

६८.

Pavisiya sirigabbhaṃ teladīpujjalantaṃRatanakhacitamañce gandhapupphābhikiṇṇe,Dharaṇipatinipannaṃ hemabimbopamānaṃNijatanujakumāraṃ passibimbāyasaddhiṃ;

()

तेल के दीपकों से प्रज्वलित राजसी कक्ष में प्रवेश कर, रत्नों से जड़ी और सुगंधित पुष्पों से ढकी शय्या पर, उन्होंने स्वर्ण-प्रतिमा के समान अपनी पत्नी बिम्बा (यशोधरा) के साथ सोए हुए अपने पुत्र को देखा।

69.

६९.

Yadi ahamapanetvā deviyā hatthapāsaṃMama tanujakumāraṃ aṅkamāropayāmi,Vadanajitasarojā rājinī vuṭṭhahitvāVanamahīgamanaṃ me vāraye dunnivāraṃ;

()

यदि मैं देवी के हाथ को हटाकर अपने पुत्र को गोद में उठाता हूँ, तो कमल के समान मुख वाली रानी जाग जाएगी और मेरे वन-गमन में बाधा डालेगी, जिसे रोकना कठिन होगा।

70.

७०.

Tanujamukhasarojaṃ buddhabhūto samānoNayanamadhukarānaṃ jātu kāhāmibhāraṃ,Sumariya caraṇaṃ so uddharanto,va meruṃAvatari bhavanamhā ukkhipitvā pavīro;

()

"बुद्ध होने पर मैं अपने पुत्र के मुख-कमल को देखूँगा"—यह सोचकर, उस महापुरुष ने सुमेरु पर्वत को उठाने के समान साहस के साथ राजभवन से प्रस्थान किया।

71.

७१.

KuvalayadalanettañcandamamhojavattaṃMadanaratharathaṅgākārasussoṇibhāraṃ,Kathamavatari bimbānāmadeviṃ pahāyaNarapati bhavanamhā hemabimbābhirāmaṃ;

()

नीलकमल के समान नेत्रों वाली और चंद्रमा के समान मुख वाली रानी बिम्बा को छोड़कर, वे स्वर्ण-प्रतिमा के समान सुंदर राजा (सिद्धार्थ) राजभवन से कैसे निकल गए?

72.

७२.

Marakatapaṭimābhaṃ sambhavaṃ sakyavaṃseSamupacitasupuññaṃ lakkhaṇākiṇṇagattaṃ,Pajahiya sukumāraṃ rāhulākhyaṃ kumāraṃKathamavatari pādamandamukkhippa dhīro;

()

मरकत (पन्ना) की प्रतिमा के समान आभा वाले, शाक्य वंश में उत्पन्न, पुण्यों से युक्त और शुभ लक्षणों वाले अपने सुकुमार पुत्र राहुल को त्यागकर, वे धीर पुरुष धीरे से पैर उठाकर कैसे निकल गए?

73.

७३.

Ripugajamigarājaṃ jambudīpaggarājaṃTadahani piturājaṃ puttasokaṇṇavamhi,Kathamamitadayo so niddayo pakkhipitvāAvatari bhavanamhāka uddharitvāna pāde;

()

शत्रु-रूपी हाथियों के लिए सिंह के समान, जम्बूद्वीप के श्रेष्ठ राजा, अपने पिता को पुत्र-शोक के सागर में डालकर, वे असीम दयालु सिद्धार्थ निष्ठुर होकर पैर उठाकर राजभवन से कैसे निकल गए?

74.

७४.

Sakalapathavicakkaṃ cakkavāḷāvadhiṃ soAbhivijiya asattho sattame vāsaramhi,Narahari katapuñño cakkavatti ahutvāKathamavatari tamhā ukkhipitvāna pāde;

()

सातवें दिन संपूर्ण पृथ्वी और चक्रवाल की सीमा तक चक्रवर्ती राजा बनने का अवसर होने पर भी, वे महापुरुष पैर उठाकर उस राजभवन से कैसे निकल गए?

75.

७५.

Avatariya vimānā ajja maṃ tārayatvaṃTvamapitibhavato)haṃ uttareyya’nti vatvā,Tamabhiruhi janindo vājirājinda’maṭṭhā-Rasaratanapamāṇaṃ dhotasaṅkhāvadātaṃ;

()

राजभवन से उतरकर उन्होंने कहा, "आज तुम मुझे (संसार सागर से) पार कराओ", और फिर वे अठारह हाथ लंबे और धुले हुए शंख के समान श्वेत अश्वराज पर सवार हो गए।

76.

७६.

Pavanaturitavego kanthako vājirājāYadahani padasaddaṃ cā’pi hesaṃ kareyya,Nanu sakalapuraṃ so yāti ajjhottharitvāTadahani katasaddaṃ vārayuṃ devatāyo;

()

वायु के समान तीव्र गति वाला अश्वराज कन्थक यदि उस दिन अपने पैरों की आवाज़ या हिनहिनाहट करता, तो क्या वह पूरे नगर को नहीं जगा देता? इसलिए उस दिन देवताओं ने उसके शब्दों (आवाज़ों) को रोक दिया।

77.

७७.

Karakamalatalesu devatānimmitesuPanihitapadavāraṃ assa māruyha dhīro,Lahumupagami channaṃ vāladhiṃ gāhayitvāThirapihitakavāṭadvārapākārupantaṃ;

()

देवताओं द्वारा निर्मित कमल-रूपी हथेलियों पर अश्व के पैर रखकर, वे धीर पुरुष छन्न के साथ, जो घोड़े की पूँछ पकड़े हुए था, शीघ्र ही सुदृढ़ बंद कपाटों वाले नगर-द्वार और प्राचीर के पास पहुँचे।

78.

७८.

Yadi pihitakavāṭugghāṭanaṃ nā’bhavissāHayavaramapi channāmaccamādāya sohaṃ,Asari purisasiho uppateyyanti aṭṭhā-Rasaratatapamāṇu’ttuṅgapākāracakkaṃ;

()

"यदि बंद कपाट नहीं खुलते, तो मैं पुरुष-सिंह, श्रेष्ठ अश्व और मंत्री छन्न के साथ अठारह हाथ ऊँची प्राचीर को लाँघकर निकल जाता"—ऐसा उन्होंने सोचा।

79.

७९.

Tathariva hayarājā channanāmo ca mantīVīriyabalasamaṅgī cīntayuṃ tāvadeva,Vivari tadadhivatthā devatā coditattāPurisadasasatenu’gghāṭiyaṃ dvārabāhaṃ;

()

उसी प्रकार अश्वराज और छन्न नामक मंत्री ने भी अपने वीर्य और बल के अनुसार सोचा। तब वहाँ रहने वाले देवता ने प्रेरित होकर उस द्वार को खोल दिया, जिसे खोलने के लिए एक हज़ार पुरुषों की आवश्यकता होती थी।

80.

८०.

Mama visayamasesaṃ esasiddhatthanāmoAbhibhaviya subodhiṃ jātu bujjhissatīti,Atha sumariya māro pāpimā’tīvakuddhoPaṭipathamupagañchi nikkhamitvā vimānā;

()

"यह सिद्धार्थ मेरे संपूर्ण विषय (राज्य) को जीतकर बुद्धत्व प्राप्त कर लेगा"—यह सोचकर पापी मार अत्यंत क्रोधित हुआ और अपने विमान से निकलकर मार्ग रोकने के लिए सामने आया।

81.

८१.

Turitamahivajante māraverimhi māroAsitanabhasi ṭhatvā itthamārocayittha,Varapurisa ito kho sattame vāsaramhiTvamahivijiya lokaṃ hessase cakkavattī;

()

जब मार का शत्रु (सिद्धार्थ) शीघ्रता से जा रहा था, तब मार ने काले आकाश में स्थित होकर इस प्रकार कहा—"हे श्रेष्ठ पुरुष! आज से सातवें दिन तुम विश्व को जीतकर चक्रवर्ती राजा बनोगे"।

82.

८२.

Sukhamanubhavamāno cakkavattī bhavitvāGharamadhivasa cakkaṃ vattayaṃ yāvajīvaṃ,Amitamati tuvaṃ mā nikkhamassū’ti māroAbhigamananisedhaṃ kātumiccānusāsi;

()

"चक्रवर्ती बनकर सुख का अनुभव करते हुए घर में ही रहो और जीवन भर शासन करो। हे अमित बुद्धि वाले! तुम प्रस्थान मत करो"—इस प्रकार मार ने उन्हें रोकने का प्रयास किया।

83.

८३.

Namuvilapitavācaṃ sotadhātvañjalīhiSavisamiva pibanto taṃ tuvaṃ ko’si pucchi,Pavanapathaṭhito’haṃ issaro devatānaṃNaravara vasavattī pāpimā’tye’va māha;

()

नमुचि (मार) के विलाप भरे वचनों को कानों से विष के समान पीते हुए, उन्होंने पूछा—"तुम कौन हो?" आकाश में स्थित होकर उसने कहा—"हे नरश्रेष्ठ! मैं देवताओं का स्वामी, वशवर्ती पापी मार हूँ"।

84.

८४.

Suranarasaraṇo so nibbhayo dibbacadda-Ratanajananamaddhā mārajānāmaha’nti,Paṭivacanamadāsi mādiso duppasayhoBhavati dasasahassehā’pi tumhādisehi;

()

देवताओं और मनुष्यों के शरणदाता, निर्भय सिद्धार्थ ने दिव्य वाणी में उत्तर दिया—"मार! मैं तुझे जानता हूँ। तेरे जैसे दस हज़ार भी मेरे जैसे एक को पराजित नहीं कर सकते"।

85.

८५.

Yadi manasi siyā te kāmadosabbihiṃsā-Pabhutiparivitakko tāvajānāma’hanti,Paṭighaparavaso so kiñciotārapekhoAnupadamanubandhi tassa chāyāyatheva;

()

"यदि तुम्हारे मन में काम, द्वेष या हिंसा का कोई विचार आएगा, तब मैं जान जाऊँगा"—ऐसा सोचकर, क्रोध के वश में होकर वह मार किसी छिद्र (कमजोरी) की तलाश में उनकी छाया के समान उनके पीछे-पीछे चलने लगा।

86.

८६.

Punarabhivajatovā’sāḷhiyā puṇṇamāyaKapilapuravibhūtiṃ daṭṭhukāmamhi jāte,Vasumati parivattī dassayi assaraññoPuravarabhimukhaṭṭho cetiyaṭṭhānabhumiṃ;

()

आषाढ़ की पूर्णिमा के दिन जब (महाभिनिष्क्रमण के समय) कपिलवस्तु की विभूति को पुनः देखने की इच्छा जाग्रत हुई, तब पृथ्वी घूम गई और अश्वराज (कन्थक) पर सवार राजकुमार को नगर की ओर मुख किए हुए चैत्य-स्थान की भूमि दिखाई दी।

87.

८७.

Sapadi dasasahassicakkavāḷesu devāTibhuvanasaraṇassā’rakkhaṇe vyāvaṭāsuṃ,Maṇikanakamayehi daṇḍadīpādikehiAnimisatanaye’ke maggamālokayiṃsu;

()

तुरंत दस हजार चक्रवातों के देवता तीनों लोकों के शरण (बुद्ध) की रक्षा में लग गए। मणियों और स्वर्ण से बने दंड-दीपों आदि से कुछ देवताओं ने मार्ग को आलोकित किया।

88.

८८.

Surabhikusumadāmolambamānabbitāna-Kanakakalasasetacchattaketuddhajehi,Tadahigamanamaggaṃ devatā’laṅkariṃsuBhuvanakuharamāsi pupphapūjābhirāmaṃ;

()

सुगंधित पुष्पमालाओं, लटकते हुए वितानों (चंदोवा), स्वर्ण कलशों, श्वेत छत्रों और ध्वजा-पताकाओं से देवताओं ने उनके गमन मार्ग को अलंकृत किया। संसार का अंतर्भाग पुष्प-पूजा से अत्यंत रमणीय हो गया।

89.

८९.

Gaganamasanighosacchantamevaṭṭhasaṭṭhi-Turiyasatasahassāravavipphāramāsi,MahitasurabhipupphākiṇṇamaggāvatiṇṇoAturitamabhigantvā yojanantiṃsamattaṃ;

()

आकाश बिजली की गड़गड़ाहट के समान अड़सठ लाख वाद्यों की ध्वनि से गूँज उठा। पूजित सुगंधित पुष्पों से बिछे मार्ग पर उतरकर, वे बिना किसी शीघ्रता के लगभग तीस योजन की दूरी तय कर गए।

90.

९०.

Vimalasalilapuṇṇaṃ pheṇamālābhikiṇṇaṃVikacakamalarājiṃ tuṅgakallolarājiṃ,Sasiratarasamīraṃ vāḷukākiṇṇatiraṃSamupagami anomānāmagaṅgaṃ savīro;

()

निर्मल जल से पूर्ण, फेन की मालाओं से व्याप्त, खिले हुए कमलों की पंक्तियों और ऊँची लहरों वाली, शीतल मंद समीर और बालू से भरे तट वाली 'अनोमा' नामक नदी के पास वह वीर (सिद्धार्थ) पहुँचे।

91.

९१.

Asitamaṇitalābhā channa kā nāmikā’yaṃIti varamati pucchi so anomānadīti,Tamavadi yadi tīre ettha’haṃ pabbajeyyaṃAtiviya saphakhalā me sā anomāsiyā’ti;

()

नीलमणि के समान आभा वाली इस नदी के विषय में उस श्रेष्ठ बुद्धि (सिद्धार्थ) ने पूछा—'छन्न, इसका क्या नाम है?' उसने कहा—'यह अनोमा नदी है।' तब उन्होंने कहा—'यदि मैं इस तट पर प्रव्रज्या ग्रहण करूँ, तो यह मेरे लिए अत्यंत सार्थक (अनोमा) होगी।'

92.

९२.

Ravikulatilako so paṇhiyā vājirājaṃSajavamadadi saññaṃ tāya aṭṭhosabhāya,Suvimalasalilāyā’nomagaṅgāya tīreTaraṇiriva ṭhito’si uppatitvā turaṅgo;

()

सूर्यवंश के तिलक (सिद्धार्थ) ने अपनी एड़ी से अश्वराज (कन्थक) को संकेत दिया, और वह घोड़ा आठ ऋषभ चौड़ी निर्मल जल वाली अनोमा नदी को लाँघकर दूसरे तट पर नौका के समान जा खड़ा हुआ।

93.

९३.

Sitapulinatalaṭṭho tiṇhadhārā’sihatthoVisadamati samoḷiṃ cūḷamādāya daḷhaṃ,Aluni sirasi sesā dvaṅgulā nīlakesāNa tadupari parūḷhā dakkhiṇāvattayiṃsu;

()

श्वेत बालू के तट पर खड़े होकर, उस निर्मल बुद्धि वाले (सिद्धार्थ) ने हाथ में तीक्ष्ण तलवार लेकर मुकुट सहित अपने केश-पाश को दृढ़ता से पकड़ा और उन्हें काट दिया। सिर पर शेष रहे दो अंगुल लंबे नीले केश उसके बाद फिर नहीं बढ़े और दाहिनी ओर मुड़ गए।

94.

९४.

Abhavi tadanurūpaṃ dāṭhikā massucā’piAyamupari sacā’haṃ ṭhātu buddho bhaveyyaṃ,Nabhasi khipi sikhaṃ taṃ iccadhiṭṭhāya dhīroParibhaviya ṭhitā sā meghamālāvilāsaṃ;

()

दाढ़ी और मूँछें भी उसी के अनुरूप हो गईं। उस धीर पुरुष ने यह संकल्प करके कि 'यदि मैं बुद्ध बनूँ, तो यह आकाश में ही रहे', उन केशों को आकाश में उछाल दिया; वे मेघमाला की शोभा को मात देते हुए वहीं ठहर गए।

95.

९५.

Sapadi surapuramhā devarājābhi’gantvāTamabhihariya cūḷaṃ cāricaṅgoṭakena,Ratanamayamuḷāraṃ cetiyaṃ māpayitthaSuragaṇamahanīyaṃ tatra cūḷāmaṇinti;

()

तुरंत देवलोक से देवराज (शक्र) ने आकर उन केशों को एक सुंदर रत्न-मंजूषा में लिया और वहाँ देवताओं द्वारा पूजनीय 'चूड़ामणि' नामक एक विशाल रत्नमय चैत्य (स्तूप) का निर्माण किया।

96.

९६.

Vidhirabhavi sahāyo yo ghaṭikāranāmoAdadi samaṇakappaṃka so kaparikkhāramassa,Gahitasamaṇaveso pubbabuddhā’va nāthoNabhasi khipi nivatthaṃ sāṭakaṃ saṃharitvā;

()

घटिकार नामक (महाब्रह्मा) सहायक हुए, जिन्होंने उन्हें श्रमण के योग्य आठ परिष्कार (सामग्री) प्रदान किए। पूर्व बुद्धों के समान श्रमण वेष धारण कर, नाथ (सिद्धार्थ) ने अपने पहने हुए वस्त्रों को समेटकर आकाश में उछाल दिया।

97.

९७.

Tamabhihariya dussaṃ pakkhipitvā samuggeRatanamayamatulyaṃ yojanadvādasuccaṃ,Akari parahitatthaṃ brahmalokeka vidhātāMakuṭamaṇimaricīcumbiyaṃ cetiyaṃso;

()

उन वस्त्रों को लेकर और उन्हें एक मंजूषा में रखकर, ब्रह्मलोक के उस विधाता (महाब्रह्मा) ने परहित के लिए बारह योजन ऊँचा एक अतुलनीय रत्नमय 'दुस्स चैत्य' बनाया, जो मुकुट-मणियों की किरणों से चुंबित था।

98.

९८.

Pitunarapatino tvaṃ bhusaṇādīni datvāIti mama vacanenā’rogyamārocayassu,Sacivamanupalabbhā’ dāni pabbajjituṃ tePahiṇi hayasahāyaṃ ovaditvāna channaṃ;

()

'तुम मेरे पिता महाराज को ये आभूषण आदि देकर मेरी ओर से उन्हें मेरे कुशल-क्षेम का समाचार देना।' इस प्रकार छन्न को उपदेश देकर और अश्व के साथ उसे वापस भेजते हुए उन्होंने कहा कि अब तुम्हारे लिए वापस जाना ही उचित है।

99.

९९.

Paṭipathamavatiṇṇo gantukāmo saraṭṭhaṃDharaṇipativiyogā sokanibbiddhagatto,Turagapati cavitvā kanthako devaputtoBhavi kanakavimāne taṅkhaṇetāvatiṃse;

()

अपने राज्य की ओर लौटने के मार्ग पर जाते हुए, स्वामी के वियोग के शोक से विदीर्ण हृदय वाला अश्वराज कन्थक प्राण त्यागकर उसी क्षण तावतिंस देवलोक में एक स्वर्ण विमान में देवपुत्र के रूप में उत्पन्न हुआ।

100.

१००.

Sakalavanasurānaṃ añjalimañjarihiMahitañcaraṇapīṭho yena pabbajjito so,Tadavasarianomānāmanajjā samīpeVanamanupiyanāmaṃ ambarukkhābhirāmaṃ;

()

समस्त वन-देवताओं द्वारा अंजलिबद्ध होकर जिनके चरणों की वंदना की गई, वे प्रव्रजित (सिद्धार्थ) अनोमा नदी के समीप 'अनुपिय' नामक उस वन में पहुँचे, जो आम के वृक्षों से अत्यंत रमणीय था।

101.

१०१.

So nikkhamma abhinnakhattiyakulā nekkhamma dhammālayoBhogakkhandhamuḷāracakkaratanaṃ uccārabhāraṃ viya,Ohāyā’nupiyambanāmavipine sattāhamajjhāvasaṃPabbajjāpaṭilābhasambhavasukhaṃ vedesi buddhaṅkuro;

()

उस अखंड क्षत्रिय कुल से निकले हुए, निष्क्रमण धर्म के आश्रय, बुद्ध-अंकुर (बोधिसत्व) ने विशाल भोग-समूह और चक्रवर्ती रत्न को विष्ठा के समान त्याग कर, अनुपिय नामक आम्रवन में सात दिन निवास किया और प्रव्रज्या से प्राप्त होने वाले सुख का अनुभव किया।

Iti medhānandābhidhānena yatinā viracite sakala kavijana hadayānanda dānanidāne jinavaṃsadīpe avidūre nidāne mahābhinikkhamana pavattiparidīpo dasamo saggo.

इस प्रकार यति मेधानंद द्वारा रचित, समस्त कवियों के हृदय को आनंद देने वाले 'जिनवंशदीप' के 'अविदूरे निदान' के अंतर्गत 'महाभिनिष्क्रमण' का वर्णन करने वाला यह दसवाँ सर्ग समाप्त हुआ।

1.

१.

MandānileritatarusaṇḍamaṇḍiteTasmiṃ tapovanagahaṇe tapodhano,Bhutvā (pabhāvati) vanadevatā yathāDibbaṃ sukhaṃ sukhamanagāriyaṃ tato;

()

मंद वायु से हिलते हुए वृक्षों के झुरमुटों से सुशोभित उस तपोवन के गहन मध्य में, वे तपोधन (बोधिसत्व) वन-देवता के समान रहते हुए अनगारिक जीवन के दिव्य सुख का उपभोग करने लगे।

2.

२.

Yo seniyo narapati māgadho tadāYasmiṃ pure vasati puraṅgabhāsure,Rājaggahaṃ tamahipavesanatthikoAddhānamosari samatiṃsayojanaṃ;

()

उस समय मगध नरेश श्रेणिक (बिम्बिसार) जिस वैभवशाली राजगृह नगर में निवास करते थे, उसमें प्रवेश करने की इच्छा से उन्होंने (बोधिसत्व ने) तीस योजन की दूरी तय की।

3.

३.

Cakkaṅkitassiricāraṇo susaññamoDīghañjasaṃ vasi tadahena khepayaṃ,Rājaggahaṃ kapuravaramindirālayaṃSampāvisi jitagajarājagāmi so;

()

चक्र के चिह्नों से अंकित चरणों वाले, परम संयमी और गजराज के समान मस्तानी चाल वाले उन्होंने उस दिन लंबी यात्रा पूरी कर लक्ष्मी के निवास स्थान के समान श्रेष्ठ राजगृह नगर में प्रवेश किया।

4.

४.

Indāsudhāvalivalayikato mahā-Maggamhi jaṅgammaṇipabbatoriva,Khattiṃsalakkhaṇasamalaṅkato mahā-Vīro taponidhi yugamattadassano;

()

श्वेत चूने से पुते हुए विशाल मार्ग पर, बत्तीस महापुरुष लक्षणों से अलंकृत, केवल एक युग (चार हाथ) आगे देखते हुए वे महावीर्यवान तपस्वी ऐसे चल रहे थे मानो कोई चलता-फिरता मणियों का पर्वत हो।

5.

५.

Bodhāpayaṃ budhajanamānasambujeAvhāpayaṃ pathikajana’kkhipakkhino,Vimhāpayaṃ nijasiriyā sadevakeTasmiṃ pure cari sapadānacārikaṃ;

()

विद्वानों के मन रूपी कमलों को प्रफुल्लित करते हुए, राहगीरों की आँखों रूपी पक्षियों को अपनी ओर खींचते हुए और अपनी शोभा से देवों सहित समस्त संसार को विस्मित करते हुए, उन्होंने उस नगर में क्रमबद्ध भिक्षाटन किया।

6.

६.

Piṇḍāya gacchatisati rūpadassana-Pabyāvaṭā’khilajanatāya gotame,Saṅghobhitā’suramisarehi sā puriPatte yatheva’surapuri purindade;

()

जब गौतम बुद्ध भिक्षा के लिए जा रहे थे, तब उनके रूप-दर्शन में मग्न समस्त जनता के कारण वह नगरी वैसे ही क्षुब्ध हो उठी, जैसे इंद्र के आने पर असुरों की नगरी क्षुब्ध हो जाती है।

7.

७.

KhattiṃsalakkhaṇasuracāpabhāsureRūpambare varapurisassa gacchato,Lokassa locanasakuṇāvalitadāAntaṃ napāpuṇi parisaṅkamantīpi;

()

बत्तीस लक्षणों रूपी इंद्रधनुष से सुशोभित उस श्रेष्ठ पुरुष के रूप रूपी आकाश में विचरते हुए लोगों के नेत्र रूपी पक्षियों की पंक्तियाँ तृप्त नहीं हो पा रही थीं।

8.

८.

Mañjīrapiñjarakara kandharāmaṇi-Keyūrabhāsuracaraṇā sirimato,Sīmantinī paramasiriṃ vipassituṃDhāviṃsu nijjitakalahaṃsakāminī;

()

नूपुरों की झंकार करती हुई, कंठ के मणियों और केयूरों से सुशोभित, कलहंसों की चाल को मात देने वाली स्त्रियाँ उस श्रीमान (बोधिसत्व) की परम शोभा को देखने के लिए दौड़ पड़ीं।

9.

९.

Nārijanā mahitumivā’bhigacchatoRūpindirāya’ nimisalocanuppale,DhammillavellitabhujacampakāvalīDhāviṃsu pīvarakucahārapīḷitā;

()

वे स्त्रियाँ अपने अपलक नेत्र-कमलों से उनके रूप की लक्ष्मी की पूजा करने के लिए जैसे दौड़ रही थीं; उनके जूड़े ढीले हो रहे थे, भुजाएँ चंपक-माला के समान हिल रही थीं और वे अपने पुष्ट वक्षों पर झूलते हारों से आंदोलित थीं।

10.

१०.

Nissāsinī samajalabinducumbita-Vattambujā sithilitakāsikambarā,Kācitthiyo samaṇamudikkhituṃ patheDhāvantiyo kimupatisaṅkiyā’bhavuṃ;

()

लंबी साँसें लेती हुई, पसीने की बूंदों से भीगे मुख-कमल वाली और ढीले पड़ते हुए काशी-वस्त्रों वाली कुछ स्त्रियाँ जब उस श्रमण को देखने के लिए मार्ग पर दौड़ीं, तो उनकी व्याकुलता वर्णनातीत थी।

11.

११.

Ugghāṭitā’sitamaṇisihapañjarāRāmāpasāritavadanambujāka vasiṃ,Daṭṭhuṃ pabhujanabhavanesu taṅkhaṇeMandākinisarasivilāsamāharuṃ;

()

नीलमणि जड़ित सिंह-खिड़कियों को खोलकर, स्त्रियों ने अपने कमल रूपी मुखों को बाहर निकाला और राजा के महलों में उस क्षण मंदाकिनी नदी की शोभा उत्पन्न कर दी।

12.

१२.

Ucchaṅgatopatitasutā’bhirūpinoRūpappalamhitahadayāka pūrīvadhū,Passantiyo pathikajanassahatthageNākaṃsu kiṃ adhikaraṇā’dhiropaṇaṃ;

()

अपनी गोद से गिरते हुए सुंदर पुत्रों वाली और उस पथिक (सिद्धार्थ) के रूप पर मोहित हृदय वाली नगर की वधुओं ने अपने घरेलू कार्यों पर ध्यान देना छोड़ दिया।

13.

१३.

Eke janā yatipatirūpadassana-Kotuhaḷā sakapaṭibhānamabravuṃ,Sīmantinī manakumudāni bodhayaṃPatto’tya’yaṃ pakatinisāpatīnukho;

()

यतिराज के रूप को देखने के लिए उत्सुक कुछ लोगों ने अपनी प्रतिभा के अनुसार कहा— 'क्या यह साक्षात् चंद्रमा ही स्त्रियों के मन रूपी कुमुदों को विकसित करने के लिए यहाँ आया है?'

14.

१४.

Sutvāna taṃ sakalakalāntaropagaṃBimbaṃ tadaṅkitahariṇaṅkamambare,Tumhe napassatha himaraṃsino itiGabbābhijappitavacanā’parejanā;

()

अन्य लोगों ने यह सुनकर कहा— 'क्या तुम आकाश में उस मृग-चिह्न वाले चंद्रमा को नहीं देखते? यह चंद्रमा नहीं है।'

15.

१५.

Accherapaṅkajavisarāni cintiyaSañcumbituṃ puralalanānana’mbuje;

Verocano idhupagamā virūpimāIccabravuṃ punaranisammakārino;

()

कुछ अन्य विचारहीन लोगों ने कहा— 'क्या यह सूर्य (विरोचन) ही नगर की ललनाओं के मुख-कमलों को चूमने के लिए यहाँ आया है?'

16.

१६.

Sutvāna taṃ gaganatalaṅgane’dhunāVerocanassa’bhicarato napassatha,Caṇḍātapaṃ thiraparivesamambuja-Pāṇinti gajjitavacanā’parejanā;

()

अन्य लोगों ने गरजते हुए कहा— 'क्या तुम आकाश में विचरण करने वाले सूर्य को नहीं देखते? इसकी आभा स्थिर है और इसके हाथ कमल के समान कोमल हैं।'

17.

१७.

UttuṅgamandiramaṇicandikātaleDibbaccharānibharamaṇihi vañcito,Eyā’marāvatinagariti cintiyaSakko care nanu sakavādamapakpayuṃ;

()

ऊँचे महलों की मणि-जड़ित चाँदनी में अप्सराओं के समान रमणियों द्वारा मोहित होकर, कुछ ने सोचा— 'क्या यह साक्षात् इंद्र ही अमरावती नगरी को छोड़कर यहाँ विचरण कर रहा है?'

18.

१८.

Sakkassa dānavavijayā’bhilāsinoPāṇimhi dissati vajirāyudhaṃ kharaṃ,Saṃvijjare dasasatalocanāni’piNotādiso ayamiti tabbipakkhino;

()

उनके विरोधियों ने कहा— 'दानवों पर विजय की इच्छा रखने वाले इंद्र के हाथ में तीक्ष्ण वज्र होता है और उसके हजार नेत्र होते हैं; यह वैसा नहीं है।'

19.

१९.

Yā sālavatya’dhivacanā’bhirūpinīSañcodito jitagirijāya tāya ho,Kelāsapabbatanibhapaṇḍavācala-Ñattaṃ vajaṃ ayamitiissaro’bravuṃ;

()

कुछ ने कहा— 'क्या यह साक्षात् ईश्वर (शिव) ही गिरिजा (पार्वती) द्वारा प्रेरित होकर कैलाश पर्वत के समान पांडव पर्वत की ओर जा रहे हैं?'

20.

२०.

Tumhe napassatha paramissarassa kiṃNaggattanaṃ pasusayano’pavesanaṃ,Pāṇiṃ kapālakamadhikakkhimaṇḍalaṃItthaṃ paveditavacanā’parejanā;

()

अन्य लोगों ने कहा— 'क्या तुम परमेश्वर की नग्नता, बैल की सवारी, हाथ में कपाल और ललाट पर अतिरिक्त नेत्र को नहीं देखते? यह वह नहीं है।'

21.

२१.

Esā’valambitapurakhīranīradhiṃLakkhiṃ samekkhiya nijalakkhisaṃsayo,Pītambaraṃ paridahiya’ñjase caraṃNārāyano iti matimappayuṃ sakaṃ;

()

नगर रूपी क्षीर-सागर में लक्ष्मी को देखकर अपनी लक्ष्मी का संदेह करते हुए, कुछ ने माना— 'क्या यह साक्षात् नारायण ही पीतांबर धारण कर मार्ग पर चल रहे हैं?'

22.

२२.

Nārāyano kuvalayanīlaviggahoKopantaro’ragasayanindirādhano,Cakkāyudho’llasitakaro’tivāmanoTabbādamaddanacature’tare janā;

()

अन्य चतुर लोगों ने उस मत का खंडन करते हुए कहा— 'नारायण का शरीर नील कमल के समान होता है, वे शेषनाग पर शयन करते हैं, उनके हाथ में चक्र होता है और वे वामन (बौने) होते हैं।'

23.

२३.

Vedattayaṃ vibudhajanānamānaneSva’jjhāyataṃ vasatinukho sarassatī,Sañjātasaṃsaya jaṭito pitāmahoTassāgavesanapasuto’tyu’dīrayuṃ;

()

कुछ ने कहा— 'विद्वानों के मुख में तीन वेदों का पाठ करने वाली सरस्वती क्या इनके भीतर निवास करती है? संदेह से घिरे ब्रह्मा ही उनकी खोज में निकले हैं।'

24.

२४.

Sutvāna taṃ sarasijayonino sadāPāṇimhi vijjati varamattapotthakaṃ,Cattāricānanapadumāni dissareGacchaṃ ayaṃpana puriso natādiso;

()

यह सुनकर दूसरों ने कहा— 'ब्रह्मा के हाथ में हमेशा श्रेष्ठ पुस्तक होती है और उनके चार मुख होते हैं; यह पुरुष वैसा नहीं है।'

25.

२५.

Suddhodanavhayavasudhādhipa’trajoBuddho bhavissati iti vedakovidā,Koṇḍaññabhusurapamukhā dvijā tadāPabyākaruṃ tanu bahubhāsaṇena kiṃ;

()

तब कौण्डिन्य आदि वेदों के ज्ञाता ब्राह्मणों ने भविष्यवाणी की— 'शुद्धोदन नामक राजा का यह पुत्र बुद्ध बनेगा; अधिक बोलने से क्या लाभ?'

26.

२६.

Ukkaṇṭhito sakabhavanā mahāmatīNikkhamma sattamadivasoti vissuto,Āpāthagaṃ nijasavaṇañjalihi bhoTaṃ byappathaṃ napivatha kiṃ yathāmataṃ;

()

'अपने भवन से विरक्त होकर निकले हुए इन महामति को आज सातवाँ दिन है। हे लोगो! क्या तुम अपने कानों की अंजलि से इनके वचनों का अमृत के समान पान नहीं करते?'

27.

२७.

Vedāgataṃ varapurisaṅgalakkhaṇaṃDehamhi vijjati samaṇassa gacchato,Andhā’va bho apagatarūpadassanāTumhe’pi kiṃ talahatha rūpadassanaṃ;

()

'वेदों में वर्णित महापुरुष के लक्षण इस चलते हुए श्रमण के शरीर में विद्यमान हैं। हे अंधों! क्या तुम इस रूप को नहीं देख पा रहे हो?'

28.

२८.

Nikkhamma chaḍḍitavibhavo mahākulāSuddhāsayo sugahiya pattacīvaraṃ,Pabbajjiyā’nahiramito bhavattayeAtthācaraṃ anugharamañjase’dhunā;

()

'महान कुल और वैभव को त्याग कर, शुद्ध हृदय से पात्र और चीवर धारण कर, ये तीनों लोकों के कल्याण के लिए घर-घर भिक्षा हेतु मार्ग पर चल रहे हैं।'

29.

२९.

Suddhodanāvanipatino varorasoEso samujjalasatapuññalakkhaṇo,Vyāpārito kusalabalena bodhiyāHote’va gotamasamaṇo nasaṃsayo;

()

'ये राजा शुद्धोदन के श्रेष्ठ पुत्र हैं, जो सौ पुण्यों के लक्षणों से प्रदीप्त हैं। कुशल बल से बोधि के लिए प्रयत्नशील ये निश्चित ही श्रमण गौतम हैं, इसमें कोई संशय नहीं है।'

30.

३०.

Disvā tapodhanamahiyantamañjaseYe mānavā sakasakavādamappayuṃ,Tabbādabandhanaviniveṭhanā paraṃIccāhu paṇḍitapurisā yathāvato;

()

मार्ग पर चलते हुए उस तपस्वी को देखकर जिन मनुष्यों ने अपने-अपने तर्क दिए थे, विद्वानों ने उन तर्कों का खंडन कर यथार्थ बात कही।

31.

३१.

Dutā tadā surasi samappitañjalīRañño tamacchariyapavattimāharuṃ,Addakkhi bhupati caramānamañjasePiṇḍāya’thabbivariya sihapañjaraṃ;

()

तब दूतों ने राजा को हाथ जोड़कर इस आश्चर्यजनक घटना की सूचना दी। राजा ने भी सिंह-खिड़की खोलकर मार्ग पर चलते हुए उन्हें देखा।

32.

३२.

Nā go siyā paṭhaminimujjanaṃ ka reYakkho siyā sahayamadassanaṃ ka re,De vo siyā gaganatalaṅgaṇañca rePoso siyā yadi paṭiladdhamāha re;

()

'यदि यह नाग होगा तो पृथ्वी में समा जाएगा; यदि यक्ष होगा तो अदृश्य हो जाएगा; यदि देव होगा तो आकाश में उड़ेगा; और यदि मनुष्य होगा तो प्राप्त भिक्षा को ग्रहण करेगा।'

33.

३३.

Dūtenu’sāsiya magadhādhipo itiVīmaṃsituṃ pakatimanaṅgahaṅgino,Pāhesi te padamanugammu’pāgamuṃSaddhiṃ mahāsamaṇavarena paṇḍavaṃ;

()

मगधराज ने दूतों को आदेश दिया कि वे इस महाश्रमण के पीछे-पीछे पांडव पर्वत तक जाएँ और उनके स्वभाव की परीक्षा करें।

34.

३४.

Vikkhālayaṃ mukhakamalaṃ kule kuleBhikkhāṭanena’ bhihaṭamissabhojanaṃ,Laddhā jigucchiya vasi paṇḍavācala-Cchāyāya mārabhi sunisajja bhuñjituṃ;

()

घर-घर भिक्षा मांगकर प्राप्त मिश्रित भोजन को लेकर, उन्होंने अपना मुख-कमल धोया और पांडव पर्वत की छाया में बैठकर उसे खाने लगे।

35.

३५.

Bhattamhī kukkuravamathūpame muhuṃAntodaraṃ pavisati dhīmato sati,Antāni bāhirakaraṇāni’vā’bhavuṃTaṃkho sahī vasisanisampajaññavā;

()

कुत्ते की वमन के समान उस भोजन को देखकर जब उनके भीतर घृणा उत्पन्न हुई, तब उस धैर्यवान और स्मृतिवान महापुरुष ने अपनी इंद्रियों को वश में किया।

36.

३६.

Pabbajjitaṃ sugahitapattacīvaraṃDisvā ratiṃ pajahiya rājabhojane,Siddhattha no tvamabhigamittha attanāAttānamovadiya pabhuñji bhojanaṃ;

()

'सिद्धार्थ! तुमने राजसी भोजन त्याग कर प्रव्रज्या ली और पात्र-चीवर धारण किया; अब स्वयं को समझाकर इस भोजन को ग्रहण करो।'

37.

३७.

Dūtehi coditahadayo dayādhanoSo māgadho narapati tena pāvisi,Yenā’si paṇḍavagiri bhadravāhanaṃĀruyha dassanarasaghedhalocano;

()

दूतों द्वारा सूचित किए जाने पर, दयालु मगधराज बिम्बिसार श्रेष्ठ वाहन पर सवार होकर पांडव पर्वत की ओर चले।

38.

३८.

Aññāya sākiyakulasambhavaṃ vasiṃRājā pasidiya ariye’riyāpathe,Mā kāhase sakha iti dukkaraṃ kharaṃRajjena taṃnarapavaraṃ pavārayi;

()

उन्हें शाक्य कुल में उत्पन्न जानकर राजा उनके आर्य आचरण पर प्रसन्न हुए और कहा— 'हे मित्र! ऐसा कठिन तप मत करो' और उन्हें अपना राज्य देने का प्रस्ताव रखा।

39.

३९.

Rajjena kiṃ tava caturaṇṇavāvadhiṃRajjaṃ nijaṃ pajahiya āgatassa me,Bodhiṃ pabujjhiya paṭhamaṃ tathāsatiĀgacchataṃ mama vijitantya’voca naṃ;

()

सिद्धार्थ ने कहा— 'मुझे राज्य से क्या प्रयोजन? मैं अपना राज्य छोड़कर यहाँ आया हूँ। जब मुझे बोधि प्राप्त हो जाएगी, तब मैं तुम्हारे राज्य में आऊँगा।'

40.

४०.

Datvā paṭissavamatha bhumibhattunoLokassa locanamaṇitoraṇākule,Dīghañjase vasi ṭhapitaṅghipaṅkajoĀḷārākaṃ isipavaraṃ upāvisi;

()

राजा को वचन देकर, संसार के नेत्रों के लिए मणि-तोरण के समान वे महाश्रमण लंबी यात्रा कर श्रेष्ठ ऋषि आलार (कालाम) के पास पहुँचे।

41.

४१.

Patvāna kiṃ kusalagavesi so vasiĀḷārakaṃ virajamuḷārajhāyinaṃ,Icchāmahanti’si tava santike’dhunāDhammaṃ samācaritumidhāgato bruvi;

()

कुशल (परम सत्य) की खोज करते हुए वे विमल और महान ध्यानी आलार (कालाम) के पास पहुँचे और उनसे कहा—'हे ऋषि! मैं आपके सानिध्य में धर्म का आचरण करना चाहता हूँ, इसीलिए यहाँ आया हूँ।'

42.

४२.

Sutvāna taṃ tatiyamarūpikaṃ vasiJhānaṃ viyākari paṭiladdhamattanā,Khippaṃ taponidhipaguṇaṃ akāsi taṃDhammaṃ sakācariyanayā’valambiya;

()

उस तीसरे अरूप ध्यान के बारे में सुनकर, जिसे उन्होंने स्वयं प्राप्त किया था, उन्होंने अपने गुरु के मार्ग का अनुसरण करते हुए उस तपोनिधि धर्म को शीघ्र ही सिद्ध कर लिया।

43.

४३.

Nā’yaṃ vasi tanutarasaddhayā mamaṃDhammaṃ sayaṃ samadhigataṃ viyākare,Gosāmiko yathariva pañcagorasaṃAddhāphalaṃ anubhavatīti tintiya;

()

यह संयमी (वशी) केवल अल्प श्रद्धा के कारण अपने द्वारा प्राप्त धर्म की व्याख्या नहीं करते हैं; जैसे एक गाय का स्वामी पाँच गोरसों का अनुभव करता है, वैसे ही वे निश्चित रूप से इसके फल का अनुभव करते हैं।

44.

४४.

Kālāma dve adhigatajhānasambhavaṃTvaṃ yāvatāsukha manubhosi maṃ vada,Puṭṭhassa tassi’ti nacakiñci bhāviyaṃĀkiñcanaṃ avaca akiñcanālayo;

()

हे कालाम, आपने जो ध्यान प्राप्त किया है, उससे आप कितने सुख का अनुभव करते हैं, मुझे बताएँ। ऐसा पूछे जाने पर, उन्होंने अकिंचन्यायतन (शून्यता) के बारे में बताया।

45.

४५.

Saṃvijjare mamapaki imassi’ve’sinoSaddhāsatīvīriyasamādhibuddhiyo,Evaṃ vitakkiya naciraṃ katussahoJhānaṃ labhī tatīyamarūpikaṃ vasī;

मुझमें भी, जो इसकी खोज कर रहा हूँ, श्रद्धा, स्मृति, वीर्य, समाधि और प्रज्ञा विद्यमान हैं। ऐसा विचार कर और थोड़े समय तक पुरुषार्थ करके, उस संयमी ने तीसरे अरूप ध्यान को प्राप्त कर लिया।

46.

४६.

Yaṃ kho tuvaṃ viharasi jhātamapakpitoSampajja sampati viharāmahanti taṃ,Āḷāri’si varapurisena sāvitoLābhā’vusotyavaca suladdhamāvuso;

जिस धर्म में आप विहार करते हैं, उसे जानकर मैं भी अब उसी में विहार करता हूँ। जब महापुरुष (सिद्धार्थ) ने आलार से यह कहा, तो उन्होंने कहा, हे आयुष्मान, यह हमारे लिए लाभ की बात है, हमारे लिए यह सुलब्ध है।

47.

४७.

Jānāmi pāvacanamahaṃ yathā tuvaṃJānāsi pāvacanamahaṃ yathā tuvaṃ,Tvaṃ tādiso ahamapi yādiso bhaveTvaṃ yādiso ahamapaki tādiso bhave;

जैसा मैं शासन (धर्म) को जानता हूँ, वैसा ही आप जानते हैं; जैसा आप शासन को जानते हैं, वैसा ही मैं जानता हूँ। जैसे आप हैं, वैसा ही मैं हूँ; जैसा मैं हूँ, वैसा ही आप हैं।

48.

४८.

Ehā’vuso samaṇa mayaṃ ubho janāKāhāmi’to pariharaṇaṃ gaṇassi’daṃ,Vatvāna ācariyasamānako sakaṃSissaṃ akā tamasamamattanā samaṃ;

()

आओ आयुष्मान श्रमण, हम दोनों मिलकर इस गण (समूह) का संचालन करें। ऐसा कहकर, उस आचार्य ने अपने शिष्य को अपने समान बना लिया।

49.

४९.

Dhammopya’yaṃ nabhavati nibbidāya vāBodhāyavā navupasamāya kevalaṃ,Āruppabhumiyamupapattiyā siyāIccānalaṅkariya tato apakkami;

()

यह धर्म न तो निर्वेद (वैराग्य) के लिए है, न बोधि के लिए और न ही शांति के लिए; यह केवल अरूप लोक में पुनर्जन्म के लिए ही हो सकता है। ऐसा सोचकर वे वहाँ से चले गए।

50.

५०.

Kālamato uparivisesamuddakoJaññā’tya’yaṃ sumariya rāmaputtako,Patvā’ssamaṃ samadhigataṃ tvayā’pa’haṃDhammaṃ samācaritumidhāgato’bruvi;

()

कालाम से भी श्रेष्ठ उद्दक रामपुत्त का स्मरण करते हुए, वे उनके आश्रम पहुँचे और कहा, मैं आपके द्वारा प्राप्त धर्म का अभ्यास करने के लिए यहाँ आया हूँ।

51.

५१.

Ñatvā sakācariyamatañhi buddhimāDhammañcare mama samayo ca tādiso,Vatve’vamuddakavasi khippamattanoSikkhesi pāvacanapathe tapodhanaṃ;

()

अपने आचार्य के मत को जानकर, उस बुद्धिमान ने धर्म का आचरण किया। मेरा सिद्धांत भी वैसा ही है, ऐसा उद्दक ने कहा और उस तपस्वी ने शीघ्र ही शासन के मार्ग को सीख लिया।

52.

५२.

Saddhāya maṃ sakasamayā’nusāsakoAddhā samādhijaphalamāhare’tya’yaṃ,Cintāparo varapuriso arūpikaṃJhānaṃ valañjasi katamantya’pucchi naṃ;

()

मेरे आचार्य निश्चित रूप से श्रद्धा के माध्यम से समाधि का फल प्राप्त करते हैं। ऐसा विचार करते हुए, उस महापुरुष ने उनसे उनके द्वारा अभ्यास किए जाने वाले अंतिम अरूप ध्यान के बारे में पूछा।

53.

५३.

Sutvā tamuddakavasi santamānasoSantaṃhi’daṃ paramamidanti bhāviyaṃ,Sāmaṃ valañjanakamarūpabhumikaṃJhānaṃ catutthakamavikampamāharī;

()

यह सुनकर, शांत मन वाले उद्दक ने यह शांत है, यह उत्तम है ऐसा विचार कर, स्वयं अभ्यास किए जाने वाले चौथे अडिग अरूप ध्यान का उपदेश दिया।

54.

५४.

Saṃvijjare mamapi manoniketaneSaddhādisagguṇaratanāni’massi’va,Evaṃsaraṃ naciramarūpikaṃ vasiJhānaṃ labhī vīriyabalenavā’ntamaṃ;

()

मेरे मन रूपी निकेतन में भी श्रद्धा आदि सद्गुण रूपी रत्न विद्यमान हैं। ऐसा स्मरण करते हुए, उस संयमी ने शीघ्र ही वीर्य के बल से अंतिम अरूप ध्यान प्राप्त कर लिया।

55.

५५.

Laddhaṃ tayā yamadhigatanti tammayāĀrocite samaṇa vare’sipuṅgavo,Amhe gaṇaṃ supariharāmu’bho’timaṃVatvā tamācariyadhurena mānayi;

()

जो आपने प्राप्त किया है, वही मैंने भी प्राप्त किया है, उस श्रेष्ठ श्रमण ने कहा। हम दोनों इस समूह का संचालन करें, ऐसा कहकर उन्होंने उन्हें आचार्य के पद से सम्मानित किया।

56.

५६.

Nā’yaṃ patho bhavaparimuttiyā siyāAddhābhave mamapaki bhavaggapattiyā,Evaṃ vavatthitahadayo mahādayoNibbijjaso tadapagato’nalaṃiti;

()

यह अस्तित्व (भव) से मुक्ति का मार्ग नहीं है; यह निश्चित रूप से भव के उच्चतम शिखर (भवाग्र) तक ले जाता है। ऐसा निश्चित मन वाले उन महाकारुणिक ने असंतुष्ट होकर वहाँ से प्रस्थान किया।

57.

५७.

Mokkhesako jitavaravāraṇakkamoEkocaraṃ vasi magadhesu cārikaṃ,Senānivissunnigamo yahiṃsiyāTaṃ tāpasālayamuruvelamosari;

()

मोक्ष की खोज में, विजयी श्रेष्ठ हाथी की चाल वाले वे संयमी, मगध में अकेले विचरण करते हुए उरुवेला के सेनानी निगम पहुँचे, जहाँ तपस्वियों का आश्रम था।

58.

५८.

Addakkhi so hariṇavihaṅgamākulaṃMandānileritatarusaṇḍamaṇḍitaṃ,NerañjarāsalilapavāhasitalaṃPāsādikaṃ paramatapovanaṃ tahiṃ;

()

उन्होंने वहाँ एक उत्तम तपोवन देखा, जो हिरणों और पक्षियों से भरा हुआ था, मंद हवा से हिलते हुए वृक्षों के झुरमुटों से सुशोभित था और निरंजना नदी के शीतल जल प्रवाह से मनोरम था।

59.

५९.

Antojaṭaṃ jaṭilajaṭā’livumbita-Pādambujo vijaṭayituṃ ghaṭaṃ vasī,Attāhitāpanapaṭipattiyā tahiṃVijjādhare jaṭilavare pasādayī;

()

आंतरिक जटा (उलझन) को सुलझाने के लिए, वे संयमी, जिनके चरण-कमल जटिल तपस्वियों की जटाओं से घिरे थे, वहाँ प्रयत्नशील हुए और अपनी आत्म-तपस्या की पद्धति से उन श्रेष्ठ जटिल तपस्वियों को प्रसन्न किया।

60. Sañcārito janapadacārikaṃ tadā

६०. तब जनपदों में विचरण करते हुए,

Patvā tapovanamatha pañcavaggiyā,

उस तपोवन में पहुँचकर पाँचों वर्गीय (पंचवर्गीय) भिक्षुओं ने,

Bhikkhu mahāpurisamupaṭṭhahiṃsu taṃ

उन महापुरुष की सेवा की,

Āraddhadukkarakiriyaṃ yathābalaṃ. ()

जिन्होंने अपनी शक्ति के अनुसार कठिन दुष्कर तपस्या आरंभ की थी।

61. Dhīro’tidukkarapaṭipattipūrako

६१. अत्यंत कठिन साधना को पूर्ण करने वाले उन धीर पुरुष ने,

Dantāni vīsatidasanehi vīsati,

दाँतों से दाँतों को दबाकर,

Tāluṃ nirumhiya rasanāya cetasā

जीभ से तालु को रोककर, चित्त से,

Cittaṃ nipīḷayi paritāpayi tahiṃ. ()

चित्त का दमन किया और उसे वहाँ संतप्त किया।

62. Paggayha muddhani balavā’tidubbalaṃ

६२. जैसे कोई बलवान व्यक्ति किसी अत्यंत दुर्बल व्यक्ति को सिर से पकड़कर दबा दे,

Nipphīḷaye yathariva dhīmato tathā,Attāhitāpanapasutassa paggharuṃKacchādinā’dhīkatarasedabindavo;

()

वैसे ही उन बुद्धिमान ने किया; आत्म-तपस्या में लीन उनके कांख आदि अंगों से पसीने की अत्यधिक बूंदें बहने लगीं।

63. Maggobhavatya’yamiti bodhisiddhiyā

६३. बोधि की सिद्धि के लिए यही मार्ग है, ऐसा सोचते हुए...

Appāṇakaṃ paṭipada mācaraṃ ciraṃ,Vāsaṃ akā vasi mukhato ca nāsatoAssāsamappaṭipaṭimo’parundhiya;

()

लंबे समय तक अप्राणक (श्वास-रहित) प्रतिपदा का अभ्यास करते हुए, उन्होंने मुख और नासिका से श्वास-प्रश्वास को रोककर निवास किया।

64.

६४.

Ruddhesu tesva’ pihitasotarandhatoVāto’bhinikkhami adhimattanissano,Kammāragaggarimukhato ravo bhusaṃNiggacchate abhidhamanena seyyathā;

()

उनके (मुख और नासिका के) बंद होने पर, कान के छिद्रों से अत्यधिक शब्द के साथ वायु बाहर निकलने लगी, जैसे लुहार की धौंकनी के मुख से फूँकने पर तीव्र शब्द निकलता है।

65.

६५.

Yāvedanā kharasikharena jāyareSīsassa vijjhanasamaye sukhatthino,Evaṃ tadā kaṭhinasirorujā’bhavuṃRuddhānilassa hi mukhakaṇṇanāsato;

()

सुख की इच्छा रखने वाले के सिर में जिस प्रकार तीक्ष्ण नोक से छेदने पर वेदनाएँ उत्पन्न होती हैं, वैसे ही मुख, कान और नासिका से वायु के रुक जाने पर सिर में अत्यंत कठिन पीड़ा होने लगी।

66.

६६.

Vātābhighātanasamaye sudhimatoSīse’bhavuṃ punarapisisavedanā,Daḷhena yo sirasi varattakena yaṃDaḷhaṃ dade yathariva sisaveṭhanaṃ;

()

वायु के आघात के समय उस बुद्धिमान (बोधिसत्व) के सिर में पुनः वैसी ही वेदनाएँ हुईं, जैसे कोई सिर पर मजबूत चमड़े के पट्टे से कसकर पट्टी बाँध दे।

67.

६७.

Sammā nirumhitamukhakaṇṇanāsatoDhīro samīraṇamuparundhicu’ttariṃ,Gabbhantaraṃ kharataravedanā’turaṃVātā’bhimanthiya parikantayuṃ tato;

()

मुख, कान और नासिका को भली-भाँति बंद करके उस धीर (बोधिसत्व) ने वायु को और अधिक रोका; तब पेट के भीतर वायु ने मथते हुए अत्यंत तीक्ष्ण वेदनाओं से काट डाला।

68.

६८.

Goghātako caturataro vikattayeKucchiṃ gavaṃ tikhiṇavikantanena ce,Ruddhātileha’nariyamaggagāminoJātā tathā kharatara kucchivedanā;

()

जैसे कोई चतुर कसाई तीक्ष्ण छुरे से गाय की कोख को काट डाले, वैसे ही उस अनार्य मार्ग (कठोर तप) पर चलने वाले के पेट में अत्यंत तीव्र वेदनाएँ उत्पन्न हुईं।

69.

६९.

Appānakaṃ punarapi jhānamācaraṃVīro samīraṇa muparundhi sabbathā,Cīntubbhavaṃ sakamukhakaṇṇanāsagaṃTenā’si kāyikadaratho dhitīmato;

()

पुनः अप्राणक ध्यान का अभ्यास करते हुए उस वीर ने मुख, कान और नासिका से होने वाले वायु के आवागमन को पूरी तरह रोक दिया; उससे उस धैर्यवान को शारीरिक संताप (कष्ट) हुआ।

70.

७०.

Daḷhaṃ ubho carapurisā mahabbalāBāhāsu gaṇhiya purisaṃ’tidubbalaṃ,AṅgārakāsuyamahitāpayanticeSo tādisiṃ anubhavi dukkhavedanaṃ;

()

जैसे दो बलवान पुरुष एक अत्यंत दुर्बल पुरुष को बाँहों से पकड़कर अंगारों के गड्ढे में तपाएँ, वैसी ही दुःखद वेदना का उन्होंने अनुभव किया।

71.

७१.

Khittaṃ kaliṅgaramivakāvidevatāRuddhānilubbhavakharavedanāturaṃ,Vīraṃ vilokiya patitaṃ tapovanePabyākaruṃka varapuriso mato iti;

()

वायु के रुकने से उत्पन्न तीक्ष्ण वेदना से पीड़ित और तपोवन में काठ के टुकड़े की तरह गिरे हुए उस वीर को देखकर कुछ देवताओं ने कहा— "यह श्रेष्ठ पुरुष मर गया है।"

72.

७२.

Kālaṃkarotya’yamiti kāci devatāNocāhukiṃ taditara devatā vataṃ,Asse’va gotamasamaṇassa mārisāĀrocayuṃ viharaṇamīdisaṃiti;

()

कुछ देवताओं ने कहा कि "यह काल कर रहा है (मर रहा है)", तो अन्य देवताओं ने कहा कि "नहीं, यह तो अर्हत् का विहार (अवस्था) है।" उन्होंने श्रमण गौतम के इस प्रकार के विहार के बारे में बताया।

73.

७३.

Yaṃnūna’haṃ paṭipadaheyyamāyatiṃĀhārayāpanaharaṇāya sabbaso,Evaṃ sacintayi karuṇāya coditāTā devatā tuvaṭumupecca gotamaṃ;

()

"क्यों न मैं भविष्य में आहार का पूरी तरह त्याग करने की प्रतिपदा (अभ्यास) करूँ?" ऐसा उन्होंने सोचा। तब करुणा से प्रेरित होकर वे देवता शीघ्र ही गौतम के पास आए।

74.

७४.

Ārocayuṃ yadipana niccabhojano-Pacchedanaṃ samaṇatuvaṃ karissasi,Kāhāma te mayamitilomakupatoDibbojamokiriya sariratappaṇaṃ;

()

उन्होंने कहा— "हे श्रमण! यदि आप भोजन का पूरी तरह त्याग करेंगे, तो हम आपके रोम-कूपों से दिव्य ओज (ऊर्जा) डालकर आपके शरीर को तृप्त (पोषित) करेंगे।"

75.

७५.

Ghāsassachedanavīriyaṃ karomi ceYāpenti tā madhura sudhārasena maṃ,Tenā’bhiyāpanavidhimicchato satoTaṃkhotapaṃ nabhavati kiṃ musā mamaṃ;

()

"यदि मैं आहार त्यागने का वीर्य (प्रयत्न) करता हूँ और वे मुझे मधुर सुधा-रस से जीवित रखते हैं, तो आहार-त्याग की इच्छा रखने वाले मेरे लिए क्या वह झूठ नहीं होगा?"

76.

७६.

Nālanti so kuhanavasena devatā-Vimhāpaneti’ha nijadehatappaṇaṃ,Evaṃ anussariya’nuvāsaraṃ vasīĀhāramāhari virasaṃ parittakaṃ;

()

देवताओं को ठगना या इस प्रकार शरीर का पोषण करना उचित नहीं है—ऐसा विचार कर उस संयमी ने प्रतिदिन थोड़ा-थोड़ा विरस (स्वादहीन) आहार ग्रहण किया।

77.

७७.

Svācelako vicarikarāpalekhaṇoĀcāramuttya’bhavi nacehitiṭṭhiko,Uddissakaṃ abhihaṭakaṃ nimantanaṃNāsādayi piṭakakalopikumbhikaṃ;

()

वे नग्न रहने वाले, (भोजन के बाद) हाथ चाटने वाले और लोक-आचार से मुक्त हो गए; उन्होंने अपने लिए लाया गया भोजन, निमंत्रण, तथा पात्र या घड़े से दिया गया भोजन स्वीकार नहीं किया।

78.

७८.

So daṇḍamuggaramusale’ḷakantaraṃPāyantigabbhinipanitīhi cā’haṭaṃ,Sāmakkhikāvisaya muhinnamekikaṃSaṅkittinodanamapi nābhisādayī;

()

उन्होंने डंडे, मूसल या भेड़ों के बीच से लाया गया, मक्खियों से युक्त, गर्भवती स्त्री, स्तनपान कराने वाली स्त्री या पुरुषों के बीच खड़ी स्त्री द्वारा दिया गया भोजन स्वीकार नहीं किया।

79.

७९.

Sovīrakaṃ napivi suraṃ namerayaṃSukkhāmakaṃ yadapi tikovisuddhikaṃ,So macchamaṃsakavikatiṃ paṭikkhipiAppekadā tapasi nirāmagandhiko;

()

उन्होंने न सुरा पी, न मदिरा और न ही कांजी; उन्होंने मछली और मांस के विकारों को भी त्याग दिया और तपस्या में 'आमगंध' (कच्चे मांस की गंध/दोष) से रहित हो गए।

80.

८०.

So sattatoppabhuti kamena hāpayaṃYāvekamāhari kabalaṃ balatthiko,So sattatoppabhuti kamena hāpayaṃEkaṃ kulaṃ upagami yāva bhikkhituṃ;

() (Yamakabandhanaṃ)

बल की इच्छा रखने वाले उन्होंने सात ग्रास (कौर) से शुरू कर क्रमशः घटाते हुए केवल एक ग्रास आहार लिया; और सात घरों से भिक्षा मांगना शुरू कर क्रमशः घटाते हुए केवल एक घर तक सीमित कर दिया।

81.

८१.

Ekāya dīhipi ticatūhi pañcahiDinnaṃ paṭiggahi chahi dattisattahi,EkāhikappabhutikamaddhamāsikaṃMūlaṃ sayaṃ patitaphalaṃ pabhuñji so;

()

उन्होंने एक, दो, तीन, चार, पांच, छह या सात बार दिया गया भोजन ग्रहण किया; वे एक दिन छोड़कर या आधे महीने के अंतराल पर भोजन करते थे, अथवा स्वयं गिरे हुए फल और मूल खाते थे।

82.

८२.

SāmākataṇḍulamathasākamaddakaṃNīvārakuṇḍakahaṭadaddulādikaṃ,Piññākagomayatiṇa jhāmakodanaṃVīro mahāvikaṭamapānubhuñji so;

()

उस वीर ने साँवा के चावल, शाक, नीवार (जंगली धान), कुण्डक (कण), काई, चावल का मांड, खली, गोबर, घास और जले हुए चावल जैसे विकट आहार का सेवन किया।

83.

८३.

Thokaṃ pivi pakasatamitaṃ hareṇuka-Yūsaṃ tathā canaka kulatthamuggajaṃ,So appabhojanaparamo sajīvitaṃEkena yāpayi tilataṇḍulena’pi;

()

उन्होंने मटर, चने, कुलथी या मूँग का थोड़ा सा सूप पिया; अल्प-भोजन में तत्पर रहकर उन्होंने एक तिल या एक चावल के दाने पर भी अपना जीवन निर्वाह किया।

84.

८४.

Sāṇammasāṇa?Jina’jinakkhipacchava-Dussaṃ tirīṭakakusavākacīrakaṃ,So kesakambalamapivāḷakambalaMoḷukapakkhikaphalakānya’dhārayi;

()

उन्होंने सण (पटुआ), सण-मिश्रित वस्त्र, मुर्दों के कफन, चिथड़े, पेड़ों की छाल, कुश के वस्त्र, वल्कल, केश-कंबल, घोड़े के बालों के कंबल, उलूक के पंख या लकड़ी के तख्ते धारण किए।

85.

८५.

DubbaṇṇanattakamayamaggapuggaloAppekadā paridahi paṃsukūlakaṃ,Attantapovaraṇa parāyaṇo bhaviSo massukuntalatanulomalocako;

()

मार्ग पर चलने वाले उस श्रेष्ठ पुरुष ने कभी-कभी बदरंग चिथड़े या पांसुकुल (कूड़े के ढेर से प्राप्त वस्त्र) धारण किए; आत्म-तपन में लीन होकर वे दाढ़ी, सिर के बाल और रोम उखाड़ने वाले बन गए।

86.

८६.

Ubbhaṭṭhako’bhavi parivajjitāsanoUkkaṭṭhamukkuṭikavataṃ adhiṭṭhahī,Uddhaggakaṇṭakavīsame apassayeSeyyaṃ akā tadupariṭhānacaṅkamaṃ;

()

वे आसन का त्याग कर निरंतर खड़े रहने वाले बन गए और उकड़ूँ बैठने के व्रत का पालन किया; उन्होंने तीक्ष्ण काँटों की विषम शय्या बनाई और उसी पर खड़े होने तथा चंक्रमण करने का अभ्यास किया।

87.

८७.

So sāyatatiyakamudakāvarohaṇa-Yutto pavāhayitumaghaṃ samussa hī,Ātāpayaṃ iti paritāpayaṃ sakaṃDehaṃ ciraṃ parihari pāpabhīruko;

()

वे पापों को धोने के लिए शाम सहित दिन में तीन बार जल में उतरने (स्नान करने) में लगे रहे; इस प्रकार पाप से डरने वाले उन्होंने लंबे समय तक अपने शरीर को तपाया और संतापित किया।

88.

८८.

Yo nekahāyanagaṇiko’tthi’tinduka-Rukkhassa kho papaṭikajātakhāṇuko,Evaṃ tathā papaṭikajātamattanoGattañca sannivitarajomalaṃ bhavi;

()

जैसे अनेक वर्षों पुराना तिन्दुक (तेंदू) के पेड़ का ठूँठ पपड़ियों (छाल) से ढँक जाता है, वैसे ही उनके शरीर के अंगों पर भी धूल और मैल की परतें जम गईं।

89.

८९.

Sovā paro natu parivajjayī rajo-Jallāni kajjalamalināni pāṇinā,Dehaṃ subhojanajahanena jajjaraṃTelaṃ vilepiya rajasā’bhithūlayī;

()

उन्होंने काजल के समान काले मैल और धूल को हाथों से दूर नहीं किया; उत्तम भोजन के त्याग से जर्जर हुए शरीर पर तेल लगाकर उन्होंने उसे धूल से धूसरित कर लिया।

90.

९०.

So dve’kapassayikavataṃ papūrayīĀpānako’ bhavi phalake’pi thaṇḍile,Seyyaṃ akāka vihari vivekakāmavāAjjhogahaṃ adutiyako mahāvanaṃ;

()

उन्होंने एक करवट लेटने के व्रत को पूरा किया, वे तख्ते या नंगी जमीन पर सोए; एकांत की इच्छा रखने वाले वे अकेले ही महावन के भीतर जाकर विहार करने लगे।

91.

९१.

Pāṇe ime visamagate’tikhuddakeNā’haṃ vadhissamiti paṭicca’nuddayaṃ,Ussāvamaddanahirabhīrutāya soNātho abhikkami ca sato paṭikkami;

()

"विषम स्थानों में रहने वाले इन अत्यंत सूक्ष्म जीवों को मैं नहीं मारूँगा"—ऐसी अनुकंपा के कारण, ओस की बूंदों को भी कुचलने के डर से वे नाथ (बुद्ध) स्मृतिवान होकर आगे बढ़ते और पीछे हटते थे।

92.

९२.

Ninnatthalā vanagahanā vanāsayoNinnatthalaṃ vanagahanaṃ migo yathā,Hīto vipassiya vipinopage janeTāsābhibhū papanati evamevakho;

()

वन में निवास करने वाले, मृग के समान नीचे-ऊँचे स्थानों और घने जंगलों में विचरते हुए, वन में आने वाले लोगों को देखकर वे भयभीत होकर वैसे ही भाग जाते थे जैसे कोई डरा हुआ पशु।

93.

९३.

Disvāna luddakavanakammikādayoGopālake tiṇanaḷakaṭṭhahārake,Mācaddasaṃ ahamapi tetya’yaṃjanoMā maṃ vipassatu samadhiṭṭhahaṃ vataṃ;

()

शिकारियों, वनकर्मियों, चरवाहों, घास, नरकुल और लकड़ी बीनने वालों को देखकर, मैंने यह संकल्प लिया कि 'मैं उन्हें न देखूँ और यह लोग भी मुझे न देखें'।

94.

९४.

EkovasaṅgaṇikavihārabhītiyāNinnatthalā vanagahanā taponidhī,Ninnatthalaṃ vanagahanaṃ papāta soTassāsi tādisi pavivittatā tadā;

()

संगति (भीड़) के भय से अकेले रहने वाले, तप के निधान उन्होंने निम्न भूमियों, पठारों और घने वनों में निवास किया। वे निम्न भूमि के घने वन और प्रपातों में रहे; उस समय उनका एकांतवास वैसा ही था।

95.

९५.

Yasmiṃvane caratamavītarāgīnaṃRomuggamo caraṇatalāni kampare,Disvāna bhiṃsaṇakavanaṃ tathāvidhaṃAjjhogahaṃ vasi pavivekakāmavā;

()

जिस वन में विचरण करते हुए राग-युक्त पुरुषों के रोंगटे खड़े हो जाते हैं और पैर काँपने लगते हैं, वैसे भयानक वन को देखकर, एकांत के अभिलाषी उन्होंने उसमें प्रवेश किया और वहाँ निवास किया।

96.

९६.

Ussāvapātatasamaye’ntaraṭṭhakeHemantike sisiratarāya rattiyā,Abbhāvakāsika mabhipūrayi vataṃKicchaṃ vasi vasi vanasaṇḍago divā;

()

पाला गिरने के समय, हेमन्त ऋतु की कड़कड़ाती रातों में, उन्होंने खुले आकाश के नीचे रहने के व्रत को पूरा किया; और दिन में वे बड़ी कठिनाई से वन के झुरमुटों में रहते थे।

97.

९७.

Gimhotu pacchimadivasantare divāAbbhāvakāsikadhutadhammapūrako,Rattiṃ vane vihari javaṭṭhikānyu’paNissāya so asayi susānabhūmiyaṃ;

()

ग्रीष्म ऋतु के अंतिम दिनों में, दिन के समय खुले आकाश में रहने के धुत-धर्म को पूरा करते हुए; रात में वे वन में विहार करते थे और श्मशान भूमि में हड्डियों के पास सोते थे।

98.

९८.

Buddhaṅkuraṃ upagamiyo’ṭhubhanti’piOmuttayantipi rajaso’kiranti’pi,Gomaṇḍalā savaṇakhilesu daṇḍakaṃDatvā vadāpayitumupakkamanti’pi;

()

बुद्ध-अंकुर (बोधिसत्व) के पास आकर कुछ लोग उन पर थूकते थे, कुछ उन पर मूत्र त्याग करते थे, और कुछ उन पर धूल फेंकते थे; चरवाहे उनके कानों के छिद्रों में तिनके डालकर उन्हें बुलवाने का प्रयास करते थे।

99.

९९.

Sovādhivāsayi satimā upekkhakoTaṃvedanaṃ kaṭukaka manaññavediyaṃ,Dukkhe sukhe sumati tulāsarikkhakoBālesu tesva’pi navikopayimanaṃ;

()

स्मृतिमान और उपेक्षावान उन्होंने उस कड़वे और अतुलनीय वेदना को सहन किया; सुख और दुःख में तराजू के समान समबुद्धि वाले उन्होंने उन मूर्खों के प्रति भी अपने मन को विचलित नहीं होने दिया।

100.

१००.

Āhāratappaṇavidhinā visuddhi’tiEke vadanti’ha samaṇāññatitthiyā,Kolādibhojanavikatiṃ tathāvidhaṃAppicchatāya’nubhavi suddhikāmavā;

()

यहाँ कुछ श्रमण और अन्य तीर्थक कहते हैं कि 'आहार की तृप्ति की विधि से शुद्धि होती है'; शुद्धि की इच्छा रखने वाले उन्होंने अल्पेच्छता के कारण बेर (कोल) आदि जैसे विभिन्न प्रकार के अल्प भोजन का अनुभव किया।

101.

१०१.

Appojabhojanavikatiṃ pabhuñjatoKhattiṃsalakkhaṇasiriyā samujjalaṃ,Kāyo suraddumaruciro’dhimattaka-Sīmānamaṭṭhikataca māpadhīmato;

()Pabbānivā asitalanāsva’sitika-Vallisu unnata’vanatāni seyyathā,Āsuṃ tathā karacaraṇādikāni’piTassu’nnatonata’vayavāti viggahe;

()

अल्प पोषक तत्वों वाला भोजन करने से, उन धीर पुरुष का शरीर, जो कभी क्षत्रिय लक्षणों की शोभा से देदीप्यमान था, एक सुंदर वृक्ष के समान होते हुए भी अत्यंत क्षीण होकर केवल अस्थि और चर्म मात्र रह गया; जैसे काली लताओं की गाँठें ऊँची-नीची होती हैं, वैसे ही उनके हाथ-पैर आदि अंग भी ऊँचे-नीचे (गाँठदार) हो गए।

103.

१०३.

Mokkhesino karabhapadaṃva nissiriṃNimmaṃsa mānisada mahū sirimato;

Tassu’ntatāvanatakapiṭṭhikaṇṭakoĀsi yathāvalayitavaṭṭanāvali;

()

मोक्ष की इच्छा रखने वाले उन श्रीमान के नितम्ब मांसहीन होकर ऊँट के पैर के समान शोभाहीन हो गए; उनकी रीढ़ की हड्डी मणकों की माला के समान ऊँची-नीची हो गई।

104.

१०४.

Gopāṇasi sithilitabandhanā jara-Sāḷāya heṭṭhupariṭhite’va dhīmato,Nimmaṃsalohitakakalebare pya’va-Bhaggā bhavuṃ pavisamaphāsukāvalī;

()

जैसे किसी पुरानी और ढीली कड़ियों वाली शाला की कड़ियाँ (पसलियाँ) ऊपर-नीचे दिखती हैं, वैसे ही उन धीर पुरुष के मांस और रक्त से रहित शरीर में पसलियों की पंक्तियाँ धँसी हुई और उभरी हुई दिखाई देने लगीं।

105.

१०५.

Appaṃ kubhojanavikatiṃ pabhuñjanoTassa’kkhikūpagayugalakkhitārakā,Okkāyikā abhavu magādhagā tadāGambhīrakupagadakatārakāka viya;

()

अल्प और कुत्सित भोजन करने के कारण, उनके नेत्र-कोटरों में स्थित पुतलियाँ वैसी ही गहरी धँसी हुई दिखाई देती थीं जैसे किसी गहरे कुएँ में तारे दिखाई देते हैं।

106.

१०६.

Vātātapena’ bhiphusito yathā’maka-Cchinno’bhisamphuṭani alābu tittako,Sīsacchavī sukhumachavissa bhojano-Pacchedanena’bhiphuṭitā ṭhitaṃ tathā;

()

हवा और धूप के संपर्क से, जैसे कच्चा कटा हुआ कड़वा कद्दू सूखकर मुरझा जाता है, वैसे ही सुकुमार भोजन करने वाले उन (बोधिसत्व) के सिर की त्वचा भोजन के अभाव में सूखकर फट गई थी।

107.

१०७.

Tassodaracchavi pana piṭṭhikaṇṭakaṃAlliyi so muni malamuttamocako,Okujjito paripati pūtimūlaka-Lomāni tabbapugalitāni bhūmiyaṃ;

()

उनके पेट की त्वचा रीढ़ की हड्डी से चिपक गई थी; मल-मूत्र त्याग करते समय जब वे मुनि झुकते थे, तो गिर पड़ते थे; उनके शरीर के सड़ी हुई जड़ों वाले रोम भूमि पर गिर जाते थे।

108.

१०८.

So piṭṭhikaṇṭakamavasaṅgapāṇināKucchicchaviṃ phusitumito parāmasi,So piṭṭhikaṇṭakamavasaṅgapāṇināKucchicchaviṃ phusitumito parāmasi;

() (Yamakabandhanaṃ)

उन्होंने अपने काँपते हुए हाथ से पेट की त्वचा को छुआ तो रीढ़ की हड्डी का स्पर्श हुआ; उन्होंने अपने काँपते हुए हाथ से पेट की त्वचा को छुआ तो रीढ़ की हड्डी का स्पर्श हुआ।

109.

१०९.

Kālonukho varapuriso’ti no tathāSāmonukho napi nanumaṅguracchavi,Āsuṃ tadā kavimatikathāparā narāDisvā malaggahitamasobhanacchaviṃ;

()

"क्या यह श्रेष्ठ पुरुष काले हैं?" नहीं। "क्या वे श्याम वर्ण के हैं?" नहीं। "क्या वे मंगुर (सुनहरे) वर्ण के हैं?" नहीं। उस समय लोग उनके मल से ढके हुए अशोभनीय शरीर को देखकर विभिन्न प्रकार की बातें करते थे।

110.

११०.

Ye santī sampatī samaṇā’bhavuṃ pureAttantapā tapasi anāgate siyuṃ,Te vedanaṃ kaṭukamitodhikaṃ kimuVedenti vedayu mabhivedayissare;

()

अतीत में जो श्रमण हुए, वर्तमान में जो हैं, या भविष्य में जो होंगे, जिन्होंने आत्म-तपस्या की; क्या उन्होंने इससे अधिक कड़वी वेदना का अनुभव किया है, कर रहे हैं या करेंगे?

111.

१११.

Īhāya dukkarakiriyāyi’māya’piNeva’jjhagā yamariyañāṇadassanaṃ,Attūpatāpanakasirassa kevalaṃBhāgī bhavi anariyamaggagāmiso;

()

इस दुष्कर क्रिया के प्रयास से भी उन्होंने उस आर्य ज्ञान-दर्शन को प्राप्त नहीं किया; वे केवल आत्म-पीड़ा के कष्ट के भागी बने, जो एक अनार्य मार्ग था।

112.

११२.

Saṃsāre sātisāre barataradarathe saṃsaraṃ saccasandhoKhedevedesi devāsiranarasaraṇoesayaṃsattasantiṃ,DhīrovīrovaroyopabhavabhavabhayopāpatāpabbipattoĀyogaṃ yogiyogī parihari hirimāevamevacchavassaṃ;

() (Muttāhāra bandhanaṃ)

अत्यंत कष्टकारी संसार में भटकते हुए, सत्यनिष्ठ, देवों, असुरों और मनुष्यों के शरणदाता, प्राणियों की शांति की खोज करने वाले; वे धीर, वीर और श्रेष्ठ महापुरुष, जो भव-भय और पाप-ताप से घिरे थे, उन योगियों के योगी और लज्जावान (बोधिसत्व) ने इस प्रकार के (काया-क्लेश के) अभ्यास को त्याग दिया।

Iti medhānandābhidhānena yatinā viracite sakala kavijana hakayānandadānanidāne jinavaṃsadīpe avidurenidāne mahābodhisattassa mahā padhānānuyogappavattiparidīpo ekādasamosaggo.

इस प्रकार मेधानन्द नामक यति द्वारा रचित, समस्त कवियों के हृदय को आनंद देने वाले 'जिनवंशदीप' के 'अविदूरे निदान' में 'महाबोधिसत्व के महा-प्रधान (दुष्करचर्या) के प्रयास का वर्णन' नामक ग्यारहवाँ सर्ग समाप्त हुआ।

1.

१.

Kāmaṃ kāmasukhallikā’nuyogoHīno’natthakaro’tya’ne(’karūpaṃ),Cintetvāna tapovanaṃ vimānāTvaṃ siddhatthu’pagamma kāhase kiṃ;

()

"निश्चित ही काम-सुखों में लिप्त रहना हीन और अनर्थकारी है," ऐसा सोचकर, हे सिद्धार्थ! आप राजभवन छोड़कर तपोवन में क्यों आए?

2.

२.

Konāma’ntu’patāpanā’nuyuttoPatto hoti sukhappadaṃ kadāci,Tasmā attu’patāpanā’nuyogoHīno’natthakaro’ti cintayassu;

()

भला आत्म-पीड़ा (काया-क्लेश) में लगा हुआ व्यक्ति कब सुख देने वाले पद को प्राप्त कर सकता है? इसलिए, विचार करें कि आत्म-पीड़ा का मार्ग भी हीन और अनर्थकारी है।

3.

३.

Attānaṃ sayamevamovaditvāPiṇḍāyā’nugharaṃ caritva laddhaṃ,Bhattaṃ bhuttavato sakamhi kāyeĀsuṃ pākatikāni lakkhaṇāni, ()

स्वयं को इस प्रकार उपदेश देकर, घर-घर जाकर भिक्षाटन किया और प्राप्त भोजन को ग्रहण करने के बाद, उनके शरीर के लक्षण पुनः स्वाभाविक (सामान्य) हो गए।

4.

४.

Hīnantadvayavajjanena jātuÑāṇukkaṃsagatamhi tamhi vīre,Bodhāyū’pasamāya nibbidāyaUkkaṭṭhaṃ paṭipattimācarante;

()

इन दोनों हीन अंतों (अतिवादों) को त्याग कर, ज्ञान में श्रेष्ठता प्राप्त करने वाले उन वीर ने बोधि, शांति और निर्वेद के लिए उत्कृष्ट प्रतिपत्ति (साधना) का आचरण किया।

5.

५.

Chabbassānya’nidukkaraṃ karitvāBodhiṃ nājjhagato subhojanāni,Bhuñjanto kimu kubbate’ padhānāVibbhanto iti pañcavaggiyāyaṃ;

()

"छह वर्षों तक अत्यंत दुष्कर तपस्या करके भी जब बोधि प्राप्त नहीं हुई, तो अब उत्तम भोजन करते हुए वे उसे कैसे प्राप्त करेंगे?"—ऐसा सोचकर वे पाँचों वर्गीय भिक्षु भ्रमित हो गए।

6.

६.

Madaditvā sikataṃ sinehaladdhāKevā’suṃ samaṇaṃ hi’maṃ upecca,Ko mūḷho’dhigamādhigantumiccheCintetvā migadāyamotariṃsu;

()

"बालू को पेरकर भला किसे तेल प्राप्त हुआ है? कौन इस (भ्रष्ट) श्रमण के पास जाकर अप्राप्य को प्राप्त करने की इच्छा करेगा?"—ऐसा सोचकर वे मृगदाव (ऋषिपत्तन) चले गए।

7.

७.

Senānīnigame tadāni seṭṭhi-Dhītā sāmikulaṃ alaṅkatā’si,Bhārenā’vanataṅginī kucānaṃHaṃsivā’lasagāminī sujātā;

()

उस समय सेनानी निगम में श्रेष्ठि की पुत्री सुजाता थी, जो अपने पति के कुल का आभूषण थी; स्तनों के भार से झुके हुए अंगों वाली वह सुजाता हंसिनी के समान मंद गति से चलने वाली थी।

8.

८.

Jāte patthitapatthanāsamiddheRukkhā’dhiggahitāya devatāya,Kātuṃ sābalikammaka mānayitvāDhenū laṭṭhivanopagā sahassaṃ;

()

अपनी मांगी हुई मन्नत पूरी होने पर, वृक्ष पर रहने वाली देवता की बलि-पूजा करने के लिए, वह एक हजार गायों को लेकर लट्ठिवन पहुँची।

9.

९.

Tāsaṃ pañcasatāni duddhakhīraṃPāyetvā katapuna yāvatā’ḍhadhenū,Khīrānaṃ parivattanaṃ vidhāyaPaccūsamhi dudoha tā’ḍhadhenū;

()

उन पाँच सौ गायों का दूध (अन्य गायों को) पिलाकर, फिर उनकी आधी संख्या वाली गायों को पिलाकर, इस प्रकार दूध का परिवर्तन करते हुए, उन्होंने उषाकाल में उन आधी गायों को दुहा।

10.

१०.

Missetvā sayamevava duddhakhīraṃPāyāsaṃ pacituṃ samārabhittha,Devā tattha sudhārasaṃ khipitvāĀrakkhādimakaṃsu uddhanasmiṃ;

()

उन्होंने स्वयं ही दूध मिलाकर पायस पकाना आरम्भ किया; देवताओं ने वहाँ (उसमें) दिव्य रस (सुधा) डाल दिया और चूल्हे पर रक्षा आदि की।

11.

११.

Tassā’si himāvācalo’padhānaṃPallaṅko pathavitalaṃ ahū ce,Hatthā pacchimapubbasāgaresuPādā dakkhiṇasāgare bhaviṃsū;

()

हिमालय पर्वत उनका तकिया था, पृथ्वीतल उनका पलंग था, उनके हाथ पश्चिमी और पूर्वी समुद्रों में थे और उनके पैर दक्षिण समुद्र में थे।

12.

१२.

Uggantvā tiṇajāti nāhirandhāTassā’hacca ṭhitā nabhaṃ asesaṃ,Chādesuṃ caraṇuṭṭhitā’ssa kaṇha-Sīsā’jānuyugā’pya’kaṇhakīṭā;

()

उनके नाभि-रन्ध्र से तृण (घास) उगकर आकाश तक पहुँच गए, और उनके चरणों से उठे हुए काले सिर वाले सफेद कीड़ों ने उनके घुटनों तक के भाग को ढक लिया।

13.

१३.

Cattāro sakuṇā catuddisāhiPatvā tappadapañjaraṃ vivaṇṇā,Setā’suṃ puthumīḷhapabbatassaSīse caṅkami so alimpamāno;

()

चारों दिशाओं से चार विभिन्न रंगों के पक्षी उनके चरणों के पास आकर श्वेत हो गए, और वे विष्ठा के विशाल पर्वत के शिखर पर बिना लिप्त हुए (बिना गंदे हुए) टहलने लगे।

14.

१४.

Iccevaṃ sumati’ṭṭhapākadāniPassitvā supināni pañca niṭṭhaṃ,Patto ajja bhavāmahanti buddhoNigrodhaṃ samupecca sannisīdi;

()

इस प्रकार उन सुमति (बोधिसत्व) ने इन पाँच स्वप्नों को देखकर यह निश्चय किया कि 'आज मैं बुद्ध बनूँगा', और वे न्यग्रोध (बरगद) वृक्ष के पास जाकर बैठ गए।

15.

१५.

Sodhetaṃ sahitā tu puṇṇadāsīPaccūse vaṭamūlapubbasele,Taṃ lokekaraviṃ virājamānaṃDisvā’voca sujātametamatthaṃ;

()

उषाकाल में वटवृक्ष के नीचे सफाई करने वाली दासी पुण्णा ने उस लोक के एकमात्र सूर्य के समान देदीप्यमान (बोधिसत्व) को देखा और सुजाता से यह बात कही।

16.

१६.

Lakkhagghaṃ haripātimāharitvāSā āvajjayi pakkabhājanaṃ so,Pāyāso vinivaṭṭito ṭhito’siTāyaṃ pokkharapattatova’toyaṃ;

()

वह (सुजाता) एक लाख मूल्य का स्वर्ण पात्र लेकर आई और उसमें पका हुआ भोजन (पायस) डाल दिया; वह पायस पात्र में वैसे ही स्थित रहा जैसे कमल के पत्ते पर जल।

17.

१७.

Sā aññāya suvaṇṇapātiyā taṃChādetvā muditā pasantacittāGantvā maṇḍana maṇḍitā sasīseKatvā pūjayi bhojanaṃ sujātā;

()

उसने स्वर्ण पात्र को जानकर, उसे ढक दिया और प्रसन्न चित्त होकर, आभूषणों से सुसज्जित सुजाता ने उसे अपने सिर पर रखकर जाकर उस भोजन को अर्पित किया।

18.

१८.

Kālaṃ ettakamevabodhisattaṃNātikkamma vidhātudinnapatto,Sampatto’si adassanaṃ tato taṃPātiṃ soṇṇamayaṃ paṭiggahetvā;

()

इतने समय तक बोधिसत्व के पास रहने वाला (ब्रह्मा द्वारा दिया गया) पात्र अदृश्य हो गया, तब उन्होंने उस स्वर्ण पात्र को ग्रहण किया।

19.

१९.

Haṃsālimalinīkatāravinda-Reṇucchannasunīlanīrapurā,Yā nerañjaravissutā’si tāyaNajjātīramagañji sattasāro;

()

हंसों की पंक्तियों से सुशोभित, कमलों के पराग से ढके हुए गहरे नीले जल वाली प्रसिद्ध निरंजना नदी के तट पर वे सत्त्वसार (बोधिसत्व) गए।

20.

२०.

PāyāsāmisapuṇṇasoṇṇapātiṃKāsāvāni jinaṅkuro ṭhapetvā,Tīre tāya savantiyā nahātuṃTitthaṃ gandhagajorivo’tarittha;

()

पायस रूपी भोजन से भरे स्वर्ण पात्र और काषाय वस्त्रों को नदी के तट पर रखकर, वे जिनाङ्कुर (बोधिसत्व) स्नान करने के लिए गन्धहस्ती के समान तीर्थ (घाट) पर उतरे।

21.

२१.

RolambākulanīlanīrajehiSevālehi nadījalaṃ sunilaṃ,Nikkhantajjutisañcayehi dehāOtiṇṇassa jagāma piñjarattaṃ;

()

भौरों से युक्त नीले कमलों और शैवालों के कारण नदी का जल जो गहरा नीला था, उनके शरीर से निकलने वाली कान्ति के पुंज से वह पीत वर्ण (सुनहरा) हो गया।

22.

२२.

Gaṅgākāmini kañjareṇugandha-Cuṇṇaṃ tuṅgataraṅgabāhunā taṃ,Bhattāraṃ salilena sītalenaMakkhetvāsunahāpayantī’vā’si;

()

वह नदी रूपी कामिनी अपनी ऊँची लहरों रूपी भुजाओं से कमल के पराग रूपी सुगन्धित चूर्ण और शीतल जल से अपने स्वामी को नहला रही थी।

23.

२३.

Tulyaṃ tabbadanambujena laddhuṃĀyantaṃ raviraṃsisaṅgamena,Haṃsasseṇi sarojakosarāsiṃSaṃdūsesi āvāriyo hi pāko;

()

उनके मुख-कमल के समान होने के लिए सूर्य की किरणों के सम्पर्क से आने वाले हंसों की पंक्ति और कमलों के समूह को (उनके शरीर की आभा ने) फीका कर दिया।

24.

२४.

Tīre sārasacakkavākapakkhīSosāya’ssavisāritaṃ’sapakkhā,Gambhīrambhasi mattamāhariṃsuMaññe nikkaruṇāya ettakantī;

()

तट पर सारस और चक्रवाक पक्षियों ने अपने पंख फैलाकर गहरे जल में मग्न होकर मानो करुणापूर्वक यह सब देखा।

25.

२५.

Tuṇḍe maṇḍitapuṇḍarīkadaṇḍoPakkhe keravapaṇḍare pasārī,Nāthassu’bbahi mattahaṃsarājāSetacchattavibhutimuttamaṅge;

()

अपनी चोंच में श्वेत कमल की डंडी धारण किए हुए और अपने सफेद पंखों को फैलाए हुए एक मतवाले हंसराज ने नाथ (बोधिसत्व) के मस्तक पर श्वेत छत्र की शोभा धारण की।

26.

२६.

VattamhojapalobhitālicakkaṃCakkhavāpāthagataṃ jinaṅkurassa,Saṃdassesi padhānabhuṭhitassaNilasmiṃ kasiṇamhi bhūtibhāraṃ;

()

खिले हुए कमलों से लोभित भौरों के समूह और चक्रवाकों के मार्ग में आए हुए उन जिनाङ्कुर (बोधिसत्व) की आभा नीले कसिण (ध्यान के आलम्बन) के समान सुशोभित हो रही थी।

27.

२७.

VeyyāvaccakarārivāpagāyaṃSevālādimalāpanena mīnā,PādañcandagamīnalakkhaṇassaTassa’gge vimalikariṃsu vāriṃ;

()

नदी में सेवा करने वाली मछलियों ने शैवाल आदि गंदगी को हटाकर, चन्द्रमा के समान कान्ति वाले और मीन-लक्षणों से युक्त उनके चरणों के पास के जल को निर्मल कर दिया।

28.

२८.

Uttiṇṇassa visālasāḷasākhī-Sākhāhatthapuṭehi puñknāya,Gattaṃ mandasugandhagandhavāha-Vatthaṃ sāḷavanaṅganā adāsi;

()

जल से बाहर निकलने पर, शाल वृक्ष की विशाल शाखाओं रूपी हाथों से शाल-वन रूपी अङ्गना ने उनके शरीर को मन्द सुगन्धित वायु रूपी वस्त्र प्रदान किया।

29.

२९.

Lokindo parimaṇḍalaṃ nivatthoChādetvāna timaṇḍala’ntariyaṃ,Bandhitvopari kāyabandhanampiKāsāvaṃ paridhāyi paṃsukūlaṃ;

()

लोक के स्वामी ने चारों ओर से व्यवस्थित रूप से अन्तरीय (नीचे का वस्त्र) पहनकर, तीनों मण्डलों (घुटनों और नाभि) को ढकते हुए और ऊपर से काय-बन्धन (कमरबंद) बाँधकर काषाय पांसुकूल वस्त्र धारण किया।

30.

३०.

Pāyāsassa nirūdakassa ūna-Paññāsappamite vidhāya piṇḍe,Pācīnābhimukho nisajja najjāTīre tāya akāsi bhattakiccaṃ;

()

बिना जल के पकाए गए उस पायस के उनचास (49) पिण्ड बनाकर, नदी के तट पर पूर्व की ओर मुख करके बैठकर उन्होंने भोजन किया।

31.

३१.

Pāyāso madhuro’yamassa satta-Sattāhaṃ paṭividdhabodhino hi,Ojāsamapharaṇāya ṭhānamāsiTasmā so pavihāsi nibbihesaṃ;

()

यह मधुर पायस उन (बोधिसत्व) के लिए सात सप्ताह (49 दिन) तक, जब तक वे बोधि प्राप्त नहीं कर लेते, ओज (शक्ति) प्रदान करने के लिए पर्याप्त था, इसलिए उन्होंने बिना किसी अन्य आहार के विहार किया।

32.

३२.

Bujjheyyaṃ yadi bodhimajja sohaṃUddhaṃsotamayaṃ suvaṇṇapāti,Gaṅgāyaṃ khipaki gacchatūti vatvāDhīmā dakkhiṇahatthagaṃ tamagghaṃ;

()

"यदि आज मैं बोधि प्राप्त करूँगा, तो यह स्वर्ण पात्र नदी में धारा के विपरीत (उर्ध्वस्रोत) बहे", ऐसा कहकर उन धीमान (बुद्धिमान) ने अपने दाहिने हाथ में स्थित उस बहुमूल्य पात्र को फेंका।

33.

३३.

Sotaṃ bhindiya sā savantimajjheṬhatvā pāti yato asītihatthaṃ,Uddhaṃsotamupecca sannimujjiTasmā so’pi nimujji pītinajjaṃ;

()

वह पात्र नदी की धारा को चीरते हुए अस्सी हाथ तक धारा के विपरीत गया और फिर डूब गया; इसी कारण वे (बोधिसत्व) भी प्रीति रूपी नदी में डूब गए (अत्यन्त प्रसन्न हुए)।

34.

३४.

Nāgānaṃ bhavanaṃ upecca tiṇṇaṃBuddhānaṃ panimamhi bhaddakappe,SāpātiparibhuttasoṇṇapātiGhaṭṭetvāna ṭhitā katānurāvā;

()

नागों के भवन में पहुँचकर, इस भद्रकल्प के पूर्ववर्ती तीन बुद्धों द्वारा उपयोग किए गए स्वर्ण पात्रों से टकराकर वह पात्र शब्द करता हुआ स्थित हो गया।

35.

३५.

Taṃ dīghāyukakālanāgarājāSutvā saddamathajjape’kabuddho,Uppannoti jinaṃ abhitthavantoAṭṭhāsi thutigītikāsatehi;

()

उस शब्द को सुनकर दीर्घायु काल नागराज ने "आज फिर एक बुद्ध उत्पन्न हुए हैं" ऐसा जानकर, उन जिन (बुद्ध) की सैकड़ों स्तुति गीतों से प्रशंसा करते हुए स्तुति की।

36.

३६.

ChāyābaddhavisālasāḷasālaṃPatvāsāḷavanaṃ nadīsamīpe,ĀjīvaṭṭhamasīlasaṃvarenaĀdoyeva visuddhakāyavāco;

()

नदी के समीप घनी छाया वाले विशाल शाल वृक्षों के वन में पहुँचकर, आजीव-अष्टमक शील के संवर से आरम्भ में ही काया और वाणी से विशुद्ध होकर;

37.

३७.

KatvāṭṭhārasapiṭṭhikaṇṭakānaṃKoṭīnaṃpaṭipādanaṃ kamena,PallaṅkassanisajjabandhanenaKammaṭṭhānasatiṃ upaṭṭhapetvā;

()

रीढ़ की हड्डी के अठारह जोड़ों को सीधा करके, पर्यङ्क आसन (पालथी) लगाकर बैठकर, कर्मस्थान की स्मृति को उपस्थित किया;

38.

३८.

ĀnāpānasatiṃpariggahetvāNibbattesimalaggahītapubbe,Rūpārūpasamādhayo’ṭṭhapañcā-Bhiññāyo vasitāca so vasīso ()

आनापानस्मृति को ग्रहण कर, पहले कभी प्राप्त न किए गए रूप और अरूप समाधियों (आठ समापत्तियों) और पाँच अभिज्ञाओं को उन वशी (इन्द्रियों को जीतने वाले) ने सिद्ध किया।

39.

३९.

Jhānassādarato divāvihāraṃKatvā sāḷavane surāsurehi,Dhīro maggamalaṅkataṃ karīvaGantuṃ otariyatrabodhimūlaṃ;

()

ध्यान में लीन होकर, देवताओं और असुरों के साथ सालवन में दिवाविहार (दिन का विश्राम) करने के बाद, वे धीर (बुद्ध) सुसज्जित मार्ग से बोधि वृक्ष की ओर जाने के लिए वहाँ उतरे।

40.

४०.

LājādīkusumehivippakiṇṇoMuttāpaṇḍaravāḷukātthato so,Maggo tuṅgataraṅga bhaṅgahāriLakkhīvāsapayodadhīri’vā’si;

()

वह मार्ग खील (लाजा) आदि पुष्पों से बिखरा हुआ था और मोतियों जैसी सफेद बालू से ढका था; वह मार्ग ऊँची लहरों के टूटने से सुंदर दिखने वाले लक्ष्मी के निवास स्थान क्षीर-सागर के समान प्रतीत हो रहा था।

41.

४१.

Majjhā’ropitapaṅkajābhirāmaṃMuttādāmasamākulaṃ samantā,KaṇṇolambasuvaṇṇaghaṇṭamassaDeṭā dibbavitāna mukkhipiṃsu;

()

देवताओं ने उनके ऊपर एक दिव्य चंदोवा (वितान) तान दिया, जिसके मध्य में सुंदर कमल सुशोभित थे, जो चारों ओर मोतियों की मालाओं से युक्त था और जिसके कोनों पर सोने की घंटियाँ लटक रही थीं।

42.

४२.

Lokatthaṃ karaṇāya coditasmiṃTasmiṃ lokadivākare’kavīre,Gacchante sahajātabodhimūlaṃĀloko udapādi sabbaloke;

()

जगत के कल्याण के लिए प्रेरित, जगत के सूर्य और अद्वितीय वीर (बुद्ध) के अपने साथ ही उत्पन्न हुए बोधि-वृक्ष की ओर जाते समय, समस्त लोक में प्रकाश फैल गया।

43.

४३.

Āyantaṃ tiṇhārako pathamhiDisvā sotthiyanāmabhūsuro taṃ,Pādāsi tiṇamuṭṭhiyo’ṭṭhamattāNātho tāni tiṇāni sampaṭicchi;

()

मार्ग में आते हुए उन्हें देखकर सोत्थिय नामक ब्राह्मण घास काटने वाले ने उन्हें आठ मुट्ठी घास दी; नाथ (बुद्ध) ने उन घासों को स्वीकार कर लिया।

44.

४४.

Vattatte varapāṭihāriyamhiMagge gandhagajo’ca jamhamāno,Sampatto karuṇākalattabhattāSambodhādhigamāya bodhimūlaṃ;

()

मार्ग में श्रेष्ठ प्रातिहार्यों (चमत्कारों) के होते हुए, एक गंधहस्ती की भाँति चलते हुए, करुणा के स्वामी बुद्ध संबोधि प्राप्त करने के लिए बोधि-वृक्ष के पास पहुँचे।

45.

४५.

Tassosīdaṭhitaṃ’va cakkavāḷaṃHeṭṭhā dakkhiṇato’ttarānanassa,Paññāyu’ttaracakkavāḷamuddhaṃLaṅghitvānaṭhitaṃ’va ābhavaggaṃ;

()

जब वे उत्तर की ओर मुख करके खड़े हुए, तो दक्षिण की ओर का चक्रवाल नीचे धँस गया और उत्तर की ओर का चक्रवाल ऊपर उठकर भवग्ग (ब्रह्मलोक की सीमा) तक पहुँच गया सा प्रतीत हुआ।

46.

४६.

Evaṃ pacchimamuttaraṃ disampiAṭṭhānanti padakkhiṇaṃ karonto,Gantvā ṭhānavaraṃ puratthimasmiṃAṭṭhāsi vasi pacchimānano so;

()

इसी प्रकार पश्चिम और उत्तर दिशाओं के भी अस्थिर होने पर, प्रदक्षिणा करते हुए वे पूर्व दिशा में उस श्रेष्ठ स्थान पर गए और पश्चिम की ओर मुख करके खड़े हो गए।

47.

४७.

Dhīmā dakkhiṇapāṇipallavenaAgge tāni tiṇāni sattharī so,Tamhā cuddasahatthamuppatitvāPallaṅko samalaṅkarī dumindaṃ;

()

उन बुद्धिमान (बुद्ध) ने अपने पल्लव के समान कोमल दाहिने हाथ से उन घासों को सामने बिछाया; तब वहाँ चौदह हाथ ऊँचा एक पलंग (वज्रासन) प्रकट हुआ जिसने उस वृक्षराज को सुशोभित कर दिया।

48.

४८.

Dakkho kārupavīṇacittakāroKātuṃ vā’likhituṃ yathānasakkā,Aṭṭhaṃsu haritāni santhatāniEvaṃ tāni tiṇāni uppatitvā;

()

वे घासें इस प्रकार बिछ गईं कि कोई चतुर शिल्पी या निपुण चित्रकार भी वैसा बनाने या चित्रित करने में समर्थ नहीं था; वे हरी घासें स्वतः ही आसन के रूप में व्यवस्थित हो गईं।

49.

४९.

Maṃsādī upasussare nahārūAṭṭhīcepyavasissare sarīre;

Muñceyyaṃ caturāsavehi yāvaBhindissāmi natāvimaṃ ahanti;

()

"चाहे मेरे शरीर का मांस और नसें सूख जाएँ और केवल हड्डियाँ ही शेष रहें, जब तक मैं चारों आस्रवों से मुक्त नहीं हो जाता, तब तक मैं इस आसन को नहीं छोड़ूँगा।"

50.

५०.

Daḷhaṃ cintiya daḷhamānaso soPācīnābhimukho dumindabandhaṃ;

Katvā piṭṭhigataṃ nisīdi bodhi-Pallaṅkamhi yugandhare ravī’va;

()

ऐसा दृढ़ संकल्प कर, दृढ़ मन वाले वे (बुद्ध) पूर्व की ओर मुख करके और वृक्षराज (बोधि वृक्ष) को अपनी पीठ के पीछे रखकर बोधि-पर्यंक (वज्रासन) पर वैसे ही बैठ गए जैसे युगंधर पर्वत पर सूर्य सुशोभित होता है।

51.

५१.

Lokeso sasimaṇḍalāvabhāsaṃSetacchattamadhārayī tadaññe,Suddhāvāsatalaṭṭhadevatā taṃPūjesuṃ makuṭappitañjalīhi;

()

लोकपति (महाब्रह्मा) ने चंद्रमा के मंडल के समान चमकता हुआ श्वेत छत्र धारण किया, और शुद्धावास लोक के देवताओं ने अपने मुकुटों के पास हाथ जोड़कर उनकी पूजा की।

52.

५२.

Ye rūpāvacare vasanti devāTe ca’ññatra asaññasattadeve,Sampatvā vajirāsane nisinnaṃPūjesuṃ kusumākulañjalīhi ()

जो देवता रूपावचर लोक में रहते हैं (असंज्ञी सत्त्वों को छोड़कर), वे सब वहाँ आए और वज्रासन पर बैठे हुए बुद्ध की पुष्पों से भरी अंजलि जोड़कर पूजा की।

53.

५३.

Ekacce paranimmitādilokāPatvā bhattibharā’marā mahiṃsu,PūjābhaṇḍasamābhikiṇṇahatthāMārāriṃ tahimāpa pāpimā kiṃ;

()

परनिर्मितवशवर्ती आदि देवलोकों से कुछ देवता भक्तिभाव से भरकर वहाँ आए और अपने हाथों में पूजा की सामग्री लेकर मार के शत्रु (बुद्ध) की अर्चना करने लगे; तब वहाँ वह पापी मार क्यों न आता?

54.

५४.

Ye nimmāṇaratimhi nijjarā te;

Patvā gandhakaraṇḍamaṇḍalehi,SampūjesumalaṅkataṅghipīṭhaṃNaṃ seṭṭhaṃ vijayāsanopaviṭṭhaṃ;

()

निर्माणरति लोक के जो देवता थे, वे सुगंधित पेटियों के साथ वहाँ पहुँचे और विजय-आसन पर बैठे हुए उन श्रेष्ठ बुद्ध के सुसज्जित पाद-पीठ की पूजा की।

55.

५५.

Aṭṭhāsi tusitālayā sasenoPatvā santusitavhadevarājā,Vijento harimora piñchapuñja-Sobhaṃ kañcanatālavaṇṭapantiṃ;

()

तुषित लोक से अपनी सेना के साथ आकर संतुषित नामक देवराज खड़े हो गए, जो मयूर-पंखों के समान शोभायमान स्वर्ण-निर्मित तालवृंत (पंखे) से पंखा कर रहे थे।

56.

५६.

Patvā yāmasurālayā sasenoSaṃvijesi suyāma devarājā,Dhīraṃ soṇṇapaṇāḷikānipāta-Dhārāsannibhacārucāmarehi;

()

याम देवलोक से अपनी सेना के साथ आकर सुयाम देवराज ने उन धीर (बुद्ध) को सुंदर चँवरों से पंखा किया, जो स्वर्ण-नलिका से गिरती हुई जलधारा के समान प्रतीत हो रहे थे।

57.

५७.

Devindo vijayuttarākhyasaṅkhaṃVīsaṃ hatthasataṃ dhamītadaññe,Pūjesuṃ tamupecca koviḷāra-Pupphādīhi ca tāvatiṃsadevā;

()

देवराज इंद्र ने एक सौ बीस हाथ लंबे 'विजयोत्तर' नामक शंख को बजाया, और अन्य तावतिंस लोक के देवताओं ने पास आकर कोविदार आदि पुष्पों से उनकी पूजा की।

58.

५८.

Yakkhādīhi purakkhatā’pi deva-Rājāno caturo catuddisāsu,Rakkhaṃ saṃvidahiṃsu devalokāTaṃ patvāna vinaṭṭhalomahaṭṭhaṃ;

()

यक्षों आदि के साथ चारों दिशाओं के चारों लोकपाल देवराजों ने वहाँ पहुँचकर निर्भय होकर चारों ओर से सुरक्षा का प्रबंध किया।

59.

५९.

Vādento saramaṇḍalaṃ vidhāyaVīṇaṃ pañcasikho’pi beḷuvākhyaṃ,Taṃ sampūjayi kālanāgarājāThomento thutigītikāsatehi;

()

पंचशिख गंधर्व ने 'बेलुव' नामक वीणा पर मधुर स्वर-मंडल छेड़ते हुए उनकी स्तुति की, और काल नागराज ने भी सैकड़ों स्तुति-गीतों से उनका गुणगान करते हुए उनकी पूजा की।

60.

६०.

Evaṃ kāhaḷabherisaṅkhavīṇā-Ghaṇṭāvījanichattacāmarehi,NaccādīhicalājapañcamehiDīpaddhupadhajehi mānayuṃ taṃ;

()

इस प्रकार नरसिंगों, भेरियों, शंखों, वीणाओं, घंटियों, पंखों, छत्रों और चँवरों के साथ, तथा नृत्य आदि और खील (लाजा) सहित पाँच प्रकार के पुष्पों, दीपों, धूपों और ध्वजाओं से उन्होंने उनका सम्मान किया।

61.

६१.

Siddhattho paṭisiddhamāradheyyoKattuṃ attavase sadevalokaṃ,Sutvā vāyamatīti bodhimaṇḍeMāro tatra samārabhitthagantuṃ;

()

"सिद्धार्थ मार के अधिकार को अस्वीकार कर देवलोक सहित समस्त जगत को अपने वश में करने के लिए बोधि-मंडल पर प्रयत्न कर रहे हैं"—यह सुनकर मार ने वहाँ जाने की तैयारी की।

62.

६२.

Tasmiṃ kho samaye bhayāvahāniMārasso’taraṇāya kāraṇāni,Cakkhacāpāthagatāni dunnimitta-Rūpādīni tilokalocanassa;

()

उस समय, मार के आगमन के सूचक अनेक भयानक और अपशकुन रूपी दृश्य त्रिलोक-चक्षु (बुद्ध) की दृष्टि के सामने प्रकट हुए।

63.

६३.

Sukkha’mhodhararāvabherirāva-Vipphārābadhirīkatambarampi,Bhīmaṃ vijjulatā’sighaṭṭaṇehiMārassā’havambḍalābhamāha;

()

बिना जल के बादलों की गर्जना और भेरियों के शब्द से आकाश बहरा सा हो गया, और बिजली रूपी तलवारों के टकराने की भयानक चमक मार के युद्ध-क्षेत्र के आगमन की सूचना दे रही थी।

64.

६४.

Mārassā’gamanañjase rajovaVājīnaṃ khuraghaṭṭaṇena jāto,Ukkāpātasataṃ janesi tassaCakkhavāniṭṭhaphakhalaṃ disāsu ḍāho;

()

मार के आने के मार्ग पर घोड़ों के खुरों की टाप से धूल उड़ने लगी, सैकड़ों उल्कापात होने लगे और दिशाओं में आँखों को अप्रिय लगने वाली दाह (जलन) उत्पन्न हो गई।

65.

६५.

Vehāse vicaruṃ kabandharūpāKākolā balipuṭṭhavāyasārī,Unnādiṃsu kharānilo pavāyīAbbhuṭṭhāsi rajo disāsu dhūmo;

()

आकाश में बिना सिर वाले धड़ (कबंध) घूमने लगे, कौवे और उल्लू चिल्लाने लगे, तेज आँधी चलने लगी और दिशाओं में धूल और धुआँ छा गया।

66.

६६.

Āloko vigato ghaṇandhakāroOtiṇṇo mahikāsamābhikiṇṇo,Ākāso pathavi bhūsaṃ pakampiMeghacchannadinaṃ dinaṃ babhūva;

()

प्रकाश लुप्त हो गया, घना अंधकार छा गया और कोहरा फैल गया; आकाश और पृथ्वी जोर से काँपने लगे और दिन बादलों से ढके हुए दिन के समान (अंधकारमय) हो गया।

67.

६७.

Siddhatthañhi asiddhamatthametaṃKātuṃ assavamārakiṅkarāme,Vatve’thā’ti pajāpatī sasenoTattheva’ntaradhāyi tāvadeva;

()

"मेरे आज्ञाकारी मार-किंकरो! सिद्धार्थ के इस मनोरथ को सफल मत होने दो"—ऐसा कहकर वह मार (प्रजापति) अपनी सेना के साथ तुरंत वहाँ से अंतर्धान हो गया।

68.

६८.

Sā setā purato pajāpatissaĀsī bārasayojanaṃ vinaddhā,Evaṃ dakkhiṇavāmano ca loka-Dhātvantāvadhīmāsi pacchato’pi;

()

मार के आगे उसकी वह सेना बारह योजन तक फैली हुई थी; इसी प्रकार दक्षिण, वाम (उत्तर) और पीछे की ओर भी वह लोकधातु की सीमा तक विस्तृत थी।

69.

६९.

Uddhaṃ sā navayojanappamāṇāSaddo bhūmividāraṇori’vā si,So’paḍḍhaṃ satayojanaṃ babhūvaUccaṃ so girimekhalo gajindo;

()

वह (ध्वनि) ऊपर नौ योजन तक गई और भूमि के फटने के समान शब्द हुआ; वह गिरिमेखल नामक गजराज (हाथी) एक सौ पचास (डेढ़ सौ) योजन ऊँचा था।

70.

७०.

Nāhesuṃ parisāsu nimmitāsuṃDveyodhā sadisāyudhādadhānā,Tabyāsena alañhi lomahaṃsoYassā’nussaraṇena ce siyā me;

()

उन निर्मित सेनाओं में दो योद्धा समान शस्त्र धारण किए हुए नहीं थे, जिसके स्मरण मात्र से ही मेरे रोंगटे खड़े हो जाते हैं।

71.

७१.

Māpetvā sahasā sahassabāhuṃGaṇhitvā vividhāyudhāni tehi,Ārūḷho girimekhalaṃ sasenoMāro pāturahosi baddhavero;

()

अचानक एक हजार भुजाएँ बनाकर और उनमें विभिन्न शस्त्रों को धारण कर, गिरिमेखला हाथी पर सवार होकर, अपनी सेना के साथ शत्रुता रखने वाला मार प्रकट हुआ।

72.

७२.

Deveso yasasā samaṃ sakenaSetacchatta magañchi saṃharitvā,Deveso yasasā samaṃ sakenaSaṅakkhaṃ piṭṭhigataṃ vidhāya dhāvī;

() (Yamakabandhanaṃ)

देवराज (इन्द्र) अपने यश के साथ श्वेत छत्र को समेटकर भाग गए, और देवराज अपने यश के साथ शंख को पीठ पर रखकर भाग गए।

73.

७३.

Saṅkocā’nanakāhalo jagāmaPātālaṃ khalu kālanāgarājā,Vīṇādoṇisakho sakhānapekhoTamhā pañcasikho kalahuṃ palāyi;

()

कालनागराज अपने मुख के शंख को सिकोड़कर पाताल चला गया, और वीणा बजाने वाला पंचशिख भी अपने मित्रों की उपेक्षा कर वहाँ से भाग गया।

74.

७४.

Disvā mārabalaṃ samosarantaṃSampattā janatā palāyi bhītā,Sosīho’va vihāsi sakyasīhoEko kamārakarindakumhabhedī;

()

मार की सेना को आते देख उपस्थित जनसमूह भयभीत होकर भाग गया, किन्तु शाक्यसिंह (बुद्ध) अकेले ही उस सिंह के समान अडिग रहे जो मदमस्त हाथी के मस्तक को विदीर्ण कर देता है।

75.

७५.

Passitvā’dharakantibhāramassaVattamhoruha mindirāvihāraṃ,Siddhatthena samo nacatthi lokeIccevaṃ kalimā’ha mārasenaṃ;

()

इसके अधरों की कान्ति और कमल के समान मुख को देखकर, जो लक्ष्मी का निवास है, उस पापी मार ने अपनी सेना से कहा कि संसार में सिद्धार्थ के समान कोई नहीं है।

76.

७६.

Etasasā’bhimukhā mayaṃ kadāciNosakkoma’bhiyujjhitunti tātā,Vatvā uttarapassato samāroKhandhāvāramabandhi baddhavero;

हे तात! हम कभी भी इसके सम्मुख युद्ध करने में समर्थ नहीं हैं, ऐसा कहकर शत्रुता रखने वाले मार ने उत्तर दिशा से अपनी सेना का पड़ाव डाल दिया।

77.

७७.

Disvā’jjhottharamānamārasenaṃĀrakkhāvaraṇaṃ thiraṃ vidhāya,Khandhāvāramabandhi sopi vīroJetuṃ taṃ dasapāramī bhaṭehi;

()

मार की सेना को आक्रमण करते देख, उस वीर (बुद्ध) ने अपनी रक्षा का सुदृढ़ घेरा बनाया और दस पारमिताओं रूपी योद्धाओं के साथ उसे जीतने के लिए अपना पड़ाव डाला।

78.

७८.

Māro bhudharamerucakkavāḷeRukkhādīni vicuṇṇituṃ samatthaṃ,Khobhetvā bhuvanattayaṃ disāsuUṭṭhāpesi samīraṇaṃ sughoraṃ;

()

मार ने पर्वतों, मेरु और चक्रवाल के वृक्षों आदि को चूर्ण करने में समर्थ, तीनों लोकों को क्षुब्ध करने वाली भयंकर वायु दसों दिशाओं में उत्पन्न की।

79.

७९.

Vāto pāramidhāmavārito soNittejaṃ palayānilassamopi,Patto cāmaramandamārutovaTandehotuparissamaṃ jahāsi;

()

पारमिताओं के प्रभाव से रुकी हुई वह वायु अपना तेज खोकर प्रलय की वायु के समान होने पर भी, चँवर की मन्द वायु के समान होकर उनके शरीर की थकान को दूर करने लगी।

80.

८०.

DhārāvegavihinnabhūmibhāgaṃGambhīrā’sanirāvanibbharā’ghaṃ,Māro māpayi tuṅgavīcabhaṅgaṃVassoghaṃ paripātarukkhaselaṃ;

()

मार ने पृथ्वी को विदीर्ण करने वाली धाराओं के वेग से युक्त, गम्भीर गर्जना और बिजली की कड़क से भरी, ऊँची लहरों वाली वर्षा की बाढ़ उत्पन्न की, जो वृक्षों और पर्वतों को गिरा देने वाली थी।

81.

८१.

Vīro pāramipāḷibandhanenaRakkhaṃ bandhi nijantabhāvakhette,Teno’gho vipathaṅgamo vipakkha-Senāyā’si pavāhaṇe nidānaṃ;

()

उस वीर ने पारमिताओं की मर्यादा के बंधन से अपने आत्म-क्षेत्र में रक्षा कवच बनाया, जिससे वह बाढ़ मार्ग बदलकर विपक्षी सेना को ही बहा ले जाने का कारण बन गई।

82.

८२.

Tejokhaṇḍasamānamattano soTattaṃ pajjalitaṃ sajotibhūtaṃ,Māpetvo’palavassamappasayhaṃJhāpetuṃ tamupakkamittha māro;

()

मार ने स्वयं को अग्नि के समान प्रज्वलित कर, असहनीय जलते हुए अंगारों की वर्षा उत्पन्न की और उन्हें (बुद्ध को) जलाने का प्रयास किया।

83.

८३.

Mārasseva patantamuttamaṅgeGhoraṃ pāramivāyuvegaruddhaṃ,Taṃvassaṃ vajirāsanūpacārePūjāpupphaguḷattanaṃ jagāma;

()

मार के द्वारा छोड़ी गई वह भयंकर वर्षा, पारमिताओं के वायु वेग से रुककर, वज्रासन के समीप पूजा के पुष्पों के गुच्छों के रूप में परिणत हो गई।

84.

८४.

Assaddho visadiddhatiṇhadhāraṃĀdittaṃ pihitambaro’daraṃ so,Māpesi asisattitomarādi-Vassaṃ sabbadisānipātamānaṃ;

()

उस अश्रद्धालु मार ने आकाश को ढकते हुए, विष से बुझे हुए तीक्ष्ण धार वाले तलवार, शक्ति और तोमर आदि शस्त्रों की वर्षा सभी दिशाओं से की।

85.

८५.

Tasmiṃ pāramivammavammitasmiṃVissaṭṭhā’yudhavuṭṭhi kuṇṭhitaggā,Patvā sampati pupphavuṭṭhibhāvaṃTappādāsanamatthake papāta;

()

पारमिताओं रूपी कवच को धारण किए हुए उन पर छोड़ी गई वह शस्त्रों की वर्षा, कुंठित होकर पुष्पों की वर्षा में बदल गई और उनके पाद-आसन के मस्तक पर गिरी।

86.

८६.

Māro vicciṭacicciṭāyamānaṃSaṃvaṭṭānalakhaṇḍavibbhamaṃ so,Vassaṅgāramayaṃ savipphuliṅgaṃUṭṭhāpesi palāsapakupphavaṇṇaṃ;

()

मार ने चिट-चिट की ध्वनि करते हुए, प्रलय की अग्नि के समान भयंकर, पलाश के फूलों के समान वर्ण वाले स्फुलिंगों से युक्त अंगारों की वर्षा उत्पन्न की।

87.

८७.

KhippaṃpāramimantajappanenaAṅgārāninivāritānitāni,TaṃbuddhaṅkurapuṇṇacandabimbaṃSevantānivikiṇṇabhānivāsuṃ;

()

पारमिताओं रूपी मंत्र के जाप से वे अंगार शीघ्र ही शांत हो गए और बुद्ध रूपी पूर्ण चन्द्रमा की सेवा करने वाली बिखरी हुई किरणों के समान हो गए।

88.

८८.

BhasmīkātumalantimāraveriṃDhūmākiṇṇamaniggataggijālaṃ,Mārobheravarāvamussadābha-Mabbhuṭṭhāpayikhārabhasmavassaṃ;

()

मार ने अपने शत्रु को भस्म करने के लिए, धुएँ से व्याप्त और बिना अग्नि की ज्वाला वाली, भयंकर शब्द करने वाली गर्म राख की वर्षा उत्पन्न की।

89.

८९.

SetāmuddhanivippakiṇṇabhasmiṃTaṃvassaṃcitapāramībalena,PatvācandanagandhacuṇṇabhāvaṃMārārissapapātapādamūle;

()

मस्तक पर बिखरी हुई वह सफेद राख की वर्षा, संचित पारमिताओं के बल से चन्दन के सुगन्धित चूर्ण के रूप में बदलकर मार के शत्रु (बुद्ध) के चरणों में गिर गई।

90.

९०.

Asmiṃ guvalayālavāḷagabbheSampātānaladaḍḍhavaṇṇudhāraṃ,Uttāsāvahamattano’pi kaṇhoVassāpesi uḷāravaṇṇuvassaṃ;

()

इस पृथ्वी मण्डल के घेरे में, अग्नि से जले हुए वर्ण वाली धूल की धारा के साथ, मार ने स्वयं को भी डराने वाली भयंकर बालू की वर्षा की।

91.

९१.

Disvā’ṅakghīnakharāliraṃsigaṅgā-Tīrussāritavaṇṇurāsi massa,Aṅgāro’va’dhikodhapāvakenaKaṇho kaṇhataro’si jhāpitatto;

()

बुद्ध के शरीर की किरणों रूपी गंगा के तट पर उस बालू की राशि को बिखरा हुआ देखकर, वह कृष्ण (मार) क्रोध की अग्नि से जलकर और भी अधिक काला हो गया।

92.

९२.

DhūpāyantamavīcimaccimantaṃSamphuṭṭhaṃ ghanapheṇaṇabubbulehi,Vassaṃ paṅkamayaṃ bhusaṃ nimuggoMāro māpayi pañcakāmapaṅke;

()

धुएँ से युक्त, अवीचि नरक की ज्वाला के समान तपते हुए, घने फेन और बुलबुलों से भरे कीचड़ की वर्षा को पाँच काम-भोगों के कीचड़ में डूबे हुए मार ने उत्पन्न किया।

93.

९३.

TasmiṃpāramisattīsitibhūtePaṅke candanapaṅkabhāvayāte,Māro passiya phullapaṅkajāhaṃKopā paṅkahatānanorivāsi;

()

पारमिताओं की शक्ति से वह कीचड़ शीतल होकर चन्दन के लेप के समान हो गया, जिसे देखकर मार क्रोध से कीचड़ से सने हुए मुख वाले के समान हो गया।

94.

९४.

Mārāriṃ iminā hanāmahantīSo lokantariyandhakāraghoraṃ,Māro sūvividāriyaṃ disāsuUṭṭhāpesighanandhakārakhandhaṃ;

()

इससे हम मार के शत्रु को मार डालेंगे, ऐसा सोचकर मार ने लोकान्तरिक नरक के समान घोर अन्धकार को दसों दिशाओं में फैला दिया।

95.

९५.

So’yaṃ pāramijātaraṃsijāla-Bhinnā’sesatamojinaṅkureṇo,Pallaṅkodayapabbatodito’siKāmaṃ māratusārasosanāya;

()

वह अन्धकार पारमिताओं से उत्पन्न किरणों के जाल से बुद्ध रूपी अंकुर द्वारा नष्ट कर दिया गया, जो मार रूपी ओस को सुखाने के लिए पर्यङ्क रूपी उदयाचल पर्वत पर उदित हुए थे।

96.

९६.

Etaṃ gaṇhatha bandhathā’ti vatvāNiṭṭhaṃ kappamavaṇṇiyaṃ kavīhi,Saddhiṃ mārabalenu’pāgato soKuddho yuddhamakā pamattabandhu;

()

इसे पकड़ो, इसे बाँधो, ऐसा कहकर, कवियों द्वारा कल्प के अन्त तक भी वर्णन न किए जा सकने वाले मार ने अपनी सेना के साथ क्रोधित होकर युद्ध किया।

97.

९७.

Taṃ disvā’calaniccalaṭṭhamesaPallaṅko nacapāpuṇāti tuyhaṃ,Mayhaṃ he’su’pakapakpateva tasmāAsmā vuṭṭhahathā’vusotya’voca;

()

उसे (बुद्ध को) अचल और स्थिर देखकर मार ने कहा— यह आसन तुम्हारा नहीं है, यह तो मेरा है, इसलिए हे आयुष्मान्! यहाँ से उठ जाओ।

98.

९८.

Ekā’pī samatiṃsapāramīnaṃPallaṅkatthamapūritā tayā’ti,Vutte so khipi nijjito’racakkaṃCakkaṃ cakkavaraṅkitassa sīse;

()

तुमने तीस पारमिताओं में से एक भी पूरी नहीं की है, ऐसा कहकर पराजित मार ने चक्र के चिन्हों से अंकित बुद्ध के मस्तक पर अपना अस्त्र (चक्र) फेंका।

99.

९९.

Taṃ cakkāyudhamujjhitappabhāvaṃYuddhe laddhajayassa mārajissa,Ussisamhi varāsanūpacāreSetacchantamivussitaṃ rarāja;

()

वह चक्रायुध, जिसका प्रभाव युद्ध में विजय प्राप्त करने वाले मारजित (बुद्ध) के सामने क्षीण हो गया था, उनके सिर के ऊपर श्रेष्ठ आसन के पास ऊंचे श्वेत छत्र के समान सुशोभित हुआ।

100.

१००.

Tuyhaṃ sañcinanamhi pāramīnaṃKo sakkhī’ti ahañca sakkhihomi,Sakkhī’ganti pavattamārasenā-Ghoso bhumividāraṇori’vāsi;

()

"तुम्हारी पारमिताओं के संचय में कौन साक्षी है?" - इस पर मार की सेना का जो घोष हुआ, वह पृथ्वी को विदीर्ण करने वाला था, "मैं साक्षी हूँ, मैं साक्षी हूँ।"

101.

१०१.

DāpentonijasakkhimuggatejoBāhuṃtāvapasārayī paviro,Sakkhīhantīvadaṃ’va mārasenaṃTajjento’va babhūva bhumicālo;

()

अपने साक्षी (पृथ्वी) को प्रकट करते हुए, महान तेजस्वी वीर (बुद्ध) ने अपनी भुजा फैलाई; मार की सेना को डराते हुए मानो वह कह रहे हों "साक्षी यहाँ है", और तब पृथ्वी का कंपन (भूकंप) हुआ।

102.

१०२.

Mātaṅgo girimekhalo chitāriṃVandanto’vapapāta jannukehi,Māro laddhaparājayo nivattha-Vatthassā’pi anissaro palāyi;

()

गिरिमेखल नामक हाथी अपने शत्रु (बुद्ध) को वंदना करते हुए घुटनों के बल गिर पड़ा; पराजित मार अपने पहने हुए वस्त्रों पर भी अधिकार न रखते हुए (सब कुछ छोड़कर) भाग गया।

103.

१०३.

Ghoramārabalavāraṇādhipa-Mānadappanibhakumbhadāraṇo,BodhimūlavajirāsanopariKesarīva virarāja māraji;

()

घोर मार-सेना रूपी हाथियों के अधिपति के मान और दर्प रूपी कुंभ-स्थल को विदीर्ण करने वाले मारजित (बुद्ध), बोधि-वृक्ष के मूल में वज्रासन के ऊपर सिंह के समान सुशोभित हुए।

Iti medhānandābhidhānena yatinā viracite sakala kavakijana hadayānandadānanidāne jinavaṃsadīpe avidūre nidāne devaputta mārabala viddhaṃsana pavattiparidīpo dvādasamo saggo.

इस प्रकार मेधानन्द नामक यति द्वारा रचित, समस्त कवियों के हृदय को आनंद देने वाले 'जिनवंशदीप' में 'अविदूरे निदान' के अंतर्गत 'देवपुत्र मार-बल विध्वंसन' नामक बारहवाँ सर्ग समाप्त हुआ।

1.

१.

NikhilamāratusāravisosinoAthajinaṅkuradīdhitimālino,Ravi katāvasaro’va’parācalaṃ(Duta’vilambita) gāmimupāgamī;

()

समस्त मार रूपी ओस को सुखाने वाले, जिन-अंकुर (बुद्ध) की रश्मियों की माला के समान, सूर्य ने अवसर पाकर अस्ताचल की ओर प्रस्थान किया।

2.

२.

JaladhivārisinehasupuriteAbhavi paṃsumahītalamallake,Paṇihitāparabhudharavattikā-Jalitadīpasikhe’va nabhomaṇi;

()

समुद्र के जल रूपी स्नेह (तेल) से पूर्ण पृथ्वी रूपी पात्र में, अस्ताचल रूपी बत्ती पर जलती हुई दीपक की लौ के समान आकाश-मणि (सूर्य) सुशोभित हुआ।

3.

३.

UdayapabbatagabbhasamubbhavaṃSakayasopaṭibimbasamaṃsubhaṃ,Sapadi tappamukhe sasimaṇḍalaṃKasiṇamaṇḍalavibbhamamubbahi;

()

उदयाचल पर्वत के गर्भ से उत्पन्न, अपने ही यश के प्रतिबिंब के समान शुभ्र चंद्रमा का मंडल, कसिण-मंडल की शोभा को धारण करते हुए शीघ्र ही सामने प्रकट हुआ।

4.

४.

Aruṇavaṇṇasudhākara bhākarāDivasasandhivilāsiniyā khaṇaṃ,Parihariṃsu’dayāparabhudhara-Savaṇagaṃ maṇimaṇḍana vibbhamaṃ;

()

अरुण वर्ण वाले चंद्रमा और सूर्य ने दिन की संध्या रूपी विलासिनी के कानों में उदयाचल और अस्ताचल रूपी मणियों के आभूषणों की शोभा को क्षण भर के लिए धारण किया।

5.

५.

Ravidhurā vidhurā sarasīvadhuKamalakomalakosapuṭañjalī,Upavane pavane’ritabhūruhāPanamitānamitāva tapodhanaṃ;

() (Yamakabandhanaṃ;

)

सूर्य के दूर होने से दुखी कमलिनी रूपी वधू ने अपने कोमल कमल-कोश रूपी हाथों को जोड़ लिया; उपवन में वायु से हिलते हुए वृक्ष तपस्वी (बुद्ध) को बार-बार प्रणाम कर रहे थे।

6.

६.

Aparasāgaramuddhani bhāsuraṃTimirajālaparaṃ ravimaṇḍalaṃ,MukulitamburuhassirimāhariBhamaracakkabharaṃ sarasūpari;

()

पश्चिम सागर के मस्तक पर चमकता हुआ, अंधकार के जाल से घिरा सूर्य मंडल, सरोवर के ऊपर भौरों के समूह से युक्त मुकुलित (बंद) कमलों की शोभा को हर रहा था।

7.

७.

LavaṇavāridhikācasarāvakeAparabhūdhara kūṭa bhujappitā,Sūriyamaṇḍalapāti nimujjiyaPurimayāmamukhaṃnakimāhari;

()

लवण समुद्र रूपी कांच के पात्र में, अस्ताचल के शिखर रूपी भुजाओं द्वारा रखा गया सूर्य-मंडल डूब गया; क्या उसने प्रथम याम के मुख की शोभा को नहीं बढ़ाया?

8.

८.

Maṇipabhāruṇa bhākara maṇḍalaṃTamanubhuya mahambudhirāhunā,Mukhagataṃvamitaṃ viyaka lohitaṃJaladarāji rarāja dinaccaye;

()

मणियों की आभा के समान अरुण सूर्य-मंडल को मानो महासमुद्र रूपी राहु ने ग्रस लिया हो, और उसके मुख से निकले हुए रक्त के समान दिन के अंत में बादलों की पंक्तियाँ सुशोभित हुईं।

9.

९.

Vitatameghapabhāhi muhuṃ muhuṃKaḷita pāṭala pallava sampadaṃ,Vanaghaṭaṃ viṭapantaragaṃ kamāPhūṭatamopaṭalaṃpariṇāmayī ()

विस्तृत मेघों की आभा से बार-बार पाटलि (गुलाबी) पल्लवों की संपत्ति को प्राप्त वन-समूह, वृक्षों की शाखाओं के बीच धीरे-धीरे बढ़ते हुए घने अंधकार में परिवर्तित हो गया।

10.

१०.

SubhajanebhajanenirapekkhinīVipatinī patinīva rajassalā,Sumadhupe madhupe parivajjayuṃKamalinīmalinīkatanirajā;

() (Yamakabandhanaṃ;

)

सज्जनों की सेवा में निरपेक्ष, विपत्तिग्रस्त स्त्री के समान रजस्वला (धूल से युक्त) होकर, कमलिनी ने पराग से मलिन होकर भ्रमरों का त्याग कर दिया।

11.

११.

Madhumadālikulā makulāvalīAnilabhaṅga taraṅga bhujeritā,Paduminī ramaṇīhi sirimatoSumahitāmaṇikiṅkiṇiseṇiva;

()

मधु से मत्त भ्रमरों के समूह से युक्त कलियों की पंक्तियाँ, वायु के झोंकों से हिलती हुई, शोभायमान कमलिनी रूपी सुंदरी की मणि-किंकिणियों (करधनी) की श्रेणी के समान सुशोभित थीं।

12.

१२.

Rasikapakka phalāphala sālisuTarusiresu samosaramānakā,Timirakhaṇḍanibhā badhirīkaruṃRavipathaṃ virutehi vibhaṅgamā;

()

रसीले पके फलों से युक्त वृक्षों के शिखरों पर एकत्र होते हुए पक्षियों ने अपने कलरव से आकाश-मार्ग को बहरा कर दिया, मानो वे अंधकार के खंड हों।

13.

१३.

Kumudinīpamadā’thasudhākara-Karasatehi parāmasanāparaṃ,Kusumahāsavilāsadharā bhusaṃBhuvanavandiragabbhamalaṅkari;

()

कुमुदिनी रूपी प्रमदा (स्त्री) ने चंद्रमा की सैकड़ों किरणों के स्पर्श से खिलकर, फूलों की हंसी के विलास को धारण करते हुए संसार रूपी बंदीगृह के गर्भ को अलंकृत किया।

14.

१४.

Himakaro hariṇañjanahārināNijakarena nirākari taṅkhaṇe,Sakalaloka’vilocana sambhavaṃGhanatamopaṭalaṃhisajo yathā;

() (Silesabandhanaṃ)

चंद्रमा ने मृग रूपी अंजन को हरने वाली अपनी किरणों से उस क्षण समस्त लोक के नेत्रों में उत्पन्न घने अंधकार के पटल को वैसे ही दूर कर दिया जैसे कोई वैद्य (आंखों के रोग को)।

15.

१५.

SapadipāramitāramitāsayoNavama’nussatiyāsatiyā paraṃ,Adhikatā’dhi samādhi samāhitoPurimajātibhave tibhave sari;

() (Yamakabandhanaṃ)

पारमिताओं में रमण करने वाले आशय वाले (बुद्ध) ने शीघ्र ही नौवीं अनुस्मृति (सती) के बाद समाधि में स्थित होकर, तीनों भवों में अपने पूर्व जन्मों का स्मरण किया।

16.

१६.

Sumatipādaka jhāna samuṭṭhitoPurimakhandhasamūhamanukkamaṃ,Asariso’panisinnajayāsana-Ppabhuti yāvasumedhabhavāvadhiṃ;

()

उत्तम मति को उत्पन्न करने वाले ध्यान से उठकर, उस अद्वितीय (बुद्ध) ने जयासन (बोधिमंड) पर बैठे हुए, सुमेध तापस के जन्म से लेकर अब तक के पूर्व स्कंध-समूहों का क्रम से स्मरण किया।

17.

१७.

Idhabhave samanantarajātiyaṃTadiyakhandhapabandhamanussari,Ticatupañcachasatta nava’ṭṭhapiDasapi visatitiṃsati jātiyo;

()

इस जन्म से ठीक पहले के जन्मों के स्कंध-प्रबंध का स्मरण किया; तीन, चार, पाँच, छह, सात, नौ, आठ, दस, बीस और तीस जन्मों का भी।

18.

१८.

Lahumanussaritāḷisa jātiyoPabhava khandhavasena tahiṃtahiṃ,Bhavasataṃbhavupaḍḍhasataṃbhava-Dasasataṃbhavalakkhamathāparaṃ ()

शीघ्रता से चालीस जन्मों का, और फिर विभिन्न भवों में उत्पन्न स्कंधों के अनुसार सौ जन्मों, डेढ़ सौ जन्मों, हजार जन्मों और फिर लाख जन्मों का स्मरण किया।

19.

१९.

Aparimāṇa yugantagajātiyoAparimāṇa vivaṭṭagajātiyo,Aparimāṇa yuganta vivaṭṭagāAparimāṇa guṇo sarijātiyo;

()

अपरिमित कल्पों के अंत वाले जन्मों का, अपरिमित विवर्त-कल्पों के जन्मों का, और अपरिमित संवर्त-विवर्त कल्पों के जन्मों का उन अपरिमित गुणों वाले (बुद्ध) ने स्मरण किया।

20.

२०.

Catusuyonisusattamanaṭṭhiti-Tibhavapañcagatīsuparibbhamiṃ,Kasirabhāravaho ahamañjaseSakaṭabhāravaho gavajoyathā;

()

चार योनियों, सात विज्ञान-स्थितियों, तीन भवों और पाँच गतियों में मैं वैसे ही भटकता रहा और कष्टों का भार ढोता रहा, जैसे मार्ग पर बोझ ढोने वाला कोई बैल।

21.

२१.

Itisamañña dharo’simamutra’haṃIti nihīnapasattha kulo bhaviṃ,Iti bhaviṃ abhīrūpavirūpimāItipi bhatta phakhalāphala māhariṃ;

()

"वहाँ मेरा ऐसा नाम था", "मैं ऐसे हीन या श्रेष्ठ कुल में था", "मैं ऐसा रूपवान या विरूप था", "मैंने ऐसा भोजन और फल आदि ग्रहण किया।"

22.

२२.

AnubhaviṃkusalākusalārahaṃVividhadukkhamadukkha madukkha khaṃ,Dasasatāyu satāyumitobhaviṃItibhavaṃtibhavaṃsamanussari;

() (Yamakabandhanaṃ)

कुशल और अकुशल कर्मों के अनुसार मैंने विविध सुख और दुखों का अनुभव किया; मैं हजार वर्ष या सौ वर्ष की आयु वाला हुआ - इस प्रकार उन्होंने तीनों भवों का स्मरण किया।

23.

२३.

Itiha yāvasumedha bhavaṃ sudhīSumariyā’tigatā’mitajātiyo,Asari sopaṭilomavasā tato-Ppabhuti yāva ito tatiyaṃ bhavaṃ;

()

इस प्रकार उस सुधी (बुद्ध) ने सुमेध के जन्म तक के अमित जन्मों का स्मरण किया; फिर वहाँ से प्रतिलोम क्रम से इस जन्म से तीसरे जन्म तक का स्मरण किया।

24.

२४.

Punaramutra tatobhavato cutoSamupapajji manantarajātiyaṃ,Tahimahaṃtusite tidasālayeBhavimatijjuti santusitābhidho;

()

फिर वहाँ से च्युत होकर उसके बाद के जन्म में उत्पन्न हुआ; वहाँ मैं तुषित देवलोक में 'संतुषित' नामक अत्यधिक तेजस्वी देव था।

25.

२५.

TusitadevanikāyasamatvayoParamarūpa vilāsadharo’bhaviṃ,Sumadhurāmatamāhari midisaṃAnubhaviṃsukhamindriya gocaraṃ;

()

मैं तुषित देव-निकाय में सम्मिलित होकर परम रूप-विलास को धारण करने वाला था; मैंने इस प्रकार के सुमधुर अमृत का आहार किया और इन्द्रिय-गोचर सुख का अनुभव किया।

26.

२६.

Samupajīvimamānusahāyana-Catusahassa mahaṃtusitālaye,MarugaṇamburuhāsanayācanaṃIha paṭicca tato bhavato cuto;

()

मैंने तुषित लोक में चार हजार मानव वर्षों तक जीवन व्यतीत किया; देवगणों और ब्रह्मा की प्रार्थना को स्वीकार कर, मैं उस भव से च्युत होकर यहाँ (पृथ्वी पर) आया।

27.

२७.

Jananirājiniyā maṇicetiyeSugatadhātumivā’samakucchiyaṃ,Ravikule paṭisandhimahaṃ pitra-Narapatiṃ adhikicca samappayiṃ;

()

माता रानी की कोख में, जो एक मणि-चैत्य के समान थी, मैं सुगत की धातु (अवशेष) की तरह प्रविष्ट हुआ; मैंने सूर्यवंश में राजा (शुद्धोदन) को पिता के रूप में प्राप्त कर प्रतिसन्धि ग्रहण की।

28.

२८.

Itiha rūpamarūpamanādikaṃViparivattati vattati nāparaṃ,Visatiyā sati yāva dhiyā’sanaṃVihatamohatamo’si bhave sudhī;

() (Yamakabandhanaṃ;

)

इस प्रकार यह अनादि रूप और अरूप (नाम) परिवर्तित होता रहता है, इसके अतिरिक्त और कुछ नहीं है; जब तक बुद्धि के आसन पर बीस (प्रकार की आत्म-दृष्टि) रहती है, तब तक मोह का अन्धकार बना रहता है, (किन्तु) हे सुधी! तुम भव में मोह-तम को नष्ट करने वाले हो।

29.

२९.

CutupapattipabandhavasenahiAvasavakattanadhātuparamparā,Jalitadīpasikhe’va pavattatiNayidhapuggalavedakakārako;

()

च्युति और उपपत्ति (मृत्यु और पुनर्जन्म) के प्रबन्ध के कारण, यह अनात्म धातुओं की परम्परा प्रज्वलित दीपक की शिखा के समान चलती रहती है; यहाँ न तो कोई (शाश्वत) पुद्गल है, न कोई वेदक (अनुभवकर्ता) और न ही कोई कारक (कर्ता) है।

30.

३०.

PurimakhandhapabandhamanekadhāItivavatthayato hi kudiṭṭhiyo,Apagatā’ttani vīsativatthukāTamihadiṭṭhivisuddhi’ti vuccati;

()

पूर्ववर्ती स्कन्धों के प्रबन्ध को अनेक प्रकार से इस प्रकार निश्चित करने पर, आत्मा के विषय में बीस प्रकार की कुदृष्टियाँ दूर हो जाती हैं; इसे ही यहाँ 'दृष्टि-विशुद्धि' कहा जाता है।

31.

३१.

Satimato ravimaṇḍalasantibhāSakaṭamagganibhā’yamanussati,Purimajātisu nābhivirajjhatiSaravaye sarabhaṅgasaro yathā;

()

स्मृतिवान पुरुष की यह (जाति-स्मर) अनुस्मृति सूर्य-मण्डल के समान आभा वाली और बैलगाड़ी के मार्ग के समान स्पष्ट है; यह पूर्व जन्मों के विषय में उसी प्रकार नहीं चूकती जैसे शरभंग का बाण लक्ष्य पर अचूक होता है।

32.

३२.

Acutiyācutiyāmati māsaneSutavatī’tavatī’hati bujjhituṃ,Samudite’mudite kumudāni’maNakamalā kamalāni alaṅkari;

() (Yamakabandhanaṃ;

)

आसन पर बैठे हुए, च्युति और अच्युति (मृत्यु और अमरता) को जानने की मति रखने वाले उस श्रुतवान (बुद्ध) ने बोध प्राप्त करने का यत्न किया; जैसे सूर्य के उदय होने पर कुमुद और कमल खिलकर (पृथ्वी को) अलंकृत करते हैं।

33.

३३.

RuciracandamaricivilepinīKumudasaṇḍavikāsavihāsinī,RajanimajjhimayāmavilāsinīTadadhisīladhanaṃ vijābhāsi kiṃ ()

सुन्दर चन्द्र-किरणों से अनुलिप्त, कुमुद-समूहों के विकास से हँसती हुई और रात्रि के मध्यम प्रहर में विलासिनी के समान प्रतीत होने वाली उस रात्रि ने क्या उनके अधि-शील रूपी धन को प्रकाशित नहीं किया?

34.

३४.

GhanasunīlavisālatapovanaṃAnalabhāsurakīṭakulākulaṃ,Rajanirājiniyā kusumākulā-Viraḷakesakalāpasiriṃ bhajī;

()

वह सघन, गहरे नीले रंग का विशाल तपोवन, जो चमकते हुए जुगनुओं के समूहों से व्याप्त था, रात्रि-रूपी रानी के पुष्पों से गुंथे हुए बिखरे हुए केश-कलाप की शोभा को प्राप्त कर रहा था।

35.

३५.

Tadupahāraratāyi’va komudī-Bhujalatāya vibhāvaribhīruyā,GahitalājakabhājanavibbhamaṃPhuṭitakeravakānana māhari;

()

मानो उस (बुद्ध) को उपहार देने में रत होकर, रात्रि-रूपी सुन्दरी ने अपनी चाँदनी-रूपी भुजा-लताओं से खिले हुए कुमुद-वन को इस प्रकार प्रस्तुत किया, जैसे खील (लाजा) से भरा हुआ कोई पात्र हो।

36.

३६.

Tibhuvanekaraviṃ ravibhattariAparadīpagate sarasīvadhū,Rajaniyā vihitāvasarā’pi kiṃParicariṃsu patibbatamabbhutaṃ;

()

जब तीनों लोकों के एकमात्र सूर्य (पति) दूसरे द्वीप (अस्ताचल) को चले गए, तब क्या सरोवर-रूपी वधुओं ने रात्रि द्वारा अवसर दिए जाने पर भी अपने अद्भुत पतिव्रत धर्म का पालन नहीं किया?

37.

३७.

Parilasiṃsu bhusaṃ bhuvane’vu bhoRavipathe vitatā, vitatārakā,Animise hi mahāya mahimatoJalitadīpasikhāca mahītale;

()

अहो! आकाश-मार्ग में फैले हुए नक्षत्रों के समूह अत्यधिक सुशोभित हुए, और उस महिमावान (बुद्ध) की पूजा के लिए पृथ्वी तल पर प्रज्वलित दीप-शिखाएँ भी उसी प्रकार शोभायमान हुईं।

38.

३८.

MakaratenaketanasantibhāTuhinadīdhitidīdhiti majjhime,Nisi dadāra sadārasarāginaṃHadayakeravakeravakānanaṃ;

() (Yamakabandhanaṃ)

रात्रि के मध्य में चन्द्रमा की शीतल किरणों ने कामदेव के समान कान्ति वाली शोभा बिखेरी, और सस्त्रीक रागियों के हृदय-रूपी कुमुद-वन को (प्रफुल्लित कर) विकसित कर दिया।

39.

३९.

Atha bhavābhavadiṭṭhivibheda naṃVimati moha tamopuṭapāṭa naṃ,Cutupapātapabhuti vijāna naṃKathamalattha sadibbaviloca naṃ;

()

इसके पश्चात्, भव और विभव (शाश्वत और उच्छेद) की दृष्टियों का भेदन करने वाले, संशय और मोह-रूपी अन्धकार के आवरण को फाड़ने वाले, तथा च्युति और उपपत्ति (मृत्यु और जन्म) आदि को जानने वाले उस दिव्य-चक्षु को उन्होंने कैसे प्राप्त किया?

40.

४०.

KusalakammapabhāvasamubbhavaṃSukhumaduragatāni’pi gocaraṃ,Animisāna pasādavilocanaṃRudhirasembhamakalāpagataṃka yathā;

()

कुशल कर्मों के प्रभाव से उत्पन्न, सूक्ष्म और दूरस्थ वस्तुओं को भी देख लेने वाला, देवताओं के समान निर्मल वह दिव्य-चक्षु, रक्त और श्लेष्मा (कफ) के दोषों से रहित था।

41.

४१.

Tathariva’kkhisamena sudhāsinaṃVimatidiṭṭhimisodhanahetunā,Hatamanopakilesamalena soVigatamānusakenahi cakkhunā;

()

उसी प्रकार, संशय और (मिथ्या) दृष्टि के शोधन के लिए, मन के उपक्लेशों के मल को नष्ट कर देने वाले उन (बुद्ध) ने मानुषी चक्षु से परे उस (दिव्य) चक्षु को प्राप्त किया।

42.

४२.

KaratalamburuhoparicakkhumāYathārivā’malakībadarīphalaṃ,Cutupapattigatepi tathāgateTibhuvanamhi yathicchita maddasa;

()

जैसे हथेली पर रखे हुए आँवले या बेर के फल को देखा जाता है, वैसे ही चक्षुमान (बुद्ध) ने तीनों लोकों में अपनी इच्छा के अनुसार च्युति और उपपत्ति को प्राप्त होने वाले प्राणियों को देखा।

43.

४३.

Navupapātakhaṇeca cutikkhaṇeVisayabhāvamupenti tathāgatā,Tadupacāravaseni’hadassanaṃKhamati aṭṭhakathācariyāsabho;

()

च्युति के क्षण में और नवीन उपपत्ति के क्षण में प्राणी (दिव्य-चक्षु के) विषय बनते हैं; महान अट्ठकथाचार्यों का मत है कि यहाँ 'दर्शन' का अर्थ उसी सामीप्य के वश से है।

44.

४४.

Upadhihīna’dhihanīnatathāgateAnapanītapaṇīta tathāgate,Anabhirūpa’bhirūpatathāgateSugati duggati dugga mupāgate;

() (Yamakabandhanaṃ;

)

उन्होंने हीन और प्रणीत (श्रेष्ठ), कुरूप और सुरूप, तथा सुगति और दुर्गति के दुर्गम मार्गों को प्राप्त प्राणियों को देखा।

45.

४५.

Tiriyamuddhamadhopatitīya soMatipahaṃ abhipassi yathārahaṃ,Nicitakammapatheca tathāgateUpari pādakajhānasamuṭṭhito;

()

पादक-ध्यान (आधारभूत ध्यान) में स्थित होकर उन्होंने अपनी प्रज्ञा के बल से ऊपर, नीचे और तिरछे (चारों ओर) अपने संचित कर्मों के अनुसार गति करने वाले प्राणियों को यथायोग्य देखा।

46.

४६.

Akusalāni kariṃsu ime tidhāSucaritāni kariṃsu tidhā ime,Ariyamaggaphalehika samaṅginoNasamaṇā’tipi antimavatthunā;

()

उन्होंने देखा कि किन लोगों ने तीन प्रकार (काय, वाणी, मन) से अकुशल कर्म किए हैं, और किन्होंने तीन प्रकार से सुचरित (कुशल कर्म) किए हैं; और किन्होंने यह मिथ्या धारणा रखी कि आर्य मार्ग और फल से युक्त श्रमण नहीं हैं।

47.

४७.

Guṇanirākaraṇena asādhavoUpavadiṃsu nasanti guṇā’ti’me,Apicasappurisā’riyapuggaleTadanurūpaguṇehi pasaṃsayuṃ;

()

दुर्जनों ने गुणों का निराकरण करते हुए यह कहकर निन्दा की कि "इनमें कोई गुण नहीं हैं", जबकि सत्पुरुषों ने आर्य पुद्गलों की उनके अनुरूप गुणों के कारण प्रशंसा की।

48.

४८.

Vitathaladdhiparāmasanā imeParamaladdhiparāmasanā ime,Gahitaladdhivasena tahiṃtahiṃNicitakammapathā janatā ayaṃ;

()

ये लोग मिथ्या धारणाओं को पकड़े हुए हैं, और ये लोग श्रेष्ठ धारणाओं को ग्रहण किए हुए हैं; अपनी-अपनी ग्रहण की हुई धारणाओं के अनुसार यह जनता भिन्न-भिन्न कर्म-पथों का संचय कर रही है।

49.

४९.

CaturapāyamapāyamapāyatiṃUpagatā sugati sugatiṃiti,Yati samāhitavāhitavā’ ddasaAnimisakkhisamakkhisamanvito;

() (Yamakabandhanaṃ)

उन समाहित और पाप-मुक्त यति (बुद्ध) ने देवताओं के समान दिव्य-चक्षु से युक्त होकर देखा कि कौन भविष्य में चारों अपायों (दुर्गति) को प्राप्त हो रहे हैं और कौन सुगति को प्राप्त हो रहे हैं।

50.

५०.

Sammāsammasatosato satimato kammādihetubbhavaṃRūpārūpamanāgataṅni mahā mohandhakāro dhiyā,Abbhatthaṅgami yāya soḷasavidhā kaṅkhācatekālikāSākaṅkhātaraṇabbisuddhu dutiyeyāme pavattā mati;

()

सम्यक प्रकार से मनन करने वाले उस स्मृतिवान (बुद्ध) की प्रज्ञा से, कर्म आदि हेतुओं से उत्पन्न होने वाले भविष्य के रूप और अरूप के विषय में व्याप्त महान मोह-अन्धकार विलीन हो गया; जिससे तीनों कालों से सम्बन्धित सोलह प्रकार की शंकाएँ दूर हो गईं, वह 'काङ्क्षा-तरण-विशुद्धि' रात्रि के द्वितीय प्रहर में उनकी मति में प्रवृत्त हुई।

Iti medhānandābhidhānenayatinā viracite sakalakavijana hadayānandadānanidāne jinavaṃsadīpe avidure nidāne pubbenivāsañāṇadibbacakkhuñāṇādhigama pavattiparidīpo terasamo saggo.

इस प्रकार मेधानन्द नामक यति द्वारा रचित, समस्त कवि-जनों के हृदय को आनन्द प्रदान करने वाले 'जिनवंशदीप' के 'अविदूरे निदान' के अन्तर्गत, पूर्वनिवास-ज्ञान और दिव्य-चक्षु-ज्ञान की प्राप्ति का वर्णन करने वाला यह तेरहवाँ सर्ग समाप्त हुआ।

1.

१.

Sudhākare vikasitakeravākareKamenu’ pāsati sati pacchimaṃ disaṃ,Vihāvarī sasirucirānanaṃ jinaṃBhajanti pacchimamathayāma motari;

()

जब चन्द्रमा कुमुद-पुष्पों को विकसित कर क्रमशः पश्चिम दिशा की ओर जाने लगा, तब चन्द्रमा के समान सुन्दर मुख वाले जिन (बुद्ध) की सेवा करती हुई रात्रि अन्तिम प्रहर में प्रविष्ट हुई।

2.

२.

Khaṇaṃ nisāpati virahātureva’yaṃNisāvadhū malinapayodharambarā,Catuddisāyatanayanehi sampatiMumoca sīkaranikarassubindavo;

()

क्षण भर के लिए, अपने स्वामी (चन्द्रमा) के विरह से व्याकुल रात्रि-रूपी वधू ने, जिसके मेघ-रूपी वस्त्र मलिन हो गए थे, चारों दिशाओं रूपी अपने विशाल नेत्रों से ओस की बूंदों के रूप में आँसुओं की धारा बहाई।

3.

३.

Kilesanāsanapasuto samādhināPuthujjano tadanusayaṃ yathubbahe,Tathaṃ’sunā bhuvanakalaṅkasodhanoNahe kalānidhi sakalaṅka mubbahī;

()

जैसे समाधि के द्वारा क्लेशों के नाश में लगा हुआ कोई पृथग्जन अपने अनुशयों को दूर करता है, वैसे ही अपनी किरणों से संसार के अन्धकार-रूपी कलंक को धोने वाला आकाश स्थित चन्द्रमा स्वयं के कलंक को धारण किए हुए (अस्त होने लगा)।

4.

४.

Puratthime nabhasi vikiṇṇa tārakā-Pabandhanibbharatimiraṃ viyākarīNisāvadhu valayitahārabhāsura-Sunīlakomalanavakuntalassiriṃ;

()

पूर्वी आकाश में बिखरे हुए तारों के समूह ने उस अन्धकार को दूर कर दिया, जो रात्रि रूपी वधू के हार के समान चमकते हुए सुन्दर नीले कोमल नवीन केशों की शोभा के समान था।

5.

५.

VipassanābalavimalīkatantaroJinaṅkuro duritamalaṃva candimā,MaricisañcayadhavalīkatambaroTamocayaṃ tamanucaraṃ nirākarī;

()

विपश्यना की शक्ति से निर्मल अन्तःकरण वाले, पाप रूपी मल से रहित चन्द्रमा के समान जिन-अंकुर (बोधिसत्व) ने, अन्धकार के समूह और उसके अनुचरों का विनाश किया।

6.

६.

Pavāyi sītalamalayānilo bhusaṃDisaṅganā sisiratusārabindavo,Mumoca sā vicari nisā nisākara-Marīcimañjariparicumbite bhuvi;

()

शीतल मलय पवन वेग से बहने लगी, दिशा रूपी अङ्गनाओं ने शीतल ओस की बूँदें छोड़ीं, वह रात्रि चन्द्रमा की किरणों के गुच्छों द्वारा चुम्बित पृथ्वी पर विचरने लगी।

7.

७.

Niraṅgaṇe nirupakilesa niccaleMudumhi kammaniyavisuddhibhāvage,Samāhite manasi vipassanāmanaṃAthāsavakkhayamatiyā’ bhīnīhari;

()

निष्पाप, उपक्लेशरहित, निश्चल, मृदु, कर्मण्य और विशुद्ध भाव को प्राप्त समाहित मन में, उन्होंने विपश्यना के लिए और फिर आस्रवों के क्षय करने वाली प्रज्ञा के लिए (चित्त को) लगाया।

8.

८.

Sabārasaṅgikabhavacakka majjhagāAnukkamena’pi paṭilomato sudhīVavatthayaṃ yamariyañāṇadassanaṃVisuddhiyā visaddhiyā taduccate;

()

उस बुद्धिमान (बोधिसत्व) ने बारह अंगों वाले भवचक्र के मध्य में अनुलोम और प्रतिलोम क्रम से विचार करते हुए, उस आर्य ज्ञान-दर्शन को व्यवस्थित किया जिसे विशुद्धि के लिए 'विशुद्धि' कहा जाता है।

9.

९.

Khaṇena yo sarati sahassalocanoYathāvato dasasatamattha massapi,Vidhātuno nijacaraṇaṅgulippabhā-Vibhusitā’khilabhuvanodarassa’pi;

()

जो सहस्रलोचन (इन्द्र) क्षण भर में एक हजार अर्थों को यथार्थ रूप से स्मरण करता है, और विधाता (ब्रह्मा) जिसके चरणों की अँगुलियों की प्रभा से सम्पूर्ण भुवन का उदर विभूषित है।

10.

१०.

AsesanīvaraṇatusārasosinoSamādhisambhava’ khilajhānalābhino,Jagattayaṃ karabadaraṃ’va dassinoNayassa kassaci visayatta māgataṃ;

()

समस्त नीवरण रूपी ओस को सुखा देने वाले, समाधि से उत्पन्न समस्त ध्यानों के लाभ प्राप्त, तीनों लोकों को हाथ में रखे आँवले के समान देखने वाले (उस बुद्ध का ज्ञान) किसी के भी विषय का क्षेत्र बन गया।

11.

११.

Adiṭṭha mappaṭi viditaṃ sayaṃpurāAnuttaraṃtamariyañāṇadassanaṃ,Imassa gotamasamaṇassa sijjhateGarūpasevanavirahassa abbhūtaṃ;

()

पहले स्वयं कभी न देखे गए और न अनुभव किए गए उस अनुत्तर आर्य ज्ञान-दर्शन को, गुरु की सेवा के बिना ही इस श्रमण गौतम ने सिद्ध किया, यह अद्भुत है।

12.

१२.

Bhavebhave parivitadānapārami-Balena’hū vijaṭitalobhabandhano,Samettikhantyanugatasīlapāramī-Jalena nibbutapaṭighādipāvako;

()

जन्म-जन्मान्तरों में संचित दान पारमिता के बल से उनके लोभ के बन्धन सुलझ गए थे; मैत्री और क्षान्ति से युक्त शील पारमिता के जल से उन्होंने क्रोध आदि की अग्नि को शान्त कर दिया था।

13.

१३.

Bhavebhave bhavi thirañāṇapāramī-Padhaṃsitā’khilaviparītadassano,Vināyakappabhuti garūpasevana-Vasena pucchiya hatamohasaṃsayo;

()

जन्म-जन्मान्तरों में स्थिर प्रज्ञा पारमिता के द्वारा उन्होंने समस्त विपरीत दर्शनों का विनाश किया; विनायक (बुद्धों) आदि गुरुओं की सेवा के वश से प्रश्न पूछकर उन्होंने मोह और संशय को नष्ट कर दिया था।

14.

१४.

Bhavebhave budhajanapujanādināGarūbhivādanabahumānanādinā,Janāpacāyanavidhinā vinodayiSadappa munnati mabhimāna muddhaṭaṃ;

()

जन्म-जन्मान्तरों में विद्वानों के पूजन, गुरुओं के अभिवादन और बहुमान आदि के द्वारा, तथा लोगों के प्रति अपचायन (आदर) की विधि से उन्होंने दर्प, उन्नति और अभिमान को जड़ से उखाड़ फेंका।

15.

१५.

Bhavebhave vibhavaratiṃ ratiṃbhaveAnaṅgasaṅgamarati maṅganāratiṃ,Gharā’bhinikkhamiya’nagāriyaṃratoApānudī paṭilabhi jhāna mattanā;

()

जन्म-जन्मान्तरों में विभव की रति, भव की रति, काम-संगम की रति और स्त्रियों की रति को छोड़कर, घर से निकलकर अनगारिक अवस्था में रत होकर उन्होंने (कामों को) दूर किया और स्वयं ध्यान प्राप्त किया।

16.

१६.

Bhavebhave sa’vīriya saccapāramī-Parāyaṇo adhikusalesu cāratiṃ,Jahaṃ vacīduritamalaṃ catubbidhaṃVisodhayī nijahadayañca paggahī;

()

जन्म-जन्मान्तरों में वीर्य और सत्य पारमिता के परायण होकर, श्रेष्ठ कुशल धर्मों में प्रीति रखते हुए, चार प्रकार के वाणी के दोष रूपी मल को त्याग कर उन्होंने अपने हृदय को शुद्ध किया और (कुशल धर्मों को) ग्रहण किया।

17.

१७.

Bhave bhave iti samatiṃsapāramī-Visujjhitā’ kusalamanomalimaso,Kamena indriya paripākataṃ gatoNacaññasampada mahipatthayī sudhī;

()

इस प्रकार जन्म-जन्मान्तरों में तीस पारमिताओं के द्वारा विशुद्ध होकर, अकुशल मन के मैल से रहित होकर, वे क्रमशः इन्द्रियों की परिपक्वता को प्राप्त हुए और उस बुद्धिमान ने अन्य किसी सम्पदा की इच्छा नहीं की।

18.

१८.

Bhave bhave agaṇitameva bodhiyāDayāya coditahadayo’hi kapatthanaṃ,Akā catubbidhaphalasampadā tatoPadissare niravasarā riva’ntani;

()

जन्म-जन्मान्तरों में बोधि के लिए अनगिनत बार करुणा से प्रेरित हृदय वाले उन्होंने जो प्रार्थना (प्रणिधान) की थी, उससे चार प्रकार की फल-सम्पदाएँ उनके भीतर बिना किसी अवशेष के दिखाई देने लगीं।

19.

१९.

Bhave bhave sakapaṇidhānasattiyāTidhā’hisaṅkhatakusalaṃ imassa bho,Nasādhaye kimariyañāṇadassanaṃAnaññapuggalavisayaṃ nasaṃsayo;

()

हे महानुभाव! जन्म-जन्मान्तरों में अपनी प्रणिधान शक्ति से इनके द्वारा जो तीन प्रकार के कुशल संचित किए गए थे, क्या वे उस आर्य ज्ञान-दर्शन को सिद्ध नहीं करेंगे जो अन्य व्यक्तियों का विषय नहीं है? इसमें कोई संशय नहीं है।

20.

२०.

Aniccato’dayavayatāya dukkhatoSadukkhatāyapi avidheyatādinā,Anattato varamati khandhapañcakaṃPunappunaṃ samupaparikkha mussahī;

()

उदय और व्यय होने के कारण अनित्य रूप में, दुःख होने के कारण दुःख रूप में, और वश में न होने आदि के कारण अनात्म रूप में, उन्होंने पाँचों स्कन्धों की बार-बार परीक्षा करने का उत्साह किया।

21.

२१.

Kalāpasammasanamukhena bārasa-Vidhe anādikabhavacakkanissite,Kamena sattasu anupassanāsu soJinaṅkuro tadavayave’bhinīhari;

()

कलाप-सम्मसन (समूह-चिन्तन) के मुख से, अनादि भवचक्र में स्थित बारह प्रकार के (अंगों) पर, उस जिन-अंकुर ने क्रमशः सात प्रकार की अनुपश्यनाओं में उनके अवयवों को लगाया।

22.

२२.

AniccatobhusamanupassamuddhariAsesasaṅkhatagataniccasaññitaṃ,Anattato samanuvipassa dukkhatoSasaṅkhatepajahi sukhattasaññitaṃ;

()

अनित्यता की अत्यधिक अनुपश्यना करते हुए उन्होंने समस्त संस्कृत धर्मों में व्याप्त 'नित्य' की संज्ञा को उखाड़ फेंका; अनात्म और दुःख रूप में देखते हुए उन्होंने संस्कृत धर्मों में 'सुख' और 'आत्म' की संज्ञा को त्याग दिया।

23.

२३.

Vinodayī sumati virāganibbidā-Vasena saṅkhatagatarāganandiyo,Nirodhanissajanavasā’nupassiyaTathodayādiyanamasesaṅghate;

()

उस सुमति (बुद्धिमान) ने विराग और निर्वेद के वश से संस्कृत धर्मों में होने वाले राग और नन्दि (आनन्द) को दूर किया; निरोध और निसर्ग (त्याग) के वश से अनुपश्यना करते हुए उन्होंने समस्त संस्कृत धर्मों के उदय आदि को देखा।

24.

२४.

Vidhāyadubbidhamanupassato kasatoAsesasaṅkhatamapi nāmarūpato,Nidānato punakhaṇato’dayabbayaṃUpaṭṭhahi dviguṇitapañcavisadhā;

()

नाम और रूप के द्वारा समस्त संस्कृत धर्मों की दो प्रकार की अनुपश्यना करते हुए, कारण से और क्षण से उनके उदय-व्यय को पचास प्रकार (25x2) से उपस्थित किया।

25.

२५.

Sudhīmato taruṇavipassanāyi’meVipassakassi’ti dasupakkilesakā,BhavuṃpabhāsatimatipītinicchayoSukhī’hanāsamathanikantyupekkhanā;

()

उस बुद्धिमान विपश्यक की इस तरुण विपश्यना में ये दस उपक्लेश उत्पन्न हुए—प्रभा, ज्ञान, प्रीति, प्रश्रब्धि, सुख, अधिमोक्ष, प्रग्रह, उपस्थान, उपेक्षा और निकान्ति।

26.

२६.

Pasannalohita paripuṇṇaviggahāViniggatā niravadhilokadhātusu,Vipassanābalapabhavā’bhipatthariSudhantakañcanarasapiñjarappabhā;

()

प्रसन्न लोहित (रक्त) और परिपूर्ण विग्रह (शरीर) से निकली हुई, विपश्यना के बल से उत्पन्न वह सुवर्ण के रस के समान पीली प्रभा असीम लोकधातुओं में फैल गई।

27.

२७.

Ayaṃpatho nabhavati tappabhādayoVisattikāpabhutikilesavatthukā,Punodayabbaya manupassato tatoPatho samubbhavi dasupakkilesagaṃ;

()

"यह मार्ग नहीं है"—वे प्रभा आदि तृष्णा आदि क्लेशों के आधार हैं। उसके बाद उदय-व्यय की अनुपश्यना करने वाले के लिए उन दस उपक्लेशों से रहित (सच्चा) मार्ग उत्पन्न हुआ।

28.

२८.

Pathāpathaṃ samupaparikkhatoitiSudhīmato taruṇavipassakassayā,Samuṭṭhitā nisitavipassanāmatiPathāpathikkhaṇakavisuddhi vuccate;

()

इस प्रकार मार्ग और अमार्ग की परीक्षा करने वाले उस बुद्धिमान तरुण विपश्यक की जो तीक्ष्ण विपश्यना-मति उत्पन्न हुई, उसे 'मार्गामार्ग-ज्ञानदर्शन-विशुद्धि' कहा जाता है।

29.

२९.

Narāsabho adhigatañātatīraṇa-Pariññavā uparipahāṇasaṅkhayā,Pariññayā ubhaya visuddhisiddhiyāTisaccadassanapasuto samārabhī;

()

उन नराषभ (पुरुषों में श्रेष्ठ) ने ज्ञात-परिज्ञा और तीरण-परिज्ञा प्राप्त कर ली थी, और अब प्रहाण-परिज्ञा के लिए, दोनों विशुद्धियों की सिद्धि के द्वारा, वे तीन सत्यों (दुःख, समुदय, मार्ग) के दर्शन में प्रवृत्त हुए।

30.

३०.

Aniccalakkhaṇamapaki dukkhalakkhaṇaṃAnattalakkhaṇamatha sabbasaṅkhate,Yathāvato nasamanupassi santati-Riyāpathehica pihitaṃghaṇenaso;

()

उन्होंने समस्त संस्कृत धर्मों में अनित्य लक्षण, दुःख लक्षण और अनात्म लक्षण को यथार्थ रूप से देखा, जो सन्तति (निरन्तरता), ईर्यापथ (अवस्थाओं) और घन (संघात) के द्वारा ढके हुए थे।

31.

३१.

Visodhayaṃ matimudayabbaye tatoLahuṃ tilakkhaṇavisadattago bhusaṃ,Vipassanāpathapaṭipanna mattanāAlatthabhaṅgadhibhayañāṇamādikaṃ;

()

उदय-व्यय में अपनी बुद्धि को शुद्ध करते हुए, वे शीघ्र ही तीनों लक्षणों की स्पष्टता को प्राप्त हुए और विपश्यना के मार्ग पर चलते हुए उन्होंने स्वयं भङ्ग-ज्ञान और भय-ज्ञान आदि प्राप्त किए।

32.

३२.

Sayambhuno uparinavānupassanā-Vibhāvanā navaguṇavaṇṇanāyidha,Vidhīyate navavidhañṇabhāvanāPavuccate sapakaṭipadāvisuddhiti;

()

यहाँ स्वयंभू (बुद्ध) की ऊपर की नौ अनुपश्यनाओं की व्याख्या और नौ गुणों का वर्णन किया गया है; इस नौ प्रकार की ज्ञान-भावना को 'प्रतिपदा-ज्ञानदर्शन-विशुद्धि' कहा जाता है।

33.

३३.

Matīhitihipi catusaccachādaka-Tamovidhaṃsana samanantaraṃ thiraṃ,Nirodhagocaramalabhittha gotrabhu-Matiṃ sudhī anariyagottabāhiraṃ;

()

चार सत्यों को ढकने वाले अन्धकार का विनाश करने के ठीक बाद, उस बुद्धिमान ने निरोध (निर्वाण) को आलम्बन बनाने वाली स्थिर 'गोत्रभू' प्रज्ञा प्राप्त की, जो अनार्य गोत्र से बाहर ले जाने वाली है।

34.

३४.

PasatthagotrabhumatidinnasaññakaṃSamūlamuddhaṭakalusattayaṃ sudhī,VibandhaduggativinipātanādikaṃAthādimaṃpaṭilabhī ñāṇadassanaṃ;

()

प्रशंसित गोत्रभू प्रज्ञा द्वारा दिए गए संकेत के बाद, उस बुद्धिमान ने तीन मलों (संयोजनों) को जड़ से उखाड़ दिया और दुर्गति में गिरने के बन्धनों को नष्ट कर प्रथम 'ज्ञान-दर्शन' (स्रोतपत्ति मार्ग) प्राप्त किया।

35.

३५.

Yadevanantaraphaladanti paṇḍitāVadantitapphalamapi paccavekkhaṇaṃ,Alattha so puna dutiyāya bhumiyāVipassanaṃ samadhigamāya bhāvayī;

()

जिसे पंडित 'अनन्तर फल' कहते हैं, उस फल और प्रत्यवेक्षण (ज्ञान) को भी उन्होंने प्राप्त किया। उन्होंने पुनः दूसरी भूमि (सकृदागामी मार्ग) के लिए विपश्यना की भावना की।

36.

३६.

Bhusovisosita bhavadukkhakaddamaṃAkālikaṃ tanukatakibbisattayaṃ,Anuttaraṃ dutiyamalattha tapphalaṃSapaccavekkhaṇamatha ñāṇadassanaṃ;

()

भव-दुःख रूपी कीचड़ को सुखा देने वाले, अकालिक, और तीन क्लेशों (राग, द्वेष, मोह) को तनु (क्षीण) करने वाले उस श्रेष्ठ द्वितीय फल (सकृदागामी फल) को प्रत्यवेक्षण और ज्ञानदर्शन के साथ प्राप्त किया।

37.

३७.

Vipassanaṃpunarapibhāvayaṃ sayaṃSamuddhaṭālayapaṭighaṃ bhavāpahaṃ,SapaccavekkhaṇaphalañāṇamajjhagāAnuttaraṃ tatiyaka ñāṇadassanaṃ;

()

स्वयं पुनः विपश्यना की भावना करते हुए, काम-आलय (आसक्ति) और प्रतिघ (क्रोध) को समूल नष्ट करने वाले, भव का विनाश करने वाले, प्रत्यवेक्षण सहित उस श्रेष्ठ तृतीय फल-ज्ञान (अनागामी फल) और ज्ञानदर्शन को प्राप्त किया।

38.

३८.

Tilakkhaṇaṃ thiramatimā’bhipattiyāSubhāvayika upari catutthabhumiyā,Avāriyāsaniriva tālamatthakeKilesamuddhaniranihaccacārinaṃ;

()

स्थिर बुद्धि वाले उन्होंने चौथी भूमि (अर्हत् मार्ग) की प्राप्ति के लिए त्रिलक्षण (अनित्य, दुःख, अनात्म) की उत्तम भावना की, जैसे ताड़ के मस्तक पर वज्र गिरता है, वैसे ही क्लेशों के मस्तक को विदीर्ण कर विचरण करने वाले (बने)।

39.

३९.

Nivāritākhila bhavacakkavibbhamaṃSavāsanāparimita pakāpanāsanaṃ,Anaññagocara varañāṇadassanaṃAlattha tapphalamapipaccavekkhaṇaṃ;

()

समस्त भव-चक्र के भ्रमण को रोकने वाले, वासनाओं सहित असीमित पापों का नाश करने वाले, अनन्य-गोचर श्रेष्ठ ज्ञानदर्शन और उस (अर्हत्) फल तथा प्रत्यवेक्षण को प्राप्त किया।

40.

४०.

Tadāsavakkhayamatigñāṇadassana-Visuddhivuccati arahattapattiyā,Sahevacuddasavidha buddhabuddhiyoJino catubbidha paṭisambhidālabhī;

()

उस समय आस्रवों के क्षय वाली मति और ज्ञानदर्शन की विशुद्धि को 'अर्हत्त्व प्राप्ति' कहा जाता है। उसी क्षण चौदह प्रकार की बुद्ध-बुद्धियों और चार प्रकार की प्रतिसंभिदाओं को जिन (बुद्ध) ने प्राप्त किया।

41.

४१.

Asādhāraṇaṃ ñāṇachakkaṃbalāniDasa’ṭṭhārasāveṇikā buddhadhammā,CatuddhāvisārajjamiddhānubhāvāSamiddhāsahecārahattena tassa;

()

अर्हत्त्व के साथ ही उनके छह असाधारण ज्ञान, दस बल, अठारह आवेणिक बुद्ध-धर्म, चार वैशारद्य और ऋद्धि-अनुभाव सिद्ध हुए।

42.

४२.

Abhiññeyyadhamme abhiññāya sāmaṃPariññeyya dhamme pariññāya sāmaṃ,Pahātabba dhamme pahantvāna sāmaṃSanibbānamaggapphalaṃ sacchikatvā;

()

अभिज्ञेय धर्मों को स्वयं जानकर, परिज्ञेय धर्मों को स्वयं समझकर, प्रहातव्य धर्मों को स्वयं त्यागकर, निर्वाण सहित मार्ग और फल का साक्षात्कार किया।

43.

४३.

Siyāyāvatāñeyya dhammappavattiSiyātāvatā tassa ñāṇappavatti,Abhiññāya sabbaññutāñāṇa māsiSahevārahattena sabbaññu buddho;

()

जहाँ तक ज्ञेय धर्मों की प्रवृत्ति थी, वहाँ तक उनके ज्ञान की प्रवृत्ति हुई। सर्वज्ञता-ज्ञान को जानकर, अर्हत्त्व के साथ ही वे 'सर्वज्ञ बुद्ध' हुए।

44.

४४.

Mahāmohaniddāpagomaggañāṇa-Ppabuddho’hisambodhiyā sobhamāno,Munindo dinindaṃ’ susandohahāsi-’Ndirāmandirindivarābhaṃahāsi;

()

महामोह रूपी निद्रा को दूर करने वाले मार्ग-ज्ञान से प्रबुद्ध होकर, सम्बोधि से सुशोभित मुनीन्द्र ने सूर्य की किरणों के समूह के समान और नीलकमल की आभा वाले (अन्धकार) को नष्ट कर दिया।

45.

४५.

SubuddhābhisambodhipubbācalambhāSahevāruṇo buddhasūrodayena,Samuṭṭhāsi veneyya bandhūhisaddhiṃPabujjhiṃsu abbhuggatamhojakosā;

()

उत्तम बुद्धत्व की सम्बोधि रूपी पूर्वाचल से बुद्ध रूपी सूर्य के उदय होने के साथ ही अरुणोदय हुआ। विनेय जनों (शिष्यों) रूपी बन्धुओं के साथ खिले हुए कमल-कोशों की भाँति वे प्रबुद्ध हुए।

46.

४६.

Uḷārāvabhāso tadā jātikhetteBhusaṃpātubhuto mahīsampavedhi,Siḷāsāḷaseḷāvataṃsā subhāniNimattāni battiṃsajātātiloke;

()

तब जाति-क्षेत्र (हजारों लोकधातुओं) में महान आभा प्रकट हुई, पृथ्वी काँप उठी। शिला, शाल और पर्वतों के शिखरों सहित लोक में बत्तीस शुभ निमित्त प्रकट हुए।

47.

४७.

Tamojālaviddhaṃsanādīni lokeKarontova cattārikiccāni’māni,Samuṭṭhāsi tasmiṃkhaṇe raṃsimāliRivādiccavaṃsubbhavo buddhasūro;

()

लोक में अन्धकार के जाल को नष्ट करने आदि इन चार कृत्यों को करते हुए, उस क्षण रश्मिमाली सूर्य के समान आदित्य-वंश में उत्पन्न बुद्ध-सूर्य उदित हुए।

48.

४८.

Mahīlājavuṭṭhīhi sañchannabhutāNabhaṃ kanibbharaṃ gandhadhupaddhajehi,Chaṇhokulā kevalaṃ lokadhātuMahāmaṅgalāvāsa kalīlāvalambiṃ ()

पृथ्वी लाजों (खील) की वर्षा से ढँक गई, आकाश गन्ध, धूप और ध्वजाओं से भर गया। सम्पूर्ण लोकधातु उत्सव से व्याकुल और महामंगल के आवास के समान शोभायमान हो गई।

49.

४९.

Tadātappadambhoja pūjāgatānaṃSiro bhattibhārañjalīnaṃ surānaṃ,Nirālambamākāsa randhaṃ babhāsaPabhāsāra cūḷāmaṇihakā’karāḷaṃ;

()

तब उनके चरण-कमलों की पूजा के लिए आए हुए, भक्ति-भार से सिर झुकाए और अंजलिबद्ध देवताओं के मुकुटों की मणियों की आभा से निरालम्ब आकाश का अन्तराल देदीप्यमान हो उठा।

50.

५०.

Guṇonāma sakkhandhasantāna suddhiSakosuddhakhanvdhappabandhohi buddho,Namobuddhabhutassa nipphantañāṇa-Ppahāṇānubhāvāhirūpassatassa;

()

गुण वास्तव में स्कन्ध-सन्तान की शुद्धि है, और शुद्ध स्कन्ध-प्रबन्ध ही बुद्ध हैं। उन बुद्ध-स्वरूप, निष्पन्न ज्ञान, प्रहाण और अनुभाव रूपी विग्रह वाले (बुद्ध) को नमस्कार है।

Iti medhānandābhidhānenayatinā viracite sakalakavijana hadayānandadānanidāne jinavaṃsadīpe avidure nidāne mahā bodhisattassa ariyamaggañāṇābhisambodhi samadhigama pavattiparidīpo cuddasamo saggo.

इस प्रकार मेधानन्द नामक यति द्वारा रचित, समस्त कवियों के हृदय को आनन्द देने वाले 'जिनवंशदीप' के अविदूरे निदान में महाबोधिसत्व के आर्यमार्ग-ज्ञान और अभिसम्बोधि की प्राप्ति का वर्णन करने वाला चौदहवाँ सर्ग समाप्त हुआ।

Jinavaṃsadīpe avidure nidānabhāgo dutiyo.

जिनवंशदीप में अविदूरे निदान का दूसरा भाग (समाप्त)।

1.

१.

Asseva pakallaṅkavarassakāraṇāSīsakkhimaṃsāni ca dārasunavo,Datvā cirassaṃ akarinti dukkaraṃSo (indavaṃsā’)bhidhajo vicintayī;

()

इसी श्रेष्ठ पर्यङ्क (आसन) के लिए उन्होंने चिरकाल तक सिर, आँखें, मांस और स्त्री-पुत्रों को देकर दुष्कर कार्य किए—ऐसा उन इन्द्रवंश के ध्वज (बुद्ध) ने विचार किया।

2.

२.

Pallaṅkato tāva navuṭṭhahaṃ tahiṃPallaṅkamādhāya nisajja sattahaṃ,Saṅkappapuṇṇo’dhisamādhayo muniSammā samāpajji anekakoṭiyo;

()

वे उस पर्यङ्क से तब तक नहीं उठे, सात दिनों तक उसी पर्यङ्क पर बैठे रहकर, संकल्प पूर्ण होने पर, समाधिस्थ मुनि ने अनेक कोटि (समापत्तियों) का सम्यक् समागम किया।

3.

३.

Nā’yaṃ jahāte vijayāsanā’layaṃYaṃkiñcikiccaṃ karaṇiyamassahi,Saṃvijjate dānipi kāci devatāSaṅkābhighā’tābhivitakkayuṃ iti;

()

"ये इस विजय-आसन के स्थान को नहीं छोड़ रहे हैं, क्या इनका अभी भी कोई कार्य शेष है?"—इस प्रकार कुछ देवता शंका से अभिभूत होकर विचार करने लगे।

4.

४.

Tāsaṃ viditvāna vitakkamāsanāAbbhuṭṭhito so gaganaṅgaṇaṃ khaṇaṃ,Saṃdassayanto yamapāṭihāriyaṃNissaṃsayo saṃsayasallamuddharī;

()

उनके वितर्क (शंका) को जानकर, वे आसन से उठकर क्षण भर के लिए आकाश-आँगन में स्थित हुए और यमक-प्रातिहार्य दिखाते हुए उन्होंने निःसंशय होकर (देवताओं के) संशय रूपी शल्य को उखाड़ दिया।

5.

५.

Nissāya pallaṅkamimaṃ mahīruhaṃSampattasambodhipado’smi cintiya,Oruyha pakallaṅkaṭhitappadesatoPubbuttarānañhi disāna mantarā;

()

"इस पर्यङ्क और इस महावृक्ष (बोधिवृक्ष) के आश्रय से मैंने सम्बोधि पद प्राप्त किया है"—ऐसा सोचकर, वे पर्यङ्क के स्थान से उतरकर पूर्व और उत्तर दिशाओं के मध्य (ईशान कोण) में गए।

6.

६.

Sattāha mindivaracārulocana-Pañcappabhāsāranisecanena so,Samapūjayanto jayabodhimāsanaṃAṭṭhāsi lokekavilocano jino;

()

नीलकमल के समान सुन्दर नेत्रों से पाँच प्रकार की प्रभाओं की वर्षा करते हुए, सात दिनों तक उस जय-बोधि आसन की पूजा करते हुए, लोक के एकमात्र नेत्र स्वरूप जिन (बुद्ध) वहाँ खड़े रहे।

7.

७.

Gantvā ṭhītaṭṭhānajayāsanantarāPubbāparassaṃ disi sattavāsaraṃ,NikkhittacakkaṅkitapādapaṅkajoSo caṅkamī nimmitaratanacaṅkame;

()

खड़े होने के स्थान और जय-आसन के बीच, पूर्व-पश्चिम दिशा में सात दिनों तक, चक्र-अंकित चरण-कमलों को रखते हुए, उन्होंने निर्मित रत्न-चङ्क्रमण पर चङ्क्रमण किया।

8.

८.

So bodhito uttarapacchimantarāDevehi nānāratanehi nimmite,Sattāhamattaṃ maṇimandire muniSammābhidhammaṃ pavihāsi sammasaṃ;

()

बोधिवृक्ष से उत्तर-पश्चिम के मध्य (वायव्य कोण) में देवताओं द्वारा निर्मित नाना रत्नों के मणि-मन्दिर में मुनि ने सात दिनों तक सम्यक् रूप से अभिधर्म का सम्मर्षण (मनन) करते हुए विहार किया।

9.

९.

Manthācale’nambunidhiṃ’va kesavoViññāṇakaṇḍādiṭasā catubbidhaṃ,Tasmiṃ nisinno muni dhammasaṅgaṇi-Mālolayī ñāṇabalena duddasaṃ;

()

जैसे केशव (विष्णु) ने मन्दराचल से समुद्र को मथा था, वैसे ही वहाँ बैठे हुए मुनि ने अपने ज्ञान-बल से दुर्दर्श धम्मसंगणि (अभिधर्म का प्रथम ग्रन्थ) और विज्ञान-स्कन्ध आदि चार प्रकार के (स्कन्धों) का मन्थन किया।

10.

१०.

Vebhaṅgiyaṃ khandhavibhaṅgamādikaṃGambhīramaṭṭhārasadhā sudubbudhaṃ,So mārabhaṅgo’tha vibhaṅgasāgaraṃSaṃkhobhayī ñāṇayugantavāyunā;

()

मार का भंग करने वाले उन्होंने तब स्कन्ध-विभंग आदि अठारह प्रकार के गम्भीर और अत्यन्त दुर्बोध विभंग-सागर को अपने ज्ञान रूपी प्रलयकालीन वायु से क्षोभित (मथित) किया।

11.

११.

So dhātusuññattapajānano jinoNissattanijjivasabhāvadhātuyo,Vitthārayanto tadanantaraṃ varaṃNānānayaṃ dhātukathaṃ vavatthayī;

()

धातुओं की शून्यता को जानने वाले उन जिन ने सत्त्व-रहित और निर्जीव स्वभाव वाली धातुओं का विस्तार करते हुए, उसके बाद श्रेष्ठ और अनेक नयों वाली 'धातुकथा' को व्यवस्थित किया।

12.

१२.

Khandhādipaññattivasena chabbidhāPaññattiyo’ti suvibhattamātikaṃ,Paññāya sabbaññujino’tha puggala-Paññatti mālolayi aggapuggalo;

()

स्कन्ध आदि प्रज्ञप्ति के वश से छह प्रकार की प्रज्ञप्तियाँ हैं - इस प्रकार सुविभक्त मातृका वाली 'पुग्गल-पञ्ञत्ति' (पुद्गल प्रज्ञप्ति) का सर्वज्ञ जिन, श्रेष्ठ पुरुष (बुद्ध) ने मन्थन (चिन्तन) किया।

13.

१३.

Vādībhasīho sakavādamaṇḍalaṃOruyha sammā paravādamaṇḍalaṃ,Suttāni saṅgayha sahassamaṭṭhadhāSaṃkhitta mādo mukhavādayuttikaṃ;

()

वादियों में सिंह के समान (बुद्ध) ने अपने वाद-मण्डल और पर-वाद-मण्डल में भली-भाँति उतरकर, आठ हजार प्रकार से सूत्रों का संग्रह कर, संक्षेप में मुख-वाद की युक्ति से युक्त (कथावत्थु का आरम्भ किया)।

14.

१४.

Ñāṇena vitthāriyamāna mattanoKiñcāpya’nantāpariyanta muttamaṃ,Takkīhi nakkāvacaraṃ nakehiciNātho kathāvatthu mathā’bhisammasi;

()

अपने ज्ञान से विस्तारित होते हुए, यद्यपि वह अनन्त, अपर्यन्त और उत्तम है, जो तर्कशास्त्रियों के लिए अगोचर है, उस 'कथावत्थु' का नाथ (बुद्ध) ने तब सम्मर्शन (चिन्तन) किया।

15.

१५.

Yaṃ mūlakhandhādivasā dasabbidhaṃUddesaniddesapadā’nurūpato,Niṭṭhānato saṃsayato vibhāgiyaṃGambhīrañāṇena’tha sāgarūpamaṃ;

()

जो मूल स्कन्ध आदि के वश से दस प्रकार का है, उद्देस (उद्देश) और निद्देस (निर्देश) पदों के अनुरूप, निष्कर्ष और संशय के विभाग वाला, गम्भीर ज्ञान से युक्त और सागर के समान (यमक) है।

16.

१६.

Santaṃ paṇitaṃ nipuṇaṃ sududdasaṃGuḷhaṃ atakkāvacaraṃ acintiyaṃ,Nānānayaṃ taṃ yamakaṃ susaññamoDhammassaro sammasi nippadesato;

()

शान्त, प्रणीत, निपुण, सुदुर्दर्श (कठिनाई से दिखने वाला), गूढ़, तर्कातीत, अचिन्त्य और अनेक नयों वाले उस 'यमक' का संयमी धम्म-स्वर (बुद्ध) ने पूर्ण रूप से सम्मर्शन किया।

17.

१७.

Nānānayu’ttuṅgataraṅganibbharaṃNeyyatthanītatthamaṇihi maṇḍitaṃ,Dhammantarāvaṭṭasataṃ athāparaṃSaddhammakhandhodakakhandhapūritaṃ;

()

विभिन्न नयों रूपी ऊँची तरंगों से परिपूर्ण, नेय्यार्थ और नीतार्थ रूपी मणियों से मण्डित, सौ प्रकार के धम्म-आवर्तों (भँवरों) वाला और सद्धर्म-स्कन्ध रूपी जल-राशि से पूरित।

18.

१८.

Satthā catubbisa timattapaccaya-Velaṃ paricchedavisālapaṭṭanaṃ,Gambhīrapaṭṭhāna mahaṇṇavaṃ kathaṃĀlolayaṃ sammasi ñāṇamerunā;

()

शास्ता ने चौबीस प्रत्ययों रूपी तट वाले, परिच्छेद रूपी विशाल पत्तन (बन्दरगाह) वाले, गम्भीर 'पट्ठान' (प्रस्थान) रूपी महासागर का अपने ज्ञान रूपी मेरु पर्वत से मन्थन करते हुए सम्मर्शन किया।

19.

१९.

Nissaṅgañāṇo muni hetupaccayoIccādinā’ropitamātikārahaṃ,Niddiṭṭhanidedasapadaṃ papañcita-Ñeyyaṃ catubbīsavidhaṃ sudubbudhaṃ;

()

आसक्ति-रहित ज्ञान वाले मुनि ने 'हेतु-प्रत्यय' आदि के द्वारा आरोपित मातृका के योग्य, निर्दिष्ट उद्देस और निद्देस पदों वाले, प्रपञ्चित ज्ञेय विषयों वाले और चौबीस प्रकार के सुदुर्बोध (पट्ठान का चिन्तन किया)।

20.

२०.

Nissāya bāvīsavidhe tike tika-Paṭṭhāna mantogadhanāmarūpikeNissāya nissesake tathā duka-Paṭṭhāna mantogadhanāmarūpike ()

बाईस प्रकार के तिकों (त्रिकों) का आश्रय लेकर, नाम-रूप को समाहित करने वाले 'तिक-पट्ठान' में, और उसी प्रकार समस्त दुकों (द्विकों) का आश्रय लेकर, नाम-रूप को समाहित करने वाले 'दुक-पट्ठान' में।

21.

२१.

Bāvisamattā tikamātikā dukePakkhippa paṭṭhānavidaṃ dukantikaṃ,Bāvīsamattāya tike sataṃdukePakkhippa paṭṭhānamidaṃka tikaddukaṃ;

()

बाईस तिक-मातृकाओं को दुकों में डालकर 'दुक-तिक-पट्ठान' को जाना, और बाईस तिकों में सौ दुकों को डालकर इस 'तिक-दुक-पट्ठान' को (जाना)।

22.

२२.

Katvā tikesve’va tike duvīsatiPaṭṭhāna mantogatike tikattikaṃ,Katvā dukesve’va tathā sataṃdukePaṭṭhāna mantāgetike dukaddukaṃ;

()

तिकों में ही बाईस तिकों को रखकर 'तिक-तिक-पट्ठान' बनाया, और उसी प्रकार सौ दुकों में ही दुकों को रखकर 'दुक-दुक-पट्ठान' बनाया।

23.

२३.

Iccānulome janayāni pakkhipaṃCha ppaccanīye’pi nayāni pakkhipaṃ,Evaṃ khipitvā anulomapaccani-Yecā’pi cha ppaccaniyā’nulomake;

()

इस प्रकार अनुलोम में छह नयों को डालते हुए, और पच्चनीय (व्यतिरेक) में भी छह नयों को डालते हुए; इसी प्रकार अनुलोम-पच्चनीय और पच्चनीय-अनुलोम में भी छह-छह नयों को डालकर।

24.

२४.

Gambhīrapaṭṭhānamahodadhiṃ itiSaṅkhobhayaṃ sammasi ñāṇamerunā,Taṃ sammasantassa savatthukaṃ chavi-Vaṇṇo pasanto’si pasīdi lohitaṃ;

()

इस प्रकार गम्भीर पट्ठान रूपी महासागर को अपने ज्ञान रूपी मेरु से मन्थन करते हुए सम्मर्शन किया; उस (पट्ठान) का सम्मर्शन करते हुए उनका शरीर और रक्त अत्यन्त शुद्ध और प्रसन्न (निर्मल) हो गया।

25.

२५.

Tasmiṃkhaṇe cattajavaṇṇadhātuyoAṭṭhaṃsu ṭhānamhi asitihatthake,Aññatra’dhiṭṭhānabalaṃ sarīratoChabbaṇṇaraṃsī visarā’hiniccharuṃ;

()

उस क्षण में, शरीर से निकली हुई वर्ण-धातुएँ अस्सी हाथ के स्थान तक फैल गईं; शरीर से अधिष्ठान-बल के बिना ही छह रंगों वाली रश्मियों के समूह बाहर निकलने लगे।

26.

२६.

Sevālakālindinadi’ndirāpati-Nilambari’ndivaravaṇṇasantibhā,Kesa’kkhimassūhika viniggatā bhusaṃNīlappabhā’sesadisā alaṅkaruṃ;

()

काई, कालिन्दी (यमुना) नदी, विष्णु (इन्दिरापति), नीले वस्त्र और नील-कमल के समान वर्ण वाली, केशों, आँखों और दाढ़ी-मूँछों से निकली हुई सघन नीली प्रभा ने समस्त दिशाओं को अलंकृत कर दिया।

27.

२७.

Tāsaṃ vasā’ sesadisāvilāsinīĀsuṃ yathā pārutanīlakambalā,Tā cakkavāḷāti papūrayantiyoDhāviṃsu nilopalacuṇṇasannibhā;

()

उनके प्रभाव से समस्त दिशा-रूपी स्त्रियाँ ऐसी हो गईं जैसे उन्होंने नीले कम्बल ओढ़े हों; वे रश्मियाँ चक्रवाल को भरती हुई नीलम के चूर्ण के समान दौड़ने लगीं।

28.

२८.

Nissesalokaṃ haritālakuṅkuma-Cuṇṇehi sovaṇṇarasehi missakaṃ,Ālepayantīviya pītaraṃsiyoYā niggatā kañcanasannibhattacā;

()

स्वर्ण के समान कान्ति वाली त्वचा से जो पीली रश्मियाँ निकलीं, वे मानो समस्त लोक को हरिताल, कुंकुम के चूर्ण और स्वर्ण-रस के मिश्रण से लेप रही थीं।

29.

२९.

Tāsaṃ vasenā’si siṇerupabbata-Rājā vilino’va mahaṇṇave jalaṃ,Saṃkappitā’va’ṭṭha disāgajā’bhavuṃNiddhantacāmīkarakappanādinā;

()

उनके प्रभाव से पर्वतों का राजा सुमेरु महासागर के जल में विलीन सा हो गया; आठों दिशाओं के दिग्गज तपे हुए स्वर्ण के आवरणों से ढके हुए से प्रतीत होने लगे।

30.

३०.

Lākhārasānaṃ parisecanaṃ viyaNindūracuṇṇo’kiraṇaṃ’va yādisi,SañjhāpabhārattasurattaraṃsiyoNikkhamma dhāviṃsu samaṃsalohitā;

()

लाक्षा-रस (लाख) के छिड़काव के समान या सिन्दूर के चूर्ण के बिखराव के समान, सन्ध्या की प्रभा के समान लाल और अति-रक्त रश्मियाँ मांस और रक्त से निकलकर दौड़ने लगीं।

31.

३१.

Tāsaṃ vasenā’khilabhūmikāminīĀsī nimuggāriva uttaraṇṇave,Ambhojarāgehi sunimmitāni’vaSabbāni dabbānya’bhavuṃ jagattaye;

()

उनके प्रभाव से सम्पूर्ण पृथ्वी-रूपी कामिनी मानो लाल सागर में डूबी हुई थी; तीनों लोकों की सभी वस्तुएँ मानो पद्मराग मणियों (माणिक्य) से निर्मित हो गई थीं।

32.

३२.

Yākundasogandhikacandacandikā-Kappūrakhīrodadhivīcipaṇḍarā,Aṭṭhīhi dāṭhāhī vitassaṭā bhusaṃOdātaraṃsī dhavalīkaruṃ disā;

()

जो कुन्द पुष्प, सौगन्धिक (सफेद कमल), चन्द्रमा की चाँदनी, कपूर और क्षीर-सागर की तरंगों के समान श्वेत थीं, उन हड्डियों और दाँतों से निकली हुई श्वेत रश्मियों ने दिशाओं को धवल (सफेद) कर दिया।

33.

३३.

Tāsaṃ vasenā’si yathā mahīvadhuOdātavatthehi nivatthapārutā,Tā khīradhārāparisekabandhurāDhāviṃsu buddhassa yasonibhāpabhā;

()

उनके प्रभाव से पृथ्वी-रूपी वधू मानो श्वेत वस्त्रों से ढकी और लिपटी हुई थी; बुद्ध के यश के समान वे प्रभाएँ दूध की धाराओं के छिड़काव से मनोहर होकर दौड़ने लगीं।

34.

३४.

Sabbādisāyo’khilalokadhātuyoMañjiṭṭhapaṅkehi vilepayanti’ca,Nikkhamma mañjiṭṭhapabhā tatotatoDhāviṃsu sañcuṇṇapavāḷasantibhā ()

मजीठ (लाल रंग) के लेप से समस्त दिशाओं और सम्पूर्ण लोक-धातुओं को लेपती हुई, पिसे हुए मूँगे के समान कान्ति वाली मजीठ-रंगी प्रभाएँ वहाँ-वहाँ से निकलकर दौड़ने लगीं।

35.

३५.

Nīlādidhātussarasehi pañcahiVaṇṇehi pupphehi maṇīhisattahi,Sampūrayantī’va pabhā pabhassarāNikkhamma lokaṃ sakalaṃ alaṅkaruṃ;

()

नीले आदि पाँच वर्णों की धातुओं के रस के समान, सात प्रकार की मणियों और पुष्पों के समान, वह प्रभास्वर आभा (छठी प्रभा - प्रभास्वर) निकलकर सम्पूर्ण लोक को अलंकृत करने लगी।

36.

३६.

Tā raṃsiyo byāpiya mediniṃ mahī-Sandhārakaṃ vāri matho samīraṇaṃ,Heṭṭhā’jaṭākāsatalaṃ tathūpariGaṇhiṃsu lokaṃ tiriyaṃ nirāvadhiṃ;

()

वे रश्मियाँ पृथ्वी, पृथ्वी को धारण करने वाले जल और वायु में व्याप्त होकर, नीचे अतल आकाश तक और ऊपर (ब्रह्मलोक तक), इस प्रकार तिरछे और असीमित रूप से पूरे लोक में फैल गईं।

37.

३७.

Devaddumu’yyānavimānabhusaṇa-Canda’kkatārānikarā’marā tato,Saṇṭhānamattehi vijāniyā’bhavuṃTā niggatā ajjatanā’pi dhāvare;

()

देव-वृक्ष, उद्यान, विमान, आभूषण, चन्द्रमा, सूर्य, नक्षत्र-समूह और देवता - ये सब केवल अपने आकार मात्र से ही पहचाने जा रहे थे; वे (बुद्ध के शरीर से) निकली हुई रश्मियाँ आज भी दौड़ रही हैं।

38.

३८.

Tamhā’bhīgantvā ghananīlasākhinoNigrodhasākhissa’japālasaññino,Mūle nisajjā’dhisukhaṃ vimuttijaṃSatthā’nubhonto pavihāsi sattahaṃ;

()

वहाँ से घनी नीली शाखाओं वाले 'अजपाल' नामक न्यग्रोध (बरगद) वृक्ष के पास जाकर, उसके मूल में बैठकर शास्ता सात दिनों तक विमुक्ति के सुख का अनुभव करते हुए रहे।

39.

३९.

Oruyha tasmiṃsamaye vimānatoDānādayo pāramiyo bhavābhavaṃ,Dhāvaṃ asādhāraṇañāṇasiddhiyāEso’va nā’haṃ abhisaṅkhariṃ iti;

()

उस समय (मार) अपने विमान से नीचे उतरा और सोचने लगा - "विभिन्न भवों में दान आदि पारमिताओं के द्वारा असाधारण ज्ञान की सिद्धि के साथ, केवल इसी ने (बुद्ध ने) ही यह सब सिद्ध किया है, मैंने नहीं।"

40.

४०.

Otārapekho navipassa ettakaṃKālaṃ kalaṅkaṃ akalaṅkarūpino,Sokā’kulo acchi chamāya soḷasa-Lekhā vilekhaṃ kalimā avammukho;

()

छिद्र (दोष) ढूँढने की इच्छा रखने वाले उस पापी (मार) ने निष्कलंक रूप वाले (बुद्ध) में इतने समय तक कोई कलंक नहीं देखा; तब वह शोक से व्याकुल होकर भूमि पर बैठा हुआ नीचे मुँह किए सोलह रेखाएँ खींचने लगा।

41.

४१.

Kasmā napaññāyati’dāni nopitāOlokayanti kva gato’ti dukkhitaṃ,Sokena lekhā likhamāna mañjaseDisvā nisinnaṃ pitaraṃ sudummukhaṃ;

()

"हमारे पिता अब दिखाई क्यों नहीं दे रहे हैं?" - ऐसा सोचती हुई और "वे कहाँ गए?" - यह ढूँढती हुई (मार की पुत्रियों ने) मार्ग में अपने पिता को शोक के कारण रेखाएँ खींचते हुए और अत्यन्त उदास मुख के साथ बैठे हुए देखा।

42.

४२.

Tatro pagantvā vasavattidhītaroPucchiṃsu taṇhā aratī ragā lahuṃ,Kiṃ tāta kiṃ tāta kimettha jhāyasiKo te paro kena parājito tuvaṃ;

()

वहाँ जाकर वसवर्ती (मार) की पुत्रियों—तण्हा, अरती और रगा ने शीघ्र ही पूछा, "हे तात! हे तात! आप यहाँ क्या ध्यान कर रहे हैं? आपका शत्रु कौन है? आप किससे पराजित हुए हैं?"

43.

४३.

Suddhodanassā’vanipassa orasoPatvā’hisambodhipadaṃka mukhe masiṃ,Makkhesi me chinditamārabandhanoTasmā’nusocāmi kathesi pāpimā;

()

"राजा शुद्धोदन के पुत्र ने परम संबोधि पद प्राप्त कर मेरे मुख पर कालिख पोत दी है और मार-बंधनों को छिन्न-भिन्न कर दिया है, इसलिए मैं शोक कर रहा हूँ," पापी (मार) ने कहा।

44.

४४.

Ānīya taṃ mattagajaṃ’va mārajiṃRāgādipāsehi mayaṃ subandhiya,Dassāma vo passatha tāta no balaṃMāsoci mājhāyi’ti dhītaro’bravuṃ;

()

"उस मार-विजयी को मतवाले हाथी की तरह राग आदि के पाशों से अच्छी तरह बाँधकर हम आपके पास ले आएँगी। हे तात! हमारा बल देखिए, आप शोक न करें, चिन्ता न करें," पुत्रियों ने कहा।

45.

४५.

Siṅgārasaṅgāmadharā’vatārinīBhubhaṅgabāṇāsanamattadhārinī,Āropitā’pāṅgasarā’pya’nissarāKāmārimārārisaravyadāraṇe;

()

शृंगार रूपी संग्राम को धारण कर उतरने वाली, भौंहों के भंग रूपी धनुष को धारण करने वाली, और कटाक्ष रूपी बाणों को चढ़ाने वाली वे (पुत्रियाँ), काम के शत्रु और मार के शत्रु (बुद्ध) के लक्ष्य को भेदने में तत्पर थीं।

46.

४६.

SevālanīlāmalakuntalākulāBālindulekhe’valalāṭamaṇḍalāNiluppalakkhī calahemakuṇḍalā-Laṅkārakaṇṇā’likalāpabhā’lakā ()

काई के समान नीले और निर्मल केशों से युक्त, बाल-चंद्रमा की रेखा के समान ललाट मण्डल वाली, नीलकमल के समान नेत्रों वाली, हिलते हुए स्वर्ण कुण्डलों से अलंकृत कानों वाली और भौरों के समूह के समान आभा वाले घुंघराले बालों वाली।

47.

४७.

Vāṇilatāvellitaphullamālatī-Dantāvalī pallavapāṭalādharā,Kandappakīḷālayahemakāhaḷa-Saṅkāsanāsā kamalāmalānanā;

()

लता के समान कांपती हुई खिली मालती के समान दन्तावली वाली, पल्लव के समान गुलाबी अधरों वाली, कामदेव की क्रीड़ा के घर स्वर्ण-काहल (एक वाद्य) के समान नासिका वाली और कमल के समान निर्मल मुख वाली।

48.

४८.

Vijjullatā cārubhujā calācala-Līlāvalambatthanahaṃsamaṇḍalā,CāmīkarāliṅgavilāsakandharāLāvaṇṇa vallidalakomalaṅgulī;

()

बिजली की लता के समान सुन्दर भुजाओं वाली, चंचल लीला से युक्त हंसों के जोड़े के समान स्तनों वाली, स्वर्ण-स्तम्भ के समान विलासमय ग्रीवा वाली और लावण्य रूपी लता के पत्तों के समान कोमल अंगुलियों वाली।

49.

४९.

NimmekhalālinavilaggabhāginīKīḷānadīkulavisālasoṇinī,Kandappadappānaladhūmakajjala-Romāvalivellitanābhimaṇḍala;

()

मेखला से सुशोभित पतली कमर वाली, क्रीड़ा-नदी के तट के समान विशाल नितम्बों वाली, कामदेव के दर्प रूपी अग्नि के धुएँ के काजल के समान रोमावली से युक्त नाभि-मण्डल वाली।

50.

५०.

Pīnorujaṅghā kalikānakhāvalīTā’naṅakgaraṅgaṅajahāriviggahā,Māraṅganā yatra niraṅgaṇo jinoTatrā’gamuṃ rāgasurāmadā’turā;

()

पुष्ट जंघाओं वाली, कलियों के समान नखावली वाली और कामदेव के रंगमंच के समान मनोहर शरीर वाली वे मार-कन्याएँ, राग रूपी मदिरा के मद से आतुर होकर वहाँ गईं जहाँ निष्पाप (दोषरहित) जिन (बुद्ध) विराजमान थे।

51.

५१.

Aṅgīrasassā’nanasoṇṇadappaṇeTā sundarī bimbitalocanindirā,Kandappakīḷākalahaṃ vidhātaveKāloyamiccāhu tuvaṃ yadicchasi;

()

अंगीरस (बुद्ध) के मुख रूपी स्वर्ण-दर्पण में अपने नेत्रों की शोभा को प्रतिबिम्बित करती हुई उन सुंदरियों ने कहा— "यदि आप चाहें, तो काम-क्रीड़ा के विलास के लिए यह उपयुक्त समय है।"

52.

५२.

Vyāpāritā te paricārikā mayaṃEtthāgatā homa manobhunā’dhunā,Vattambujānaṃ paricumbane ayaṃKālonu bhogotama kiṃnayicchasi;

()

"हम आपकी परिचारिकाएँ बनने के लिए कामदेव द्वारा यहाँ भेजी गई हैं। हे भोगियों में उत्तम! मुख-कमलों के चुम्बन का यह समय है, आप इसे क्यों नहीं चाहते?"

53.

५३.

Bho puṇṇakumbhe’va tavo’ramandireUddhaggalomu’ssitanīlaketane,Kāmāhisekussavamaṅgalāya noSajjethi’me pīnapayodhare nakiṃ;

()

"हे! आपके वक्ष-स्थल रूपी मन्दिर में, कामदेव के अभिषेक-उत्सव के मंगल के लिए, पूर्ण कुम्भों के समान हमारे इन पुष्ट स्तनों को आप क्यों नहीं स्वीकार करते?"

54.

५४.

Vattambuje no adharaṃ’subandhureNettālimālā nahivumbare tava,Amhesuyevā’bhipatanti bhomuniKandappabāṇā karuṇā kuhiṃ tavaṃ ()

"हमारे मुख-कमल और सुन्दर अधरों पर आपके नेत्र रूपी भ्रमरों की माला क्यों नहीं गिरती? हे मुनि! हम पर ही कामदेव के बाण गिर रहे हैं, आपकी करुणा कहाँ है?"

55.

५५.

Tvaṃ yobbano sāmi mayañca yobbanīKālo vasatto vipinaṃ manoramaṃ’Mandānilo vāyati kiṃ cirāyateTuyhaṃ anaṅgo’va niraṅgaṇo’si kiṃ;

()

"हे स्वामी! आप युवा हैं और हम भी युवती हैं, वसंत का समय है और वन मनोरम है, मन्द पवन बह रही है, फिर विलम्ब क्यों? क्या आप कामदेव के समान ही शरीर-रहित हैं?"

56.

५६.

Dibbāni vatthābharaṇāni’māni’piLajjāya saddhiṃka sithilibhavanti no’Amhesvanaṅgena samaṃ anaṅgaṇaṃDaḷahatta māyāti manaṃ tava’bbhutaṃ;

()

"हमारे ये दिव्य वस्त्र और आभूषण लज्जा के साथ शिथिल हो रहे हैं। हमारे काम-भाव के साथ आपका यह निष्पाप और दृढ़ मन आश्चर्यजनक है।"

57.

५७.

Iccānigammaṃ hadayaṅgamaṃ giraṃVatvāna dibbena sarena mañjunā,Kāmāturānanti pumānamāsayāUccāvacā cintiyamāradhītaro;

()

इस प्रकार हृदयग्राही वाणी और मधुर दिव्य स्वर में कहकर, पुरुषों की अभिलाषा रखने वाली और काम से आतुर मार-पुत्रियों ने अनेक प्रकार से विचार किया।

58.

५८.

Kaññāvilāsādivasena viggaheNimmāya paccekasataṃ padassiya,Pāde mayaṃ bho paricārayāma teVatvā tamārādhayituṃ parakkamuṃ;

()

कन्याओं के विलास आदि के साथ प्रत्येक ने सौ-सौ रूप धारण कर दिखाए और "हे! हम आपके चरणों की सेवा करती हैं" कहकर उन्हें प्रसन्न करने का प्रयत्न किया।

59.

५९.

Gāthā imā dhammapade mahāmuniSaṅgāyi tāsaṃ tamanaṅgabhaṅgīnaṃ,Vatvā nasakkoma mayaṃ pakalobhituṃTā rittahatthā pitaraṃ upāgamuṃ;

()

महामुनि ने धम्मपद की उन गाथाओं का गान किया। उन काम-चेष्टाओं को देखकर (और बुद्ध के वचनों को सुनकर) "हम इन्हें लुभाने में समर्थ नहीं हैं" ऐसा कहकर वे खाली हाथ अपने पिता के पास लौट गईं।

60.

६०.

Gantvā tato so mucalindasaññinoRukkhassa mūle mucalindabhogino,Bhogāvaligandhakuṭiṃka samappitoSattāhamajjhāvasi jhānamuttamaṃ;

()

वहाँ से जाकर वे मुचलिन्द नामक वृक्ष के नीचे मुचलिन्द नागराज के फणों की गन्धकुटी में सात दिनों तक उत्तम ध्यान में लीन रहे।

61.

६१.

Mulamhi rājāyatanassa sākhinoPallaṅka mādhāya nisajja sattahaṃ,Tamhābhi’gantvā bhavabandhanacchidoSatthā valañjesi vimuttijaṃ sukhaṃ;

()

राजायतन वृक्ष के नीचे सात दिनों तक पर्यङ्क लगाकर बैठने के बाद, भव-बन्धनों को काटने वाले शास्ता (बुद्ध) ने वहाँ से जाकर विमुक्ति-सुख का अनुभव किया।

62.

६२.

Satthā evakaṃ vasanto parahitatirato sattasattāhamattaṃYaṃkiñcāhārakiccaṃ dhuvaparihariyaṃ kiccamuccāvacampi;

Nākāsi jhānamaggapphakhalasukhamakhilaṃ samphusanto vibhāsiPādāsi dantapoṇodaka magada’bhayaṃ tassa devanamindo;

()

इस प्रकार परहित में रत शास्ता ने सात सप्ताह तक आहार आदि के किसी भी कार्य को नहीं किया। वे ध्यान और मार्ग-फल के सम्पूर्ण सुख का अनुभव करते हुए सुशोभित हुए। देवराज इन्द्र ने उन्हें दन्तौन और जल अर्पित किया।

Iti medhānandābhidhānena yatinā viracite sakalakavijana hadayānandadānanidāne jinavaṃsadīpe santikenidāne bhagavato sattasattāhavitikkamappavatti paridīpo paṇṇarasamo saggo.

इस प्रकार मेधानन्द नामक यति द्वारा रचित, समस्त कवियों के हृदय को आनन्द देने वाले 'जिनवंशदीप' के 'सन्तिकेनिदान' में भगवान के सात सप्ताह व्यतीत करने का वर्णन करने वाला यह पन्द्रहवाँ सर्ग समाप्त हुआ।

1.

१.

Mūle rājāyatanaviṭapacchāyāmano (hārini)Vikkhāletvā bhagavati mukhaṃ tasmiṃ nisinne sati,Vāṇijjatthaṃ nija janapadā dve bhātikāka vāṇijāGacchantā majjhimajanapadaṃ taṃṭhāna majjhotaruṃ;

()

राजायतन वृक्ष की मनोहर छाया में जब भगवान मुख प्रक्षालन कर बैठे थे, तब अपने जनपद से व्यापार के लिए मध्य देश को जाते हुए दो व्यापारी भाई उस स्थान पर पहुँचे।

2.

२.

Buddhaṃ disvā nirupamasiriṃ saddhāya sañcoditāSampādetvā madhurivamadhuṃ manthaṃ madhūpiṇḍikaṃ,Bhante tumhe anubhavatha no bhikkhaṃ paṭiggaṇhiyaEvaṃ vatvātadubhayajanā aṭṭhaṃsu baddhañjalī;

()

बुद्ध की अनुपम शोभा को देखकर श्रद्धा से प्रेरित हो, उन्होंने मधु के समान मीठा सत्तू और मधु-पिण्ड (लाजा) तैयार किया और हाथ जोड़कर खड़े हो गए, "भन्ते! आप हमारी इस भिक्षा को ग्रहण कर इसका उपभोग करें।"

3.

३.

Sabbe buddhā nahi karatalambhojesu gaṇhanti khoSaṅkappettassi’ti bhagavatokismiṃ paṭicchāmahaṃ,Cittācāraṃ sumariya silāpatte pamāṇupagePādāsuṃ sampati catumahārājā kuverādayo;

()

"सभी बुद्ध अपने कर-कमलों में भिक्षा ग्रहण नहीं करते," ऐसा विचार कर भगवान ने सोचा कि "मैं इसे किसमें ग्रहण करूँ?" उनके मन के विचार को जानकर कुबेर आदि चारों महाराज्यों ने उचित आकार के चार शिला-पात्र भेंट किए।

4.

४.

Ekaṃ katvā samuti caturo patte adhiṭṭhāya teBhutvā’hāraṃ bhuvananayano bhuttānumodaṃ kari,Buddhaṃ dhammaṃ saraṇamagamuṃ te tenuho’vāṇijāJātā loke sakalapaṭhamaṃ dvevāciko’ pāsakā;

()

उन चारों पात्रों को अधिष्ठान कर एक बनाकर, लोक-चक्षु (बुद्ध) ने भोजन किया और भोजन के पश्चात अनुमोदन किया। वे दोनों व्यापारी बुद्ध और धम्म की शरण में गए और इस प्रकार वे लोक में सबसे पहले 'द्वेवाचिक' (दो शरणों वाले) उपासक बने।

5.

५.

Tesaṃ dvinnaṃ suparihariyaṃ dethā’ti saṃyācataṃJālaṅkā’laṅkatakaratalo rupindirā mandire,Sīsaṃ nilopalamaṇighaṭīlīlāvilāsaṃ phusaṃSevāli’ndīvaradalasiriṃ so kesamuṭṭhiṃ adā;

()

उन दोनों के द्वारा "हमें पूजा के लिए कुछ प्रदान करें" ऐसी प्रार्थना करने पर, सुन्दरता के मन्दिर और जालीदार रेखाओं से सुशोभित कर-तल वाले भगवान ने, नीलमणि के घड़े के समान शोभायमान अपने सिर का स्पर्श कर, नीलकमल की पंखुड़ियों के समान आभा वाले मुट्ठी भर केश उन्हें दिए।

6.

६.

Patvā tesaṃ janapadamubho pakkhippa tā dhātuyoJīvantasmiṃ bhagavati mahāthūpaṃ patiṭṭhāpayuṃ,Vimhāpento vanasuragaṇaṃ yatrā’japālābhidhoNigrodho’si tahimupagamī muṭṭhāya tamhā jino;

()

अपने जनपद पहुँचकर उन दोनों ने उन धातुओं को स्थापित कर, भगवान के जीवित रहते हुए ही एक महास्तूप की प्रतिष्ठा की। वन-देवताओं को विस्मित करते हुए, जिन (बुद्ध) वहाँ से उठकर 'अजपाल' नामक न्यग्रोध वृक्ष के पास गए।

7.

७.

Svā’yaṃ dhammo sayamadhigato dubbodhanoduddasoIccevaṃ so samabhivivinaṃ dhammassa gambhīrataṃ,Appo’ssukko’bhavi bhagavato cittaṃ viditvā mahā-Brahmā’gantvā sayamadhigataṃ desetumāyācī taṃ;

()

यह धर्म, जो स्वयं प्राप्त किया गया है, दुर्बोध और दुर्दर्श है। इस प्रकार धर्म की गंभीरता का विचार करते हुए भगवान (बुद्ध) अल्पोत्सुक (उदासीन) हो गए। भगवान के चित्त को जानकर महाब्रह्मा ने आकर उनसे स्वयं प्राप्त धर्म का उपदेश देने की याचना की।

8.

८.

Gaṇhitvā so bhuvanasaraṇo ajjhosanaṃ brahmunoDeseyyaṃ kho paṭhamamasamaṃ dhammaṃ imaṃ duddasaṃ,Kassā’hanti sumariya vasī āḷārakocuddakoAbbhaññātuṃ vata paṭibalātesaṃ cutiṃ addasaṃ ()

उन भुवनशरण (बुद्ध) ने ब्रह्मा की प्रार्थना स्वीकार कर ली और सोचा, 'मुझे इस प्रथम, अतुलनीय और दुर्दर्श धर्म का उपदेश देना चाहिए। मैं सबसे पहले किसे उपदेश दूँ? आलार कालाम और उद्रक रामपुत्र बुद्धिमान और समर्थ हैं।' किंतु उन्होंने देखा कि उनकी मृत्यु हो चुकी है।

9.

९.

Āvajjento munikatavidū te pañcavagge bhavāBhikkhu dhamme kataparicayā kutrā’dhunā vijjare,Bārānasyaṃ itisipatane ñatvāna āsāḷhiyāMāse pañcaddasiya masamo bārāṇasiṃ pāvisi;

()

विचार करते हुए मुनि (बुद्ध) ने जाना कि वे पंचवर्गीय भिक्षु, जिन्होंने धर्म का अभ्यास किया था, अब कहाँ हैं? वाराणसी के ऋषिपत्तन (इसिपतन) में उन्हें जानकर, आषाढ़ मास की पूर्णिमा के दिन वे अतुलनीय बुद्ध वाराणसी में प्रविष्ट हुए।

10.

१०.

Āgacchantaṃ samuni upakaṃ ājīvakaṃ antarā-Magge disvā gamanasamaye buddhattanaṃ attano,Ācikkhitvā vimati matarī saññāya taṃ dūratoNibbinditvā katika makaruṃ vaggā samaggā vasī;

()

मार्ग में आते हुए मुनि ने आजीवक उपक को देखा और अपनी बुद्धत्व प्राप्ति की घोषणा की। उपक ने संदेह करते हुए दूर से ही सिर हिलाया और चला गया। उन (पंचवर्गीय) भिक्षुओं ने आपस में मिलकर एक समझौता (कतिका) कर लिया था (कि वे बुद्ध का स्वागत नहीं करेंगे)।

11.

११.

Ñatvā tesaṃ manasi vikatiṃ odissakaṃ samphariMettaṃ cittaṃ narahari tato phuṭṭhāsamānā vasī,Nāthaṃ natvā dasanakhasamodhāna’jalīhā’gataṃPaccuggantvā tahimahiharuṃ papphoṭhayitvā’sanaṃ;

()

उनके मन के विकार को जानकर, उन नरहरि (बुद्ध) ने उन पर विशेष मैत्री चित्त का प्रसार किया। उससे प्रभावित होकर वे शांत हो गए। भगवान को नमस्कार कर, दसों उंगलियों को जोड़कर अंजलिबद्ध हो वे पास आए, उनका स्वागत किया और आसन बिछाकर उन्हें बैठाया।

12.

१२.

Mākho tumhe pariharathamaṃ eyā’vusotyā’dināSaññāpetvā samuni samaṇe sabbaññutaṃ attano,Koṭīha’ṭṭhārasahi navuto brahmehi cā’laṅkariBārāṇasyaṃ pani’sipatane paññattabuddhāsanaṃ;

()

"तुम मुझे 'आयुष्मान' (आवुसो) कहकर संबोधित न करो," आदि वचनों से मुनि ने उन श्रमणों को अपने सर्वज्ञत्व के प्रति आश्वस्त किया। वाराणसी के ऋषिपत्तन में अठारह करोड़ ब्रह्माओं ने बुद्ध के लिए बिछाए गए आसन को सुशोभित किया।

13.

१३.

Saṃvattetvā parahitakaro so dhammacakkaṃ jinoKoṇḍaññākhyassamaṇapamukhe koṭīnamaṭṭhārasa,Brahmāno te paṭhamakaphale sammā patiṭṭhāpayiKampitthā’yaṃka vasumativadhū suttāvasāne bhusaṃ;

()

परहितकारी उन जिन (बुद्ध) ने धर्मचक्र प्रवर्तित किया। श्रमण कौण्डिन्य को प्रमुख रखकर अठारह करोड़ ब्रह्माओं को उन्होंने प्रथम फल (स्रोतापत्ति) में भली-भाँति प्रतिष्ठित किया। सुत्त के अंत में यह पृथ्वी रूपी वधू अत्यंत कांप उठी।

14.

१४.

Vappatthero dutiyadivase’ tye’vaṃ dinānukkamaṃSotāpannā taditaravasī ātappamanvāya te,Sabbetherā bhaṇitasamaye vitthāritassuññateSuttattasmiṃ vigatadarathā āsuṃ pahiṇāsvā;

()

दूसरे दिन स्थविर वप्प और इसी प्रकार दिनों के क्रम से, वे अन्य (भिक्षु) भी अपने उद्योग से स्रोतापन्न हुए। सुत्त में शून्यता का विस्तार से वर्णन किए जाने पर, वे सभी स्थविर दुखों से मुक्त होकर अर्हत्व को प्राप्त हुए।

15.

१५.

Nibbinditvā nikhilavisaye nikkhanta māvāsatoDisvā satthā yasakulasutaṃ pakkosayitvāna taṃ,Tāyaṃ ratyaṃ paṭhamakaphalaṃ ratyāvasāne dinePabbājesi uparimakhilaṃ maggapphalaṃ pāpayaṃ;

()

समस्त विषयों से निर्वेद (वैराग्य) प्राप्त कर, कुलपुत्र यश अपने घर से निकल गए। उन्हें देखकर शास्ता ने उन्हें बुलाया। उस रात उन्होंने प्रथम फल प्राप्त किया और दिन के अंत में प्रव्रजित होकर उच्चतम मार्ग-फल (अर्हत्व) को प्राप्त किया।

16.

१६.

Pabbājetvā yasakulasutassambhattamitte janeSampāpesi adhikacaturo paññāsa maggapphalaṃ,Evaṃ khīṇāsavavasigaṇe jāte’kasaṭṭhyā bhuviVassāna’nte pahiṇi muni te bhikkhu disācārikaṃ;

()

कुलपुत्र यश के चौवन (५४) मित्रों को प्रव्रजित कर उन्हें मार्ग-फल तक पहुँचाया। इस प्रकार जब पृथ्वी पर इकसठ (६१) क्षीणासव (अर्हत्) हो गए, तब वर्षावास के अंत में मुनि ने उन भिक्षुओं को चारिका के लिए भेजा।

17.

१७.

Gacchanto so haririva mahāvīro’ruvelaṃ sayaṃDisvā kappāsikavanaghaṭe tiṃsappamāṇe jane,Pabbājesi katavinayanā te bhaddavaggeyyakāBhikkhūmaggapphalarasamudā anvācaruṃ cārikaṃ;

()

सिंह के समान पराक्रमी वे महावीर स्वयं उरुवेला की ओर गए। वहाँ कपास के वन (कर्पासिक वन) में तीस व्यक्तियों को देखकर, उन भद्रवर्गीय युवकों को विनीत कर प्रव्रजित किया। वे मार्ग-फल के रस से आनंदित होकर चारिका पर निकल पड़े।

18.

१८.

Netā jetā vijaṭitajaṭo patto’ruvelaṃ tatoSaṃdassetvā vimatiharaṇaṃ so pāṭihīraṃ varaṃ,Pabbājetvā jaṭilapavare tebhātike’nekadhāChindāpetvā vinayamakā antobahiddhajaṭaṃ;

()

वे नेता और जेता (बुद्ध) जटाओं को सुलझाने वाले (उलझनों को दूर करने वाले) होकर उरुवेला पहुँचे। वहाँ संदेह दूर करने वाले श्रेष्ठ प्रातिहार्य दिखाकर, उन तीनों जटिलों (कश्यप भाइयों) को अनेक प्रकार से प्रव्रजित किया और उनकी आंतरिक एवं बाह्य जटाओं को कटवाकर उन्हें विनीत किया।

19.

१९.

Pabbājetvā pacurajaṭile katve’tare nijjaṭeSaddhiṃ tehī dasasatamahākhīṇāsavehā’samo,Nicchārento disidisi bhusaṃ chabbaṇṇaraṃsiṃka subhaṃRañño vācaṃ sumariya puraṃ rājaggahaṃ pāvisi;

()

बहुत से जटिलों को प्रव्रजित कर और उन्हें जटा-रहित (भिक्षु) बनाकर, उन अतुलनीय बुद्ध ने एक हजार महान क्षीणासवों (अर्हतों) के साथ, दसों दिशाओं में अपनी छह रंगों वाली सुंदर रश्मियाँ बिखेरते हुए, राजा के वचन को याद कर राजगृह नगर में प्रवेश किया।

20.

२०.

Tatrā’sante vasati sugate laṭṭhibbanuyyānageVuttantaṃ taṃ savaṇasubhagaṃ uyyānapāloditaṃ,Sutvā baddhañjalisarasije pādāsane pūjayīBhunātho bārasahi nahutehā’gamma so māgadho ()

जब सुगत वहाँ लट्ठिवन उद्यान में ठहरे हुए थे, तब उद्यानपाल द्वारा कही गई उस सुखद सूचना को सुनकर, वह मगधराज (बिम्बिसार) बारह नहुत (१,२०,०००) लोगों के साथ वहाँ आए और हाथ जोड़कर लोकनाथ के चरणों में वंदना की।

21.

२१.

Bhetvā diṭṭhiṃ ciraparicitaṃ te kassapādī vasīDisvā rājā bhagavati tadā dhammaṃcarante tahiṃ,Nikkaṅkho so sumadhurataraṃ pitvāna dhammāmataṃSaddhiṃ ekādasahi nahutehā’dophalaṃ pāpuṇi;

()

कश्यप आदि उन वशी (जितेंद्रिय) भिक्षुओं को अपनी चिर-परिचित (पुरानी) दृष्टियों को त्यागते हुए देखकर, राजा ने भगवान द्वारा उपदेश दिए जाते समय, निःशंक होकर उस अत्यंत मधुर धर्मामृत का पान किया और ग्यारह नहुत लोगों के साथ (स्रोतापत्ति) फल प्राप्त किया।

22.

२२.

Laddhassāso darathavigamā hutvā mahopāsakoSvemebhikkhaṃ kasugatapamukho saṅghādhivāsessatu,Āyācitvā namiya caraṇadvandāravindadvayaṃPaccuṭṭhāyā’gami sapariso so bimbisārābhidho;

()

आश्वासन प्राप्त कर और संताप से मुक्त होकर वे महान उपासक बने। "कल भगवान बुद्ध के प्रमुखत्व में संघ भोजन स्वीकार करें," ऐसी याचना कर और उनके चरण-कमलों में नमस्कार कर, वे बिम्बिसार नामक राजा अपने परिजनों के साथ वापस चले गए।

23.

२३.

Pāto rājaggahanagarato koṭīnamaṭṭhārasaDaṭṭhuṃ buddhaṃ nirupamasiriṃ laṭṭhīvane nāgarā,Rāsibhūtā dutiyadivase ekassa bhikkhussa’piSambādhattā nahipavisanokāso’si dighañjase;

()

प्रातःकाल राजगृह नगर से अठारह करोड़ नगरवासी बुद्ध की अनुपम श्री (शोभा) को देखने के लिए लट्ठिवन आए। भीड़ के कारण उस लंबे मार्ग पर एक भिक्षु के लिए भी प्रवेश करने का स्थान नहीं बचा था।

24.

२४.

Āvajjetvākimanabhimataṃ sakko nisinnāsanaṃUṇhākāraṃ janayi’ti tadā hutvā navo māṇavo,Maggo’tiṇṇo abhavi purato gāthāhi vatthuttayaṃSaṃvaṇṇetto bhavatu bhagavā māchintabhatto iti;

()

शक्र (इंद्र) ने अपने आसन के गर्म होने के कारण पर विचार किया और तब एक नवयुवक (माणवक) का रूप धारण कर, मार्ग में आगे-आगे चलते हुए गाथाओं द्वारा रत्नत्रय की महिमा का गान किया और कहा कि 'भगवान चलें, भोजन की चिंता न करें।'

25.

२५.

Dānaṃ datvā sugatapamukhassaṅghassa rājaggahaṃSampattassā’vanipatipuraṃ aññatravatthuttayā,Bhante sohaṃ kathamihavase velāya’velāyapiĀkaṅkheyyaṃ tvadupagamituṃ iccevamārocayī;

()

राजगृह में सुगत के प्रमुखत्व वाले संघ को दान देकर, उस पृथ्वीपति (राजा) ने रत्नत्रय के अतिरिक्त अन्यत्र (कहीं और) कहा— 'भंते! मैं यहाँ कैसे रहूँ? मैं समय-असमय (जब भी चाहूँ) आपके पास आना चाहता हूँ।'

26.

२६.

Sandacchāyaṃ vijanapavanaṃ yaṃ veḷudāyavhayaṃUyyānaṃ me jitasuravanaṃ taṃ nātidurantike,Sampūjento jinakaratale jālāvanaddhe hari-Bhiṅkārenā’hariyaka salilaṃ pātesi taṃ patthivo;

()

'मेरा वेणुवन नामक उद्यान, जो घनी छाया वाला और एकांत है, देववन के समान है और वह बहुत दूर भी नहीं है।' ऐसा कहकर, बुद्ध के कर-कमलों की पूजा करते हुए, उस राजा ने सुवर्ण-भृंगार (सोने के कलश) से जल गिराकर उसे दान किया।

27.

२७.

Lokālokācalataṭakaṭī viñjhāṭavīlocanāGaṅakgāpāṅakgā danakasikharibāhā tikuṭatthanā,Ugghosentī jaladhivasanā puññānumodantivaSādhū’tyā’yaṃ vasumativadhū saṅkampi tasmiṃkhaṇe;

()

लोकालोक पर्वत जिसके कटि-तट हैं, विन्ध्याटवी जिसके नेत्र हैं, गंगा जिसके कटाक्ष हैं, पर्वत-शिखर जिसकी भुजाएँ हैं और त्रिकूट जिसके स्तन हैं—ऐसी वह पृथ्वी रूपी वधू, समुद्र रूपी वस्त्र धारण किए हुए, मानो पुण्य का अनुमोदन करते हुए 'साधु' पुकारती हुई उस क्षण कांप उठी।

28.

२८.

Āramaṃ taṃ parama ruciraṃ satthā paṭiggaṇhiyaDhammaṃ vatvā’gami parivuto bhikkhūhi vuṭṭhā’sanā,Tasmiṃ kāle paramamamataṃ ye daḷhamittā ubhoTaṃ taṃ gāmaṃ nigamanagaraṃ anvesamānā’caruṃ;

()

शास्ता ने उस परम रुचिकर आराम (उद्यान) को स्वीकार किया और धर्मोपदेश देकर भिक्षुओं से घिरे हुए आसन से उठे। उस समय, वे दो दृढ़ मित्र (सारिपुत्र और मोग्गल्लान) उस परम अमृत (निर्वाण) की खोज में गाँव-गाँव और नगर-नगर घूम रहे थे।

29.

२९.

Āhiṇḍantaṃ tahimanugharaṃ piṇḍāya tesva’ssaji-Ttheraṃ disvā samitadamitaṃ vippo’patissā’bhidho,Laddho’kāso padamanuvajaṃka sutvādvi gāthāpadaṃSotāpanno’ bhavi vijaṭayaṃ saṃyojanāhaṃ tayaṃ;

()

वहाँ घर-घर पिण्डपात के लिए घूमते हुए, शान्त और जितेन्द्रिय अश्वजित् स्थविर को देखकर, उपतिष्य (सारिपुत्र) नामक ब्राह्मण ने अवसर पाकर उनके पीछे चलते हुए दो गाथा-पद सुने और तीन संयोजनों को नष्ट कर वे स्रोतआपन्न हो गए।

30.

३०.

Gāthaṃ sutvā amatamadhuraṃ taṃ sāriputto’ditaṃMoggallāno kaapanuditathāsaṃyojanānaṃ tayaṃ,Pabbajjitvā tadubhaya janā netvā paribbājakePatvārāmaṃ amataparamā satthāramārādhayuṃ;

()

सारिपुत्र द्वारा कही गई उस अमृत के समान मधुर गाथा को सुनकर, मोग्गल्लान ने तीन संयोजनों का क्षय कर दिया। उन दोनों जनों ने परिव्राजकों को साथ लेकर प्रव्रज्या ग्रहण की और आराम (विहार) पहुँचकर अमृत-पद के प्रदाता शास्ता (बुद्ध) को प्रसन्न किया।

31.

३१.

Sattāhene’va’dhigami mahābhute pariggaṇhiyaMoggallāno vasi taditaraṃ maggattayaṃ tapphalaṃ,Māsassa’ddhaṃ katavīriyavā suttaṃ parasso’ditaṃSutvā dhammaṃ adhigami vasī taṃ dhammasenāpatī;

()

मोग्गल्लान ने महाभूतों का परिग्रह (विश्लेषण) कर सात दिनों में ही (अर्हत्त्व) प्राप्त कर लिया; और उन दूसरे धर्मसेनापति (सारिपुत्र) ने आधा मास बीतने पर, दूसरे के लिए उपदिष्ट सुत्त (धम्म) को सुनकर अर्हत्त्व प्राप्त किया।

32.

३२.

Dhammassāmī karahaci ubho te sāvakānaṃ mamaṃAggaṃ bhaddaṃ yugamiti ime pabyākarotto munī,Aggaṭṭhāne purimacaritaṃ ñatvā patiṭṭhāpayīSampinento sakalaparisaṃ cando’va kundāṭaviṃ;

()

धर्मस्वामी (बुद्ध) ने उन दोनों को 'मेरे श्रावकों में यह श्रेष्ठ और भद्र युगल है' ऐसा घोषित किया। मुनि ने उनके पूर्व चरित को जानकर उन्हें अग्र-स्थान पर प्रतिष्ठित किया, जिससे समस्त परिषद् उसी प्रकार प्रफुल्लित हो उठी जैसे कुन्द-वन चन्द्रमा को देखकर।

33.

३३.

Sutvā suddhodananarapati putto mamaṃ sampatiBuddho hutvā padahiya ciraṃ nissāya rājaggahaṃ,Uttārento sakalajanataṃ saṃsārakantāratoSaṃvattetto vasati sivadaṃ saddhammacakkaṃiti;

()

राजा शुद्धोदन ने सुना कि 'मेरा पुत्र अब बुद्ध हो गया है, दीर्घकाल तक तपस्या कर राजगृह के समीप निवास कर रहा है, समस्त जनता को संसार रूपी मरुस्थल से पार उतार रहा है और कल्याणकारी सद्धर्म-चक्र का प्रवर्तन कर रहा है।'

34.

३४.

Jiṇṇovuddho pariṇatavayappatto’ hamasmyā dhunāJīvantoyevahi mamasutaṃ icchāmi daṭṭhuṃ bhaṇe,Evaṃvatvā’dhikadasasataṃ ekaṃ amaccaṃ tahiṃUyyojesi nayanavisayaṃka puttaṃ karohīti me;

()

"मैं अब जीर्ण, वृद्ध और ढलती आयु वाला हो गया हूँ। जीवित रहते हुए ही मैं अपने पुत्र को देखना चाहता हूँ।" ऐसा कहकर उन्होंने एक अमात्य को एक हजार पुरुषों के साथ वहाँ भेजा और कहा— "मेरे पुत्र को मेरी आँखों के सामने ले आओ।"

35.

३५.

Gantvā’macco catuparisatiṃ dhammaṃ bhaṇantaṃjinaṃDisvā baddhañjali sapariso tatre’kamantaṃ ṭhito,Sutvādhammaṃ paramamadhuraṃ patvā’ggamaggapphalaṃPabbajjitvā hadayakamalaṃ kasaṅkocayī rājino;

()

अमात्य ने जाकर चार प्रकार की परिषद् के बीच धर्मोपदेश देते हुए जिन (बुद्ध) को देखा और हाथ जोड़कर एक ओर खड़ा हो गया। परम मधुर धर्म को सुनकर और अग्र-मार्ग के फल (अर्हत्त्व) को प्राप्त कर, प्रव्रजित होकर उसने राजा के प्रति अपने हृदय-कमल को संकुचित कर लिया (अर्थात् संदेश भूल गया)।

36.

३६.

Aṭṭhakkhattuṃ puna saparise pāhesi rājāpareAṭṭhā’macce tathariva gatā’maccā napaccā’gatā,Pabbajjitvā adhigataphalā tecā’pi raññomanaṃNā’rādhesuṃ sunisitadhiyā sañchintasaṃyojanā;

()

राजा ने पुनः आठ बार अन्य अमात्यों को उनके परिचारकों के साथ भेजा। वे आठों अमात्य भी उसी प्रकार गए और वापस नहीं आए। प्रव्रजित होकर और फल प्राप्त कर, तीक्ष्ण बुद्धि वाले उन अमात्यों ने भी संयोजनों को काट दिया और राजा के मन को प्रसन्न नहीं किया।

37.

३७.

Dujjāno me maraṇasamayo jiṇṇo’smi tātā’dhunāTasmā puttaṃ nayanavisayaṃ kātuṃ samattho’sikiṃ,Evaṃ vatvā kapuna saparisaṃ sokāphadāyiṃ tahiṃDinnokāsaṃ pahiṇi sacivaṃ pabbajjituṃ bhubhujo;

()

"हे तात! मेरा मरण-समय अनिश्चित है, मैं अब वृद्ध हो गया हूँ। क्या तुम मेरे पुत्र को मेरी आँखों के सामने लाने में समर्थ हो?" शोक दूर करने वाले कालुदायी से ऐसा कहकर, राजा ने उसे प्रव्रजित होने की अनुमति देकर भेजा।

38.

३८.

Patvā’rāmaṃ parivutajano saccaddaseno’ditaṃSutvā’macco thiramati catussaccā’nupubbikathaṃ,Pabbajjitvā hatabhavabhayo hutvāna khīṇāsavoAggaṭṭhānaṃ paṭilabhi kulappāsādikānaṃ idha;

()

विहार पहुँचकर अपने अनुयायियों के साथ सत्यद्रष्टा (बुद्ध) द्वारा उपदिष्ट चार आर्य सत्यों की आनुपूर्वी कथा को सुनकर, स्थिर बुद्धि वाले उस अमात्य ने प्रव्रज्या ग्रहण की, भव-भय को नष्ट कर क्षीणास्त्रव (अर्हत्) हो गया और यहाँ 'कुलों को प्रसन्न करने वालों' में अग्र-स्थान प्राप्त किया।

39.

३९.

Bārāṇasyaṃ kesipatanato pattassa rājaggahaṃSambuddhassā’dhikadinakatī pañcevamāsā’ bhavuṃ,Hemantā’tusamayavigamā sante vasante maṇi-Bhusākārā upavanavadhū cūtaṅkurā’ laṅkaruṃ;

()

वाराणसी के ऋषिपत्तन से राजगृह पहुँचे हुए बुद्ध को पाँच मास से अधिक का समय हो गया था। हेमन्त ऋतु के बीत जाने पर, सुखद वसंत ऋतु में वन-रूपी वधुएँ मणियों के समान आम के अंकुरों से अलंकृत हो गईं।

40.

४०.

Kālaṃ ñatvā kapilanagaraṃ kālaññuno satthunoGantuṃ kālo’yamiti adhunā so kāludāyi vasī,Saṃvaṇṇento gamanasamayaṃ kātuṃ alaṃ saṅgahaṃÑātinantī sumadhurasaro gāthābhigāyī puthu;

()

समय को जानने वाले कालुदायी ने शास्ता (बुद्ध) के लिए 'कपिलवस्तु जाने का यह सही समय है' ऐसा जानकर, गमन के समय की प्रशंसा करते हुए और ज्ञाति-जनों का कल्याण करने के लिए मधुर स्वर में अनेक गाथाएँ गाईं।

41.

४१.

Mandaṃmandaṃ surabhipavano sito’dhunā vāyatiPupphākiṇṇā vipinaviṭapī mattālimālākulā,Gaṅgāvāpī vimalasalīlā samphullakañjuppalāSāyaṃka pāto ahani vivaṭā sabbādisā pākaṭā;

()

अब मन्द-मन्द सुगन्धित और शीतल पवन बह रही है। वन की शाखाएँ पुष्पों से लदी हैं और मत्त भ्रमरों के समूहों से व्याप्त हैं। गंगा और सरोवर निर्मल जल वाले तथा खिले हुए कमलों से युक्त हैं। सुबह और शाम सभी दिशाएँ स्पष्ट और प्रकाशित हैं।

42.

४२.

Bhante magge navadalasikhā jālo’jjalā mañjarī-Bhasmacchannā bhamaravisaraddhumandhakārā bhusaṃ,Jhāpennā’pe’tarahi virahī samphullacūtāṭavi-Dāvaggī te lavamapi manotāpāya vattanti kiṃ;

()

भन्ते! मार्ग में नवीन पत्तों की शिखाओं के जाल से प्रज्वलित और भौरों के समूह रूपी धुएँ से व्याप्त मंजरियाँ अत्यधिक सुशोभित हैं। क्या ये खिले हुए आम्र-वनों की दावानल विरही जनों को जलाने वाली होने पर भी आपके मन को थोड़ा भी संताप पहुँचाती हैं?

43.

४३.

Kāmandhānaṃ bhadayamadhunā socāpayattā bhusaṃSākhacchinnā vigalitadalā magge asokaddumā,Aññatrā’pī vanacaravadhū pādappahārā’turaṃTatvante te karakisalayassobhaṃka virūḷhaṅkurā;

()

अब मार्ग में शाखा-विहीन और पत्तों से रहित अशोक के वृक्ष कामांध व्यक्तियों के हृदयों को अत्यधिक शोकाकुल कर रहे हैं। दूसरी ओर, वन-देवियों के कर-किसलयों (हाथों) की शोभा के समान उनमें सुन्दर अंकुर निकल आए हैं।

44.

४४.

Pitvā cutaddūmaphalarasaṃ sammattapuṅkokilāSaṃkujante sarasamadhuraṃ vetāḷikā’va’ñjase,Seṇībhutā janapadavadhū te pādapīṭhe muniSampūjetuṃ navasarasije hiyyo’vinante dhunā;

()

आम के फलों का रस पीकर मत्त हुए कोयल मार्ग में वैतालिकों (स्तुति-गायकों) की भाँति सरस और मधुर कूंजन कर रहे हैं। हे मुनि! आपके पाद-पीठ की पूजा करने के लिए जनपद की वधुएँ नवीन कमलों को लेकर पंक्तियों में खड़ी हैं।

45.

४५.

Āmulaggā dalitaviṭapi pupphañjalihakā’dhunāĀgacchantaṃ tvamahimahituṃ saṃdissare’vo’natā,Vātoddhutā bhamaramukharā kiñjakkhapuñjā’ñjaseĀtatvante tavaparimukhe sovaṇṇasaṅkhassiriṃ;

()

अब जड़ से फुनगी तक खिली हुई शाखाएँ आपको आता हुआ देखकर सम्मान देने के लिए पुष्पांजलि लिए हुए झुकी हुई सी प्रतीत हो रही हैं। वायु से उड़ाए गए और भ्रमरों से गुंजायमान पराग के पुंज मार्ग में आपके सामने स्वर्ण-शंख जैसी शोभा उत्पन्न कर रहे हैं।

46.

४६.

Bhante antokalalasalilāvāsena kālaṃ ciraṃAmbhojānaṃ mukulavikatī siteti’vā’kuñcitā,Esantī’ve’tarahi saraṇaṃ te pādabhaddāsaneUggacchante pajahiya manotāpaṃ vasantātapaṃ;

()

भन्ते! कीचड़ और जल के भीतर लम्बे समय तक रहने के कारण संकुचित हुई कमलों की कलियाँ, अब विकसित होकर वसन्त के ताप और मन के संताप को त्यागकर आपके चरण-कमलों की शरण प्राप्त कर रही हैं।

47.

४७.

Pātheyya’mbhoruhakuvalayā’laṅkāratuṇḍā kalaṃSaṅkujantī pavanapadaviṃ uḍḍīyamānā’dhunā,Haṃsasseṇika sirasi vajato te bhuyate kiṅkiṇi-Ghosākiṇṇaṃ kusumavikaticchannaṃ vitānaṃ yathā;

()

मार्ग के भोजन (पाथेय) के रूप में कमलों को अपनी चोंच में दबाए हुए हंसों की पंक्तियाँ आकाश मार्ग में मधुर कूंजन करती हुई उड़ रही हैं। आपके चलते समय वे आपके सिर के ऊपर घण्टियों की ध्वनि से युक्त और पुष्पों से आच्छादित चँदोवे (वितान) के समान प्रतीत होती हैं।

48.

४८.

Sampūjenti ratanakanakālaṅkārabhārañjalīMaggo’tiṇṇā vanasuravadhū te lājavuṭṭhīhi’va,Kiñjakkhehi caraṇayugalaṃ kamandātilandolitāVallī bhiṅgāvalikisalayā’laṅkārasākhāvalī;

()

वन-देवियाँ रत्नों और स्वर्ण-अलंकारों से युक्त अंजलि भरकर मार्ग में खील (लाजा) की वर्षा के समान आपकी पूजा कर रही हैं। भौरों की पंक्तियों और किसलयों से अलंकृत लताओं और वृक्षों की शाखाएँ आपके चरणों में मन्द-मन्द डोल रही हैं।

49.

४९.

Sammārūḷho pavanaturagaṃ kāmākaro mañjari-Tuṇiresū madhukarasare sandhānayanto’dhunā,CampeyyādīkusumakalikāsannāhasambhāsuroNaṭṭho loko bahujanamanosaṅakgāma mogāhati;

()

पवन रूपी घोड़े पर सवार होकर कामदेव अब मंजरियों रूपी तरकश से भ्रमर रूपी बाणों का संधान कर रहा है। चम्पा आदि पुष्पों की कलियों रूपी कवच से सुशोभित होकर वह मोहित संसार के बहुत से लोगों के मन रूपी संग्राम-भूमि में प्रवेश कर रहा है।

50.

५०.

Yasmā suddhodananarapabhu ādiccavaṃsaddhajoJiṇṇo vuddho mamihapahiṇi tvaṃ daṭṭhukāmo pitā,Tasmā bhante kapilanagaraṃ veneyyasattākaraṃKantvā rañño hadayamakulaṃ bodhetu sokākulaṃ;

()

चूँकि सूर्यवंश की ध्वजा के समान राजा शुद्धोदन वृद्ध हो गए हैं और उन्होंने आपको देखने की इच्छा से मुझे यहाँ भेजा है, इसलिए भन्ते! विनेय जनों की खान रूपी कपिलवस्तु नगर जाकर शोक से व्याकुल राजा के हृदय-कमल को प्रबुद्ध (विकसित) करें।

51.

५१.

Sādhu’dāyi savisayamahaṃ patvā narādhissaraṃUttāreyyaṃ pitaramitare bandhū’pi dukkhaṇṇavā,Evaṃvatvā radanakira ṇālaṅkārabimbādharoDhammassāmiparivutavasīrājaggahānikkhami;

()

हे उदायी! अच्छा है कि मैं अपने देश पहुँचकर राजाओं के स्वामी (पिता) को और अन्य बंधुओं को भी दुःख के सागर से पार उतारूँ। ऐसा कहकर, अपने दाँतों की किरणों से सुशोभित बिम्बाधर (लाल होंठों वाले) धर्मस्वामी (बुद्ध) वशी (जितेन्द्रिय) भिक्षुओं से घिरे हुए राजगृह से निकले।

52.

५२.

Patvā rañño uparibhavanaṃ sokāludāyi’ddhiyāBhuttā’hāro tadupagamanaṃ atvāha mārocayaṃ,Sambuddhatthaṃ pituru’pahaṭaṃ bhikkhaṃka pakaṭiggaṇhiyaAssāsento vajati nabhasā sokākulaṃtaṃ kulaṃ;

()

शोक को दूर करने वाले उदायी ने अपनी ऋद्धि से राजा के ऊपरी भवन में पहुँचकर, भोजन ग्रहण करने के बाद, वहाँ (बुद्ध के पास) जाने की बात कही। बुद्ध के लिए पिता द्वारा दी गई भिक्षा को पात्र में लेकर, वे आकाश मार्ग से उस शोक-व्याकुल कुल को सांत्वना देते हुए चले।

53.

५३.

Taṃ bhuñjanto divasadivase so yojanaṃ yojanaṃSaṅkhepento paramakaruṇārāmāya sañcodito,Netvā khīṇāsavayativare vīsaṃ sahassaṃ jinoLakkhīvāsaṃ kapilanagaraṃ māsehidvīho’tari;

()

प्रतिदिन एक-एक योजन की यात्रा करते हुए और उस (भिक्षा) का भोजन करते हुए, परम करुणा के कारण प्रेरित होकर, जिन (बुद्ध) ने बीस हजार श्रेष्ठ क्षीणास्त्रव (अर्हत) भिक्षुओं को साथ लेकर, दो महीनों में लक्ष्मी के निवास स्थान कपिलनगर (कपिलवस्तु) की यात्रा पूरी की।

54.

५४.

Nānuppatte bhagavati puraṃ no ñātiseṭṭhaṃ kuhiṃPassissāmā’tya’jahitamanokotuhaḷā sākiyā,Ārāmoyanaṃ vijanapavano nigrodhasakkassa taṃ-Sāruppoti tahimabhinave senāsane māpayuṃ;

()

भगवान के नगर पहुँचने पर, 'हम अपने श्रेष्ठ ज्ञाति (सम्बन्धी) को कहाँ देखेंगे?'—इस कौतूहल से भरे शाक्यों ने निग्रोध शाक्य के उस विजन (एकान्त) उपवन को, जो उनके योग्य था, वहाँ एक नवीन आवास (विहार) निर्मित किया।

55.

५५.

Paccuggantvā surabhikusumākiṇṇañjaliha’ñjaseĀgacchantaṃ sumahakiya jinaṃ rājiddhiyā’laṅkate,Ketuggāhe daharadahare katvā kumāre pureRājā’maccā paramaruciraṃ ārāma motārayuṃ;

()

सुगन्धित पुष्पों से भरे हाथों को अंजलिबद्ध कर, मार्ग में अगवानी करते हुए, राजसी ऋद्धि से अलंकृत होकर आते हुए महान जिन (बुद्ध) का स्वागत किया। नगर के छोटे-छोटे राजकुमारों को ध्वजवाहक बनाकर, राजा और मंत्रियों ने उन्हें परम रमणीय आराम (उपवन) में उतारा।

56.

५६.

Pallaṅkeno’dayagirisire cando’va tārāvutoNānākhiṇāsavaparivuto paññattabuddhāsane,Āsino’yaṃ manakumuduniṃ sakyānamunniddayaṃNissoko so muni parihari sokandhakāraṃ pitu;

()

उदयगिरि के शिखर पर तारों से घिरे चन्द्रमा के समान, अनेक क्षीणास्त्रव भिक्षुओं से घिरे हुए, बिछाए गए बुद्ध-आसन पर विराजमान होकर, उन मुनि ने शाक्यों के मन रूपी कुमुदिनी को प्रफुल्लित किया और अपने पिता के शोक रूपी अन्धकार को दूर किया।

57.

५७.

Siddhattho’yaṃ paramadaharo amhehi vuddhā mayaṃJāmātā’yaṃbhavati tanujo nattānujo no iti,Mānatthaddhā daharadahare sakyā kumāre’bravuṃTumhegantvā paṇamatha jinaṃ vo piṭṭhitāhomै no;

()

यह सिद्धार्थ हमसे बहुत छोटा है, हम वृद्ध हैं; यह हमारा दामाद, पुत्र या पोता है—ऐसा सोचकर मान से स्तब्ध शाक्यों ने छोटे राजकुमारों से कहा, 'तुम जाकर जिन (बुद्ध) को प्रणाम करो, हम तुम्हारे पीछे रहेंगे।'

58.

५८.

Āvajjetvā sakalaparisaṃ ñatvā tadajjhāsayaṃMānummattā vibhavamadirāmattā ime khattiyā,Muddhābaddhañjalikisalayā yasmā navandanti maṃVandāpetuṃ alamiti tato jhānaṃ samāpajjiya;

()

समस्त परिषद के उस आशय (अभिमान) को जानकर कि 'ये क्षत्रिय ऐश्वर्य रूपी मदिरा से मत्त और मान से उन्मत्त हैं, इसलिए ये मस्तक झुकाकर अंजलिबद्ध हो मुझे वन्दना नहीं कर रहे हैं,' उन्हें वन्दना कराने के लिए बुद्ध ने ध्यान समाधि लगाई।

59.

५९.

Pattā’bhiñño nijapadarajoraṃsihi sañcumbiteTesaṃ cūḷāmaṇigirisire sambuddhasuro lasaṃ,Saṃdassento yamakamasamaṃ mānandhakāraṃ haraṃBodhāpesi vadanakamale gaṇḍambamūle yathā;

()

अभिज्ञा प्राप्त बुद्ध ने अपने चरण-रज की किरणों से उनके चूड़ामणि रूपी पर्वतों के शिखर को स्पर्श करते हुए, आकाश में चमकते हुए सूर्य के समान, अनुपम यमक प्रातिहार्य दिखाकर उनके मान रूपी अन्धकार को दूर किया और उनके मुख-कमलों को वैसे ही प्रफुल्लित किया जैसे गण्डम्ब वृक्ष के मूल में किया था।

60.

६०.

Disvā suddhodananaravaro taṃ pāṭihīraṃ varaṃPādambhoje paṇami sirasā ānandabhāronato,Cakkaṅkālaṅkatapadarajo samphuṭṭhamuddhāñjaliRājaññānaṃ kamalakalikāsaṇḍassiriṃ vyākaruṃ;

()

उस श्रेष्ठ प्रातिहार्य को देखकर, मनुष्यों में श्रेष्ठ शुद्धोदन ने आनन्द के भार से झुककर उनके चरण-कमलों में सिर झुकाकर प्रणाम किया। चक्र के चिह्नों से अलंकृत चरण-रज का स्पर्श करने वाले मस्तक और अंजलिबद्ध राजाओं ने कमल की कलियों के समूह की शोभा धारण की।

61.

६१.

Sañjhāmeghāvaliparivuto suroriva’tthācalaṃKhamhā bhaddāsanamavatarī sovaṇṇavaṇṇo jino,Subabhujiñche nayanabarihī keḷāyanaṃ pokkhara-Vassaṃ vassi nijanakharuciṃ tesaṃ samāje sati;

()

सन्ध्याकालीन मेघों की पंक्तियों से घिरे अस्ताचल के सूर्य के समान, स्वर्ण वर्ण वाले जिन (बुद्ध) आकाश से भद्र-आसन पर उतरे। उस सभा में उनके नाखूनों की कान्ति से सुशोभित होने पर, नेत्र रूपी मयूरों को आनन्दित करने वाली 'पोक्खर-वर्षा' (पुष्कर वृष्टि) हुई।

62.

६२.

Sutvā vuttaṃ purimacaritaṃ vessantarākhyaṃ tatoPakkantānaṃ phusiya sirasā tappādacūḷāmaṇiṃ,Bhante bhikkhaṃ sugatapamukho saṅghodhivāsetu noIcce’kopi paṭhamadivase nākāsi ajjhesanaṃ;

()

उसके बाद वेसंतर नामक पूर्व चरित (जातक) को सुनकर, उनके चरणों में अपना मस्तक झुकाकर, 'भन्ते! सुगत के नेतृत्व में संघ हमारे यहाँ भिक्षा स्वीकार करे'—ऐसा किसी ने भी पहले दिन निमन्त्रण नहीं दिया।

63.

६३.

Nānākhīṇāsavaparivuto lokānukampāparoLokādhiso dutiyadivase āciṇṇakappārahaṃ,Sambuddhānaṃ kapilanagare pāto’va lakhyākareHīnukkaṭṭhaṃ kulamavijahaṃ piṇḍāya sampāvisi;

()

अनेक क्षीणास्त्रव भिक्षुओं से घिरे हुए, लोक पर अनुकम्पा करने वाले लोकाधीश (बुद्ध) ने दूसरे दिन, बुद्धों की चिरन्तन परम्परा के अनुसार, कपिलनगर में प्रातःकाल ही लक्ष्मी के आकर (खदान) के समान ऊँच-नीच के भेदभाव के बिना प्रत्येक कुल में भिक्षा के लिए प्रवेश किया।

64.

६४.

Āhiṇḍattaṃ tahimanugharaṃ piṇḍāya santindriyaṃSatthāraṃ taṃ nirupamasiriṃ chabbaṇṇaraṃsujjalaṃ,Pāsādaṭṭhā’nimisanayanambhojehi sampūjayuṃUgghāṭetvā harimaṇimayaṃ jālāvaliṃ nāgarā;

()

वहाँ घर-घर भिक्षा के लिए घूमते हुए, शान्त इन्द्रियों वाले, अनुपम शोभा से युक्त और छह वर्णों की रश्मियों से प्रज्वलित शास्ता (बुद्ध) की नगरवासियों ने अपने महलों की नीलमणि जड़ित खिड़कियों को खोलकर अपलक नेत्रों से पूजा की।

65.

६५.

Ohāretvā kusumasurabhīsaṅkhārasambhāviteKese massuṃ rajanamalinaṃ kāsāvavatthaṃ kharaṃ,Acchādetvā kapaṇapuriso’va’yyo gahetvā sīḷāPattaṃ patto kapilanagaraṃ pakiṇḍāya āhiṇḍati;

()

सुगन्धित पुष्पों और संस्कारों से सुशोभित केशों और दाढ़ी को मुँडवाकर, धूल-धूसरित मलिन काषाय वस्त्र धारण कर, एक दीन पुरुष की भाँति पात्र हाथ में लेकर वे कपिलनगर में भिक्षा के लिए घूम रहे हैं।

66.

६६.

Vuttantaṃ taṃ savaṇakaṭukaṃ sutvāna bimbādharāBimbādevī marakatasiḷājālantarā vithiyaṃ,Āhiṇḍantaṃ parivutagaṇaṃ mattebhagāmiṃ jitaṃOlokentī nayanamaṇike assūhi sampūrayi;

()

कानों को कड़वा लगने वाले उस वृत्तान्त को सुनकर, बिम्बा (यशोधरा) देवी ने मरकत शिला की खिड़की के झरोखे से गली में भिक्षुओं के समूह से घिरे हुए, मदमस्त हाथी की चाल वाले, जितेन्द्रिय बुद्ध को देखा और उनके नेत्रों की पुतलियाँ आँसुओं से भर गईं।

67.

६७.

Cumbanti sātanujaratanaṃ tandassanabyāvaṭā’-Sityā’nubyañjanavilasitaṃ byāmappabhālaṅkataṃ,Rūpaṃ rūpassiri nirupamaṃ saṅgāyi gāthaṭṭhakaṃSaṃvaṇṇetvā caraṇatalato yāva’ssa uṇhisato;

()

अपने पुत्र-रत्न (राहुल) का चुम्बन करते हुए और उसे दिखाने में व्यस्त होकर, उन्होंने अनुव्यंजनों से सुशोभित, व्याम-प्रभा (आभामंडल) से अलंकृत, अनुपम रूप-सौन्दर्य वाले बुद्ध के चरणों से लेकर उष्णीष (मस्तक) तक का वर्णन करते हुए आठ गाथाएँ (नरसीह गाथा) गाईं।

68.

६८.

Īsaṃ kālaṃ alasagamanaṃ sā kālahaṃsopakariOropenti abhinavakucandā’tibhārāturā,Gantvā sīghaṃ khaḷitavacatā putto mahārāja tePiṇḍāya’smiṃ carati nagare rājānamiccabruvi;

()

कुछ समय तक राजहंसी की भाँति मन्द गति से चलने वाली, अपने उन्नत स्तनों के भार से थकी हुई सी, शीघ्रता से जाकर लड़खड़ाती वाणी में बोली—'हे महाराज! आपका पुत्र इस नगर में भिक्षा के लिए घूम रहा है।'

69.

६९.

Rājā senāparivutasamo tejonubhāvādināTaṃ sutvāṃ’se sukhumavasanaṃ katvā navaṃsāṭakaṃ,Acchādetvā nihitamakuṭo nikkhittakhaggo bhusaṃLajjāpanno tuvaṭatuvaṭaṃ gantvā tadagge ṭhito;

()

सेना से घिरे हुए राजा ने, उनके तेज और अनुभाव को सुनकर, अपने कंधे पर रेशमी वस्त्र और नया दुपट्टा धारण कर, मुकुट उतारकर और तलवार रखकर, अत्यन्त लज्जित होकर शीघ्रता से जाकर उनके सामने खड़े हो गए।

70.

७०.

Koṭṭhagārānya’pi pitukule rittāni kimmaññasiKasmā lajjāpayasi pitaraṃ tvaṃ bhānuvaṃsubbhavo,Bhante tuyhaṃ pakarivutavasīsaṅghassi’to bhojanaṃMā kapiṇḍāyā’cari anudinaṃ dajjeyya miccabruvi;

()

'क्या आप समझते हैं कि आपके पिता के कुल के कोठार खाली हो गए हैं? आप सूर्यवंश में उत्पन्न होकर अपने पिता को क्यों लज्जित कर रहे हैं? भन्ते! आपके और आपके वशी (भिक्षु) संघ के लिए यहाँ भोजन है, प्रतिदिन भिक्षा के लिए न घूमें, हम भोजन देंगे'—ऐसा राजा ने कहा।

71.

७१.

Tuyhaṃ vaṃso anariyapado ādiccavaṃso siyāMayhaṃ vaṃso sadariyapado sambuddhavaṃso siyā,Asmiṃvaṃse anuvicaraṇaṃ piṇḍattha manvālayaṃCārittaṃ bhopurimasugatā’ciṇṇanti kavatvā jino;

()

'आपका वंश अनार्यपद वाला सूर्यवंश हो सकता है, किन्तु मेरा वंश सआर्यपद वाला बुद्धवंश है। इस वंश में भिक्षा के लिए घर-घर घूमना ही आचरण है; हे राजन्! पूर्ववर्ती बुद्धों ने इसी का आचरण किया है'—ऐसा जिन (बुद्ध) ने कहा।

72.

७२.

Uttiṭṭhādiṃ avadi kasugamaṃ gāthaṃ ṭhito vīthiyaṃSotāpanto’vanipati bhavī sotāvadhānena so,Gāthādhammaṃ suṇiya madhuraṃ dhammaṃcare’tyā’dikaṃPatto maggaṃ dutiyamavīraṃ dhammānudhammaṃ caraṃ;

()

गली में खड़े होकर उन्होंने 'उत्तिट्ठे' (प्रमाद न करे) आदि सुगम गाथा कही। उसे सुनकर राजा सोतापन्न हो गए। 'धम्मं चरे सुचरितं' आदि मधुर धर्म-गाथा को सुनकर, वे धर्म के अनुसार आचरण करते हुए द्वितीय मार्ग (सकृदागामी) को प्राप्त हुए।

73.

७३.

Sutvā rājā cariyamaparaṃ yo dhammapālavhayaṃPatto maggaṃ tatiyamakhilaṃ kāmālayaṃ cālayaṃ,Setacchattu’llasitasayane’nuṭṭhānaseyyu’pagoSaṅkhārānaṃ visadamatiyā yo lakkhaṇaṃ sammasi;

()

राजा ने 'धम्मपाल' नामक एक अन्य चर्या (कथा) सुनी, जिसने काम-वासना के समस्त आश्रय को नष्ट करते हुए तृतीय मार्ग (अनागामी फल) प्राप्त कर लिया था; श्वेत छत्र से सुशोभित शय्या पर लेटे हुए उन्होंने अपनी निर्मल बुद्धि से संस्कारों के लक्षणों का मनन किया।

74.

७४.

Viddhaṃsetvā namuviparisaṃ saṃkelasamārādikaṃSuro ramhāvanamiva’sinā so aggamaggāsinā,Tuṭṭho maggapphalasukhasudhāpānena verisamePañcakkhandhe vijaya malbhī nibbānarajjassiriṃ;

()

जैसे कोई शूरवीर वन में तलवार से शत्रुओं का नाश करता है, वैसे ही उन्होंने अग्र-मार्ग (अर्हत् मार्ग) रूपी खड्ग से क्लेशों और मार की सेना का विध्वंस कर दिया; मार्ग-फल के सुख रूपी अमृत-पान से संतुष्ट होकर, उन्होंने शत्रु के समान पाँच स्कंधों पर विजय प्राप्त की और निर्वाण-राज्य की श्री (लक्ष्मी) को प्राप्त किया।

75.

७५.

Āropetvā uparibhavanaṃ pattaṃ gahetvā tatoRājā saṅghaṃ sugatapamukhaṃ khajjena bhojjena ca,Santappetvā puna sapariso nīce nisajjāsaneSārānīyaṃ kathayamavasi sammodanīyaṃ kathaṃ;

()

इसके पश्चात राजा ने बुद्ध प्रमुख संघ को ऊपरी भवन में ले जाकर और स्वयं पात्र ग्रहण कर, उन्हें खाद्य और भोज्य पदार्थों से तृप्त किया; फिर अपने परिजनों के साथ नीचे आसन पर बैठकर उन्होंने सारगर्भित और प्रसन्नतादायक (सम्मेदनीय) कथा सुनी।

76.

७६.

Itthāgāraṃ hadayasarasimajjhe nimuggatthana-Haṃsaṃ dinānanasarasijaṃ soke’ṇatāpeniva,Buddhaṃ baddhañjaliharasirokumbhehi sampūjayīTaṃ vātabbhāhataharilatālīlaṃ jagāmo’nataṃ;

()

अंतःपुर की स्त्रियाँ, जिनके हृदय रूपी सरोवर में स्तनों रूपी हंस डूबे हुए थे और जिनके मुख-कमल शोक के ताप से कुम्हला गए थे, उन्होंने अपने सिर पर अंजलि रूपी कलश रखकर बुद्ध की पूजा की; वह (यशोधरा) वायु के झोंके से हिलती हुई हरी लता के समान झुककर उनके पास गई।

77.

७७.

Antogabbhe nayanasalalaṃ samapuñchamānā jinaṃBimbādevī saparijanatāvyāpāritā vandituṃ,Appatvā me yadiguṇadhanaṃ attha’yyaputto sayaṃTaṃ kamaṃ daṭṭhuṃ nanupavisatī’tve’vaṃ vadantī ṭhitā;

()

अंतःपुर के भीतर अपने नेत्रों के जल (आँसुओं) को पोंछती हुई बिम्बा देवी (यशोधरा) अपने परिजनों के साथ जिन (बुद्ध) की वंदना करने के लिए उद्यत हुई; वह यह कहते हुए खड़ी रही कि "यदि मुझमें कोई गुण-रूपी धन है, तो आर्यपुत्र स्वयं ही मुझे देखने के लिए यहाँ प्रवेश करेंगे।"

78.

७८.

Raññā saddhiṃ purisanisaho tāyindirāmandiraṃAntogabbhaṃ maṇigaṇapahābhinnandhakāraṃsadā,Ādāya’ggaṃ yatipatiyugaṃ patvā’cchi bhaddāsanePaññatte so’dayagirisire bālaṃsumālī yathā;

()

राजा के साथ वे पुरुष-वृषभ (बुद्ध) उस लक्ष्मी के मंदिर के समान अंतःपुर में प्रविष्ट हुए, जहाँ मणियों के प्रकाश से अंधकार सदा दूर रहता था; दोनों अग्र-श्रावकों को साथ लेकर वे बिछाए हुए श्रेष्ठ आसन पर वैसे ही सुशोभित हुए जैसे उदयाचल के शिखर पर बाल-सूर्य।

79.

७९.

Disvā pīnatthanabharanatā sā rājadhītā jinaṃPatvā mālā kanakaratanālaṅkārahīnā lahuṃ,Haṃsimaññe sarasijavanaṃ pāde yathājjhāsayaṃSañcumbantī paṇami sirasā ādāyagopphadvayaṃ;

()

जिन (बुद्ध) को देखकर, वह राजपुत्री (यशोधरा) स्वर्ण और रत्नों के अलंकारों को त्यागकर शीघ्र ही उनके पास पहुँची; जैसे कोई हंसनी कमल-वन में जाती है, वैसे ही उसने अपनी इच्छा के अनुसार उनके दोनों टखनों को पकड़कर और चरणों का चुंबन करते हुए सिर झुकाकर प्रणाम किया।

80.

८०.

Pāsāda’ntovarakasarasi dhammillasevālakeOmujjantī nijabhujalatālīlātaraṅgākule,Nāthassa’ṅghītalanakhasikhākantippabandhāmbhasiLaddhassāsā ciravirahajaṃ tāpaṃ vinodesi sā;

()

महल रूपी श्रेष्ठ सरोवर में, भगवान के चरण-कमलों के नखों की कांति-रूपी जल के प्रवाह में, अपनी भुजा-रूपी लताओं की लहरों से चंचल अपने केश-रूपी शैवाल को डुबोते हुए, उसने लंबी विरह-वेदना से उत्पन्न संताप को शांत किया और आश्वासन (राहत) प्राप्त किया।

81.

८१.

Sutvā nesā kanakaratanā’saṃdhāraṇaṃ dhāraṇaṃKāsāvānaṃ tavahiridhanā’vissajjanaṃ sajjanaṃ,Nā’jjhācāre anabhiramaṇaṃ uccāsane cā’saneRājā’voca tvamanukurute snehodayā’hodayā;

()

राजा ने कहा— "यह (यशोधरा) आपके प्रति स्नेह के कारण आपका ही अनुकरण करती है; यह सुनकर कि आपने स्वर्ण-रत्नों का त्याग कर दिया है, इसने भी उन्हें त्याग दिया; आपके काषाय वस्त्र धारण करने पर इसने भी वैसे ही वस्त्र पहने; आपके द्वारा धन के त्याग और सदाचार के पालन का इसने भी अनुसरण किया और उच्च आसनों पर न बैठने के आपके नियम को भी अपनाया।"

82.

८२.

Sutvā tassāniravadhiguṇādhārāya’nūnaṃ guṇaṃĀvīkatvā’gami bhavapaṭicchannāpadānaṃ jino,Netvā gehappavisanakaraggāhā’bhisekussaveSaṃvattante dutiyadivase nandākhyarājatrajaṃ;

()

उन गुणों की आधार (यशोधरा) के असीम गुणों को सुनकर, जिन (बुद्ध) ने उनके पूर्व जन्मों की छिपी हुई कथा को प्रकट किया; दूसरे दिन, जब राजकुमार नंद के गृह-प्रवेश, पाणिग्रहण और अभिषेक का उत्सव चल रहा था, तब बुद्ध वहाँ पधारे।

83.

८३.

Gacchanto’pī saha bhagavatā so pañcakalyāṇiyāSīghaṃ jālaṃ vivariya thiyā vīthiṃ vilokentiyā,BhaṅgāpāṅgāyatabhujalatāsaṅkaḍḍhitabbhantaroPattaṃ bhante haratha vacanaṃ bhatyā na taṃ vyākari;

()

भगवान के साथ जाते हुए भी, वह (नंद) उस पंचकल्याणमयी (जनपदकल्याणी) के द्वारा भीतर ही भीतर खींचा जा रहा था, जिसने शीघ्रता से खिड़की खोलकर गली की ओर देखते हुए अपनी लंबी भुजा-रूपी लताओं और कटाक्षों से उसे मोह लिया था; "भंते! पात्र ले जाइये"—उसने (नंद ने) भक्तिवश यह वचन नहीं कहा (अर्थात वह चुपचाप पात्र लिए पीछे चलता रहा)।

84.

८४.

Pabbājetvā visayamadirāmattāya tassā gīraṃSutvā nandāpahanahadayaṃ nandaṃ narindatrajaṃ,Icchāpetvā kakuṭacaraṇidibbaccharāliṅganeÑāyenā’nuttarasukhamahārajje patiṭṭhāpayī;

()

उसे प्रव्रजित करने के बाद, विषयों की मदिरा में मत्त उस (जनपदकल्याणी) की वाणी को सुनकर राजकुमार नंद का हृदय विचलित हो गया; तब बुद्ध ने उसे कपोत के समान पैरों वाली अप्सराओं के आलिंगन की इच्छा दिलाकर, युक्तिपूर्वक उसे अनुत्तर सुख वाले (अर्हत् पद रूपी) महान राज्य में प्रतिष्ठित कर दिया।

85.

८५.

Bimbādevi sukhaparibhataṃ kīḷāparaṃ rāhulaṃĀliṅgitvā tanujaratanaṃ sā sattame vāsare,Ugghaṭetvā ratanakhacitaṃ jālaṃ vimānodareĀgacchantaṃ purisatisabhaṃ nijjhāyamānā ṭhitā;

()

सुखों में पले हुए और खेल में मग्न अपने पुत्र-रत्न राहुल को गले लगाकर, सातवें दिन बिम्बा देवी ने महल के भीतर रत्नों से जड़ी खिड़की को खोला और आते हुए उन पुरुष-श्रेष्ठ (बुद्ध) को निहारती हुई खड़ी रही।

86.

८६.

Nānākūṭācalavalayito devindacāpākuloĀgacchanto kanakasikharīrājāka yathā jaṅgamo,Tatā khīṇāsavaparivuto jabbaṇṇabhānujjaloEso tuyhaṃ naraharika pitā iccākaha pakassāhi naṃ;

()

"अनेक पर्वत-शिखरों से घिरे हुए, इंद्रधनुष से सुशोभित, चलते-फिरते स्वर्ण-शैलराज (सुमेरु) के समान, क्षीणास्त्रवों (अर्हतों) से घिरे हुए और छह रंगों की रश्मियों से देदीप्यमान—ये तुम्हारे पिता हैं, मनुष्यों में सिंह के समान"—उसने (यशोधरा ने) राहुल को यह बताया।

87.

८७.

Etassā’suṃ vividhanidhayo puññānubhāvuṭṭhitāNāhaṃja kapakassāma’bhigamanato paṭṭhāya tekhonidhī,Bhūsāpetvā tanujaratanaṃ sā sattavassāyukaṃYācassū’ti pahiṇi pituno ñattaṃ dhanaṃ pettikaṃ;

()

"इनके पास पुण्य के प्रभाव से उत्पन्न विविध निधियाँ थीं, किंतु इनके चले जाने के बाद से मैंने उन निधियों को नहीं देखा है।" सात वर्ष की आयु वाले अपने पुत्र-रत्न को अलंकृत कर उसने पिता के पास यह कहते हुए भेजा कि "अपने पिता से अपनी पैतृक संपत्ति (दायाद) माँगो।"

88.

८८.

Uppādetvā pitari balavaṃ pemaṃ jalevu’ppalaṃPuttotyā’haṃ tvamasijanako chāyā’pi teme sukhā,Aḍhāse’vaṃ lapitavacano vuṭṭhāya bhaddāsanāBhuttāhāroka parivutavasi gantuṃ jinocā’rabhī;

()

पिता के प्रति अपने हृदय में जल में कमल के समान प्रबल प्रेम उत्पन्न कर, उसने कहा— "मैं आपका पुत्र हूँ, आप मेरे पिता हैं, आपकी छाया भी मेरे लिए सुखद है।" इस प्रकार के वचन कहने पर, भोजन के पश्चात जिन (बुद्ध) अपने श्रेष्ठ आसन से उठे और अपने शिष्यों से घिरे हुए प्रस्थान करने लगे।

89.

८९.

Dāyajjaṃ me samaṇa dadataṃ atthodhanenā’ti meYācaṃ yācaṃ jinamanuvajaṃ sāraṅgarājakkamaṃ,Sīhacchāporiva bhagavato daḷhaṃ surattaṅgulī-Mālāyālaṅkari bhujalataṃ bhogindabhogāyataṃ;

()

"हे श्रमण! मुझे मेरा दायाद (उत्तराधिकार) दीजिये, मुझे धन की आवश्यकता है"—ऐसा बार-बार माँगते हुए वह मृगराज के समान चलने वाले जिन के पीछे-पीछे चल पड़ा; सिंह के शावक के समान उसने भगवान की सुंदर लाल उंगलियों रूपी माला से अपनी सर्प के शरीर के समान लंबी भुजा-लता को दृढ़ता से सुशोभित कर लिया (अर्थात उनकी उंगली पकड़ ली)।

90.

९०.

Saṃyācannaṃ vibhava kamanugaṃka vaṭṭānugaṃ rāhulaṃPabbājetvā’riyadhananidhiṃdemīti cintāparo,Patvā’rāmaṃ ajahitasuto saddhammarājā imaṃPabbājehi’tya’vadi sumukhaṃ tvaṃ dhammasenāpati;

()

संसार के चक्र में फँसाने वाले वैभव की याचना करते हुए पीछे आते राहुल को देखकर, "मैं इसे आर्य-धन की निधि दूँगा"—ऐसा विचार कर, साथ चलते हुए पुत्र के साथ विहार पहुँचकर सद्धर्म-राज (बुद्ध) ने सौम्य मुख वाले धर्मसेनापति (सारिपुत्र) से कहा— "इसे प्रव्रजित करो।"

91.

९१.

Chetvā nīluppaladalamuduṃ cūḷākalāpaṃ mahā-Moggallāno kavasi abhinavaṃ kāsāvamacchādayī,Tasso’vādaṃ akari dhutavā thero mahākassapoPabbājesi tanujaratanaṃ taṃ sāriputto vasi;

()

महामौद्गल्यायन ने नीलकमल की पंखुड़ी के समान कोमल उसके चूड़ा-कलाप (शिखा) को काटा और उसे नवीन काषाय वस्त्र पहनाए; धुतगुणधारी महाकाश्यप स्थविर ने उसे उपदेश दिया और स्थविर सारिपुत्र ने उस पुत्र-रत्न को प्रव्रजित किया।

92.

९२.

Sikkhākāmo aparasamaye thero mahārāhulo-Vādaṃ sutvā’dhikataraguṇaṃ sampāpuṇī rāhulo,Sutvā kasuttaṃ puna taditaraṃ sikkhāgarūnaṃ garu-Ṭṭhānaṃ patto tibhavamatari patvā’ggamaggapphalaṃ;

Ka ()

शिक्षा की अभिलाषा रखने वाले स्थविर महाराहुल ने बाद में (बुद्ध से) उपदेश सुनकर और भी अधिक गुणों को प्राप्त किया; 'राहुलवाद सुत्त' और अन्य सुत्तों को सुनकर वे शिक्षा-प्रेमियों में गुरु-स्थान (अग्र स्थान) को प्राप्त हुए और अग्र-मार्ग के फल (अर्हत् पद) को पाकर तीनों लोकों से तर गए।

93.

९३.

Tasmiṃ suddhodananaravaro pabbajjite nattariAjjhogāḷho ravikuladhajonissīmasokaṇṇave,Dinno’kāsaṃ kamapitanayaṃ mātāpitūhā’yatiṃPabbājeyyuṃ alamitivaraṃ saṃyāci vosāvakā;

()

अपने पौत्र के प्रव्रजित होने पर, सूर्यवंश के ध्वज राजा शुद्धोदन असीम शोक के सागर में डूब गए; उन्होंने (बुद्ध से) यह वर माँगा कि भविष्य में माता-पिता की अनुमति मिलने पर ही पुत्रों को प्रव्रजित किया जाए, जिसे बुद्ध ने स्वीकार कर लिया।

94.

९४.

Rañño datvā varamati varaṃ bhuttāsano āsanā-Vuṭṭhāya’ntobhavanavanato nikkhamma mandānilaṃ,Rukkhacchāyāviraḷasarasītīraṃ vivekakkhamaṃSītaṃ sitabbanamavasarī chaddantadantī’vaso;

()

राजा को वह श्रेष्ठ वरदान देकर, भोजन के पश्चात आसन से उठकर और राजभवन से निकलकर, वे मंद पवन और वृक्षों की विरल छाया वाले सरोवर के तट पर एकांत के योग्य शीतल 'शीतवन' में वैसे ही प्रविष्ट हुए जैसे कोई छद्दंत हाथी।

95.

९५.

Tasmiṃkāle gahapatikule jāto mahāseṭṭhipiPatto rājaggahapuravaraṃ saddho sudattābhidho,Buddhoka hutvā yamadhivasate’tya’ssosi suddhodanīPaccūsasmiṃ amaravivaṭadvārena tatrā’gamā;

()

उस समय, गृहपति कुल में उत्पन्न सुदत्त नामक एक महान श्रेष्ठी, जो श्रद्धावान थे, राजगृह के श्रेष्ठ नगर में पहुँचे। यह सुनकर कि बुद्ध (शुद्धोदन के पुत्र) वहाँ निवास कर रहे हैं, वे भोर के समय देवताओं द्वारा खोले गए द्वार से वहाँ पहुँचे।

96.

९६.

Appetvā’ṅakghīratanaphalake khittañjalīmañjariṃBhatyācūḷārajatakalasaṃ cittappasādāvahanaṃ,Dhammaṃ sutvā paṭhamadivase laddhādimaggapphaloDānaṃ datvā sugatapamukhe saṅghe sudattodhanī;

()

उनके चरण-रूपी रत्न-फलक पर अंजलिबद्ध पुष्प अर्पित कर, भक्तिपूर्वक चित्त की प्रसन्नता लाने वाले रजत कलश के समान, प्रथम दिन ही धर्म सुनकर प्रथम मार्ग-फल (स्रोतापन्न) प्राप्त किया और सुगत (बुद्ध) के प्रमुख संघ को दान दिया।

97.

९७.

Bhante lakkhīkamakalamalakā saṅkāsamatthāya noIddhaṃ phakhītaṃ sujanabhajitaṃ sāvatthisaṅkhaṃ puraṃ,Dhammassāmi vajatu karuṇāchāyāsakahāyo lahuṃLaddhassāso savisayamagāevaṃ katajjhesano;

()

भन्ते! हमारे कल्याण के लिए, सज्जनों द्वारा सेवित, समृद्ध और विख्यात श्रावस्ती नामक नगर में पधारें। धर्म के स्वामी करुणा की छाया के साथ शीघ्र चलें। इस प्रकार प्रार्थना कर और आश्वासन पाकर वे अपने देश लौट गए।

98.

९८.

Buddhatthaṃ so gahapati mahāmagge samagge divā-Rattiṭṭhānappabhutisubhage paccekalakkhaṃ dhanaṃ,Vissajjetvā pacuravibhavo daṭṭhabbasārepureKāropesi amarabhavanākāreka vihāre vare;

()

बुद्ध के लिए उस वैभवशाली गृहपति ने महामार्ग पर दिन और रात के विश्राम स्थलों आदि के लिए प्रत्येक पर एक-एक लाख धन व्यय किया और दर्शनीय श्रावस्ती नगर में देव-भवनों के समान श्रेष्ठ विहारों का निर्माण करवाया।

99.

९९.

Koṭīha’ṭṭhārasahī asamaṃ bhūmiṃ kiṇitvā samaṃKoṭīha’ṭṭhārasahi pacuraṃ māpetva senāsanaṃ,Koṭīha’ṭṭhārasahi paramaṃ ārāmapūjāmahaṃSajjetvā so gahapati navaṃkammaṃ suniṭṭhāpayi;

()

अठारह करोड़ में उस अतुलनीय भूमि को खरीदकर, अठारह करोड़ में अनेक शयनासन (आवास) बनवाकर और अठारह करोड़ में भव्य आराम-पूजा (उद्यान-उत्सव) की तैयारी कर, उस गृहपति ने नवनिर्माण कार्य को भली-भांति संपन्न किया।

100.

१००.

Evaṃ jetavanaṃ vihārapavaraṃ kārāpayitvā mahā-Vīrassā’gamanāya dūtapurise pesesi seṭṭhissaro,Tesaṃ sīsaharañjalihi mahito sutvāna taṃ sāsanaṃSambuddho jalitiddhimā sapariso rājaggahā nikkhami;

()

इस प्रकार श्रेष्ठ जेतवन विहार का निर्माण करवाकर, श्रेष्ठी ने महावीरा (बुद्ध) के आगमन के लिए दूत भेजे। उनके मस्तक पर अंजलि रखकर किए गए निवेदन को सुनकर, प्रज्वलित ऋद्धि वाले सम्बुद्ध अपने शिष्यों के साथ राजगृह से निकले।

Iti medhānandābhidhānena yatinā viracite sakala kavijana hadayānandadāna nidāne jinavaṃsadīpe santikeka nidāne bhagavato pakiṇṇaka caritappavatti paridīpo soḷasamo saggo.

इस प्रकार मेधानन्द नामक यति द्वारा रचित, समस्त कवियों के हृदय को आनन्द देने वाले 'जिनवंशदीप' के सन्तिके निदान के अन्तर्गत, भगवान की प्रकीर्णक चर्या का वर्णन करने वाला सोलहवाँ सर्ग समाप्त हुआ।

1.

१.

Satthu jetavananāmamindirā-Rāma motaraṇamaṅgalussave,Rāmalakkhaṇabhagī (rathoddhatā)Seṭṭhiputtapamukhā sumaṇḍitā;

()

शास्ता (बुद्ध) के जेतवन नामक श्रेष्ठ आराम (विहार) में प्रवेश के मंगल उत्सव पर, श्रेष्ठी के पुत्रों के नेतृत्व में लोग राम और लक्ष्मण के समान सुसज्जित थे।

2.

२.

Pañcamattasatamāṇavā navāPañcavaṇṇadhajabhāsura’ñjalī,Pañcakhāṇasiriyu’jjalā’bhavuṃPañcamārajinarājino pure;

()

पाँच सौ युवा माणवक, पाँच रंगों की ध्वजाओं से सुशोभित अंजलि बाँधे हुए, पाँचों मारों को जीतने वाले जिनराज (बुद्ध) के सम्मुख पाँचों इन्द्रियों की शोभा से देदीप्यमान थे।

3.

३.

HemakumbhakucakumbhavibbhamāSeṭhidhītupamukhā kumārikā,Puṇṇakumbhasatanibbhara’ñjalīTassa satthu purato tato bhavuṃ;

()

उसके बाद, स्वर्ण-कलश के समान शोभा वाली श्रेष्ठी की पुत्रियों के नेतृत्व में कुमारियाँ, सौ पूर्ण-कलशों को लिए हुए और अंजलिबद्ध होकर शास्ता के सम्मुख उपस्थित हुईं।

4.

४.

SeṭṭhipādaparicārikāsakhīMantharā’vajitahaṃsadhenuyo,Pañcamattasatanāriyo’bhavuṃPacchato gahitapuṇṇapātiyo;

()

श्रेष्ठी की पत्नी की सखियाँ और परिचारिकाएँ, जो हंसिनियों के समान मन्द गति वाली थीं, ऐसी पाँच सौ स्त्रियाँ पूर्ण पात्रों को लिए हुए पीछे-पीछे थीं।

5.

५.

SetavatthasunivatthapārutoPañcaseṭṭhisatamattasevito,Lokanāyaka manāthapiṇḍikoSeṭṭhi pītierito tamanvagā;

()

श्वेत वस्त्रों को भली-भांति धारण किए हुए, लगभग पाँच सौ श्रेष्ठियों द्वारा सेवित, लोकनायक (बुद्ध) के पीछे-पीछे प्रसन्नता से भरे हुए श्रेष्ठी अनाथपिण्डिक चले।

6.

६.

Nīlapītapabhūtīhi mārajīDeharaṃsivisarehi jotayaṃ,Añjasaṃ sahacarācaraṃ bhuviJaṅgamo kanakabhūdharoriva;

()

नील, पीत आदि देह-रश्मियों के समूह से चराचर सहित मार्ग को प्रकाशित करते हुए मारजित (बुद्ध) पृथ्वी पर चलते हुए स्वर्ण-पर्वत (सुमेरु) के समान सुशोभित हो रहे थे।

7.

७.

Maggadesakajanassa piṭṭhitoBhikkhusaṅghaparivārito yahiṃ,Jetanāmavanamotarī tahiṃLokalocananipīyamānako;

()

मार्ग दिखाने वाले लोगों के पीछे, भिक्षु संघ से घिरे हुए, लोक के नेत्रों द्वारा (दर्शनों से) पिए जाते हुए बुद्ध ने जेतवन नामक उद्यान में प्रवेश किया।

8.

८.

Pucchitassa paṭipajjanakkamaṃTāya jetavanapujanāya so,Dehi buddhapamukhe tapovanaṃBhikkhusaṅghavisaye’ti pabruvi;

()

उस जेतवन की पूजा (दान) की विधि पूछने पर, उन्होंने (बुद्ध ने) कहा— बुद्ध के प्रमुख भिक्षु संघ के उपयोग के लिए यह तपोवन दान कर दो।

9.

९.

Dammi buddhapamukhe tapovanaṃBhikkhusaṅghavisaye’ti bhindiya’Byappathaṃ thiramanāthapiṇḍikoSeṭṭhi dhotakarapaṅkajoka sadā;

()

मैं बुद्ध के प्रमुख भिक्षु संघ के लिए यह तपोवन दान करता हूँ—यह वचन कहते हुए, स्थिर मन वाले श्रेष्ठी अनाथपिण्डिक ने अपने धुले हुए कर-कमलों से दान का जल छोड़ा।

10.

१०.

Jālalakkhaṇavicitrakomaḷa-Pāṇipallavatalesu satthuto,Dakkhiṇodakamadāsi kañcana-Kuṇḍikāya surabhippavāsitaṃ;

()

उन्होंने स्वर्ण की झारी (कलश) से सुगन्धित दान-जल शास्ता के जालीदार लक्षणों से युक्त विचित्र और कोमल कर-पल्लवों पर अर्पित किया।

11.

११.

Sitamuṇhamanilātapaṃ paṭi-Hanti ḍaṃsamakase siriṃsape,Svā’numodanamakā jino paṭi-Ggayha jetavanamevamādinā;

()

यह शीत, उष्ण, वायु, धूप, डाँस, मच्छर और सरीसृपों को रोकता है... इत्यादि वचनों के साथ जेतवन को स्वीकार कर जिन (बुद्ध) ने अनुमोदन (आशीर्वाद) किया।

12.

१२.

So sudattavisuto samāpayiVatrabhūpamapabhūvibhūsaṇo,Seṭṭhi jetavanapūjanāmahaṃCattakoṭidhanasañcayo sadā;

()

पृथ्वी के आभूषण के समान उन सुदत्त-पुत्र श्रेष्ठी ने, चौवन करोड़ धन का संचय व्यय कर जेतवन की महान पूजा (दान-उत्सव) को संपन्न किया।

13.

१३.

Indirāya suramandiropamāCandanāgarusugandhabandhurā,Tatra gandhakuṭi bhāti medinī-Sundarisirasi sekharo yathā;

()

वहाँ चन्दन और अगरु की सुगन्ध से युक्त, इन्द्र के देव-भवन के समान वह गन्धकुटी सुशोभित हो रही है, जैसे पृथ्वी रूपी सुन्दरी के मस्तक पर कोई मुकुट हो।

14.

१४.

Tāya gandhakuṭiyā’dhirohiṇīDhammarājacaraṇindirā’dharā,Saggamokkhabhavanappavesani-Sseṇipaddhatirivā’ti nomati;

()

उस गन्धकुटी की सीढ़ियाँ, जो धर्मराज के चरणों को धारण करती हैं, स्वर्ग और मोक्ष रूपी भवन में प्रवेश कराने वाली सीढ़ी के मार्ग के समान प्रतीत होती हैं।

15.

१५.

Tabbihāraparito sudhāmaṇi-Baddhamāvaraṇacakka māhare,Satthu kittisirikhīrasāgaru-Tatuṅgavīcivalayassiriṃ sadā;

()

उस विहार के चारों ओर चूने और मणियों से निर्मित जो घेरा (प्राकार) है, वह शास्ता की कीर्ति रूपी क्षीर-सागर की ऊँची लहरों के वलय की शोभा को धारण करता है।

16.

१६.

Tabbihārapariveṇamosadhi-Tārakādhavalavāḷukākulaṃ,Vyākaroti jinakundabandhunoSaṅgamena saradambarassiriṃ;

()

उस विहार का प्रांगण, जो ओषधि-तारा (शुक्र) के समान धवल बालू से व्याप्त है, जिन रूपी चन्द्रमा के संगम से शरद ऋतु के आकाश की शोभा को प्रकट करता है।

17.

१७.

Tattharattamaṇiketusaṃhatī-Raṃsibhinnatimirambare na kiṃ,Kovidehi ravicanda tārakāJotiriṅgananibhā’ti vuccare;

()

वहाँ लाल मणियों वाली ध्वजाओं के समूह की किरणों से जहाँ आकाश का अन्धकार छिन्न-भिन्न हो गया है, क्या विद्वान लोग वहाँ सूर्य, चन्द्र और तारों को जुगनू के समान नहीं कहते?

18.

१८.

Bhāti phullavanarājilakkhiyāRattakambalamivā’hisanthataṃ,Caccaraṃ caraṇasampaṭicchaneSatthuno kusumareṇu nibbharaṃ;

()

फूलों के पराग से भरा हुआ वह आँगन, शास्ता के चरणों के स्वागत के लिए खिली हुई वन-पंक्तियों की शोभा द्वारा बिछाए गए लाल कम्बल के समान सुशोभित होता है।

19.

१९.

BhiṅgapantimaṇitantusibbitaṃMandamārutatharussitaṃ tahiṃ,Pupphareṇupaṭalabbitāna mā-Bhātisatthu’pari vāritātapaṃ;

()

भौरों की पंक्तियों रूपी मणियों के धागों से सिला हुआ और मन्द पवन से हिलता हुआ फूलों के पराग का वह वितान (शामियाना), शास्ता के ऊपर धूप को रोकने वाले छत्र के समान शोभा देता है।

20.

२०.

RājarukkhakaṇikārasākhinoPhullitā parisamantato tahiṃ,Satthu dhammasavaṇena dissareCīvarāni’va nivatthapārutā;

()

वहाँ चारों ओर खिले हुए राजवृक्ष (अमलतास) और कणिकार की शाखाएँ ऐसी दिखती हैं, मानो शास्ता से धर्म सुनने के लिए उन्होंने चीवर धारण कर रखे हों।

21.

२१.

Uggatā’likuladhūmakajjalāNibbikāsakalikāsikhāvalī,CampakadadumapadīpasākhinoUjjalanti satavaṇṭavattikā;

()

चम्पक वृक्ष रूपी दीपकों की शाखाएँ, जिनमें भौरों के समूह रूपी काजल का धुआँ निकल रहा है और बिना खिली कलियों की शिखाएँ हैं, सौ-सौ बत्तियों वाले दीपकों के समान प्रज्वलित हो रही हैं।

22.

२२.

Jhāyataṃ kamadhuradhammabhārati-Nijjharehi sikharidari tahiṃ,Sammavegaparisositā da’piKiṃ navūpasamayanti sādhavo;

()

क्या वहाँ पर्वतों की कन्दराओं में ध्यानमग्न लोगों की मधुर धर्म-वाणी रूपी झरनों से, तीव्र संवेग (वैराग्य) से सूखे हुए सज्जन भी शान्ति प्राप्त नहीं करते?

23.

२३.

Kujitālikulakokilā tahiṃPhullitaggasahakārasākhino,Tibbarāgacarite’pi mūlageBhāvanāsu naramāpayanti kiṃ;

()

क्या वहाँ भौरों और कोयलों के गुंजन से युक्त खिले हुए आम के वृक्षों की शाखाएँ, तीव्र राग वाले मनुष्यों को भी ध्यान (भावना) में लीन नहीं कर देतीं?

24.

२४.

LājapañcamakapupphasanthataṃTantapovanapavesanañjasaṃ,VītarāgacaraṇaṅkasajjitaṃSaggamaggamapahāsate sadā;

()

खील (लाजा) और पांच प्रकार के पुष्पों से बिछा हुआ, तन्तपोवन में प्रवेश का मार्ग, जो वीतरागों के चरणों के चिह्नों से सुसज्जित है, वह सदैव स्वर्ग के मार्ग की भाँति सुशोभित होता है।

25.

२५.

Nārivāmacaraṇāturā’pi yeSaṅgamena vigataṅgaṇaṅginaṃLomahaṃsajanite’va pītiyā;

Tatra’sokatarurāji rājate, ()

जहाँ वे स्त्रियाँ भी, जो अपने चंचल चरणों से व्याकुल हैं, उन निष्पाप (वीतराग) पुरुषों के संग से उत्पन्न रोमांचकारी प्रीति के कारण सुशोभित होती हैं; वहाँ अशोक वृक्षों की पंक्तियाँ शोभायमान हैं।

26.

२६.

Kiṃsukādikusumehi bhāsuraṃTaṃ tapovana manālayālayaṃ,Tesa muggatapatejasā bhusaṃAggipajjalitameva dissate;

()

पलाश आदि पुष्पों से देदीप्यमान वह तपोवन, जो तृष्णा रहित मुनियों का निवास स्थान है, उन मुनियों के उग्र तप के तेज से प्रज्वलित अग्नि के समान दिखाई देता है।

27.

२७.

Uddhavaṇṭagaḷitehi phullase-Phālikākuḍumalehi sālinī,Mālakā rajatavedikā kaviyaVidadumehi khavitā virājate;

()

डंठल से गिरे हुए खिले हुए स्फटिक के समान कलियों से युक्त, चाँदी की वेदी के समान वह वाटिका मूँगे के वृक्षों से सुसज्जित होकर शोभायमान होती है।

28.

२८.

Pīta cuta makaranda bindavoTatra kīrakaravikasārikā,Kiṃka haranti madhuraṃ ravantipiMañjubhāṇīmunibhāratissiriṃ;

()

आम के रस की बूंदों का पान किए हुए वहाँ के तोते और मैनाएँ मधुर स्वर में चहकते हुए, मधुरभाषी मुनियों की वाणी की शोभा को हर लेते हैं।

29.

२९.

Hemakūṭamakuṭehi nijjhara-Bhārabhāsurataṭo’rapīvarā,Bhuribhuridharabhubhujā tahiṃCumbare jinasuta’ṅghipaṅkaje;

()

स्वर्णकूट के शिखरों से गिरते झरनों के भार से देदीप्यमान तटों वाली नदियाँ, वहाँ पृथ्वी के राजाओं की भाँति जिन-पुत्रों (भिक्षुओं) के चरण-कमलों का चुम्बन करती हैं।

30.

३०.

CārucañcupuṭatuṅgacucukāCakkavākakucamaṇḍalā tahiṃ,NīlikākacakalāpasālinīNīlanīrajavilolalocanā;

()

सुंदर चोंच रूपी उन्नत स्तनों वाली चक्रवाकी पक्षियों से युक्त, नीले केश-कलाप वाली और चंचल नीलकमल रूपी नेत्रों वाली (वह पुष्करिणी)।

31.

३१.

Seṇibaddhakalahaṃsamekhalā-Dāmabhārataṭapīnasoṇinī,BhiṅgacakkaratanaṅgadāvalīBhaṅgavīcikaṇahārabhāsurā;

()

पंक्तिबद्ध कलहंसों रूपी करधनी (मेखला) वाली, तट रूपी विशाल नितम्बों वाली, भँवरों के समूह रूपी रत्नों के बाजूबंदों वाली और लहरों के कणों रूपी हार से देदीप्यमान।

32.

३२.

Kaṇṇikāgaḷitakañjakesara-Piñjarambuvimalambarā subhā,Gandhavāhasukhaphassadā siri-Mandirā kumudamandahāsinī;

()

कमल की कर्णिका से गिरे हुए केसर से पीले हुए निर्मल जल रूपी वस्त्र वाली, सुगंधित वायु के सुखद स्पर्श वाली और कुमुद (सफेद कमल) रूपी मन्द मुस्कान वाली।

33.

३३.

Kesarāliradanā sarojinī-Kāminī vikacapaṅkajānanā,Vītasabbadarathehi sevitāDibbapokkharaṇiyo najenatikiṃ;

()

केसर की पंक्तियों रूपी दाँतों वाली, खिले हुए कमलों रूपी मुख वाली वह कमलिनी रूपी कामिनी, जो सभी भयों से मुक्त मुनियों द्वारा सेवित है; क्या वे दिव्य पुष्करिणियाँ मन को नहीं जीत लेतीं?

34.

३४.

Muddikāpabhutivallivellita-Jiṇṇacīvarakuṭīhi jhāyataṃ,Piñchāsāritasikhaṇḍimaṇḍalā-Khaṇḍataṇḍavasumaṇḍitaṃ vanaṃ;

()

अंगूर आदि लताओं से लिपटी हुई जीर्ण चीवरों वाली कुटियों में ध्यानमग्न मुनियों के कारण, और पंख फैलाकर नृत्य करते हुए मोरों के समूहों से वह वन अत्यंत सुशोभित है।

35.

३५.

Satthu kasāvakasatehi bhāvanā-Sattibhinnatimisāti katthaci,Dissare niracakāsato tahiṃGabbharo’darasamosarāni’va;

()

शास्ता (बुद्ध) के सैकड़ों काषाय वस्त्रों की आभा से और भावना (ध्यान) की शक्ति से जहाँ अज्ञान रूपी अंधकार नष्ट हो गया है, वहाँ वे गुफाएँ प्रकाशमान होकर गर्भाशय के समान प्रतीत होती हैं।

36.

३६.

Kālakā dhutapisaṅgavāladhīMāḷakesu kalaviṅkasāḷikā,Bhattasitthamanubhūya nibbhayāDhammarāvamanukūjare tahiṃ;

()

काली पूँछ वाले पक्षी और गौरैया, आँगन में भात के कणों को खाकर निर्भय होकर वहाँ धर्म-ध्वनि के समान कूजन करते हैं।

37.

३७.

VitamaccubhayabhantalocanaṃĀlavālajalapānadohaḷaṃ,Satthu mañjusarapāsaniccalaṃDissate hariṇamaṇḍalaṃ tahiṃ;

()

मृत्यु के भय से मुक्त स्थिर नेत्रों वाले, क्यारियों के जल को पीने की इच्छा रखने वाले और शास्ता के मधुर स्वर को सुनने के लिए निश्चल खड़े हिरणों के झुंड वहाँ दिखाई देते हैं।

38.

३८.

Hatthavellitalatāhi vāraṇāVānarāca maṇivijanīhi’va,Vijayanti bhavatāpabhīrukeRukkhamūlagatajhāyino tahiṃ;

()

हाथी अपनी सूँड रूपी लताओं से और बंदर मणि-जड़ित पंखों के समान (वृक्ष की शाखाओं) से, वहाँ वृक्षों के नीचे ध्यानमग्न संसार के ताप से डरे हुए मुनियों को पंखा झलते हैं।

39.

३९.

MeghavaṇṇavanarājirājinīKandamūlaphalabhojanehi sā,Dānapāramirate’va pīṇayeBhikkhūsaṅghasahitaṃ tathāgataṃ;

()

मेघ के समान वर्ण वाली वह वन-राजि, कंद-मूल और फलों के भोजन से, दान-पारमिता में रत होकर भिक्षु संघ सहित तथागत को तृप्त करती है।

40.

४०.

DhammamaṇḍapavitānamuddhatiLambamānamaṇibubbulodare,NiccapajjalitavijjurājiyoBhanti nijjitaravindutārakā;

()

धर्म-मण्डप के वितान (चंदोवे) के ऊपर लटकते हुए मणियों के गोलकों के भीतर, सूर्य, चंद्रमा और तारों को जीतने वाली बिजली की रेखाएँ सदैव प्रज्वलित रहती हैं।

41.

४१.

RukkhakoṭarakulāvakodareKujitehi sakuṇehi taṃvanaṃ,Jeti saṅkhaghaṇavaṃsavallakī-Rāvasārasuraraṅgabhusiriṃ;

()

वृक्षों के कोटरों और घोंसलों में पक्षियों के कूजन से वह वन, शंख, बाँसुरी और वीणा के स्वर वाले देवताओं के रंगमंच की शोभा को जीत लेता है।

42.

४२.

Indanīlamaṇitoraṇippabhā-Bhinditabbatimiropamaṃ tahiṃ,CandacaṇḍakaramaṇḍaladvayaṃVindateva asurindavibbhamaṃ;

()

इंद्रनील मणियों के तोरणों की प्रभा से जहाँ अंधकार नष्ट हो गया है, वहाँ सूर्य और चंद्रमा के दोनों मण्डल असुरराज (राहु) के भ्रम को प्राप्त होते हैं।

43.

४३.

KhīrasāgarataraṅgapaṇḍarāNekacaṅkamanamālakā tahiṃ,Phuṭṭhacārucaraṇindirā bhusaṃBhanti jhānapasutāna massame;

()

क्षीर-सागर की लहरों के समान श्वेत, अनेक चंक्रमण-शालाएँ (टहलने के मार्ग), जहाँ ध्यानमग्न मुनियों के सुंदर चरणों का स्पर्श पाकर आश्रम में अत्यंत सुशोभित होती हैं।

44.

४४.

Bhāvanāya pavanāni pāvanāDesanāya rasanā vibhūsanā,Sevakā danavakā sasāvakāMānayantī kavikanayaṃ sukhānayaṃ;

() (Yamakabandhanaṃ;

)

भावना (ध्यान) से वन पवित्र हैं, देशना (उपदेश) से जिह्वा विभूषित है; सेवक, दानव और श्रावक सुख प्रदान करने वाली कवि-नीति का सम्मान करते हैं।

45.

४५.

Kīcakā tyanilakūja kīcakāVācakā rivagaṇassa vā cakā,Mocakā navaphalassa mocakāMecakā camaṇithambha mecakā;

() (Yamakabandhanaṃ;

)

वायु के झोंकों से शब्द करते हुए बाँस, जो मानो उपदेशकों के समूह हों; नए फलों को मुक्त करने वाले वृक्ष और मणि-स्तम्भों के समान श्याम वर्ण वाले (वृक्ष)।

46.

४६.

Kūjitā’li bhajitā’parākajitāRājitā’lakajitā hi pūjitā,Gāravā’kararavāyakeravāKeravākararavā sagāravā;

() (Yamakabandhanaṃ;

)

भौरों के गुंजन से सेवित, शत्रुओं द्वारा अजेय, शोभायमान और पूजित; गौरवपूर्ण शब्दों वाले और कुमुदों के समूह के समान आदर सहित।

47.

४७.

Ketakī kusumahantacātakīAmbare ṇukaṇikā’valambare,Vuñcitā utuniyāmayañjitāRāmabhumi paramābhirāmabhū;

() (Yamakabandhanaṃ;

)

केतकी के पुष्पों को नष्ट करने वाली चातकी पक्षी, आकाश में जल की बूंदों के अवलंबन में; ऋतुओं के नियम से सुसज्जित वह रमणीय भूमि परम आनंददायक है।

48.

४८.

Tāsadā havisadāna māsadāYo sadātiya sadā kama taṃ sadā,So tamo dahatamo hi tattamoVītamo muhatamo hī gotamo;

() (Yamakabandhanaṃ;

)

जो सदैव दान देने वाले हैं, जो अज्ञान रूपी अंधकार को नष्ट करने वाले हैं; वे मोह-रहित और अंधकार-मुक्त गौतम बुद्ध ही अंधकार का नाश करते हैं।

49.

४९.

Sālakā nanavilāsapā latāMālakā valisubhāsamā lakā,Māḷakā valisubhāsamā lakāSāḷakā nanavilāsapā lakā;

() (Yamakabandhanaṃ)

शाल के वृक्षों के मुख की विलासपूर्ण रक्षा करने वाली लताएँ, मालाओं के समान सुंदर आभा वाली अलकें; मालाओं के समान सुंदर आभा वाली अलकें, शाल के वृक्षों के मुख की विलासपूर्ण रक्षा करने वाली लताएँ।

50.

५०.

Vāneva jāto vijito vanevaJinova’nejo kavanajānano no,Netā vinetā vijanānu vāteVanī janaṃ jetavane vinento;

() (Caturakkharika citta yamakaṃ;

)

वन में ही उत्पन्न, वन में ही (इंद्रियों को) जीतने वाले, तृष्णा रहित मुख वाले, नेता और विनेता, निर्जन स्थान में वायु के समान विचरण करने वाले बुद्ध, जेतवन में लोगों को विनीत करते हुए।

Iti medhānandābhidhānanayatinā viracite sakalakavijana hadayānandadānanidāne jinavaṃsadīpe santike nidāne jetavana vihārālaṅkāra paridīpo sattarasamo saggo.

इस प्रकार मेधानन्द नामक यति द्वारा रचित, समस्त कवियों के हृदय को आनंद देने वाले 'जिनवंशदीप' के सन्तिके निदान में 'जेतवन विहार अलंकार' नामक सत्रहवाँ सर्ग समाप्त हुआ।

1.

१.

Bhuvika yassa jinassa tādinoVidurānaṃ mukharaṅgamandire,Arahādi guṇāti sundarī)Lasate kitti vilāsa sundarī;

()Migadāyatapovane isi-patane gotama gotta ketuso,Narasārathi vassa mādimaṃVasi bārāṇasirājadhāniyaṃ;

()

जिस तादी (अचल) जिन की कीर्ति रूपी सुन्दरी विद्वानों के मुख रूपी रंगमंच पर नृत्य करती है; उन गौतम गोत्र के केतु स्वरूप बुद्ध ने मनुष्यों के सारथी होकर अपना प्रथम वर्षावास वाराणसी की राजधानी के ऋषिपत्तन मृगदाव में व्यतीत किया।

3.

३.

Puna veḷuvane vināyakoNagare rājagahe giribbaje,Dutiyaṃ tatiyaṃ catutthakaṃAvasi vassamanuddayāparo;

()

फिर दयालु विनायक (बुद्ध) ने राजगृह नगर के गिरिव्रज के वेणुवन में दूसरा, तीसरा और चौथा वर्षावास व्यतीत किया।

4.

४.

Muni pañcamavassa mindirā-Layavesāli puraṃ mahāvane,Pavihāsi puraṅgapīvaraṃUpanissāya yatheva kesari;

()

मुनि (बुद्ध) ने अपना पाँचवाँ वर्षावास वैशाली नगर के महावन में बिताया, जहाँ वे किसी पर्वत की गुफा का आश्रय लेने वाले सिंह की भाँति रहे।

5.

५.

Timirāpaharo’sadhīlatā-Jalite sītala nijjharākule,Munichaṭṭhamanālayo sukhaṃVasi vassaṃ puthumaṅkulācale;

()

अंधकार को दूर करने वाली औषधियों और लताओं से प्रज्वलित तथा शीतल झरनों से युक्त पृथु-मंकुलाचल (मंकुल पर्वत) पर मुनि ने छठा वर्षावास सुखपूर्वक बिताया।

6.

६.

Tidasālayago sudubbudhaṃAbhidhammaṃ kathayaṃ silāsane,Sunisajja savītināmayīSugato sattamavassa manvahaṃ;

()

सुगत (बुद्ध) ने सातवाँ वर्षावास देवलोक (त्रयस्त्रिंश) में बिताया, जहाँ उन्होंने शिलासन पर बैठकर अत्यंत दुरूह अभिधम्म का उपदेश देते हुए समय व्यतीत किया।

7.

७.

Haricandanagandhapāvana-Pavane bhesakalābhidhe vane,Sanarāmara lokanāyakoMunināgo vasi vassamaṭṭhamaṃ;

()

नर और अमर लोकों के नायक मुनिराज ने आठवाँ वर्षावास भेसकला नामक वन में बिताया, जो हरिचंदन की सुगंध से पवित्र पवन वाला था।

8.

८.

Madhurassarabhāṇi ghosita-Visute ghosita seṭṭhikārite,Navamaṃ vasi vassamassameVarakosambi pure munissaro;

()

मधुर स्वर में बोलने वाले मुनीश्वर ने नौवाँ वर्षावास प्रसिद्ध कौशाम्बी नगर के घोषित श्रेष्ठी द्वारा निर्मित घोषिताराम आश्रम में बिताया।

9.

९.

Munikesari pārileyyaka-Karinājīvitadānato bhato,Dasamaṃ vasi pārileyyakeVanasaṇḍe tarusaṇḍamaṇḍite;

()

मुनि रूपी सिंह ने दसवाँ वर्षावास पारिलेय्यक वनखंड में बिताया, जो वृक्षों के झुरमुटों से सुसज्जित था और जहाँ पारिलेय्यक हाथी द्वारा उनकी सेवा की गई थी।

10.

१०.

Varadhammasudhārasena sa-Jjana mekādasamaṃ samaṃ jino,Dvijagāmavare’bhipīṇayaṃVasi nāḷāvidite nirālayo;

()

श्रेष्ठ धर्म रूपी अमृत रस से सज्जनों को तृप्त करते हुए, राग-द्वेष रहित जिन (बुद्ध) ने ग्यारहवाँ वर्षावास नाला नामक प्रसिद्ध ब्राह्मण ग्राम में बिताया।

11.

११.

Dharaṇīsuragāma māsadāPunaverañja maniñjano jino,PucimandadumindamūlagoAsamo bārasamaṃ samaṃ vasī;

()

अचल जिन (बुद्ध) ने बारहवाँ वर्षावास पुनः वेरंजा के ब्राह्मण ग्राम में, एक नीम के वृक्ष (पुचिमन्द) के नीचे बिताया।

12.

१२.

VikacappalacārulocanoMunirājā vajirācalācalo,SikharākulacāliyācaleAvasī teḷasamaṃ guṇālayo;

()

खिले हुए कमल के समान सुंदर नेत्रों वाले और वज्र के समान अडिग मुनिराज ने तेरहवाँ वर्षावास शिखरों से युक्त चालिय पर्वत पर बिताया।

13.

१३.

Salilāsayasītale mudu-Pavane jetavane tapovane,Vasi cuddasamaṃ samaṃ mahā-Samaṇo assamaṇā’pasādano;

()

जलाशयों के कारण शीतल और मंद पवन वाले जेतवन तपोवन में महाश्रमण (बुद्ध) ने चौदहवाँ वर्षावास बिताया।

14.

१४.

KapilavhayarājadhāniyāAvidure nararāhaseyyake,Pavihāsi tipañcamaṃ samaṃMuni nigrodhatapovane subhe;

()

कपिलवस्तु नामक राजधानी के समीप न्यग्रोध (बरगद) के सुंदर तपोवन में मुनि ने पंद्रहवाँ वर्षावास बिताया।

15.

१५.

Khara mālavakañca rakkhasaṃDamayaṃ bhūdhara pīvarodaraṃ,RucirālavirājadhāniyaṃViharī soḷasamaṃ samaṃ jino;

()

पर्वत के समान विशाल पेट वाले क्रूर आलवक यक्ष का दमन करते हुए, जिन (बुद्ध) ने सोलहवाँ वर्षावास रमणीय आलवी नगरी में बिताया।

16.

१६.

Puna veḷuvanaṃ tapovanaṃUpanissāya giribbajaṃ puraṃ,Dasa sattama vassa māvasīMunisīho hatamāravāraṇo;

()

मार रूपी हाथी का विनाश करने वाले मुनि रूपी सिंह ने सत्रहवाँ वर्षावास पुनः गिरिव्रज (राजगृह) नगर के समीप वेणुवन तपोवन में बिताया।

17.

१७.

Bhavadukkharujāhi mocayaṃJanataṃ dhammakathā’gadena so,Vasi cāliyapabbatālayeJinavejjācariyo dasaṭṭhamaṃ;

()

धर्म-कथा रूपी औषधि से जनता को संसार के दुखों और रोगों से मुक्त करते हुए, जिन रूपी श्रेष्ठ वैद्य ने अठारहवाँ वर्षावास चालिय पर्वत के आश्रम में बिताया।

18.

१८.

Tadanantaravassa muggadhiVipule cāliyapakabbate’va so,Vasi vīsatimaṃ giribbajeNagare veḷuvane tapovane;

()

उसके बाद का (उन्नीसवाँ) वर्षावास उन्होंने विशाल चालिय पर्वत पर ही बिताया और बीसवाँ वर्षावास गिरिव्रज नगर के वेणुवन तपोवन में बिताया।

19.

१९.

Anibaddhavihārato itiViharanto bhagavā tahiṃtahiṃMaṇijotiraso’va kāmadoSarade vīsati vītināmayī;

()

इस प्रकार अनियत (बिना किसी निश्चित स्थान के) विहार करते हुए, भगवान ने मणि के समान मनोकामनाएँ पूर्ण करते हुए बीस वर्ष व्यतीत किए।

20.

२०.

Muni jetavane tapovaneBhavane cā’pi migāramātuyā,Mahite vasi pañcavīsati-Mitavassāni tibaddhavāsago;

()

मुनि ने जेतवन तपोवन और मृगारमाता (विशाखा) के प्रासाद (पूर्वाराम) में पच्चीस वर्ष नियत रूप से निवास करते हुए बिताए।

21.

२१.

AnibaddhanibaddhavāsatoVasato tassa sato tahiṃ tahiṃ,Nanu vijjati kiccapañcakaṃKatakiccassa kathananuvāsaraṃ;

()

इस प्रकार अनियत और नियत स्थानों पर निवास करते हुए, उन कृतकृत्य (बुद्ध) के प्रतिदिन के पाँच कार्यों का वर्णन किया जाता है।

22.

२२.

Aruṇuggamane samuṭṭhitoTadupaṭṭhākajanassa’nuggahaṃ,MunirānanapādadhovanaṃPavidhāyā’khilakicca mattano;

()

अरुणोदय के समय उठकर, अपने सेवकों पर अनुग्रह करने के लिए मुख और पैर धोने आदि के अपने सभी नित्य कर्मों को पूरा कर;

23.

२३.

Sunisajja susajjitā’saneSapadānācaraṇāya yāvatā,Samayo samayaññu vindatiNaciraṃ jhānasukhaṃ rahogato;

()

सुसज्जित आसन पर बैठकर, भिक्षाटन के समय तक वे एकांत में ध्यान के सुख का अनुभव करते थे।

24.

२४.

Paribandhiya tāyabandhanaṃSunivatthantaravāsako’pari,ArahaddhajachāditaṅgimāMaṇivaṇṇopalapatta mubbahaṃ;

()

कमरबंद बाँधकर, अंतर्वासक (निचला वस्त्र) को अच्छी तरह पहनकर और ऊपर से अर्हत्व के ध्वज रूपी चीवर से शरीर को ढँककर, मणि के समान रंग वाले पात्र को धारण कर;

25.

२५.

AbhisaṅkhatapuññasattiyāVivaṭadvāravihāragabbhato,Girigabbharato’va kesarīBahinikkhamma kadāci ekako, ()

संचित पुण्यों की शक्ति से, विहार के खुले द्वार वाले कक्ष से, पर्वत की गुफा से निकलते हुए सिंह की भाँति वे कभी अकेले बाहर निकलते थे;

26.

२६.

ValayikatatārakāvalīNavacandoriva vāridodarā,Yatisaṅghapurakkhato tatoBahi nikkhamma kadāci so muni;

()

तो कभी वे मुनि, बादलों के बीच से निकलते हुए तारों से घिरे नवीन चंद्रमा की भाँति, भिक्षु संघ से घिरे हुए बाहर निकलते थे।

27.

२७.

Pakatīgatiyā’pi bhikkhituṃGatiyā sappaṭihāriyā’yapi,Yugamattadaso samācareNigamaggāmapurīsu katthaci;

()

वे कभी सामान्य गति से तो कभी प्रातिहार्य (चमत्कारिक) गति से, केवल एक युग (चार हाथ) की दूरी तक देखते हुए, निगमों, गाँवों और नगरों में भिक्षाटन के लिए विचरण करते थे।

28.

२८.

Carato varapāṭihāriyaṃSamadhiṭṭhāya kadāci bhikkhituṃ,Vimalīkurute mahītalaṃPurato mandasugandhamāruto;

()

जब वे श्रेष्ठ प्रातिहार्य का संकल्प कर भिक्षा के लिए चलते थे, तब उनके आगे-आगे मंद सुगंधित वायु पृथ्वी तल को स्वच्छ कर देती थी।

29.

२९.

Purato’pasamenti dhūliyoCarato cārutarañjase sire,Vilasanti vitāna vibbhamāNavameghā phusitāni muñcare;

()

उनके सुंदर मार्ग पर चलते समय आगे की धूल शांत हो जाती थी, आकाश में मेघ वितान (चंदोवा) की भाँति शोभायमान होकर जल की बूंदों की वर्षा करते थे।

30.

३०.

Kusumāni samīraṇā’pareVipinenā’hariyo’kirantipi,Nijapādatalaṃ’va bhūtalaṃSamataṃ yāti pathe padappite;

()

वायु वनों से फूल लाकर उन पर बिखेरती थी और उनके पैर रखने पर ऊबड़-खाबड़ भूमि भी समतल हो जाती थी।

31.

३१.

Mudukā sukhaphassadā mahī-Vanitā tappadasaṅgame’kadā,Kamalānipi cumbare’kadāPathaviṃ bhejja tadaṅghīpaṅkaje;

()

उनके चरणों के स्पर्श से पृथ्वी कोमल और सुखद स्पर्श वाली हो जाती थी, और कभी-कभी उनके चरण कमलों के नीचे पृथ्वी से कमल प्रकट होकर उन्हें चूमने लगते थे।

32.

३२.

Caraṇakkamitā’ravindaja-Makarandā’ti sugandhabandhurā,Jinagandhagajinda māsiraṃParivāsenti samokirantipi;

()

चरणों द्वारा कुचले गए कमलों के मकरंद की अत्यंत सुगंध से युक्त होकर, वे गंधहस्ती के समान मुनिराज चारों ओर सुगंध बिखेरते थे।

33.

३३.

MakarandapabandhavibbhamaṃJuti sindhūravicuṇṇabandhurā,Abhibhūya supiñjarāyateCarato lokamimaṃ carācaraṃ;

()

मकरंद के प्रवाह की शोभा और सिंदूर के चूर्ण जैसी कांति से युक्त होकर, वे चराचर जगत में विचरण करते थे।

34.

३४.

Kalahaṃsa mayūrasārikāKaravīkā’pi sakaṃsakaṃ ravaṃ,Dvipadā’pi catuppadā’pareVajato tassa napūjayanti kiṃ;

()

क्या कलहंस, मयूर, सारिका और कोयल अपनी-अपनी बोली में, तथा अन्य दो पैरों वाले और चार पैरों वाले प्राणी, उनके (बुद्ध के) जाते समय उनकी पूजा नहीं करते?

35.

३५.

Turiyāni vibhūsaṇāni’piSayamevā’bhiravanti taṅkhaṇe,Tamudikkhiya pāṭihāriyaṃSugate koka hi nasampasīdati;

()

उस क्षण वाद्ययंत्र और आभूषण स्वयं ही बजने लगते हैं; उस चमत्कार को देखकर सुगत (बुद्ध) के प्रति कौन प्रसन्न नहीं होगा?

36.

३६.

Vividhabbhutapāṭihāriya-Katasaññāya mahājano jino,Janayaṃ janatāya’nuddayaṃIdhapiṇḍatthamupāgato iti;

()

विविध अद्भुत प्रातिहार्यों (चमत्कारों) के माध्यम से जनसमूह को अवगत कराते हुए, जनता के प्रति करुणा करते हुए, जिन (बुद्ध) यहाँ पिण्डपात (भिक्षा) के लिए आए।

37.

३७.

KusumādiyamākulañjalīSadaneha’ntaravithi motare,Jinaraṃsi pabandha kambala-Satasañchanna vivaṇṇaviggahā;

()

हाथों में पुष्प लिए और अंजलिबद्ध होकर लोग अपने घरों से गलियों में उतर आते हैं; जिन (बुद्ध) की रश्मियों के समूह रूपी कम्बल से ढके हुए उनके शरीर की विवर्णता (फीकापन) दूर हो जाती है।

38.

३८.

Janatā nakharālidīdhiti-Nikarākāsanadīnimujjitā,Abhivandati vandanārahaṃMunino pādayugaṃ pamoditā;

()

जनसमूह, मुनि के नखों की किरणों के समूह रूपी आकाश-गंगा में निमज्जित होकर, वन्दनीय मुनि के चरणों की प्रसन्नतापूर्वक वन्दना करता है।

39.

३९.

Dasavisativā mahājanoJinapāmokkhayatī satampivā,Abhiyācati detha noitiBhagavantaṃ vibhavānurūpato;

()

जनसमूह अपनी सामर्थ्य के अनुसार भगवान और बुद्ध-प्रमुख दस, बीस या सौ यतियों (भिक्षुओं) से प्रार्थना करता है कि 'हमें (सेवा का अवसर) दें'।

40.

४०.

Adhivāsanamassa jāniyaJanatā’dāya jinassa hatthato,Tamadhiṭṭhitapatta mindirā-Sadanaṃ dānagharaṃ pavesaye;

()

उनकी स्वीकृति जानकर, लोग जिन (बुद्ध) के हाथ से पात्र लेकर उन्हें अपने घर (दानशाला) में प्रवेश कराते हैं।

41.

४१.

CatujātikagandhabhāviteBhuvi paññattavarāsanopari,AhatāhatavatthajātiteSunisinnaṃ sugataṃ sasāvakaṃ;

()

चार प्रकार के सुगंधित द्रव्यों से सुवासित भूमि पर बिछाए गए श्रेष्ठ आसन पर, नवीन वस्त्रों से सुसज्जित होकर सुगत अपने श्रावकों के साथ विराजमान होते हैं।

42.

४२.

Paṭiyattapaṇītabhojana-Vikatīhe’va sahatthapaṅkajā,Abhitappayate mahājanoPatimāneti ca cīvarādinā;

()

लोग अपने कर-कमलों से स्वयं तैयार किए गए विविध प्रकार के उत्तम भोजनों से उन्हें तृप्त करते हैं और चीवर आदि से उनका सत्कार करते हैं।

43.

४३.

Saraṇāgamane’pi pañcayuAdhisīlesu patiṭṭhahanti ye,Catumaggaphalesu katthaviTadabhiññā’nusayāsayādito;

()

जो (लोग) शरणगमन और पंचशील में प्रतिष्ठित होते हैं, वे अपनी प्रज्ञा और अनुशय-आशय आदि के अनुसार कहीं चार मार्गों और फलों में भी प्रतिष्ठित होते हैं।

44.

४४.

Bhagavā katabhattakiccavāAnurūpāya kathāya dhammiyā,Ravibandhu vineyya bandhunaṃHadayambhojavanaṃ pabodhaye;

()

भोजन के कृत्य को पूर्ण कर भगवान बुद्ध, सूर्य के समान, अपने बंधु-बांधवों (विनेय जनों) के हृदय रूपी कमल-वन को अनुरूप धर्म-कथा से प्रबोधित (विकसित) करते हैं।

45.

४५.

Harimerugiri’va jaṅgamoParinaddhindasarāsanāvalī,Visate satapuññalakkhaṇoMuniru’ṭṭhāya vihāramāsanā;

()

इंद्रधनुषों की पंक्तियों से घिरे हुए चलते-फिरते सुवर्णमयी मेरु पर्वत के समान, सौ पुण्यों के लक्षणों से युक्त मुनि आसन से उठकर विहार में प्रवेश करते हैं।

46.

४६.

Varamaṇḍalamāḷake tahiṃMuni paññattamahārahāsane,Khaṇamāgamayaṃ nisidatiYaminaṃ bhojanakiccasādhanaṃ;

()

वहाँ श्रेष्ठ मण्डप (मण्डलमार्ग) में बिछाए गए बहुमूल्य आसन पर मुनि क्षण भर के लिए बैठते हैं, जो यतियों के भोजन-कृत्य की पूर्णता के लिए होता है।

47.

४७.

Maṇivammasuvammitā viyaKarino pārutapaṃsukūlikā,Yatayo yatirājayūthapaṃParivārenti upecca taṅkhaṇe;

()

मणिमय कवच से सुसज्जित हाथियों के समान, पांशुकुलिक (फटे-पुराने वस्त्र धारण करने वाले) यति उस क्षण यतिराज (बुद्ध) रूपी यूथपति को घेर लेते हैं।

48.

४८.

Samayaṃ samayaññuno tatoTadupaṭṭhākavaro nivedaye,Jinagandhagajo suvāsitaṃVisate gandhakuṭiṃ sugandhinā;

() (Purebhattakiccaṃ)

तत्पश्चात समय के ज्ञाता श्रेष्ठ उपस्थाक (सेवक) समय का निवेदन करते हैं; तब जिन (बुद्ध) रूपी गंधहस्ती सुगंध से सुवासित गंधकुटी में प्रवेश करते हैं। (भोजन से पूर्व का कृत्य)

49.

४९.

Athagandhakuṭīmukhe jinoVirajo pādarajo nacatthipi,Paridhotapadāni nikkhipaṃMaṇisopāṇatale khaṇaṃ ṭhito;

()

फिर गंधकुटी के द्वार पर, रज-रहित जिन (बुद्ध) अपने चरणों को धोकर मणिमय सोपान (सीढ़ी) पर क्षण भर के लिए खड़े होते हैं।

50.

५०.

Udayo’pi jinassa dullabhoKhaṇasampattisamiddhi dullabhā,Manujesu’papatti dullabhāJinadhammassavaṇampi dullabhaṃ;

()

बुद्ध का प्रादुर्भाव दुर्लभ है, क्षण-सम्पत्ति (उपयुक्त अवसर) की समृद्धि दुर्लभ है, मनुष्यों में जन्म लेना दुर्लभ है और जिन-धर्म का श्रवण भी दुर्लभ है।

51.

५१.

Samaṇatta mape’ttha dullabhaṃTividhaṃ sāsana mappamādato,Yatayo’vadatā’nusāsatiAbhisampādayathā’ti bhikkhave;

()

यहाँ श्रमणत्व (भिक्षु होना) भी दुर्लभ है; मुनि यतियों को उपदेश देते हैं— 'हे भिक्षुओं! अप्रमाद पूर्वक त्रिविध शासन (शिक्षा) को सिद्ध करो'।

52.

५२.

Abhivandiya keci bhikkhavoBhagavantaṃtaka paṭipattipūrakā,Atha sampaṭipādanakkamaṃPaṭipucchantivipassanādisu;

()

भगवान की वन्दना करके, प्रतिपत्ति (साधना) को पूर्ण करने वाले कुछ भिक्षु विपश्यना आदि के अभ्यास के क्रम के बारे में पूछते हैं।

53.

५३.

Padadāti vipassanādisuMuni tesaṃ cariyānurūpikaṃ,Paṭigaṇhiya satthusāsanaṃMaṇidāmaṃ viya makaṇḍanatthiko;

()

मुनि उन्हें उनके स्वभाव के अनुरूप विपश्यना आदि का उपदेश देते हैं; वे शास्ता के शासन को वैसे ही ग्रहण करते हैं जैसे कोई आभूषण का इच्छुक मणि-माला को ग्रहण करता है।

54.

५४.

Pavidhāya jinaṃ padakkhiṇaṃAtha te bhattisamappitañjalī,Pavisanti yatī sakaṃsakaṃVasatiṃ santanivātavuttino;

()

जिन (बुद्ध) की प्रदक्षिणा करके और भक्तिपूर्वक अंजलिबद्ध होकर, वे शांत और विनीत यति अपने-अपने निवास स्थान में प्रवेश करते हैं।

55.

५५.

Vatapabbatapādakandara-Pabhūtīsva’ññataraṃka padhānikā,Pavisanti surāsuroraga-Garuḷānaṃ bhavanesucā’pare;

()

कुछ प्रधान (ध्यानमग्न) भिक्षु पर्वतों की तलहटी की कंदराओं आदि में प्रवेश करते हैं, और अन्य देवों, असुरों, नागों और गरुड़ों के भवनों में जाते हैं।

56.

५६.

Atha gandhakuṭiṃ yadicchatiPavisitvā pavivekakāmavā,Muni dakkhiṇapassato satoSayanaṃ kappayatī’sakaṃ divā;

()

तत्पश्चात एकांत के अभिलाषी मुनि अपनी इच्छानुसार गंधकुटी में प्रवेश कर, स्मृतिवान होकर दिन में दाहिनी करवट पर थोड़ी देर विश्राम करते हैं।

57.

५७.

VupasantasarirajassamoMuniru’ṭṭhāya anekakoṭiyo,Anubhūyaka samādhayo khaṇaṃBhuvanaṃ passati buddhacakkhunā;

()

शरीर की थकान मिट जाने पर मुनि उठते हैं और क्षण भर के लिए अनेक कोटि समाधियों का अनुभव कर बुद्ध-चक्षु से लोक का अवलोकन करते हैं।

58.

५८.

Samathamhi vipassanāyavāDhuranikkhepakate tathāgate,Tahimiddhibalenu’paṭṭhitoPuna vuṭṭhāpayate dayānidhi;

()

शमथ या विपश्यना में धुर-निक्षेप (कार्य पूर्ण) कर लेने पर, करुणा के सागर तथागत पुनः अपनी ऋद्धि-शक्ति के सहारे उठते हैं।

59.

५९.

Iti pañcasatampi sāvakeAtikhippaṃ kabhagavā’nusāsiya,Padumāniva te pabodhayaṃNabhāsā yāti vihāra mattano;

()

इस प्रकार पाँच सौ श्रावकों को भी शीघ्रता से उपदेश देकर, उन्हें कमलों के समान प्रबोधित करते हुए, भगवान आकाश मार्ग से अपने विहार को जाते हैं।

60.

६०.

JinasindhavapādavikkamaṃJinachaddantagajindakuñcanaṃ,JinakesarasīhagajjanaṃAbhipassāma suṇoma no iti;

()

'हम जिन (बुद्ध) रूपी सैंधव अश्व के पराक्रम को देखें, जिन रूपी छद्दन्त गजराज की चिंघाड़ और जिन रूपी सिंह की गर्जना को सुनें'—ऐसा लोग विचार करते हैं।

61.

६१.

Vihareyya yahiṃ jino tahiṃAparaṇhe kusumākulañjalī,Sunivatthasupārutā bhusaṃMuditā sannipatantikho janā;

()

जहाँ भी जिन (बुद्ध) विहार करते हैं, वहाँ अपराह्न (तीसरे पहर) में पुष्पों से भरी अंजलि वाले, सुसज्जित और प्रसन्नचित्त लोग एकत्रित होते हैं।

62.

६२.

Atha dassitapāṭihāriyoPavisatvā varadhammamaṇḍapaṃ,Sūriyova yugandharo’pariSunisajjā’sanamatthake jino;

()

फिर प्रातिहार्य (चमत्कार) दिखाकर, जिन (बुद्ध) श्रेष्ठ धर्म-मण्डप में प्रवेश करते हैं और युगंधर पर्वत पर सूर्य के समान श्रेष्ठ आसन पर विराजमान होते हैं।

63.

६३.

KaravikavirāvahārināMadhuro’dārasarena sotunaṃ,Caturā’riyasaccamīrayeAnupubbāya kathāya nissitaṃ;

()

कलविंक (कोयल) के स्वर के समान मधुर और उदात्त स्वर से, वे श्रोताओं को आनुपूर्वी कथा के आश्रित चार आर्य सत्यों का उपदेश देते हैं।

64.

६४.

Paṭigaṇhiya dhammamādarāNijavohāra’nurūpagocaraṃ,Abhiyāti padakkhiṇena sāParisātaṃ sirasā’bhivandiya;

() (Pacchābhattakiccaṃ)

आदरपूर्वक धर्म को ग्रहण कर, अपनी भाषा के अनुरूप विषय को समझकर, वह परिषद् प्रदक्षिणा कर और सिर झुकाकर वन्दना कर विदा होती है।

66.

६६.

VaravāraṇakumbhadāraṇoMigarājāva kudiṭṭhabhañjano,Atha niṭṭhitadhammagajjanoMuniru’ṭṭhāyu’pavesanā’sanā;

()

श्रेष्ठ हाथी के कुम्भस्थल को विदीर्ण करने वाले सिंहराज के समान मिथ्या दृष्टियों का भंजन करने वाले, धर्म-गर्जना समाप्त कर मुनि अपने आसन से उठे।

65.

६५.

Kamalaṃ’va kalevaraṃ varaṃVimalaṃ vitarajomalaṃ jino,Avasiñcitukāmavā sacePavisitvāna nahānakoṭṭhakaṃ;

()

कमल के समान श्रेष्ठ, निर्मल और रज-मल से रहित अपने शरीर को यदि सींचने (स्नान करने) की इच्छा हो, तो जिन स्नान-गृह में प्रवेश करते हैं।

67.

६७.

Tadūpaṭṭhitikena bhikkhunāPaṭiyattenudakena viggahe,Samitotuparissamo muhuṃPunarāgamma nivatthacīvaro;

()

उस समय उपस्थित उपस्थापक भिक्षु द्वारा तैयार किए गए जल से शरीर के ऋतु-जन्य श्रम को क्षण भर में शान्त कर, पुनः लौटकर चीवर धारण करते हैं।

68.

६८.

Sunisajja sina’ssame samePariveṇe ṭhapitāsanopari,Anubhoti muhutta mattanāSuvimutto’pi vimuttijaṃ sukhaṃ;

()

शान्त आश्रम के समतल प्रांगण में रखे हुए आसन पर भली-भाँति बैठकर, स्वयं पूर्णतः मुक्त होते हुए भी, वे क्षण भर विमुक्ति से उत्पन्न सुख का अनुभव करते हैं।

69.

६९.

TadupaṭṭhitipaccupaṭṭhitāAbhinikkhammatatotatoyatī,MahitañjalipupphamañjarīParivārentitilokanāyakaṃ;

()

तब वहाँ उपस्थित और सेवा में तत्पर भिक्षु, अंजलि रूपी पुष्प-मंजरियों से पूजा करते हुए, त्रिलोकनायक को चारों ओर से घेर लेते हैं।

70.

७०.

PaṭipattipapūraṇakkamaṃPaṭipucchanti vipucchanāni’pi,Yatayo hi visuṃvisuṃ jinaṃSavaṇaṃ dhammakathāya yācare;

()

साधना को पूर्ण करने के क्रम के बारे में वे भिक्षु अलग-अलग जिन से प्रश्न पूछते हैं और धर्म-कथा सुनने की याचना करते हैं।

71.

७१.

Bhagavā karuṇāya coditoTadadhippāya mavecca buddhiyā,Abhisādhaya matthamuttamaṃPurimaṃ yāmamatikkame iti;

() (Purimayāmakiccaṃ)

करुणा से प्रेरित होकर भगवान् उनके अभिप्राय को अपनी बुद्धि से जानकर, उत्तम लक्ष्य को सिद्ध करते हुए रात्रि के प्रथम याम को व्यतीत करते हैं।

72.

७२.

Bhagavanta manantadassinaṃSirasā tesugatesu bhikkhusu,Abhivandiya jātikhettatoLabhamānā’vasaraṃ surāsurā;

()

उन भिक्षुओं के चले जाने पर, अनन्तदर्शी भगवान् को सिर झुकाकर वन्दना कर, दस सहस्र लोकधातु से अवसर पाकर देव और असुर आते हैं।

73.

७३.

Upagamma tapovanaṅgaṇaṃKurumānā chavivaṇṇapiñjaraṃ,Maṇimoḷimaricisañcaya-Paricumbīkaḷitaṃ sirimato;

()

तपोवन के प्रांगण में आकर, अपनी देह की आभा से उसे स्वर्णमयी करते हुए, वे श्रीमान् बुद्ध के उन चरणों का स्पर्श करते हैं जो मणियों के मुकुटों की किरणों के समूह से चुम्बित हैं।

74.

७४.

NakhakesaramaṅgulīdalaṃCaraṇambhojayugaṃka pavandiya,Caturakkharikampi pucchareVarapañha’ntamaso’hisaṅkhataṃ;

()

नख रूपी केसर और अंगुली रूपी पंखुड़ियों वाले चरण-कमल युगल की वन्दना कर, वे संक्षिप्त अथवा विस्तृत श्रेष्ठ प्रश्न पूछते हैं।

75.

७५.

Sivado vadataṃanuttaroMuni vissajjati tabbipucchanaṃ,Atha vitakathaṅkathi tada-Bbhanumodanti abhitthavantipi;

()

कल्याण प्रदान करने वाले, वक्ताओं में अनुत्तर मुनि उन प्रश्नों का उत्तर देते हैं; तब वे संशय-रहित होकर उसका अनुमोदन करते हैं और स्तुति करते हैं।

76.

७६.

NijadhammapadīpatejasāJanasammoha tamovidhaṃsano,Iti majjhimayāma manvahaṃKatakicco muni vītināmaye;

() (Majjhimayāmakiccaṃ)

अपने धर्म-रूपी प्रदीप के तेज से लोगों के सम्मोह-रूपी अन्धकार का विनाश करते हुए, इस प्रकार मुनि प्रतिदिन मध्यम याम के कृत्यों को पूरा कर उसे व्यतीत करते हैं।

77.

७७.

AbhibhutasarīrajassamoKatakiccehi’riyāpathehica,Atha caṅkamaṇena pacchimePaṭhamaṃ bhāga matikkame muni;

()

कृत्यों और ईर्यापथों से शरीर की थकान को दूर कर, मुनि रात्रि के अन्तिम याम के प्रथम भाग को चंक्रमण में व्यतीत करते हैं।

78.

७८.

Paṭivāta’nuvāta vāyita-Guṇagandhehi sugandhitaṅgimā,MaṇidīpapabhāsamujjalaṃSugato gandhakuṭiṃka upāgato;

()

अनुकूल और प्रतिकूल वायु से प्रवाहित गुणों की गन्ध से सुगन्धित शरीर वाले सुगत, मणियों के दीपों की आभा से उज्ज्वल गन्धकुटी में प्रवेश करते हैं।

79.

७९.

Sayanopari sampasārayaṃPaṭimārūpasarūpaviggahaṃ,Sayanaṃ kurute’va kesarīDutiyasmiṃ satisampajaññavā;

()

शय्या पर अपने प्रतिमा-सदृश सुन्दर शरीर को फैलाकर, स्मृति और सम्प्रजन्य के साथ, वे सिंह के समान द्वितीय भाग में शयन करते हैं।

80.

८०.

AsamiddhakilesamiddhavāBhagavā bhaṅgabhavaṅgasattati,Sunisajja pabujjhito mahā-Karuṇājhāna mupeticā’sane;

()

क्लेश-रूपी निद्रा से रहित, चित्त-धारा को भंग कर जागे हुए भगवान्, आसन पर भली-भाँति बैठकर महाकरुणा-ध्यान में प्रविष्ट होते हैं।

81.

८१.

Purimesu bhavesu pāṇinoYadi vijjanti katādhikārino,Raviraṃsivikāsanūpaga-Padumānī’va pabodhanārahā;

()

यदि पूर्व जन्मों में पुण्य करने वाले ऐसे प्राणी हों, जो सूर्य की किरणों से खिलने वाले कमलों के समान ज्ञान प्राप्त करने के योग्य हों;

82.

८२.

Karuṇāya samuṭṭhito tatoKaruṇāsītalamānaso muni,Abhipassati buddhacakkhunāBhuvi te maggaphalopanissaye;

()

तब करुणा से प्रेरित हो, करुणा से शीतल मन वाले मुनि बुद्ध-चक्षु से पृथ्वी पर उन प्राणियों को देखते हैं जिनमें मार्ग और फल प्राप्त करने के संस्कार हों।

83.

८३.

Iti pacchimayāma manvahaṃTatiyaṃ bhāga matikkame jino,PurimoditakiccakārinoKatakiccassa acintiyāguṇā;

() (Pacchimayāmakiccaṃ)

इस प्रकार जिन प्रतिदिन रात्रि के अन्तिम याम के तीसरे भाग को व्यतीत करते हैं। पूर्वोक्त कृत्यों को करने वाले, कृतकृत्य बुद्ध के गुण अचिन्त्य हैं।

84.

८४.

Pasidanti rūpappa māṇapi buddhePasidanti ghosappamāṇapi buddhePasidanti ḷukhappa māṇapi buddhePasidanti dhammappamāṇapi buddhe ()

कुछ लोग बुद्ध के रूप पर श्रद्धा करते हैं, कुछ उनकी वाणी पर, कुछ उनकी सादगी पर और कुछ उनके धर्म पर श्रद्धा करते हैं।

Iti medhānandābhidhānenayatinā viracite sakalakavijana hadayānandadānanidāne jinavaṃsadīpe santike nidāne pañjavidhabuddhakicca paridīpo aṭṭhārasamoka saggo.

इस प्रकार मेधानन्द नामक यति द्वारा रचित, समस्त कवियों के हृदय को आनन्द देने वाले 'जिनवंशदीप' के सन्तिके निदान में 'पंचविध बुद्धकृत्य' का वर्णन करने वाला यह अठारहवाँ सर्ग समाप्त हुआ।

1.

१.

NiravadhibhuvanālavālagabbheSucaritamūlavirūḷhakittivallī,Navaguṇaniyamotu saṅgamenaBhagavatamāsiyatheva (pupphitaggā);

()

असीम संसार रूपी थाले के भीतर, सुचरित रूपी जड़ से बढ़ी हुई कीर्ति रूपी लता, नौ गुणों के नियम के संगम से भगवान् में पुष्पित हुई।

2.

२.

Suvisadamatimā savāsanehiSakala kilesa malehi cārakāyo,Itipi bhagavato budhābhigītoBhuvivisuto arahanti kittighoso;

()

अत्यन्त निर्मल बुद्धि वाले, वासनाओं सहित समस्त क्लेश-रूपी मलों से दूर रहने वाले, इस कारण भी विद्वानों द्वारा भगवान् का 'अरहं' यह कीर्ति-घोष संसार में प्रसिद्ध है।

3.

३.

Gahita nisita maggañāṇa khaggoVaramati duccaritārayo achindi,Itipi bhagavato hatārinoyoBhuvivisuto arahanti kittighoso;

()

श्रेष्ठ बुद्धि वाले जिन्होंने मार्ग-ज्ञान रूपी तीक्ष्ण खड्ग धारण कर दुश्चरित रूपी शत्रुओं का छेदन कर दिया है, इस प्रकार शत्रुओं का हनन करने के कारण भी भगवान् का 'अरहं' यह कीर्ति-घोष संसार में प्रसिद्ध है।

4.

४.

Tibhavarathasamappitaṃ avijjā-Bhavatasiṇāmayanābhika māsavakkhaṃ,Vicitupacitakamma sañcāyā’raṃJaṭitajarāmaraṇerunemi vaṭṭiṃ ()

त्रैलोक्य रूपी रथ में लगी हुई, अविद्या और भवतृष्णा रूपी नाभि वाली, आस्रव रूपी धुरी वाली, विविध संचित कर्म रूपी अरों वाली और जरामरण रूपी परिधि से घिरी हुई;

5.

५.

Avidita pariyanta kālasīmaṃParibhamitaṃ bhavacakkamatthi tassa,Thiravīriyapadehi bodhimaṇḍeSuvimalasīlamahītaleṭhito yo;

()

जिसकी काल-सीमा अज्ञात है, उस घूमते हुए भव-चक्र को, जो बोधिमण्ड में सुविमल शील रूपी धरातल पर स्थित होकर स्थिर वीर्य रूपी पैरों से;

6.

६.

Hanivihani are visuddhasaddhā-Karakamalena samādhisāṇapiṭṭhe,Sunisita masamaṃ nihanti kamma-Kkhayakarañāṇakuṭhārimādadhāno;

()

विशुद्ध श्रद्धा रूपी कर-कमल से, समाधि रूपी सान पर तीक्ष्ण की गई, कर्मों का क्षय करने वाली अतुलनीय ज्ञान रूपी कुल्हाड़ी को धारण कर, जिसने अरों को नष्ट कर दिया;

7.

७.

Hatabhavaratha vibbhamassa magga-Rathamabhiruyha sivaṃpuraṃ gatassa,Itipi bhagavato hatārakassaBhuvivisuto arahanti kittighoso;

()

भव-रूपी रथ के भ्रमण को नष्ट कर, मार्ग-रूपी रथ पर आरूढ़ होकर निर्वाण-पुर को प्राप्त हुए, इस प्रकार अरों का हनन करने के कारण भी भगवान् का 'अरहं' यह कीर्ति-घोष संसार में प्रसिद्ध है।

8.

८.

Avidita pariyanta dukkha vaṭṭaṃAthabhavacakkaka mituccate avijjā,Tahimupahitanābhī mūlakattāBhavatijarāmaraṇaṃ tadantanemi;

()

अज्ञात सीमा वाले दुःख-चक्र को ही भव-चक्र कहा जाता है, जिसमें अविद्या नाभि के रूप में स्थापित है क्योंकि वह मूल कारण है, और जरामरण उसकी अन्तिम परिधि है।

9.

९.

Ghaṭita tadubhayantarā arāssuDasa abhisaṅkharaṇādisesa dhammā,Kasirasamudaye nirodha maggeBhavati pajānamajānanaṃ avijjā;

()

दुःख के उदय, निरोध और मार्ग को न जानना अविद्या है; यह संस्कारों आदि शेष धर्मों के बीच की कड़ी है।

10

१०

Bhavati tividhabhumikā avijjāCatuvidha saccasabhāva chādakā’yaṃ,Abhivicinana cetanāna maddhāVividhanayena bhavattaye nidānaṃ;

()

अविद्या तीन भूमियों वाली होती है और यह चार आर्य सत्यों के स्वभाव को ढकने वाली है; यह तीन प्रकार के भवों में विविध प्रकार से चेतनाओं के संचय का कारण है।

11.

११.

Sakasaka paṭisandhicittahetuDvaya mabhisaṅkhata kammameva kāme,Cita kusala marūpa rūpa gāmiṃTadubhayabhupaṭisandhihetu hoti;

()

कामलोक में अपने-अपने प्रतिसन्धि चित्त के हेतु दो प्रकार के अभिसंस्कृत कर्म ही होते हैं; संचित कुशल कर्म रूप और अरूप लोक में जाने वाले उन दोनों भवों की प्रतिसन्धि के हेतु होते हैं।

12.

१२.

Kusalamakusalaṃ tidhā vibhattaṃPurimabhavenicitaṃ yathānurūpaṃ,Nabhavati paṭisandhitoparaṃ kiṃTibhava pavatti vipāka citta hetu;

()

तीन प्रकार से विभक्त कुशल और अकुशल कर्म, जो पूर्व भव में यथानुरूप संचित किए गए हैं, क्या वे प्रतिसन्धि के बाद तीन भवों की प्रवृत्ति में विपाक चित्त के हेतु नहीं होते?

13.

१३.

Samudayamaya kāmarūpapākāSati paṭisandhi pavattiyaṃ bhavantī,Saka saka bhavanāma rūpahetuVividha nidānavasena cānurūpaṃ, ()

काम और रूप लोक के विपाक, प्रतिसन्धि और प्रवृत्ति काल में होते हुए, अपने-अपने भव में नाम-रूप के हेतु और विविध कारणों के अनुसार होते हैं।

14.

१४.

Tathariva caturo arūpapākāSakasakabhumikanāmapaccayāva,Samupacita manaṃ asaññasatteNabhavatikiṃka bhuvi rūpamattahetu;

()

उसी प्रकार चार अरूप विपाक अपनी-अपनी भूमि के नाम के प्रत्यय ही हैं; असञ्ञी सत्त्वों में संचित मन क्या उस भूमि में केवल रूप का हेतु नहीं होता?

15.

१५.

Tadubhaya mavipāka cittatopiPabhavati tīsubhavesu cā’nu rūpaṃ,Sugati dugatiyaṃ padaṃhi kāmeBhavati saḷāyatanassa nāma rūpaṃ;

()

उन दोनों (नाम-रूप) और अविपाक चित्त से भी तीनों भवों में यथानुरूप उत्पत्ति होती है; कामलोक में सुगति और दुर्गति में नाम-रूप छह आयतनों (षड़ायतन) का आधार होता है।

16.

१६.

Bhavati padaka masaññi vajjarūpa-Bhuvi tividhāyatanassa nāma rūpaṃ,Havati samudayo bhave arūpeSukhuma manāyatanassa nāma mattaṃ;

()

असञ्ञी लोक को छोड़कर अन्य (रूप) भूमियों में नाम-रूप तीन आयतनों का आधार होता है; अरूप भव में केवल नाम ही सूक्ष्म मनायतन का समुदय (उत्पत्ति) होता है।

17.

१७.

Iti tividhabhave bhavanti taṃ taṃ-Bhava pabhavāyatanāti phassahetu,Tathariva kamato bhavānu rūpaṃTividhabhavesu chaphassavedanejā;

()

इस प्रकार तीनों भवों में वे-वे भव से उत्पन्न आयतन स्पर्श के हेतु होते हैं; उसी प्रकार क्रम से भव के अनुरूप तीनों भवों में छह स्पर्श, वेदना और तृष्णा होती हैं।

18.

१८.

Vividha bhavagatiṭṭhitīsu taṃ taṃChaṭita jaṭā gahaṇassa hetu hoti,Punarubhaya bhavassa daḷhagāho,Bhavati bhavotibhavamhi hetujātyā;

()

विविध भव, गति और स्थिति में वह (तृष्णा) उलझी हुई जटा के समान ग्रहण (उपादान) का हेतु होती है; पुनः दोनों प्रकार के भव का दृढ़ ग्रहण (उपादान) होता है और भव से भव में जन्म (जाति) हेतु होता है।

19.

१९.

Tividha bhavu’papattijātiresāBhavati jarāmaraṇādi dukkha hetu,Sakalakasirupaddavā’savānaṃSamudayahetutatosiyā avijjā;

()

तीनों भवों में यह जन्म (जाति) ही जरा-मरण आदि दुखों का हेतु है; अतः अविद्या ही समस्त कष्टों, उपद्रवों और आस्रवों के समुदय का हेतु है।

20.

२०.

Thiragahaṇavasena yohi kociSucarita duccaritaṃcareyya tassa,Sugati dugati gāmi kammametthaKathayati kammabhavo’ti kammavādī;

()

जो कोई भी दृढ़ ग्रहण (उपादान) के वश सुचरित या दुश्चरित करता है, उसके सुगति या दुर्गति में ले जाने वाले कर्म को यहाँ कर्मवादी 'कर्म-भव' कहते हैं।

21.

२१.

Vicitupacita kammasattijātāVadatupapatti bhavo’ti pañcakhandhā,Tadabhijanana māhajāti tesaṃCuticavanaṃ paripākatājarā’ti;

()

विविध संचित कर्मों की शक्ति से उत्पन्न पाँच स्कन्धों को 'उपपत्ति-भव' कहा जाता है; उनका प्रादुर्भाव 'जाति' है, उनका च्युत होना 'मरण' है और उनकी परिपक्वता 'जरा' है।

22.

२२.

Pahavaphalapabandhato ṭhītānaṃSarasagabhīrapaṭicca sambhavānaṃ,Kayirati visadāya yāya dhamma–Ṭhitimatināmadhiyā pariggahaṃsā;

()

हेतु और फल के प्रबन्ध (निरन्तरता) से स्थित, सरस और गम्भीर प्रतीत्यसमुत्पाद का जिस बुद्धि से स्पष्ट रूप से परिग्रह किया जाता है, उसे 'धम्मट्ठिति-ज्ञान' कहते हैं।

23.

२३.

Idhapana caturosiyuṃsamāsāPurimabhavo’daya moha kammameko,Bhavatihanabhavacittanāma rūpā-Yatana cha phassa cha vedanāti ceko;

()

यहाँ चार संक्षेप (समूह) होने चाहिए—एक पूर्व भव का मोह (अविद्या) और कर्म; एक इस भव के चित्त, नाम-रूप, आयतन, छह स्पर्श और छह वेदना।

24.

२४.

Api bhavati bhavo nikanti gāhoJanana jarāmaraṇaṃ anāgate’ko,Pabhava phalavasena sambhavānaṃIti catu saṅkhipanaṃ siyātiyaddhaṃ;

()

और इस भव का भव (कर्म-भव), निकान्ति (तृष्णा) और ग्रहण (उपादान); तथा भविष्य में होने वाला जन्म और जरा-मरण—इस प्रकार हेतु और फल के वश से तीनों कालों में चार संक्षेप होते हैं।

25.

२५.

Idha yathariva’tītahetupañcaAbhiratigāhabhavehi kammamohā,Tathariva saha mohakammunāpiAbhiratigāhabhavā idāni hetū;

()

जैसे यहाँ अतीत के पाँच हेतु—अभिरति (तृष्णा), ग्रहण (उपादान), भव, कर्म और मोह (अविद्या) थे; वैसे ही अब भी मोह और कर्म के साथ अभिरति, ग्रहण और भव हेतु हैं।

26.

२६.

Nabhavati phalapañcakaṃ kimeta-Rahipaṭisandhika manādipañca dhammā,Bhavati phakhalamanāgate tathevaJanana jarāmaraṇādi pañca dhammā;

()

क्या इस समय प्रतिसन्धि आदि पाँच फल-धर्म नहीं हैं? उसी प्रकार भविष्य में भी जन्म, जरा-मरण आदि पाँच फल-धर्म होंगे।

27.

२७.

Bhavati bhavupapattiya’ntare’koAbhirati vedayitāna mantare’ko,Tathariva citacetanāmanānaṃIti bhavacakkatisandhayo bhavanti;

()

भव और उपपत्ति (जन्म) के बीच एक सन्धि है, वेदना और अभिरति (तृष्णा) के बीच एक सन्धि है; उसी प्रकार चित्त और चेतना (नाम-रूप) के बीच—इस प्रकार भव-चक्र में तीन सन्धियाँ होती हैं।

28.

२८.

Suvisadamativīsatā’ katāraṃSa’tiparivaṭṭa tisandhikaṃ tiyaddhaṃ,Tadavagamiyatāya dhātu dhamma-Ṭṭhitimatiyā catusaṅgahaṃ dvimūlaṃ;

()

अत्यन्त स्पष्ट बुद्धि से बीस आकारों, तीन सन्धियों, तीन कालों, चार संक्षेपों और दो मूलों वाले इस (प्रतीत्यसमुत्पाद) को 'धम्मट्ठिति-ज्ञान' के द्वारा जानना चाहिए।

29.

२९.

Hanivibhani jagattaye bhavanta-Bhavaratha cakkasamappitākhilāre,Itipi bhagavato budhāhigītoBhuvi visuto arahanti kittighoso;

()

जिन्होंने तीनों लोकों में घूमते हुए भव-रूपी रथ के चक्र के समस्त अरों (तीलियों) को नष्ट कर दिया है; इसीलिए बुद्धों द्वारा 'इतिपि सो भगवा अरहं' इस प्रकार भगवान् का कीर्ति-घोष पृथ्वी पर विख्यात है।

30.

३०.

Bhagavati udite mahānubhāvoTamahimaheyya bhusaṃ sadevaloko,Tadahimahi kadāvi neru matta-Maṇiratanāvaliyā sahampatīpi;

()

भगवान् के प्रादुर्भूत होने पर देवलोक सहित सम्पूर्ण विश्व ने उनकी अत्यधिक महिमा की; यहाँ तक कि सहम्पति ब्रह्मा ने भी मेरु पर्वत के समान मणि-रत्नों की माला से उनकी पूजा की।

31.

३१.

Pacurasuranarā balānurūpaṃYamabhimahiṃsu anātha piṇḍikopi,Gahapati tamupāsikāvisākhāSaparisa kosalabimbisārabhūpā;

()

अनेक असुरों और मनुष्यों ने अपनी शक्ति के अनुसार जिनकी पूजा की; अनाथपिण्डिक गृहपति, उपासिका विशाखा, और अपने परिजनों सहित कोसल एवं बिम्बिसार राजाओं ने भी उनकी महिमा की।

32.

३२.

Bhagavati parinibbute asoka-Vahayadharaṇīpati dīpacakkavatti,Dasabalamasamaṃ pariccajitvāAbhimahi channavutippamāṇakoṭī;

()

भगवान् के परिनिर्वाण के बाद, अशोक नामक पृथ्वीपति और द्वीप के चक्रवर्ती राजा ने अतुलनीय दशबल (बुद्ध) की महिमा के लिए छियानवे करोड़ (मुद्राएँ) त्याग कर उनकी पूजा की।

33.

३३.

Agaṇita vibhavaṃ pariccachitvāIharatanāvali cetiyaṃ vidhāya,Suranarasaraṇassa dhātudehaṃNarapatimānayi duṭṭhagāminī’pi;

()

राजा दुट्ठगामणी ने भी अनगिनत वैभव का त्याग कर यहाँ रत्नमाली चैत्य बनवाकर देवों और मनुष्यों के शरणदाता (बुद्ध) के धातु-देह (अस्थि-अवशेषों) को प्रतिष्ठित किया।

34.

३४.

Dasabalamabhipūjayiṃsu pūjā-Vidhibahumānana bhājanaṃ tadaññe,Itijana mahanīya cīvarādī-Catuvidhapaccaya pūjanāka visesaṃ;

()

अन्य लोगों ने भी दशबल की पूजा-विधि और अत्यधिक सम्मान के साथ आराधना की; इस प्रकार लोगों ने चीवर आदि चार प्रकार के प्रत्ययों से विशेष पूजा की।

35.

३५.

Guṇajaladhi yadagga dakkhiṇeyyoArahati cāhuṇa pāhuṇā rahassa,Itipi bhagavato kavippa satthoBhuvi visuto arahanti kittighoso;

()

गुणों के सागर होने के कारण जो श्रेष्ठ दक्षिणा के योग्य हैं, जो आह्वान और उपहार (आहुनेय-पाहुनेय) के योग्य हैं; इसीलिए कवियों द्वारा प्रशंसित भगवान् का 'अरहं' यह कीर्ति-घोष पृथ्वी पर विख्यात है।

36.

३६.

Idhaparamanipaccakāra giddhāSamaṇaka bhusurakā vibhāvimānī,Rahasi akusalaṃ silokakāmāNa kimasilokabhayena sañcinanti;

()

यहाँ सत्कार के लोभी कुछ श्रमण और ब्राह्मण, जो स्वयं को बुद्धिमान और मानी समझते हैं, क्या वे यश की इच्छा से अपयश के भय से एकांत में अकुशल कर्मों का संचय नहीं करते?

37.

३७.

Nacakarahaci kiñcideva pāpaṃKayirati resarahopipāpabhīrū,Itipi bhagavato rahāpagassaBhuvivisuto arahanti kittighoso;

()

किन्तु पाप से डरने वाले वे (बुद्ध) कभी भी एकांत में भी कोई पाप नहीं करते थे; इसीलिए एकांत के पापों से रहित भगवान् का 'अरहं' यह कीर्ति-घोष पृथ्वी पर विख्यात है।

38.

३८.

Anupasamita rāgadosa mohāThiramanabhāvita kāyacitta paññā,Ariyapaṭipadāya ye vipannāAnariya dhammacarā narādhamāte;

()

जिनके राग, द्वेष और मोह शांत नहीं हुए हैं, जिनके शरीर, चित्त और प्रज्ञा विकसित नहीं हैं, जो आर्य मार्ग से भ्रष्ट हैं और अनार्य धर्मों का आचरण करते हैं, वे अधम मनुष्य हैं।

39.

३९.

Sugahita sugatārahaddhajantāJinamanubandhiya santikeka varāpi,Itipi bhagavato bhavanti dureBhuvivisuto arahanti kittighoso ()

सुगत के योग्य ध्वज (चीवर) को अच्छी तरह धारण करने पर भी और बुद्ध के समीप होने पर भी, वे भगवान से दूर ही हैं। अरहंत की कीर्ति का घोष पृथ्वी पर विख्यात है।

40.

४०.

Tathariva suvidura bhāvamāpaMunirapitehinihīna puggalehi,Itipi bhagavato satampa satthoBhuvivisuto arahanti kittighoso;

Ka ()

उसी प्रकार मुनि भी उन हीन पुद्गलों से अत्यंत दूर हैं। फिर भी भगवान सत्पुरुषों के शास्ता हैं। अरहंत की कीर्ति का घोष पृथ्वी पर विख्यात है।

41.

४१.

Vihata sakalasaṃkilesa dhammāSatata subhāvita kāya cittapaññā,Ariyapaṭipadaṃ papūrakārīAnariyadhammapathārakāka sudhīrā;

()

जिन्होंने समस्त संक्लेश धर्मों का विनाश कर दिया है, जिनके शरीर, चित्त और प्रज्ञा निरंतर सुभावित हैं, जो आर्य मार्ग को पूर्ण करने वाले हैं और अनार्य धर्म-पथ को त्यागने वाले वे सुधीर (बुद्धिमान) हैं।

42.

४२.

Satadasasata yojanehi dūreYadiviharanti jinassa ārakāte,Itipi bhagavato na tāva dūreBhuvi visuto arahanti kittighoso;

()

यदि वे जिन (बुद्ध) से सौ या हजार योजन दूर भी विहार करते हैं, तो भी वे भगवान से दूर नहीं हैं। अरहंत की कीर्ति का घोष पृथ्वी पर विख्यात है।

43.

४३.

Tathariva avidūra bhāvamāpaMunirapi sappurisāna mīdisānaṃ,Itipi bhagavato bhavantagassaBhuvivisuto arahanti kittighoso;

()

उसी प्रकार मुनि भी ऐसे सत्पुरुषों के समीप ही हैं। भगवान के लिए, जो भव के अंत को प्राप्त कर चुके हैं, अरहंत की कीर्ति का घोष पृथ्वी पर विख्यात है।

44.

४४.

Budha jana rahitabba pāpadhammāPavūramanatthakarāka rahāvadanti,Itipi bhagavato rahā na yassaBhuvivisuto arahanti kitti ghoso;

()

बुध जन कहते हैं कि वे 'अरह' (अरहंत) हैं क्योंकि वे उन पाप धर्मों से रहित हैं जिन्हें त्याग देना चाहिए और जो अनर्थकारी हैं। भगवान के लिए, जिनमें कोई रहस्य (पाप) नहीं है, अरहंत की कीर्ति का घोष पृथ्वी पर विख्यात है।

45.

४५.

Garahiya rahitabbatā’riyehiParamaputhujjana puggalehi yasmā,Itipi bhagavato naca’tthi’massaBhuvivisuto arahanti kittighoso;

()

चूंकि वे आर्यों और परम पृथग्जन पुद्गलों द्वारा निंदित (दोषों) से रहित हैं, इसलिए भगवान के लिए अरहंत की कीर्ति का घोष पृथ्वी पर विख्यात है।

46.

४६.

Apica bhagavatā natekadāciVigarahiyā rahitabbakā bhavanti,Itipi bhagavato rahānayassaBhuvivisuto arahanti kittighoso;

()

इसके अतिरिक्त, भगवान के द्वारा वे (दोष) कभी भी निंदनीय या त्यागने योग्य नहीं होते (क्योंकि वे पहले ही नष्ट हो चुके हैं)। भगवान के लिए, जिनमें कोई रहस्य नहीं है, अरहंत की कीर्ति का घोष पृथ्वी पर विख्यात है।

47.

४७.

Gamana miharahoti vuccate taṃTibhavaparibbhamaṇaṃ raho na yassa,Itipi bhagavato gatassa pāraṃBhuvi visuto arahanti kittighoso;

()

यहाँ 'रहो' (रहस्य/गमन) का अर्थ गमन कहा गया है; जिनका तीनों भवों में भ्रमण (गमन) नहीं है, उन पारगामी भगवान के लिए अरहंत की कीर्ति का घोष पृथ्वी पर विख्यात है।

48.

४८.

Niratisaya’dhisīlacittapaññoParama vimutti vimutti ñāṇalābhī,Asandisa guṇa bhājanoka anejoAsamasamo asamo anuttaro’ti;

()

निरतिशय अधिशील, अधिचित्त और अधिप्रज्ञा वाले, परम विमुक्ति और विमुक्ति-ज्ञान के लाभी, अतुलनीय गुणों के पात्र, अचल, असमसम् (अनुपम), असम और अनुत्तर हैं।

49.

४९.

Kusalabala samiddharūpavātiVividhaguṇehi siyā pasaṃ siyo yo,Itipi bhagavato pasaṃsiyassaBhuvivisuto arahanti kittighoso;

()

जो कुशल बल से समृद्ध रूप वाले और विविध गुणों के कारण प्रशंसनीय हैं, उन प्रशंसनीय भगवान के लिए अरहंत की कीर्ति का घोष पृथ्वी पर विख्यात है।

50.

५०.

Iminā imināpi kāraṇenaBhagavā gotama gotta ketubhūto,Arahaṃ arahanti kittirāvoDakatelaṃvatatāna sattaloke;

()

इस और इस कारण से भी, गौतम गोत्र के केतु (ध्वज) स्वरूप भगवान अरहंत हैं। अरहंत की कीर्ति का शब्द प्राणी लोक में जल पर तेल की तरह फैल गया है।

Iti medhānandābhidhānenayatinā viracite sakalakavijana hadayānandadānanidāne jinavaṃsadīpe santike nidāne bhagavato arahantināmapaññattiyāabhidheya paridīpo ekūnavīsatimoka saggo.

इस प्रकार मेधानन्द नामक यति द्वारा रचित, समस्त कवियों के हृदय को आनंद देने वाले जिनवंशदीप के सन्तिके निदान में, भगवान की 'अरहंत' नाम की प्रज्ञप्ति का अर्थ प्रकाशित करने वाला उन्नीसवाँ सर्ग समाप्त हुआ।

1.

१.

Sammā sāmaṃ sabbadhammāna maddhāBuddhattā paññānubhāvena tassa,Sammā sambuddhoti abbhuggatāyaĀsikityā(sālinī) loka dhātu;

()

निश्चित ही, अपनी प्रज्ञा के प्रभाव से सभी धर्मों को स्वयं सम्यक् रूप से जानने के कारण, उनकी 'सम्यक् सम्बुद्ध' यह कीर्ति लोकधातु में फैल गई।

2.

२.

Yo cā bhiññeyye pariññeyya dhammeBhāvetabbe sacchikātabba dhamme,Sammāsāmaṃ bujjhi tasmāsa buddhoSammā sambuddhoti vikhyāsi loke;

()

जिन्होंने अभिज्ञेय (जानने योग्य), परिज्ञेय (पूर्णतः समझने योग्य), भावयितव्य (विकसित करने योग्य) और साक्षात्कर्तव्य (साक्षात्कार करने योग्य) धर्मों को स्वयं सम्यक् रूप से जान लिया, इसलिए वे लोक में 'सम्यक् सम्बुद्ध' के रूप में विख्यात हुए।

3.

३.

Tatrā’bhiññeyyā catussacca mevaDukkhaṃ saccaṃ kho pariññeyya dhammā,Bhāvetabbā magga saccaṃ nirodha-Saccaṃ tacchaṃ sacchikā tabba dhammā;

()

वहाँ अभिज्ञेय चार सत्य ही हैं; दुःख सत्य परिज्ञेय धर्म है, मार्ग सत्य भावयितव्य है और निरोध सत्य साक्षात्कर्तव्य धर्म है।

4.

४.

Taṇhāpakkhe sambhavaṃ dhamma jātaṃMaggānaṃvajjhaṃka pahātabba dhammā,Saddhiṃ jātyādīhi dukekhahi pañcu-Pādānakkhandhā siyā dukkha saccaṃ;

()

तृष्णा के पक्ष में उत्पन्न होने वाले धर्म मार्ग द्वारा त्याज्य (प्रहातव्य) हैं। जन्म आदि दुखों के साथ पाँच उपादान स्कंध 'दुःख सत्य' हैं।

5.

५.

Yāyaṃ taṇhā kāma taṇhādibhedāDukkhānaṃ sāhetu saccaṃ dvitiyaṃ,Bandhānaṃ yatrāpya’bhāvo nirodha-Saccaṃ yañcā gamma taṇhāya cāgo;

()

यह जो काम-तृष्णा आदि भेदों वाली तृष्णा है, वह दुखों का कारण 'द्वितीय सत्य' (समुदय सत्य) है। जहाँ बंधनों का अभाव है वह 'निरोध सत्य' है, जो तृष्णा के त्याग से प्राप्त होता है।

6.

६.

Sammādiṭṭhādyaṭṭhamaggaṅga dhammāNibbānaṃ sampāpakā magga saccaṃ,Tesaṃ dhammānampi sambujjhinattāSammā sambuddhoti vikhyāsi loke;

()

सम्यक् दृष्टि आदि आठ मार्ग-अंग रूपी धर्म निर्वाण तक पहुँचाने वाले 'मार्ग सत्य' हैं। इन धर्मों को भी सम्यक् रूप से जान लेने के कारण वे लोक में 'सम्यक् सम्बुद्ध' के रूप में विख्यात हुए।

7.

७.

Cakkheva’daṃ dukkhaṃ taduppāda hetuTaṇhā nesānaṃ abhāvo nirodho,Maggo bodhūpāya paññāti tassaEvaṃ paccekaṃ padaṃ coddharitvā;

()

चक्षु के समान यह दुःख है, तृष्णा उसकी उत्पत्ति का हेतु है, उनका अभाव निरोध है, और प्रज्ञा बोधि का उपाय मार्ग है; इस प्रकार प्रत्येक पद को उद्धृत करके;

8.

८.

Āropetvā sacca dhammesu sacca-Sandhātā yo saccadassī sa buddho,Sammā sāmaṃ tikkhapaññāya bujjhiSammā sambuddhoti vikhyāsi loke;

()

सत्य धर्मों में सत्य को आरोपित कर, सत्यों को जोड़ने वाले और सत्यों को देखने वाले वे बुद्ध हैं। उन्होंने अपनी तीक्ष्ण प्रज्ञा से स्वयं सम्यक् रूप से बोधि प्राप्त की, इसलिए वे लोक में 'सम्यक् सम्बुद्ध' के रूप में विख्यात हुए।

9.

९.

Channaṃ dvārānañca chārammaṇānaṃ,Channaṃ cittānañca chabbeda nānaṃ,Channaṃ saññānaṃ cha sañcetanānaṃChannaṃ phassā naṃ vitakkādi kānaṃ;

()

छह द्वारों और छह आलंबनों का, छह विज्ञानों और छह प्रकार की वेदनाओं का, छह संज्ञाओं और छह संचेतनाओं का, छह स्पर्शों और वितर्क आदि का;

10.

१०.

Evaṃ channaṃ rūpa taṇhādikānaṃTaṇhākāyānaṃ samāropaṇena,Sammā sāmaṃ bujjhi saccesu tasmāSammā sambuddhoti vikhyāsi loke;

()

इस प्रकार रूप-तृष्णा आदि छह तृष्णा-कायों पर सत्यों का आरोपण करके, उन्होंने स्वयं सम्यक् रूप से बोधि प्राप्त की, इसलिए वे लोक में 'सम्यक् सम्बुद्ध' के रूप में विख्यात हुए।

11.

११.

Pañcannaṃ khandhāna maṭṭhārasannaṃDhātūnaṃ cakkhādinaṃ bārasannaṃ,Sammā sāmaṃ bujjhitattā sayambhuSammā sambuddhoti vikhyāsi loke;

()

पाँच स्कंधों, अठारह धातुओं और चक्षु आदि बारह आयतनों को स्वयं सम्यक् रूप से जान लेने के कारण, वे स्वयंभू लोक में 'सम्यक् सम्बुद्ध' के रूप में विख्यात हुए।

12.

१२.

Rūpajjhānānaṃ catunnaṃ arūpa-Jjhānānañcānussatīnaṃ dasannaṃ,Khatti sākāra’ppamaññāsubhānaṃKammaṭṭhānānaṃ navannaṃ bhavānaṃ;

()

चार रूप-ध्यान, चार अरूप-ध्यान, दस अनुस्मृतियाँ, [विभिन्न] कर्मस्थान और नौ प्रकार के भवों को;

13.

१३.

Buddhattā saṃsāra cakke avijjā-Dyaṅgānaṃ saccesucāropaṇena,Sammāsāmaṃ esa nissaṅga ñāṇeSammā sambuddho vikhyāsi loke;

()

बुद्ध होने के कारण, संसार-चक्र के अविद्या आदि अंगों पर सत्यों का आरोपण करके, उन्होंने स्वयं असंग ज्ञान से बोधि प्राप्त की, वे लोक में 'सम्यक् सम्बुद्ध' के रूप में विख्यात हुए।

14.

१४.

Paccuppannānāgatātīta dhammeNibbānaṃ nissesa paṇṇatti dhamme,Sāmaṃ abbhaññāsya’naññopa desoSammā sambuddhoti vikhyāsi loke;

()

वर्तमान, अनागत और अतीत धर्मों को, निर्वाण और समस्त प्रज्ञप्ति धर्मों को, उन्होंने बिना किसी अन्य के उपदेश के स्वयं जान लिया; इसलिए वे लोक में 'सम्यक् सम्बुद्ध' के रूप में विख्यात हुए।

15.

१५.

Sabbaṃñeyyaṃ tassa ñāṇanti kaṃhiÑāṇampevaṃ ñeyya dhammantikaṃhi,ÑeyyantaṭṭhānomañāṇassalābhāSammāsambuddhoti vikhyāsi loke;

()

जो कुछ भी ज्ञेय है वह उनके ज्ञान के भीतर है, और उनका ज्ञान भी ज्ञेय धर्मों के अंत तक है। ज्ञेय की सीमा तक ज्ञान प्राप्त करने के कारण वे लोक में 'सम्यक् सम्बुद्ध' के रूप में विख्यात हुए।

16.

१६.

Klesānaṃ yāvāsanāsatatītāyaSaddhiṃyoka sammohaniddāya sammā,Sāmaṃbuddho magga ñāṇena tasmāSammā sambuddhoti vikhyāsi loke;

()

क्लेशों के वासनाओं सहित शांत हो जाने पर, सम्मोह रूपी निद्रा से मार्ग-ज्ञान द्वारा स्वयं सम्यक् रूप से जाग जाने के कारण, वे लोक में 'सम्यक् सम्बुद्ध' के रूप में विख्यात हुए।

17.

१७.

Sattādhīso pāramīcoditattoPallaṅkenāsajjayo bodhimule,Ambhojaṃka bhānuppahāka saṅgamenaSobhaggappattaṃ pabuddhaṃ’va sāmaṃ;

()

प्राणियों के स्वामी, पारमिताओं से प्रेरित होकर, बोधि वृक्ष के मूल में अपराजेय पर्यङ्क (आसन) पर विराजमान होकर, सूर्य की किरणों के संपर्क से शोभा को प्राप्त खिले हुए कमल के समान स्वयं बुद्ध हुए।

18.

१८.

Sāmaṃ sammā’nañña sādhāraṇagga-Maggobhāsenappabuddho samāno,Sampatto sabbaññutāñāṇa sobhaṃSammā sambuddhoti vikhyāsi tasmā;

()

स्वयं ही, दूसरों के साथ असाधारण (अद्वितीय) श्रेष्ठ मार्ग के प्रकाश से प्रबुद्ध होकर, सर्वज्ञता-ज्ञान की शोभा को प्राप्त हुए, इसलिए वे 'सम्यक् सम्बुद्ध' के नाम से विख्यात हुए।

19.

१९.

Evaṃ sabbesaṃ dhammānaṃSammā sāmaṃ buddhattā so,Sammā sambuddho buddhotiSaddo loke abbhuggañji;

()

इस प्रकार सभी धर्मों को स्वयं ही सम्यक् रूप से जान लेने के कारण, 'सम्यक् सम्बुद्ध' और 'बुद्ध' यह शब्द (घोष) लोक में फैल गया।

Iti medhānandābhidhānenayatinā viracite sakalakavijana hadayānandadānanidāne jinavaṃsadīpe santikeka nidāne bhagavato kasammāsambuddhoti nāmapaññattiyā abhidheya paridīpo vīsatimo saggo.

इस प्रकार मेधानन्द नामक यति द्वारा रचित, समस्त कवियों के हृदय को आनन्द देने वाले 'जिनवंशदीप' के 'सन्तिके निदान' में भगवान की 'सम्यक् सम्बुद्ध' इस नाम-प्रज्ञप्ति का निरूपण करने वाला बीसवाँ सर्ग समाप्त हुआ।

Taṃ kho pana bhavantaṃGotamaṃ evaṃ kalyāṇe kittisaddo abbhuggatoItipi so bhagavā vijjācaraṇa sampannoti;

उन भगवान गौतम का ऐसा कल्याणकारी कीर्ति-शब्द (यश) फैला हुआ है— "वे भगवान इस कारण से भी 'विद्या-चरण-सम्पन्न' हैं।"

1.

१.

Sampannavijjācaraṇe avijjā-Ghaṇandhakāraṃ bhiduro pavīro,Rāja vijjācaraṇubbhavāyaUḷārakittissiriyā kathaṃ taṃ;

()

विद्या और चरण से सम्पन्न, अविद्या के घोर अन्धकार को नष्ट करने वाले वे वीर, विद्या और चरण से उत्पन्न उस महान कीर्ति और श्री से कैसे (सुशोभित) हैं?

2.

२.

Asaṅkhakappepi nivutthakhandhePeyyālapāḷiṃ viya ñāṇagatyā,Kaṇṭhiravassu’ppatanaṃ yathevaSaṅkippa khippaṃ visayāvalambaṃ;

(1)

असंख्य कल्पों में भी निवास किए हुए (बीते हुए) स्कन्धों को, ज्ञान की गति से, संक्षेप में और शीघ्रता से विषय को ग्रहण करते हुए, वैसे ही जान लेते हैं जैसे कोई सिंह छलांग लगाता है या जैसे पेयाल (पुनरावृत्ति) पाठ हो।

3.

३.

Saro’tisūro sarabhaṅgaka satthu-Khitto saravyamhi virajjhate kiṃEvaṃ atitesu bhavantaresuAsajjamānaṃ avirajjhamānaṃ;

()

जैसे शरभंग शास्ता द्वारा छोड़ा गया अत्यंत तीव्र बाण लक्ष्य को भेदने में विफल नहीं होता, वैसे ही अतीत के भवान्तरों (पिछले जन्मों) में उनका ज्ञान बिना आसक्ति के और बिना रुके प्रवृत्त होता है।

4.

४.

Yathicchitaṭṭhāna matitakhandha-Saṅkhāta māhacca pavattamānaṃ,Pubbenivāsānugatañhi ñāṇaṃAnaññasādhāraṇamāsi yassa;

()

अतीत के स्कन्धों के रूप में कहे जाने वाले इच्छित स्थान तक पहुँचकर प्रवृत्त होने वाला उनका 'पूर्वनिवासानुस्मृति ज्ञान' दूसरों के लिए असाधारण (अद्वितीय) था।

5.

५.

Pahīṇa’vijjānusayo jino soVijjāyu’peto paṭhamāya tāya,Iccassa daṇḍāhatakaṃsapāti-Saddova sampatthari kittisaddo;

()

अविद्या के अनुशय को नष्ट करने वाले वे जिन (बुद्ध), उस प्रथम विद्या (पूर्वनिवासानुस्मृति) से युक्त हुए; इस कारण उनका यश डंडे से पीटे गए काँसे के पात्र की ध्वनि के समान चारों ओर फैल गया।

6.

६.

Hanīnappaṇītādi pabheda vatteUppajjamāne ca nirujjhamāne,Satte yathākammu’page gatīsuPasādacakkhā’visaye ca rūpe;

()

हीन और प्रणीत आदि भेदों वाले संसार में उत्पन्न होते और मरते हुए, अपने कर्मों के अनुसार गतियों को प्राप्त होते हुए प्राणियों को, तथा चर्म-चक्षु के अविषय (अदृश्य) रूपों को;

7.

७.

Anañña sādhāraṇa dibbacakkhu-Saṅkhātañāṇena pahassarena,Dibbena cā’loka pariggahenaYenā’hijānāti jino anejo;

()

दूसरों के लिए असाधारण, 'दिव्य-चक्षु' नामक देदीप्यमान ज्ञान से और दिव्य आलोक के ग्रहण से, जिसके द्वारा वे निष्कम्प जिन (बुद्ध) भली-भाँति जानते हैं;

8.

८.

Cutupapātabbisayāya satthāVijjāyu’peto dutiyāya tāya,Iccassa sampatthari hema ghaṇṭā-Ṭaṅkāraghosoriva kittighoso;

()

च्युति (मृत्यु) और उपपात (पुनर्जन्म) के विषय वाली उस दूसरी विद्या से युक्त होने के कारण, शास्ता का कीर्ति-घोष स्वर्ण-घंटा की टंकार के समान फैल गया।

9.

९.

Dukkhañca dukkhappabhavo nirodhoMaggo ca dukkhassa nirodhako’ti,Cattāri saccāni yathāsabhāvaṃPavedi ñāṇena sayambhu yena;

()

दुःख, दुःख का कारण, दुःख का निरोध और दुःख निरोध का मार्ग—इन चार सत्यों को जिस ज्ञान के द्वारा स्वयंभू (बुद्ध) ने उनके यथार्थ स्वभाव के अनुसार जाना;

10.

१०.

Yecā’savā āsavasambhavo yoTesaṃ khayo yavā’savanāsupāyo,Taṃ sabbamaññāsi sayambhu ñāṇa-Balena yenā’sava vippamutto;

()

जो आस्रव हैं, जो आस्रवों की उत्पत्ति है, उनका जो क्षय है और जो आस्रवों के क्षय का उपाय है—उन सबको स्वयंभू ने जिस ज्ञान-बल से जाना और जिससे वे आस्रवों से विमुक्त हुए;

11.

११.

Khīṇa’ti jātī vusita’nti seṭṭha-Cariyaṃ kataṃ’tī karaṇiya maddhā,Nacā’parantye’va manantañāṇoÑāṇena’bhiññāya vihāsi yena;

()

"जाति (जन्म) क्षीण हो गई है, ब्रह्मचर्य का पालन कर लिया गया है, जो करना था वह कर लिया गया है, अब इसके बाद और कुछ शेष नहीं है"—अनंत ज्ञान वाले बुद्ध जिस ज्ञान से ऐसा जानकर विहार करते थे;

12.

१२.

Sayambhu sabbāsava saṅkhayāyaVijjāyupeto tatiyāya tāya,Iccassa vipphāragahīrateri-Rāvo’va sampatthari kittirāvo;

()

समस्त आस्रवों के क्षय वाली उस तीसरी विद्या से युक्त होने के कारण, स्वयंभू का कीर्ति-घोष गंभीर और विस्तृत ध्वनि के समान फैल गया।

13.

१३.

Vijjāhiheṭṭhā gaditāhi tīhiSamaṅakgi bhutassa tathāgatassa,Tadubbhavaṃ kitti sarīra bimbaṃSataṃmanodappaṇagaṃ vibhāti;

()

ऊपर कही गई इन तीन विद्याओं से संपन्न तथागत की उनसे उत्पन्न कीर्ति-रूपी शरीर की छवि सत्पुरुषों के मन-रूपी दर्पण में सुशोभित होती है।

14.

१४.

Cātummahābhūtikarūpiko yaṃMātāpitunnaṃ karajamhi jāto,Yo bhattakummāsahatopi kāyoAniccaviddhaṃsanabheda dhammo;

()

यह जो चार महाभूतों से बना रूपवान शरीर है, जो माता-पिता के संयोग से उत्पन्न हुआ है, जो अन्न और कुल्माष (दलिया) से पोषित है, वह अनित्य, विनाशशील और भेदनधर्मी है;

15.

१५.

Parittakāmāvacaramhi bhuto-Pādāya bhedamhi tadattabhāve,Yaṃ nissitaṃ vedayitatta saññā-Saṅkhāra viññāṇa pabhedanāmaṃ;

()

उस अल्प कामावचर (संसार) में उत्पन्न भूतों और उपादायों के भेद वाले उस आत्मभाव (शरीर) में जो आश्रित है—वह वेदना, संज्ञा, संस्कार और विज्ञान के भेद वाला 'नाम' है;

16.

१६.

Yo vippasanno maṇivaṃsa vaṇṇoTatrāvutaṃ suttamivakkhimā taṃ,Ñāṇakkhinārūpa mavekkhi yenaSacakkhumā tatrasitañca nāmaṃ;

()

जैसे कोई आँखों वाला व्यक्ति श्रेष्ठ मणि में पिरोए हुए धागे को देख लेता है, वैसे ही चक्षुमान (बुद्ध) ने अपने ज्ञान-चक्षु से उस रूप को और उसमें आश्रित 'नाम' को देखा;

17.

१७.

Sītādinā ruppaṇalakkhaṇantiRūpañca nāmaṃ natilakkhaṇanti,Taduttariṃ vedakakārako vāAttāttabhāvī paramatthato na;

()

शीत आदि से पीड़ित होने के लक्षण वाला 'रूप' है और (विषय की ओर) झुकने के लक्षण वाला 'नाम' है; इनके अतिरिक्त परमार्थतः न तो कोई अनुभव करने वाला है, न कोई करने वाला है और न ही कोई आत्मा या आत्मभाव है।

18.

१८.

Aññoññasambandhavasena yantīNāpaṅgulandhā puthageva yanti,Tathā’ññamañño’panidhāya nāma-Rūpāni vattanti’ha novisunti;

()

जैसे लंगड़ा और अंधा एक-दूसरे के सहयोग से चलते हैं, अलग-अलग नहीं चल सकते, वैसे ही यहाँ 'नाम' और 'रूप' एक-दूसरे के आश्रय से प्रवृत्त होते हैं, अलग-अलग नहीं।

19.

१९.

Vavatthayantassi’ti nāmarūpaṃNissattanijjivasabhāva massa,Yā diṭṭhi duddiṭṭhivisodhanenaSamuṭṭhitā diṭṭhi visuddhisaṅkhā;

()

इस प्रकार नाम और रूप को 'निःसत्त्व' और 'निर्जीव' स्वभाव वाला निर्धारित करने से, मिथ्या दृष्टि के शोधन द्वारा जो दृष्टि उत्पन्न हुई, उसे 'दृष्टि-विशुद्धि' कहा जाता है।

20.

२०.

Avijju’pādānanikantikamma-Hetubbhavaṃ rūpamarūpamādo,Pakavattiyaṃ hetucatūhi rūpaṃVatthādihetuppabhava’nti nāmaṃ;

()

अविद्या, उपादान, इच्छा और कर्म के कारण रूप और अरूप (नाम) की उत्पत्ति होती है; प्रवृत्ति काल में रूप चार हेतुओं (कर्म, चित्त, ऋतु, आहार) से और नाम वस्तु (इन्द्रिय) आदि हेतुओं से उत्पन्न होता है।

21.

२१.

Sabbattha sabbesu sadā samo naNā’hetukaṃ tena naniccahetu,Evaṃ taduppādaka paccayānaṃPariggahaṃ yāya dhiyā akāsi;

()

वह (नाम-रूप) सब जगह, सबमें और सदा एक समान नहीं है, इसलिए वह अहेतुक नहीं है और न ही किसी नित्य हेतु से उत्पन्न है; इस प्रकार जिस बुद्धि से उन्होंने उन (नाम-रूप) को उत्पन्न करने वाले प्रत्ययों का परिग्रह (ज्ञान) किया;

22.

२२.

Ahaṃ nu kho’siṃ nanukho ahosiṃIccā’dya’tītādipabheda bhutā,Kaṅkhā’ssa kaṅkhātaraṇabbisuddhi-Saṅkhātapaññāya vigañchi yāya;

()

"क्या मैं (अतीत में) था? क्या मैं नहीं था?"—इस प्रकार की अतीत आदि से संबंधित शंकाएँ जिस 'काङ्क्षा-तरण-विशुद्धि' नामक प्रज्ञा से दूर हो गईं;

23.

२३.

Khandhā atītādi pabhedavantoParikkhayaṭṭhena anicca dhammā,Bhayāvahaṭṭhena dukhā anattāAsārakaṭṭheni’ti sammasanto;

()

अतीत आदि के भेदों वाले स्कन्ध क्षय होने के अर्थ में 'अनित्य' हैं, भय उत्पन्न करने के अर्थ में 'दुःख' हैं और निस्सार होने के अर्थ में 'अनात्मा' हैं—ऐसा सम्मर्शन (चिन्तन) करते हुए;

24.

२४.

Tāḷisadhā lakkhaṇapāṭavatthaṃKhandhāna mesaṃ navadhā’tha nātho,Tikkhindriyo so bhaya sattakānaṃVasena sammadditanāmarūpo;

()

उन स्कन्धों के लक्षणों में कुशलता के लिए चालीस प्रकार से और फिर नौ प्रकार से, तीक्ष्ण इन्द्रियों वाले उन नाथ (बुद्ध) ने सात भयों के वश से नाम-रूप का भली-भाँति सम्मर्शन किया।

25.

२५.

Paññāsadhā bandhudayabbayānaṃPariggahaṃ yāyadhiyā akāsi,Yadā’ssa tāruññavipassanāyaUpakkilesā dasa pātubhūtā;

()

जिस बुद्धि से उन्होंने (नाम-रूप के) उदय और व्यय का पचास प्रकार से परिग्रह किया; जब उनकी तरुण-विपश्यना में दस उपक्लेश प्रकट हुए;

26.

२६.

Ñāṇakkhiṇā yena tilakkhaṇaṃ soAddakkhi dhammesu tadā’pi tesu,Jahāsu’pakelasapaduṭṭhamaggaṃVipassanā sodhitamaggagāmi;

()

ज्ञान-चक्षु के द्वारा जिसने उन धर्मों में त्रिलक्षणों को देखा, उपक्लेशों से दूषित मार्ग को त्यागकर, वह विपश्यना द्वारा शोधित मार्ग पर चलने वाला हुआ।

27.

२७.

Vavatthapetvāna pathāpathe’vaṃVipassanāvīthi manokkamitvā,Yā magga’maggikkha visuddhi nāmaSamubbhavā tīraṇatikkha buddhi;

()

इस प्रकार मार्ग और अमार्ग का निश्चय कर, विपश्यना-वीथि में प्रवेश कर, जो 'मार्ग-अमार्ग-ज्ञानदर्शन-विशुद्धि' नाम की तीक्ष्ण निर्णय-बुद्धि उत्पन्न हुई।

28.

२८.

Anantaraṃ tīraṇuṇapāraṃPatto pariññāya parikkhayāya,Nipphattiyā yo navañāṇupetaṃVisuddhi mākaṅkhi visuddhikāmo;

उसके अनन्तर, पूर्ण परिज्ञा और क्षय के लिए निर्णय के पार पहुँचकर, विशुद्धि की कामना करने वाले ने नौ प्रकार के ज्ञानों से युक्त विशुद्धि की आकांक्षा की।

29.

२९.

Pabandhato ce’riyato ghanenaChannesu dhammesva’nupaṭṭhahanne,Tilakkhaṇe yenu’dayabbayenaPunāpi so sammasi nāmarūpaṃ;

निरंतरता और सघनता के कारण छिपे हुए धर्मों में जब त्रिलक्षण प्रकट नहीं हुए, तब उसने उदय-व्यय के द्वारा पुनः नाम-रूप का सम्मर्शन (मनन) किया।

30.

३०.

Uppādabhaṅgaṭṭhitito yadā’ssaVivaṭṭayitvāna vipassato yaṃ,Saṅkhārabhaṅge’va pavatta maṭṭha-Vidhānisaṃsaṃbhavi bhaṅgañāṇaṃ;

()

जब उत्पत्ति, स्थिति और भंग से विमुख होकर विपश्यना करते हुए, केवल संस्कारों के भंग में ही प्रवृत्त होने वाला आठ प्रकार के लाभों से युक्त 'भंग-ज्ञान' उत्पन्न हुआ।

31.

३१.

Vipassato bhaṅgamahiṇhamassaHutvā bhayaṃ vāḷamigādayo’va,Upaṭṭhitā’tītabhavādibheda-Bhavattayaṃ yaṃ bhayañāṇamāsi;

()

निरंतर भंग का दर्शन करते हुए, हिंसक पशुओं के समान भय उत्पन्न होकर, जो अतीत आदि भेदों वाले तीनों भवों में 'भय-ज्ञान' उपस्थित हुआ।

32.

३२.

Atha’ssa khandhāyatanādhi dhammāUkkhittakhaggā madhakādayo’va,Upaddavādīnavato vibhutāPatvā yadādīnavañāṇa māsuṃ;

()

तब उसे स्कन्ध और आयतन आदि धर्म, तलवार उठाए हुए वधकों के समान उपद्रव और आदिनाथ (दोष) के रूप में स्पष्ट हुए, जिससे 'आदीनव-ज्ञान' प्राप्त हुआ।

33.

३३.

Suvaṇṇahaṃsādi’va pañjaresuBhavesu diṭṭhādinavesu tīsu,Nibbinditatto bhuvanekanettoYaṃ nibbidāñāṇa malattha tibbaṃ;

()

जैसे पिंजरे में स्वर्णहंस, वैसे ही तीनों भवों में दोषों को देखकर, विरक्त हुए उस लोक-नेत्र (बुद्ध) ने जो तीव्र 'निर्वेद-ज्ञान' (निब्बिदा-ज्ञान) प्राप्त किया।

34.

३४.

Pāsādito pāsagate’va sattāVimuttikāmassa bhavehi tīhi,Nissesasaṅkhāra vimokkha kāmaṃBabhuva yaṃ muñcitukāma ñāṇaṃ;

()

जैसे जाल में फँसे प्राणी जाल से मुक्त होना चाहते हैं, वैसे ही तीनों भवों से मुक्त होने की इच्छा रखने वाले के मन में समस्त संस्कारों से मोक्ष की चाह वाला जो 'मुञ्चितुकाभ्यता-ज्ञान' उत्पन्न हुआ।

35.

३५.

Aniccadukkhā’subhato ca khandheAnattato bhāvayato abhiṇhaṃ,Tassā’si saṅkhāravimokkhūpāya-Sampādakaṃ yaṃ paṭisaṅkhañāṇaṃ;

()

स्कन्धों को अनित्य, दुःख, अशुभ और अनात्म के रूप में निरंतर भावित करते हुए, उसे संस्कार-विमोक्ष के उपाय को सिद्ध करने वाला जो 'प्रतिसंख्या-ज्ञान' प्राप्त हुआ।

36.

३६.

Attena vā attaniyena suññoDvidhātya’yaṃ saṅkhata dhammapuñjo,Evaṃ catuddhā bahudhā chadhā’piVipassato buddhimato abhiṇhaṃ;

()

यह संस्कृत धर्मों का समूह 'आत्मा' या 'आत्मीय' से शून्य है—इस प्रकार दो प्रकार से, चार प्रकार से, छह प्रकार से या अनेक प्रकार से निरंतर विपश्यना करने वाले बुद्धिमान को।

37.

३७.

Yā kho sikhāppattavipassanākhyāVuṭṭhānagāmīnica sānulomā,Sāmuddakākīriva kūpayaṭṭhiṃTilakkhaṇalambanikā babhūva;

()

जो 'शिखाप्राप्त विपश्यना' कही जाती है, जो उत्थानगामिनी और अनुलोम है, वह समुद्र के कौवे के मस्तूल (कूपयष्टि) के समान त्रिलक्षणों के आलम्बन वाली हुई।

38.

३८.

Nahārudaddūlla mivaggipattaṃSaṅkhāradhammaṃ paṭiliyamānaṃ,Vissaṭṭhadāraṃ’va upekkhakassaSaṅkhārupekkhā’si mahesinoyā;

()

जैसे अग्नि में डाली गई नस (स्नायु) सिकुड़ जाती है, वैसे ही संस्कारों के प्रति विमुख होने वाले उस महर्षि को, त्यागी गई पत्नी के प्रति उपेक्षा रखने वाले पुरुष के समान 'संस्कारोपेक्षा-ज्ञान' प्राप्त हुआ।

39.

३९.

Āgrotrabhuñāṇa masesakhandheTilakkhaṇa’ropaṇa ninnapoṇaṃ,Vipassanāñāṇa manekabhedaṃYade’ttha saṅkhepanayena vuttaṃ;

()

गोत्रभू-ज्ञान तक, समस्त स्कन्धों में त्रिलक्षणों के आरोपण की ओर झुका हुआ, अनेक भेदों वाला जो विपश्यना-ज्ञान है, वह यहाँ संक्षेप में कहा गया है।

40.

४०.

Vijjāya so māraji tāya tāyaVipassanāñāṇagatāyu’peto,Iccassa saṃvaḍḍhita kittivalliLokālavālamhi vikāsa māpa;

()

उस मार-विजयी ने उस-उस विद्या और विपश्यना-ज्ञान से युक्त होकर अपनी कीर्ति-लता को बढ़ाया, जो लोक रूपी थाले में विकसित हुई।

41.

४१.

Muñjā isikaṃ asikosiyā’siṃYathā karaṇḍā phaṇi muddhareyya,Sabbaṅga paccaṅgika mindriyaggaṃ;

Manomayaṃ rūpimito sarīrā;

()

जैसे मूँज से सींक को, म्यान से तलवार को, या पिटारे से साँप को निकाला जाए, वैसे ही इस (भौतिक) शरीर से सब अंगों-प्रत्यंगों और उत्तम इन्द्रियों वाले रूपी मनोमय शरीर को (निकाला)।

42.

४२.

Aññaṃ sarīraṃ abhinimmiṇitvāMahiddhimā iddhimatānu rūpaṃ,CetovasipakpattavasippadhānoYvākāsi veneyyajanānamatthaṃ;

()

चित्त की वशिता को प्राप्त उस महान ऋद्धिमान ने ऋद्धि के अनुरूप अन्य शरीर का निर्माण कर विनेय जनों (शिष्यों) का कल्याण किया।

43.

४३.

Mahiddhiko tāyamanomayiddhi-Saṅkhāta vijjāya samanvito so,Iccassa abbhuggatakittirāvoNissesalokaṃ badhirīkarittha;

()

उस मनोमय-ऋद्धि नामक विद्या से युक्त उस महान ऋद्धिमान की कीर्ति का घोष समस्त लोक में गूँज उठा।

44.

४४.

Ekopihutvā bahudhāca hotiYo hotice’ko bahudhāpi hutvā,Kare tirobhāva mathāvibhāvaṃMahiddhiko iddhimataṃ cariṭṭho;

()

जो एक होकर भी बहुत हो जाता है और बहुत होकर भी एक हो जाता है, जो अन्तर्धान और प्रकट हो सकता है, वह ऋद्धिमानों में श्रेष्ठ और महान ऋद्धि वाला है।

45.

४५.

Yathā nirālambanabhotalamhiYo iddhimā viṇṇavasi vasindo,Vaje tiropabbata gehabhitti-Pākāra macchidda masajjamāno;

()

जैसे निरालम्बन भूमि पर, वैसे ही वह ऋद्धिमान और चित्त-वशी पर्वत, घर की दीवार और प्राकार (परकोटे) के आर-पार बिना रुके ऐसे निकल जाता है जैसे आकाश में।

46.

४६.

Karoti ummujjanimujjaniddhiṃYo vāripiṭṭheriva bhumipiṭṭhe,Abhejjamāno salile salīlaṃPadappito yāti yathā pathavyā;

()

जो जल के ऊपर वैसे ही गोता लगाता और निकलता है जैसे भूमि पर, और जल को बिना भेदे उस पर वैसे ही चलता है जैसे पृथ्वी पर।

47.

४७.

Pakkhī’va yo saṅkamate nabhamhiPallaṅka mābhujja mahānubhāvaṃ,Mahiddhimantaṃ ravicandabimbaṃSapāṇiphuṭṭho parimajjate yo;

()

जो पक्षी के समान आकाश में पालथी मारकर जाता है, और महान प्रभावशाली सूर्य और चन्द्रमा के मण्डलों को अपने हाथों से छूता और सहलाता है।

48.

४८.

Ābrahmalokāpi kalebarenaVasaṃ pavatteti mahiddhimā yo,Suvaṇṇakāroviya yaṃyadevaIcchānurupābharaṇabbisesaṃ;

()

जो ब्रह्मलोक तक अपने शरीर से वश में रखता है (काया से वश में करता है), जैसे एक सुनार अपनी इच्छानुसार विभिन्न प्रकार के आभूषण बनाता है।

49.

४९.

Yathicchitaṃ paccanubhoti jātuNānāvidhaṃ iddhividhaṃ jino yo,So tāya vijjāyapi saṅgato’tiAbbhuggato tassa yasopabandho;

()

वह जिन (बुद्ध) जो इच्छानुसार नाना प्रकार की ऋद्धियों का अनुभव करते हैं, वे उस विद्या से भी युक्त हैं—इस प्रकार उनका यश फैला।

50.

५०.

Sotappasādabbisayaṃ yathevaAddhānamaggaṃ paṭipannaposo,Visuṃvisuṃ kāhaḷasaṅkhabheri-Vīṇādisaddaṃ vividhaṃ suṇeyya;

()

जैसे मार्ग पर चलता हुआ कोई व्यक्ति शंख, दुन्दुभि, भेरी और वीणा आदि के विविध शब्दों को अलग-अलग सुनता है।

51.

५१.

Dūrantike mānusake ca dibbeUbhopisadde sukhume uḷāre,Visuddhanimmānusaketa yenaSo dibbasotena suṇāti nātho;

()

वैसे ही वह नाथ (बुद्ध) उस विशुद्ध दिव्य-श्रोत्र से दूर और पास के, मानवीय और दिव्य, दोनों प्रकार के सूक्ष्म और उदार (स्थूल) शब्दों को सुनते हैं।

52.

५२.

Samaṅgibhūtoti sadibbasota-Saṅkhātavijjāya jitāri tāya,Abbhuggato tassa kavībhigīta-Silokasaddo’va silokasaddo;

()

उस दिव्य-श्रोत्र नामक विद्या से युक्त होने के कारण, उन शत्रुओं को जीतने वाले (बुद्ध) का यश-गान कवियों द्वारा गाए गए श्लोकों के समान चारों ओर फैल गया।

53.

५३.

Sarāgacittampi virāgacittaṃSadosacittampi adosacittaṃ,Samohacittampi vimoha cittaṃSaṃkhittavikkhittagatampi cittaṃ;

()

रागयुक्त चित्त को और रागरहित चित्त को, द्वेषयुक्त चित्त को और द्वेषरहित चित्त को, मोहयुक्त चित्त को और मोहरहित चित्त को, संक्षिप्त और विक्षिप्त चित्त को।

54.

५४.

Mahaggatampī amahaggatampīSottaraṃ citta manuttarampi,Samāhitampī asamāhitampiVimuttacittampya’vimuttacittaṃ;

()

महद्गत (विशाल) चित्त को और अमहद्गत चित्त को, स-उत्तर चित्त को और अनुत्तर चित्त को, समाहित चित्त को और असमाहित चित्त को, मुक्त चित्त को और अमुक्त चित्त को।

55.

५५.

Sakaṃ mukhaṅkaṃviya dappaṇamhiAcchodake maṇḍanajātiko yo,Paricca ceto parapuggalānaṃYenā’bhijanāti vimuttaceto;

()

जैसे कोई श्रृंगार करने वाला दर्पण में या स्वच्छ जल में अपने मुख के प्रतिबिम्ब को देखता है, वैसे ही वे मुक्त-चित्त (बुद्ध) दूसरे व्यक्तियों के चित्त को जानकर उसे भली-भाँति पहचान लेते हैं।

56.

५६.

So tāya cetopariyābhidhāna-Vijjāyu’petoti dayānidhāno,Tilokagabbhe’ka vitānasobhāTatāna tassu’bbhavasetakitti;

()

वह चेतोपरिय-ज्ञान रूपी विद्या से युक्त, करुणा के निधान हैं। तीनों लोकों के गर्भ में एक वितान (चंदोवा) की शोभा के समान उनकी उज्ज्वल कीर्ति फैली हुई है।

57.

५७.

Vijjāttayena’ṭṭhavidhāhi’māhi-Vijjāhu’peta’ssa tathāgatassa,Veneyya kundākaracandikābhaṃVibhāti yāvajja yasosarīraṃ;

()

उन तथागत की तीन विद्याओं और आठ प्रकार की विद्याओं से युक्त, विनेय जनों के लिए कुन्द के पुष्प और चन्द्रिका की आभा के समान यश-रूपी शरीर आज भी सुशोभित है।

58.

५८.

Sumaṇḍito saṃvutapātimokkha-Saṅkhātasīlābharaṇena yena,Irīyate yo karuṇa nidhānoTapodhano sīlavataṃ padhāno ()

जो संवृत पातिमोक्ख नामक शील रूपी आभूषण से सुशोभित हैं, जो करुणा के निधान हैं, तप ही जिनका धन है और जो शीलवानों में प्रधान हैं।

59.

५९.

Veḷupakpadānadivasena cāṭu-Kamyena duteyyapahenakena,So pāribhaṭyenapi muggasūpya-Samena saccālikabhāsaṇena;

()

बाँस के फल आदि देने, चाटुकारिता करने, दूत का कार्य करने, संदेश पहुँचाने, परिचर्या करने, मूंग की दाल के समान (झूठ-सच मिश्रित) भाषण करने से (वे दूर रहते हैं)।

60.

६०.

Agocaraṭṭhāna mupāsanenaVikopaye kimpana pātimokkhaṃ,Hitvā anācāramagocaraṃ taṃCare sadācārasugocaraṃ so;

()

अगोचर स्थानों के सेवन से वे पातिमोक्ख को क्यों दूषित करेंगे? उस अनाचार और अगोचर को त्याग कर, वे सदाचार और सुगोचर में विचरण करते हैं।

61.

६१.

Anuppamāṇesupi sabbadassiSāvajjadhammesu bhayānupassi,Laddhaggamaggapaphalasiddhasīla-Sikkhāya sikkhāgaru sikkhate so;

()

वे सर्वदर्शी सूक्ष्म सावद्य (दोषयुक्त) धर्मों में भी भय देखने वाले हैं। श्रेष्ठ मार्ग के फल की सिद्धि के लिए शील-शिक्षा में गौरव रखने वाले वे शिक्षा ग्रहण करते हैं।

62.

६२.

Khemaṃ disaṃ sañcaratī’ti pāti-Mokkhādhisikkhācaraṇena tena,Abbhuggato taccaraṇanu bandhoĀdiccabandhussa yasopabandho;

()

उस पातिमोक्ख-अधिशील के आचरण से वे 'क्षेम दिशा' (निर्वाण) की ओर गमन करते हैं। उन आदित्यबन्धु (बुद्ध) की कीर्ति का विस्तार उस आचरण के कारण ही हुआ है।

63.

६३.

Kantampirūpāyatanādi chakkaṃCakkhādinā so visayīkaritvā,Nimitta’nubyañjanagāhi nāthoNahoti yeni’ndriyasaṃvarena;

()

चक्षु आदि इन्द्रियों के द्वारा रूप आदि छह प्रिय आयतनों को विषय बनाकर, वे नाथ (बुद्ध) जिस इन्द्रिय-संवर के कारण निमित्त और अनुव्यंजन को ग्रहण नहीं करते।

64.

६४.

Cakkhādichadvāra masaṃvaritvāRāgādidhammā viharanta menaṃ,Atvāssa veyyuṃ satisaṃvarenaTassaṃvaratthaṃ paṭipajji yena;

()

चक्षु आदि छह द्वारों को असंवरित रखने से राग आदि धर्मों के वश में होकर विहार करने वाले पुरुष को जो (दोष) प्राप्त होते हैं, उनके संवर के लिए उन्होंने स्मृति-संवर का पालन किया।

65.

६५.

Khemaṃdisaṃ so caraṇena tenaJitindriyo indriyasaṃvarena,Abbhuggato saṃcaratīti tassaTilokanāthassa siloka saddo;

()

उस इन्द्रिय-संवर रूपी आचरण से इन्द्रियों को जीतने वाले वे 'क्षेम दिशा' की ओर गमन करते हैं। उन त्रिलोकनाथ का यह यश-घोष (सर्वत्र) फैला हुआ है।

66.

६६.

Ye lābhasakkārasilokakāmāPāpicchake’cchāpakatāsamānā,Kevi’dhaloke catupaccayānaṃPaṭikkhipitvā paṭisevanena;

()

जो लाभ, सत्कार और यश की इच्छा रखने वाले, पाप-इच्छाओं से युक्त और इच्छाओं के वशीभूत होकर, इस लोक में चार प्रत्ययों का (दिखावे के लिए) त्याग कर फिर उनका सेवन करते हैं।

67.

६७.

Sāmantajappāya catubbidhassaIriyāpathassā’ṭhapanādināca,Kuhāyanenā’lapanādinācaSaccaṃ hiyā’nuppiya bhāsanena;

()

जो चारों प्रकार की ईर्यापथों के प्रदर्शन आदि के द्वारा, कुहन (धूर्तता), लपन (प्रलाप) और सत्य को छोड़कर अनुप्रिय (चापलूसी भरी) बातें करने के द्वारा (आजीविका चलाते हैं)।

68.

६८.

Attā’vacaṭṭhānu’paropaṇenaMuggassa sūpyenava pāribhaṭyā,Nemitta kattādivasena micchā-Jīvena dujjīvika mācarantī;

()

स्वयं को ऊँचा दिखाने, मूंग की दाल के समान (झूठ-सच) बोलने, परिचर्या करने, निमित्त (शकुन) बताने आदि के द्वारा जो मिथ्या-आजीविका का दुष्ट जीवन जीते हैं।

69.

६९.

Yatheva te no bhagavā kadāciKohaññavutyā’lapanādināca,Nemitta nippesikatāya kiñciLāhena lābhaṃka nijigiṃsa nena;

()

हमारे भगवान कभी भी उन लोगों की तरह कुहन (पाखंड), लपन, नैमित्तिकता, निष्पेषिकता और लाभ से लाभ की इच्छा करने वाले नहीं थे।

70.

७०.

Nimittasatthā’dipakāsanenaĀjīvasīlaṃ avikopayitvā,Namaṇḍanatthaṃ na vibhusaṇatthaṃDavāya vā neva madāya neva;

()

निमित्त-शास्त्र आदि के प्रदर्शन से अपनी आजीविका-शील को दूषित न करते हुए, वे (भोजन का सेवन) न तो मनोरंजन के लिए, न मद के लिए, न ही शरीर को सजाने या संवारने के लिए करते हैं।

71.

७१.

Anuppabandhaṭṭhitiyā imassaKāyassa cā’bādha nisedhanatthaṃ,Pavattiyā paggahanāya seṭṭha-Cariyassa porāṇa khudāpanetuṃ;

()

केवल इस शरीर की स्थिति और निरंतरता के लिए, कष्टों के निवारण के लिए, श्रेष्ठ चर्या (ब्रह्मचर्य) की सहायता के लिए और पुरानी क्षुधा (भूख) को मिटाने के लिए।

72.

७२.

Nūppādanatthañca navaṃ jighacchaṃYātrāya kāyassa’navajjatāya,Sukhaṃ vihārāya ca bhojanamhiMattaññuko bhuñjati piṇḍapātaṃ;

()

और नई क्षुधा को उत्पन्न न होने देने के लिए, शरीर की यात्रा (निर्वाह), निर्दोषता और सुखपूर्वक विहार के लिए वे भोजन में मात्रा को जानने वाले होकर पिण्डपात का सेवन करते हैं।

73.

७३.

Tilokanātho caraṇena tenaMattaññubhāvena hi bhojanamhi,Khemaṃ disaṃ sañcaratīti lokeAbbhuggato tassa siloka saddo;

()

भोजन में मात्रा को जानने वाले उस आचरण के कारण त्रिलोकनाथ 'क्षेम दिशा' की ओर गमन करते हैं, ऐसा उनका यश-घोष लोक में फैला हुआ है।

74.

७४.

Divā nisajjāya ca caṅka menaTathā rajanyā’varaṇīya dhammā,Suddhantaro dvīhi’riyāpathehiSapacchimevā paṭhamamhi yāme;

()

दिन में बैठकर और चंक्रमण (टहलकर) तथा रात्रि के प्रथम प्रहर में भी (उन्हीं क्रियाओं से) चित्त को आवरणकारी (बाधक) धर्मों से शुद्ध करते हुए।

75.

७५.

Vuṭṭhānasañño satisampajaññoSa’majjhimasmiṃ muni dakkhiṇena,Passena kappeti ca sīha seyyaṃPāde padaṃ thokaka matibbidhāya;

()

रात्रि के मध्य प्रहर में मुनि दाहिनी करवट से, एक पैर पर दूसरा पैर थोड़ा आगे रखकर, स्मृति और सम्प्रजन्य से युक्त हो, जागने की संज्ञा मन में रख 'सिंह-शय्या' करते हैं।

76.

७६.

Aṅgīraso jāgariyānuyoga-Dhammena sammācaraṇena tena,Khemaṃdisaṃ sañcaratīti tassaAbbhuggato abbhutakitti ghoso;

()

उस 'जागरियानुयोग' (जागरूकता के अभ्यास) रूपी सम्यक् आचरण से अंगीरस (बुद्ध) 'क्षेम दिशा' की ओर गमन करते हैं, ऐसा उनका अद्भुत कीर्ति-घोष फैला हुआ है।

77.

७७.

Sambodhiyā saddahanā samiddha-Visuddhasaddhācaraṇena tena,Khemaṃdisaṃ sañcaratīti tassaAbbhuggato abbhutakitti ghoso;

()

सम्बोधि में श्रद्धा रखने से समृद्ध उस विशुद्ध श्रद्धा रूपी आचरण से वे 'क्षेम दिशा' की ओर गमन करते हैं, ऐसा उनका अद्भुत कीर्ति-घोष फैला हुआ है।

78.

७८.

Guthaṃyathā pāpa jigucchanenaAriyena lajjācaraṇena tena,Khemaṃdisaṃ sañcaratīti lokeAbbhuggato tassasilokasaddo;

()

जैसे विष्ठा (मल) से घृणा की जाती है, वैसे ही पाप से घृणा करने वाले उस आर्य 'ह्री' (लज्जा) रूपी आचरण से वे लोक में 'क्षेम दिशा' की ओर गमन करते हैं, ऐसा उनका यश-घोष है।

79.

७९.

PāpāsamuttāsanalakkhaṇenaOttappasaṅkhācaraṇena tena,Khemaṃ disaṃ sañcaratīti lokeAbbhuggato tassa siloka saddo;

()

पाप से भयभीत होने के लक्षण वाले उस 'ओत्तप्प' (भय) रूपी आचरण से वे लोक में 'क्षेम दिशा' की ओर गमन करते हैं, ऐसा उनका यश-घोष है।

80.

८०.

Anañña sādhāraṇa bāhu sacca-Dhammena dhīmā’caraṇena tena,Khemaṃdisaṃ sañcaratīti tassaSamubbhavo’dāta yasosadhīso;

()

असाधारण बहुश्रुत (विद्वत्ता) रूपी आचरण से वे बुद्धिमान 'क्षेम दिशा' की ओर गमन करते हैं, जिससे उनका उज्ज्वल यश चन्द्रमा के समान उदित हुआ है।

81.

८१.

Thāmena daḷhena parakkamenaVīriyena vīro caraṇena tena,Khemaṃdisaṃ sañcaratīti tassaSamubbhavo’ dāta yasosadhī so;

()

दृढ़ पराक्रम और शक्ति रूपी वीर्य के आचरण से वे वीर 'क्षेम दिशा' की ओर गमन करते हैं, जिससे उनका उज्ज्वल यश चन्द्रमा के समान उदित हुआ है।

82.

८२.

Cirakriyānussaraṇe’tisūra-Tarāya satyā’caraṇena satthā,Khemaṃdisaṃ sañcaratīti tassaYasopabandho visaribabhuva;

()

चिरकाल पहले किए गए कार्यों का स्मरण करने में अत्यंत कुशल 'स्मृति' रूपी आचरण से वे शास्ता 'क्षेम दिशा' की ओर गमन करते हैं, जिससे उनका यश-विस्तार चारों ओर फैल गया।

83.

८३.

AnaññasāmaññagabhīrañāṇoAriyena paññācaraṇena tena,Khemaṃdisaṃ sañcaratīti tassaYasopabandho visarībabhuva;

()

असाधारण और गंभीर ज्ञान वाले उस आर्य 'प्रज्ञा' रूपी आचरण से वे 'क्षेम दिशा' की ओर गमन करते हैं, जिससे उनका यश-विस्तार चारों ओर फैल गया।

84.

८४.

Yo diṭṭha dhammamhi sukhāvahassaVinissaṭassā’caraṇehi yassa,Catukkajhānassa nikāmalābhīAkicchalābhī bhagavā’si buddho;

()

जो इसी जन्म में सुख प्रदान करने वाले और (क्लेशों से) मुक्त करने वाले चार ध्यानों को इच्छानुसार प्राप्त करने वाले और बिना किसी कठिनाई के प्राप्त करने वाले भगवान बुद्ध हुए।

85.

८५.

Nikāmalābhehi catūhi rūpa-Jjhānehi nātho caraṇehi tehi,Khemaṃdisaṃ sañcaratīti lokeAbbhuggato tassa yaso pabandho;

()

इच्छानुसार प्राप्त होने वाले उन चार रूप-ध्यानों रूपी आचरणों से वे नाथ (बुद्ध) लोक में 'क्षेम दिशा' की ओर गमन करते हैं, जिससे उनकी कीर्ति का विस्तार हुआ है।

86.

८६.

Tīha’ṭṭhahi vijjāhiTipañcacaraṇehi’mehi sampantassa,Vijjācaraṇa visuddhaṃYasosarīraṃ virājate yāvajja ()

जो तीन और आठ विद्याओं तथा इन पन्द्रह चरणों (आचरणों) से संपन्न हैं, उनका विद्या और चरण से विशुद्ध यश-रूपी शरीर आज भी देदीप्यमान है।

Iti medhānandābhidhānenayatinā viracite sakalakavijana hadayānandadānanidāne jinavaṃsadīpe santike nidāne bhagavato vijjācaraṇa sampannoti nāmapaññattiyāabhidheya paridīpo ekavīsatimo saggo.

इस प्रकार मेधानन्द नामक यति द्वारा रचित, समस्त कविजनों के हृदय को आनन्द प्रदान करने वाले 'जिनवंशदीप' के 'सन्तिके निदान' में भगवान के 'विद्याचरणसम्पन्न' इस नाम-प्रज्ञप्ति के अर्थ का निरूपण करने वाला इक्कीसवाँ सर्ग समाप्त हुआ।

Taṃkho pana bhavantaṃ gotamaṃ evaṃ kalyāṇo kittisaddo abbhuggato itipi so bhagavā sugatoti.

उन भगवान गौतम का ऐसा कल्याणकारी कीर्ति-शब्द (यश) फैला हुआ है कि वे भगवान 'सुगत' भी हैं।

Sobhanagamanattā sugatoti.

सुन्दर गमन होने के कारण वे 'सुगत' कहलाते हैं।

1.

१.

Gamana māhu gatanti susobhanaṃAriyamaggagatena sivaṃdisaṃ,(Dutavilambita)tā’pagato gatoItipi so sugato sugato siyā;

()

गमन को 'गत' कहते हैं; आर्यमार्ग के द्वारा कल्याणकारी दिशा (निर्वाण) की ओर सुशोभित गमन करने के कारण, तथा क्लेशों से दूर चले जाने के कारण, वे भगवान 'सुगत' हैं।

2.

२.

Gamana mācariyā ya manuttara-Vibhavadaṃ pavadanti’ha sobhanaṃ,Tadariyena gatena gato yatoItipi so sugato sugato siyā;

()

आचार्य जिसे अनुत्तर विभव (मोक्ष) देने वाला शोभन गमन कहते हैं, उस आर्य-गमन से युक्त होने के कारण वे भगवान 'सुगत' हैं।

3.

३.

Muni timaṇḍalachādanatapparoSuparimaṇḍala mantaravāsakaṃ,Kanakakattariyā sunivāsayeNavadalaṃ kamalaṃ’va vikantayaṃ;

()

वे मुनि तीन मण्डलों को ढकने में तत्पर होकर, सुवर्ण की कैंची से काटे गए नवीन दल वाले कमल के समान, अन्तरावासक (अधोवस्त्र) को भली-भांति धारण करते हैं।

4.

४.

Kanakadāmavarena parikkhipaṃPaduma hattha mivo’pari bandhati,Samuni thāvaravijjulatāsiri-Musitacārikalebarabandhanaṃ;

()

वे मुनि श्रेष्ठ सुवर्ण की डोरी के समान कटिबन्ध से लपेटकर, ऊपर से कमल के समान हाथों से उसे बाँधते हैं, जो स्थिर विद्युत-लता की शोभा को चुराने वाले शरीर के बन्धन के समान है।

5.

५.

Sirighaṇo ghanakañcanacetiyeRatanakambalavattha mivā’hataṃ,TaruṇabhānupabhāruṇacīvaraṃSirisarīravare paṭisevati;

()

श्री से परिपूर्ण वे बुद्ध, सुवर्ण के चैत्य पर रखे हुए रत्नमय कम्बल के समान, बाल सूर्य की प्रभा के समान अरुण चीवर को अपने श्रेष्ठ शरीर पर धारण करते हैं।

6.

६.

Samuni jālavinaddhamanohara-Karatalehi sunīlamaṇippabhaṃ,Upalapatta malaṅkurute yathāBhamaramamburuhehi sarovaro;

()

वे मुनि जालयुक्त मनोहर हथेलियों से नीलमणि की प्रभा वाले पात्र को इस प्रकार सुशोभित करते हैं जैसे भँवरा कमलों से युक्त सरोवर को सुशोभित करता है।

7.

७.

Vajati sobhana mindasarāsana-Jaṭitajaṅgamameruriva’ñjase,SamaṇamaṇḍanamaṇḍitaviggahoItipi so sugato sugato siyā;

()

श्रमणों के आभूषणों से अलंकृत शरीर वाले वे बुद्ध, इन्द्रधनुष से युक्त चलते-फिरते मेरु पर्वत के समान मार्ग पर शोभन गमन करते हैं, इसलिए वे 'सुगत' हैं।

8.

८.

Suragajo’riva nandanakānanāMaṇiguhāya harī’va yugandharā,Navaravinduri’vā’maravāpitoSamadahaṃsavaro’va’hinikkhamaṃ;

()

नन्दन वन से निकलते हुए देव-हाथी के समान, युगन्धर पर्वत की मणि-गुफा से निकलते हुए सिंह के समान, देव-सरोवर से उदित नवीन कमल के समान, और सरोवर से निकलते हुए श्रेष्ठ हंस के समान वे विहार से निकलते हैं।

9.

९.

Vanaguhāditapovanato subhaṃVajati nikkhamiyā’samarūpimā,Nirupamassiriyā bhusa mullasaṃItipi so sugato sugato siyā;

()

वन की गुफा आदि तपोवन से निकलकर, अनुपम रूप वाले वे बुद्ध, निरुपम शोभा से अत्यधिक देदीप्यमान होकर शोभन गमन करते हैं, इसलिए वे 'सुगत' हैं।

10.

१०.

Visaravipphuritā’mitaraṃsināSuparisekasuvaṇṇaraseni’va,Vajati piñjarito vasudhambaraṃItipi so sugato sugato siyā;

()

अपनी किरणों के समूह से चारों ओर फैलते हुए, मानो सुवर्ण रस के सिंचन से रंजित होकर, वे पृथ्वी और आकाश को स्वर्णिम करते हुए गमन करते हैं, इसलिए वे 'सुगत' हैं।

11.

११.

Karivaro’va karīhi purakkhatoSakalapāpamalā’pagato sayaṃ,Vajati vitamalehi nisevitoItipi so sugato sugato siyā;

()

हाथियों से घिरे हुए श्रेष्ठ हाथी के समान, स्वयं समस्त पाप-मलों से रहित होकर, निर्मल भिक्षुओं द्वारा सेवित होकर वे गमन करते हैं, इसलिए वे 'सुगत' हैं।

12.

१२.

Asamabuddhavilāsalavena yoAbhibhavaṃ sanarāmaravibbhamaṃ,Paṭipathaṃ paṭipajjati sobhanaṃItipi so sugato sugato siyā;

()

जो अपनी अनुपम बुद्ध-लीला के लेश मात्र से मनुष्यों और देवताओं के वैभव को पराजित करते हुए, शोभन मार्ग पर चलते हैं, इसलिए वे 'सुगत' हैं।

13.

१३.

PurimapacchimadakkhiṇavāmatoPabhavadehapabhāhi pahāsayaṃ,Ratana’sītimitaṃ vajate bhuviItipi so sugato sugato siyā;

()

आगे, पीछे, दाएं और बाएं—अपने शरीर की प्रभा से प्रकाशित करते हुए, अस्सी हाथ की दूरी तक पृथ्वी पर गमन करते हैं, इसलिए वे 'सुगत' हैं।

14.

१४.

Nigamagāmapurisu ca cārikaṃCarati yo karuṇāparicāriko,Amitasattamanoratha māvahaṃItipi so sugato sugato siyā;

()

जो करुणा से प्रेरित होकर, अनगिनत प्राणियों की मनोकामनाओं को पूर्ण करते हुए, निगमों, गाँवों और नगरों में चारिका करते हैं, इसलिए वे 'सुगत' हैं।

15.

१५.

Kumudapaṅkaja campakamālati-Kusumavuṭṭhisuphassitaviggaho,Vajati cārutaraṃ jalitiddhimāItipi so sugato sugato siyā;

()

कुमुद, कमल, चम्पा और मालती के फूलों की वर्षा से जिनका शरीर स्पर्शित है, वे प्रज्वलित ऋद्धि वाले बुद्ध अत्यंत सुन्दरता से गमन करते हैं, इसलिए वे 'सुगत' हैं।

16.

१६.

Tagarakuṅkumalohita candana-Surabhicuṇṇavikiṇṇamahāpathe,Vajati gandhagajo viya sobhanaṃItipi so sugato sugato siyā;

()

तगर, कुंकुम और लाल चन्दन के सुगन्धित चूर्ण से बिखरे हुए महापथ पर, वे गन्ध-हस्ती के समान शोभायमान होकर गमन करते हैं, इसलिए वे 'सुगत' हैं।

17.

१७.

Turiyarāva satānugatatthuti-Padasatehi abhitthutasagguṇo,Vajati haṃsavilāsitagāmiyoItipi so sugato sugato siyā;

()

सैकड़ों वाद्यों की ध्वनि और सैकड़ों स्तुति-पदों द्वारा जिनके सद्गुणों की प्रशंसा की जाती है, वे हंस के समान विलासपूर्ण गति से गमन करते हैं, इसलिए वे 'सुगत' हैं।

18.

१८.

Suranarādivilocanabhājana-Pivitarūpavilāsasudhāraso,Vajati sīhavijambhitavikkamoItipi so sugato sugato siyā;

()

देवताओं और मनुष्यों के नेत्र रूपी पात्रों द्वारा जिनके रूप-विलास रूपी अमृत रस का पान किया जाता है, वे सिंह के समान पराक्रम से गमन करते हैं, इसलिए वे 'सुगत' हैं।

19.

१९.

CaraṇatāmarasassiribhārataṃAnadhivāsini’vā’vanikāminī,Vajati tamhi pavedhati kampatiItipi so sugato sugato siyā;

()

चरण-कमलों की शोभा के भार को सहन न कर पाने वाली पृथ्वी रूपी कामिनी के समान, उनके गमन करने पर वह पृथ्वी काँपती और थरथराती है, इसलिए वे 'सुगत' हैं।

20.

२०.

Sukhumakunthakipakilalikamakkhikā-Makasakīṭapaṭaṅga manuddayo,Vajati yo aviheṭhaya mañjaseItipi so sugato sugato siyā;

()

जो मार्ग में सूक्ष्म कुन्थक, पिपीलिका, मक्खी, मच्छर, कीट और पतंगों पर दया करते हुए, उन्हें बिना कष्ट पहुँचाए गमन करते हैं, इसलिए वे 'सुगत' हैं।

21.

२१.

Ṭhapitacakkavaraṅkitadakkhiṇa-Caraṇa paṅkaja piñjaritañjaso,Vajati yo paṭhamaṃ yadi nikkhipaṃItipi so sugato sugato siyā;

()

जो श्रेष्ठ चक्र के चिह्न से अंकित अपने दाहिने चरण-कमल को पहले रखते हुए मार्ग को स्वर्णिम करते हुए गमन करते हैं, इसलिए वे 'सुगत' हैं।

22.

२२.

Anupalitta malehi samaṃ phusaṃKamalakomalapādatalehi yo,Vajati dhūtamalaṃ vasudhātalaṃItipi so sugato sugato siyā;

()

जो मलों से लिप्त न होते हुए, कमल के समान कोमल पाद-तलों से पृथ्वी तल का स्पर्श करते हुए गमन करते हैं, इसलिए वे 'सुगत' हैं।

23.

२३.

Bhavati bheritalaṃ’va pakasārita-Caraṇatāmarasehi suduggamaṃ,Avanatunnataṭhāna mapāvanīItipi so sugato sugato siyā;

()

उनके चरण-कमलों के पड़ने से ऊँचे-नीचे और अपवित्र स्थान भी नगाड़े के तल के समान समतल हो जाते हैं, इसलिए वे 'सुगत' हैं।

24.

२४.

Pathavitu’bbhavapaṅkajamuddhaniṬhapitakomalapādatalambujo,Vajati reṇupisaṅgasubhaṅgimāItipi so sugato sugato siyā;

()

पृथ्वी से उत्पन्न कमलों के ऊपर अपने कोमल चरण-कमलों को रखते हुए, धूल से धूसरित न होने वाली सुन्दर भंगिमा के साथ वे गमन करते हैं, इसलिए वे 'सुगत' हैं।

25.

२५.

Vajati antamaso’palasakkharāSakalikākaṭhelā’pi sakaṇṭakā,Apavajanti pathā dipaduttameItipi so sugato sugato siyā;

()

उन द्विपद-उत्तम बुद्ध के गमन करने पर पत्थर, कंकड़, खपरैल और काँटे भी मार्ग से हट जाते हैं, इसलिए वे 'सुगत' हैं।

26.

२६.

Nijapadaṃ atidura manuddharaṃAtisamīpa manikkhipa mañjase,Vajati gopphakajānu maghaṭṭayaṃItipi so sugato sugato siyā;

()

मार्ग में अपने पैरों को न तो बहुत दूर उठाते हुए और न ही बहुत पास रखते हुए, तथा टखनों और घुटनों को आपस में बिना टकराए वे गमन करते हैं, इसलिए वे 'सुगत' हैं।

27.

२७.

Atilahuṃ sanikaṃ samitindriyoNa carate carate jutiyu’jjalaṃ;

Bhuvi same visame asamo samaṃItipi so sugato sugato siyā;

()

अति शीघ्र नहीं, धीरे-धीरे, शांत इंद्रियों के साथ, वे चमकते हुए नहीं चलते; सम और विषम भूमि पर वे समान रूप से चलते हैं, इसलिए वे सुगत हैं।

28.

२८.

Anavalokiya uddhamadhodisaṃAnudisañca catuddisa mañjase,Vajati yo yugamatta mapekkhakoItipi so sugato sugato siyā;

()

ऊपर, नीचे या दिशाओं में न देखते हुए, केवल मार्ग पर एक जुए (चार हाथ) की दूरी तक देखते हुए जो चलते हैं, इसलिए वे सुगत हैं।

29.

२९.

Timadabandhurasindhurakesarī-Gativilāsaviḍambanavikkamo,Vajati pādatalaṅka madassayaṃItipi so sugato sugato siyā;

()

मदयुक्त श्रेष्ठ हाथी और सिंह की चाल के विलास का अनुकरण करने वाले पराक्रम के साथ, अपने पदचिह्नों को न दिखाते हुए जो चलते हैं, इसलिए वे सुगत हैं।

30.

३०.

Nirupamajjutiyā purisāsabhoVasabharājaparājitavikkamo,Vajati sañjanayaṃ janasammadaṃItipi so sugato sugato siyā;

()

अतुलनीय कांति वाले, पुरुषों में श्रेष्ठ, मदमत्त बैल के समान अपराजित पराक्रम वाले, लोगों में हर्ष उत्पन्न करते हुए जो चलते हैं, इसलिए वे सुगत हैं।

31.

३१.

Sūriyaraṃsi sameti pavāyatiKusumagandhasugandhasamīraṇe,Vajati tabbimalañjasamajjhagoItipi so sugato sugato siyā;

()

सूर्य की किरणों के समान शांत, फूलों की सुगंध से सुवासित वायु में, उस निर्मल मार्ग के मध्य जो चलते हैं, इसलिए वे सुगत हैं।

32.

३२.

Jaladharā purato jalabindavoNaramarū kusumāti kirantipi,Tadupasattarajamhi pathe vajeItipi so sugato sugato siyā;

()

बादल आगे-आगे जल की बूंदें छिड़कते हैं, देव और मनुष्य फूल बरसाते हैं, उस धूल-रहित मार्ग पर जो चलते हैं, इसलिए वे सुगत हैं।

33.

३३.

Ruciracāmarachattadharāmarā-Suranarehi’pi gacchati sakkato,Garukato mahito patimānitoItipi so sugato sugato siyā;

()

सुंदर चँवर और छत्र धारण किए हुए देवों, असुरों और मनुष्यों द्वारा सत्कृत, गौरवान्वित, पूजित और सम्मानित होकर जो चलते हैं, इसलिए वे सुगत हैं।

34.

३४.

Yadi migindagajindaturaṅgama-Migavihaṅgamanādasupūjito,Vajati pupphavitānadharo sireItipi so sugato sugato siyā;

()

यदि सिंहराज, गजराज, अश्व, मृग और पक्षियों के नाद से सुपूजित होकर, सिर पर पुष्पों का वितान (चंदोवा) धारण किए हुए जो चलते हैं, इसलिए वे सुगत हैं।

35.

३५.

Nayanatoraṇacārutara’ñjaseParilasanti gate jinakuñjare,Sakasakā’bharaṇāni’pi pāṇinaṃItipi so sugato sugato siyā;

()

जिन-कुंजर (बुद्ध) के चलने पर मार्ग में नेत्र रूपी तोरण अत्यंत सुंदर लगते हैं, प्राणियों के अपने-अपने आभूषण भी चमकने लगते हैं, इसलिए वे सुगत हैं।

36.

३६.

Bhavati acchariyabbhutamaṅgala-Chaṇamahussavakeḷinirantaraṃ,Tibhuvanaṃ sugate sugate patheItipi so sugato sugato siyā;

()

सुगत के सुंदर मार्ग पर चलने पर तीनों लोकों में निरंतर आश्चर्यजनक, अद्भुत और मांगलिक उत्सव होते हैं, इसलिए वे सुगत हैं।

37.

३७.

Siva masaṅkhatadhātu manuttaraṃParamasundaraṭhāna manāsavaṃ,Vigatajātijarāmaraṇaṃ gatoItipi so sugato sugato siyā;

()

कल्याणकारी, असंस्कृत धातु (निर्वाण), अनुत्तर, परम सुंदर स्थान, अनास्रव, जन्म-जरा-मरण से रहित अवस्था को जो प्राप्त हुए हैं, इसलिए वे सुगत हैं।

38.

३८.

Murajadundubhichidda mivo’pariNabhasi yāvabhavagga masaṃvuṭaṃ,Vivaṭa kameti yadubbhavapaṅkaja-Pamitiyā jinasaṅkha mapādise;

()

मृदंग और दुदुंभी के छिद्र के समान ऊपर आकाश में भवाग्र तक जो अनावरित है, उस खुले हुए मार्ग से जो गए हैं, उन बुद्ध को कमल की उपमा दी जाती है।

39.

३९.

Yadapi maṇḍanabhumi subodhiyāAcalaṭhāna manaññavalañjiyaṃ,Lalitapiñjakalāpanibho yahiṃVijayabodhi idāni’pi rājate;

()

जो बोधि का मंडन-स्थान है, अचल स्थान है, जिसे दूसरों ने उपयोग नहीं किया है, जहाँ मोर के पंखों के समूह के समान सुंदर विजय-बोधि वृक्ष अब भी सुशोभित है।

40.

४०.

Paṭhama mubbhava mantapabhaṅguraṃVasumatīyuvatihadayopamaṃ,Tada’pi kasundaraṭhāna mupāgatoItipi so sugato sugato siyā;

()

संसार रूपी मंडप के भंगुर होने पर, पृथ्वी रूपी युवती के हृदय के समान उस प्रथम और सुंदर स्थान (बोधि-मूल) को जो प्राप्त हुए, इसलिए वे सुगत हैं।

41.

४१.

Yadapi bodhipadanti pavuccatiAriyañāṇamihagga manuttaraṃ,Yada’pi ñāṇa manāvaraṇaṃ tathāNikhilañeyyapathā’nativattanaṃ;

()

जिसे 'बोधि-पद' कहा जाता है, वह यहाँ श्रेष्ठ और अनुत्तर आर्य-ज्ञान है, वह अनावरण ज्ञान जो संपूर्ण ज्ञेय मार्ग का अतिक्रमण नहीं करता है।

42.

४२.

Purimajātisu pūritapārami-Balavapaccayasantiparāyaṇo,Tada’pi sundaraṭhāna mupāgatoItipi so sugato sugato siyā;

()

पूर्व जन्मों में पूर्ण की गई पारमिताओं के बल और शांति के आश्रय से, जो उस सुंदर स्थान (बोधि) को प्राप्त हुए, इसलिए वे सुगत हैं।

43.

४३.

AriyamaggacatukkapahīṇakaṃNapunare’ti kilesagataṃ sataṃ,Apunarāgamanaṃ sugato yatoItipi so sugato sugato siyā;

()

चार आर्य मार्गों द्वारा जिन्होंने क्लेशों को त्याग दिया है और जो पुनः क्लेशों की ओर नहीं लौटते, पुनः न लौटने के कारण वे सुगत हैं, इसलिए वे सुगत हैं।

44.

४४.

Sumati suṭhugato paṇidhānatoPpabhuti yāva jayāsanupāsanaṃ,Tidasapāramiyo paripūrayaṃItipi so sugato sugato siyā;

()

सुंदर बुद्धि वाले, संकल्प (प्रणिधान) से लेकर विजय-आसन (बोधि-पल्यंक) तक, तीस पारमिताओं को पूर्ण करते हुए जो भली-भांति गए, इसलिए वे सुगत हैं।

45.

४५.

TadubhayantabhavābhavadiṭṭhiyoAnupagamma gato hitamāvahaṃ,Paṭipadāya hi suṭṭhutarāya yoItipi so sugato sugato siyā;

()

अस्तित्व और नास्तित्व (भव-अभव) की दोनों अंतगामी दृष्टियों में न पड़कर, जो कल्याणकारी और अत्यंत श्रेष्ठ प्रतिपदा (मार्ग) पर चले, इसलिए वे सुगत हैं।

46.

४६.

Rucirabhāratibhattutibhocatu-Parisamajjhagato viyakesari,Gadati vītabhayo giramāsabhiṃItipi so sugato sugato siyā;

()

सुंदर वाणी से युक्त, चारों परिषदों के मध्य सिंह के समान निर्भय होकर जो श्रेष्ठ वाणी बोलते हैं, इसलिए वे सुगत हैं।

47.

४७.

Surabhinā mukhatāmarase vacī-Sucaritappabhavena subhāsitaṃ,Gadati dhammasabhaṃ parivāsayaṃItipi so sugato sugato siyā;

()

अपने सुगंधित मुख-कमल से, सुचरित से उत्पन्न सुभाषित वाणी जो धर्म-सभा को सुवासित करते हुए बोलते हैं, इसलिए वे सुगत हैं।

48.

४८.

Ratikaraṃ karavīkavirāvatoPaṭutaraṃ sutaraṃ sarasaṃ giraṃ,Gadati sotarasaṃ parisattareItipi so sugato sugato siyā;

()

रति उत्पन्न करने वाली, करवीक पक्षी की ध्वनि से भी अधिक मधुर, सरस और स्पष्ट वाणी जो श्रोताओं के रस के लिए परिषद में बोलते हैं, इसलिए वे सुगत हैं।

49.

४९.

Gadati sabbavacīduritehi yoPavirato abhisandhiya bhindiya,Avitathena tathañca kathaṃkathāItipi so sugato sugato siyā;

()

जो वाणी के सभी दुराचारों से विरत होकर, यथार्थ और संशय-रहित वाणी बोलते हैं, इसलिए वे सुगत हैं।

50.

५०.

Thirakathaṃ nakadāvi visaṃvadoGadati paccayikaṃ acalācalaṃ,Parisago catusaccadaso sadāItipi so sugato sugato siyā;

()

स्थिर कथा, जो कभी विसंवादी (झूठी) नहीं होती, जो विश्वसनीय और अचल है, परिषद में चारों सत्यों को देखते हुए जो सदा बोलते हैं, इसलिए वे सुगत हैं।

51.

५१.

SahitabhinnajanesudayāparoAnupadāniyameva’bhisandhiyaṃ,GadatiyovacanaṃpaṭigaṇhiyaṃItipi so sugato sugato siyā;

()

फूटे हुए (अलग हुए) लोगों के प्रति दयावान होकर, उन्हें जोड़ने के लिए ही जो ग्रहण करने योग्य वचन बोलते हैं, इसलिए वे सुगत हैं।

52.

५२.

Piyakaraṃ sukumārataraṃ giraṃSutisukhaṃ sugamaṃ hadayaṅgamaṃ,Gadati nela manelagalaṃ yatoItipi so sugato sugato siyā;

()

प्रिय, अत्यंत कोमल, सुनने में सुखद, सुगम और हृदयग्राही वाणी जो दोषरहित कंठ से बोलते हैं, इसलिए वे सुगत हैं।

53.

५३.

VihitavāṇivilāsinisaṅgamoSumati sāmayikaṃ samayaṃ vidū,Gadati bhuta pavatti manaññathāItipi so sugato sugato siyā;

()

वाणी के विलास से युक्त, सुंदर बुद्धि वाले, समय के ज्ञाता, जो यथार्थ घटना को बिना किसी परिवर्तन के बोलते हैं, इसलिए वे सुगत हैं।

54.

५४.

Gadati ñeyyapadatthavido sadāJanahitattha manatthapanūdanaṃ,Gadita matthagataṃ ubhayatthadaṃItipi so sugato sugato siyā;

()

ज्ञेय पदार्थों के अर्थ को जानने वाले, जो सदा जन-हित के लिए और अनर्थ को दूर करने के लिए सार्थक और उभय-हितकारी वाणी बोलते हैं, इसलिए वे सुगत हैं।

55.

५५.

SakalasaṅkhatadhammavimuttiyāGadati damma masaṅkhadhātuyā,Ariyamaggaphalehi’pi nissitaṃItipi so sugato sugato siyā;

()

समस्त संस्कृत धर्मों से विमुक्ति के लिए, असंस्कृत धातु (निर्वाण) और आर्य मार्ग के फलों से संबंधित धर्म जो बोलते हैं, इसलिए वे सुगत हैं।

56.

५६.

Vinayavādi vineyyajane yatoVinayanattha manattanayatvitaṃ,Vinayanissitakaṃ gadate kathaṃItipi so sugato sugato siyā;

()

विनयवादी, विनेय जनों (शिष्यों) को अनुशासित करने के लिए, जो अनुशासन से युक्त और अनात्मवाद पर आधारित कथा बोलते हैं, इसलिए वे सुगत हैं।

57.

५७.

Hadayakosanidhānavatiṃ sadāSadupamaṃ pariyantavatiṃ kathaṃ,Gadati mañjugado vadanaṃ varoItipi so sugato sugato siyā;

()

वे श्रेष्ठ मुख वाले, मधुर स्वर वाले, हृदय-कोष में संचित, सदा उपमाओं से युक्त और परिमित वाणी बोलते हैं; इसलिए वे सुगत हैं।

58.

५८.

Muni rasaṅkuvitānanapaṅkajoPurimameva giraṃ parisantare,Gadati aṭṭhavidhaṅgikaka māsabhiṃItipi so sugato sugato siyā;

()

वे मुनि, जिनका मुख-कमल कभी संकुचित नहीं होता, सभा के मध्य में आठ अंगों वाली श्रेष्ठ वाणी बोलते हैं; इसलिए वे सुगत हैं।

59.

५९.

Avitathaṃ vitathampi niratthaka-Mapi kathaṃ suṇataṃ piya mappiyaṃ,Nahivadanti kadāci tathāgatāItipi so sugato sugato siyā;

()

जो असत्य, व्यर्थ और सुनने वालों के लिए अप्रिय हो, ऐसी वाणी तथागत कभी नहीं बोलते; इसलिए वे सुगत हैं।

60.

६०.

Avitthaṃ suṇataṃ pakiya mappiyaṃAbhivadantī sadatthasitaṃ kathaṃ,Ya’dahivoharaṇe samayaññunoItipi so sugato sugato siyā;

()

जो सत्य हो और सुनने वालों को प्रिय हो, ऐसी सार्थक वाणी वे समय के ज्ञाता होकर बोलते हैं; इसलिए वे सुगत हैं।

61.

६१.

Tāya tāya’bhisāvayaṃ janataṃ sakāya niruttiyāEhisāgatavādi gotamagottaketu tathāgato,Mūlamāgadhibhāsayā gadate sabhaṃ kaparitosayaṃTena so bhuvanattaye sugato siyāti suvissuto;

()

वे गौतम गोत्र के केतु, तथागत, 'आइए, स्वागत है' कहने वाले, लोगों को उनकी अपनी भाषा में समझाते हुए, मूल मागधी भाषा में सभा को संतुष्ट करते हुए बोलते हैं; इसलिए वे तीनों लोकों में 'सुगत' नाम से विख्यात हैं।

62.

६२.

Lokaṃ lokappabhavaṃLokanirodhañca lokamokkhūpāyaṃ,Catubhī abhisamayehiNātho sammā gato tato so sugato;

()

लोक, लोक की उत्पत्ति, लोक का निरोध और लोक से मुक्ति के उपाय को इन चार सत्यों को भली-भांति जान लेने के कारण वे नाथ 'सुगत' हैं।

Iti medhānandābhidhānena yatināna viracite sakalakavijana hadayānandadānanidāne jinavaṃsadīpe santikeka nidāne bhagavato sutagoti paññattiyā abhidheya paridīpo. Bāvīsatimo saggo.

इस प्रकार मेधानन्द नामक यति द्वारा रचित, समस्त कवियों के हृदय को आनन्द देने वाले 'जिनवंशदीप' के सन्तिके निदान में भगवान की 'सुगत' इस प्रज्ञप्ति का अर्थ-निरूपण समाप्त हुआ। यह बाईसवाँ सर्ग है।

Taṃkho pana bhavantaṃ gotamaṃ evaṃ kalyāṇo kittisaddo abbhuggato. Itipiso bhagavā lokavidūti.

उन भगवान गौतम का ऐसा कल्याणकारी कीर्ति-शब्द फैला हुआ है: "वे भगवान लोकविद् हैं।"

1.

१.

Tassa sa (dodhaka) lakkhaṇacāru-Cakkavara’ṅkitapādatalassa,Lokavidū’tipi yāva bhavaggāEkasilokaravo udapādi;

()

उन भगवान के, जिनके चरण तल श्रेष्ठ चक्र के लक्षणों से सुशोभित हैं, 'लोकविद्' होने का यश-घोष भवाग्र (ब्रह्मलोक) तक गूँज उठा है।

2.

२.

Lakkhaṇamūlanirodhanirodho-Pāyavasena paki lokakamasesaṃ,Yo paṭivijjhi tilokahito kaghoLokavidūti pavuccati tasmā;

()

जिन्होंने लक्षण, मूल, निरोध और निरोध के उपाय के द्वारा सम्पूर्ण लोक को जान लिया है, उन तीनों लोकों के हितैषी को 'लोकविद्' कहा जाता है।

3.

३.

Lokamidheva kalebaramatteLokanidānanirodhamavedi,Lokanirodhakaraṃka paṭipattiṃLokavidūti pavuccati tasmā;

()

जिन्होंने इसी व्याम-मात्र (शरीर) में लोक, लोक के कारण, लोक के निरोध और लोक-निरोधगामिनी प्रतिपदा को जान लिया है, उन्हें 'लोकविद्' कहा जाता है।

4.

४.

Lokamahambudhipāragu satta-Saṅkhatabhājanalokapabhedaṃ,So bhagavā’navasesamavediLokavidūti pavuccati tasmā;

()

लोक रूपी महासमुद्र के पार जाने वाले उन भगवान ने सत्त्व-लोक, संस्कृत-लोक और भाजन-लोक के भेदों को पूर्णतः जान लिया है, इसलिए उन्हें 'लोकविद्' कहा जाता है।

5.

५.

So hi bhavābhavadaṭṭhisabhāva-Ñāṇanulomikakhantipabhedaṃ,Āsayadhamma mabujjhi pajānaṃLokavidūti pavuccati tasmā;

()

उन्होंने प्राणियों के भव-अभव की दृष्टि के स्वभाव, ज्ञान के अनुकूल क्षान्ति के भेदों और उनके आशय-धर्मों को जान लिया है, इसलिए उन्हें 'लोकविद्' कहा जाता है।

6.

६.

Pātubhavaṃ sati kāraṇalābheSattavidhānusayampi janānaṃ,So paṭivijjhi vicaṭṭitalokoLokavidūti pavuccati tasmā;

()

कारण मिलने पर प्रकट होने वाले मनुष्यों के सात प्रकार के अनुशयों (सुप्त विकारों) को जिन्होंने जान लिया है, उन लोक-विजेता को 'लोकविद्' कहा जाता है।

7.

७.

Rajjanadussanamuyhanasaddhā-Buddhivitakkavimissavasena,So caritaṃ paṭivijjhi pajānaṃLokavidūti pavuccati tasmā, ()

राग, द्वेष, मोह, श्रद्धा, बुद्धि और वितर्क के मिश्रण के अनुसार जिन्होंने प्राणियों के चरित्र को जान लिया है, उन्हें 'लोकविद्' कहा जाता है।

8.

८.

Hīnapaṇīta’dhimuttivasenaDubbidhameva’dhimutti mavedi,Lokaniruttivido janatāyaLokavidūti pavuccati tasmā;

()

हीन और प्रणीत (उत्तम) के भेद से जिन्होंने लोगों की दो प्रकार की अधिमुक्ति (रुचि) को जान लिया है, उन लोक-निरुक्ति के ज्ञाता को 'लोकविद्' कहा जाता है।

9.

९.

Apparajakkha manussadapāpaṃUssadapāpa muḷārarajakkhaṃ,Dubbidhalokamabujjhi yatosoLokavidūti pavuccati tasmā;

()

जिन्होंने अल्प-रज (कम दोष वाले) और महा-रज (अधिक दोष वाले) इन दो प्रकार के लोकों (प्राणियों) को जान लिया है, उन्हें 'लोकविद्' कहा जाता है।

10.

१०.

Indriyapubbaparopariyatti-Ñāṇapabho tikhiṇindriyalokaṃ,So paṭivijjhika mudindriyalokaṃLokavidūti pavuccati tasmā;

()

इन्द्रिय-परोपरियत्ति ज्ञान के प्रकाश से जिन्होंने तीक्ष्ण-इन्द्रिय और मृदु-इन्द्रिय वाले लोकों को जान लिया है, उन्हें 'लोकविद्' कहा जाता है।

11.

११.

Vaṭṭavivaṭṭapatiṭṭha masādhu-Sādhusabhāvagataṃ bhagavā so,Dvāktike’taraloka mavediLokavidūti pavuccati tasmā;

()

उन भगवान ने संसार और निर्वाण में स्थित, असाधु और साधु स्वभाव वाले दो, तीन आदि भेदों वाले लोकों को जान लिया है, इसलिए उन्हें 'लोकविद्' कहा जाता है।

12.

१२.

SādhupasatthasadattaniyāmaṃÑāpayituṃ sukarāsukarampi,Sattanikāyamavedi yato soLokavidūti pavuccati tasmā;

()

साधु पुरुषों द्वारा प्रशंसित स्वार्थ (कल्याण) के नियम को समझाने के लिए, जिन्होंने प्राणियों के समूह को सुगम और दुर्गम के रूप में जान लिया है, उन्हें 'लोकविद्' कहा जाता है।

13.

१३.

Kammakilesavipākavibandha-Muttyavimuttigate paṭivijjhi,Bhabbajaneya mabhabbajane soLokavidūti pavuccati tasmā;

()

कर्म, क्लेश और विपाक के बन्धन से मुक्त और अमुक्त, तथा भव्य और अभव्य जनों को जिन्होंने जान लिया है, उन्हें 'लोकविद्' कहा जाता है।

14.

१४.

Nipphalatāya navuttamananta-Sattapamāṇa manāvaraṇena,Ñāṇabalena sayaṃ viditaṃhiLokavidūti pavuccati tasmā;

()

जिन्होंने अपने अनावरण ज्ञान-बल से अनन्त प्राणियों के परिमाण को स्वयं जान लिया है, उन्हें 'लोकविद्' कहा जाता है।

15.

१५.

Vuttanayeni’ha so muni satta-Lokamanekavidhaṃ paṭivijjhiSattanikāyasarojavane’ṇoLokavidūti pavuccati tasmā;

()

इस प्रकार उन मुनि ने अनेक प्रकार के सत्त्व-लोक को जान लिया है; प्राणियों के समूह रूपी कमल-वन में सूर्य के समान उन भगवान को 'लोकविद्' कहा जाता है।

16.

१६.

Paccayasaṇṭhitikaṃ paṭivijjhiSaṅkhatalokamasaṅkhatadassi,EkavidhampyavaropitalokoLokavidūti pavuccati tasmā;

()

असंस्कृत (निर्वाण) को देखने वाले जिन्होंने प्रत्ययों (कारणों) पर टिके हुए संस्कृत-लोक को एक प्रकार से जान लिया है, उन्हें 'लोकविद्' कहा जाता है।

17.

१७.

Ruppaṇalakkhaṇato’khilarūpaṃNāmasalakkhaṇato catunāmaṃ,Dubbidhaloka mavedi munindoLokavidūti pavuccati tasmā;

()

उन मुनीन्द्र ने 'रूपण' लक्षण से सम्पूर्ण रूप को और 'नाम' लक्षण से चारों अरूप स्कन्धों को, इस प्रकार दो प्रकार के लोक को जान लिया है, इसलिए उन्हें 'लोकविद्' कहा जाता है।

18.

१८.

Lokahito sukhadukkhamupekkhā-Vedayitattikato suvibhattaṃ,So bhagavā kapaṭivijjhi tilokaṃLokavidūti pavuccati tasmā;

()

लोक-हितैषी उन भगवान ने सुख, दुःख और उपेक्षा रूपी तीन प्रकार की वेदनाओं के द्वारा विभाजित तीनों लोकों को जान लिया है, इसलिए उन्हें 'लोकविद्' कहा जाता है।

19.

१९.

Pañcavidhaṃka muni bandhavasenā-Hāravasena catubbidhalokaṃ,Lokapadīpanibho paṭivijjhiLokavidūti pavuccati tasmā;

()

लोक के दीपक के समान उन मुनि ने पाँच प्रकार के (स्कन्धों के) बन्धन और चार प्रकार के आहार के वश में स्थित लोक को जान लिया है, इसलिए उन्हें 'लोकविद्' कहा जाता है।

20.

२०.

Advayavādi saḷāyatanākhya-Chabbidhalokamavedi jino so,Sattavidhampi manaṭṭhitilokaṃLokavidūti pavuccati tasmā;

()

उन अद्वयवादी जिन ने छह आयतनों वाले छह प्रकार के लोक और सात प्रकार की विज्ञान-स्थितियों वाले लोक को जान लिया है, इसलिए उन्हें 'लोकविद्' कहा जाता है।

21.

२१.

Lābhapabhutika maṭṭhavidhampiLokasabhāvamavedi yato so,Sakyamunī navasantanivāseLokavidūti pavuccati tasmā;

()

उन शाक्यमुनि ने लाभ आदि आठ प्रकार के लोक-धर्मों के स्वभाव को और नौ प्रकार के सत्त्वावासों को जान लिया है, इसलिए उन्हें 'लोकविद्' कहा जाता है।

22.

२२.

So dasabārasadhā’yatanānaṃBhedavasena tilokapadīpo,Lokamavedi tilakkhaṇavedīLokavidūti pavuccati tasmā;

()

तीनों लोकों के दीपक और तीन लक्षणों (अनित्य, दुःख, अनात्म) के ज्ञाता उन भगवान ने बारह आयतनों के भेद से लोक को जान लिया है, इसलिए उन्हें 'लोकविद्' कहा जाता है।

23.

२३.

Dhātuvasena yato suvibhattaṃLoka matha’ṭṭhadasapparimāṇaṃ,Saṅkhatalokabhido paṭivijjhiLokavidūti pavuccati tasmā;

()

क्योंकि उन्होंने धातुओं के अनुसार अठारह प्रकार के लोकों को भली-भांति विभक्त किया है, और संस्कृत (संस्कारित) लोक का भेदन कर उसे जान लिया है, इसलिए उन्हें 'लोकविद्' कहा जाता है।

24.

२४.

So maṇikañcanarūpiyamuttā-Saṅkhapavālasilākaṭhalādiṃ,Lokamavedi atindriyabaddhaṃLokavidūti pavuccati tasmā;

()

उन्होंने मणि, स्वर्ण, रजत, मुक्ता, शंख, प्रवाल, शिला और कंकड़ आदि इन्द्रियबद्ध लोक को जान लिया है, इसलिए उन्हें 'लोकविद्' कहा जाता है।

25.

२५.

Rukkhalatāphalapallavapatta-Pupphapakarāgapabhedavasena,So sukhumantaralokamavediLokavidūti pavuccati tasmā;

()

वृक्षों, लताओं, फलों, पल्लवों, पत्तों, पुष्पों और रंगों के भेदों के माध्यम से उन्होंने सूक्ष्म अंतरलोक को जान लिया है, इसलिए उन्हें 'लोकविद्' कहा जाता है।

26.

२६.

Yattakamevu’tujaṭṭhakalāpa-Rapagataṃ ihabhājanaloke,Vijjati tampaṭivijjhi asesaṃLokavidūti pavuccati tasmā;

()

इस भाजनलोक में ऋतुज-अष्टक-कलापों से निर्मित जो कुछ भी विद्यमान है, उस सबको उन्होंने पूर्णतः जान लिया है, इसलिए उन्हें 'लोकविद्' कहा जाता है।

27.

२७.

So bhagavā himavatta pamāṇaṃAṭṭhamahānirayādi pamāṇaṃ,Nāgasupaṇṇavimāna pamāṇaṃBrahmasurāsuraloka pamāṇaṃ;

()

वे भगवान हिमालय के परिमाण को, आठ महानरकों के परिमाण को, नागों और सुपर्णों के विमानों के परिमाण को, तथा ब्रह्म, देव और असुर लोकों के परिमाण को जानते हैं।

28.

२८.

Paṃsujalānilabhumi pamāṇaṃDīpasavantisamudda pamāṇaṃ,Merumahidharakūṭa pamāṇaṃKappatarūravicanda pamāṇaṃ;

()

धूल, जल, वायु और पृथ्वी के परिमाण को; द्वीपों, नदियों और समुद्रों के परिमाण को; सुमेरु पर्वत और उसकी चोटियों के परिमाण को; तथा कल्पवृक्ष, सूर्य और चन्द्रमा के परिमाण को [वे जानते हैं]।

29.

२९.

PaccayasaṅkhatadhammasamuhaṃBhājanalokagataṃ sakalampi,UddhamadhotiriyaṃpaṭivijjhiLokavidūti pavuccatitasmā;

()

प्रत्ययों से संस्कृत (निर्मित) धर्मों के समूह को, जो इस सम्पूर्ण भाजनलोक में ऊपर, नीचे और तिरछे व्याप्त है, उन्होंने जान लिया है, इसलिए उन्हें 'लोकविद्' कहा जाता है।

30.

३०.

Lokālokakaro tilokatilakoso sattalokaṃ imaṃBujjhitthā’nusayāsayādividhinā saṅkhāralokaṃ tathā,Āhārādipamāṇatādividhinā okāsalokaṃ yatoTasmā lokavidūti vuccati jino saṅkhāraloka’ntago;

()

लोकों को आलोकित करने वाले, तीनों लोकों के तिलक स्वरूप उस जिन (बुद्ध) ने प्राणियों के अनुशय और आशय आदि की विधि से इस सत्त्वलोक को, तथा आहार आदि के परिमाण की विधि से आकाशलोक को और संस्कारलोक को जान लिया है, इसलिए संस्कारलोक के पार जाने वाले उन जिन को 'लोकविद्' कहा जाता है।

Itimedhānandābhidhānena yatinā viracite sakalakavijana hadayānandadānanidāne jinavaṃsadīpe santikenidāne bhagavatolokavidūti nāmapaññattiyā abhidheyaparidīpo tevīsatimosaggo.

इस प्रकार मेधानन्द नामक यति द्वारा रचित, समस्त कवियों के हृदय को आनन्द देने वाले 'जिनवंशदीप' के 'सन्तिकेनिदान' में भगवान की 'लोकविद्' इस नाम-प्रज्ञप्ति की व्याख्या करने वाला तेईसवाँ सर्ग समाप्त हुआ।

Taṃkho pana bhavantaṃ gotamaṃ evaṃ kalyāṇo kittisaddo abbhuggato itipi so bhagavā anuttaro purisadammasārathīti.

उन भगवान गौतम का ऐसा कल्याणकारी कीर्ति-शब्द (यश) फैला हुआ है कि वे भगवान 'अनुत्तर पुरुषदम्यसारथि' हैं।

1.

१.

Abhāvato paramatarassa kassaciJanassa sagguṇavisarehi attanā,Samāsanibbacananayena so muniAnuttaro sasi (rucirā)’nanambujo;

()

अपने सद्गुणों के समूह में किसी भी अन्य व्यक्ति के उनसे श्रेष्ठ न होने के कारण, वे मुनि 'अनुत्तर' (अतुलनीय) हैं, जिनका मुख-कमल चन्द्रमा के समान सुन्दर है।

2.

२.

Tathāhi so narahari sīlasampadā-Guṇeni’maṃ abhibhavate sadevakaṃ,Samādhinā varamatiyā vimuttiyāVimuttidassanaguṇasampadāyapi;

()

क्योंकि वे नर-केसरी (पुरुष सिंह) शील-सम्पदा के गुणों से, समाधि से, श्रेष्ठ प्रज्ञा से, विमुक्ति से और विमुक्ति-ज्ञानदर्शन की गुण-सम्पदा से भी इस देवलोक सहित सम्पूर्ण जगत को अभिभूत करते हैं।

3.

३.

Yato navijjati adhisīlasampadā-Samādhidhipabhutiguṇehi tassamo,Kutonu vijjati’ha taduttarītaroSiyā tatopya’ya masamo mahāmuti;

()

चूँकि अधिशील-सम्पदा, समाधि आदि गुणों में उनके समान कोई नहीं है, तो उनसे श्रेष्ठतर कोई कैसे हो सकता है? इसलिए वे महामुनि 'असम' (अनुपम) हैं।

4.

४.

Nirūpamo asamamunīhi somuniYato samo asamasamo siyā tato,Tathāgatassi’ha dutiyassa kassaciAbhāvato adutiyako tathāgato;

()

वे मुनि अनुपम हैं और असम मुनियों के समान होने के कारण 'असमसम' हैं। इस लोक में किसी दूसरे तथागत के अभाव के कारण वे 'अद्वितीय' तथागत हैं।

5.

५.

Yato navijjati paṭimāpi tassamāSamo tadā’samatanusampadāyapi,Sahāyako nahi paṭividdhabodhiyāTato yamappaṭima’sahāyako muni;

()

चूँकि उनके समान कोई प्रतिमा (उपमा) नहीं है, इसलिए वे अपनी शरीर-सम्पदा में भी स्वयं के ही समान हैं। बोधि की प्राप्ति में उनका कोई सहायक नहीं था, इसलिए वे मुनि 'अप्रतिपम' और 'असहायक' हैं।

6.

६.

Kalebarenapi abhirūpahārināGuṇehi tappaṭisamapuggalo nahi,Nacatthi pāvacanavibhāgakapakpaneSayaṃ vinā bhuvi paṭibhāgapuggalo;

()

अपने सुन्दर शरीर और गुणों में भी उनके समान कोई पुद्गल नहीं है। बुद्ध-वचनों के विभाग की व्याख्या करने में उनके बिना इस पृथ्वी पर उनके जैसा कोई दूसरा प्रतिभावान व्यक्ति नहीं है।

7.

७.

AnaññagocaravarabodhisiddhiyāSa’haṃ sayambhuti paṭipuggalonahi,Paṭiññamappayitu malaṃ sayaṃ vinā,Anuttaro’tipi naradammasārathi;

()

अनन्यगोचर श्रेष्ठ बोधि की सिद्धि के कारण वे 'स्वयंभू' हैं और उनके समान कोई दूसरा पुद्गल नहीं है। स्वयं के अतिरिक्त अन्य किसी की सहायता के बिना वे अपनी प्रतिज्ञा को पूर्ण करने में समर्थ हैं, इसलिए वे 'अनुत्तर' और 'नरदम्यसारथि' भी हैं।

8.

८.

SudantapuggaladamitabbapuggaleDameti sārayati adantapuggale,Yato jino vinayanupāyakovidoAnuttaro’tipi naradammasārathi;

()

वे दमन करने योग्य व्यक्तियों का दमन करते हैं और सुदान्त तथा अदान्त व्यक्तियों को सन्मार्ग पर ले जाते हैं। चूँकि वे जिन विनय (अनुशासन) के उपायों में कुशल हैं, इसलिए उन्हें 'अनुत्तर पुरुषदम्यसारथि' कहा जाता है।

9.

९.

Yathā haye mudukaguṇekhana sārathiTathāgato sugatikathāya dhammiyā,Dameti sārayati tathā tathāgateAnuttaro’tipi naradammasārathi;

()

जैसे कोई सारथि कोमल गुणों से घोड़ों को वश में करता है, वैसे ही तथागत सुगतिगामी धार्मिक कथाओं के माध्यम से [प्राणियों को] दमित और शिक्षित करते हैं, इसलिए वे 'अनुत्तर पुरुषदम्यसारथि' हैं।

10.

१०.

Yathā haye pharusaguṇena sārathiApāyatajjanavidhinā tathāgato,Dameti sārayati tathā tathāgateAnuttaro’tipi naradammasārathi;

()

जैसे कोई सारथि कठोर गुणों से घोड़ों को वश में करता है, वैसे ही तथागत अपायों (दुर्गति) के भय दिखाने की विधि से [प्राणियों को] दमित और शिक्षित करते हैं, इसलिए वे 'अनुत्तर पुरुषदम्यसारथि' हैं।

11.

११.

Adammiye mudupharusena sārathiYathā’bhimārayati tathā tathāgato,Jahātya’novadiya nacānusāsiyaAnuttaro’tipi naradammasārathi;

()

जैसे कोई सारथि कोमल और कठोर दोनों विधियों से वश में न होने वाले घोड़े को मार देता है (त्याग देता है), वैसे ही तथागत उपदेश और अनुशासन के अयोग्य व्यक्ति को त्याग देते हैं, इसलिए वे 'अनुत्तर पुरुषदम्यसारथि' हैं।

12.

१२.

Karī’bhidhāvati damakena sāritoPuratthimādisu disameva kevalaṃ,Anuttarena hi naradammasārathi-Jinena sāritapurisānatādisā;

()

दमन करने वाले (महावत) द्वारा प्रेरित हाथी केवल पूर्व आदि एक ही दिशा में दौड़ता है, किन्तु अनुत्तर पुरुषदम्यसारथि जिन (बुद्ध) द्वारा प्रेरित पुरुषों की दिशा वैसी (सीमित) नहीं होती।

13.

१३.

Nisajja katthaci sayanāsanamhi teDisāsu aṭṭhasu atisaṅgacārino,Vidhāvare turitamanuttaraṃ disaṃAnuttaro’tipi naradammasārathi;

()

वे (बुद्ध के शिष्य) किसी आसन पर बैठे या लेटे हुए ही आठों दिशाओं में विचरण करते हैं और शीघ्र ही अनुत्तर दिशा (निर्वाण) को प्राप्त कर लेते हैं, इसलिए वे 'अनुत्तर पुरुषदम्यसारथि' हैं।

14.

१४.

Patiṭṭhite muni’radhisīlasikkhayāVasī’nusāsiya adhicittasikkhayā,Yathārahaṃ damayati bhabbapuggaleAnuttaro’tipi naradammasārathi;

()

मुनि (बुद्ध) भव्य पुद्गलों को अधिशील की शिक्षा में प्रतिष्ठित कर और अधिचित्त की शिक्षा के द्वारा अनुशासित कर यथायोग्य दमन करते हैं, इसलिए वे 'अनुत्तर पुरुषदम्यसारथि' हैं।

15.

१५.

Samāhite muni radhicittasikkhayāVipassanāya’pi samaṇe’nusāsiya,Yathārahaṃ damayati bodhanāraheAnuttaro’tipi naradammasārathi;

()

मुनि अधिचित्त की शिक्षा द्वारा समाहित कर और भिक्षुओं को विपश्यना का उपदेश देकर बोध के योग्य व्यक्तियों को यथायोग्य दमित करते हैं, इसलिए वे 'अनुत्तर पुरुषदम्यसारथि' हैं।

16.

१६.

Tathuparūpari paṭivedhapattiyāYathākkamaṃ anariyasekkhapuggale,Dameti so vinayati lokanāyakoAnuttaro’tipi naradammasārathi ()

इसी प्रकार उत्तरोत्तर प्रतिवेध (साक्षात्कार) की प्राप्ति के लिए लोकनायक बुद्ध अनार्य और शैक्ष पुद्गलों को क्रम से दमित और विनियमित करते हैं, इसलिए वे 'अनुत्तर पुरुषदम्यसारथि' हैं।

17.

१७.

VineyyabandhavamanakundacandimāVinesi kosalamagadhādhipādayo,Anekakhattiyapurise vināyakoAnuttaro’tipi naradammasārathi;

()

विनेय जनों के मन रूपी कुन्द के लिए चन्द्रमा के समान उन विनायक (बुद्ध) ने कोसल और मगध के राजाओं तथा अनेक क्षत्रिय पुरुषों को दमित किया, इसलिए वे 'अनुत्तर पुरुषदम्यसारथि' हैं।

18.

१८.

Kudiṭṭhikuñjarahari kūṭadantabhuSurādibhūsurapurise vibhāvinoJināsabho vinayi yato’nusāsiyaAnuttaro’tipi naradammasārathi;

()

कुदृष्टि रूपी हाथियों के लिए सिंह के समान उन जिनाषभ (बुद्ध) ने कूटदन्त आदि ब्राह्मणों और देवताओं जैसे बुद्धिमान पुरुषों को उपदेश देकर दमित किया, इसलिए वे 'अनुत्तर पुरुषदम्यसारथि' हैं।

19.

१९.

Upālināmikapamukhe durāsadeVināyako gahapatipaṇḍite puthuVinesi so upanayanakkhame yatoAnuttaro’tipi naradammasārathi;

()

उन विनायक ने उपालि आदि प्रमुख दुर्जेय और विद्वान गृहपतियों को, जो विनीत होने के योग्य थे, दमित किया, इसलिए वे 'अनुत्तर पुरुषदम्यसारथि' हैं।

20.

२०.

Asaccadiṭṭhikamapi saccakavhayaṃAnaññavenayikanigaṇṭhanāyakaṃVinesi tappabhutidigambare jinoAnuttaro’tipi naradammasārathi;

()

उन जिन (बुद्ध) ने मिथ्या दृष्टि वाले सच्चक नामक निर्ग्रन्थों के नायक और अन्य दिगम्बरों को दमित किया, इसलिए वे 'अनुत्तर पुरुषदम्यसारथि' हैं।

21.

२१.

Jināsabho sabhiyasubhaddasaññinoTappassino timisabhido sadhammiyāKathāyi’tobahi samaṇepi sikkhayiAnuttaro’tipi naradammasārathi;

()

जिनों में श्रेष्ठ (जिनासभ), सभिय, सुभद्र और संज्ञी जैसे तपस्वियों के अज्ञान-अन्धकार को नष्ट करने वाले, सद्धर्म का उपदेश देने वाले, और बाहर के श्रमणों को भी शिक्षित करने वाले, वे भगवान् 'अनुत्तर पुरुषदम्यसारथि' हैं।

22.

२२.

Damesi somuni uruvelakassapa-Gayādikassapajaṭilādike yato,Jaṭādhare vijaṭitajālinījaṭoAnuttaro’tipi naradammasārathi;

()

उन मुनि ने उरुवेल काश्यप, गया काश्यप आदि जटिल तपस्वियों का दमन किया; जटाधारियों की तृष्णा-रूपी जटाओं को सुलझाने वाले वे भगवान् 'अनुत्तर पुरुषदम्यसारथि' हैं।

23.

२३.

Pahāṇasaṃvaravinayuttaro muniAnekakhattiyasamaṇepi sāsane,Vinesi sārathiriva uttaruttariṃAnuttaro’tipi naradammasārathi;

()

प्रहाण, संवर और विनय में श्रेष्ठ उन मुनि ने शासन में अनेक क्षत्रियों और श्रमणों को एक कुशल सारथि की भाँति उत्तरोत्तर विनीत किया; वे भगवान् 'अनुत्तर पुरुषदम्यसारथि' हैं।

24.

२४.

Manussasoṇitapisitāsanehi soVinesi pīvarajaṭharaṃ nisācaraṃ,Sughoramānavaka manekarakkhaseAnuttaro’tipi naradammasārathi, ()

मनुष्यों के रक्त और मांस का भक्षण करने वाले, विशाल पेट वाले निशाचरों, अत्यन्त घोर आलवक यक्ष और अनेक राक्षसों को जिन्होंने विनीत किया, वे भगवान् 'अनुत्तर पुरुषदम्यसारथि' हैं।

25.

२५.

Vināyako suvinayi rāhunāmikaṃMahattabhāvika masurādhipaṃ yato,Surādhipappabhutisure tathā’sureAnuttaro’tipi naradammasārathi;

()

विनायक (बुद्ध) ने राहु नामक विशालकाय असुरराज को भली-भाँति विनीत किया, तथा इन्द्र आदि देवों और असुरों को भी सन्मार्ग पर लगाया; वे भगवान् 'अनुत्तर पुरुषदम्यसारथि' हैं।

26.

२६.

Pajāpatiṃ nikhilapajānukampakoBakābhidhānikampi tucchaladdhikaṃ,Vinesi so naditaranīrajāsaneAnuttaro’tipi naradammasārathi;

()

समस्त प्रजा पर अनुकम्पा करने वाले उन बुद्ध ने मिथ्या दृष्टि वाले बक नामक ब्रह्मा को विनीत किया; वे भगवान् 'अनुत्तर पुरुषदम्यसारथि' हैं।

27.

२७.

Kasaṅkusehi’pi avineyyake yatoTiracchajātikapurise narāsabho,Vinesi so tisaraṇasilasaṃvareAnuttaro’tipi naradammasārathi;

()

जो चाबुक और अंकुश से भी वश में न होने वाले थे, उन तिर्यक योनि के समान मनुष्यों को भी उन नर-श्रेष्ठ ने त्रिशरण और शील-संवर में दीक्षित किया; वे भगवान् 'अनुत्तर पुरुषदम्यसारथि' हैं।

28.

२८.

KapolasecanamadakaṇṇacāmaraṃHutāsanāsanirivabhiṃsanaṃ yato,Damesi māraji dhanapālakuñjaraṃAnuttaro’tipi naradammasārathi;

()

जिनके कपोलों से मद बह रहा था और कान चँवर के समान थे, उस अग्नि या वज्र के समान भयानक धनपाल (नालागिरि) हाथी को मारविजयी बुद्ध ने वश में किया; वे भगवान् 'अनुत्तर पुरुषदम्यसारथि' हैं।

29.

२९.

Vinesi somuni himavantavāsinaṃPatāpapajjala mapalālabhoginaṃ,Kharaṃ bhayaṅkara maravālabhoginaṃAnuttaro’tipi naradammasārathi;

()

उन मुनि ने हिमालय में रहने वाले, प्रतापी और प्रज्वलित अपलाल नाग तथा भयंकर खर और अरावळ नाग को विनीत किया; वे भगवान् 'अनुत्तर पुरुषदम्यसारथि' हैं।

30.

३०.

Nando’panandu’ragapatiṃ mahodara-Cūlodaroragapamukhe ca nibbise,Dhumassikhā’nalasikhabhogīno akāTenā’pyanuttaranaradammasārathi;

()

उन्होंने नन्दोपानन्द नागराज, महोदर और चूलोदर आदि विषैले तथा धुएँ और अग्नि की शिखा वाले नागों को वश में किया; इसलिए भी वे 'अनुत्तर पुरुषदम्यसारथि' कहलाते हैं।

31.

३१.

Damanupāyakovido hi bodhaneyyabandhaveAriyamaggavīthibhāsuraṃ varaṃ sivamapakuraṃ,Paṭipadārathena sārayi yatheva sārathiPurisadammasārathiti vuccate anuttaro;

()

दमन के उपायों में कुशल, बोध प्राप्त करने योग्य जनों को आर्यमार्ग रूपी देदीप्यमान पथ पर ले जाने वाले और कल्याणकारी निर्वाण को प्राप्त कराने वाले, वे बुद्ध प्रतिपत्ति (साधना) रूपी रथ के द्वारा एक सारथि की भाँति जीवों का मार्गदर्शन करते हैं, इसीलिए उन्हें 'अनुत्तर पुरुषदम्यसारथि' कहा जाता है।

Itimedhānandābhidhānena yatinā varacite sakalakavijana hadayānanda dānanidāne jinavaṃsadīpe santikenidāne bhagavato anuttaro purisadammasārathīti nāma paññattiyā abhidheya paridīpo catubbīsatimosaggo.

इस प्रकार मेधानन्द नामक यति द्वारा रचित, समस्त कवियों के हृदय को आनन्द देने वाले 'जिनवंशदीप' के सन्तिकेनिदान में भगवान् के 'अनुत्तर पुरुषदम्यसारथि' इस नाम की व्याख्या करने वाला चौबीसवाँ सर्ग समाप्त हुआ।

Taṃkho pana bhavantaṃ gotamaṃ evaṃ kalyāṇekitti saddo abbhuggato itipi sobhagavā satthā devamanussānaṃti.

उन भगवान् गौतम का ऐसा कल्याणकारी कीर्ति-शब्द (यश) फैला हुआ है कि वे भगवान् 'देवताओं और मनुष्यों के शास्ता' (गुरु) हैं।

1.

१.

Kantāraṃ kharatakkaraṃ nirudakaṃ kattāramotārimaṃKantāraṃ migarājakuñjaramahā (saddulavikkīḷitaṃ),Kantāraṃ avatārabhurijanataṃ yo satthavāho sudhiTāretvā nayate dayāparavaso khemantabhumiṃ yathā;

()

जैसे कोई बुद्धिमान सार्थवाह (काफिले का नेता) दयावश जनता को चोरों से भरे, जलरहित, सिंह और हाथियों से व्याप्त भयानक मरुस्थल (कान्तार) से पार कराकर सुरक्षित भूमि पर ले जाता है;

2.

२.

Iccevaṃkaruṇānidhānahadayo saṃsāradukkhātureSatte jātijarāvikāramaraṇassokādikantārato,Tāretvā dasasaṃkilesagahanā pāpesi khemaṃpuraṃTasmā satthupasatthakittivisaro satthā’ti sampattharī;

()

वैसे ही करुणा के निधान हृदय वाले उन बुद्ध ने संसार के दुखों से पीड़ित प्राणियों को जाति, जरा, विकार, मरण और शोक आदि रूपी कान्तार से तथा दस क्लेशों के गहन वन से पार कराकर क्षेम-नगर (निर्वाण) पहुँचाया; इसीलिए उनका 'शास्ता' यह कीर्ति-विस्तार सर्वत्र फैला।

3.

३.

Atthā’natthavicāraṇā’ticaturo lokuttaratthena’piYasmā sāsati lokiyena ubhayena’tthenalokaṃ imaṃ,Sabrahmaṃ sanarāmaraṃ sasamaṇaṃ sabrāhmaṇaṃ yohi soSatthā’tveva pasatthakittinikaro satthāramabbhuggato;

()

जो अर्थ और अनर्थ के विचार में अत्यन्त चतुर हैं, जो इस लोक को लौकिक और लोकोत्तर दोनों अर्थों से अनुशासित करते हैं, वे ब्रह्मा, मनुष्य, देव, श्रमण और ब्राह्मणों सहित सम्पूर्ण जगत के 'शास्ता' के रूप में प्रशंसित हैं।

4.

४.

Bhītiṃ jātijarārujādikasiraṃ nissāya jātaṃhi yoSatthā satthadharorivā’rivisaraṃ nikkhittasattho sadā,Sattānaṃ tasasate vihiṃsati dhiyā siddhatthasāro tatoSo satthā’ti yasosarīrasurabhī lokattayaṃ vyāpayī;

()

जैसे कोई शस्त्रधारी शत्रुओं के भय को नष्ट करता है, वैसे ही जिन्होंने सदा के लिए शस्त्रों का त्याग कर दिया है, उन सिद्धार्थ (बुद्ध) ने अपनी प्रज्ञा से प्राणियों के जाति, जरा और व्याधि आदि से उत्पन्न भयों को नष्ट किया; अतः 'शास्ता' के रूप में उनकी यश-सुगन्धि तीनों लोकों में व्याप्त हो गई।

5.

५.

Lokatthābhirato anatthavirato jātyādikantāratoUttāretica satthavāhasadiso yo atthadhammenavā,Satte sāsati hiṃsatī’ti janatāsantānajātaṃ bhayaṃVuttā’nvatthavasena sohibhagavā satthāti vaṇṇīyate;

()

जो लोक के कल्याण में रत हैं, अनर्थ से विरत हैं, और सार्थवाह के समान प्राणियों को जन्म आदि रूपी कान्तार से पार उतारते हैं; जो हित का उपदेश देते हैं और जनता के सन्तान (चित्त-परम्परा) में उत्पन्न भय का नाश करते हैं, वे भगवान् सार्थक रूप से 'शास्ता' कहे जाते हैं।

Taṃkho panabhavantaṃ gotamaṃ evaṃkalyāṇe kittisaddo abbhuggato itipiso bhagavā buddhoti.

उन भगवान् गौतम का ऐसा कल्याणकारी कीर्ति-शब्द (यश) फैला हुआ है कि वे भगवान् 'बुद्ध' हैं।

6.

६.

Yo saṅkhāravikāralakkhaṇaparosaṅkhārapaññattisuÑeyyatthesva’nanussutesu purimaṃ cattāri saccāni’pi,Bujjhitvā’cariyopadesarahito tattheva sabbaññutaṃPatto ñāṇabalesu pāpuṇi vasībhāvaṃ sayamabhuka sayaṃ;

()

जिन्होंने संस्कार, विकार, लक्षण और प्रज्ञप्ति आदि ज्ञेय विषयों में, बिना किसी आचार्य के उपदेश के, स्वयं ही चारों आर्य सत्यों को पहले जाना और वहीं सर्वज्ञता प्राप्त कर ज्ञान-बलों में वशीभाव (पूर्ण नियंत्रण) प्राप्त किया, वे स्वयंभू बुद्ध हैं।

7.

७.

Bodhetā’ti pajāya nibbacanato saccāni so bujjhitāSaccānīti’pi saccavādi bhagavāka nissesañeyyassapi,Matyā bujjhanasattiyā mahatiyā yasmā samaṅakgī tatoBuddho nāmasiyāti kittivisaro tambuddhamabbhuggato;

()

प्रजा को आर्य सत्यों का बोध कराने के कारण और स्वयं भी उन्हें जान लेने के कारण, वे भगवान् 'सत्यवादी' और समस्त ज्ञेय विषयों को जानने वाली महान बुद्धिशक्ति से सम्पन्न हैं; इसलिए उनका 'बुद्ध' यह कीर्ति-विस्तार सर्वत्र व्याप्त हुआ।

8.

८.

Yesaṃja bodhanavasattiyā sumatiyā cā’naññaneyyo sayaṃBuddhattā ca yathāvikāsapadumaṃ so bujjhanaṭṭhenapi,Nānābuddhaguṇassa vissavanato buddhoti suddhodanīAbbhuggañchi tibuddhakhettabhavane taṃkittigītassaro;

()

अपनी श्रेष्ठ बुद्धि और बोध-शक्ति के कारण जो किसी अन्य के द्वारा संचालित नहीं हैं, और जो विकसित कमल के समान स्वयं बुद्ध हुए हैं, उन शुद्धोदन-पुत्र की 'बुद्ध' के रूप में कीर्ति-गाथा तीनों बुद्ध-क्षेत्रों में गूँज रही है।

9.

९.

Rāgassādhigataggamaggamatiyā dosassa mohassapiChinnattā ca samulaghātamakhilakelasārivaggassapi,So khīṇāsavatāya copadhipariccāgena buddhotyayaṃUccāriyati cārikittiracanā viññūhi yāvajjapi;

()

श्रेष्ठ मार्ग की प्रज्ञा द्वारा राग, द्वेष और मोह को जड़ से उखाड़ फेंकने के कारण, तथा समस्त क्लेशों के क्षय और उपाधियों के परित्याग से 'क्षीणासव' होने के कारण, विद्वानों द्वारा आज भी उन्हें 'बुद्ध' कहा जाता है।

10.

१०.

Dhammassāmi yathā pabuddhapuriso okkantaniddakkhayāNājjho’tiṇṇakilesamiddhavidhamā bodhāpito kenaci,Buddhambhojatibhānano hī bhagavā sāmaṃ pabuddho yatoBuddhonāmasiyāti tabbhavayasoghoso vibhusāyate;

()

जैसे कोई व्यक्ति गहरी नींद से जाग जाता है, वैसे ही धर्मस्वामी भगवान् बुद्ध किसी अन्य के द्वारा नहीं बल्कि स्वयं ही क्लेश-रूपी निद्रा को नष्ट कर जागृत हुए हैं; अतः उनका 'बुद्ध' यह यश-घोष सर्वत्र सुशोभित हो रहा है।

11.

११.

Gatyatthāvagamatthadhātusamatāsabbhāvato vā gatoYenekāyanamaggamuggamatimā eko, hīsambujjhīso,Sambodhiṃ jayabodhimūlamupago sattuttaro’nuttaraṃBuddhotī’dha jagattaye nijayaso yāvajja vijjumbhate;

()

गति (गमन) और अवगम (ज्ञान) अर्थ वाली धातुओं की समानता के कारण वे 'गत' हैं। जो एकायन मार्ग से गए हैं, वे बुद्धिमान, स्वयं बुद्ध, बोधि वृक्ष के मूल को प्राप्त, सत्त्वों में उत्तम, अनुत्तर बुद्ध हैं, जिनका यश आज भी तीनों लोकों में प्रकाशित हो रहा है।

12.

१२.

Khīṇattā paramāya maggamatiyā dubbuddhiyā buddhiyāLaddhattāpi kaanuttaruttaraguṇālaṅakkārasāmaggiyā,So sambodhiparāyaṇo sirighaṇo buddhoti suddhodanīLokambhodhimalaṅkari nijayasokallolamālāhi’maṃ;

()

परम मार्ग-बुद्धि के द्वारा दुर्बुद्धि के क्षीण हो जाने से और अनुत्तर गुणों के अलंकारों की समग्रता को प्राप्त करने से, वे सम्बोधि-परायण, श्रीघन, शुद्धोदन-पुत्र बुद्ध हैं, जिन्होंने इस संसार रूपी समुद्र को अपने यश की लहरों की मालाओं से अलंकृत किया है।

13.

१३.

Sambuddho’ti’mināpadena munino saccāvabodhāvahaṃÑāṇaṃ tappaṭivedhañāṇa managhaṃ nā’ññehisādhāraṇaṃ,Buddho’tī’dha padena satthu karuṇāpubbaṅgamaṃ desanā-Ñāṇaṃ ñeyyapadatthabodhanakaraṃ ñāṇañca dassiyate;

()

'सम्बुद्ध' इस पद से मुनि के सत्य-बोध को ले आने वाले ज्ञान, उस निष्पाप प्रतिवेध-ज्ञान को जो दूसरों के साथ साधारण नहीं है, दर्शाया गया है। 'बुद्ध' इस पद से शास्ता के करुणा-प्रधान देशना-ज्ञान और ज्ञेय पदार्थों का बोध कराने वाले ज्ञान को दर्शाया गया है।

14.

१४.

Taṃ sabbaññutañāṇathomanavasā sammādisambuddhi’ti-Saddassā’riyamaggakittanavasā buddhotisaddassaca,Yogo’pe’tthakato’tya’bhāsi vibudho so dhamma pālābhidhoBuddhānussativaṇṇanāvivaraṇe viññātasatthāgamo;

()

सर्वज्ञता-ज्ञान की स्तुति के वश से 'सम्मासम्बुद्ध' और आर्यमार्ग के कीर्तन के वश से 'बुद्ध' शब्द का प्रयोग होता है। बुद्धानुस्मृति के वर्णन और विवरण में विख्यात आगमों वाले विद्वान धम्मपाल नामक आचार्य ने ऐसा कहा है।

Itimedhānandābhidhānena yatinā viracite sakalakavijana hadayānandadānanidāne jinavaṃsadīpe santikenidāne satthādevamanussānaṃ buddhoti nāmapaññattīnaṃ abhidheya paridīpo pañcavīsatimo saggo.

इस प्रकार मेधानन्द नामक यति द्वारा रचित, समस्त कवियों के हृदय को आनन्द देने वाले 'जिनवंशदीप' के सन्तिकेनिदान में, देवों और मनुष्यों के शास्ता के 'बुद्ध' आदि नामों की व्याख्या करने वाला पच्चीसवाँ सर्ग समाप्त हुआ।

Taṃkho pana bhavantaṃ gotamaṃ evaṃ kalyāṇe kittisaddo abbhuggato itipi sobhagavā bhagavāti.

उन भगवान गौतम का ऐसा कल्याणकारी कीर्ति-शब्द (यश) फैला हुआ है कि वे भगवान 'इतिपि सो भगवा' (इस कारण से भी वे भगवान हैं) हैं।

1.

१.

Kavibhāratipaddhatichandasi ta-Gguṇathomana (toṭaka) vutya’bhavi,Bhagavā’ti vibhattapadatthavatīMadhurā suṇataṃ surataṃ madhurā;

()

कवियों की वाणी की पद्धति के छन्द में, उनके गुणों की स्तुति 'तोडक' वृत्त में हुई है। 'भगवान' यह विभक्ति-पद के अर्थ वाला शब्द सुनने वालों के लिए मधुर और सुखद है।

2.

२.

Adhisīlasamādhimatippabhuti-Guṇarāsivisiṭṭhatarassa tato,Bhagavā’ti sadevamanussapajā-Pavarassa sagāravanāma’midaṃ;

()

अधिशील, समाधि और प्रज्ञा आदि गुणों की राशि से अति विशिष्ट होने के कारण, देवों और मनुष्यों की प्रजा में श्रेष्ठ उन (बुद्ध) के लिए 'भगवान' यह आदरयुक्त नाम है।

3.

३.

Bhagavāvacanena pavuccati yoSaniruttinayo vacanatthavaro,Sa’hi gāravaseṭṭhavisiṭṭhataroBhagavāti nimittakanāmamidaṃ;

()

निरुक्ति के नय के अनुसार जो 'भगवान' शब्द से कहे जाते हैं, वह वचन का श्रेष्ठ अर्थ है। वह गौरव के कारण श्रेष्ठ और विशिष्ट है; 'भगवान' यह एक नैमित्तिक नाम है।

4.

४.

Paripācitasañcitapāramitā-Mitabhāgya manuttariyu’ttariyaṃ,Yadi vijjati’massa anaññasamaṃBhagavā’ti pavuccati so bhagavā;

()

यदि उनमें परिपक्व और संचित पारमिताओं से उत्पन्न अतुलनीय और अनुत्तर सौभाग्य विद्यमान है, तो वे 'भगवान' कहे जाते हैं।

5.

५.

Yadi mārabalaṃ pabalaṃ sakalaṃKadalī dviradoriva tālavanaṃ,Asanī’va kilesamabhañji tatoBhagavā’ti pavuccati so bhagavā;

()

यदि उन्होंने मार की समस्त प्रबल सेना को वैसे ही नष्ट कर दिया जैसे हाथी केले के वन को या वज्र ताड़ के वन को, तो वे 'भगवान' कहे जाते हैं।

6.

६.

Yadi bhaggamakā’khilalobhamapā-Khiladosamapā’khilamohamapi,Viparītamanokaṇañca tatoBhagavā’ti pavuccati so bhagavā;

()

यदि उन्होंने समस्त लोभ, समस्त दोष (द्वेष) और समस्त मोह तथा विपरीत चित्त को भग्न (नष्ट) कर दिया, तो वे 'भगवान' कहे जाते हैं।

7.

७.

Yadi kodhu’panāha musuyanama-Cchariyaṃ ahirikkanirottapanaṃ,Api makkhapalāsa mabhañji bhavā-Bhavadiṭṭhi manajjava’maddavataṃ;

()

यदि उन्होंने क्रोध, उपनाह (बैर), ईर्ष्या, मात्सर्य (कंजूसी), अहीरिक (निर्लज्जता), अनोत्तप्प (भयहीनता), तथा मख (कृतघ्नता), पलास (बराबरी की इच्छा), भव-अभव की दृष्टि, कुटिलता और कठोरता को भग्न कर दिया...

8.

८.

Kharaphārusatā karaṇuttariyaṃYadi māna’bhimāna’pamādamadaṃ,Saṭhaphārusatā karaṇuttariyaṃSaṭhamāyamabhañji’ti mohajaṭaṃBhagavā’ti pavuccati so bhagavā;

()

यदि उन्होंने कर्कशता, मान, अभिमान, प्रमाद, मद, शठता, माया और मोह के जाल को भग्न कर दिया, तो वे 'भगवान' कहे जाते हैं।

9.

९.

Tividhā’kusalaṃ tividhabbisamaṃTivitakkatimūlatisaññamapi,Timalaṃ tipapañca mabhañji tatoBhagavā’ti pavuccati so bhagavā;

()

यदि उन्होंने तीन प्रकार के अकुशल, तीन प्रकार के विषम (दुश्चरित), तीन वितर्क, तीन संज्ञा, तीन मल और तीन प्रपंचों को भग्न कर दिया, तो वे 'भगवान' कहे जाते हैं।

10.

१०.

Caturogha catubbidhayoga catu-Bbidhagantha catubbidhagāha mapi,Caturāsavadhamma mabhañjitatoBhagavā’ti pavuccati so bhagavā;

()

यदि उन्होंने चार ओघ, चार योग, चार ग्रन्थ, चार उपादान और चार आस्रव धर्मों को भग्न कर दिया, तो वे 'भगवान' कहे जाते हैं।

11.

११.

Vinibaddha manokhīla nīvaraṇā-Nya’bhīnandanamaccariyāni tato,Yadi pañcavidhāni’pi bhaggamakāBhagavā’ti pavuccati so bhagavā;

()

यदि उन्होंने पाँच प्रकार के विनिबन्ध (बन्धन), चेतोखील (चित्त की कीलें), नीवरण, अभिनन्दन और मात्सर्य को भग्न कर दिया, तो वे 'भगवान' कहे जाते हैं।

12.

१२.

Chavivādapadāni’pi sattavidhā-Nusayehi kusitakavatthu’mato,Ya mabhañji’tarāti’pi aṭṭhavidhaṃBhagavā’ti pavuccati so bhagavā;

()

यदि उन्होंने छह विवाद-पद, सात अनुशय, आठ कुसीत-वस्तु (आलस्य के कारण) आदि को भग्न कर दिया, तो वे 'भगवान' कहे जाते हैं।

13.

१३.

Navadhā’layamula mabhañji tathāDasadhā’kusalaṃ dasakammapathaṃ,Sakalāni kudiṭṭhigatāni tatoBhagavā’ti pavuccati so bhagavā;

()

यदि उन्होंने नौ प्रकार के आलय-मूल, दस अकुशल कर्मपथ और समस्त कुदृष्टियों को भग्न कर दिया, तो वे 'भगवान' कहे जाते हैं।

14.

१४.

Pariḷāhadaraṃ vividha’ddhasataṃBhavakanettivicāra mahañji tato,SatamattasahassakilesagataṃBhagavā’ti pavuccati so bhagavā;

()

यदि उन्होंने परिदाह (जलन), विविध प्रकार के एक सौ आठ तृष्णा-विचरितों और एक लाख क्लेशों को नष्ट कर दिया, तो वे 'भगवान' कहे जाते हैं।

15.

१५.

Aṇimā laghimā mahimā vasitā-Pabhuti’ssariya’ṭṭhabhagehi yato,Subhagehi samaṅakgībbhūva tatoBhagavā’ti pavuccati so bhagavā;

()

चूँकि वे अणिमा, लघिमा, महिमा, वशिता आदि आठ प्रकार के ऐश्वर्यों (भाग्य) से युक्त हैं, जो कि शुभ हैं, इसलिए वे 'भगवान' कहे जाते हैं।

16.

१६.

Aṇuno nanuno’ nanunokaraṇaṃKaraṇaṃ lahuno’lahuno aṇimā,Laghimā mahimā mahimākaraṇaṃKaraṇaṃ vasitā vasitāya tahiṃ;

()

अणिमा का अर्थ है शरीर को सूक्ष्म बनाना, लघिमा का अर्थ है हल्का बनाना, महिमा का अर्थ है बड़ा बनाना और वशिता का अर्थ है वश में करना।

17.

१७.

Saya micchitaṭhāna mupāgamanaṃLahu vicchitakāriyasādhanatā,Abhipatti pakamya masesavasī-Karaṇe’sikatā paramissaratā;

()

इच्छित स्थान पर स्वयं पहुँच जाना, इच्छित कार्यों को शीघ्र सिद्ध करना, प्राप्ति (अभिपत्ति), प्राकाम्य (इच्छा की अबाधता), ईशित्व और परम ईश्वरता...

18.

१८.

Nabhasā padasā gamanādivasāVajato pariniṭṭhitakāriyatā,Nijakāma’vasāyikatātiyahiṃ-Paramissariyākhyabhagā’ṭṭhavidhā;

()

आकाश मार्ग या पैदल गमन आदि के द्वारा कार्यों की पूर्णता और अपनी इच्छाओं की सिद्धि—ये आठ प्रकार के परम ऐश्वर्य 'भग' कहलाते हैं।

19.

१९.

Catumagga catupphalasantipadā-Riyadhammasamuhabhagehi yuto,Vinalīkatapāpamalehi tatoBhagavā’ti pavuccati so bhagavā;

()

चार मार्ग, चार फल और शान्ति-पद (निर्वाण) रूपी आर्यधर्म के समूहों के 'भग' (अंश) से युक्त होने के कारण और पाप-मलों को नष्ट कर देने के कारण, वे 'भगवान' कहे जाते हैं।

20.

२०.

Caraṇadiguṇa’tisayādhigatā-Samakittisarīrabhageta yuto,Bhuvanattayavipphuritena tatoBhagavāti pavuccati so bhagavā;

()

चरण आदि गुणों की अतिशयता से प्राप्त और तीनों लोकों में व्याप्त यश रूपी शरीर के 'भग' से युक्त होने के कारण, वे 'भगवान' कहे जाते हैं।

21.

२१.

Janalocananīharaṇāya nirū-Pama rūpasarīragatāya tato,Nikhilāvayavassiriyā sabitoBhagavā’ti pavuccati so bhagavā;

()

लोगों के नेत्रों को आकर्षित करने वाले अनुपम रूप-शरीर और उसके समस्त अंगों की शोभा से युक्त होने के कारण, वे 'भगवान' कहे जाते हैं।

22.

२२.

Abhipatthita micchita mattahitaṃParasattahitampi samijjhati yaṃ,Iti tādisakāmabhagena yutoBhagavā’ti pavuccati so bhagavā;

()

चूँकि उनका अपना और दूसरे प्राणियों का चाहा हुआ और इच्छित हित सिद्ध होता है, अतः वे ऐसे 'काम-भग' (इच्छा-पूर्ति) से युक्त होने के कारण 'भगवान' कहे जाते हैं।

23.

२३.

Yadanuttariyena ca pāramitā-Vīriyena payattabhagena yuto,Garubhāvapadappabhavena tatoBhagavā’ti pavuccati so bhagavā;

अनुत्तर पारमिताओं और वीर्य (पुरुषार्थ) से प्राप्त प्रयत्न रूपी 'भग' से युक्त होने के कारण और गुरुता के पद के प्रभाव से, वे 'भगवान' कहे जाते हैं।

24.

२४.

Paramissariyāyamadhammayaso-Sirikāmapayattabhāgā chayime,Yadi yassa jinassa bhavanti tatoBhagavā’ti pavuccati so bhagavā;

()

परम ऐश्वर्य, धर्म, यश, श्री, काम और प्रयत्न—ये छह गुण जिस जिन में होते हैं, उन्हें 'भगवान' कहा जाता है।

25.

२५.

Subhagena anaññasamena nirū-Pamarūpavilāsabhagena yuto,Satapuññasamujjalitena tatoBhagavāti pavuccati so bhagavā;

()

वह अद्वितीय, अतुलनीय रूप-विलास के सौभाग्य से युक्त हैं, जो सौ पुण्यों से प्रज्वलित है, इसलिए उस भगवान को 'भगवान' कहा जाता है।

26.

२६.

Nijadhammasarīravibhūti yathāNijarūpasariravibhūti tathā,Iha vuccati bhaggasubhāgyamitiApi tehi samaṅgi jino bhagavā;

()

जैसे उनके अपने धर्म-शरीर की विभूति है, वैसे ही उनके अपने रूप-शरीर की विभूति है। यहाँ उन्हें 'भग्न-सौभाग्य' (ऐश्वर्यवान) कहा जाता है; उन गुणों से युक्त होने के कारण जिन (विजेता) को 'भगवान' कहा जाता है।

27.

२७.

Kusalādipadehi vibhattamakā’-Yatanādivasena ca bandhavasā,Vata dhammasamuhasabhāva matoBhagavā’ti pavuccati so bhagavā;

()

उन्होंने कुशल आदि पदों के द्वारा और आयतन आदि के वश से धर्मों का विभाजन किया। धर्म-समूह के स्वभाव को जानने के कारण, उस भगवान को 'भगवान' कहा जाता है।

28.

२८.

Catudhā catudhā catudhā catudhāCatusaccadaso’riyasaccampi,Vibhajī vibhajī vibhajī vibhajīBhagavā’ti pavuccati so bhagavā;

(Yamakabandhanaṃ)

चार प्रकार से, चार प्रकार से, चार प्रकार से, चार प्रकार से आर्य सत्यों को देखने वाले; जिन्होंने (सत्यों का) विभाजन किया, विभाजन किया, विभाजन किया, विभाजन किया; उन भगवान को 'भगवान' कहा जाता है।

29.

२९.

Yadi dibbavihāra masevi bhajiSurajeṭṭhavihāra manaññasamaṃ,Ariyañcavihāra manaññasamaṃ,Ariyañca vihāra masevi tatoBhagavā’ti pavuccati so bhagavā;

()

क्योंकि उन्होंने दिव्य विहार का सेवन किया, अद्वितीय श्रेष्ठ विहार का सेवन किया, और अद्वितीय आर्य विहार का सेवन किया; इसलिए उस भगवान को 'भगवान' कहा जाता है।

30.

३०.

Yadi kāyavivekasukhaṃ abhajīBhaji cittavivekasamādhisukhaṃ,Upadhīhi vivekaka masevi tatoBhagavā’ti pavuccati so bhagavā;

()

क्योंकि उन्होंने काय-विवेक के सुख का सेवन किया, चित्त-विवेक और समाधि के सुख का सेवन किया, और उपधि-विवेक का सेवन किया; इसलिए उस भगवान को 'भगवान' कहा जाता है।

31.

३१.

Bhaji vaṭṭagatañca vivaṭṭagataṃSaya muttarimānusadhamma mapi,Tividhañahi vimokkha masevi tatoBhagavā’ti pavuccati so bhagavā;

()

उन्होंने संसार-चक्र (वट्ट) और निर्वाण (विवट्ट) तथा स्वयं उत्तर-मनुष्य धर्म का भी सेवन किया; उन्होंने तीन प्रकार के विमोक्ष का सेवन किया, इसलिए उस भगवान को 'भगवान' कहा जाता है।

32.

३२.

Punarāgamanāvaraṇena bhaveBhavanettisamañña midaṃ gamanaṃ,Yadi vantamakā’riyamaggamukhoBhagavā’ti pavuccati so bhagavā;

()

भव में पुनरागमन के अवरोध द्वारा, आर्य मार्ग के मुख से जिन्होंने इस 'भवनैत्री' (तृष्णा) नामक गमन को वमन कर दिया (त्याग दिया), उन भगवान को 'भगवान' कहा जाता है।

33.

३३.

Bhagavā’ti visiṭṭha’bhidhānamimaṃNa’ca mātupituppabhutihi kataṃ,Sahabodhipadādhigamena gatāTathasammuti tassajinassa’bhavi;

()

'भगवान' यह विशिष्ट नाम माता-पिता आदि के द्वारा नहीं रखा गया है; बोधि-पद की प्राप्ति के साथ ही उस जिन (विजेता) के लिए यह यथार्थ संज्ञा (सम्मामुति) प्राप्त हुई।

Athamahāniddesāgatanayo vuccate.

अब महानिद्देस में आए हुए नय (विधि) को कहा जाता है।

34.

३४.

Lokuttarāya matiyāRāgaṃ bhaggaṃ akāsi dosaṃ mohaṃ,Yasmā kaṇṭakamānaṃKilesamāraṃ tatopi buddho bagavā;

()

क्योंकि उन्होंने लोकोत्तर प्रज्ञा से राग, द्वेष और मोह को भग्न (नष्ट) कर दिया, तथा कण्टक, मान और क्लेश-मार को भी नष्ट कर दिया, इसलिए बुद्ध 'भगवान' हैं।

35.

३५.

Yasmā vibhajjavādiBhaji vibhaji pavibhajī sadhammakkhandhaṃ,Lokuttarañca katavāBhavānamattaṃ tatopi buddho bhagavā;

()

क्योंकि वे विभज्जवादी (विश्लेषणवादी) हैं, उन्होंने सद्धर्म-स्कन्धों का सेवन किया, विभाजन किया और प्रविभाजन किया, तथा लोकोत्तर (मार्ग) द्वारा तीनों भवों का अन्त कर दिया, इसलिए बुद्ध 'भगवान' हैं।

36.

३६.

Yasmā bhāvitakāyoBhāvitasilo sadā subhāvitacitto,Bhāvitapañño sabbhiSubhāvanīyo tatopi buddho bhagavā;

()

क्योंकि वे भावित-काय, भावित-शील, सदा सुभावित-चित्त और भावित-प्रज्ञा वाले हैं, तथा सत्पुरुषों द्वारा सुभावनीय हैं, इसलिए बुद्ध 'भगवान' हैं।

37.

३७.

Bhagavā kavanapatthāniPaṭisallānabbihārasāruppāni,JanavātāpagatāniVanāni senāsanāni yo pantāni;

()

भगवान उन निर्जन वनों और प्रान्त (एकान्त) शयनासनों का सेवन करते हैं, जो प्रतिसंलयन (ध्यान) के विहार के योग्य हैं और जन-कोलाहल से दूर हैं।

38.

३८.

BhudharakandaraleṇaṃGuruhamūlaṃ pakalāla mabbhokāsaṃ,Sivathikaṃ bhaji yasmāTiṇasatthāraṃ tatopi buddho bhagavā;

()

क्योंकि उन्होंने पर्वत की कन्दराओं, गुफाओं, वृक्ष-मूलों, खुले आकाश, श्मशान और तृण-संस्तरों (घास के बिछौनों) का सेवन किया, इसलिए बुद्ध 'भगवान' हैं।

39.

३९.

Catubbidhānaṃ saddhā-Deyyānaṃ cīvarādisambhārānaṃ,Subharo yasmā bhāgīParamappiccho tatopi buddho bhagavā;

()

क्योंकि वे श्रद्धापूर्वक दी गई चार प्रकार की देय वस्तुओं (चीवर आदि सामग्री) के सुभर (सुखपूर्वक भरण-पोषण योग्य), भागी (पात्र) और परम अल्पेच्छ हैं, इसलिए बुद्ध 'भगवान' हैं।

40.

४०.

Attharasassa subhāgīDhammarasassa ca yato vimuttirasassa,Adhisīlassa’dhicitta-Ssa’dhipaññāyaca tatopi buddho bhagavā;

()

क्योंकि वे अर्थ-रस, धर्म-रस और विमुक्ति-रस के सुभागी हैं, तथा अधिशील, अधिचित्त और अधिप्रज्ञा के भी भागी हैं, इसलिए बुद्ध 'भगवान' हैं।

41.

४१.

Rūpārūpāvacara-Jjhānāna catunna mapakpamaññānampi,ViddhaṃsitīvaraṇoYasmā bhāgī tatopi buddho bhagavā;

()

क्योंकि उन्होंने नीवरणों का विध्वंस कर दिया है और वे चार रूपावचर एवं अरूपावचर ध्यानों तथा अप्रमाणों (ब्रह्मविहारों) के भागी हैं, इसलिए बुद्ध 'भगवान' हैं।

42.

४२.

AṭṭhannañcaṭṭhannaṃVimokkhadhammāna mābhibhāyatanānaṃ,Anupubbavihārānaṃ bhāginavannaṃ tatopi buddho bhagavā;

()

क्योंकि वे आठ विमोक्षों, आठ अभिभायतनों और नौ अनुपूर्व-विहारों के भागी हैं, इसलिए बुद्ध 'भगवान' हैं।

43.

४३.

DasakasiṇasamāpattiDasasaññābhāvanāna mapi bhāgīvā,Asubhasamāpatyā’nā-Pānassatiyā tatopi buddho bhagavā;

()

क्योंकि वे दस कृत्स्न (कसिण) समापत्तियों, दस संज्ञा-भावनाओं, अशुभ-समापत्ति और आनापानस्मृति के भी भागी हैं, इसलिए बुद्ध 'भगवान' हैं।

44.

४४.

Sammappadhāna pabhuti-Satipaṭṭhāni’ddhipādadhammānampi,Catudhā suvibhattānaṃBhāgī yasmā tatopi buddho bhagavā;

()

क्योंकि वे चार प्रकार से सुविभक्त सम्यक् प्रधान, स्मृतिप्रस्थान और ऋद्धिपाद धर्मों के भागी हैं, इसलिए बुद्ध 'भगवान' हैं।

45.

४५.

Pañcannampi balānaṃYasmā pañcanna mindriyānaṃ bhāgī,Tasmā dasabaladhārīJitindriso yo tatopi buddho bhagavā;

()

क्योंकि वे पाँच बलों और पाँच इन्द्रियों के भागी हैं, इसलिए वे दशबलधारी और जितेन्द्रिय हैं, अतः बुद्ध 'भगवान' हैं।

46.

४६.

Yasmā bojjhaṅgānaṃAriyassa’ṭṭhaṅgikassa maggassāpi,Tathāgatabalānaṃ yoBhāgi dasannaṃ tatopi buddho bhagavā;

()

क्योंकि वे बोध्यंगों, आर्य अष्टांगिक मार्ग और तथागत के दस बलों के भागी हैं, इसलिए बुद्ध 'भगवान' हैं।

47.

४७.

CatuvesārajjānaṃYadi catupaṭisambhidāna maddhabhāgī,ChabuddhadhammānampiChaḷabhiññānaṃ tatopibuddhobhagavā;

()

क्योंकि वे चार वैशारद्यों, चार प्रतिसंभिदाओं, छह बुद्ध-धर्मों और छह अभिज्ञाओं के भागी हैं, इसलिए बुद्ध 'भगवान' हैं।

48.

४८.

Bhagavā’tye’taṃ nāmaṃNakataṃ mātāpitūhi bhātubhaginīhi,SakamittāmaccehiNa ñātisālohitehivā paññattaṃ;

()

'भगवान' यह नाम माता-पिता, भाई-बहनों, अपने मित्रों-अमात्यों या ज्ञाति-सगे-सम्बन्धियों द्वारा नहीं रखा गया है।

49.

४९.

Samaṇehi bhusurehiNa devatāhi ca nana yena kenaci racitaṃ,UṭṭhaṭakibbisamūleSubodhimūle subuddhasambodhīnaṃ;

()

यह श्रमणों, ब्राह्मणों या देवताओं द्वारा रचित नहीं है; पापों के समूल नाश होने पर, सुबोधि-मूल (बोधि वृक्ष के नीचे) सम्यक् सम्बोधि प्राप्त करने वाले बुद्धों के लिए—

50.

५०.

Paṭilābhahetu tesaṃBhagavantānaṃ anāvaraṇañāṇassa,PavimokkhantikametaṃYadidaṃ bhagavāti sacchikāpaññatti;

()

उन भगवानों के अनावरण-ज्ञान की प्राप्ति के हेतु, विमुक्ति के अन्त में होने वाली यह 'भगवान' ऐसी साक्षात्कृत प्रज्ञप्ति (नाम) है।

Athaṭīkāgatanayovuccate.

अब टीका में आए हुए नय (विधि) को कहा जाता है।

51.

५१.

Niratisayāsīlādi-Sagguṇabhāgā anaññasāmaññā yeYassu’palabbhanti tatoBhagavā’tya’bhidhīyate sabuddho bhagavā;

()

जिनमें निरतिशय (सर्वश्रेष्ठ) शील आदि सद्गुणों के वे भाग उपलब्ध होते हैं जो अन्यों में नहीं हैं, इसलिए उस बुद्ध को 'भगवान' कहा जाता है।

52.

५२.

Tathāhi sīlaṃ samādhiPaññā vimutti vimuttidassanañāṇaṃ,Hiri ottappaṃ saddhaṃVīriyaṃ sati sampajañña mete dhammā;

()

जैसे कि शील, समाधि, प्रज्ञा, विमुक्ति, विमुक्ति-ज्ञान-दर्शन, ह्री (लज्जा), ओत्तप्प (भय), श्रद्धा, वीर्य, स्मृति और सम्प्रजन्य - ये धर्म हैं।

53.

५३.

Sīlavisuddhi ca diṭṭhi-Visuddhi kusalāni tīṇi tammūlāni,Tayo vitakkā sammāTisso dhātvānavajjasaññā tisso;

()

शील-विशुद्धि और दृष्टि-विशुद्धि, तीन कुशल मूल, तीन सम्यक वितर्क, तीन धातुएँ और तीन अनवद्य संज्ञाएँ।

54.

५४.

Catusatipaṭṭhāni’ddhi-Ppādā sammappadhānadhammā caturo,Paṭisambhidā catassoCaturo maggā phalānikho cattāri;

()

चार स्मृतिप्रस्थान, चार ऋद्धिपाद, चार सम्यक प्रधान धर्म, चार प्रतिसम्भिदा, चार मार्ग और चार फल।

55.

५५.

Cattāro, riyavaṃsāYoniparicchedakāni catuñāṇāni,CatuvesārajjāniPadhāniyaṅgāni pañca parimāṇāni;

()

चार आर्यवंश, योनियों का परिच्छेद करने वाले चार ज्ञान, चार वैशारद्य, पाँच प्रधानियंग और पाँच परिमाण।

56.

५६.

Pañcaṅgiko’pi sammāSamādhi pañcindriyāni pañcabalāni,NissāraṇīyadhātuPañcavimuttiparipācaniyā dhammā;

()

पाँच अंगों वाली सम्यक समाधि, पाँच इन्द्रियाँ, पाँच बल, पाँच निस्सरणीय धातुएँ और विमुक्ति को परिपक्व करने वाले पाँच धर्म।

57.

५७.

Pañca vimuttāyatana-Ñāṇāni chagāravā chabahulavihārā,Chā’nussatiṭhānāniNissāraṇiyā chadhātu chalabhiññāyo;

()

पाँच विमुक्ति-आयतन ज्ञान, छह गौरव, छह बहुल विहार, छह अनुस्मृति स्थान, छह निस्सरणीय धातुएँ और छह अभिज्ञाएँ।

58.

५८.

Chabbidha’nuttariyāniJabbidhanibbedhabhāgiyā saññāyo,Chaasādhāraṇañānā-Nya’riyadhanānya’parihāniyā dhammā;

()

छह प्रकार के अनुत्तरिय, छह प्रकार की निर्वेध-भागीय संज्ञाएँ, छह असाधारण ज्ञान, आर्य धन और अपरिहाणीय धर्म।

59.

५९.

SappurisāriyadhammāBojjhaṅgā satta sattasaññā satta,KhīṇāsavabalakathanāSattavivadhā dakkhiṇarahānañca kathā;

()

सात सत्पुरुष धर्म, सात बोध्यंग, सात संज्ञाएँ, क्षीणास्त्रव के बलों का कथन और सात प्रकार के दक्षिणा के योग्य व्यक्तियों का कथन।

60.

६०.

Aṭṭhannaṃ paññānaṃPaṭilābha nidānadesanā sammattā;

Lokasabhāva’ccagamāAṭṭha’kkhaṇadesanā ca aṭṭhavimokkhā;

()

आठ प्रज्ञाओं के प्रतिलाभ के कारणों का सम्यक उपदेश, लोक-स्वभाव का अतिक्रमण, आठ अक्षणों का उपदेश और आठ विमोक्ष।

61.

६१.

Vatthunyā’ramhāniMahāpurisatakkanā’bhibhāyatanutti,Aṭṭhavidhā navu’pāyāManasikaraṇamūlakā padhānyaṅgāni;

()

आठ आरम्भ वस्तुएँ, आठ महापुरुष वितर्क, आठ अभिभायतन, नौ प्रकार के उपाय और मनसिकार-मूलक प्रधानियंग।

62.

६२.

Nava sattāvāsakathāĀghātapaṭivinayā ca nava nānattā,Navā’nupubbavihārāNavasaññā dasavidhā kusalakammapathā;

()

नौ सत्त्वावासों का कथन, नौ आघात-प्रतिविनय, नौ नानात्व, नौ अनुपूर्व विहार, नौ संज्ञाएँ और दस प्रकार के कुशल कर्मपथ।

63.

६३.

Dasa kasiṇāyatanāniDasa sammattāni nāthakaraṇadhammā,Balāni cā’riyavāsāMettāye’kādasānisaṃsā dhammā;

()

दस कृत्स्न-आयतन, दस सम्यक्त्व, दस नाथकरण धर्म, दस बल, दस आर्यवास और मैत्री के ग्यारह अनुशंस वाले धर्म।

64.

६४.

Bārasadhammā cakkā-Kārā terasadhutaṅgadhammā ce’pi,Cuddasamattā buddhiPañcadasavimuttipācanīyā dhammā;

()

बारह प्रकार के चक्राकार धर्म, तेरह धुतंग धर्म, चौदह प्रकार की बुद्ध-बुद्धि और पंद्रह विमुक्ति-परिपक्व करने वाले धर्म।

65.

६५.

ĀnāpānassatiyoSoḷasa soḷasavidhā’ parantapatīyā,Aṭṭharasa buddhaguṇāEkūṇavīsati paccavekkhaṇabuddhi;

()

सोलह प्रकार की आनापानस्मृति, सोलह प्रकार की परन्तपतीय, अठारह बुद्ध गुण और उन्नीस प्रकार की प्रत्यवेक्षण बुद्धि।

66.

६६.

CatucattāḷisavidhāPaññāvatthū’dayabbayeñāṇāni,Paññāsa kusaladhammāSattādhikasattatippabhāvatthūni;

()

चवालीस प्रकार की प्रज्ञा वस्तुएँ, उदय-व्यय ज्ञान, पचास कुशल धर्म और सतहत्तर प्रभाव वस्तुएँ।

67.

६७.

Catuvīsati koṭilakkha-Ppamita samāpattiyañcaravajirañāṇaṃ,Samantapaṭṭhānapacca-Vekkhaṇañāṇāni desanāñāṇāti;

()

चौबीस लाख करोड़ समापत्तियाँ, वज्र ज्ञान, समन्तपट्टान के प्रत्यवेक्षण ज्ञान और देशना ज्ञान।

68.

६८.

Sattāna manattānaṃVibhagañāṇānicā’sayānusayānaṃ,Vuttavibhāgā santīGuṇabhāgā bhagavato tato bhagavā so;

()

सत्त्वों के और अनात्माओं के आशय और अनुशय के विभंग ज्ञान, कहे गए विभागों की शांति और भगवान के गुणों के भाग; इसलिए वे 'भगवान' हैं।

69.

६९.

Manussattabhāvādike aṭṭhadhammeSamodhānayitvā’hisambodhiyā ye,Samiddhā’dhikārehi sattuttamehiMahābodhisattehi sampādanīyā;

()

मनुष्यत्व भाव आदि आठ धर्मों को एकत्रित कर, अभिसम्बोधि के लिए श्रेष्ठ सत्त्वों, महाबोधिसत्त्वों द्वारा जो समृद्ध अधिकारों से सम्पादित किए जाने योग्य हैं।

70.

७०.

Adhiṭṭhānadhammādayo pañcu’ḷāra-Pariccāgadhammā catussaṅgahā ca,Cariyattayaṃ pāramīdhammarāsiBhavattyā’bhisambodhisambhārabhūtā;

()

अधिष्ठान धर्म आदि, पाँच महान परित्याग, चार संग्रह वस्तुएँ, तीन चर्याएँ और पारमिताओं का धर्म-राशि, जो अभिसम्बोधि के सम्भार स्वरूप होते हैं।

71.

७१.

Pabhutyā’bhinīhārato yāvabodhiAsaṅkheyyakappāni cattāri’massa,Salakkhāni te bodhisambhāradhammāBhavā vuddhipakkhe bhatā sambhatā’ti;

()

अभिनिहार से लेकर बोधि प्राप्ति तक, इनके चार असंख्य और एक लाख कल्पों तक वे बोधिसम्भार धर्म वृद्धि के पक्ष में धारण और संचित किए गए।

72.

७२.

Bhajīyanti yā puññavantehi lokePayogaṃ samāgamma sampattiyo tā,Bhagānāma vaṭṭabbivaṭṭānugā’tiPavuccanti tesaṃ ubhinnaṃ bhagānaṃ;

()

इस लोक में पुण्यवानों द्वारा जो सम्पत्तियाँ प्राप्त की जाती हैं, वे 'भग' कहलाती हैं; वे वर्त और विवर्त के अनुगामी होने के कारण उन दोनों प्रकार के 'भग' कहे जाते हैं।

73.

७३.

Pure bodhito bodhisatto samānoBhusaṃ bodhisambhāradhamme vinanto,Patiṭṭhāsi yasmiṃ bhage te vanītiManussesu devesu ukkaṃsabhute;

()

बोधि प्राप्ति से पूर्व, बोधिसत्त्व होते हुए, बोधिसम्भार धर्मों का अत्यधिक अभ्यास करते हुए, वे मनुष्यों और देवों में श्रेष्ठ होकर जिस 'भग' में प्रतिष्ठित हुए, उसे उन्होंने प्राप्त किया।

74.

७४.

Tathā’naññasāmaññasāhiññajhāna-Ssamāpattibhedaggamaggapphalādī,Bhage bodhimūle vivaṭṭānuge’piSayaṃ buddhabhuto samāno vanī’ti;

()

उसी प्रकार, असाधारण अभिज्ञा, ध्यान, समापत्ति के भेदों और अग्र मार्ग-फल आदि विवर्त-अनुगामी 'भग' को भी बोधिमूल में स्वयं बुद्ध होकर उन्होंने प्राप्त किया।

75.

७५.

Catubbisa ye koṭilakkhappamāṇa-Samāpattibhāgā kamahābhāgadheyyo,Paresaṃ nahitāya?Ttano diṭṭhadhamma-Sukhatthāya te niccakappaṃ vanīti;

()

जो चौबीस लाख करोड़ समापत्तियों के भाग हैं, वे महान सौभाग्यशाली बुद्ध दूसरों के हित के लिए नहीं, बल्कि स्वयं के दृष्टधर्म-सुख के लिए निरंतर उनका सेवन करते हैं।

76.

७६.

Abhiññeyyadhammesu ye bhāvitabba-Pahātabbabhāgā pariññeyyabhāgā,Siyuṃ sacchikātabbabhāgā vanī’tiJino bhāvanāgocarāsevano te;

()

अभिज्ञेय धर्मों में जो भावितव्य, प्रहातव्य, परिज्ञेय और साक्षात्कर्तव्य भाग हैं, उन भावना के गोचरों का सेवन करने के कारण वे 'जिन' उन्हें प्राप्त करते हैं।

77.

७७.

Asādhāraṇe sesasādhāraṇa yeIme dhammabhāgā’dhisīlādibhedā,Phalaṃ yāvatā bodhaneyyesu satthāVanī patthayī suppatiṭṭhānukhoti;

()

जो असाधारण और अन्य साधारण धर्म-भाग हैं, जैसे अधिशील आदि के भेद; शास्ता ने बोध प्राप्त करने योग्य प्राणियों में उनके सुप्रतिष्ठित होने के फल की इच्छा करते हुए उन्हें प्राप्त किया।

78.

७८.

Aveccappasantā imassa’tthi deva-Manussā bahū bhattiyuttā tathāhi,Asādhāraṇā’nopamānattañāṇa-Ppabhāvādito sabbasattuttamo so;

()

इनके प्रति अचल श्रद्धा रखने वाले बहुत से देव और मनुष्य भक्तियुक्त हैं; क्योंकि असाधारण और अनुपम ज्ञान के प्रभाव आदि के कारण वे सभी सत्त्वों में उत्तम हैं।

79.

७९.

AnatthāpahārādipubbaṅgamāyaHitatthā’bhinipphādane tapparāya,Payogābhisampattiyā bodhaneyya-Pajāyo’pakārāvahāyā’mitāya;

()

अनर्थ के निवारण आदि को प्रमुख मानकर, हित के सम्पादन में तत्पर रहकर, बोध प्राप्त करने योग्य प्रजा के लिए असीमित उपकार करने वाली प्रयोग-सम्पत्ति के द्वारा।

80.

८०.

Viyāmappabhā ketumālākulāyaBhusaṃ lakkhaṇā’sityanubyañjanehi,Vicittāya rūpindirāmandirāyaSamiddhattabhāvā’bhisampattiyāpi;

()

व्यामप्रभा और केतुमाला से व्याप्त, बत्तीस लक्षणों और अस्सी अनुव्यंजनों से सुशोभित, रूप-लक्ष्मी के मंदिर के समान विचित्र आत्म-भाव की समृद्धि की प्राप्ति से भी।

81.

८१.

YathābhuccasīlādidhammubbhavenaUḷārena lokattayabyāpināpi,Samannāgatattā kavisuddhena kitti-Ssarīrena khīrodadhīpaṇḍarena;

()

यथार्थ शील आदि धर्मों से उत्पन्न, तीनों लोकों में व्याप्त, क्षीर सागर के समान श्वेत और अत्यंत शुद्ध कीर्ति-रूपी शरीर से युक्त होने के कारण।

82.

८२.

Ṭhitattā visiṭṭhāsu ukkaṃsakoṭiṃPaviṭṭhāsu santuṭṭhitā’ppicchatāsu,Catunnaṃ visārajjadhammāna maddhāDasannaṃ balānañca sabbhāvatopi;

()

वे अपनी आत्मा में स्थित होने के कारण विशिष्ट, उत्कृष्ट कोटि की संतुष्टि और अल्पेच्छता (कम इच्छा) में प्रविष्ट हैं; वे चार वैशारद्य धर्मों और दस बलों के स्वभाव से युक्त हैं।

83.

८३.

Samantāpasādāvahattā’pirūpa-Ppamāṇadike jīvaloke surānaṃ,Narāna’ñjalīvandanāmānapūjā-Vidhānārahattāpi sambhattiṭhānaṃ;

()

समस्त लोकों में देवताओं और मनुष्यों के लिए रूप और प्रमाण आदि में अत्यंत सुंदर और श्रद्धा उत्पन्न करने वाले होने के कारण, वे अंजलि-वंदना, मान और पूजा के विधान के योग्य होने से भक्ति के स्थान हैं।

84.

८४.

Aveccappasādenu’petā’nusiṭṭhi-Paṭiggāhakā yejanā kenacāpi,Manussena devena vā brahmunā vāAsaṃhāriyā bhatti tesaṃ kadāci;

()

जो लोग अचल श्रद्धा से युक्त होकर उनके उपदेशों को ग्रहण करने वाले हैं, उनकी वह भक्ति किसी भी मनुष्य, देव या ब्रह्मा के द्वारा कभी भी विचलित नहीं की जा सकती।

85.

८५.

Pariccajja te sāvakā jivitampiJinaṃ dhammapūjāya pūjenti daḷhaṃ;

Tathāhi’ssa paññattasikkhāpadāniNavītikkamante samuddo’va velaṃ;

()

उनके वे श्रावक अपने जीवन का भी परित्याग कर धर्म-पूजा के द्वारा जिन (बुद्ध) की दृढ़ता से पूजा करते हैं; इसी प्रकार उनके द्वारा प्रज्ञप्त (निर्धारित) शिक्षापदों का वे वैसे ही उल्लंघन नहीं करते जैसे समुद्र अपनी मर्यादा (तट) का।

86.

८६.

Pavuccanti bhāgāti dhammassabhāva-Vibhāgā hi te khandhadhātvādinā’pi,Atītādirūpādibhedehi tepiAnekappabhedā vibhattā bhavantī;

()

'भाग' कहे जाते हैं क्योंकि वे धर्म-स्वभाव के विभाग हैं, जैसे स्कंध, धातु आदि; वे अतीत आदि रूप आदि के भेदों से अनेक प्रकार के विभागों में विभक्त होते हैं।

87.

८७.

Papañcattayaṃ sabbasaṃyojanāniJino ganthayogā’savo’gho’padhīca,Samucchijja maggena nibbānadhātvā-Mataṃ so pibanto vamī te ca bhāge;

()

जिन (बुद्ध) ने तीनों प्रपंचों, सभी संयोजनों, ग्रंथ, योग, आस्रव, ओघ और उपधियों को मार्ग के द्वारा समूल नष्ट कर दिया और निर्वाण-धातु रूपी अमृत का पान करते हुए उन भागों को वमन (त्याग) कर दिया।

88.

८८.

Chacakkhādivatthuni jā’rammaṇāniChacittāni chabbedanā phassachakkaṃ,Chasaññā chataṇhā chasañcetanā cha-Bbitakke vicāre cha bhāge vamīti;

()

उन्होंने छह चक्षु आदि वस्तुओं, छह आलंबनों, छह चित्तों, छह वेदनाओं, छह स्पर्शों, छह संज्ञाओं, छह तृष्णाओं, छह संचेतनाओं, छह वितर्कों और छह विचारों के भागों को वमन कर दिया।

89.

८९.

Yamā’nanda cattañca vantaṃ vimuttaṃPahīṇaṃ vinissaṭṭha maṅgīrasassa,Na taṃ jātu paccessatītyā’bha satthāYathāvuttabhāge vamītvevameva;

()

“हे आनंद! जो अंगीरस (बुद्ध) द्वारा त्याग दिया गया है, वमन कर दिया गया है, जिससे वे विमुक्त हो गए हैं, जो प्रहीण (नष्ट) हो गया है और जिससे वे निकल चुके हैं, वह फिर कभी वापस नहीं आएगा” - शास्ता (बुद्ध) ने उक्त भागों के वमन के विषय में ऐसा ही कहा है।

90.

९०.

Jino kaṇhasukkeca vajjānavajjeNihīnappaṇite adhamme ca dhamme,Asādhāraṇena’ ggamaggā’nanenaApaccāgamaṃ pāpayī uggirīti;

()

जिन (बुद्ध) ने कृष्ण (काले/बुरे) और शुक्ल (सफेद/अच्छे), सदोष और निर्दोष, हीन और प्रणीत (उत्कृष्ट), तथा अधर्म और धर्म को अपने असाधारण अग्र-मार्ग रूपी मुख से उगल दिया (त्याग दिया) ताकि वे पुनः वापस न आएं।

91.

९१.

Paresañca saṃsāranirākaramhāSamullumpanatthāya kullūpamaṃ so,Yathājjhāsayaṃ desayitvāna dhammaṃPamāpesi tehā’pi bhāge’ti sabbe;

()

दूसरों को संसार-सागर से बाहर निकालने के लिए, उन्होंने अपनी इच्छा (अध्याशय) के अनुसार धर्म को 'कुल्ल' (नाव/बेड़ा) के समान उपदेशित किया और उन सभी भागों को भी त्याग दिया।

92.

९२.

Pure pūrayaṃ pāramīdhammajātaṃMahābodhisatto samāno bhagābyaṃ,Siriṃ issarattaṃ yasohatthasāraṃVamī chaḍḍhanīyaṃ yathākheḷapiṇḍaṃ;

()

पहले पारमिताओं को पूर्ण करते हुए, महाबोधिसत्व रहते हुए उन्होंने ऐश्वर्य, प्रभुता और यश रूपी संपत्ति को, जो त्यागने योग्य थी, थूक के गोले के समान वमन कर दिया।

93.

९३.

Tathāhi’ssa laddhaṃ pure somanassa-Vhayo temiyo’yogharo hatthipālo,Kumārosamāno’bhinikkhamma gehāSiriṃ devarajjassiriṃ uggiri so, ()

जैसा कि उन्होंने पहले सोमनस, तेमिय, अयोग्घर और हत्थिपाल कुमार के रूप में घर से निकलकर (अभिनिष्क्रमण कर) देवराज के ऐश्वर्य के समान संपत्ति को त्याग दिया था।

94.

९४.

Anekāsu jātīsu sampannabhogoBhāge laddhabhoge’vamevu’ggiritvā,Sakaṃ hatthagaṃ pacchime attabhāveAnomassiriṃ cakkavattissirimpi;

()

अनेक जन्मों में प्राप्त भोगों के भागों को इसी प्रकार त्याग कर, अपने अंतिम जन्म में भी उन्होंने हाथ में आए हुए अतुलनीय ऐश्वर्य और चक्रवर्ती सम्राट के ऐश्वर्य को त्याग दिया।

95.

९५.

Catuddīpikaṃ devarajjā’dhipacca-Samānādhipaccaṃ yathābhucca muccaṃ,Yasañcā’pi tatnissayaṃ pañcakāmeAlaggo tiṇaggāya’pā maññamāno;

()

चारों द्वीपों और देवराज के आधिपत्य के समान आधिपत्य को, और उससे जुड़े यश तथा पंचकामों को उन्होंने घास की नोक पर ओस की बूंद के समान मानकर, उनमें आसक्त न होते हुए त्याग दिया।

96.

९६.

Pahāyā’ bhigantvābhisambodhirajjePatiṭṭhāya saddhammarājā babhuva,Asāre tusāre’va saṃsārasāreSuvuttappakāre bhage so vamīti;

()

उन्हें त्याग कर और अभिसंबोधि (पूर्ण ज्ञान) के राज्य को प्राप्त कर, वे सद्धर्म के राजा हुए; उन्होंने संसार के सारहीन और तुच्छ कहे जाने वाले उन 'भागों' को वमन कर दिया।

97.

९७.

Pavattanti nakkhattarūpehi bhehiSamaṃ cakkavāḷāvakāsesu yātā,Tikuṭaddi kuṭaddi canda’kka neru-Vimānādisobhā bhagā nāma honti;

()

नक्षत्रों और तारागणों के साथ चक्रवातों के अवकाश में जो व्याप्त हैं, तथा त्रिकूट पर्वत, चंद्र, सूर्य, मेरु पर्वत और विमान आदि की जो शोभा है, वे 'भग' (ऐश्वर्य/भाग) कहलाते हैं।

98.

९८.

Jino tassamaṅgī janokāsalokeHave chandarāgappahāṇena yena,Mahābodhimaṇḍe nisinnosamānoVibhūtāvibhūte bhāge te vamīti;

()

जिन (बुद्ध) इस सत्वलोक और आकाशलोक में उन (शोभाओं) से युक्त हैं, जिन्होंने महाबोधिमंड (बोधिवृक्ष के नीचे) पर बैठे हुए छंद-राग (इच्छा और राग) के प्रहाण द्वारा उन प्रकट और अप्रकट भागों को वमन कर दिया।

99.

९९.

Sobhāgavā’ti bhatavā’ti bhagevanī’tiBhāgevanī’ti abhipatthayi bhattavā’ti,Bhāgevamī’ti tibhavesu bhagevamī’tiAnvatthato hi bhagavā bhagavā samañño;

()

'शोभायुक्त' होने से, 'भरण-पोषण करने वाले' होने से, 'भागों का वमन करने वाले' होने से, और तीनों भवों में 'भागों को त्यागने' के कारण, वे सार्थक रूप से 'भगवान' कहलाते हैं।

100.

१००.

Icceva’massa arahādiguṇappabandha-Pubbācalu’bbhavayasovisarosadhīso,Pajjañca sajjanamanokumudāni’ve’daṃCittāni bodhayati kiṃ purisādhamānaṃ;

()

इस प्रकार, अर्हत् आदि गुणों की परंपरा रूपी पूर्वाचल (पूर्व पर्वत) से उदित हुए यश रूपी चंद्रमा, सज्जनों के मन रूपी कुमुदों (कुमुदिनी के फूलों) को विकसित करते हैं; फिर नीच पुरुषों के चित्त की तो बात ही क्या?

Itimedhānandābhidhānena yatinā viracite sakalakavijana hadayānanda dānanidāne jinavaṃsadīpe santikenidāne bhagavā’tināmapaññattiyā abhidheyaparidīpo chabbīsatimo saggo.

इस प्रकार मेधानंद नामक यति द्वारा रचित, समस्त कवियों के हृदय को आनंद देने वाले 'जिनवंशदीप' के संतिकेनिदान में 'भगवान' नामक प्रज्ञप्ति के अर्थ को प्रकाशित करने वाला छब्बीसवाँ सर्ग समाप्त हुआ।

1.

१.

Ettha’ttahisampattiparahitapaṭipattitoNissīmāpi dvidhā buddhaguṇā saṅgahitā kathaṃ;

()

यहाँ आत्म-हित की संपदा और पर-हित की प्रतिपत्ति (आचरण) के अनुसार, बुद्ध के असीम गुण किस प्रकार दो भागों में संगृहीत हैं?

2.

२.

Tāsva’ttahitasampattisaddhammacakkavattino;

Pahāṇasampadāñāṇasampadābhedato dvidhā;

()

उन (गुणों) में, सद्धर्म-चक्रवर्ती (बुद्ध) की आत्म-हित संपदा प्रहाण-संपदा और ज्ञान-संपदा के भेद से दो प्रकार की है।

3.

३.

Rūpakāyā’nubhāvāsuṃ tatthe’va’ntogadhā dvidhā,Paratthapaṭipattī’pi payogāsayabhedato;

()

रूप-काय का अनुभाव भी उन्हीं में दो प्रकार से अंतर्निहित है; और पर-हित की प्रतिपत्ति भी प्रयोग (प्रयास) और आशय के भेद से दो प्रकार की है।

4.

४.

Payogo lābhasakkārasilokanirapekkhino,Dukkhū’pasamaṇatthāya nīyyāniko’padesanā;

()

लाभ, सत्कार और श्लोक (प्रशंसा) की अपेक्षा न रखते हुए, दुखों की शांति के लिए जो नैर्याणिक (मुक्तिदायक) उपदेश है, वह 'प्रयोग' है।

5.

५.

Āsayo devadattādipaccāmittajanesupi,Hitajjhāsayatā niccaṃ mettākantāya bhattuno;

()

देवदत्त आदि शत्रुओं के प्रति भी भगवान का जो निरंतर हितकारी भाव और प्रिय मैत्री भाव है, वह 'आशय' है।

6.

६.

Indriyā’paripakkānaṃbodhaneyyāna manvahaṃ,Paññindriyādisampākasamayā’vagamādito;

()

जिनकी इंद्रियाँ अभी परिपक्व नहीं हुई हैं, उन बोधनीय (शिक्षा योग्य) व्यक्तियों की प्रज्ञा-इंद्रिय आदि के परिपक्व होने के समय को जानकर (उन्हें शिक्षित करना)।

7.

७.

Deyyadhammapaṭiggāhappabhutīhā’ nukampiya,Parahitapaṭipatyā’si paresaṃ hitasādhanaṃ;

()

देय-धर्म (दान) को ग्रहण करने आदि के द्वारा अनुकंपा करते हुए, पर-हित की प्रतिपत्ति से दूसरों का हित साधन करना (उनका गुण है)।

8.

८.

Tesaṃ guṇaviseyānaṃ vibhāvanavasenapi,Pāḷiyaṃ arahantyādipadānaṃ gahaṇaṃ kathaṃ;

()

उन विशिष्ट गुणों को स्पष्ट करने के लिए पालि (त्रिपिटक) में 'अर्हत्' आदि पदों का ग्रहण किस प्रकार किया गया है?

9.

९.

Tatthā’rahanti iminā padena paridīpitā,Pahāṇasampadānāma attano hitasampadā, ()

वहाँ 'अर्हत्' इस पद के द्वारा 'प्रहाण-संपदा' नामक अपनी आत्म-हित की संपदा को प्रकाशित किया गया है।

10.

१०.

Padehi sammāsambuddho lokavidūti attano,Ñāṇasampattisaṅkhātā nahitasampatti dīpitā;

()

'सम्यक्संबुद्ध' और 'लोकविद्' इन पदों के द्वारा ज्ञान-संपदा रूपी अपनी आत्म-हित की संपदा को प्रकाशित किया गया है।

11.

११.

Vijjācaraṇasampanno’ti’minā dassitā’ttano,Vijjācaraṇappabhuti sabbā’pi hitasampadā;

()

'विद्याचरणसम्पन्न' इस पद के द्वारा अपनी विद्या और आचरण आदि समस्त हित-सम्पदाएँ प्रदर्शित की गई हैं।

12.

१२.

Sugato’ti’minā vuttā paṭṭhāyapaṇidhānato,Attanohitasampatti paratthapaṭipattica;

()

'सुगत' इस पद के द्वारा प्रणिधान से लेकर अपनी हित-सम्पत्ति और परोपकार की साधना कही गई है।

13.

१३.

Satthā devamanussānaṃ purisadammasārathī,Paratthapaṭipatye’va padañcayehi dīpitā;

()

'सत्था देवमनुस्सानं' और 'पुरिसदम्मसारथी' इन पद-समूहों द्वारा केवल परोपकार की साधना ही प्रकाशित की गई है।

14.

१४.

Padañcayena buddhoti bhagavāti vibhāvitā,Yāva’ttahitasampatti parahitapaṭipatti ca;

()

'बुद्ध' और 'भगवा' इन पद-समूहों द्वारा अपनी हित-सम्पत्ति और पर-हित की साधना स्पष्ट की गई है।

15.

१५.

Tidhā buddhaguṇā hetuphakhalasatto’pakārato,Saṃkhittā arahaṃ sammāsambuddho’ti padehica;

()

बुद्ध के गुण हेतु, फल और प्राणियों के उपकार के भेद से तीन प्रकार के हैं, जो संक्षेप में 'अरहं' और 'सम्मासम्बुद्ध' इन पदों में समाहित हैं।

16.

१६.

Vijjācaraṇasampanno lokavidū’ti’mehi ca,Catūhi phakhalasampattisaṅkhātā kittitā guṇā;

()

'विद्याचरणसम्पन्न' और 'लोकविदू' इन चार पदों के द्वारा फल-सम्पत्ति रूपी गुणों का कीर्तन किया गया है।

17.

१७.

Purisadammasārathi satthā dvīhipadehi tu,Sattopakārasampattivasena gaditā guṇā;

()

'पुरिसदम्मसारथी' और 'सत्था' इन दो पदों के द्वारा प्राणियों के उपकार की सम्पत्ति के रूप में गुण कहे गए हैं।

18.

१८.

Phalasamapattisattopakārasamapattibhedato,Ubho buddhaguṇā buddho’ti’minā paridīpitā;

()

फल-सम्पत्ति और प्राणियों के उपकार की सम्पत्ति के भेद से दोनों बुद्ध-गुण 'बुद्ध' इस पद के द्वारा प्रकाशित किए गए हैं।

19.

१९.

Sugato bhagavā dvīhi padehā’diccabandhuno,Vibhāvitā hetu phalasatto’pakārasampadā;

()

आदित्यबन्धु (बुद्ध) के 'सुगत' और 'भगवा' इन दो पदों के द्वारा हेतु, फल और प्राणियों के उपकार की सम्पदा स्पष्ट की गई है।

20.

२०.

Thīrasārataro’dāruttuṅga sagguṇamerunā,Girirājā’pi nīcattaṃ jagāma jinarājino;

()

जिनराज के सद्गुण रूपी मेरु, जो अधिक स्थिर, सारयुक्त, उदार और उन्नत है, के सामने पर्वतों का राजा (मेरु) भी नीचा प्रतीत होने लगा।

21.

२१.

Tassā’nupubbagambhīrasampuṇṇaguṇasāgare,Sāgaro’yaṃ paricchinno bindumattaṃ’va khāyati;

()

उनके अनुक्रमशः गहरे और पूर्ण गुण-सागर में, यह (वास्तविक) सागर सीमित होकर एक बूँद के समान प्रतीत होता है।

22.

२२.

Thāvarā’calapatthiṇṇapatiṭṭhāguṇabhumiyā,Nopeti paṃsupathavī kalabhāgampi satthuno;

()

शास्ता की स्थिर, अचल और विस्तृत रूप से प्रतिष्ठित गुण-भूमि के सामने यह पृथ्वी एक अंश के बराबर भी नहीं ठहरती।

23.

२३.

Cakkavāḷasahassāni sambādhikaḷitāni’va,Guṇalesānubhāvena dissanteravibandhuno;

()

आदित्यबन्धु (बुद्ध) के गुणों के लेशमात्र प्रभाव से हजारों चक्रवाल संकुचित से दिखाई देते हैं।

24.

२४.

Anantāpariyantena guṇākāyena satthuno,Ākāso’mananto’pi antabhuto’va gamyate;

()Evaṃ buddhaguṇānantāpariyantā acintiyā,Avāciyā’nopameyyā ahoacchariyabbhutā;

()

शास्ता के अनन्त और अपार गुण-समूह के कारण अनन्त आकाश भी अन्त वाला सा प्रतीत होता है। इस प्रकार बुद्ध के गुण अनन्त, अपार, अचिन्त्य, अकथनीय, अनुपमेय और अहो! आश्चर्यजनक एवं अद्भुत हैं।

Itimedhānandābhidhānena yatinā viracite sakalakavijana hadayānandadānanidāne jinavaṃsadīpe santikenidāte navannamarahādiguṇānaṃ saṅkhepanayaparidīpo

इस प्रकार मेधानन्द नामक यति द्वारा रचित, समस्त कवियों के हृदय को आनन्द देने वाले 'जिनवंशदीप' के सन्तिकेनिदान में 'अरहं' आदि नौ गुणों का संक्षिप्त वर्णन समाप्त हुआ।

Sattavīsatimosaggo.

सत्ताईसवाँ सर्ग।

1.

१.

DhutanijjharacāmarānilenaSisire kūṭabhujehi gijjhakūṭe,HaribhudharahāridehadhāriViharanto karuṇākaro kadāci;

()

किसी समय करुणा के सागर (बुद्ध), जो सुवर्ण पर्वत के समान मनोहर देह धारण किए हुए थे, गृध्रकूट पर्वत पर विहार कर रहे थे, जो झरनों रूपी चँवरों की वायु और चोटियों के कारण शीतल था।

2.

२.

Vasamāna masesabhikkhusaṅghaṃIha rājaggahanāmarājadhānyā,Varamaṇḍalamāla mānayassuMunirānandayanindamiccavoca;

()

मुनिराज ने यति-इन्द्र आनन्द से ऐसा कहा— "इस राजगृह नामक राजधानी में रहने वाले समस्त भिक्षु-संघ को श्रेष्ठ मण्डलमार्ल (सभाभवन) में ले आओ।"

3.

३.

Yati sampati sannipātayitvāYatisaṅghaṃ yatirājamabruvī so,RucirañjalipūjitaṅghikañjoSamayaṃ maññatha yassadāni bhante;

()

तब उस यति (आनन्द) ने भिक्षु-संघ को एकत्रित कर, सुन्दर अंजलि से (बुद्ध के) चरण-कमलों की पूजा करके यतिराज से कहा— "भन्ते! अब आप जिसका समय समझें (अर्थात् पधारने का समय हो गया है)।"

4.

४.

Atha kho sugato tato’higantvāNavasañjhāghanaraṃsivippakiṇṇo,Varamaṇḍalamāḷa motaritthaRavi mandāramivodayā’calamhā;

()

तब सुगत वहाँ से चलकर, नवीन सन्ध्या के बादलों की किरणों के समान आभा वाले होकर, श्रेष्ठ मण्डलमार्ल में उसी प्रकार उतरे जैसे उदयाचल से सूर्य उतरता है।

5.

५.

Tahi māsanamatthake nisinnoMigarājāriva kañcanācalagge,Parisāsu visārado abhāsiMunirājā’parihāniyeca dhamme;

()

वहाँ आसन के शिखर पर सुवर्ण पर्वत की चोटी पर सिंह के समान बैठे हुए, परिषदों में निपुण मुनिराज ने अपरिहाणीय धर्मों का उपदेश दिया।

6.

६.

Abhinkhamiya’mbalaṭṭhikāyaṃViharanto bhagavā tato puramhā,NavapallavamaṇḍitambasākhīRiva’nubyañjanacārurūpakāso;

()

उस नगर से निकलकर अम्बलट्ठिका में विहार करते हुए भगवान्, अनुव्यंजनों से युक्त सुन्दर रूप वाले होकर, नवीन पल्लवों से सुशोभित आम की शाखा के समान सुशोभित हुए।

7.

७.

Itisīlapabhāvito samādhiSaphalo cittapabhāvitā ca paññā,Saphalā’ti pavattadhammacakkoAtha nālandamupāgamī sasaṅgho;

()

"इस प्रकार शील से भावित समाधि महाफलदायी होती है और चित्त से भावित प्रज्ञा महाफलदायी होती है"—इस प्रकार धर्मचक्र का प्रवर्तन करते हुए, वे संघ के साथ नालन्दा पहुँचे।

8.

८.

Tahi mambavane yathābhirantaṃViharantaṃ tamupecca theranāgo,Makahītañjalimañjarika sirenaCaraṇacanda mavandi sāriputto;

()

वहाँ आम्रवन में यथेच्छ विहार करते हुए उनके पास जाकर, स्थविरों में श्रेष्ठ सारिपुत्र ने सिर पर अंजलि रूपी मंजरी रखकर (भगवान् के) चरण-रूपी चन्द्रमा की वन्दना की।

9.

९.

Sunisajja asajjamānañāṇaṃBhagavantaṃ pacuraṃ abhitthavanto,Nadi sihanibho abhītavācaṃBhagavā ca’bbhanumodi bhāsitaṃ taṃ;

()

भली-भाँति बैठकर, अनासक्त ज्ञान वाले भगवान् की प्रचुर स्तुति करते हुए, उन्होंने सिंह के समान निर्भय वाणी में गर्जना की; और भगवान् ने उनके उस कथन का अनुमोदन किया।

10.

१०.

Kathayaṃ adhisīlacattapaññā-Paṭisaññuttakathaṃ tahiṃ vasitvā,Yatisaṅghapurakkhato tato soAgamā pāṭaligāmamuggadhīmā;

()

वहाँ अधि-शील, अधि-चित्त और अधि-प्रज्ञा से सम्बन्धित कथा कहते हुए निवास कर, भिक्षु-संघ को आगे कर वे महाबुद्धिमान (बुद्ध) वहाँ से पाटलिग्राम गए।

11.

११.

Muni pāṭaligāmupāsakānaṃAnukampāya sumāpite nivāse,Nivasaṃ savaṇañjalīhi peyyaṃVadhuraṃ dhammasudhārasaṃ adāsi;

()

मुनि ने पाटलिग्राम के उपासकों पर अनुकम्पा करके उनके द्वारा निर्मित आवास में निवास करते हुए, कानों की अंजलि से पीने योग्य मधुर धर्म-सुधारस का दान दिया।

12.

१२.

Acirāpagatesu’pāsakesuBhagavā pāṭaligāmikesu tesu,Janasuññaniketanaṃ anaññoPavisitvāna akāsi sīhaseyyaṃ;

()

उन पाटलिग्राम के उपासकों के जाने के कुछ ही समय बाद, भगवान् ने अकेले ही जनशून्य भवन में प्रवेश कर सिंह-शय्या की।

13.

१३.

Magadhādhipatissa bhupatissaNagaraṃ tatra sunidhavassakārā,Sacivā tidasehi mantayitvāViya tasmiṃsamaye sumāpayanti;

()

उस समय सुनिध और वस्सकार नामक मन्त्री मगधराज के लिए वहाँ एक नगर का निर्माण करवा रहे थे, मानो उन्होंने देवताओं से परामर्श किया हो।

14.

१४.

Abhipassiya dibbacakkhunā taṃBhagavā’nanda mavoca hessate’daṃ,Ariyā’yatanaṃ vaṇippatho’tiNagaraṃ pāṭaliputtanāma maggaṃ;

()

उसे दिव्य चक्षु से देखकर भगवान् ने आनन्द से कहा— "यह आर्यों का निवास-स्थान और व्यापार का केन्द्र होगा, मार्ग में पाटलिपुत्र नामक नगर होगा।"

15.

१५.

Mithubhedavasena aggitovāDakato pāṭaliputtasaññino kho,Nagarassa kadāci antarāyāMuni vedehamuniṃ tayo’tya’voca;

()

मुनि (बुद्ध) ने विदेहमुनि (आनंद) से कहा कि पाटलिपुत्र नगर को तीन कारणों से भय होगा: अग्नि, जल और आपसी फूट।

16.

१६.

Tadahe’vupasaṅkamiṃsu yenaBhagavā tena sunīdhavassakārā,JinapādakirīṭaphuṭṭhasīsāAbhisitte’va khaṇaṃ lasiṃsu’ ho te;

()

उसी दिन सुनीध और वर्षकार वहाँ आए जहाँ भगवान थे। जिन (बुद्ध) के चरणों को अपने मुकुटों से स्पर्श करते हुए, वे उस क्षण अभिषिक्त राजाओं की भाँति सुशोभित हुए।

17.

१७.

Thirasāraguṇena dhammaraññoDhanudaṇḍeva ṭhitā nataṅakgayaṭṭhi,Tadubho savivā nimantayiṃsuSugataṃ ajjatanāya bhojanena;

()

धर्मराज के स्थिर सार गुणों के कारण, धनुष के दंड की भाँति झुके हुए शरीर वाले उन दोनों ने विनीत होकर सुगत को आज के भोजन के लिए निमंत्रित किया।

18.

१८.

Adhivāsana massa te vidatvāPaṭiyattehi paṇītabhojanehi,Bhagavanta matappayuṃ sasaṅgaṃKamalāvāsanivāsagaṃ sahatthā;

()

उनकी स्वीकृति जानकर, उन्होंने उत्तम भोजन तैयार किया और अपने हाथों से संघ सहित भगवान को, जो कमल के समान निवास करने वाले हैं, तृप्त किया।

19.

१९.

Bhagavā’tha sunīdhavassakāreParibhutto apanītapattapāṇī,Anumodi nipīya dhammapānaṃPacuraṃ pītiphuṭantarā’bhavuṃ te;

()

भोजन के पश्चात, जब भगवान ने पात्र से हाथ हटा लिया, तब उन्होंने सुनीध और वर्षकार को धर्म-पान (उपदेश) कराकर अनुमोदना दी, जिससे वे अत्यधिक प्रीति से भर गए।

20.

२०.

Anuyantajanehi dhammaraññoVajato bhikkhupūrakkhatassa tamhā,Puthuloratalena yaṃ visālaṃNagaradvāra manantaribabhuva;

()

जब धर्मराज भिक्षु संघ के साथ वहाँ से प्रस्थान कर रहे थे, तब अनुयायियों के साथ वे उस विशाल नगर द्वार पर पहुँचे जो चौड़ा और भव्य था।

21.

२१.

Iti gotamabuddhapādaphuṭṭhaṃTadidaṃ dvāra mahosī gotamākhyaṃ,Tahi motari yattha kākakapeyyāMuni gaṅgākhyasavanti tuṅgavīci;

()

इस प्रकार गौतम बुद्ध के चरणों से स्पर्श होने के कारण वह द्वार 'गौतम द्वार' कहलाया। वहाँ मुनि उस स्थान पर उतरे जहाँ ऊँची लहरों वाली गंगा नदी बहती थी, जिसे कौवे भी पी सकते थे (किनारे तक भरी हुई)।

22.

२२.

Bahaḷā’nilabhaṅgavīcimālā-Lulitāyā’ti gabhīraninnagāya,Ya manaṅgapabhaṅguro taritthaTayidaṃ gotamatitthanāma māsi;

()

उस गहरी नदी को, जिसकी लहरें तेज हवा से चंचल थीं, जब कामदेव के विजेता (बुद्ध) ने पार किया, तो वह स्थान 'गौतम तीर्थ' के नाम से प्रसिद्ध हुआ।

23.

२३.

Sugato paratīrago’ghatiṇṇoJanataṃ passiya sāvakehi saddhiṃ,Taraṇattha mulumpakullanāvāPariyesanta mudānagātha māha;

()

दूसरे तट पर पहुँचे हुए और संसार-ओघ को पार कर चुके सुगत ने, अपने श्रावकों के साथ उन लोगों को देखा जो पार जाने के लिए बेड़े और नावें ढूँढ रहे थे, तब उन्होंने यह उदान गाथा कही।

24.

२४.

Narasārathi yena bhumikantā-Makuṭākārakuṭīhi nāvakāso,Upasaṅkami tena koṭigāmoUditambhoru hu’pāhanappitaṅghī;

()

वे नर-सारथी (बुद्ध), जिनके चरण खिले हुए कमल के समान थे, उस कोटिग्राम पहुँचे जो मुकुट के आकार की कुटियों से भरा हुआ था।

25.

२५.

Ahamasmi pabuddhasaccadhammoPunaruppatti nacatthi me’ti vatvā;

Tahi movadi vāsago tisikkhā-Paṭisaṃyuttakathāya bhikkhusaṅghaṃ;

()

"मैं सत्य धर्म को जानने वाला बुद्ध हूँ, मेरा पुनर्जन्म नहीं होगा"—ऐसा कहकर, वहाँ निवास करते हुए उन्होंने भिक्षु संघ को त्रिशिक्षा (शील, समाधि, प्रज्ञा) से संबंधित उपदेश दिया।

26.

२६.

Muni nātikanāmagāmayātoKathitānandayatindapuṭṭhapañho,Paridīpayi dhammadappaṇākhyaṃPariyāyaṃ gatipaccavekkhaṇāya;

()

नातिक नामक ग्राम में पहुँचकर, मुनि ने यतीन्द्र आनंद द्वारा पूछे गए प्रश्नों के उत्तर में, गतियों के अवलोकन के लिए 'धम्म-दर्पण' (धर्म का आईना) नामक उपदेश विस्तार से समझाया।

27.

२७.

Arahādiguṇakaroka mahesiViharaṃ tatrapi giñjakānivāse,Piṭakattayasaṅgahaṃ vasinaṃAdhisīlādikathaṃ kathesi bhīyyo;

()

अर्हत् आदि गुणों की खान उन महर्षि (बुद्ध) ने वहाँ 'गिञ्जकावसथ' (ईंटों का घर) में विहार करते हुए, भिक्षुओं को पुनः अधिशील आदि (त्रिशिक्षा) पर आधारित कथा सुनाई।

28.

२८.

Sugato pagato sabhikkhusaṅghoAtha vesālipuriṃ purīnamaggaṃ,Tahi mambavane vasaṃ vasinaṃSatipaññāparamaṃ abhāsi dhammaṃ;

()

इसके बाद सुगत भिक्षु संघ के साथ नगरों में श्रेष्ठ वैशाली पुरी पहुँचे। वहाँ आम्रवन (अम्बपालिवन) में निवास करते हुए उन्होंने स्मृति और प्रज्ञा से संबंधित उत्तम धर्म का उपदेश दिया।

29.

२९.

Jinagandhagajo mama’mbapāli-Gaṇikā ambavane’ni’dāni sutvā,Abhiruyha payāsi bhaddayānaṃKucabhārātisamiddhabhattibhārā;

()

जब गणिका अम्बपाली ने सुना कि जिन-रूपी गंधहस्ती (बुद्ध) उसके आम्रवन में आए हैं, तब वह भक्ति के भार से युक्त होकर एक श्रेष्ठ यान (रथ) पर सवार होकर वहाँ के लिए प्रस्थान किया।

30.

३०.

Gaṇikā’tha katañjalinisinnāGhanapīnatthanabhārarumbhīteva,KaravikavirāvamañjughosoMadhuraṃ dhamma mabhāsi tāya satthā;

()

तब हाथ जोड़कर बैठी हुई उस गणिका को, शास्ता (बुद्ध) ने कोयल के समान मधुर स्वर में अत्यंत मधुर धर्मोपदेश दिया।

31.

३१.

Katabhattanimantanā pasādaṃRasanādāmasarehi vāharanti,Pavidhāya padakkhiṇaṃ munindaṃAgamā haṃsavadhuva mandiraṃ sā;

()

भोजन का निमंत्रण देकर और अपनी श्रद्धा व्यक्त करते हुए, मुनीन्द्र की प्रदक्षिणा कर वह हंसिनी की भाँति अपने भवन को लौट गई।

32.

३२.

Ahatāhatanīlapītaratta-Sitamañjiṭṭhavirāgasāṭakehi,Sunivatthasupārutā’bhirūḷhāSuraputtāriva bhaddabhaddayānaṃ;

()

नीले, पीले, लाल, सफेद और मजीठ रंग के सुंदर वस्त्रों से सुसज्जित होकर, वे लिच्छवी राजकुमार देवपुत्रों की भाँति श्रेष्ठ रथों पर सवार होकर आए।

33.

३३.

Atha licchavirājarājaputtāUpasaṅkamma paṇamma dhammarañño,NakharaṃsipabandhasindhutīreSamayuṃ maggaparissamaṃ nisinnā;

()

तब उन लिच्छवी राजाओं और राजकुमारों ने धर्मराज के पास पहुँचकर उन्हें प्रणाम किया और उनके चरणों के नखों की किरणों के समूह रूपी नदी के तट पर बैठकर मार्ग की थकान मिटाई।

34.

३४.

Vilasiṃsu kiriṭabhiṅgamālā-Viraḷā licchavikañjakosarāsi,RavibandhavadhammabhākarenaPhuṭitā’dhaṭṭhitasilagandhasāli;

()

वे लिच्छवी राजकुमार, जिनके मुकुटों पर भौरों की मालाएँ मँडरा रही थीं, सूर्य-वंशी बुद्ध रूपी सूर्य के धर्म-प्रकाश से खिले हुए कमलों के समूह के समान सुशोभित हो रहे थे।

35.

३५.

SaphalīkatadullabhantabhāvāViphalībhutanimantānā janā te,VirajaṅghirajopisaṅgamoḷīPura mārūḷharathā tato payāsuṃ;

()

अपने दुर्लभ मनुष्य जन्म को सफल मानकर, किंतु निमंत्रण के विफल होने पर (क्योंकि बुद्ध ने अम्बपाली का निमंत्रण पहले स्वीकार कर लिया था), वे धूल से सने मुकुटों वाले लोग रथों पर सवार होकर नगर की ओर लौट गए।

36.

३६.

JanalocanatoraṇākarāḷaṃAvatiṇṇo vimalañjasaṃ sasaṅgho,Gaṇikāya gharaṃ mahesi pātoCaraṇakkantathalambujo jagāma;

()

अगली सुबह, महर्षि (बुद्ध) संघ के साथ लोगों की आँखों के लिए उत्सव के समान निर्मल मार्ग से होते हुए गणिका के घर पहुँचे, उनके चरण भूमि पर कमल के समान पड़ रहे थे।

37.

३७.

KatabhojanasaṅgabhāvasāneGaṇikā pañjalikā nisajja dhammaṃ,Sunisamma sasāvakassa’dāsiSugatassa’mbavanaṃ samiddhasaddhā;

()

भोजन की समाप्ति पर, गणिका ने हाथ जोड़कर बैठकर धर्म सुना और फिर अत्यंत श्रद्धा के साथ सुगत को उनके श्रावकों सहित अपना आम्रवन दान कर दिया।

38.

३८.

Muni rambavanaṃ paṭiggahetvāViharitvātahimeta deva dhammaṃ,Kathayaṃ adhisīlacittapaññā-Paramaṃ beḷuvagāmakaṃ jagāma;

()

मुनि ने उस आम्रवन को स्वीकार किया और वहाँ विहार करते हुए अधिशील, अधिचित्त और अधिप्रज्ञा का उपदेश देते हुए वे बेलुवग्राम पहुँचे।

39.

३९.

Ahamettha vasāmi bhikkhave’koSamaṇhe’ttasahāyakehi tumhe,Upagacchatha vassa massamesuMuni vesālisamanatatotya’bhāsi;

()

मुनि ने कहा— "हे भिक्षुओं! मैं यहाँ अकेला (वर्षावास) बिताऊँगा, तुम सब वैशाली के चारों ओर अपने मित्रों और परिचितों के पास वर्षावास के लिए जाओ।"

40.

४०.

Jitamārabalasasa beḷuvasmiṃAtha vassupagatassa ghorarogo,Udapādi ca māraṇantikā’suṃKaṭukā kāyikavedanā’tibāḷhā;

()

मार की सेना को जीतने वाले बुद्ध जब बेलुवग्राम में वर्षावास कर रहे थे, तब उन्हें एक घोर रोग उत्पन्न हुआ और मृत्यु के समान अत्यंत कष्टदायक शारीरिक वेदना हुई।

41.

४१.

Adhivāsanakhantipārago soSukhadukkhesu tulāsamo tadāni,Bhagavā avihaññamānarūpoAdhivāsesi sato ca sampajāno;

()

सहनशीलता और क्षान्ति के पारगामी, सुख और दुःख में तराजू के समान सम रहने वाले भगवान ने बिना विचलित हुए, स्मृतिवान और प्रज्ञावान होकर उस वेदना को सहन किया।

42.

४२.

Anapekkhiya tāva bhikkhusaṅghaṃIdhu’paṭṭhākanivedanaṃ akatvā,Analanti mamā’nupādisesa-Parinibbānapadaṃ sace labheyyaṃ;

()

"भिक्षु संघ की उपेक्षा कर और सेवकों को सूचित किए बिना, मेरा अनुपधिशेष परिनिर्वाण प्राप्त करना उचित नहीं होगा।"

43.

४३.

Vīriyena paṭippaṇāmayitvāBalavā’bādha malabbhayāpanīyaṃ,Paṭisaṅkharaṇārahaṃ visesaṃSamadhiṭṭhāya sajīvitindriyassa;

()

उन्होंने अपने वीर्य (पुरुषार्थ) से उस प्रबल और असाध्य रोग को दबा दिया और अपने जीवित-इन्द्रिय (जीवन शक्ति) को बनाए रखने का विशेष संकल्प किया।

44.

४४.

Bhagavā’tha samādhi mappayitvāPaṭipassambhiya dukkhavedanaṃ so,Pavihāsi mahāvipassanāyaNahi vikkhamhita vedanā punāsuṃ;

()

तब भगवान ने समाधि में स्थित होकर उस दुःखद वेदना को शांत किया और महाविपश्यना में विहार करने लगे, जिससे वे वेदनाएँ फिर से उन्हें बाधित नहीं कर सकीं।

45.

४५.

Ravibandhu vihārato’higantvāBahichāyāeraṇaṅgaṇappadese,Sunisajji susajajitā sanamhiPariyuṭṭhāya lahuṃ gilānabhāvā;

()

रविबन्धु (बुद्ध) विहार से बाहर निकलकर, छायादार आंगन के एक स्थान पर, अच्छी तरह सजाए गए आसन पर बैठ गए, अपनी बीमारी की अवस्था से शीघ्र ही उबरकर।

46.

४६.

Jitajātijarārujo nisīdiYahimānandatapodhano’ pagamma,Tahi mañjaliko mayā sudiṭṭhaṃKhamanīyaṃ tava sāta miccavoca;

()

जन्म, जरा और रोगों को जीतने वाले (बुद्ध) जहाँ बैठे थे, वहाँ तपस्वी आनन्द ने जाकर, हाथ जोड़कर कहा—'मेरे द्वारा यह अच्छी तरह देखा गया है कि आपका स्वास्थ्य अब ठीक और सुखद है।'

47.

४७.

Tava bāḷhagilānatāya bhanteMama patthaṅghano viya’ttabhāvo,Sakalāpi disā’nupaṭṭhahantiNapi dhammā paṭibhanti manti vatvā;

()

'भन्ते! आपकी अत्यधिक रुग्णता के कारण मेरा शरीर मानो जड़ हो गया था, सभी दिशाएँ धुंधली हो गई थीं और मुझे धर्म भी स्पष्ट नहीं हो रहे थे।'

48.

४८.

Apicā’si mame’sa sāvakānaṃHadayassā’salavo nakiñcivatvā,Bhagavā napanā’nupādisesa-Parinibbāna padaṃ bhaje’ti bhante;

()

'परन्तु मेरे हृदय में यह एक छोटा सा आश्वासन था कि भगवान श्रावकों के संघ को कुछ कहे बिना अनुपधिशेष परिनिर्वाण पद को प्राप्त नहीं होंगे।'

49.

४९.

Yamanantarabāhiraṃ karitvāNanu cā’nandapakāsito hi dhammo,Gurumuṭṭhi tathāgatesu natthiVada kiṃ patthayate mame’sa saṅgho;

()

'आनन्द! क्या मैंने बिना किसी भेदभाव के धर्म प्रकाशित नहीं किया है? तथागतों के पास आचार्य की मुट्ठी (गुप्त शिक्षा) नहीं होती। कहो, यह संघ मुझसे और क्या चाहता है?'

50.

५०.

Adhunā’ha masīti vassikosmiParijiṇṇosmi tathāgatassa kāyo,Sakaṭaṃviya jajjaraṃ jarāyaBhiduro vattati vekhamissakena;

()

'अब मैं अस्सी वर्ष का हूँ, तथागत का यह शरीर जीर्ण हो गया है। बुढ़ापे के कारण यह एक जर्जर गाड़ी की तरह है, जो मरम्मत के सहारे चल रही है।'

51.

५१.

SanimittakavedanānirodhāUpasampajja vimuttijaṃ samādhiṃ,Vihareyya yadā tadāttabhāvoVayadhammopi atīvaphāsuhoti;

()

'जब मैं निमित्त-रहित वेदनाओं के निरोध से उत्पन्न विमुक्ति-समाधि को प्राप्त कर विहार करता हूँ, तब यह मरणधर्मा शरीर भी अत्यन्त सुखद हो जाता है।'

52.

५२.

Adhunāga miva’ttadhammadīpāBhavathā’naññaparāyaṇāttha tumhe,Bhagavāvadi te’va sattamā’tiSamaṇā bhāvitakāya cittapaññā;

()

'अब तुम अपने लिए स्वयं द्वीप बनो, धर्म को ही अपना द्वीप और शरण बनाओ, किसी अन्य की शरण में न जाओ।' भगवान ने उन श्रेष्ठ श्रमणों से ऐसा कहा, जिन्होंने अपने काय, चित्त और प्रज्ञा को भावित किया था।

53.

५३.

Punarāgami tattha vutthavassoBhagavā jetavanaṃ mahāvihāraṃ,Upagamma tadāni dhammasenā-Pati satthāra mavandi sāriputto;

()

वहाँ वर्षावास व्यतीत कर भगवान पुनः जेतवन महाविहार आए। तब धर्मसेनापति सारिपुत्र ने आकर शास्ता की वन्दना की।

54.

५४.

Vividhiddhivikubbaṇaṃ vidhāyaYatināgo muninā katāvakāso,Tava pacchimadassananti vatvāNivuto pañcasatehi satthukappo;

()

विविध ऋद्धियों का प्रदर्शन कर, मुनि से अनुमति प्राप्त कर, 'यह आपके अन्तिम दर्शन हैं' ऐसा कहकर, शास्ता के समान वे (सारिपुत्र) पाँच सौ भिक्षुओं के साथ विदा हुए।

55.

५५.

Abhinamma padakkhiṇaṃ karitvāBhagavantaṃ samupecca mātugehaṃ,Janito’varake nipajjaka mañceParinibbāyi tadā’si bhūmicālo;

()

भगवान की प्रदक्षिणा कर और उन्हें नमन कर, वे अपनी माता के घर पहुँचे। जिस कमरे में उनका जन्म हुआ था, वहाँ शय्या पर लेटकर उन्होंने परिनिर्वाण प्राप्त किया; तब पृथ्वी काँप उठी।

56.

५६.

Atha kolitanāmatheranāgoParinibbāyi tathā katāvakāso,Puna dhātusarīra mappayitvāMunikārāpayi cetiyāni tesaṃ;

()

इसके बाद कोलित (मौद्गल्यायन) नामक श्रेष्ठ स्थविर ने भी अनुमति लेकर परिनिर्वाण प्राप्त किया। मुनि ने उनके धातु-शरीर (अस्थियों) को लेकर उनके लिए चैत्यों का निर्माण करवाया।

57.

५७.

JanalocanapīyamānarūpoMuni vesālipuraṃ kamena patvā,Sunivatthasupāruto kulesuCari piṇḍāya karī’va sericārī;

()

लोगों के नेत्रों को प्रिय लगने वाले मुनि क्रमशः वैशाली नगर पहुँचे। वहाँ भली-भाँति चीवर धारण कर, वे कुलों में पिण्डपात के लिए एक स्वतंत्र हाथी की भाँति विचरण करने लगे।

58.

५८.

Bhagavā paribhuttapātarāsoBhavatā’nandadivāvihārakāmo,Atha gaṇha nisīdananti vatvāGami cāpālasamaññacetiyaṃhi;

()

प्रातःकाल का भोजन करने के बाद, भगवान ने आनन्द से कहा—'आनन्द! मैं दिन का विहार करना चाहता हूँ, अतः निसीदन (आसन) लेकर आओ।' ऐसा कहकर वे चापाल नामक चैत्य की ओर गए।

59.

५९.

Atha kho bhagavā nisidi yenaTadupaṭṭhākavaro’pagamma tena,Katapañjaliko nisidi vatvāRamaṇīyaṃti udenacetiyampi;

()

तब भगवान जहाँ बैठे थे, वहाँ उनके श्रेष्ठ उपस्थापक (आनन्द) आए और हाथ जोड़कर बैठ गए। भगवान ने कहा—'आनन्द! उदेन चैत्य रमणीय है।'

60.

६०.

Sugatassa panī’ddhipādadhammāCaturo bhikkhu subhāvitā suciṇṇā,Bahulīkaḷitā’ti cāha bhīyyoMuni tiṭṭheyya sace khameyya kappaṃ;

()

सुगत ने पुनः कहा—'भिक्षु! जिसने चार ऋद्धिपादों को अच्छी तरह भावित, आचरित और बहुलीकृत किया है, वह मुनि यदि चाहे तो एक कल्प तक जीवित रह सकता है।'

61.

६१.

KaruṇāparibhāvitāsayenaJitamārena tivāra mattamevaṃ,Ujukaṃ muninā karīyamāneVipulobhāsanimittajappanamhi;

()

करुणा से भरे हृदय वाले और मार को जीतने वाले मुनि द्वारा इस प्रकार तीन बार स्पष्ट रूप से विशाल आभास और संकेत दिए जाने पर भी—

62.

६२.

Pariyuṭṭhitamānaso riva’ññoKharamārena pamuṭṭhamānaso so,Na ca taṃ paṭivijjhi neva yāciBhagavā tiṭṭhatu yāvatā’yukappaṃ;

()

कठोर मार के द्वारा चित्त के वशीभूत होने के कारण, आनन्द उसे समझ नहीं पाए और उन्होंने भगवान से यह प्रार्थना नहीं की कि 'भगवान! आप कल्प भर जीवित रहें'।

63.

६३.

Vaja kaṅkhasi yassadānikālaṃPahitā’nandatapodhano’tivatvā,Vasavattivasikato muhuttaṃAvidūramhi nisīdi rukkhamūle;

()

भगवान ने कहा—'आनन्द! अब तुम जाओ, जिसका तुम समय समझते हो।' तब तपस्वी आनन्द वहाँ से हटकर पास ही एक वृक्ष के नीचे बैठ गए।

64.

६४.

Upagañchiya bodhaneyya bandhuBhagavā yena pamatta bandhu tena,Bhujagoriva bhuttanaṅgalenaAbhimānena anonataṅgayaṭṭhi;

()

तब प्रमादियों का बन्धु (मार), भगवान के पास आया। वह उस सर्प की भाँति था जिसने हल निगल लिया हो, अभिमान से उसकी देह अकड़ी हुई थी।

65.

६५.

Ajapālasamaññino kadāciUruvelāya vaṭaddumassa mūle,Katakicca? Tayā katā paṭiññāLikhitā vattati cittapotthake me;

()

'हे कृतकृत्य! उरुवेला में अजपाल नामक बरगद के वृक्ष के नीचे आपने जो प्रतिज्ञा की थी, वह मेरे चित्त-रूपी पुस्तक में अंकित है।'

66.

६६.

Samaṇā tava sāsanā’va tiṇṇāAdhunā dhammadharā’nudhammacārī,Paṭipattiratā bahussutā caSuviyattā suvisāradā vinītā;

()

'अब आपके शासन के श्रमण संसार से तर गए हैं, वे धर्मधर, अनुधर्मचारी, प्रतिपत्ति में रत, बहुश्रुत, सुविज्ञ, विशारद और विनीत हैं।'

67.

६७.

PaṭisiddhaparappavādivādāSahadhammena sapāṭihāriyaṃ te,Kathayanti kathāpayanti dhammaṃParinibbātu tato bhavantya voca, ()

'वे दूसरों के मिथ्यावादों का सद्धर्म से खंडन करने में समर्थ हैं और चमत्कारपूर्ण ढंग से धर्म का उपदेश देते हैं। अतः अब आप परिनिर्वाण प्राप्त करें'—ऐसा उसने (मार ने) कहा।

68.

६८.

PariniṭṭhitasabbabuddhakiccoMunirevaṃ samudirite tivāraṃ,Analanti nirālayo bhavesuTadū’(pacchandasikaṃ) nisedhanāya;

()

सभी बुद्ध-कृत्यों को पूर्ण करने वाले मुनि ने, मार द्वारा तीन बार ऐसा कहे जाने पर, भवों के प्रति अनासक्त होकर उसे रोकने के लिए कहा—'बस करो'।

69.

६९.

Appossukko samāno viharatu kalimā ho timāsaccayenaSaccālokappakāso durita tamahido pañcatāḷisavassaṃ;

Sammā khīṇassineho tibhuvanabhavane dhammarājappadīpoNibbāyissatya’bhāsi tadahani vijahañcā’yu saṅkhāravegaṃ ()

'हे पापी! तुम निश्चिंत रहो, अब से तीन मास के पश्चात, सत्य के प्रकाश को फैलाने वाले, पाप-रूपी अंधकार को नष्ट करने वाले और पैंतालीस वर्षों तक तीनों लोकों में धर्म-राज के प्रदीप के समान जलने वाले, पूर्णतः वीतराग बुद्ध परिनिर्वाण प्राप्त करेंगे।' उस दिन उन्होंने अपनी आयु के संस्कार का त्याग कर दिया।

70.

७०.

Cāpāle cetiye’vaṃ vijahati satiyā sampajaññenavāyu-Saṅkāre bhūmicālo bhavi paṭupaṭahārāva gambhiraghoso,Gajjiṃsu vijjurājibhujasatapahaṭā sukkhajimūtabheriLoko sokandhakāre paripati janito bhiṃsano lomahaṃso;

()

चापाल चैत्य में इस प्रकार स्मृति और सम्प्रजन्य के साथ आयु-संस्कार का त्याग करने पर, नगाड़ों की गूँज के समान गम्भीर घोष वाला महा-भूकम्प हुआ। बिना बादलों के ही बिजली कड़की और मेघों की दुन्दुभि बजी। संसार शोक के अंधकार में डूब गया और भयानक रोमांच उत्पन्न हुआ।

Itimedhānandābhidhānena yatinā viracite sakalakavijana hadayānandadānanidāne jinavaṃsadīpe santike nidāne bhagavato āyusaṅkhārossajjana pavatti paridīpo aṭṭhavīsatimo saggo.

इस प्रकार यति मेधानन्द द्वारा रचित, समस्त कवियों के हृदय को आनन्द देने वाले 'जिनवंशदीप' के सन्तिके निदान में, भगवान द्वारा आयु-संस्कार के त्याग की घटना का वर्णन करने वाला यह अट्ठाइसवाँ सर्ग समाप्त हुआ।

1.

१.

Yenā’nando vasati bhagavā tena gantvā nisinnoPādambhoje sumahiya suhebaddhamuddhāñjalihi,Bhante sukkhāsati ca elitā hiṃsano lomahaṃsoJāto kasmā vasumativadhū sampavedhītya’pucchi;

()

जहाँ भगवान थे, वहाँ जाकर आनन्द बैठ गए। उनके चरण-कमलों की वन्दना कर और मस्तक पर हाथ जोड़कर उन्होंने पूछा—'भन्ते! यह भयानक रोमांच पैदा करने वाला पृथ्वी का कम्पन किस कारण से हुआ है?'

2.

२.

Heṭṭhā’kāse balavapavane vāyamāne kadāciVātaṭṭhā yā salilapathavī taṭṭhitā paṃsubhumi,Saṅkampante yatharivatari lola kallolamāli-Majjhotiṇṇā pathavicalanaṭṭhāna mānanda ce’taṃ;

()

'आनन्द! जब नीचे के आकाश में प्रबल वायु चलती है, तब वायु के सहारे टिकी हुई जल-राशि और जल पर टिकी हुई यह पृथ्वी काँपने लगती है, जैसे लहरों के बीच फँसी हुई कोई नौका काँपती है। यह भूकम्प का पहला कारण है।'

3.

३.

Appekacce samaṇa samaṇabrāhmaṇā appamāṇāĀposaññā sukhumapathavi bhāvitā santi yesaṃ,Pattābhiññā paricitavasī te samāpattilābhīKampentīmaṃ tadapi bhavate bhūmicālassa ṭhānaṃ;

()

'इसके अतिरिक्त, जिन श्रमणों या ब्राह्मणों ने ऋद्धियाँ प्राप्त कर ली हैं और जो जल या पृथ्वी की संज्ञा को वश में करने वाले समाधि-लाभ प्राप्त हैं, वे भी अपनी शक्ति से इस पृथ्वी को कँपा देते हैं। यह भी भूकम्प का एक कारण है।'

4.

४.

Gabbhokkanto bhacati ca yadā sampajāno satovaGabbhasmā nikkhamati carime attabhāve tadāpi,Sambodhiṃ vā purisanisaho bujjhate kampate’yāEte dhammā samaṇa mahato bhumicālassa hetu;

()

जब (बोधिसत्त्व) स्मृतिवान और संप्रजन्य के साथ गर्भ में प्रवेश करते हैं; जब वे अपने अंतिम जन्म में गर्भ से बाहर निकलते हैं; जब पुरुषों में श्रेष्ठ (बुद्ध) संबोधि प्राप्त करते हैं, तब यह पृथ्वी कांपती है। हे श्रमण! ये महान भूकंप के कारण हैं।

5.

५.

Buddho hutvā bhuvananayano dhammacakkaṃ pajānaṃSaṃvattetī vijahati yadā cā’yusaṅkhāravegaṃ,Kampatye’sāpathavi phusate khandhanibbānadhātuṃĀnande’te mahatipathavikampanatthāya hetu;

()

बुद्ध होकर, जगत के नेत्र (बुद्ध) जब प्रजा के लिए धम्मचक्र प्रवर्तन करते हैं; जब वे आयु-संस्कार के वेग को त्यागते हैं; और जब वे स्कन्ध-निर्वाण धातु (परिनिर्वाण) को प्राप्त करते हैं, तब यह पृथ्वी कांपती है। हे आनंद! ये महा-पृथ्वी के कंपन के हेतु (कारण) हैं।

6.

६.

Tabyāsenabbigatahadayā’nandamānandatheraṃAssāsetvā uparupari so desanaṃ vaḍḍhayitvā,Ānandā’haṃ karahacivasiṃ yassa nerañjarāyaNajjā tire jitajalamucassā’japālassa mūle;

()

उस शोक से व्याकुल हृदय वाले स्थविर आनंद को सांत्वना देकर और आगे उपदेश बढ़ाते हुए (बुद्ध ने कहा)— 'आनंद! मैं कभी निरंजना नदी के तट पर, अजापाल निग्रोध (बरगद) के मूल में निवास करता था।'

7.

७.

Tatrā’gantvā phusatu bhagavā khandha nibbānadhātuṃIssāmāyāmalinahadayo pāpimā iccavoca,Laddhokāso punarapi kamamaṃ evamevā’bhiyāciAjjā’sīnaṃ paramarucire pya’tra cāpālacetye;

()

वहाँ ईर्ष्या और माया से मलिन हृदय वाले पापी (मार) ने आकर कहा था— 'भगवान अब स्कन्ध-निर्वाण धातु को प्राप्त करें।' अवसर पाकर उसने आज फिर इसी प्रकार प्रार्थना की, जब मैं यहाँ परम रुचिकर चापाल चैत्य में बैठा था।

8.

८.

Apposasukekā tvamiha kalimā hohi māsehi tīhiKhandhānaṃ nibbuti bhagavato hessatī’ccetamatthaṃ,Ārocentena hi kasatimatā samapajaññena bhikkhuOssaṭṭho me jitanamucinā cā’yusaṅkhāradhammo;

()

'हे पापी! तुम निश्चिंत रहो, अब से तीन महीने बाद भगवान का स्कन्ध-निर्वाण होगा।' इस अर्थ को बताते हुए, स्मृतिवान और संप्रजन्य युक्त होकर, हे भिक्षु! मैंने मार के समक्ष आयु-संस्कार (जीवित रहने की इच्छा) को त्याग दिया है।

9.

९.

Evaṃ vutte caraṇakamalacanda mānandatheroNatvā bhante bahujanahitatthāya tiṭṭhā’yukappaṃ,Vatatikkhattuṃ paramakaruṇācodito yācidāniNā’yaṃ kālo bhavati sugataṃ yāvanāyi’cca’voca;

()

ऐसा कहे जाने पर, स्थविर आनंद ने बुद्ध के चरण-कमलों में नमन कर, परम करुणा से प्रेरित होकर तीन बार यह याचना की— 'भन्ते! बहुजन हिताय आप कल्प भर ठहरें।' तब बुद्ध ने कहा— 'आनंद! अब सुगत से याचना करने का यह समय नहीं है।'

10.

१०.

Sambodhiṃ tvaṃ yadi bhagavato saddahanto’si kasmāNippīḷesī dasabala manullaṅghanīyā’bhilāpaṃ,Tasmiṃ tasmiṃ sati bhagavatā ka yamāne nimitteTumheve’taṃ viya kalimatā dukkatañcā’paraddhaṃ;

()

'यदि तुम्हें भगवान की संबोधि पर श्रद्धा है, तो तुमने दशबल (बुद्ध) के अनुल्लंघनीय वचन के बाद उन्हें क्यों विवश किया? जब भगवान द्वारा भिन्न-भिन्न निमित्त (संकेत) दिए जा रहे थे, तब तुम्हारा मौन रहना ही तुम्हारी भूल और अपराध था।'

11.

११.

Yāceyyāsi yadi dasabalaṃ ce paṭikkhippa vācāSatthā’datte tava tatiyakaṃ vippayogo piyehi,Naṇvā’kkhāto samaṇa paṭigacceva me saṅkhataṃ yaṃJātaṃ bhūtaṃ avipariṇataṃ taṃ kuto’ pe’ttha labbhā;

()

'यदि तुम दशबल से याचना करते, तो वे दो बार मना कर तीसरी बार तुम्हारी बात मान लेते। प्रियजनों से वियोग तो निश्चित ही है। हे श्रमण! क्या मैंने पहले ही नहीं कहा था कि जो कुछ भी उत्पन्न, भूत और संस्कृत है, वह विपरिणामी (परिवर्तनशील) है; वह (नष्ट न हो) ऐसा यहाँ कैसे प्राप्त हो सकता है?'

12.

१२.

Ekaṃsenā’vitathavacasā saccasandhena cāyu-Saṅkhāro’ hīyati bhagavatā vyākatā’nanda bhikkhu,Yāsā vācā yathariva chiyāmuttakhāṇo tathā taṃPaccāgacche napunavacanaṃ jīvitārakkhahetu;

()

'हे भिक्षु आनंद! सत्यवादी भगवान ने निश्चित रूप से आयु-संस्कार को त्याग दिया है और इसकी घोषणा कर दी है। वह वचन जो मुख से निकल चुका है, वह उस खूँटे के समान है जिसे वापस नहीं लिया जा सकता; जीवन रक्षा के हेतु वह वचन पुनः वापस नहीं होगा।'

13.

१३.

Evaṃ vatvā sapadi sugato gandhanāgindagāmīYenāraññaṃ vipulamalakāsāravesāliyaṃ so,Kūṭāgāraṃ tadavasariyā’nandatherena saddhiṃIccābhāsī samaṇaparisaṃ sannipātehi sīghaṃ;

()

ऐसा कहकर, गजराज के समान गमन करने वाले सुगत तुरंत वैशाली के विशाल और निर्मल सरोवर की ओर गए। वहाँ स्थविर आनंद के साथ कूटागार शाला में पहुँचकर उन्होंने कहा— 'शीघ्र ही श्रमण-परिषद् (भिक्षु संघ) को एकत्रित करो।'

14.

१४.

Evaṃ bhante lapitavacano sokasallena viddhoSohā’yasmā vasigaṇa mupaṭṭhānasāḷāya māsuṃ,Rāsikatvā mahitacaraṇo’pāhano tassa kālaṃĀrocesi gamiya bhagavā pīṭhikāyaṃ nisajja;

()

'एवं भन्ते (जी भन्ते)!' ऐसा कहकर, शोक रूपी शल्य से बिद्ध आयुष्मान आनंद ने शीघ्र ही भिक्षु संघ को उपस्थान-शाला में एकत्रित किया। फिर भगवान के चरणों में वंदना कर उन्हें समय सूचित किया। तब भगवान वहाँ जाकर आसन पर विराजमान हुए।

15.

१५.

Āmantetvā samaṇaparisaṃ bodhipakakkhe bhavā meYete dhammā sayamadhigatā desitā sādhukaṃ vo,Uggaṇhitvā yathariva siyā sāsanañcaddhanīyaṃBhāvetabbā suparihariyā sevitabbā’ti vatvā;

()

श्रमण-परिषद् को संबोधित करते हुए उन्होंने कहा— 'मेरे द्वारा स्वयं जानकर जो ये बोधिपक्षीय धर्म तुम्हें भली-भांति उपदिष्ट किए गए हैं, उन्हें तुम ग्रहण करो ताकि यह शासन (धर्म) चिरस्थायी हो सके। इनका अभ्यास, संवर्धन और सेवन किया जाना चाहिए।'

16.

१६.

Nibbāyissatya’vaca bhagavā accayenā’cirenaTemāsānaṃ bhuvanabhavanu’jjotapajjotarūpo;

Tumhe sampādayatha samaṇā appamādena sabbeSaṅkhārā yaṃ samudayamayā lakkhaṇabbhāhatā’ti;

()

संसार को प्रकाशित करने वाले प्रकाश-स्वरूप भगवान ने कहा— 'अब से अल्प समय में, तीन मास के बीतने पर, मेरा परिनिर्वाण होगा। हे श्रमणों! तुम सब अप्रमाद के साथ (निर्वाण) सिद्ध करो; सभी संस्कार उदय-व्यय वाले और (अनित्यता के) लक्षणों से आहत हैं।'

17.

१७.

Pubbaṇhe so karakisalayā’dhāna’viṭṭhānapattoPatto satthā pacuracaraṇo cīvaracchannaganto,GattobhāsāruṇitaparikhāvīthipākāracakkaṃCakkaṅkeha’ṅkitapadatalassālivesālināmaṃ;

() (Yamakabandhanaṃ)

पूर्वाह्न के समय, चीवर से ढके शरीर वाले शास्ता (बुद्ध), जिनके पदतल चक्र के चिह्नों से अंकित थे, अपने शरीर की आभा से परिखा (खाई), गलियों और प्राचीरों को आलोकित करते हुए वैशाली नगर में प्रविष्ट हुए।

18.

१८.

Āhiṇḍitvā tahi manugharaṃ piṇḍa manvesamānoPacchābhattaṃ bhuvananayano locanindīvarehi,Taṃ vesāliṃ dviradagatimā’nanda nāgāpalokaṃOloketvā ida mavaca me pacchimaṃ dassana’nti;

()

वहाँ घर-घर घूमकर पिंडपात (भिक्षा) ग्रहण करने के बाद, भोजनोपरांत, जगत के नेत्र (बुद्ध) ने हाथी के समान मंद गति से चलते हुए 'नागापलोक' (गज-अवलोकन) के साथ वैशाली को देखा और कहा— 'आनंद! वैशाली का यह मेरा अंतिम दर्शन है।'

19.

१९.

Tambhāṭhānā nayanasubhagaṃ sevito sāvakehiBhaṇḍaggāmāṭavi mavasaṭo diṭṭhivādībhasīho,Nicchāretvā sarasamadhuraṃ dhammagambhīraghosaṃTaṇhākhīṇā mamapunabhavo bhikkhave natthya’bhāsi;

()

उस नयनाभिराम स्थान से शिष्यों के साथ सेवित होकर, दृष्टिवादियों (वाद-विवाद करने वालों) में सिंह के समान बुद्ध भण्डग्राम पहुँचे। वहाँ सरस और मधुर गंभीर धम्म-घोष करते हुए उन्होंने कहा— 'हे भिक्षुओं! मेरी तृष्णा क्षीण हो गई है, अब मेरा पुनर्जन्म नहीं होगा।'

20.

२०.

Tisso sikkhā pariharatha vo sādhukaṃ bhikkhave’tiEvaṃ vatvā matibhagavatibhattubhūto sayambhu,Tamhāgāmā punarupagamī hatthigāma’mbagāmaṃJambuggāmaṃ vamitagamano hatthivikkantigantā;

()

'हे भिक्षुओं! तुम तीनों शिक्षाओं (शील, समाधि, प्रज्ञा) का भली-भांति पालन करो।' ऐसा कहकर, बुद्धिमान स्वयंभू (बुद्ध) उस ग्राम से हस्तिग्राम, अम्बग्राम और जम्बुग्राम की ओर हाथी के समान पराक्रमपूर्ण गति से बढ़े।

21.

२१.

Patvā bhogāyatana manaso bhoganāmaṃ subhikkhaṃNibbhogo so nagaramaparaṃ bhāratibhatturūpo,Cittābhogaṃ kurutha samaṇā sādhukaṃtaṃ suṇāthaDesissāmī’tya’vadi caturo vo uḷārāpadese;

()

भोग नामक समृद्ध नगर में पहुँचकर, सांसारिक भोगों से रहित उन शास्ता ने कहा— 'हे श्रमणों! चित्त को एकाग्र करो और ध्यान से सुनो; मैं तुम्हें चार महान प्रदेशों (महापदेस) का उपदेश दूँगा।'

22.

२२.

Eso dhammo bhavati vinayo sāsanaṃ satthu cedaṃAbbhaññātaṃ vata bhagavato sammukhā me sutanti,Sakkhīkatvā yadi vadati maṃ bhikkhave koci bhikkhuNādatabbaṃ tadadhivacanaṃ nappaṭikkositabbaṃ;

()

'हे भिक्षुओं! यदि कोई भिक्षु यह कहे कि— 'मैंने भगवान के सम्मुख यह सुना और ग्रहण किया है कि यही धम्म है, यही विनय है और यही शास्ता का शासन है', तो उसके उन वचनों को न तो (तुरंत) स्वीकार करना चाहिए और न ही उनका तिरस्कार करना चाहिए।'

23.

२३.

Pakkhittānaṃ mama tipiṭake tappadabyañjanānaṃYaṃyaṃṭhānaṃ avatarati saṃdissate niddhamettha,Gantabbaṃ vo sugahitamidaṃ bhāsitaṃ bhikkhunoti

उन पदों और व्यंजनों को सुत्त और विनय (तिपिटक) में मिलाकर देखना चाहिए। यदि वे वहाँ समाहित होते हैं और दिखाई देते हैं, तो यह मानना चाहिए कि यह भिक्षु द्वारा सुगृहीत (सही ढंग से ग्रहण किया गया) बुद्ध-वचन है।

Chaḍḍetabbaṃ kavacanamitaraṃ duggahītanti no ce;

()

यदि वे मेल नहीं खाते, तो उन्हें 'दुगृहीत' (गलत ढंग से ग्रहण किया गया) मानकर त्याग देना चाहिए।

24.

२४.

Āvāse yo viharati mahābhikkhusaṅgo amutraTherā bhikkhū tipiṭakadharā theravaṃsaddhajā ye,Yvābhiññāto paṭibalataro bhikkhu vā sammukhā meTesaṃ tesaṃ idamavagataṃ suggahītatti vutte;

()

अथवा किसी आवास में महाभिक्षु संघ निवास करता हो, जहाँ तिपिटकधारी और स्थविर वंश के ध्वज-स्वरूप स्थविर भिक्षु हों, या कोई अभिज्ञ और समर्थ भिक्षु कहे कि— 'मैंने उनके सम्मुख यह सुना है और यह सुगृहीत है', (तो भी पूर्वोक्त विधि ही अपनानी चाहिए)।

25.

२५.

Otāretvā tadapi vinaye satthu suttābhidhammeSaṃsandantaṃ yadipana paṭiggaṇhitabbaṃkata na noce,Cattāro me itivibhajite nippadesāpadeseDhāreyyātha’bruvi muni ranādhānagāhī sadā vo;

()

उसे (उस वचन को) विनय में उतारकर, शास्ता के सूत्र और अभिधर्म के साथ तुलना करते हुए यदि वह स्वीकार करने योग्य हो तो उसे ग्रहण करना चाहिए, अन्यथा नहीं। मुनि ने इन चार महाप्रदेशों को विभक्त कर कहा है कि तुम्हें कभी भी बिना जांचे-परखे किसी बात को ग्रहण नहीं करना चाहिए।

26.

२६.

Patvā pāvāpuravara matho’ropitakkhandhabhāroAmbāraññe viharati mamaṃ dhammarājāti sutvā,Tibbacchando javanamatino dassanassādanamhiCundo gantvā caraṇakamalaṃ vandi kammāraputto;

()

पावापुर के श्रेष्ठ नगर में पहुँचकर, स्कन्धों के भार को उतारने वाले धर्मराज यहाँ विहार कर रहे हैं, यह सुनकर तीव्र इच्छा और तीव्र बुद्धि वाले लुहार पुत्र चुन्द ने उनके दर्शन के सुख के लिए जाकर उनके चरण कमलों की वन्दना की।

27.

२७.

Sammādhammassavaṇapasuto ekamantaṃ nisinnoSotāpanno paṭhamadivase dassanenevasatthu,Buddhaṃ paññābhagavatipatiṃ svatanāyā’bhiyācaṃCando pubbācalamiva gharaṃ pāvisi cundanāmo;

()

सम्यक् धर्म श्रवण में लीन होकर एक ओर बैठे हुए चुन्द ने शास्ता के दर्शन मात्र से ही प्रथम दिन ही स्रोतापन्न फल प्राप्त कर लिया। प्रज्ञा के स्वामी भगवान बुद्ध को अगले दिन के भोजन के लिए निमन्त्रित कर, चुन्द नामक वह व्यक्ति अपने घर में ऐसे प्रविष्ट हुआ जैसे चन्द्रमा पूर्वाचल पर्वत में।

28.

२८.

Sampādetvāgahapati bahuṃ tāyaratyā’vasāneKhajjaṃ bhojjaṃ sumadhutaraṃ sūkaraṃ maddavampi,Pakkhittojaṃ pacuravibhavo ñāpayī dhammaraññoKālo bhante’tarahi bhagavā niṭṭhitaṃ bhojananti;

()

उस रात के बीतने पर गृहपति चुन्द ने बहुत से उत्तम खाद्य, भोज्य और अत्यन्त मधुर 'सूकर-मद्दव' तैयार करवाया। प्रचुर वैभव वाले उसने धर्मराज को सूचित किया—'भन्ते! समय हो गया है, भगवान! भोजन तैयार है'।

29.

२९.

Sālakkhandhāyatabhujayugo muggavaṇṇaṃ gahetvāPattaṃ pattatthavikapihitaṃ pakkanigrodhavaṇṇaṃ,Acchādetvā parivutavasi cīvaraṃ paṃsukūlaṃPāsādabbhantara mabhiruhī tassa sovaṇṇavaṇṇo;

()

शाल के तने के समान लम्बी भुजाओं वाले, मूंग के वर्ण (श्याम-गौर) वाले भगवान ने पात्र और चीवर धारण किया। पांसुकुलिक चीवर से ढके हुए, स्वर्ण के समान वर्ण वाले वे अपने शिष्यों के साथ उस (चुन्द) के प्रासाद के भीतर प्रविष्ट हुए।

30.

३०.

Bālādiccori’va dasabalo tāva pubbācalaggePaññattasmiṃ ratanakhavite bhaddapīṭhe nisajja,Āmantetvā jitadhanapatiṃ cundamādiccabandhuSatthāraṃ tvaṃ parivisiminā maddavenātya’bhāsi;

()

जैसे बाल सूर्य पूर्वाचल के शिखर पर सुशोभित होता है, वैसे ही दशबल बुद्ध रत्नों से जटित बिछाए हुए श्रेष्ठ आसन पर विराजमान हुए। तब सूर्य के बन्धु शास्ता ने धन के स्वामी चुन्द को सम्बोधित कर कहा—'तुम मुझे इस सूकर-मद्दव से परोसो'।

31.

३१.

Santappetvā sugatapamukhaṃ bhikkhusaṅghaṃ sahatthāMaṃsaṃ sobbhe nikhaṇiya tato satthubhuttāvasesaṃ,Bhatyā dhammassavaṇanirataṃ bodhayitvāpayāsiPūro paṅkeruhamiva jino cundakammāraputtaṃ;

()

सुगत के प्रमुख भिक्षु संघ को अपने हाथों से सन्तृप्त कर, शास्ता के भोजन के अवशेष मांस को गड्ढे में गाड़ देने के बाद, भक्तिपूर्वक धर्म श्रवण में निरत लुहार पुत्र चुन्द को बोधित कर, जिन (बुद्ध) वहाँ से वैसे ही प्रस्थान कर गए जैसे पूर्ण चन्द्रमा कमल के वन से।

32.

३२.

Bāḷhābādho balavakaṭukā vedanā tassa bhattaṃBhuttāvissā’bhavi bhagavato rattapakkhandikā’si,Vikkhambhetvā tamapi satimā sampajāno’vidūreMaggotiṇṇo muni rupagamīrukkhamūlaṃ kilanto;

()

वह भोजन करने के बाद भगवान को भारी बीमारी और तीव्र कष्टदायक वेदना हुई, उन्हें रक्तातिसार (लोहित-पक्खन्दिका) हो गया। किन्तु स्मृतिवान और सम्प्रजन्य युक्त मुनि ने उसे रोककर, थके हुए होने पर भी मार्ग में स्थित एक वृक्ष के मूल के पास पहुँचे।

33.

३३.

Paññāpetvā catuguṇamupaṭṭhākathero adāsiYaṃ saṅghāṭiṃ narahari tahiṃ vissamatto nisajja,Gantvā’nandā’hara sarabhasaṃ tvaṃ pipāsāturassaPānīyyaṃ me nikhiladarathā nibbutassetya’bhāsī;

()

उपस्थापक स्थविर (आनन्द) ने संघात (चीवर) को चार परत करके बिछाया, जिस पर मनुष्यों में श्रेष्ठ बुद्ध विश्राम के लिए बैठ गए। उन्होंने कहा—'आनन्द! शीघ्र जाओ और मुझ प्यास से व्याकुल के लिए पानी लाओ, ताकि मेरी थकान दूर हो सके'।

34.

३४.

Yasmā bhatte sakaṭasatasañcārasambhinnamaggāGorūpānaṃ vigaḷitaṭī siṅgasaṅghaṭṭaṇena,Cakkacchinnā kalalakalusībhutasantattavāriNālaṃ pātuṃ salilamadhunā kunnadi sandate’dha;

()

भन्ते! क्योंकि सैकड़ों छकड़ों के निकलने से मार्ग छिन्न-भिन्न हो गया है और बैलों के खुरों के टकराने से पहियों द्वारा काटा गया जल कीचड़ से गंदा और गर्म हो गया है। यह छोटी नदी अभी पीने योग्य जल नहीं दे रही है।

35.

३५.

Accāsanne kakudhaviṭapīmūlasaṃsaṭṭhakulāVātakkhittā’malajalakaṇā sātasitodapuṇṇā,Sakkā bhante savati kakudhāsindhu gattāni sīkiṃKātuṃ pātuṃ dharaṇiramaṇi baddhahārābhirāmā;

()

भन्ते! पास ही ककुध वृक्ष की शाखाओं और जड़ों से घिरी हुई, वायु से हिलती हुई निर्मल जल की बूंदों वाली, शीतल जल से पूर्ण ककुध नदी बह रही है। हे पृथ्वी के भूषण! वहाँ शरीर को धोने और जल पीने के लिए जाया जा सकता है, जो हार के समान शोभायमान है।

36.

३६.

Evaṃ vutte puna bhagavatā codito pattahatthoPatvā’nando kalalavisamaṃ kunnadītitthamāsuṃ,Netvā sitodaka malulitaṃ nimmalaṃ sandamānaṃÑato bhante pivatu bhagavā’tyā’ha buddhānubhāvo;

()

ऐसा कहने पर भगवान द्वारा पुनः प्रेरित किए जाने पर, हाथ में पात्र लेकर आनन्द शीघ्र ही उस छोटी नदी के घाट पर पहुँचे। कीचड़ से युक्त जल को बुद्ध के प्रभाव से निर्मल और स्वच्छ बहता हुआ देखकर उन्होंने कहा—'भन्ते! भगवान जल पिएं'।

37.

३७.

Tasmiṃkāle samitatasiṇaṃ rukkhamūle nisinnaṃNaṃ disvāna’ṅkusanisitadhī pukkuso kamallaputto,Pabyākāsika paṭutarasamāpattiyākittanenaĀḷārassā’dhikavupasame attano’bhippasādaṃ;

()

उस समय वृक्ष के नीचे बैठे हुए, तृष्णा को शान्त करने वाले बुद्ध को देखकर, तीक्ष्ण बुद्धि वाले पुक्कुस मल्लपुत्र ने अपनी समापत्ति के वर्णन के माध्यम से आळार कालाम के प्रति अपनी श्रद्धा व्यक्त की।

38.

३८.

Gajjantisvā’sanisu parito niccharantīsu jātuVijjummālāsu ca galagalāyantiyā vuṭṭhiyāhaṃ,Saññibhuto nanu khaphasamāpattiyā santavittoNā’ssosiṃ bho sutikaṭuravaṃ nāddasaṃ rūpavāha;

()

जब चारों ओर बिजलियाँ कड़क रही थीं और मूसलाधार वर्षा हो रही थी, तब क्या मैं आकाश-समापत्ति में लीन होकर शान्त चित्त से उस भयानक गर्जना को नहीं सुन सका और न ही उस दृश्य को देख सका?

39.

३९.

Vuttaṃ sutvā’matarasahīraṃ uddharitvāna dhīmāSaddhābījaṃ panihita kamathā’ḷārakālāmakhette,Yebhuyyenā’samacupasame siṅgīvaṇṇe pasannoDatvā buddhaṃ saraṇa magamā sāṭakaṃ siṅgīvaṇṇaṃ;

()

बुद्ध के अमृत वचनों को सुनकर, बुद्धिमान पुक्कुस ने आळार कालाम के क्षेत्र में बोए गए श्रद्धा के बीज को उखाड़ फेंका। वह बुद्ध की अनुपम शान्ति पर अत्यन्त प्रसन्न हुआ और बुद्ध की शरण में जाकर उन्हें स्वर्ण वर्ण के दो वस्त्र (सिङ्गीवण्ण) भेंट किए।

40.

४०.

Tattaṅgārodaramiva tamaṅgīrasaṅgopanītaṃVatthaṃ vītaccika mabhinavaṃ siṅgivaṇṇaṃ rarāja,Pacchā paccuttariya kakudhāsindhu majjhogahetvāAmbāraññaṃ tahi mavatarī sakyasiho sasaṅgho;

()

तपे हुए अंगारों के समान चमकने वाले वे नवीन स्वर्ण वर्ण के वस्त्र अंगीरस (बुद्ध) के शरीर पर सुशोभित हुए। उसके बाद ककुध नदी में स्नान कर, शाक्य सिंह (बुद्ध) अपने संघ के साथ आम्रवन में प्रविष्ट हुए।

41.

४१.

Saṅghāṭiṃ patthariya sahasā cundatherena mañcePaññattasmiṃ sapadi samadhiṭṭhāya vuṭṭhānasaññaṃ,Accadhāyā’dhikakilamatho so sato sampajaññoPāde pādaṃ bhavabhayabhido sīhaseyyaṃ akāsi;

()

चुन्द स्थविर द्वारा शीघ्रता से बिछाए गए मंच पर संघात को फैलाकर, उठने की संज्ञा को मन में धारण कर, अत्यधिक थके हुए, स्मृतिवान और सम्प्रजन्य युक्त भव-भय को नष्ट करने वाले बुद्ध ने एक पैर पर दूसरा पैर रखकर सिंह-शय्या की।

42.

४२.

Āmantetvā niravadhidayo thera mānandanāmaṃDve me laddhā samasamaphalā piṇḍapātā visiṭṭhā,Sandeho yo karabhavi siyā cundakammāraputta-Sse’vaṃ vatvā pariharatu tañcāha me accayena;

()

असीम दयालु बुद्ध ने आनन्द नामक स्थविर को बुलाकर कहा—'ये दो पिण्डपात समान फल वाले और विशिष्ट हैं। यदि लुहार पुत्र चुन्द को कोई सन्देह हो, तो मेरे वचनों से उसे दूर कर देना'।

43.

४३.

Tamhā khīṇāsavaparivuto bhuripañño hirañña-Vatyā najjā vijanapavanaṃ pārime tirabhāge,Phullaṃ sālabbana mavasarī kosiṇārāna maggaṃMallānaṃ so suravanasiriṃ rājadhānyā’vidūre;

()

वहाँ से क्षीणास्त्रव भिक्षुओं से घिरे हुए, महाप्रज्ञावान बुद्ध हिरण्यवती नदी के दूसरे तट पर स्थित निर्जन वन में पहुँचे। वे कुसीनारा के मार्ग पर मल्लों के उस शालवन में आए, जो देवताओं के नन्दन वन के समान शोभायमान था।

44.

४४.

Ānandenā’ nadhivaravaco coditeno’ pacārePaññantasmiṃ tathaṇayamakassālarukkhantarāḷeMañce paññāsatiparimukho uttarādhānasīseKatvā pādoparipada manuṭṭhānaseyyaṃakāso ()

सर्वश्रेष्ठ बुद्ध के वचनों से प्रेरित होकर आनन्द ने दो यमक शाल वृक्षों के बीच मंच बिछाया। प्रज्ञा और स्मृति में अग्रणी बुद्ध ने उत्तर की ओर सिर करके, एक पैर पर दूसरा पैर रखकर अनुत्थान शय्या (अन्तिम शय्या) की।

45.

४५.

Sitacchāyā vigaḷitarajodhūsarā sabbaphāli-Phullā bhantī jaṭitaviṭapakkhandhamūlā’ ññamaññaṃ,Saṅkiṇṇālī sapadi yamakassālasālā visālāDissante’vaṃ vakulatilakā’sokacampeyyasākhī;

()

शीतल छाया वाले, धूल से रहित, पूरी तरह खिले हुए फूलों से लदे हुए, परस्पर गुंथी हुई शाखाओं वाले वे विशाल यमक शाल वृक्ष सुशोभित हो रहे थे। वहाँ बकुल, तिलक, अशोक और चम्पा की शाखाएँ भी दिखाई दे रही थीं।

46.

४६.

Naccaṃ gītaṃ vividhaturiyaṃ vattate’dāni dibbaṃDibbaṃ cuṇṇaṃ malayajamayaṃ dibbamandāravāni,Passā’nandabbikacayamakassālapupphānya’kāleSamūjāye’vahi bhagavato antalikkhā patanti;

()

अब दिव्य नृत्य, गीत और विविध वाद्य यन्त्र बज रहे हैं। दिव्य चूर्ण, चन्दन और दिव्य मन्दारव पुष्पों की वर्षा हो रही है। आनन्द! देखो, भगवान की पूजा के लिए असमय में खिले हुए यमक शाल के फूल आकाश से गिर रहे हैं।

47.

४७.

Ete brahmāmaranaraphaṇī cāmaracchattahatthāMālāmālāguḷaparimalaṇḍupadīpaddhajehi,Channaṃ tāḷāvacarabhajitaṃ maṅgalāgārabhutaṃJātikkhettaṃ nanu bhagavato kevalaṃ pūjanāya;

()

ये ब्रह्मा, देवता, मनुष्य और नाग, हाथों में चँवर और छत्र लिए हुए, मालाओं, इत्रों, दीपों और ध्वजाओं के साथ, संगीतज्ञों से घिरे हुए, भगवान के जन्मक्षेत्र को केवल पूजा के लिए एक मांगलिक भवन की तरह बना रहे हैं।

48.

४८.

Ānande’vaṃ satipi bhagavā tāvatā sakkatovāSammā tesaṃ nacagarukato namānito pūjitovā,Yo kho dhammaṃ carati samaṇo’ pāsako vā’nudhammaṃBhatyā so maṃ paramavidhānā kamānaye pūjayeti;

()

हे आनंद! ऐसा होने पर भी भगवान केवल इतने मात्र से सत्कृत, गुरुमानित, सम्मानित या पूजित नहीं होते। जो भिक्षु या उपासक धर्म का आचरण करता है, धर्म के अनुकूल चलता है, वही भक्तिपूर्वक मेरी परम पूजा करता है।

49.

४९.

Amhe tasmātiha paṭipadaṃ suṭṭhu dhammānudhammaṃSampādemā’tya’vaca muni vo sikkhitabbañhi evaṃ,Dhammāssāmiṃ sapadi purato vījamāno samānoHatthicchāpo yathariva ṭhīto theranāgo’pavāno;

()

इसलिए हमें धर्म के अनुकूल प्रतिपदा (मार्ग) को अच्छी तरह से पूरा करना चाहिए, मुनि ने कहा कि तुम्हें ऐसा ही सीखना चाहिए। उस समय स्थविर उपवाण, धर्म के स्वामी (बुद्ध) के सामने खड़े होकर उन्हें पंखा झल रहे थे, जैसे कोई युवा हाथी खड़ा हो।

50.

५०.

Mallānaṃ kho nagaravarato yāvatā sāladāyaṃRāsibhūtā’surasuravarabrahmarājūhi yasmā,Daṭṭhuṃ buddhaṃ dasabaladharaṃ khittavālaggakoṭi-Mattaṭṭhāne dasadasahi vā natthya’phuṭṭhappadeso;

()

मल्लों के श्रेष्ठ नगर से लेकर शाल-वन तक, असुरों, सुरों, श्रेष्ठ ब्रह्माओं और राजाओं की भीड़ उमड़ पड़ी थी। दस बलधारी बुद्ध को देखने के लिए, दस-दस योजन तक बाल के अग्रभाग के बराबर भी ऐसी कोई जगह नहीं थी जो भरी न हो।

51.

५१.

Kandantīnaṃ pakiriya sake kesapāse ca bāhāPaggaṇahitvā sirasi pathavisaññinīdevatānaṃ,Jhāyantīnaṃ bhuviparipatantīna mujjhāyinīnaṃDento’kāsaṃ apanayi parañceḷhakeno’pavānaṃ;

()

विलाप करती हुई, अपने केशों को बिखेरती हुई, बाहें फैलाकर सिर पर हाथ रखे हुए, पृथ्वी पर गिरती हुई और शोक करती हुई उन देवताओं को स्थान देने के लिए, बुद्ध ने उपवाण को एक ओर हटने के लिए कहा।

52.

५२.

Saṅkhārānaṃ khayavaya manāgāmino vītarāgāDevabrahmā sumariya yathevi’ndakhīlācalaṭṭhā,Nāmhe bhante’tarahī viya vo accayenātya’vocuṃPassissāmā’yati miga manobhāvanīyepi bhikkhū;

()

संस्कारों के क्षय और व्यय को जानने वाले, वीतरागी और अनागामी देव और ब्रह्मा, इंद्रकील (खूँटे) की तरह अडिग रहे। उन्होंने कहा, "भन्ते! आपके परिनिर्वाण के बाद हम आपको वैसे नहीं देख पाएंगे जैसे अभी देख रहे हैं।"

53.

५३.

Jātaṭṭhānappabhutika midhānandaṭhānaṃ catukkaṃPuññakkhettaṃ bhuvi bhagavato sabbhisaṃvejaniyaṃ,Addhā saddhāvisadahadayā sādhavo cārikāyaṃĀhiṇḍantā pavurakusalaṃ tatrapatvā viṇanti;

()

हे आनंद! जन्मस्थान से लेकर ये चार स्थान पृथ्वी पर भगवान के पुण्यक्षेत्र हैं जो श्रद्धावानों के लिए संवेजनीय (प्रेरणादायक) हैं। निश्चित ही, प्रसन्न हृदय वाले श्रद्धालु अपनी यात्रा के दौरान वहाँ पहुँचकर प्रचुर पुण्य प्राप्त करते हैं।

9 54.

९ ५४.

Puṭṭhassevaṃ kathamapi mayaṃ mātugāmesu bhanteVattissāmā’tyamitamatimā’ nandatherassa’bhāsi,Tannijjhānaṃ tadabhilapanaṃ mākarothāti tumheEvaṃsante satiparimukhā hotha chadvārarakkhā;

()

आनंद स्थविर ने पूछा, "भन्ते! हम मातृग्राम (स्त्रियों) के प्रति कैसा व्यवहार करें?" बुद्ध ने कहा, "उन्हें न देखें। यदि देखना ही पड़े तो उनसे बात न करें। यदि बात करनी ही पड़े तो स्मृति (जागरूकता) बनाए रखें और छह द्वारों की रक्षा करें।"

55.

५५.

Puṭṭhassevaṃ maya mutusamuṭṭhānarūpāvasiṭṭheVatteyyāmhe tavanirupame rūpakāye kathannu,Mākho tumhe bhavatha munino dehapūjāvidhāneSakhyāpārā upari ghaṭathā’hā’savānaṃ khayeti;

()

"भन्ते! आपके इस अनुपम रूपकाय के अवशेषों के साथ हम कैसा व्यवहार करें?" बुद्ध ने कहा, "तुम मुनि के देह-पूजा के विधान में मत उलझो। तुम अपने कल्याण के लिए, आस्रवों के क्षय के लिए ऊपर (परम लक्ष्य) की ओर प्रयत्न करो।"

56.

५६.

Saṃvijjante bhagavati idhānanda bhīyyopasannāRūpībrahmāmarapabhutayo khattiyabrāhmaṇā ye,Sakkaccaṃ te yathariva janā cakkavattissarīreSabyāpārā naraharisariropahāre siyunti;

()

हे आनंद! भगवान के प्रति अत्यंत प्रसन्न (श्रद्धालु) रूपी-ब्रह्मा, देवता, क्षत्रिय और ब्राह्मण यहाँ विद्यमान हैं। वे लोग वैसे ही बुद्ध के शरीर का सत्कार करेंगे जैसे लोग चक्रवर्ती सम्राट के शरीर का करते हैं।

57.

५७.

Cattāro me bahujanahitā buddhapaccekabuddhāYasmā maggapphalasukhamudā sāvakā cakkavattī,Rājā pūjāvidhisumahiyā honti thūpārahe’vaTasmā thūpo mamapi bhavatā’nandasiṅghāṭakamhi;

()

ये चार बहुजन हिताय स्तूप के योग्य होते हैं: बुद्ध, प्रत्येक बुद्ध, बुद्ध के श्रावक और चक्रवर्ती राजा। इसलिए, हे आनंद! मेरे लिए भी चौराहे पर स्तूप बनाया जाना चाहिए।

58.

५८.

Evaṃ vutte sariya tamurotomaribhūtasokoTherānando pavisiya nirālambadhammo vihāraṃ,Ālambitvā vilapiya bahuṃ aggalatthambhasīseSatthā sekhe kaḷitakaruṇāpāṅgabhaṅgo parodi;

()

ऐसा कहे जाने पर, शोक के बाण से बिंधे हुए स्थविर आनंद विहार में प्रविष्ट हुए और किवाड़ की चौखट का सहारा लेकर फूट-फूट कर रोने लगे, यह सोचकर कि करुणा के सागर शास्ता अब परिनिर्वाण को प्राप्त हो रहे हैं।

59.

५९.

Āmantetvā tamanadhivaro puñchamakānassudhāraṃTheraṃ mākhovilapi ala mānanda māsoci hevaṃ,Saṅkhārānaṃ kathamiha labhe niccataṃ nibbikāraṃAkkhātaṃ me nanu piyajanabbippayogo siyāti;

()

उन अनुपम बुद्ध ने उन्हें बुलाकर उनके आँसू पोंछे और कहा, "बस आनंद! विलाप मत करो, शोक मत करो। क्या मैंने पहले ही नहीं कहा था कि सभी प्रिय वस्तुओं से वियोग और अलगाव निश्चित है?"

60.

६०.

Mettāpubbena hi cirataraṃ kāyakammena vācā-Kammenā’yaṃ guṇamaṇimanokammunā bhikkhave maṃ;

Sakkaccaṃ sannicitakusalopaccupaṭṭhāsi tasmāĀtāpī so tvamasi nipapako hesi khīṇāsavoti;

()

हे भिक्षुओं! इस आनंद ने लंबे समय तक मैत्रीपूर्ण काय-कर्म, वच-कर्म और मन-कर्म से मेरी सेवा की है। इसने बहुत पुण्य संचित किया है, इसलिए तुम उद्योगी बनो, तुम शीघ्र ही आस्रव-मुक्त (अर्हत) हो जाओगे।

61.

६१.

Chāyāmaññe cira manucaraṃ seyyathā’nandabhikkhū-Paṭṭhāko me bhavati sutavā nāgatātitakānaṃ,Sambuddhānaṃ bhagavata mupaṭṭhāyakā ce’tadaggāIccā’he’tapparamasamaṇāyeva hessantya’hesuṃ;

()

जैसे छाया साथ चलती है, वैसे ही आनंद लंबे समय तक मेरे पीछे रहा है। अतीत के बुद्धों के भी श्रेष्ठ उपस्थाक (सेवक) थे और भविष्य के बुद्धों के भी होंगे, लेकिन आनंद जैसा विद्वान और श्रेष्ठ उपस्थाक कोई नहीं हुआ।

62.

६२.

Saṃvaṇṇesi niravadhiguṇo ukkhipanto’va meruṃSaṅkhobhento viya jalanidhiṃ pattharanto’va bhumiṃ,Vitthārento viya ravipathaṃ saṅghamajjhe ṭhitassaĀnandassu’ttaritaraguṇaṃ abbhutaccherabhūtaṃ;

()

असीम गुणों वाले बुद्ध ने संघ के मध्य में स्थित आनंद के अद्भुत और आश्चर्यजनक गुणों की प्रशंसा की, जैसे वे सुमेरु पर्वत को उठा रहे हों, सागर को मथ रहे हों या आकाश का विस्तार कर रहे हों।

63.

६३.

Hitvā sākhānagara manalaṃjaṅgalaṃ issarānaṃVāsaṭṭhānaṃ taditarapuraṃ sabbasampattisāraṃ,Patvā rājaggahapabhutikaṃ nātha nibbāyatūtiEvaṃ vutte muni ravaca māhevamānandavoca;

()

"भन्ते! इस छोटे से जंगली नगर को छोड़कर, राजगृह जैसे समृद्ध नगरों में चलकर परिनिर्वाण प्राप्त करें," जब आनंद ने ऐसा कहा, तब मुनि ने कहा, "आनंद! ऐसा मत कहो।"

64.

६४.

Pubbe dibbopamasukha vidhā’nanda’haṃ cakkavatti-Rājā hutvā cira manubhaviṃ dhammiko dhammarājā,Mallānaṃ kho tadahani kusāvatya’yaṃ rājadhāniĀsi lakkhivasati ralakārājadhānī’va phītā;

()

"हे आनंद! पूर्व काल में मैं यहाँ दिव्य सुखों का भोग करने वाला एक धार्मिक चक्रवर्ती राजा था। मल्लों की यह कुसावती राजधानी तब देवताओं की नगरी के समान समृद्ध और वैभवशाली थी।"

65.

६५.

Gāmakkhette jitaripuraṇo kosiṇārāna masmiṃSālāraññe jinakarivaro mārakaṇṭhiravena,Yāme ajjāhani rajaniyā pacchime haññate’tiVāseṭṭhānaṃ pahiṇi yatimārocanatthaṃ tamatthaṃ;

()

कुशीनारा के इस शाल-वन में, शत्रुओं को जीतने वाले बुद्ध रूपी सिंह ने घोषणा की कि आज रात के अंतिम पहर में उनका परिनिर्वाण होगा। उन्होंने मल्लों को यह समाचार देने के लिए संदेश भेजा।

66.

६६.

Santhāgāre mahatiparisā kiñcikammaṃ paṭiccaRāsibhūtā yativaravacocoditā mucchitāsi,Uyyānaṃ te pavisiya tadā mallaputtā ca mallāVyāpajjiṃsū kasiranikarāvārapāre nimuggā;

()

संथागार (सभा भवन) में किसी कार्यवश एकत्रित हुए मल्ल, मुनि के वचनों को सुनकर मूर्छित से हो गए। वे मल्ल पुत्र और मल्ल स्त्रियाँ दुःख के सागर में डूबकर व्याकुल हो गए।

67.

६७.

Yaṃnūnāhaṃ narapatikulaṃ ekamekaṃ gahetvāVandāpeyyaṃ caraṇakamaladvanda maṅgīrasassa,Iccānando yati sapariso puttadārehisaddhiṃItthannāmo paṇamati jinaṃ mallarājāti vatvā;

()

"क्यों न मैं एक-एक करके मल्ल परिवारों को बुद्ध के चरणों की वंदना करवाऊँ," ऐसा सोचकर आनंद ने सपरिवार मल्लों को यह कहकर वंदना करवाई कि "अमुक नाम का मल्ल राजा अपने पुत्रों और पत्नी के साथ बुद्ध को प्रणाम करता है।"

68.

६८.

Mallānañcāhariya paṭhameyeva yāme rajanyāVandāpesi sakalaparisaṃ tenupāyena buddhaṃ,Sutvā vidvā bhagavata manuṭṭhānaseyyappavattiṃSāḷāraññaṃ avasari paribbājako yo subhaddo;

()

रात के पहले पहर में ही आनंद ने सभी मल्लों को बुद्ध की वंदना करवा दी। भगवान के परिनिर्वाण की बात सुनकर सुभद्र नामक परिव्राजक उस शाल-वन में आया।

69.

६९.

Okāsaṃ me dadatha samaṇaṃ gotamaṃ pucchanāyaKaṅkhādhammaṃ pajahitu midhānandapatto hamasmi,Vutte satthā kilamati alaṃhāvuso mā vihaññiVatvā’nando bhagavati dayācodito vārayī taṃ;

()

"मुझे श्रमण गौतम से प्रश्न पूछने का अवसर दें। मैं यहाँ अपनी शंकाओं को दूर करने के लिए आया हूँ।" जब शास्ता (बुद्ध) थक गए थे, तब आनन्द ने दयावश उन्हें रोकते हुए कहा, "बस आयुष्मान, उन्हें कष्ट न दें।"

70.

७०.

Laddhokāso dasabaladayājālabaddho subhaddoAññāpekho pavisiya tahiṃ tabbihesānapekkho,Pañhaṃ pucchi tadupanayane kovido’bhāsidhammaṃVitthārento ariyavinaye puggale suppatiṭṭhe;

()

अवसर पाकर, दशबल (बुद्ध) के दया-जाल में बँधे हुए सुभद्र ने, ज्ञान की इच्छा से वहाँ प्रवेश किया और उनकी थकान की परवाह न करते हुए प्रश्न पूछा। उस विषय के ज्ञाता बुद्ध ने आर्य विनय में सुप्रतिष्ठित व्यक्तियों के लिए विस्तार से धर्म का उपदेश दिया।

71.

७१.

Pabbajjitvā bhagavati sayaṃ bhikkhubhāvābhisittoSaṅkhārānaṃ khayavaya matho bhāvayitvā subhaddo,Viddhaṃsetvā sakalakalusaṃ satthupaccakkhabhutoUnnādetvā parisamarahaṃ pacchimosāvakosi;

()

भगवान के शासन में प्रव्रजित होकर और स्वयं भिक्षु भाव से अभिषिक्त होकर, सुभद्र ने संस्कारों के क्षय और व्यय का गहन चिन्तन किया। समस्त क्लेशों को नष्ट कर शास्ता के प्रत्यक्ष साक्षी बनकर और परिषद् में सिंहनाद कर वे बुद्ध के अन्तिम श्रावक बने।

72.

७२.

Paññatto yo bhavati vinayo desito yoca dhammoSo vo satthā paramasaraṇo’tyā’ha me accayena,There bhikkhū taditaravasī gāravaṃ voharantuBhante vatvā pariharatha vo sādarāsappatissā;

()

"मेरे जाने के बाद, जो विनय प्रज्ञप्त किया गया है और जो धर्म देशित किया गया है, वही तुम्हारा शास्ता और परम शरण होगा।" स्थविर भिक्षु और अन्य वशवर्ती भिक्षु एक-दूसरे के प्रति गौरव भाव रखें और 'भन्ते' कहकर आदर और सत्कार के साथ व्यवहार करें।

73.

७३.

Paccakkho no bhavi dasabalo pucchituṃ sammukhā taṃNāsakkhimhā mayamidamitī māhuvatthānutāpā,Mutte tuṇhībhavi vasigaṇokiñci buddhecadhammeSaṅghe magge vimati yadivo bhikkhave pucchathāti;

()

"दशबल हमारे सामने प्रत्यक्ष थे, फिर भी हम उनसे सम्मुख होकर यह नहीं पूछ सके" - ऐसा कहकर बाद में पछतावा न हो। यदि बुद्ध, धर्म, संघ या मार्ग के विषय में कोई शंका हो, तो हे भिक्षुओं! पूछ लो। वशवर्ती भिक्षुओं का समूह मौन रहा।

74.

७४.

Yasmā khandhe pajahati jino bhikkhave bhandadāniĀmantemī niyatabhadurā sabbasaṅkhāradhammā,Sampādethā’tya’mitamatimā appamādena tumhePabyākāsi bhagavata mayaṃ pacchimāhotivācā;

()

"चूँकि जिन (बुद्ध) अब स्कन्धों का त्याग कर रहे हैं, हे भिक्षुओं! मैं तुम्हें अब अन्तिम बार आमंत्रित करता हूँ। सभी संस्कार धर्म नाशवान हैं। तुम अप्रमाद के साथ (अपने लक्ष्य को) सिद्ध करो।" अमित बुद्धि वाले भगवान के ये अन्तिम वचन थे।

75.

७५.

Rūpārūpāvacarakiriyajjhānasaññānirodha-Saṅkhātā yā navavidhasamāpattiyo tā’nulomaṃ,Nissīmamhonidhinibhaguṇo mārasaṅgāmasūroBuddho nārāyanabaladharo so samāpajji tāva;

()

रूप और अरूप लोक के क्रिया-ध्यान और संज्ञा-निरोध नामक नौ प्रकार की समापत्तियों में अनुलोम क्रम से, असीम गुणों के सागर और मार के साथ युद्ध में शूरवीर, नारायण के समान बलधारी बुद्ध ने समाधि प्राप्त की।

76.

७६.

Taṃ taṃ jhānaṃ muni paṭisamāpajjamāno nirodhāSammā paccuṭṭhahiya paṭhamajjhānavosāna māpa,Taṃ taṃ jhānaṃ punaranusamāpajjamāno catuttha-Rūpajjhānu’ṭṭhahiya vigatāsesasaṅkhāradhammo;

()

मुनि (बुद्ध) उन-उन ध्यानों को प्राप्त करते हुए निरोध से भली-भाँति व्युत्थित होकर प्रथम ध्यान के अन्त तक पहुँचे। पुनः उन-उन ध्यानों को प्राप्त करते हुए चतुर्थ रूप-ध्यान से व्युत्थित होकर, समस्त संस्कार धर्मों से रहित हो गए।

77.

७७.

SnehaparikkhayajātoPajjoto viya tilokamaṇipajjoto,Buddhonirupadhisesa-Parinibbutiyā sayambhu parinibbāyi;

()

जैसे तेल के समाप्त हो जाने पर दीपक बुझ जाता है, वैसे ही तीनों लोकों के मणि-स्वरूप प्रकाशक, स्वयंभू बुद्ध निरुपधिशेष परिनिर्वाण के द्वारा परिनिर्वृत्त हो गए।

78.

७८.

Sampati devamanussa-Pajāya saddhiṃ parodamānāya bhusaṃ,Sokeni’va saṅkampiSahassarāvena’yaṃ mahāpathavī;

()

उस समय देवताओं और मनुष्यों की प्रजा के अत्यधिक विलाप करने के साथ ही, यह महापृथ्वी शोक से मानो काँप उठी और हजारों गर्जनाएँ होने लगीं।

79.

७९.

Vipphuritavijjurāji-Daṇḍāhatameghadundubhīphalitā’suṃ,Kadalivanaṃ viya nāgoNippīḷesi asesalokaṃ soko;

()

बिजलियाँ चमकने लगीं और बादलों की गर्जना होने लगी। जैसे हाथी कदली वन को कुचल देता है, वैसे ही शोक ने समस्त लोक को पीड़ित कर दिया।

80.

८०.

Jātikkhettaṃ khettaṃViya sambādhaṃ chaṇehi tesaṃtesaṃ,Vijanokāsā’ kāsāLoke maṅgalanimittajātaṃ jātaṃ;

() (Yamakabandhanaṃ)

जन्म-क्षेत्र (बुद्ध का प्रभाव क्षेत्र) उत्सवों के कारण संकुचित क्षेत्र के समान हो गया। आकाश के निर्जन स्थान लोक में मंगल चिह्नों से भर गए। (यमकबन्धन)

Itimedhānandābhidhānena yatinā viracite sakalakavijana hadayānandadānanidāne jinavaṃsadīpe santike nidāne tathāgata parinibbānappavatti paridīpo ekūnatiṃsatimo saggo.

इस प्रकार मेधानन्द नामक यति द्वारा रचित, समस्त कवियों के हृदय को आनन्द देने वाले 'जिनवंशदीप' के 'संतिक निदान' में 'तथागत परिनिर्वाण वृत्तान्त' नामक उनतीसवाँ सर्ग समाप्त हुआ।

Parinibbute bhagavati sahaparinibbānā brahmāsahampati imaṃ gāthaṃ abhāsi.

भगवान के परिनिर्वाण प्राप्त करने पर, परिनिर्वाण के साथ ही ब्रह्मा सहम्पति ने यह गाथा कही।

Sabbevanikkhipissanti bhūtā loke samussayaṃYathā etādiso satthā loke appavipuggalo,Tathāgato balappatto sambuddho parinibbutoti;

"संसार के सभी प्राणी अपने शरीर का त्याग करेंगे, जैसे कि संसार में अतुलनीय और बल प्राप्त तथागत सम्यक सम्बुद्ध परिनिर्वृत्त हो गए हैं।"

Parinibbute bhagavati sahaparinibbānāsakko devānamindo imaṃ gāthaṃ abhāsi.

भगवान के परिनिर्वाण प्राप्त करने पर, परिनिर्वाण के साथ ही देवराज शक्र ने यह गाथा कही।

Aniccā vatasaṅkārā uppāda vayadhammino,Uppajjitvā nirujjhanti tesaṃvūpasamo sukhoti;

"निश्चित ही संस्कार अनित्य हैं, जिनका स्वभाव उत्पन्न होना और नष्ट होना है। उत्पन्न होकर वे निरुद्ध हो जाते हैं, उनका उपशम (शान्त होना) ही सुख है।"

Parinibbute bhagavati sahaparinibbānā āyasmā anuruddho imā gāthāyo abhāsi.

भगवान के परिनिर्वाण प्राप्त करने पर, परिनिर्वाण के साथ ही आयुष्मान अनुरुद्ध ने ये गाथाएँ कहीं।

Nāhuassāsapassāso ṭhita cittassa tāditoAnejāsanti mārabbha sokālamakarī muni,Asallīnena cittena vedanaṃ ajjhavāsayiPajjotasseva nibbānaṃ vimokkho cetaso ahūhi;

"स्थिर चित्त वाले उस महापुरुष (बुद्ध) की श्वास-प्रश्वास रुक गई। तृष्णा रहित मुनि ने शान्ति को प्राप्त कर शोक का अन्त कर दिया। अडिग चित्त से उन्होंने वेदना को सहन किया। जैसे दीपक का बुझना होता है, वैसे ही उनके चित्त का विमोक्ष (निर्वाण) हुआ।"

Parinibbute bhagavati sahaparinibbānā āyasmā ānando imaṃ gāthaṃ abhāsi.

भगवान के परिनिर्वाण प्राप्त करने पर, परिनिर्वाण के साथ ही आयुष्मान आनन्द ने यह गाथा कही।

Tadāsiyaṃ hiṃsanakaṃ tadāsilomahaṃsanaṃ,Sabbākāravarūpete sambuddhe parinibbuteti;

"वह समय भयानक था, वह रोंगटे खड़े कर देने वाला था, जब समस्त उत्तम गुणों से युक्त सम्बुद्ध परिनिर्वृत्त हुए।"

1.

१.

LokattayekanayanomunikhippamevaPaggayhamuddhanibhuje parinibbutoti,Kandiṃsu tāva vilapiṃsu vivaṭṭayiṃsuĀvaṭṭayiṃsu papatiṃsu mavītarāgī;

()

तीनों लोकों के एकमात्र नेत्र स्वरूप मुनि के परिनिर्वृत्त होने पर, जो वीतराग नहीं थे, वे शीघ्र ही अपनी भुजाएँ उठाकर रोने लगे, विलाप करने लगे, इधर-उधर लोटने लगे और भूमि पर गिर पड़े।

2.

२.

Assāsayaṃ vasigaṇaṃ samalaṃ sasokaṃRatyāvasesa matha dhammakathāya thero,Taṃ vītināmayi niruddhatamo’nuruddhoĀnandatherasuhado hadayaṅgamāya;

()

तब शोकयुक्त भिक्षु संघ को आश्वासन देते हुए, आयुष्मान अनुरुद्ध ने, जो अज्ञान को नष्ट कर चुके थे, अपने मित्र आयुष्मान आनन्द के साथ हृदयग्राही धर्मकथा के द्वारा शेष रात्रि व्यतीत की।

3.

३.

Mallāna magganagaraṃ kusiṇāra middhaṃĀrocanāya parinibbutabhāva massa,Ānandathera maniruddhayaso sarīroPāhesi attadutiyaṃ anuruddhathero;

()

आयुष्मान अनुरुद्ध ने यशस्वी आयुष्मान आनन्द को दूसरे साथी के साथ मल्लों के मुख्य नगर कुशीनारा में भगवान के परिनिर्वाण की सूचना देने के लिए भेजा।

4.

४.

Mallā tadatthapasutā samayena tenaYatrā’bhisannipatitā patimattayanti,Theropana’ttadutiyo tamupecca santhā-Gāraṃ tamattha mabhivedayi sokadīno;

()

उस समय मल्ल लोग किसी कार्य में व्यस्त होकर जहाँ एकत्रित हुए थे, वहाँ आयुष्मान आनन्द ने अपने साथी के साथ संथागार (सभा भवन) में पहुँचकर शोकपूर्ण स्वर में वह समाचार सुनाया।

5.

५.

Therassa tassa suniyamakma samallaputtāMallā samallasuṇisā bhuvika mallachāyā,Kandiṃsu tāva papatiṃsu pariddaviṃsuDhammillavellitabhujā’hatasokasallā;

()

स्थविर के वचनों को सुनकर मल्ल पुत्र, मल्ल वधुएँ और अन्य मल्ल लोग रोने लगे, भूमि पर गिर पड़े और विलाप करने लगे। शोक रूपी बाण से आहत होकर उनकी भुजाएँ और केश बिखर गए।

6.

६.

Nānāvidhāni turiyāni sugandhamālaṃĀdāya pañcasatadussayugāni mallā,Yenā’si tassasugatassu’tujaṃ sarīraṃTaṃ sāḷadāya mupavattana mosariṃsu;

()

मल्ल लोग नाना प्रकार के वाद्ययंत्र, सुगन्धित मालाएँ और पाँच सौ वस्त्र-युग्म लेकर उपवत्तन नामक शाल वन में पहुँचे, जहाँ सुगत (बुद्ध) का शरीर रखा था।

7.

७.

Te gandhadhūpakusumehi ca naccagīta-Vajjehi chattamaṇivijanicāmarehi,Celabbitāna navamaṇḍalamāḷakādiṃKatvāna chāhamakariṃsu sarīrapūjaṃ;

()

उन्होंने गन्ध, धूप, पुष्पों, नृत्य, गीत और वाद्यों के साथ तथा छत्र, मणि, पंखे और चँवर के द्वारा चँदोवे और मण्डप आदि बनाकर छह दिनों तक शरीर की पूजा की।

8.

८.

Pamokkhamallapurisā’ṭṭhanahātasīsāGandhodakena sunivatthasupārutattā,Muttāmaṇīhi khacitāya tathāgatassaGattaṃ suvaṇṇasivikāya niropitaṃ taṃ;

()

आठ प्रमुख मल्ल पुरुषों ने सिर धोकर, सुगन्धित जल से स्नान कर और स्वच्छ वस्त्र धारण कर, तथागत के उस शरीर को मोतियों और मणियों से जड़ित स्वर्ण की पालकी (शिविका) में रखा।

9.

९.

Cāletu mappamapi sattamavāsaramhiPucchiṃsu thera manuruddha masayha kinti,So dibbacakkhumatiyā’mitadevatānaṃPabyākari parivitakka mavecca thero;

()

सातवें दिन भी जब वे (मल्ल) उसे थोड़ा भी हिला न सके, तब उन्होंने स्थविर अनुरुद्ध से पूछा कि यह क्या है? तब दिव्यचक्षु वाले स्थविर ने देवताओं के संकल्प को जानकर उन्हें बताया।

10.

१०.

NissesamānusikadibbamahāmahehiTaṃviggahaṃ bhagavato’bhimahīyamānaṃ,Ukkhippa tāsamanuvattakamakallabhūpāGantvāna uttaradisāya purassu’dīciṃ;

()

समस्त मानवीय और दिव्य महा-पूजाओं के साथ भगवान के उस शरीर की पूजा करते हुए, राजाओं ने उसे उठाया और उत्तर दिशा की ओर से नगर के उत्तर द्वार से प्रवेश किया।

11.

११.

Majjhenamajjha kamahinībharu muttarenaDvārena tassanagarassa pavesayitvā,Sutvāna bandhulapajāpatimallikā taṃDvāre ṭhitā’thanavakovidhānabbayāya;

()

नगर के मध्य से होकर उत्तर द्वार से उसे प्रवेश कराकर, बंधुल की पत्नी मल्लिका ने यह सुनकर कि वे आ रहे हैं, द्वार पर खड़ी होकर नवीन विधि के अनुसार पूजा की।

12.

१२.

Dhotāya gandhasalilena mahālatābya-Bhusāya sattaratanehi samujjalāya,Aṅgīrasassa satapuññavīlāsacittaṃChādesi gatta matulaṃ kaḷitāvakāsā;

()

सुगंधित जल से धोए गए और सात रत्नों से देदीप्यमान 'महालता' नामक आभूषण से, उसने अंगीरस (बुद्ध) के सौ पुण्यों से सुशोभित अतुलनीय शरीर को ढक दिया, जहाँ स्थान मिला।

13.

१३.

Mallāna magganagarassa puratthimāyaṃSaṃvijjate makuṭabandhanacetiyaṃ yaṃ,Dehaṃ tilokasaraṇassa puratthimenaDvārena nikkhamiya tatra samappayiṃsu;

()

मल्लों के मुख्य नगर के पूर्व में जो 'मुकुटबंधन चैत्य' है, त्रिलोकशरण (बुद्ध) के शरीर को पूर्व द्वार से निकालकर वहाँ ले गए।

14.

१४.

Sā yāvasandhisamalā nagarī tadāniMandāravehi pihitā’bhavi channumattaṃ,Pucchiṃsu satthu paṭipajjana mattabhāveĀnandathera matha bhumibhujā kathanti;

()

वह नगरी तब गलियों तक घुटनों के बराबर मंदारव पुष्पों से ढकी हुई थी। तब राजाओं ने स्थविर आनंद से पूछा कि शास्ता के शरीर के साथ कैसा व्यवहार किया जाए।

15.

१५.

Dehe yatheva paṭipajjati cakkavatti-Rañño tatheva paṭipajjatha buddhadehe,Iccāha so bhagavato’tujarūpakāyaṃTe veṭhayuṃ ahatakāsikasāṭakehi;

()

जैसे चक्रवर्ती राजा के शरीर के साथ व्यवहार किया जाता है, वैसे ही बुद्ध के शरीर के साथ करें। ऐसा उन्होंने कहा। तब उन्होंने भगवान के उस शरीर को नए काशी के वस्त्रों से लपेटा।

16.

१६.

Kappāsapaṭṭavihatehipi veṭhayiṃsuKatvāna pañcasatadussayugehi evaṃ,Pakkhippa telaparipuṇṇasuvaṇṇadoṇyāAññā’yasāya paṭikujjiya doṇiyā te;

()

उन्होंने धुनी हुई कपास की परतों से भी लपेटा। इस प्रकार पाँच सौ वस्त्र-युग्मों से लपेटकर, तेल से भरी सोने की द्रोणी में रखा और दूसरी लोहे की द्रोणी से उसे ढँक दिया।

17.

१७.

Gattaṃ jinassa citakaṃ katacittakammaṃMālālatāvilasitaṃ satahatthamuccaṃ,Vīsādhikaṃ agarucandanadāruka puṇṇaṃĀropayiṃsu siriyā jitavejayantaṃ;

()

जिन (बुद्ध) के शरीर को चित्रकारी से सुसज्जित, मालाओं और लताओं से शोभायमान, सौ हाथ ऊँची और बीस हाथ अधिक अगरु और चंदन की लकड़ियों से भरी चिता पर रखा, जो अपनी शोभा से वैजयंत को जीत रही थी।

18.

१८.

Pāvāya mallanagaraṃ kusiṇāranāmaṃGantā mahāpabhutikassapatheranāgo,Bhikkhūhi pañcasatikehi pathokkamitvāRukkhassa mūla mupagamma khaṇaṃ nisīdi;

()

पावा से कुशीनारा नामक मल्ल नगर की ओर जाते हुए, महाप्रतापी महाकस्सप स्थविर पाँच सौ भिक्षुओं के साथ मार्ग से हटकर एक वृक्ष के नीचे थोड़ी देर के लिए बैठ गए।

19.

१९.

Addhānamagga mathakho paṭipajji tamhāMandāravaṃ kusuma maññataro gahetvā,Ājīvako ta mahipassiya kassapākhyoJānāsi gotama manantajinantyapucchi;

()

तब मार्ग पर चलते हुए उन्होंने एक आजीवक को देखा जिसने मंदारव पुष्प लिया हुआ था। कस्सप ने उससे पूछा— क्या तुम अनंतजिन गौतम को जानते हो?

20.

२०.

Āmāvuso bhagavato parinibbutassaHontya’jja santadivasāti tatomayedaṃ,Mandāravaṃ kusuma māharitanti vutteKandiṃsu keci vilapiṃsu avītarāgā;

()

हाँ आयुष्मान्, भगवान को परिनिर्वाण प्राप्त हुए आज सात दिन हो गए हैं, इसीलिए मैंने यह मंदारव पुष्प लिया है। ऐसा कहने पर, जो वीतराग नहीं थे, वे कुछ रोने लगे और कुछ विलाप करने लगे।

21.

२१.

Tāya’cchi bhikkhuparisāya subhaddabuḍḍha-Pabbajjito sapadi satthari baddhavero,Yo dubbaco yati mahāsamaṇena tenaMuttā mayaṃhi yadupaddutakāyavācā;

()

उस भिक्षु-परिषद् में सुभद्र नामक एक वृद्ध-प्रव्रजित था, जिसका शास्ता के प्रति बैर था। वह दुर्विनीत यति बोला— हम उस महाश्रमण से मुक्त हो गए हैं, जिसने हमें काया और वाणी से परेशान कर रखा था।

22.

२२.

Icchāma yaṃja maya midānikaroma taṃyaṃNecchāma’dāni nakaroma mayaṃ tatomā,Sovittha mācavilapittha’ lamāvusotiVatvā pahāra madadī jinadhammacakke;

()

अब हम जो चाहेंगे वह करेंगे और जो नहीं चाहेंगे वह नहीं करेंगे। इसलिए शोक मत करो, विलाप मत करो, बस करो आयुष्मान्! ऐसा कहकर उसने जिन-धर्मचक्र पर प्रहार किया।

23.

२३.

Mallā narindamakuṭaṅakkitapādapīṭhā’-Limpetu massa caturo cita mappasayha,Pucchiṃsu thera manuruddha mi’tabruvi soPatte’dha pajjalati kassapatherasīhe;

()

राजाओं के मुकुटों से अंकित पादपीठ वाले चार मल्लों ने चिता को जलाने का प्रयास किया पर वे सफल न हुए। उन्होंने स्थविर अनुरुद्ध से पूछा, तो उन्होंने कहा— जब तक सिंह के समान स्थविर कस्सप यहाँ नहीं पहुँच जाते, तब तक यह नहीं जलेगी।

24.

२४.

Dhammāgadena hatasokahadehi yenaBhikkhūhi satthucitako vasikassapavho,Teno’pasaṅkami subhaddakathaṃ sasīseSukkhāsanī’vu’rasi satti’va maññamāno;

()

धर्म रूपी औषधि से जिनके हृदय का शोक नष्ट हो गया था, उन भिक्षुओं के साथ कस्सप नामक स्थविर शास्ता की चिता के पास पहुँचे। सुभद्र की बातों को वे अपने सिर पर सूखी बिजली या हृदय में भाले के प्रहार के समान मान रहे थे।

25.

२५.

Katvā padakkhiṇa madhiṭṭhahi so catuttha-Jjhānuṭṭhito bhagavato citakaṃ tivāraṃ,Baddhañjalī sirasi theravarassa bhetvāTaṃ supakpatiṭṭhitapadāni patiṭṭhahiṃsu;

()

उन्होंने तीन बार प्रदक्षिणा की और चतुर्थ ध्यान में स्थित होकर भगवान की चिता के पास अधिष्ठान किया। श्रेष्ठ स्थविर के सिर झुकाकर हाथ जोड़ने पर, द्रोणी फट गई और भगवान के सुप्रतिष्ठित चरण बाहर निकल आए।

26.

२६.

Therāsahassa karatāmarasehi satthuPādaṃsumāli vihitāhinipaccakāro,Omujji gandhavitakāparasāgaramhiLokoca tappabhava sokaghanandhakāre;

()

हजारों स्थविरों ने अपने कमल रूपी हाथों से शास्ता के सूर्य के समान तेजस्वी चरणों की वंदना की। तब संसार गंध और विलाप के सागर में तथा उससे उत्पन्न शोक के घने अंधकार में डूब गया।

27.

२७.

Therenacāhinamite citako samantāSampajjalittha sayamevu’tujattabhāve,Daḍḍhe jinassa masivā napichārikāsiSārīrikaṭṭhīvisaro’bhayathāvasiṭṭho;

()

स्थविर द्वारा वंदना किए जाने पर चिता चारों ओर से स्वयं ही प्रज्वलित हो उठी। जिन (बुद्ध) के शरीर के जलने पर न तो कालिख बची और न ही राख, केवल शरीर की अस्थियाँ ही शेष रहीं।

28.

२८.

Satteva nābhivakiriṃsu lalāṭagīvāDhātvakkhakaṭṭhi munino catudantadhātū,SiddhatthakhaṇḍakatataṇḍulamuggamattāSesā pabhāyapi tidhā pakiriṃsu dhātu;

()

मुनि की ललाट, ग्रीवा और चार दाँतों की सात धातुएँ नहीं बिखरीं। शेष धातुएँ सफेद सरसों के दाने, टूटे हुए चावल और मूँग के समान तीन प्रकार की होकर बिखर गईं।

29.

२९.

Nibbāpayiṃsu citakānala mantalikkhāNikkhamma cāmaramanohara nīradhārā,Sāḷaddumehi salilāni tathā samantāMallā sugandhaparivāsitavārināpi;

()

आकाश से चँवर के समान मनोहर जलधाराएँ निकलकर चिता की अग्नि को बुझाने लगीं। साथ ही साल के वृक्षों से और मल्लों द्वारा सुगंधित जल से भी चारों ओर से अग्नि बुझाई गई।

30.

३०.

OlambamānamaṇidāmasuvaṇṇadāmaṃCittabbitānamathabandhiyamallabhūpāKatvā sugandhaparibhaṇḍa muḷārasanthā-Gāre susanthariya kojavakambalāni;

()

लटकती हुई मणियों और स्वर्ण की मालाओं से युक्त चित्र-वितान बाँधकर, मल्ल राजाओं ने सुगंधित लेप लगाकर विशाल संथागार में ऊनी कंबल बिछाए।

31.

३१.

Taṭṭhānato kamakuṭabandhananāmasāḷaṃYāvañjasaṃ rajatakañcanatoraṇehi,Lājādinā kadalipuṇṇaghaṭehi dīpa-Dhūpaddhajehi parito patimaṇḍayitvā;

()

उस स्थान से मुकुटबंधन नामक साल-वन तक के मार्ग को चाँदी और सोने के तोरणों, खील, कदली-स्तंभों, पूर्णघटों, दीपों, धूपों और ध्वजाओं से चारों ओर सजाया गया।

32.

३२.

Taṃ satthudhātuparipuṇṇa suvaṇṇadoṇiṃMallāna maggapura māhariyu’ssavehi,Setātapattalasite sarabhāsanamhiMuttāmaṇīhi khacite tahi mappayitvā;

()

शास्ता की धातुओं से भरी उस स्वर्ण-द्रोणी को मल्ल उत्सवों के साथ मुख्य नगर में ले आए। उसे श्वेत छत्र से सुशोभित, मोतियों और मणियों से जड़े हुए एक श्रेष्ठ आसन पर वहाँ स्थापित किया।

33.

३३.

Kumbhena kumbha mupahacca gaḷaṃ gaḷenaCakkena cakka mupahacca bhujaṃ bhujena,Rakkhaṃ vidhāya caturaṅginiyā samantāSenāya hemakavacehi gavacchikaṃva;

()

घड़े से घड़ा, गले से गला, पहिये से पहिया और भुजा से भुजा सटाकर, चतुरंगिणी सेना द्वारा चारों ओर से रक्षा की गई, जैसे सोने के कवच की जाली हो।

34.

३४.

Katvevameva dhanurāvaraṇañca satti-Hatthehi pañjara manantajinassadhātū,Sammānayiṃsu sumahiṃsu susādhukīḷaṃKīḷiṃsu sattadivasaṃ sahanāgarehi;

()

इसी प्रकार धनुषों और हाथों में भाले लेकर पिंजरे के समान घेरा बनाकर, उन्होंने अनंतजिन की धातुओं का सम्मान किया और नगरवासियों के साथ सात दिनों तक भली-भाँति उत्सव मनाया।

35.

३५.

Sutvāna bhupati tamattha majātasattuSatthāhi khattiyakulappabhavo ahampi,Sārīrabhāga marahāma mayampi tasmāPāhesi dūta matha mallanarādhipānaṃ;

()

राजा अजातशत्रु ने जब यह बात सुनी, तो उन्होंने मल्ल राजाओं के पास दूत भेजा कि— शास्ता क्षत्रिय कुल में उत्पन्न हुए थे और मैं भी क्षत्रिय हूँ, इसलिए मैं भी शरीर के अंश (धातु) का अधिकारी हूँ।

36.

३६.

Vesālikā pacuralicchavibhubhujā caSakyādhipā kapilavatthupurādhivāsī,Bhūpā’llakappavijite bulayāca rāma-Gāmamhi koliyamahīpatayo tatheva;

()

वैशाली के अनेक लिच्छवी राजा, कपिलवस्तु नगर के निवासी शाक्य अधिपति, अल्लकप्प के बुली राजा और रामग्राम के कोलिय नरेश।

37.

३७.

Yo veṭhadīpanagare dharaṇīsuro soPāveyyakā ca mahipā pahiṇiṃsu tesaṃ;

Paccekadūtapurise caturaṅginīhiSenāhi tepi nivutā’bhimukhībhaviṃsu;

()

वेठदीप नगर के जो ब्राह्मण थे और पावा के जो राजा थे, उन्होंने अपने-अपने दूत भेजे। वे चतुरंगिणी सेनाओं के साथ घिरे हुए सामने आए।

38.

३८.

Āgamma yena bhagavā sayameva gāma-Kkhetto’pavattanavane parinibbuto no,Dassāma no’ti jinadhātulavampi mallāPāhesu munnatimanā paṭisāsanāni;

()

"जहाँ भगवान स्वयं हमारे ग्राम-क्षेत्र के उपवत्तन वन में परिनिर्वाण को प्राप्त हुए हैं, हम जिन-धातु का एक अंश भी नहीं देंगे" - ऐसा कहकर मल्लों ने गर्वित मन से उत्तर भेजा।

39.

३९.

Sā rājadhāni nijarājapurakkhatāhiSaṅgāmasūracaturaṅginivāhinīhi,Yuddhāya baddhakalahāhi khaṇaṃjagāmaVelātivattapalayambudhinibbisesaṃ;

()

वह राजधानी अपने राजाओं के नेतृत्व में, युद्ध में शूरवीर चतुरंगिणी सेनाओं के साथ, युद्ध के लिए कलहबद्ध होकर क्षण भर में प्रलयकालीन समुद्र के समान उमड़ पड़ी।

40.

४०.

Yo doṇabhusurasudhī bhavi jambudīpeRājūhi pūjitapado sunisammakārī,So doṇagajjanamakā kaparisaṃ vinentoDvebhāṇavāramita māhavakeḷisajjaṃ;

()

जम्बुद्वीप में जो द्रोण नामक बुद्धिमान ब्राह्मण थे, जिनके चरणों की राजा पूजा करते थे और जो विचारशील थे, उन्होंने युद्ध के लिए तैयार उस सभा को शांत करते हुए दो भाणवार (पाठ) जितना गर्जन (उपदेश) किया।

41.

४१.

Sutvā’nusāsana mathācariyassa tassaSabbe samagganiratā vasudhādhināthā,Atthāya no vibhajathā’ti samena tumheDhātūna maṭṭhapaṭiviṃsaka mabruviṃsu;

()

उस आचार्य के अनुशासन को सुनकर, सभी पृथ्वीपति एकता में निरत हो गए और बोले— "आप ही हमारे लाभ के लिए धातुओं का आठ समान भागों में विभाजन करें।"

42.

४२.

Khīṇāsavo hi sarabhū citakena gīvā-Dhātuṃ samāhariya lokahitāya yattha,Laṅkāya bhāti mahiyaṅgaṇathūparājāTasmiṃ samappayi subhe maṇithūpagabbhe;

()

क्षीणास्त्रव सरभू (स्थविर) ने लोकहित के लिए चिता से ग्रीवा-धातु (गर्दन की अस्थि) को ग्रहण किया और उसे लंका के महियंगण स्तूप के शुभ मणिमय गर्भ में स्थापित किया।

43.

४३.

Khemavhayo citakato vasi vāmadāṭhā-Dhātuṃ samaggahiya’ dāsi kaliṅgarañño,Doṇodvijo bhariya dhātuvibhāgasajjoVeṭhantare nidahi dakkhiṇadantadhātuṃ;

()

खेम नामक (स्थविर) ने चिता से बाईं दाढ़-धातु को ग्रहण कर कलिंग के राजा को दिया। द्रोण ब्राह्मण ने धातुओं के विभाजन के समय दाहिनी दाढ़-धातु को अपने पगड़ी (वेठन्तर) में छिपा लिया।

44.

४४.

Dāṭhaṃ jaṭārajatacetiyagaṃ dvijassaTaṃ dakkhiṇakkhaka mapāhari devarājā,Doṇo suvaṇṇamayadoṇimavāpuritvāTesaṃ vibhajja samabhāgamadāsidhātu;

()

ब्राह्मण की जटा में स्थित उस दाढ़-धातु को और दाहिनी जत्रु-अस्थि (collar bone) को देवराज (इंद्र) ले गए। द्रोण ने स्वर्णमयी द्रोणी (पात्र) से धातुओं को निकालकर उन्हें समान भागों में विभाजित कर दिया।

45.

४५.

Te bhubhujā sakasakevisaye vidhāyaSampūjayiṃsu jinadhātunidhānathūpeAṅgāra māhariya moriyakhattiyā’thaDoṇopi hemamayakumbha makaṃsu thupe;

()

उन राजाओं ने अपने-अपने विषयों (राज्यों) में जिन-धातुओं को स्थापित कर स्तूप बनवाए और उनकी पूजा की। मोरिय क्षत्रियों ने अंगार (राख) लाकर स्तूप बनवाया और द्रोण ने भी स्वर्णमय कुंभ का स्तूप बनवाया।

46.

४६.

Disvāna tassapamahāvasi tatthatatthaDhātvantarāya matha gaṇhiya rāmagāme,Aññatra doṇa mitadhātu majātasattu-Rañño thiraṃ nidahituṃ padadāsi dhātu;

()

वहाँ-वहाँ धातुओं के विनाश की आशंका को देखकर, रामग्राम की धातु को छोड़कर, अन्य स्थानों से द्रोण-प्रमाण धातुओं को लेकर राजा अजातशत्रु ने उन्हें सुरक्षित स्थापित करने के लिए दिया।

47.

४७.

Aṭṭha’ṭha vaḍḍhitakaraṇḍakathūpagabbhePakkhippabhumipati dhātumahānidhānaṃ,So theranāgasaraṇo pavidhāsi vāḷa-Saṅghāṭayanta miha yojayi devarājā;

()

राजा ने आठ-आठ मंजूषाओं और स्तूप-गर्भों के भीतर उन धातुओं का महान निधान (संग्रह) रखा। स्थविर महाकश्यप (नागशरण) ने वहाँ रक्षा का विधान किया और देवराज ने यंत्रों का नियोजन किया।

48.

४८.

Rājā asokavidito sirijambudīpeTamhā samāhariya satthu sarīradhātu,Kārāpayī caturasitisahassathūpeDhīmā mahindavasi dīpamimaṃ tadā’pa;

()

श्री जम्बुद्वीप में प्रसिद्ध राजा अशोक ने उस निधान से शास्ता की शरीर-धातुओं को निकाला और चौरासी हजार स्तूप बनवाए। तब बुद्धिमान महिन्द स्थविर इस द्वीप (लंका) में आए।

49.

४९.

DevānamādipiyatissanarādhipenaThūpe vidhāya jinadhātacihapattamattā,Vitthāritā paṇihitā jayabodhisākhā-Vāmetarakkhakasilāmayapattadhātu;

()

राजा देवानांपियतिस्स द्वारा स्तूप बनवाकर उनमें जिन-धातुओं को स्थापित किया गया। जयश्री महाबोधि की शाखा, दक्षिण जत्रु-धातु और शिलामय पात्र-धातु को भी प्रतिष्ठित किया गया।

50.

५०.

Nattā pana’ssa abhayo jalituggatejoYo duṭṭhagāmini raṇambudhipāragāmī,Rājā’nurādhanagare nagarādhirājeKatvāna laṅkamakalaṅkamakāsirajjaṃ;

()

उनके पौत्र, प्रज्वलित तेज वाले राजा दुट्ठगामणी अभय ने, जो युद्ध रूपी समुद्र के पार जाने वाले थे, श्रेष्ठ नगर अनुराधापुर में लंका को निष्कलंक कर राज्य किया।

51.

५१.

Laṅkaṅganāya kucamaṇḍalanibbisesaṃSovaṇṇamāli matulaṃ ratanujjalantaṃ,So thuparāja makari thira mappayitvāDhātuppabandha mabhinimmitabuddharūpaṃ;

()

उन्होंने लंका रूपी सुन्दरी के कुच-मण्डल के समान, रत्नों से प्रज्वलित अतुलनीय सुवर्णमाली (रुवनवेलिसय) नामक महास्तूप बनवाया और उसमें बुद्ध रूप निर्मित कर धातुओं को सुदृढ़ रूप से स्थापित किया।

52.

५२.

Sārīrikehi’tarathupavarehi laṅkā-Bhumitthi moḷimaṇi kañcanamālināmaSaggāpavaggasukhado vara thūparājāSo yāva dhātuparinibbutiyā vibhātu;

()

अन्य शारीरिक स्तूपों में श्रेष्ठ, लंका रूपी स्त्री के मुकुट-मणि के समान यह सुवर्णमाली नामक श्रेष्ठ स्तूपराज स्वर्ग और मोक्ष का सुख देने वाला है। यह धातु-परिनिर्वाण तक प्रकाशित रहे।

53.

५३.

Iddhānubhāva madhikicca jinassa dhātu-Kāyo’pahārarahito garukāraṭhānaṃ,Patvā tahiṃtahi mathantaradhānakāleYo saṅkamissati’ha kañcanamālithupaṃ;

()

जिन (बुद्ध) के ऋद्धि-अनुभाव के कारण, सत्कार से रहित होने पर, आदर के स्थान को प्राप्त करने के लिए, धातुओं का समूह अंतर्धान के समय जहाँ-तहाँ से इस सुवर्णमाली स्तूप में संक्रमित होगा।

54.

५४.

So nāgadīpamupagamma tatovidhātu-Lokā ca nāgabhavanā tidasālayamhā,Nikkhamma nimmita nirūpamabuddharūpoRāsi bhavissati sumaṇḍita bodhimaṇḍe;

()

वे धातुएँ वहाँ से नागद्वीप जाएँगी, और फिर नागलोक तथा देवलोक से निकलकर बोधिमण्ड पर एकत्रित होंगी और बुद्ध के अनुपम रूप में निर्मित होकर सुशोभित होंगी।

55.

५५.

Buddhānubhāvapabhavā’bhinavaggijālā-Mālāhi pajjalitadhātumayattabhāve,Tāvānu’mattamapi dissati nāvasesaṃKatvāna dhātuparinibbuti hessateva;

()

बुद्ध के अनुभाव से उत्पन्न नवीन अग्नि-ज्वालाओं की मालाओं से प्रज्वलित उन धातुमय शरीरों में से परमाणु मात्र भी शेष नहीं बचेगा; इस प्रकार धातुओं का परिनिर्वाण होगा।

56.

५६.

Buddhāpadāna marahādiguṇavadātaṃBhatyā punappuna mimaṃ sarataṃ sataṃ bho,Cittaṃ kilesapariyuṭṭhita mujjubhūtaṃAddhā sudhantakanakaṃva visuddhimeti;

()

हे सज्जनों! अर्हत् आदि गुणों से निर्मल इस बुद्ध-अपदान का भक्तिपूर्वक बार-बार स्मरण करने से, क्लेशों से घिरा हुआ चित्त भी शुद्ध किए हुए स्वर्ण की भाँति अत्यंत शुद्ध और सरल हो जाता है।

57.

५७.

Cittojutāyapi vitakkavicāradhammāVattanti satthuguṇasañcayagocarā’tha,Saṃjāyate pavurapīti ca kāyacitta-Passaddhi niddarathatāya sukhaṃ samādhi;

()

चित्त की सरलता से शास्ता के गुणों के समूह में विचरण करने वाले वितर्क और विचार उत्पन्न होते हैं। तब प्रचुर प्रीति, काय-चित्त की प्रश्रब्धि और निर्भयता के कारण सुखद समाधि उत्पन्न होती है।

58.

५८.

Gambhīratāya tadadhīnaguṇaṇṇavassaNiddhutanīvaraṇato pavivekabhūtaṃ,Chāyetha jhānamupacāra mathā’dhigaccheTappādakaṃ ariyamga phakhalañca yogī;

()

उन (बुद्ध) के गुणों के सागर की गंभीरता के कारण, नीवरणों के दूर होने से विवेकपूर्ण उपचार-ध्यान प्राप्त होता है। योगी उसके आधार पर आर्य मार्ग और फल को प्राप्त करता है।

59.

५९.

Tassā’ticārucaritassaraṇānuyuttoHotevava satthari sagāravasapakpatisso,Saddhindriyādi pariṇāmagato’dhigacchePītippamodabahulo kusalo’bhisandaṃ;

()

उनके अत्यंत सुंदर चरित्र के स्मरण में लगा हुआ व्यक्ति शास्ता के प्रति गौरव और श्रद्धा से युक्त होता है। श्रद्धा-इन्द्रिय आदि के परिपक्व होने पर वह प्रीति और प्रमोद से भरपूर कुशल प्रवाह को प्राप्त करता है।

60.

६०.

Satthussa cetiyagharaṃva tadattabhāvoPūjāraho ca bhayabheravadukkhasayho,Lajji ca bhīru labhate sahavāsasaññaṃSaggāpavaggavibhavassa bhaveyya bhāgī;

()

उसका आत्म-भाव शास्ता के चैत्य-गृह के समान पूजनीय हो जाता है, वह भय, त्रास और दुखों को सहने में समर्थ होता है। वह लज्जा और पाप-भीरुता से युक्त होकर बुद्ध के साथ निवास की संज्ञा प्राप्त करता है और स्वर्ग-मोक्ष के वैभव का भागी होता है।

61.

६१.

Laṅkāya lakkhapatigāmavaramhi khettā-Rāmādhipena guṇabhusaṇabhusitena,Vikhyātanimmalayasovisarena valli-Gāmubbhavena parisāvacarakkhamena;

()

लंका के लक्खपति नामक श्रेष्ठ ग्राम में, गुणों के आभूषण से विभूषित, विख्यात निर्मल यश वाले, वल्लिग्राम में उत्पन्न और परिषद में रहने योग्य, उद्यानों के स्वामी द्वारा...

62.

६२.

Therenu’pāyacaturena bhadattasaṅghā-Nandābhidhena garunā garubhāvagena,Sissoraso’panayanena nijaṃva nettaṃRakkhaṃ vidhāya mabhivuddhiya mappito yo;

()

उपायों में चतुर, भदन्त संघनन्द नामक गुरु, जो गौरवशाली थे, उनके द्वारा अपने औरस पुत्र की भाँति आँखों की तरह रक्षा और संवर्धन कर जिन्हें (इस कार्य में) नियुक्त किया गया था।

63.

६३.

Yo jīvitampi nirapekkhiya tambapaṇṇī-Dīpaṃ tivāra mavatiṇṇa mimaṃ vasīhi,Muttāmaṇīhi khacitena namahagghasiddhagī-Caṅgoṭakena mahituṃ jinadantadhātuṃ;

()

जिन्होंने अपने जीवन की भी परवाह न करते हुए, जितेन्द्रिय भिक्षुओं के साथ तीन बार ताम्रपर्णी द्वीप (श्रीलंका) की यात्रा की, ताकि मोतियों और मणियों से जड़ित बहुमूल्य मंजूषा में बुद्ध के दन्त धातु की पूजा की जा सके।

64.

६४.

Sikkhāgaruṃ vajiranāma vihārasāmiṃRājādhirājagurulañchadharaṃ yatindaṃ,Katvānu’pajjhamupasampādamāpa dhamma-Majjhetu motariya rammamarammaraṭṭhaṃ;

()

जिन्होंने शिक्षा के प्रति समर्पित, 'वजिर' नामक विहार-स्वामी, राजाधिराजगुरु की उपाधि धारण करने वाले यतीन्द्र को उपाध्याय बनाकर उपसम्पदा प्राप्त की और सद्धम्म के अध्ययन के लिए रमणीय अमरपुर राष्ट्र (बर्मा) में प्रवेश किया।

65.

६५.

Saṃvaḍḍhitaṃ pitupadādhigatena meṇḍunaRaññā pasīdiya kusaggadhiyā sakāya,Sissaṃ asesapariyattidharassa ñeyya-Dhammābhivaṃsaviditassa’pi saṅgharañño;

()

जो अपने पिता के पद को प्राप्त करने वाले राजा (मिण्डोन) द्वारा अपनी कुशाग्र बुद्धि से प्रसन्न होकर संवर्धित किए गए, और जो समस्त पर्यत्ति (शास्त्रों) के ज्ञाता 'नेय्यधम्माभिवंस' के नाम से प्रसिद्ध संघराज के शिष्य थे।

66.

६६.

SaṃjayuttabhāṇakakumārabhivaṃsanāmaṃRājādhirājagarulañchadharaṃ sudhīraṃ,Therāsabhaṃ supaṭipattigaruṃ garuṃ yoNissāya dhammavinaye paṭutaṃ jagāma;

()

जिन्होंने 'संयुत्तभाणक कुमारभिवंस' नामक, राजाधिराजगुरु की उपाधि धारण करने वाले, सुधीर, स्थविरों में श्रेष्ठ और सुप्रतिपत्ति (सदाचार) के प्रति समर्पित गुरु का आश्रय लेकर धम्म और विनय में निपुणता प्राप्त की।

67.

६७.

Lakkhīsare moraṭunāmapure surammeJātena issarajanāyananamhi jātyā,VassaṭṭhatiṃsaparimāṇavayoguṇenaPāsāṇadūrapuragocaragāmikena;

()

जो सुरम्य 'मोरटु' नामक नगर में एक कुलीन परिवार में जन्मे थे, और जिन्होंने अड़तीस वर्ष की आयु में पाषाणदूर (पाणदुर) नगर को अपना गोचर ग्राम बनाया।

68.

६८.

Tenā’bhayādikaruṇāratanābhidhānā-Rāmādhipena gaṇvācakābhāvagena,SaṃsuddhabuddhaguṇādīpanatapparenaSaṃsārasāgarasamuttaraṇāsayena;

()

उन 'अभयकरुणारत्न' नामक विहार के अधिपति, गणवाचक (आचार्य) पद को प्राप्त, बुद्ध के विशुद्ध गुणों को प्रकाशित करने में तत्पर और संसार-सागर से पार उतरने की इच्छा रखने वाले (भिक्षु) द्वारा;

69.

६९.

Pītippamodajananaṃ samaṇena medhā-Nandābhidhena kavinā kavikuñjarānaṃ,Ādiccabandhujinarājaguṇappabandha-Suddhāpadānaparidīpakathāsarīraṃ;

()

कवियों में श्रेष्ठ, 'मेधानन्द' नामक श्रमण कवि द्वारा रचित, यह प्रीति और प्रमोद उत्पन्न करने वाला, बुद्ध के गुणों के प्रबंध और शुद्ध अपदानों (जीवन-वृत्तों) को प्रकाशित करने वाला कथा-शरीर;

70.

७०.

Saddānusāsani’tihāsanighaṇṭuchando-Laṅkārasāra mabhidhammakathāgabhīraṃ,Saggāpavaggasukhadaṃ samatiṃsasaggaṃVyākhyāsameta manurūpa padappayogaṃ;

()

जो व्याकरण, इतिहास, कोश, छन्द और अलंकार के सार से युक्त है, अभिधम्म की गम्भीर कथाओं से परिपूर्ण है, स्वर्ग और मोक्ष का सुख देने वाला है, तीस सर्गों वाला है, और व्याख्या सहित उचित पद-प्रयोगों से युक्त है;

71.

७१.

Dvisahassabandhasamākulaṃ jinavaṃsadīpamanākulaṃRacitaṃ samāpa samāpanaṃ paramaṃpabandhasiromaṇiṃ,Subhamāghamāsikavāsare nirupaddavena tathāgateParinibbute dvisahassasaṭṭhicatussatodayahāyate;

()

दो हजार पद्यों से युक्त, स्पष्ट 'जिनवंशदीप' नामक इस श्रेष्ठ प्रबंध-शिरोमणि की रचना, तथागत के परिनिर्वाण के २४६० वर्ष बाद, माघ मास के एक शुभ दिन निर्विघ्न रूप से पूर्ण हुई।

Iti medhānandābhidhānena yatinā viracite sakalakavijana hadayānandadāna nidāne jinavaṃsadīpe santikenidāne bhagavato dhātuparinibbānappavattiparidīpo tiṃsatimosaggo.

इस प्रकार मेधानन्द नामक यति द्वारा रचित, समस्त कवियों के हृदय को आनन्द देने वाले 'जिनवंशदीप' के 'सन्तिके निदान' में भगवान् की धातु-परिनिर्वाण की घटना को प्रकाशित करने वाला यह तीसवाँ सर्ग समाप्त हुआ।

Sātireko santikenidānabhāgo tatiyo.

सन्तिके निदान का यह तीसरा भाग पूर्ण हुआ।


Indonesia
Kanon PaliKomentarSub-komentarLainnya
1101 Pārājika Pāḷi
1102 Pācittiya Pāḷi
1103 Mahāvagga Pāḷi (Vinaya)
1104 Cūḷavagga Pāḷi
1105 Parivāra Pāḷi
1201 Pārājikakaṇḍa Aṭṭhakathā-1
1202 Pārājikakaṇḍa Aṭṭhakathā-2
1203 Pācittiya Aṭṭhakathā
1204 Mahāvagga Aṭṭhakathā (Vinaya)
1205 Cūḷavagga Aṭṭhakathā
1206 Parivāra Aṭṭhakathā
1301 Sāratthadīpanī Ṭīkā-1
1302 Sāratthadīpanī Ṭīkā-2
1303 Sāratthadīpanī Ṭīkā-3
1401 Dvemātikāpāḷi
1402 Vinayasaṅgaha Aṭṭhakathā
1403 Vajirabuddhi Ṭīkā
1404 Vimativinodanī Ṭīkā-1
1405 Vimativinodanī Ṭīkā-2
1406 Vinayālaṅkāra Ṭīkā-1
1407 Vinayālaṅkāra Ṭīkā-2
1408 Kaṅkhāvitaraṇīpurāṇa Ṭīkā
1409 Vinayavinicchaya-uttaravinicchaya
1410 Vinayavinicchaya Ṭīkā-1
1411 Vinayavinicchaya Ṭīkā-2
1412 Pācityādiyojanāpāḷi
1413 Khuddasikkhā-mūlasikkhā

8401 Visuddhimagga-1
8402 Visuddhimagga-2
8403 Visuddhimagga-mahāṭīkā-1
8404 Visuddhimagga-mahāṭīkā-2
8405 Visuddhimagga nidānakathā

8406 Dīghanikāya (pu-vi)
8407 Majjhimanikāya (pu-vi)
8408 Saṃyuttanikāya (pu-vi)
8409 Aṅguttaranikāya (pu-vi)
8410 Vinayapiṭaka (pu-vi)
8411 Abhidhammapiṭaka (pu-vi)
8412 Aṭṭhakathā (pu-vi)
8413 Niruttidīpanī
8414 Paramatthadīpanī Saṅgahamahāṭīkāpāṭha
8415 Anudīpanīpāṭha
8416 Paṭṭhānuddesa dīpanīpāṭha
8417 Namakkāraṭīkā
8418 Mahāpaṇāmapāṭha
8419 Lakkhaṇāto buddhathomanāgāthā
8420 Sutavandanā
8421 Kamalāñjali
8422 Jinālaṅkāra
8423 Pajjamadhu
8424 Buddhaguṇagāthāvalī
8425 Cūḷaganthavaṃsa
8427 Sāsanavaṃsa
8426 Mahāvaṃsa
8429 Moggallānabyākaraṇaṃ
8428 Kaccāyanabyākaraṇaṃ
8430 Saddanītippakaraṇaṃ (padamālā)
8431 Saddanītippakaraṇaṃ (dhātumālā)
8432 Padarūpasiddhi
8433 Mogallānapañcikā
8434 Payogasiddhipāṭha
8435 Vuttodayapāṭha
8436 Abhidhānappadīpikāpāṭha
8437 Abhidhānappadīpikāṭīkā
8438 Subodhālaṅkārapāṭha
8439 Subodhālaṅkāraṭīkā
8440 Bālāvatāra gaṇṭhipadatthavinicchayasāra
8446 Kavidappaṇanīti
8447 Nītimañjarī
8445 Dhammanīti
8444 Mahārahanīti
8441 Lokanīti
8442 Suttantanīti
8443 Sūrassatinīti
8450 Cāṇakyanīti
8448 Naradakkhadīpanī
8449 Caturārakkhadīpanī
8451 Rasavāhinī
8452 Sīmavisodhanīpāṭha
8453 Vessantaragīti
8454 Moggallāna vuttivivaraṇapañcikā
8455 Thūpavaṃsa
8456 Dāṭhāvaṃsa
8457 Dhātupāṭhavilāsiniyā
8458 Dhātuvaṃsa
8459 Hatthavanagallavihāravaṃsa
8460 Jinacaritaya
8461 Jinavaṃsadīpaṃ
8462 Telakaṭāhagāthā
8463 Milidaṭīkā
8464 Padamañjarī
8465 Padasādhanaṃ
8466 Saddabindupakaraṇaṃ
8467 Kaccāyanadhātumañjusā
8468 Sāmantakūṭavaṇṇanā
2101 Sīlakkhandhavagga Pāḷi
2102 Mahāvagga Pāḷi (Dīgha)
2103 Pāthikavagga Pāḷi
2201 Sīlakkhandhavagga Aṭṭhakathā
2202 Mahāvagga Aṭṭhakathā (Dīgha)
2203 Pāthikavagga Aṭṭhakathā
2301 Sīlakkhandhavagga Ṭīkā
2302 Mahāvagga Ṭīkā (Dīgha)
2303 Pāthikavagga Ṭīkā
2304 Sīlakkhandhavagga-abhinavaṭīkā-1
2305 Sīlakkhandhavagga-abhinavaṭīkā-2
3101 Mūlapaṇṇāsa Pāḷi
3102 Majjhimapaṇṇāsa Pāḷi
3103 Uparipaṇṇāsa Pāḷi
3201 Mūlapaṇṇāsa Aṭṭhakathā-1
3202 Mūlapaṇṇāsa Aṭṭhakathā-2
3203 Majjhimapaṇṇāsa Aṭṭhakathā
3204 Uparipaṇṇāsa Aṭṭhakathā
3301 Mūlapaṇṇāsa Ṭīkā
3302 Majjhimapaṇṇāsa Ṭīkā
3303 Uparipaṇṇāsa Ṭīkā
4101 Sagāthāvagga Pāḷi
4102 Nidānavagga Pāḷi
4103 Khandhavagga Pāḷi
4104 Saḷāyatanavagga Pāḷi
4105 Mahāvagga Pāḷi (Saṃyutta)
4201 Sagāthāvagga Aṭṭhakathā
4202 Nidānavagga Aṭṭhakathā
4203 Khandhavagga Aṭṭhakathā
4204 Saḷāyatanavagga Aṭṭhakathā
4205 Mahāvagga Aṭṭhakathā (Saṃyutta)
4301 Sagāthāvagga Ṭīkā
4302 Nidānavagga Ṭīkā
4303 Khandhavagga Ṭīkā
4304 Saḷāyatanavagga Ṭīkā
4305 Mahāvagga Ṭīkā (Saṃyutta)
5101 Ekakanipāta Pāḷi
5102 Dukanipāta Pāḷi
5103 Tikanipāta Pāḷi
5104 Catukkanipāta Pāḷi
5105 Pañcakanipāta Pāḷi
5106 Chakkanipāta Pāḷi
5107 Sattakanipāta Pāḷi
5108 Aṭṭhakādinipāta Pāḷi
5109 Navakanipāta Pāḷi
5110 Dasakanipāta Pāḷi
5111 Ekādasakanipāta Pāḷi
5201 Ekakanipāta Aṭṭhakathā
5202 Duka-tika-catukkanipāta Aṭṭhakathā
5203 Pañcaka-chakka-sattakanipāta Aṭṭhakathā
5204 Aṭṭhakādinipāta Aṭṭhakathā
5301 Ekakanipāta Ṭīkā
5302 Duka-tika-catukkanipāta Ṭīkā
5303 Pañcaka-chakka-sattakanipāta Ṭīkā
5304 Aṭṭhakādinipāta Ṭīkā
6101 Khuddakapāṭha Pāḷi
6102 Dhammapada Pāḷi
6103 Udāna Pāḷi
6104 Itivuttaka Pāḷi
6105 Suttanipāta Pāḷi
6106 Vimānavatthu Pāḷi
6107 Petavatthu Pāḷi
6108 Theragāthā Pāḷi
6109 Therīgāthā Pāḷi
6110 Apadāna Pāḷi-1
6111 Apadāna Pāḷi-2
6112 Buddhavaṃsa Pāḷi
6113 Cariyāpiṭaka Pāḷi
6114 Jātaka Pāḷi-1
6115 Jātaka Pāḷi-2
6116 Mahāniddesa Pāḷi
6117 Cūḷaniddesa Pāḷi
6118 Paṭisambhidāmagga Pāḷi
6119 Nettippakaraṇa Pāḷi
6120 Milindapañha Pāḷi
6121 Peṭakopadesa Pāḷi
6201 Khuddakapāṭha Aṭṭhakathā
6202 Dhammapada Aṭṭhakathā-1
6203 Dhammapada Aṭṭhakathā-2
6204 Udāna Aṭṭhakathā
6205 Itivuttaka Aṭṭhakathā
6206 Suttanipāta Aṭṭhakathā-1
6207 Suttanipāta Aṭṭhakathā-2
6208 Vimānavatthu Aṭṭhakathā
6209 Petavatthu Aṭṭhakathā
6210 Theragāthā Aṭṭhakathā-1
6211 Theragāthā Aṭṭhakathā-2
6212 Therīgāthā Aṭṭhakathā
6213 Apadāna Aṭṭhakathā-1
6214 Apadāna Aṭṭhakathā-2
6215 Buddhavaṃsa Aṭṭhakathā
6216 Cariyāpiṭaka Aṭṭhakathā
6217 Jātaka Aṭṭhakathā-1
6218 Jātaka Aṭṭhakathā-2
6219 Jātaka Aṭṭhakathā-3
6220 Jātaka Aṭṭhakathā-4
6221 Jātaka Aṭṭhakathā-5
6222 Jātaka Aṭṭhakathā-6
6223 Jātaka Aṭṭhakathā-7
6224 Mahāniddesa Aṭṭhakathā
6225 Cūḷaniddesa Aṭṭhakathā
6226 Paṭisambhidāmagga Aṭṭhakathā-1
6227 Paṭisambhidāmagga Aṭṭhakathā-2
6228 Nettippakaraṇa Aṭṭhakathā
6301 Nettippakaraṇa Ṭīkā
6302 Nettivibhāvinī
7101 Dhammasaṅgaṇī Pāḷi
7102 Vibhaṅga Pāḷi
7103 Dhātukathā Pāḷi
7104 Puggalapaññatti Pāḷi
7105 Kathāvatthu Pāḷi
7106 Yamaka Pāḷi-1
7107 Yamaka Pāḷi-2
7108 Yamaka Pāḷi-3
7109 Paṭṭhāna Pāḷi-1
7110 Paṭṭhāna Pāḷi-2
7111 Paṭṭhāna Pāḷi-3
7112 Paṭṭhāna Pāḷi-4
7113 Paṭṭhāna Pāḷi-5
7201 Dhammasaṅgaṇi Aṭṭhakathā
7202 Sammohavinodanī Aṭṭhakathā
7203 Pañcapakaraṇa Aṭṭhakathā
7301 Dhammasaṅgaṇī-mūlaṭīkā
7302 Vibhaṅga-mūlaṭīkā
7303 Pañcapakaraṇa-mūlaṭīkā
7304 Dhammasaṅgaṇī-anuṭīkā
7305 Pañcapakaraṇa-anuṭīkā
7306 Abhidhammāvatāro-nāmarūpaparicchedo
7307 Abhidhammatthasaṅgaho
7308 Abhidhammāvatāra-purāṇaṭīkā
7309 Abhidhammamātikāpāḷi

日文
巴利義註複註藏外典籍
1101 Pārājika Pāḷi
1102 Pācittiya Pāḷi
1103 Mahāvagga Pāḷi (Vinaya)
1104 Cūḷavagga Pāḷi
1105 Parivāra Pāḷi
1201 Pārājikakaṇḍa Aṭṭhakathā-1
1202 Pārājikakaṇḍa Aṭṭhakathā-2
1203 Pācittiya Aṭṭhakathā
1204 Mahāvagga Aṭṭhakathā (Vinaya)
1205 Cūḷavagga Aṭṭhakathā
1206 Parivāra Aṭṭhakathā
1301 Sāratthadīpanī Ṭīkā-1
1302 Sāratthadīpanī Ṭīkā-2
1303 Sāratthadīpanī Ṭīkā-3
1401 Dvemātikāpāḷi
1402 Vinayasaṅgaha Aṭṭhakathā
1403 Vajirabuddhi Ṭīkā
1404 Vimativinodanī Ṭīkā-1
1405 Vimativinodanī Ṭīkā-2
1406 Vinayālaṅkāra Ṭīkā-1
1407 Vinayālaṅkāra Ṭīkā-2
1408 Kaṅkhāvitaraṇīpurāṇa Ṭīkā
1409 Vinayavinicchaya-uttaravinicchaya
1410 Vinayavinicchaya Ṭīkā-1
1411 Vinayavinicchaya Ṭīkā-2
1412 Pācityādiyojanāpāḷi
1413 Khuddasikkhā-mūlasikkhā

8401 Visuddhimagga-1
8402 Visuddhimagga-2
8403 Visuddhimagga-mahāṭīkā-1
8404 Visuddhimagga-mahāṭīkā-2
8405 Visuddhimagga nidānakathā

8406 Dīghanikāya (pu-vi)
8407 Majjhimanikāya (pu-vi)
8408 Saṃyuttanikāya (pu-vi)
8409 Aṅguttaranikāya (pu-vi)
8410 Vinayapiṭaka (pu-vi)
8411 Abhidhammapiṭaka (pu-vi)
8412 Aṭṭhakathā (pu-vi)
8413 Niruttidīpanī
8414 Paramatthadīpanī Saṅgahamahāṭīkāpāṭha
8415 Anudīpanīpāṭha
8416 Paṭṭhānuddesa dīpanīpāṭha
8417 Namakkāraṭīkā
8418 Mahāpaṇāmapāṭha
8419 Lakkhaṇāto buddhathomanāgāthā
8420 Sutavandanā
8421 Kamalāñjali
8422 Jinālaṅkāra
8423 Pajjamadhu
8424 Buddhaguṇagāthāvalī
8425 Cūḷaganthavaṃsa
8427 Sāsanavaṃsa
8426 Mahāvaṃsa
8429 Moggallānabyākaraṇaṃ
8428 Kaccāyanabyākaraṇaṃ
8430 Saddanītippakaraṇaṃ (padamālā)
8431 Saddanītippakaraṇaṃ (dhātumālā)
8432 Padarūpasiddhi
8433 Mogallānapañcikā
8434 Payogasiddhipāṭha
8435 Vuttodayapāṭha
8436 Abhidhānappadīpikāpāṭha
8437 Abhidhānappadīpikāṭīkā
8438 Subodhālaṅkārapāṭha
8439 Subodhālaṅkāraṭīkā
8440 Bālāvatāra gaṇṭhipadatthavinicchayasāra
8446 Kavidappaṇanīti
8447 Nītimañjarī
8445 Dhammanīti
8444 Mahārahanīti
8441 Lokanīti
8442 Suttantanīti
8443 Sūrassatinīti
8450 Cāṇakyanīti
8448 Naradakkhadīpanī
8449 Caturārakkhadīpanī
8451 Rasavāhinī
8452 Sīmavisodhanīpāṭha
8453 Vessantaragīti
8454 Moggallāna vuttivivaraṇapañcikā
8455 Thūpavaṃsa
8456 Dāṭhāvaṃsa
8457 Dhātupāṭhavilāsiniyā
8458 Dhātuvaṃsa
8459 Hatthavanagallavihāravaṃsa
8460 Jinacaritaya
8461 Jinavaṃsadīpaṃ
8462 Telakaṭāhagāthā
8463 Milidaṭīkā
8464 Padamañjarī
8465 Padasādhanaṃ
8466 Saddabindupakaraṇaṃ
8467 Kaccāyanadhātumañjusā
8468 Sāmantakūṭavaṇṇanā
2101 Sīlakkhandhavagga Pāḷi
2102 Mahāvagga Pāḷi (Dīgha)
2103 Pāthikavagga Pāḷi
2201 Sīlakkhandhavagga Aṭṭhakathā
2202 Mahāvagga Aṭṭhakathā (Dīgha)
2203 Pāthikavagga Aṭṭhakathā
2301 Sīlakkhandhavagga Ṭīkā
2302 Mahāvagga Ṭīkā (Dīgha)
2303 Pāthikavagga Ṭīkā
2304 Sīlakkhandhavagga-abhinavaṭīkā-1
2305 Sīlakkhandhavagga-abhinavaṭīkā-2
3101 Mūlapaṇṇāsa Pāḷi
3102 Majjhimapaṇṇāsa Pāḷi
3103 Uparipaṇṇāsa Pāḷi
3201 Mūlapaṇṇāsa Aṭṭhakathā-1
3202 Mūlapaṇṇāsa Aṭṭhakathā-2
3203 Majjhimapaṇṇāsa Aṭṭhakathā
3204 Uparipaṇṇāsa Aṭṭhakathā
3301 Mūlapaṇṇāsa Ṭīkā
3302 Majjhimapaṇṇāsa Ṭīkā
3303 Uparipaṇṇāsa Ṭīkā
4101 Sagāthāvagga Pāḷi
4102 Nidānavagga Pāḷi
4103 Khandhavagga Pāḷi
4104 Saḷāyatanavagga Pāḷi
4105 Mahāvagga Pāḷi (Saṃyutta)
4201 Sagāthāvagga Aṭṭhakathā
4202 Nidānavagga Aṭṭhakathā
4203 Khandhavagga Aṭṭhakathā
4204 Saḷāyatanavagga Aṭṭhakathā
4205 Mahāvagga Aṭṭhakathā (Saṃyutta)
4301 Sagāthāvagga Ṭīkā
4302 Nidānavagga Ṭīkā
4303 Khandhavagga Ṭīkā
4304 Saḷāyatanavagga Ṭīkā
4305 Mahāvagga Ṭīkā (Saṃyutta)
5101 Ekakanipāta Pāḷi
5102 Dukanipāta Pāḷi
5103 Tikanipāta Pāḷi
5104 Catukkanipāta Pāḷi
5105 Pañcakanipāta Pāḷi
5106 Chakkanipāta Pāḷi
5107 Sattakanipāta Pāḷi
5108 Aṭṭhakādinipāta Pāḷi
5109 Navakanipāta Pāḷi
5110 Dasakanipāta Pāḷi
5111 Ekādasakanipāta Pāḷi
5201 Ekakanipāta Aṭṭhakathā
5202 Duka-tika-catukkanipāta Aṭṭhakathā
5203 Pañcaka-chakka-sattakanipāta Aṭṭhakathā
5204 Aṭṭhakādinipāta Aṭṭhakathā
5301 Ekakanipāta Ṭīkā
5302 Duka-tika-catukkanipāta Ṭīkā
5303 Pañcaka-chakka-sattakanipāta Ṭīkā
5304 Aṭṭhakādinipāta Ṭīkā
6101 Khuddakapāṭha Pāḷi
6102 Dhammapada Pāḷi
6103 Udāna Pāḷi
6104 Itivuttaka Pāḷi
6105 Suttanipāta Pāḷi
6106 Vimānavatthu Pāḷi
6107 Petavatthu Pāḷi
6108 Theragāthā Pāḷi
6109 Therīgāthā Pāḷi
6110 Apadāna Pāḷi-1
6111 Apadāna Pāḷi-2
6112 Buddhavaṃsa Pāḷi
6113 Cariyāpiṭaka Pāḷi
6114 Jātaka Pāḷi-1
6115 Jātaka Pāḷi-2
6116 Mahāniddesa Pāḷi
6117 Cūḷaniddesa Pāḷi
6118 Paṭisambhidāmagga Pāḷi
6119 Nettippakaraṇa Pāḷi
6120 Milindapañha Pāḷi
6121 Peṭakopadesa Pāḷi
6201 Khuddakapāṭha Aṭṭhakathā
6202 Dhammapada Aṭṭhakathā-1
6203 Dhammapada Aṭṭhakathā-2
6204 Udāna Aṭṭhakathā
6205 Itivuttaka Aṭṭhakathā
6206 Suttanipāta Aṭṭhakathā-1
6207 Suttanipāta Aṭṭhakathā-2
6208 Vimānavatthu Aṭṭhakathā
6209 Petavatthu Aṭṭhakathā
6210 Theragāthā Aṭṭhakathā-1
6211 Theragāthā Aṭṭhakathā-2
6212 Therīgāthā Aṭṭhakathā
6213 Apadāna Aṭṭhakathā-1
6214 Apadāna Aṭṭhakathā-2
6215 Buddhavaṃsa Aṭṭhakathā
6216 Cariyāpiṭaka Aṭṭhakathā
6217 Jātaka Aṭṭhakathā-1
6218 Jātaka Aṭṭhakathā-2
6219 Jātaka Aṭṭhakathā-3
6220 Jātaka Aṭṭhakathā-4
6221 Jātaka Aṭṭhakathā-5
6222 Jātaka Aṭṭhakathā-6
6223 Jātaka Aṭṭhakathā-7
6224 Mahāniddesa Aṭṭhakathā
6225 Cūḷaniddesa Aṭṭhakathā
6226 Paṭisambhidāmagga Aṭṭhakathā-1
6227 Paṭisambhidāmagga Aṭṭhakathā-2
6228 Nettippakaraṇa Aṭṭhakathā
6301 Nettippakaraṇa Ṭīkā
6302 Nettivibhāvinī
7101 Dhammasaṅgaṇī Pāḷi
7102 Vibhaṅga Pāḷi
7103 Dhātukathā Pāḷi
7104 Puggalapaññatti Pāḷi
7105 Kathāvatthu Pāḷi
7106 Yamaka Pāḷi-1
7107 Yamaka Pāḷi-2
7108 Yamaka Pāḷi-3
7109 Paṭṭhāna Pāḷi-1
7110 Paṭṭhāna Pāḷi-2
7111 Paṭṭhāna Pāḷi-3
7112 Paṭṭhāna Pāḷi-4
7113 Paṭṭhāna Pāḷi-5
7201 Dhammasaṅgaṇi Aṭṭhakathā
7202 Sammohavinodanī Aṭṭhakathā
7203 Pañcapakaraṇa Aṭṭhakathā
7301 Dhammasaṅgaṇī-mūlaṭīkā
7302 Vibhaṅga-mūlaṭīkā
7303 Pañcapakaraṇa-mūlaṭīkā
7304 Dhammasaṅgaṇī-anuṭīkā
7305 Pañcapakaraṇa-anuṭīkā
7306 Abhidhammāvatāro-nāmarūpaparicchedo
7307 Abhidhammatthasaṅgaho
7308 Abhidhammāvatāra-purāṇaṭīkā
7309 Abhidhammamātikāpāḷi

한국인
Pali CanonCommentariesSub-commentariesOther
1101 Pārājika Pāḷi
1102 Pācittiya Pāḷi
1103 Mahāvagga Pāḷi (Vinaya)
1104 Cūḷavagga Pāḷi
1105 Parivāra Pāḷi
1201 Pārājikakaṇḍa Aṭṭhakathā-1
1202 Pārājikakaṇḍa Aṭṭhakathā-2
1203 Pācittiya Aṭṭhakathā
1204 Mahāvagga Aṭṭhakathā (Vinaya)
1205 Cūḷavagga Aṭṭhakathā
1206 Parivāra Aṭṭhakathā
1301 Sāratthadīpanī Ṭīkā-1
1302 Sāratthadīpanī Ṭīkā-2
1303 Sāratthadīpanī Ṭīkā-3
1401 Dvemātikāpāḷi
1402 Vinayasaṅgaha Aṭṭhakathā
1403 Vajirabuddhi Ṭīkā
1404 Vimativinodanī Ṭīkā-1
1405 Vimativinodanī Ṭīkā-2
1406 Vinayālaṅkāra Ṭīkā-1
1407 Vinayālaṅkāra Ṭīkā-2
1408 Kaṅkhāvitaraṇīpurāṇa Ṭīkā
1409 Vinayavinicchaya-uttaravinicchaya
1410 Vinayavinicchaya Ṭīkā-1
1411 Vinayavinicchaya Ṭīkā-2
1412 Pācityādiyojanāpāḷi
1413 Khuddasikkhā-mūlasikkhā

8401 Visuddhimagga-1
8402 Visuddhimagga-2
8403 Visuddhimagga-mahāṭīkā-1
8404 Visuddhimagga-mahāṭīkā-2
8405 Visuddhimagga nidānakathā

8406 Dīghanikāya (pu-vi)
8407 Majjhimanikāya (pu-vi)
8408 Saṃyuttanikāya (pu-vi)
8409 Aṅguttaranikāya (pu-vi)
8410 Vinayapiṭaka (pu-vi)
8411 Abhidhammapiṭaka (pu-vi)
8412 Aṭṭhakathā (pu-vi)
8413 Niruttidīpanī
8414 Paramatthadīpanī Saṅgahamahāṭīkāpāṭha
8415 Anudīpanīpāṭha
8416 Paṭṭhānuddesa dīpanīpāṭha
8417 Namakkāraṭīkā
8418 Mahāpaṇāmapāṭha
8419 Lakkhaṇāto buddhathomanāgāthā
8420 Sutavandanā
8421 Kamalāñjali
8422 Jinālaṅkāra
8423 Pajjamadhu
8424 Buddhaguṇagāthāvalī
8425 Cūḷaganthavaṃsa
8427 Sāsanavaṃsa
8426 Mahāvaṃsa
8429 Moggallānabyākaraṇaṃ
8428 Kaccāyanabyākaraṇaṃ
8430 Saddanītippakaraṇaṃ (padamālā)
8431 Saddanītippakaraṇaṃ (dhātumālā)
8432 Padarūpasiddhi
8433 Mogallānapañcikā
8434 Payogasiddhipāṭha
8435 Vuttodayapāṭha
8436 Abhidhānappadīpikāpāṭha
8437 Abhidhānappadīpikāṭīkā
8438 Subodhālaṅkārapāṭha
8439 Subodhālaṅkāraṭīkā
8440 Bālāvatāra gaṇṭhipadatthavinicchayasāra
8446 Kavidappaṇanīti
8447 Nītimañjarī
8445 Dhammanīti
8444 Mahārahanīti
8441 Lokanīti
8442 Suttantanīti
8443 Sūrassatinīti
8450 Cāṇakyanīti
8448 Naradakkhadīpanī
8449 Caturārakkhadīpanī
8451 Rasavāhinī
8452 Sīmavisodhanīpāṭha
8453 Vessantaragīti
8454 Moggallāna vuttivivaraṇapañcikā
8455 Thūpavaṃsa
8456 Dāṭhāvaṃsa
8457 Dhātupāṭhavilāsiniyā
8458 Dhātuvaṃsa
8459 Hatthavanagallavihāravaṃsa
8460 Jinacaritaya
8461 Jinavaṃsadīpaṃ
8462 Telakaṭāhagāthā
8463 Milidaṭīkā
8464 Padamañjarī
8465 Padasādhanaṃ
8466 Saddabindupakaraṇaṃ
8467 Kaccāyanadhātumañjusā
8468 Sāmantakūṭavaṇṇanā
2101 Sīlakkhandhavagga Pāḷi
2102 Mahāvagga Pāḷi (Dīgha)
2103 Pāthikavagga Pāḷi
2201 Sīlakkhandhavagga Aṭṭhakathā
2202 Mahāvagga Aṭṭhakathā (Dīgha)
2203 Pāthikavagga Aṭṭhakathā
2301 Sīlakkhandhavagga Ṭīkā
2302 Mahāvagga Ṭīkā (Dīgha)
2303 Pāthikavagga Ṭīkā
2304 Sīlakkhandhavagga-abhinavaṭīkā-1
2305 Sīlakkhandhavagga-abhinavaṭīkā-2
3101 Mūlapaṇṇāsa Pāḷi
3102 Majjhimapaṇṇāsa Pāḷi
3103 Uparipaṇṇāsa Pāḷi
3201 Mūlapaṇṇāsa Aṭṭhakathā-1
3202 Mūlapaṇṇāsa Aṭṭhakathā-2
3203 Majjhimapaṇṇāsa Aṭṭhakathā
3204 Uparipaṇṇāsa Aṭṭhakathā
3301 Mūlapaṇṇāsa Ṭīkā
3302 Majjhimapaṇṇāsa Ṭīkā
3303 Uparipaṇṇāsa Ṭīkā
4101 Sagāthāvagga Pāḷi
4102 Nidānavagga Pāḷi
4103 Khandhavagga Pāḷi
4104 Saḷāyatanavagga Pāḷi
4105 Mahāvagga Pāḷi (Saṃyutta)
4201 Sagāthāvagga Aṭṭhakathā
4202 Nidānavagga Aṭṭhakathā
4203 Khandhavagga Aṭṭhakathā
4204 Saḷāyatanavagga Aṭṭhakathā
4205 Mahāvagga Aṭṭhakathā (Saṃyutta)
4301 Sagāthāvagga Ṭīkā
4302 Nidānavagga Ṭīkā
4303 Khandhavagga Ṭīkā
4304 Saḷāyatanavagga Ṭīkā
4305 Mahāvagga Ṭīkā (Saṃyutta)
5101 Ekakanipāta Pāḷi
5102 Dukanipāta Pāḷi
5103 Tikanipāta Pāḷi
5104 Catukkanipāta Pāḷi
5105 Pañcakanipāta Pāḷi
5106 Chakkanipāta Pāḷi
5107 Sattakanipāta Pāḷi
5108 Aṭṭhakādinipāta Pāḷi
5109 Navakanipāta Pāḷi
5110 Dasakanipāta Pāḷi
5111 Ekādasakanipāta Pāḷi
5201 Ekakanipāta Aṭṭhakathā
5202 Duka-tika-catukkanipāta Aṭṭhakathā
5203 Pañcaka-chakka-sattakanipāta Aṭṭhakathā
5204 Aṭṭhakādinipāta Aṭṭhakathā
5301 Ekakanipāta Ṭīkā
5302 Duka-tika-catukkanipāta Ṭīkā
5303 Pañcaka-chakka-sattakanipāta Ṭīkā
5304 Aṭṭhakādinipāta Ṭīkā
6101 Khuddakapāṭha Pāḷi
6102 Dhammapada Pāḷi
6103 Udāna Pāḷi
6104 Itivuttaka Pāḷi
6105 Suttanipāta Pāḷi
6106 Vimānavatthu Pāḷi
6107 Petavatthu Pāḷi
6108 Theragāthā Pāḷi
6109 Therīgāthā Pāḷi
6110 Apadāna Pāḷi-1
6111 Apadāna Pāḷi-2
6112 Buddhavaṃsa Pāḷi
6113 Cariyāpiṭaka Pāḷi
6114 Jātaka Pāḷi-1
6115 Jātaka Pāḷi-2
6116 Mahāniddesa Pāḷi
6117 Cūḷaniddesa Pāḷi
6118 Paṭisambhidāmagga Pāḷi
6119 Nettippakaraṇa Pāḷi
6120 Milindapañha Pāḷi
6121 Peṭakopadesa Pāḷi
6201 Khuddakapāṭha Aṭṭhakathā
6202 Dhammapada Aṭṭhakathā-1
6203 Dhammapada Aṭṭhakathā-2
6204 Udāna Aṭṭhakathā
6205 Itivuttaka Aṭṭhakathā
6206 Suttanipāta Aṭṭhakathā-1
6207 Suttanipāta Aṭṭhakathā-2
6208 Vimānavatthu Aṭṭhakathā
6209 Petavatthu Aṭṭhakathā
6210 Theragāthā Aṭṭhakathā-1
6211 Theragāthā Aṭṭhakathā-2
6212 Therīgāthā Aṭṭhakathā
6213 Apadāna Aṭṭhakathā-1
6214 Apadāna Aṭṭhakathā-2
6215 Buddhavaṃsa Aṭṭhakathā
6216 Cariyāpiṭaka Aṭṭhakathā
6217 Jātaka Aṭṭhakathā-1
6218 Jātaka Aṭṭhakathā-2
6219 Jātaka Aṭṭhakathā-3
6220 Jātaka Aṭṭhakathā-4
6221 Jātaka Aṭṭhakathā-5
6222 Jātaka Aṭṭhakathā-6
6223 Jātaka Aṭṭhakathā-7
6224 Mahāniddesa Aṭṭhakathā
6225 Cūḷaniddesa Aṭṭhakathā
6226 Paṭisambhidāmagga Aṭṭhakathā-1
6227 Paṭisambhidāmagga Aṭṭhakathā-2
6228 Nettippakaraṇa Aṭṭhakathā
6301 Nettippakaraṇa Ṭīkā
6302 Nettivibhāvinī
7101 Dhammasaṅgaṇī Pāḷi
7102 Vibhaṅga Pāḷi
7103 Dhātukathā Pāḷi
7104 Puggalapaññatti Pāḷi
7105 Kathāvatthu Pāḷi
7106 Yamaka Pāḷi-1
7107 Yamaka Pāḷi-2
7108 Yamaka Pāḷi-3
7109 Paṭṭhāna Pāḷi-1
7110 Paṭṭhāna Pāḷi-2
7111 Paṭṭhāna Pāḷi-3
7112 Paṭṭhāna Pāḷi-4
7113 Paṭṭhāna Pāḷi-5
7201 Dhammasaṅgaṇi Aṭṭhakathā
7202 Sammohavinodanī Aṭṭhakathā
7203 Pañcapakaraṇa Aṭṭhakathā
7301 Dhammasaṅgaṇī-mūlaṭīkā
7302 Vibhaṅga-mūlaṭīkā
7303 Pañcapakaraṇa-mūlaṭīkā
7304 Dhammasaṅgaṇī-anuṭīkā
7305 Pañcapakaraṇa-anuṭīkā
7306 Abhidhammāvatāro-nāmarūpaparicchedo
7307 Abhidhammatthasaṅgaho
7308 Abhidhammāvatāra-purāṇaṭīkā
7309 Abhidhammamātikāpāḷi

Español
Pali CanonCommentariesSub-commentariesOther
1101 Pārājika Pāḷi
1102 Pācittiya Pāḷi
1103 Mahāvagga Pāḷi (Vinaya)
1104 Cūḷavagga Pāḷi
1105 Parivāra Pāḷi
1201 Pārājikakaṇḍa Aṭṭhakathā-1
1202 Pārājikakaṇḍa Aṭṭhakathā-2
1203 Pācittiya Aṭṭhakathā
1204 Mahāvagga Aṭṭhakathā (Vinaya)
1205 Cūḷavagga Aṭṭhakathā
1206 Parivāra Aṭṭhakathā
1301 Sāratthadīpanī Ṭīkā-1
1302 Sāratthadīpanī Ṭīkā-2
1303 Sāratthadīpanī Ṭīkā-3
1401 Dvemātikāpāḷi
1402 Vinayasaṅgaha Aṭṭhakathā
1403 Vajirabuddhi Ṭīkā
1404 Vimativinodanī Ṭīkā-1
1405 Vimativinodanī Ṭīkā-2
1406 Vinayālaṅkāra Ṭīkā-1
1407 Vinayālaṅkāra Ṭīkā-2
1408 Kaṅkhāvitaraṇīpurāṇa Ṭīkā
1409 Vinayavinicchaya-uttaravinicchaya
1410 Vinayavinicchaya Ṭīkā-1
1411 Vinayavinicchaya Ṭīkā-2
1412 Pācityādiyojanāpāḷi
1413 Khuddasikkhā-mūlasikkhā

8401 Visuddhimagga-1
8402 Visuddhimagga-2
8403 Visuddhimagga-mahāṭīkā-1
8404 Visuddhimagga-mahāṭīkā-2
8405 Visuddhimagga nidānakathā

8406 Dīghanikāya (pu-vi)
8407 Majjhimanikāya (pu-vi)
8408 Saṃyuttanikāya (pu-vi)
8409 Aṅguttaranikāya (pu-vi)
8410 Vinayapiṭaka (pu-vi)
8411 Abhidhammapiṭaka (pu-vi)
8412 Aṭṭhakathā (pu-vi)
8413 Niruttidīpanī
8414 Paramatthadīpanī Saṅgahamahāṭīkāpāṭha
8415 Anudīpanīpāṭha
8416 Paṭṭhānuddesa dīpanīpāṭha
8417 Namakkāraṭīkā
8418 Mahāpaṇāmapāṭha
8419 Lakkhaṇāto buddhathomanāgāthā
8420 Sutavandanā
8421 Kamalāñjali
8422 Jinālaṅkāra
8423 Pajjamadhu
8424 Buddhaguṇagāthāvalī
8425 Cūḷaganthavaṃsa
8427 Sāsanavaṃsa
8426 Mahāvaṃsa
8429 Moggallānabyākaraṇaṃ
8428 Kaccāyanabyākaraṇaṃ
8430 Saddanītippakaraṇaṃ (padamālā)
8431 Saddanītippakaraṇaṃ (dhātumālā)
8432 Padarūpasiddhi
8433 Mogallānapañcikā
8434 Payogasiddhipāṭha
8435 Vuttodayapāṭha
8436 Abhidhānappadīpikāpāṭha
8437 Abhidhānappadīpikāṭīkā
8438 Subodhālaṅkārapāṭha
8439 Subodhālaṅkāraṭīkā
8440 Bālāvatāra gaṇṭhipadatthavinicchayasāra
8446 Kavidappaṇanīti
8447 Nītimañjarī
8445 Dhammanīti
8444 Mahārahanīti
8441 Lokanīti
8442 Suttantanīti
8443 Sūrassatinīti
8450 Cāṇakyanīti
8448 Naradakkhadīpanī
8449 Caturārakkhadīpanī
8451 Rasavāhinī
8452 Sīmavisodhanīpāṭha
8453 Vessantaragīti
8454 Moggallāna vuttivivaraṇapañcikā
8455 Thūpavaṃsa
8456 Dāṭhāvaṃsa
8457 Dhātupāṭhavilāsiniyā
8458 Dhātuvaṃsa
8459 Hatthavanagallavihāravaṃsa
8460 Jinacaritaya
8461 Jinavaṃsadīpaṃ
8462 Telakaṭāhagāthā
8463 Milidaṭīkā
8464 Padamañjarī
8465 Padasādhanaṃ
8466 Saddabindupakaraṇaṃ
8467 Kaccāyanadhātumañjusā
8468 Sāmantakūṭavaṇṇanā
2101 Sīlakkhandhavagga Pāḷi
2102 Mahāvagga Pāḷi (Dīgha)
2103 Pāthikavagga Pāḷi
2201 Sīlakkhandhavagga Aṭṭhakathā
2202 Mahāvagga Aṭṭhakathā (Dīgha)
2203 Pāthikavagga Aṭṭhakathā
2301 Sīlakkhandhavagga Ṭīkā
2302 Mahāvagga Ṭīkā (Dīgha)
2303 Pāthikavagga Ṭīkā
2304 Sīlakkhandhavagga-abhinavaṭīkā-1
2305 Sīlakkhandhavagga-abhinavaṭīkā-2
3101 Mūlapaṇṇāsa Pāḷi
3102 Majjhimapaṇṇāsa Pāḷi
3103 Uparipaṇṇāsa Pāḷi
3201 Mūlapaṇṇāsa Aṭṭhakathā-1
3202 Mūlapaṇṇāsa Aṭṭhakathā-2
3203 Majjhimapaṇṇāsa Aṭṭhakathā
3204 Uparipaṇṇāsa Aṭṭhakathā
3301 Mūlapaṇṇāsa Ṭīkā
3302 Majjhimapaṇṇāsa Ṭīkā
3303 Uparipaṇṇāsa Ṭīkā
4101 Sagāthāvagga Pāḷi
4102 Nidānavagga Pāḷi
4103 Khandhavagga Pāḷi
4104 Saḷāyatanavagga Pāḷi
4105 Mahāvagga Pāḷi (Saṃyutta)
4201 Sagāthāvagga Aṭṭhakathā
4202 Nidānavagga Aṭṭhakathā
4203 Khandhavagga Aṭṭhakathā
4204 Saḷāyatanavagga Aṭṭhakathā
4205 Mahāvagga Aṭṭhakathā (Saṃyutta)
4301 Sagāthāvagga Ṭīkā
4302 Nidānavagga Ṭīkā
4303 Khandhavagga Ṭīkā
4304 Saḷāyatanavagga Ṭīkā
4305 Mahāvagga Ṭīkā (Saṃyutta)
5101 Ekakanipāta Pāḷi
5102 Dukanipāta Pāḷi
5103 Tikanipāta Pāḷi
5104 Catukkanipāta Pāḷi
5105 Pañcakanipāta Pāḷi
5106 Chakkanipāta Pāḷi
5107 Sattakanipāta Pāḷi
5108 Aṭṭhakādinipāta Pāḷi
5109 Navakanipāta Pāḷi
5110 Dasakanipāta Pāḷi
5111 Ekādasakanipāta Pāḷi
5201 Ekakanipāta Aṭṭhakathā
5202 Duka-tika-catukkanipāta Aṭṭhakathā
5203 Pañcaka-chakka-sattakanipāta Aṭṭhakathā
5204 Aṭṭhakādinipāta Aṭṭhakathā
5301 Ekakanipāta Ṭīkā
5302 Duka-tika-catukkanipāta Ṭīkā
5303 Pañcaka-chakka-sattakanipāta Ṭīkā
5304 Aṭṭhakādinipāta Ṭīkā
6101 Khuddakapāṭha Pāḷi
6102 Dhammapada Pāḷi
6103 Udāna Pāḷi
6104 Itivuttaka Pāḷi
6105 Suttanipāta Pāḷi
6106 Vimānavatthu Pāḷi
6107 Petavatthu Pāḷi
6108 Theragāthā Pāḷi
6109 Therīgāthā Pāḷi
6110 Apadāna Pāḷi-1
6111 Apadāna Pāḷi-2
6112 Buddhavaṃsa Pāḷi
6113 Cariyāpiṭaka Pāḷi
6114 Jātaka Pāḷi-1
6115 Jātaka Pāḷi-2
6116 Mahāniddesa Pāḷi
6117 Cūḷaniddesa Pāḷi
6118 Paṭisambhidāmagga Pāḷi
6119 Nettippakaraṇa Pāḷi
6120 Milindapañha Pāḷi
6121 Peṭakopadesa Pāḷi
6201 Khuddakapāṭha Aṭṭhakathā
6202 Dhammapada Aṭṭhakathā-1
6203 Dhammapada Aṭṭhakathā-2
6204 Udāna Aṭṭhakathā
6205 Itivuttaka Aṭṭhakathā
6206 Suttanipāta Aṭṭhakathā-1
6207 Suttanipāta Aṭṭhakathā-2
6208 Vimānavatthu Aṭṭhakathā
6209 Petavatthu Aṭṭhakathā
6210 Theragāthā Aṭṭhakathā-1
6211 Theragāthā Aṭṭhakathā-2
6212 Therīgāthā Aṭṭhakathā
6213 Apadāna Aṭṭhakathā-1
6214 Apadāna Aṭṭhakathā-2
6215 Buddhavaṃsa Aṭṭhakathā
6216 Cariyāpiṭaka Aṭṭhakathā
6217 Jātaka Aṭṭhakathā-1
6218 Jātaka Aṭṭhakathā-2
6219 Jātaka Aṭṭhakathā-3
6220 Jātaka Aṭṭhakathā-4
6221 Jātaka Aṭṭhakathā-5
6222 Jātaka Aṭṭhakathā-6
6223 Jātaka Aṭṭhakathā-7
6224 Mahāniddesa Aṭṭhakathā
6225 Cūḷaniddesa Aṭṭhakathā
6226 Paṭisambhidāmagga Aṭṭhakathā-1
6227 Paṭisambhidāmagga Aṭṭhakathā-2
6228 Nettippakaraṇa Aṭṭhakathā
6301 Nettippakaraṇa Ṭīkā
6302 Nettivibhāvinī
7101 Dhammasaṅgaṇī Pāḷi
7102 Vibhaṅga Pāḷi
7103 Dhātukathā Pāḷi
7104 Puggalapaññatti Pāḷi
7105 Kathāvatthu Pāḷi
7106 Yamaka Pāḷi-1
7107 Yamaka Pāḷi-2
7108 Yamaka Pāḷi-3
7109 Paṭṭhāna Pāḷi-1
7110 Paṭṭhāna Pāḷi-2
7111 Paṭṭhāna Pāḷi-3
7112 Paṭṭhāna Pāḷi-4
7113 Paṭṭhāna Pāḷi-5
7201 Dhammasaṅgaṇi Aṭṭhakathā
7202 Sammohavinodanī Aṭṭhakathā
7203 Pañcapakaraṇa Aṭṭhakathā
7301 Dhammasaṅgaṇī-mūlaṭīkā
7302 Vibhaṅga-mūlaṭīkā
7303 Pañcapakaraṇa-mūlaṭīkā
7304 Dhammasaṅgaṇī-anuṭīkā
7305 Pañcapakaraṇa-anuṭīkā
7306 Abhidhammāvatāro-nāmarūpaparicchedo
7307 Abhidhammatthasaṅgaho
7308 Abhidhammāvatāra-purāṇaṭīkā
7309 Abhidhammamātikāpāḷi

แบบไทย
บาลีแคนข้อคิดเห็นคำอธิบายย่อยอื่น
1101 Pārājika Pāḷi
1102 Pācittiya Pāḷi
1103 Mahāvagga Pāḷi (Vinaya)
1104 Cūḷavagga Pāḷi
1105 Parivāra Pāḷi
1201 Pārājikakaṇḍa Aṭṭhakathā-1
1202 Pārājikakaṇḍa Aṭṭhakathā-2
1203 Pācittiya Aṭṭhakathā
1204 Mahāvagga Aṭṭhakathā (Vinaya)
1205 Cūḷavagga Aṭṭhakathā
1206 Parivāra Aṭṭhakathā
1301 Sāratthadīpanī Ṭīkā-1
1302 Sāratthadīpanī Ṭīkā-2
1303 Sāratthadīpanī Ṭīkā-3
1401 Dvemātikāpāḷi
1402 Vinayasaṅgaha Aṭṭhakathā
1403 Vajirabuddhi Ṭīkā
1404 Vimativinodanī Ṭīkā-1
1405 Vimativinodanī Ṭīkā-2
1406 Vinayālaṅkāra Ṭīkā-1
1407 Vinayālaṅkāra Ṭīkā-2
1408 Kaṅkhāvitaraṇīpurāṇa Ṭīkā
1409 Vinayavinicchaya-uttaravinicchaya
1410 Vinayavinicchaya Ṭīkā-1
1411 Vinayavinicchaya Ṭīkā-2
1412 Pācityādiyojanāpāḷi
1413 Khuddasikkhā-mūlasikkhā

8401 Visuddhimagga-1
8402 Visuddhimagga-2
8403 Visuddhimagga-mahāṭīkā-1
8404 Visuddhimagga-mahāṭīkā-2
8405 Visuddhimagga nidānakathā

8406 Dīghanikāya (pu-vi)
8407 Majjhimanikāya (pu-vi)
8408 Saṃyuttanikāya (pu-vi)
8409 Aṅguttaranikāya (pu-vi)
8410 Vinayapiṭaka (pu-vi)
8411 Abhidhammapiṭaka (pu-vi)
8412 Aṭṭhakathā (pu-vi)
8413 Niruttidīpanī
8414 Paramatthadīpanī Saṅgahamahāṭīkāpāṭha
8415 Anudīpanīpāṭha
8416 Paṭṭhānuddesa dīpanīpāṭha
8417 Namakkāraṭīkā
8418 Mahāpaṇāmapāṭha
8419 Lakkhaṇāto buddhathomanāgāthā
8420 Sutavandanā
8421 Kamalāñjali
8422 Jinālaṅkāra
8423 Pajjamadhu
8424 Buddhaguṇagāthāvalī
8425 Cūḷaganthavaṃsa
8427 Sāsanavaṃsa
8426 Mahāvaṃsa
8429 Moggallānabyākaraṇaṃ
8428 Kaccāyanabyākaraṇaṃ
8430 Saddanītippakaraṇaṃ (padamālā)
8431 Saddanītippakaraṇaṃ (dhātumālā)
8432 Padarūpasiddhi
8433 Mogallānapañcikā
8434 Payogasiddhipāṭha
8435 Vuttodayapāṭha
8436 Abhidhānappadīpikāpāṭha
8437 Abhidhānappadīpikāṭīkā
8438 Subodhālaṅkārapāṭha
8439 Subodhālaṅkāraṭīkā
8440 Bālāvatāra gaṇṭhipadatthavinicchayasāra
8446 Kavidappaṇanīti
8447 Nītimañjarī
8445 Dhammanīti
8444 Mahārahanīti
8441 Lokanīti
8442 Suttantanīti
8443 Sūrassatinīti
8450 Cāṇakyanīti
8448 Naradakkhadīpanī
8449 Caturārakkhadīpanī
8451 Rasavāhinī
8452 Sīmavisodhanīpāṭha
8453 Vessantaragīti
8454 Moggallāna vuttivivaraṇapañcikā
8455 Thūpavaṃsa
8456 Dāṭhāvaṃsa
8457 Dhātupāṭhavilāsiniyā
8458 Dhātuvaṃsa
8459 Hatthavanagallavihāravaṃsa
8460 Jinacaritaya
8461 Jinavaṃsadīpaṃ
8462 Telakaṭāhagāthā
8463 Milidaṭīkā
8464 Padamañjarī
8465 Padasādhanaṃ
8466 Saddabindupakaraṇaṃ
8467 Kaccāyanadhātumañjusā
8468 Sāmantakūṭavaṇṇanā
2101 Sīlakkhandhavagga Pāḷi
2102 Mahāvagga Pāḷi (Dīgha)
2103 Pāthikavagga Pāḷi
2201 Sīlakkhandhavagga Aṭṭhakathā
2202 Mahāvagga Aṭṭhakathā (Dīgha)
2203 Pāthikavagga Aṭṭhakathā
2301 Sīlakkhandhavagga Ṭīkā
2302 Mahāvagga Ṭīkā (Dīgha)
2303 Pāthikavagga Ṭīkā
2304 Sīlakkhandhavagga-abhinavaṭīkā-1
2305 Sīlakkhandhavagga-abhinavaṭīkā-2
3101 Mūlapaṇṇāsa Pāḷi
3102 Majjhimapaṇṇāsa Pāḷi
3103 Uparipaṇṇāsa Pāḷi
3201 Mūlapaṇṇāsa Aṭṭhakathā-1
3202 Mūlapaṇṇāsa Aṭṭhakathā-2
3203 Majjhimapaṇṇāsa Aṭṭhakathā
3204 Uparipaṇṇāsa Aṭṭhakathā
3301 Mūlapaṇṇāsa Ṭīkā
3302 Majjhimapaṇṇāsa Ṭīkā
3303 Uparipaṇṇāsa Ṭīkā
4101 Sagāthāvagga Pāḷi
4102 Nidānavagga Pāḷi
4103 Khandhavagga Pāḷi
4104 Saḷāyatanavagga Pāḷi
4105 Mahāvagga Pāḷi (Saṃyutta)
4201 Sagāthāvagga Aṭṭhakathā
4202 Nidānavagga Aṭṭhakathā
4203 Khandhavagga Aṭṭhakathā
4204 Saḷāyatanavagga Aṭṭhakathā
4205 Mahāvagga Aṭṭhakathā (Saṃyutta)
4301 Sagāthāvagga Ṭīkā
4302 Nidānavagga Ṭīkā
4303 Khandhavagga Ṭīkā
4304 Saḷāyatanavagga Ṭīkā
4305 Mahāvagga Ṭīkā (Saṃyutta)
5101 Ekakanipāta Pāḷi
5102 Dukanipāta Pāḷi
5103 Tikanipāta Pāḷi
5104 Catukkanipāta Pāḷi
5105 Pañcakanipāta Pāḷi
5106 Chakkanipāta Pāḷi
5107 Sattakanipāta Pāḷi
5108 Aṭṭhakādinipāta Pāḷi
5109 Navakanipāta Pāḷi
5110 Dasakanipāta Pāḷi
5111 Ekādasakanipāta Pāḷi
5201 Ekakanipāta Aṭṭhakathā
5202 Duka-tika-catukkanipāta Aṭṭhakathā
5203 Pañcaka-chakka-sattakanipāta Aṭṭhakathā
5204 Aṭṭhakādinipāta Aṭṭhakathā
5301 Ekakanipāta Ṭīkā
5302 Duka-tika-catukkanipāta Ṭīkā
5303 Pañcaka-chakka-sattakanipāta Ṭīkā
5304 Aṭṭhakādinipāta Ṭīkā
6101 Khuddakapāṭha Pāḷi
6102 Dhammapada Pāḷi
6103 Udāna Pāḷi
6104 Itivuttaka Pāḷi
6105 Suttanipāta Pāḷi
6106 Vimānavatthu Pāḷi
6107 Petavatthu Pāḷi
6108 Theragāthā Pāḷi
6109 Therīgāthā Pāḷi
6110 Apadāna Pāḷi-1
6111 Apadāna Pāḷi-2
6112 Buddhavaṃsa Pāḷi
6113 Cariyāpiṭaka Pāḷi
6114 Jātaka Pāḷi-1
6115 Jātaka Pāḷi-2
6116 Mahāniddesa Pāḷi
6117 Cūḷaniddesa Pāḷi
6118 Paṭisambhidāmagga Pāḷi
6119 Nettippakaraṇa Pāḷi
6120 Milindapañha Pāḷi
6121 Peṭakopadesa Pāḷi
6201 Khuddakapāṭha Aṭṭhakathā
6202 Dhammapada Aṭṭhakathā-1
6203 Dhammapada Aṭṭhakathā-2
6204 Udāna Aṭṭhakathā
6205 Itivuttaka Aṭṭhakathā
6206 Suttanipāta Aṭṭhakathā-1
6207 Suttanipāta Aṭṭhakathā-2
6208 Vimānavatthu Aṭṭhakathā
6209 Petavatthu Aṭṭhakathā
6210 Theragāthā Aṭṭhakathā-1
6211 Theragāthā Aṭṭhakathā-2
6212 Therīgāthā Aṭṭhakathā
6213 Apadāna Aṭṭhakathā-1
6214 Apadāna Aṭṭhakathā-2
6215 Buddhavaṃsa Aṭṭhakathā
6216 Cariyāpiṭaka Aṭṭhakathā
6217 Jātaka Aṭṭhakathā-1
6218 Jātaka Aṭṭhakathā-2
6219 Jātaka Aṭṭhakathā-3
6220 Jātaka Aṭṭhakathā-4
6221 Jātaka Aṭṭhakathā-5
6222 Jātaka Aṭṭhakathā-6
6223 Jātaka Aṭṭhakathā-7
6224 Mahāniddesa Aṭṭhakathā
6225 Cūḷaniddesa Aṭṭhakathā
6226 Paṭisambhidāmagga Aṭṭhakathā-1
6227 Paṭisambhidāmagga Aṭṭhakathā-2
6228 Nettippakaraṇa Aṭṭhakathā
6301 Nettippakaraṇa Ṭīkā
6302 Nettivibhāvinī
7101 Dhammasaṅgaṇī Pāḷi
7102 Vibhaṅga Pāḷi
7103 Dhātukathā Pāḷi
7104 Puggalapaññatti Pāḷi
7105 Kathāvatthu Pāḷi
7106 Yamaka Pāḷi-1
7107 Yamaka Pāḷi-2
7108 Yamaka Pāḷi-3
7109 Paṭṭhāna Pāḷi-1
7110 Paṭṭhāna Pāḷi-2
7111 Paṭṭhāna Pāḷi-3
7112 Paṭṭhāna Pāḷi-4
7113 Paṭṭhāna Pāḷi-5
7201 Dhammasaṅgaṇi Aṭṭhakathā
7202 Sammohavinodanī Aṭṭhakathā
7203 Pañcapakaraṇa Aṭṭhakathā
7301 Dhammasaṅgaṇī-mūlaṭīkā
7302 Vibhaṅga-mūlaṭīkā
7303 Pañcapakaraṇa-mūlaṭīkā
7304 Dhammasaṅgaṇī-anuṭīkā
7305 Pañcapakaraṇa-anuṭīkā
7306 Abhidhammāvatāro-nāmarūpaparicchedo
7307 Abhidhammatthasaṅgaho
7308 Abhidhammāvatāra-purāṇaṭīkā
7309 Abhidhammamātikāpāḷi

Tiếng Việt
Kinh điển PaliChú giảiPhụ chú giảiKhác
1101 Pārājika Pāḷi
1102 Pācittiya Pāḷi
1103 Mahāvagga Pāḷi (Tạng Luật)
1104 Cūḷavagga Pāḷi
1105 Parivāra Pāḷi
1201 Chú Giải Pārājikakaṇḍa - 1
1202 Chú Giải Pārājikakaṇḍa - 2
1203 Chú Giải Pācittiya
1204 Chú Giải Mahāvagga (Tạng Luật)
1205 Chú Giải Cūḷavagga
1206 Chú Giải Parivāra
1301 Phụ Chú Giải Sāratthadīpanī - 1
1302 Phụ Chú Giải Sāratthadīpanī - 2
1303 Phụ Chú Giải Sāratthadīpanī - 3
1401 Dvemātikāpāḷi
1402 Chú Giải Vinayasaṅgaha
1403 Phụ Chú Giải Vajirabuddhi
1404 Phụ Chú Giải Vimativinodanī - 1
1405 Phụ Chú Giải Vimativinodanī - 2
1406 Phụ Chú Giải Vinayālaṅkāra - 1
1407 Phụ Chú Giải Vinayālaṅkāra - 2
1408 Phụ Chú Giải Kaṅkhāvitaraṇīpurāṇa
1409 Vinayavinicchaya-uttaravinicchaya
1410 Phụ Chú Giải Vinayavinicchaya - 1
1411 Phụ Chú Giải Vinayavinicchaya - 2
1412 Pācityādiyojanāpāḷi
1413 Khuddasikkhā-mūlasikkhā

8401 Thanh Tịnh Đạo - 1
8402 Thanh Tịnh Đạo - 2
8403 Đại Phụ Chú Giải Thanh Tịnh Đạo - 1
8404 Đại Phụ Chú Giải Thanh Tịnh Đạo - 2
8405 Lời Tựa Thanh Tịnh Đạo

8406 Trường Bộ Kinh (Vấn Đáp)
8407 Trung Bộ Kinh (Vấn Đáp)
8408 Tương Ưng Bộ Kinh (Vấn Đáp)
8409 Tăng Chi Bộ Kinh (Vấn Đáp)
8410 Tạng Luật (Vấn Đáp)
8411 Tạng Vi Diệu Pháp (Vấn Đáp)
8412 Chú Giải (Vấn Đáp)
8413 Niruttidīpanī
8414 Paramatthadīpanī Saṅgahamahāṭīkāpāṭha
8415 Anudīpanīpāṭha
8416 Paṭṭhānuddesa dīpanīpāṭha
8417 Phụ Chú Giải Namakkāra
8418 Mahāpaṇāmapāṭha
8419 Lakkhaṇāto buddhathomanāgāthā
8420 Sutavandanā
8421 Kamalāñjali
8422 Jinālaṅkāra
8423 Pajjamadhu
8424 Buddhaguṇagāthāvalī
8425 Cūḷaganthavaṃsa
8426 Mahāvaṃsa
8427 Sāsanavaṃsa
8428 Kaccāyanabyākaraṇaṃ
8429 Moggallānabyākaraṇaṃ
8430 Saddanītippakaraṇaṃ (padamālā)
8431 Saddanītippakaraṇaṃ (dhātumālā)
8432 Padarūpasiddhi
8433 Mogallānapañcikā
8434 Payogasiddhipāṭha
8435 Vuttodayapāṭha
8436 Abhidhānappadīpikāpāṭha
8437 Phụ Chú Giải Abhidhānappadīpikā
8438 Subodhālaṅkārapāṭha
8439 Phụ Chú Giải Subodhālaṅkāra
8440 Bālāvatāra gaṇṭhipadatthavinicchayasāra
8441 Lokanīti
8442 Suttantanīti
8443 Sūrassatinīti
8444 Mahārahanīti
8445 Dhammanīti
8446 Kavidappaṇanīti
8447 Nītimañjarī
8448 Naradakkhadīpanī
8449 Caturārakkhadīpanī
8450 Cāṇakyanīti
8451 Rasavāhinī
8452 Sīmavisodhanīpāṭha
8453 Vessantaragīti
8454 Moggallāna vuttivivaraṇapañcikā
8455 Thūpavaṃsa
8456 Dāṭhāvaṃsa
8457 Dhātupāṭhavilāsiniyā
8458 Dhātuvaṃsa
8459 Hatthavanagallavihāravaṃsa
8460 Jinacaritaya
8461 Jinavaṃsadīpaṃ
8462 Telakaṭāhagāthā
8463 Phụ Chú Giải Milinda
8464 Padamañjarī
8465 Padasādhanaṃ
8466 Saddabindupakaraṇaṃ
8467 Kaccāyanadhātumañjusā
8468 Sāmantakūṭavaṇṇanā
2101 Sīlakkhandhavagga Pāḷi
2102 Mahāvagga Pāḷi (Trường Bộ)
2103 Pāthikavagga Pāḷi
2201 Chú Giải Sīlakkhandhavagga
2202 Chú Giải Mahāvagga (Trường Bộ)
2203 Chú Giải Pāthikavagga
2301 Phụ Chú Giải Sīlakkhandhavagga
2302 Phụ Chú Giải Mahāvagga (Trường Bộ)
2303 Phụ Chú Giải Pāthikavagga
2304 Phụ Chú Giải Mới Sīlakkhandhavagga - 1
2305 Phụ Chú Giải Mới Sīlakkhandhavagga - 2
3101 Mūlapaṇṇāsa Pāḷi
3102 Majjhimapaṇṇāsa Pāḷi
3103 Uparipaṇṇāsa Pāḷi
3201 Chú Giải Mūlapaṇṇāsa - 1
3202 Chú Giải Mūlapaṇṇāsa - 2
3203 Chú Giải Majjhimapaṇṇāsa
3204 Chú Giải Uparipaṇṇāsa
3301 Phụ Chú Giải Mūlapaṇṇāsa
3302 Phụ Chú Giải Majjhimapaṇṇāsa
3303 Phụ Chú Giải Uparipaṇṇāsa
4101 Sagāthāvagga Pāḷi
4102 Nidānavagga Pāḷi
4103 Khandhavagga Pāḷi
4104 Saḷāyatanavagga Pāḷi
4105 Mahāvagga Pāḷi (Tương Ưng Bộ)
4201 Chú Giải Sagāthāvagga
4202 Chú Giải Nidānavagga
4203 Chú Giải Khandhavagga
4204 Chú Giải Saḷāyatanavagga
4205 Chú Giải Mahāvagga (Tương Ưng Bộ)
4301 Phụ Chú Giải Sagāthāvagga
4302 Phụ Chú Giải Nidānavagga
4303 Phụ Chú Giải Khandhavagga
4304 Phụ Chú Giải Saḷāyatanavagga
4305 Phụ Chú Giải Mahāvagga (Tương Ưng Bộ)
5101 Ekakanipāta Pāḷi
5102 Dukanipāta Pāḷi
5103 Tikanipāta Pāḷi
5104 Catukkanipāta Pāḷi
5105 Pañcakanipāta Pāḷi
5106 Chakkanipāta Pāḷi
5107 Sattakanipāta Pāḷi
5108 Aṭṭhakādinipāta Pāḷi
5109 Navakanipāta Pāḷi
5110 Dasakanipāta Pāḷi
5111 Ekādasakanipāta Pāḷi
5201 Chú Giải Ekakanipāta
5202 Chú Giải Duka-tika-catukkanipāta
5203 Chú Giải Pañcaka-chakka-sattakanipāta
5204 Chú Giải Aṭṭhakādinipāta
5301 Phụ Chú Giải Ekakanipāta
5302 Phụ Chú Giải Duka-tika-catukkanipāta
5303 Phụ Chú Giải Pañcaka-chakka-sattakanipāta
5304 Phụ Chú Giải Aṭṭhakādinipāta
6101 Khuddakapāṭha Pāḷi
6102 Dhammapada Pāḷi
6103 Udāna Pāḷi
6104 Itivuttaka Pāḷi
6105 Suttanipāta Pāḷi
6106 Vimānavatthu Pāḷi
6107 Petavatthu Pāḷi
6108 Theragāthā Pāḷi
6109 Therīgāthā Pāḷi
6110 Apadāna Pāḷi - 1
6111 Apadāna Pāḷi - 2
6112 Buddhavaṃsa Pāḷi
6113 Cariyāpiṭaka Pāḷi
6114 Jātaka Pāḷi - 1
6115 Jātaka Pāḷi - 2
6116 Mahāniddesa Pāḷi
6117 Cūḷaniddesa Pāḷi
6118 Paṭisambhidāmagga Pāḷi
6119 Nettippakaraṇa Pāḷi
6120 Milindapañha Pāḷi
6121 Peṭakopadesa Pāḷi
6201 Chú Giải Khuddakapāṭha
6202 Chú Giải Dhammapada - 1
6203 Chú Giải Dhammapada - 2
6204 Chú Giải Udāna
6205 Chú Giải Itivuttaka
6206 Chú Giải Suttanipāta - 1
6207 Chú Giải Suttanipāta - 2
6208 Chú Giải Vimānavatthu
6209 Chú Giải Petavatthu
6210 Chú Giải Theragāthā - 1
6211 Chú Giải Theragāthā - 2
6212 Chú Giải Therīgāthā
6213 Chú Giải Apadāna - 1
6214 Chú Giải Apadāna - 2
6215 Chú Giải Buddhavaṃsa
6216 Chú Giải Cariyāpiṭaka
6217 Chú Giải Jātaka - 1
6218 Chú Giải Jātaka - 2
6219 Chú Giải Jātaka - 3
6220 Chú Giải Jātaka - 4
6221 Chú Giải Jātaka - 5
6222 Chú Giải Jātaka - 6
6223 Chú Giải Jātaka - 7
6224 Chú Giải Mahāniddesa
6225 Chú Giải Cūḷaniddesa
6226 Chú Giải Paṭisambhidāmagga - 1
6227 Chú Giải Paṭisambhidāmagga - 2
6228 Chú Giải Nettippakaraṇa
6301 Phụ Chú Giải Nettippakaraṇa
6302 Nettivibhāvinī
7101 Dhammasaṅgaṇī Pāḷi
7102 Vibhaṅga Pāḷi
7103 Dhātukathā Pāḷi
7104 Puggalapaññatti Pāḷi
7105 Kathāvatthu Pāḷi
7106 Yamaka Pāḷi - 1
7107 Yamaka Pāḷi - 2
7108 Yamaka Pāḷi - 3
7109 Paṭṭhāna Pāḷi - 1
7110 Paṭṭhāna Pāḷi - 2
7111 Paṭṭhāna Pāḷi - 3
7112 Paṭṭhāna Pāḷi - 4
7113 Paṭṭhāna Pāḷi - 5
7201 Chú Giải Dhammasaṅgaṇi
7202 Chú Giải Sammohavinodanī
7203 Chú Giải Pañcapakaraṇa
7301 Phụ Chú Giải Gốc Dhammasaṅgaṇī
7302 Phụ Chú Giải Gốc Vibhaṅga
7303 Phụ Chú Giải Gốc Pañcapakaraṇa
7304 Phụ Chú Giải Tiếp Theo Dhammasaṅgaṇī
7305 Phụ Chú Giải Tiếp Theo Pañcapakaraṇa
7306 Abhidhammāvatāro-nāmarūpaparicchedo
7307 Abhidhammatthasaṅgaho
7308 Phụ Chú Giải Cổ Điển Abhidhammāvatāra
7309 Abhidhammamātikāpāḷi